LIETUVIŲ LEKSIKOS IR TERMINOLOGIJOS PROBLEMOS

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIX (1991)

KAZIMIERAS GARŠVA, BIRUTĖ STOSKELIŪNAITĖ, JUOZAS VAINA

SLOVNÍK ROZDÍLŮ PUNSKÉHO NÁŘEČÍ

Nářečí litevských autochtonů v punské a sejnské farnosti zaujímá souvislé území dlouhé přibližně 40 km a široké 15 km, které v roce 1944 rozdělila hranice mezi SSSR a Polskem. Většina tohoto území patří k jihovýchodní aukštaitštině (západním dzūkům), která se podle hranice farností dělí na dvě části. V severozápadní části dosud žijí kapsové; od nich se poněkud liší nářečí Kreivėnů-Eišeriů, které postupně podléhá asimilaci a nachází se mezi Vižainisem a Rūdelė.

Na území obývaném dzūky odpovídají souhláskám spisovného jazyka t (tv), d (dv) před i, į, y, ie hlásky c (cv), dz (dzv), č, dž — c, dz: cieščis „napřimovat se“, pircis „lázeň“, pūrcycis „pařit se“, stacýcis „stavět se“; briedzis „jelen“, dzidialis „velký“, dzidiàšnis „větší“, dzidzýsis „veliký“, džýgc „růst“, màudzycis „koupat se“, cyčòm „schválně“ atd. Zřídka a žertovně se říkalo čėvas „otec“. Starší lidé mohou zachovávat infinitivní koncovku -ie (giárctie „pít“, paškùscie „oholít se“, riešutáutie „sbírat ořechy“); po jejím vypuštění zůstává c: giárc atd. Vyskytují se varianty: niàšč „nést“, niàšč, niàštie, niàščie, niàščie, niàšti, niàšt.¹ Souhláskové skupiny šč (< št), ždž (< žd) se asimilují na šč, ždž: mušcis „prát se“, vaikščėis „procházet se“, uždžýrbo „vydělal“.

Souhláska l před e, ę, ei, ė, o r, s, š, ž, c, dz, č, dž a před i, į, y, ie a také před samohláskami, které se posunuly dopředu, se vyslovuje tvrdě; odpovídajícím způsobem se mění i následující samohláska: láidzuos „loučím se“, kūlalìus „kolečko“, lantà „stůl“, paslankė „ohnout se“, pialė „myš“, slankščùs „slenky“, bėralis „beránek“, kiaturìeša „ve čtyřech“, Šáivai „Seivai“, šànas „starý“, sapcynì „sedm“, šándzie „dnes“, rùti „ráno“, šarù „krmím“, šaščtinės „šestinedělí“, šùnakc „dnes v noci“, ámžus „věk“, ážaras „jezero“, žànklyc „označit“, pažáunė „žábry“, žóplas „nešika“, mósčoc „máchat“, pacù „sama“, dzaùkcès „radovat se“, viadzagà „nevěsta“, Vilkapėdzai „Vilkapėdžiai“, Vilkapėdzus „švito“, piáčius „pec“, gýrgždžbie „vrzat“. Říká se také bánkartas „bastard“, mėnasìs „měsíc“ atd. Při zjednodušeném přepisu se samohlásky u, ū, e po tvrdě vyslovovaných souhláskách ve slovníku většinou nezaznamenávají.

Na začátku slabiky se před uo vkládá v: niaùžvuodzu „necítím“, suvuòsc „cítit“, vúodas „komár“, vuosýș „jasan“. Někdy se v přidává také před ė, e, o, u, o j — před i: su-vėsc „sníst“, jílgas „dlouhý“ apod. V předponách ap(i)-, at- se souhláska před další souhláskou v tradičním nářečí vynechávala, např.: adúnda „otřese“, àviadu „přivedu“, aviàrše „obrátit“, àvagiau „okradl jsem“, àbėrau „obsypal jsem“. Říká se siùklis | asiùklis, su-raštúoti „zatknout“, mušynės | muštynės.

32

Namísto dřívějších nosovek ą, ę se objevují u, i: rū́stas „písmo“, tušýcis „tesat se“, ūžuolas „dub“, „dub“, kȳšč „snášet“, nuskįsę „obrousit“, vaikų „dítě“, kãti „kočku“. Spojení in se pravidelně zachovává pouze v předponě (in-lišč „vlézt dovnitř“, in-miàsc „vložit“, inmūšu „vrazím“, inpýliau „nalil jsem dovnitř“); všude jinde n zaniklo a prodloužilo samohlásku i: aci-mýc „vzpomenout si“, augýcinis „výrůstek“, gamýc „vyrábět“, giesminýkas „zpěvák“, maicýcis „živit se“, pris-pažýc „přiznat se“, vadzýc „nazývat“, vienlykas „jednotný“.

Napjatější samohláska e se vyslovuje ve slovech cizího původu (ekspedicija, elektra, gėstas). Jinde bývá otevřená, proto ji v článku zapisujeme jako ia. Na absolutním začátku slova se e mění v a (álnìas „jelen“, ãści „být“, arškėčys „trnka“, su-árzye „rozčilit“), které se zachovává i po předponách. V jiných nepřízvučných slabikách se někdy objevuje i: limiánė „zmiňovat“, siniau „dříve“, žibinkštčis „světlík“. Samohláska ė se občas diftongizuje: miššė, sūkė. Ve zvratné částici si samohláska vypadla; někdy se objevuje v dalších slabikách nebo v předponě: nus-pirkc „koupit si“, nus-pirkai, nūs-piarku, pas-ėjėc, pras-dėc, sus-imc, sus-riñkc. Říká se také niažnó „nevědět“, baldóti „potulovat se“.

Mnoho slov z etnografických a folklorních textů zapsal J. Vaina, zakladatel a vedoucí Etnografického muzea Litevců v Punsku. Údaje byly shromážděny z větší části punských a sejnských nářečí; nejodlehlejšími vesnicemi jsou Dafiñokas, Trumpālis, Naujāsodė a Rakėlija. Při vyhledávání vzácnějších slov se pro srovnání využíval také rozsáhlý „Slovník litevského jazyka“ a „Slovník lazūnského nářečí“ A. Vidugirise.

V tomto článku lze uvést jen část méně běžných nářečních slov. Všechna slova (asi 5000) jsou uložena v lexikografickém oddělení Ústavu litevského jazyka; jejich kopie jsou v etnografickém muzeu v Punsku. Bylo by třeba z nich připravit samostatný slovník. Jeho základem by měla být diplomová práce B. Stoskelūnaitė „Lexikum punského nářečí“ (VU, 1990).

Stručně pojednáme o nářečních slovech a jejich zvláštnostech, které nebylo možné zachytit v následujícím slovníčku.

Na rozdíl od spisovného jazyka se část nářečních slov přízvukuje na první slabice kořene: árkliavogis (3ᵃ), ap-si-tūr̃gavoti, ap-si-výnioti, bérništis (1), kiaũliašūdis (1), mólinis, -ė (1), mer̃giščia (1), ne-pértoli, pãgonis (1), póteriauti, pùsryčiauti, vaikėlis (1). Tato tendence se projevuje také ve složených slovech a místních názvech: balžemis, drū́medis, dū́onmaišis, šáltžemis, dūratis „jízdní kolo“, grýn-ledas, línpelis „lněné plevy“, róplapis, Baltsamanynis, Dūbaklonis, Duōbiakalnis, Ėgliabalė (ale basamìnčia, dvilýpuoti, gaidgystà, naktypiečiai, terpūrėties, vabzdžia-lėšys (34ᵇ) atd.). Oslovení mívají častěji přízvuk také v takzvané řeči raiků, např.: Jōnulia „Jónuli“, mar̃cula „snacho“, mõmula „maminko“ atd.

Některá slova mají přízvuk na vzdálenějších slabikách: keturlãpis (2), naiki-nimas (1), tunčióti, vaidýtis; atokiai, dantỹs (4), buožė (4), durpinė (3ᵇ) „rašeliniště“, kiamė (4), kultuvė (3ᵇ), pepė (4) „maso“, priedur̃nys (3ᵇ), tolokai, sodžius, uždarbỹs (3ᵇ), vėdarỹs (3ᵃ), voratinklys (3ᵇ), žiogrys (3ᵇ). Přípona -aitė má cirkumflexový přízvuk ve slovech klumpaitė, mergaitė.

3. Lietuvių kalbotyros klausimai 29 t..

33

Fonetické dialektismy: at-giaivýti, už-kiaũkti; apinastris (1), at-knáibyti, dúobti „dobti“, ganábyti „galabinti“, grabždìnėti, lendrė „nendrė“, miksterti „nikstelti“ (a také bakšterti, bėzderti, blākterti, lāpterti, lēkterti, ōklis (2) „aklys“, lùmpterti, raíkštis, rìsterti, rùgšterti, šlikterti atd.), valáuti „lalauti“, šerdėšnykas; at-selýti „atsėl inti“, į-si-riebulióti, kimščioti „kumščioti“, pastargalỹs (34ᵇ) „pasturgalis“, plūksnos „plunksnos“, põlos (2) „palios“, sėsterti „sėstelti“, sýkterti „siektelti“, šienpjūvỹs (3ᵃ) „šienpjovys“, truškėti „traškėti“, šúokčioti „šokčioti“, šúokterti, švėplys „šveplys“. Odlišují se zakončením kmene, pádem a rodem akìd „akis“, aũsė, avẽ, atskirùs „atskiras“, dùlia, dùros „durys“, kišėnius „kišenė“, klónė „klonis“, kūčia „kūčios“, maišatė, moterė, palýdai, pažastė, prieminia, plúoštis, sapnỹs „sapnas“, skudurỹs „skuduras“, užgavėnios, varnalėšis, žibintis. V nářečí se užívají také slova apskaitliávimas „apskaičiavimas“, at-brýzyti „atpjauti“, at-ritúoti „atriedėti“, at-skersuoti, buižà (4), caplỹs (4) „varveklis“, čiurkom „čiurkšlėm“, dilgėlienė, dimbinėti, dvilinkúoti, dvilypúoti, įgriebti „įtraukti“, iš-si-taisýti „pasveikti“, geibti, grùčė, grùzdas (2), gužýnės (1), juodinỹs „toks audinys“, kiáušas, knývė (1), kraígas (4), krūkas (4), krūkis (2), krūkūtis „įrankis virvėms sukti“, kūkis (2) maínas „mainai“, nóg „nuo“, nuogálius (2) „plikis“, niekočia „geldelė kruopoms“, niekóti, ožkabaŕzdis „toks augalas“, pa-bóti „pabijoti“, pajūostė, pelkynė, plýnė | plýnios, pra-gaišti „dingti, prapulti“, prėškas (1) „keptas valgis iš kvietinių miltų“, pri-si-gyvénti „įsigyti“. Obrazná jsou slova imérkti (akį), iš-plūšyti „ištarnauti“, jūosti „trenkti“, su-marmólyti „sudaužyti“, už-skušti „užduoti“, švéisti „mušti“.

Savotiškai vartojami kai kurie priešdėliai ir ypač priesagos: at-baigti „pabaigti“, į-bárti „pabarti“, į-biūryti „supykdyti“, į-mergėti „sumergeti“, sužìlti „pražilti“, sužádyti „pažadinti“, už-kurìnti „apkurinti“, už-sáudyti „pasaldyti“; kiaulėkas (2), veršėkas, vyrėkas; langūtis „langelis“, pradalgūtis „pradalgėlis“, brólýsta „(pa)-broliavimas“, drūčkýsta, kūmýsta, svotýsta, žéntysta, senýsta „senatvė“; katingà „vaikinga“, storingas, -a; glėbiúotis, kačiúotis, pančiúoti „pančioti“, tėmiúotis „matytis“, klūpauti, pajūoduauti, darbūti „dirbti“, pietúti „pietauti“, vagelióti „voginėti“, lūkštyti „lukšten ti“, siūstyti „siųsti“, iš-šaukdyti „paskelbti“, pa-gėrėti „pagerti“, sužemėti „sužemiuoti“. Ypač paplitusi daiktavardžių priesaga -ukas, -ė, o veiksmažodžių — -dinėti, kiek rečiau -(i)oti: čėbrukas „čiobrelis“, lustukas „gabaliėlis“, katìkas, kulnùkas, mėnìkas „mėnesėlis“, ramunùkas „ramunėlis“, sietynùkas, stalinùkė „staltiesėlė“, stūnùkė „šovynėlė“, sátrukė „satrele“; at-imdinėti „atim inėti“, iš-(su-, už-)eidinėti „eiti“, iš-leisdinėti „išleisti, išleidinėti“, ne-iš-imdinėti „ne(iš)imti“, nu-traukd inėti „nutraukti“, pa-dėdinėti „padėti“, per-pindinėti, pridėdinėti; slýščoti „slidinėti“, už-kándžioti „užkąsti (užvalgyti)“, vadelióti „vadelėti“, vógčioti „voginėti“, plg.: siniaũ bóba no bóbos pienų acimzdinėj; išlaisdzinėjo vaikus vakarais laukàn ir t. t. Vietoj daiktavardžių kilmininko pavartojama priesaga -inis, -ė: ántinis (kiaušinis), kálninis (kalno), kėlninis (audeklas), žéntinis.

K zakončení podstatných jmen -uo se přidává -j: akmuõj, sesuõj, stuomuõj. Tato souhláska se vyskytuje i v některých zájmenech, srov. jìej (zbytek zájmenné koncovky).

34

A

āba neboli: Āba z, āba ty tak děláš

abūgaliai zadní části vozu: Prázdné zadní části vozu

āmonas člověk najatý punskými Židy během svátku stánků, kterého vodili svázaného, aby se mu posmívali: Āmonů vāiko. Hlupák jako āmonas

navždy navždy: Navždy jsem nevěděl, ani neviděl

Angličan (2) Angličan: Seděli jsme s Angličany

uhlíř (4) obchodník: Během jarmarků všude kolem uhlíři

těsno (2) stísněnost: Lidé se natlačili – hrozná tlačenice

antājuostis (1) pas kalhot: Atardiau kialnių antājuostį

apičiapas (1) strom na koncích trámů nesoucích krokve: An balkių guli apičiapai

ap-dairyti, apdairo, apdairė okrást: Apdairė vyrų kap reikia, niapulko nei skaciko

ap-dūoti, apdūoda, apdavė překrmit: Kumelbl apdavė rugiais ir toj išgaišo

výsměch (1) zesměšňování: Cā ne kokiās apšniakėsīs ar apjūokis

apýverpinė (1): Pašukinē to není hadr, ale apýverpinė. Koupila jsem apýverpinės košile

āpštis (1) množství: Āpšti si to přinesl. Āpšču už se ti nechce

arielýš ^(4ᵇ) ajeras: Vyměň arielýše za chleba. Vyměnil jsem v lůžku ārėlius

aršiau hůře: Když mi učitel nedá, bude mi aršāu

ap-sikačiūoti, -ja, -avo: Naše kočka se podráždila

atabulūoti odporovat, couvat: Včera jsi mi říkal, ať couvám, a dneska už atabulūoji. Kůň couvá

at-ardinėti, -ėja, -ėjo: Sníh na jaře poválel pšenici, a tak ji bylo třeba narovnávat

at-aūsti, -džia, -dė: 1. Lněné plátno jsme namočili a vlnu vyprali. 2. Sama jsem si namočila jazyk a sama jsem ho namočila (hovorově)

at-būdinėti, -ėja, -ėjo: Bratr býval často nemocným dítětem, a tak jsem za něj zaskakoval

at-davinėti, -ėja, -ėjo: Co si půjčil, všechno vrací

at-deñgti, odkrývám, odkryl: Odkryj postel

atganýti, paseču, pasekl: 1. Byla to jen kůže a kosti, tak jsem ji tak nějak vypásl. 2. Pásni dnes za mě, a já za tebe zase jindy. 3. Pásl jsem tři léta

at-kabydinėti, -ėja, -ėjo odkabovávat: Zbývá mi jen odkabovat

at-kēpti, dopéká, dopekl: 1. Dopéct chléb (opéct podruhé). 2. Dopéčené koláče (vrácený dluh). 3. Dopekla se kůže ze slaniny

at-pūrūoti, -uoja, -āvo přikolébat se, těžce přijít: Oba se přikodrcali přes vysoký kopec

at-si-ilseti, odpočinu si, odpočinul jsem si: Když si lehnu, odpočinou si i nohy

výš(še) (1), -a naznak: Moka plave výš. Není mnoho vyšších plaveckých kroužků

ušatá čepice (1) čepice s klapkami na uši: V zimě lidé nosí ušaté čepice

ovčín (2) ovčinec: Otevřel jsem dveře a vyklidil ovčín

3*

35

B

starost (3ᵇ) starost: Kolik starostí si naděláš

bochánek (2) pecen: Sám snědl všechen chléb v bocháncích

nádoba na polévku (2) chrastítko: Žebráci měli hrnce na polévku a chrastítka. Chrastítko se strčilo do kapsy

prdola (2) prdoun: Mezi horami je prdola (hádanka – prdí). Ucpěte tu prdolu

běháním běžet: Pořád běžel a běžel

česací nástroj na len (3ᵇ) Česacím nástrojem česali lněné pazdeří a koudel

svazovač (2) uzel: Z kosti uděláš svazovač. Svazovačem svazovali kosti a nohy. Zatáhni, svazovači

bramborová bobule (2) plod bramborové nati: Na bramborové nati bývají takové bobule, může se jich urodít hodně

máselnice (2) máselná stlučka: Máslo stloukali v máselnici

mumlat, mumlám, mumlal jsem mluvit potichu: Mumlal a mumlal jako žebrák modlitby pod nosem

čáp (2) čáp: Jak se může čápovi říkat čáp

obláček (2) mráček: Nad obzorem se objevil malý mráček, a když se spustí, tak lije a lije (déšť)

burōkinė (1) odrůda hrušek: Burōkinēm grūšom kū vadzbīnam, tai vidurin raudōnos, gārdzos

D

dā ještě: Dā tāu mažai?

dāiktas (1) místo: Katram dāikti skauda? Dāiktais palyta

dailēšnis, -ė krásnější: Man buvo dailēšnes senōvės vestuvės

daugeliese mnoho: Ar daugialiesa šienų piōvē?

daugis mnoho: Daugis prabīlo, daugio ner namie

da-vinė́ti, -ėja, -ėjo nabízet: Už kārvi davinėj du šimtų – niapardaviau

dēmžtelėti, -ėja, -ėjo udeřit: Diāmžiare kūlokū piar marmūzi

dešimtiese deseti: Diaš mčiesa bianrų niapakiālt

dēdinga (1) snášející vejce: Dēdz ngos cblk vištos, ba gaidzai visai niādiada

dešra (4) jelito: Dešrās kēpė, davinėjo

didysai: Celý den jsem tloukl a vyšlo z toho *dzbzdzysai (máslo)

dikčiai mnoho: Bylo tam mnoho lidí. Zaseli mnoho ječmene

dirbdinėti, -ėja, -jo: Čas od času *dzburbdzbnei lžíce

dirgėlė (3ᵇ) kopřiva: Inl kē in dzbirgėlas

dirgyti, -ina, -ino: V ovčíně má ovce jehně, takže jehňata porodí v náručí

draibstýti draibsto, draibstē: Děvčata po dvorech střílejí a rozhazují

drēbti, drēbia, drēbė: Když se zlobí, tak také hází do očí. Házej ty nudle na talíř

drēkti, drēkia, drēkė pršet: Po poledni pršelo, a pršelo

dribdýti, -o, -ė podrazit: Nesl unavený pytel – potácel se na podpatcích

driblinīti, -a, -o plížit se: Když se odplížil

dribšēnti: Nikdo nic nedělá, jen se loudá po domě

36

drīksterti, -a, -ė: Jestliže bude drobně pršet, seno nepůjde obracet

dristūkė (2) řídká stolice: Celý den ji trápil průjem

drīžnis (2) domácí (pruhovaná) tkanina: Ušité pruhované šaty nazývali černými

dudēnti, -a, -o hlasitě se smát: Směje se jako blázen

drunēti, -i, -ėjo podřimovat: Už dost dlouho podřimuješ přes den

drūtōrius (2) tlouštík: Kdo nám ukáže toho tlouštíka?

dūrīti, -ina, -ino pol. považovat za hlupáka: Proč mě považuješ za hlupáka?

durpinė (3^b) rašeliniště: Ani v rašeliništích už nenajdeš jediného úhoře (úhoře)

dvejōkas (2) svačinový košík: Dvě svačinové košíky z hlíny nesli do polí

G

gādyti, -ina, -ino držet, chránit: Diašrūki gādzinu sviacām, žiemai

gāilytis, -inas, -inos dojímat se: Prisīmiana māmų ir gāilinas

gāiselienā (4) mrtvola: Gāiselienōs niėkas niavālgo

garānkštyti, -inu, -inau mačkat: Garānkšcytos kiālnės, garānkšcyci marškiniai

gelmuō (3) úl: Miādzo liemuōj, bitės gialmuoj, šaudų kiapūrė (včelí úl)

gėryba (1) obilí: Išvarbik kārvias iš gėrybos

gývis (1) veš: Marškinīuosa rādo gývio

opatrovat, opatruje: Niažinia niat kap ty vaikų globsto

gōrčius (1) určitá jednotka objemu: Arielkos gōrcus māno tavōrkščūs (dial.)

grabōtis, -ōjas, -ōjos škrábat se: Kūr grabōjies su sāvo nagais?

grabūzdas (2) (člověk, o kterého všude zavadíš), rostlina bolševník (nářeč.): Ko grabōjies kap grabūzdas?

grandūkė (2): Když je velká, je grandzīs, a když menší, je grandūkė

zdobit se, -í, -í: Gružblnaūs iš kiālio namō

grāztūvas (2) vrták: Gružbldamas skýbl, nulāužau grūžtuvu

hrnutí (1): Pribyrēj rugių an grāmdzhmo

grínius (2) naháč, plešoun: Grinius chytal děti

grūdīnėti, -ėja, -ėjo hroutit se: Hlavu má nakřivo, jde a motá se do stran (strany)

grōnioti, -ioja, -iojo slídit: V noci se vrátiv slí­dil po dřevnících

grūdāle (2) zrníčko: Vyber z konopí zrníčka

gūrėti, gūra, gurėj drolit se: V blátě se to drolí na drobky

gurīnys (3^b) drobek: Odkud se tu vzalo tolik drobků?

gūryti, -ina, -ino drobit: Přestaň drobit chleba

gurnūkas (2) drobeček, troška: Našel jsem celou hromadu drobečků z masa

I

vyhledávačky (2) vypouštějící roj: Přiletěly vyhledávačky včely

vykrmit, ingāno, ingānė vykrmit, vychovat: Piārka kupuje koně, dobře ho vykrmí a prodá dráž. Vykrmený hřbet se neohýbá

vklínění (1) součást tkalcovského stavu k přidržování látky: S vklíněním se tká lépe

37

polní trať u údolí (1) pole u rokle: Polní trať u údolí byla zoraná

zahanbit se, -í, -il zastydět se: Když se zastyděl, už nepřestane křičet

vloupat se, -ává, -al vlézt dovnitř: Vloupal jsem se oknem

rozednívat se, -á, -alo rozednít se: Probudil jsem se, až když se rozednilo

znásilnit, -í, -il znásilnit: Už znásilnil nejednu ženu

odpoledne (1) odpolední čas: Odpoledne je vidět, ale z jihu nepřichází

vytřeštit, -í, -il obrátit: Proč tak koukáš s vytřeštěnýma očima? Slunce je jako by vytřeštěné

K

kdysi, -á (1) někdejší: Někdejší šaty byly široké

plahočit se, -í, -il: Plahočí se s malými dětmi do stodoly. Už se dost naplahočil

čelo (4) 1. jako spis. jaz. 2. přední část pece: Černá jako čertovo čelo

pařez (4) stonek: Vršky jsou odříznuté, zůstaly jen pařezy

rohová deska (2) hranatá (trojúhelníková) deska: Z rohové desky udělá malý oltář

rýč, -ě (2): Rýčem se ryje do řádků

špinavá (3): U nás jsou špinavé jen kočky, ale u Mazurů i ovce

viset, -í, -el: Co tam visí na větvi?

kostnatý, -á (1) kostnatý: Kostnatému stařečkovi ruce

lebka (3) lebka: Vlk přinesl lebky lišek

šťouchat, -á, -al dráždit, píchat prstem: Proč šťoucháš do dětí?

červ (4) červ: U včel je mnoho červů

vystrčit se, -í, -il objevit se: Spálili jsme prase a objevil se Žid

kulhat, -á, -al pokulhávat: Kůň kulhá

chromý, -á (4) chromý: Nejmladší má mnoho chromých koní

kryklùkė (2) švestka drobného kultivaru: Kryklùkių mažì ir branduolùkai

kriókšti, kriókščia, kriokštė chrápat: Niagalėj užmigc, ba is krókšte. Miega dzvìėja lóvoj ir krókšča

krùčkas (2) kaše z krup: Kručkùs su bùlvėm virė vakarieniai, lajaus dėjo

krùsnùkė (2) malá kamna (hromádka kamenů): Po grìšu acisėdo an krùsnùkės

krùtinùkė (2) hrudníček: 1. Vaikùcu sōpa po krùcinùki. 2. Màrškinius siùvė su krùcinùkėm

kùkyti, -ina, -ino bít: Jai kùkyc, tai kukù, o ne kūlokù

kùlnas (4) koleno: Acìklaupė an kùlnų. Pasisodzinai an kùlnų

kurksà (2) plačka: Duòsiu kurksai kàilin, tai niavarks

kutài (4) kořeny pýru: Nùranka tutùs ir sukūrina. Gilùs arìmas kiañkia kutám

kùtlius (2) část bradla podobná žokům: Bradzìns susdaro iš kùtliaus ir sparnų

kutulỹs (3ᵇ) topení: Bijàus kùtulio

kùzabas (3ᵇ) nádoba na výrobu másla: Padarė kùzabų iš àglės žievės

kvajýnas (1) borový les: Išlėkė làpė iš kvajýno

38

L

lamač (2) nástroj na lámání lnu: Minėja stojí u svého lamače. Můj lamač dobře láme stébla

lapāšyti, -ina, -ino bít: Lapāšytau tavi, cik rankos niapākiahi

lapiénė (1): Zelná polévka z vařených i sušených listů, když nejsou listy šťovíku

lenktinūkas (2) zavírací nožík: Lankcinukų gali niášocis kiašāniun. Lankcinukų drōža šaukštų

ledōkas (2) čert: Āina kap liadōkas

liepūkas (2) lipový květ: Lipovým květům se říká liepūkas

lūnkinis, -ė (1) konopný: Konopná lana se pletla z lýčí, používala se k přivazování lodí v přístavu. Střešní krokve nazývali lūnkinėm

M

zamotaný, -á (1): Co uděláš ze zamotaného vlákna

dřevák (2) dřevák: Dřeváky jsou v komoře, na půdě

dřeváček (2) malý dřevák: Do dřeváčku se přilepil sníh

utkat se, utká se, -li se závodit, měřit síly: Siláka nazývají „měgýcis“. Závodíte s ním?

medový nápoj (2) roztok medu ve vodě: Med rozpuštěný ve vodě se nazývá „mieštikis“

vodnatá švestka (2) vodnatá švestka: Když jsem se najedl, tak jsem se najedl vodnatých švestek

počůránek (2) pomočenec: Počůránek, musíš si lehnout na dvůr!

špinavá huba (2) nečistá ústa: Dostaneš za hubu, to uvidíš

N

bručet, bručí, -el: Vyklouzla z čāikos a zabručela do dūgnů

povést se, -vede se, -vedlo se: Nepodařilo se ukrást, protože jsem to nestihl. Matce se to podařilo

pomáhat s pálením, -á, -alo: Všechny domy shořely, bude třeba pomoci s pálením

bát se, -á se, -alo se: Bál se cizích očí

pabrūvūkas (2): Matka se vrací s pabrūvūky

pohostit, -í, -ilo: Pohostěte mě i s přítelem

namáhat se, -á se, -alo se: Jak jsem se tu nadřel, už mě bolí ruce

nadrobit, -í, -ilo nadrobit: Nadrobit kuřátkům chleba

pověsit, pověsí, pověsil pověsit: Pověs to staré oblečení na plot

viset, -í, -elo viset: Teď už dny visí

podlaha (1): Ušila podlahu a schovala se

prostřít, -e, -el prostřít: Prostři ubrus na stůl

podlahy (1) vydlážděné: Vřetena jsou složená na podlahách

nárameník ^(3ᵇ) místo u ramen: Rukávy mají pěkně vyšívané nárameníky. Nárameníky se šily z tenké látky

39

pāraišalas (3^4b) pásek: Punčochy mi kvůli páskům sklouzávají, uvaž si je

paskliundum šikmo: Poskládej šátky rohy k sobě šikmo a svaž je

pa-sprāgtyti, -ina, -ino: Nasyp mi na lívance žberníky

pastogūtė (2): Zahnala prasata do přístřešku

pasijūdinimas (1): Dříve mnoho lidí trpělo pasijūdinimas, strašně to bolelo

pa-šaspėti, pašaspši, pašaspėjo, zašeptat: Co jsi mi to zašeptal do ucha?

pašertė (1) krmivo: Přidej tam do krmítek seno

pašūkinė (2): Pašūkinė to není oděv, ale zavinovačka

pēr-si-grabōti -oja, -ojo prodírat se: Nedokázal se prodírat větvemi a spadl

pēržiūros (1) prohlídka ženicha nebo jeho hospodářství: Rodiče jedou na prohlídku

pieninys (3^a) nádoba na mléko: Aby krávy dávaly více mléka, je třeba nádobu na mléko přiložit ke dveřím. Dej nádobu na mléko na plot

pieninūkas (2): Nalij mléko do nádoby na mléko

pleiskānė (2): semínko konopí: Konopná semínka nazývají plaiškāny

plȳgė (1) podřadná ryba: V každém jezeře bývají plȳgės

plōstas (1) slehlé kusy sena nebo slámy: Plōstas je přes metr dlouhý i delší. Plōsty kupují na podestýlku

plūkoti, -oja, -ojo plout: Truhla s penězi plavala po jezeře

překocení (3^b) takový záhon: Překopeme hrášek

přezdívka (3^b) příjmení: Oženil se a získal jinou přezdívku

přidržovat, přidržuje, přidržoval: Byla přidržena Niagára. Přidržuj své děti

přibližovat se, -uje, -oval přiblížit se: Jak jen se budu moci přiblížit k zákopům

nevlastní matka (1) macecha: Říká se jim nevlastní matka i macecha

prababička (1) prabába: Vyprávění prababičky

R

ráhoun (1) součást pluhu: Přes vršek pluhu (přes hlavu)

ruční, -í (1): Ruční stopy svázal proutím

renklódy (1) odrůda velkých švestek: Vykopali jsme renklódy a zasadili je do země

červenolící (2) odrůda hrušek („kazlerka“): Vítr natřásl červenolícími hruškami

reketūkas (2) nástroj na stáčení provazů: Rakiatūkas, šapiatūkas, āina kialāli baūb-damas (hádanka – housle)

tuk (3^b) tuk: Husa je pěkně vykrmená – jen samý tuk. Otři si tuk ze rtů

mastit, -í, -il mastit: Prsty mastí stůl

S

sāmsčioti, -oja, -ojo: Přestaň už šplouchat vodu

slunit se -í se, -ilo se: Přestaň už, vždyť se rozednívá – už vychází slunce

suchar (1): Ze suchara nic dobrého neuděláš

40

zdraví (2) tělesná kondice, zdraví: Dlouho jsem se nemohl vzpamatovat a nabrat síly (znovu nabýt síly)

oblékat se, -á se, -al se oblékat si: Co si oblečeš – kožich, nebo koženkovou bundu?

sagūtis (2) knoflík: Ušij mi knoflík

senbraukīnys (3^a): Nejprve matky spřádaly lněnou přízi. Z ní tkaly pytle

senkertinýs (3^a): Studna je tam uprostřed dvora

sedmnáctiletý, -á (1): Mě už v sedmnácti pustili na tanec

serbenta (1): U plotu jsem zasadil rybíz

siūbčioti, -oja, -ojo navštěvovat: Často k nám chodí na návštěvu

siūsčioti, -oja, -ojo posílat: Nejprve jsem poslal děti k sousedům

kastrovat, -uje, -oval kastrovat: Umím kastrovat berany, kdy je budeme kastrovat?

skaūspenis (1) belionmnitas, někdy také čertův prst: Když belemnit spadne na člověka nebo zlomí kosti, je to osud i štěstí

skerškelis (1) křižovatka: Našel jsem se na křižovatce a nevím, kam jít

kapesníček (2) nosní kapesník: Insidėk skiapiatūkį nósiai nusišluoscbc

řezničina (1) porážení: Kiek tāu sūmiata už skiardzýsti

sytit se, sytí, sytil: Privālgiau, pilvų niat skiača

lézt, -e, -l: Ar tu móki sliuōgc in miādžbr'?

oblékat se -á se, -al se, chystat se: Smaginauš aíc šókc, nustój grāic

obočí (1) obočí: Jō ilgi skruōstai, tai akių niausikraca

špinavec (1): Vāikščoja aplvšis kāp skudūrykas

špička (3^b): Žiēvi lupu no smaigalio

měřit na píď, -í, -il: Sprindžuok, niasprindžuok — niapailgēs

ubrus (2) ubrus: Paciēsk an stālo stalini

mrznout, mrzne, mrzl: být zimou: Scibau laukū bia kailinū

ohrádka (1) ohrádka pro dítě: Instacýk vaikų in stovýni

ubytování (1) místo k přenocování: Stovýnés būvo pas jānumųje, o šókom susiedzbiion

pružinka (4) ocelový drátek: Is mokėj skietan strusčis sudēc

stulgínek (2) odrůda jablek: Sukcinukūs da stulgīnukais vadzina, stūlginiais

střela (4) náboj: Ustīmiau stūmū durīs, kad kas nianait

su-bedžioti, -ōja, -ōjo: Propíchej vidličkami, aby se špekáčky nepotrhaly (jitrnice)

su-dailýti -ina, -ino: Uprav mi košile

su-dirbti, -a, -o pomluvit: Tak jsem ji pomluvil, že už se neukazuje

su-drašýti, -ina, -ino: Popiš to tam, ať se nebojí

su-dvilypiuoti, -iuoja, -iāvo: Překvapil jsem se a zdvojil jsem se až do bezvědomí

su-gelāsti, -ānda, -āndo: Obrousil mi břitvu (holicí strojek)

su-gėryti, -ina, -ino: Ráno ji tak rozesmál, že se dlouho nemohla uklidnit

su-ginti, sūgina, sugýnė zpochybnit: Když stáli proti sobě tři, pustili se do hádky a on je přesvědčil

su-jūkyti, -ina, -ino: Když jsem položil talíře, tak jsem je rozbil

su-kālstyti, -o, -ė: Bylo mu špatně, a tak jsem mu ustlal postel

sūkintis, -inas, -inos: Proč se motáš pod nohama?

su-klōstyti, -o, -ė: Všechny jsem uložil, naskládal. Pásy jsou poskládané jeden přes druhý

su-kočėti, -ėja, -ėjo: Všechno je srovnané, pěkně uspořádané

41

su-glūminti, -ina, -ino: Tiaismė ėmė jų ir niasuglumina

su-grūzdyti, -ina, -ino: Padzoviau autūs ir sugruždbnau

su-jodinėti, -ėja, -ėjo: Raicbį sujodžbnėj mán vištàs. Sujodžbnėj visų pąbali

su-kalyti, -ina, -ino: Sukalykìm margučais, pažiūrėsim katrō drūtiàsnis

su-keverzōti, -ōja, -ōjo: Vadialės sūsuktos, sukiavarzōtos — suńku išpainioc

su-krizénti, -ėna, -ėno: Kap į pamātēm, tiap visos ir sukrizānom

suktinūkas (2) druh jablek (sloupkovitý): Sukcinūkai obuoliai dėl tō, kad pac miādzis susisūkis

su-lėisti, -džia, -do: Nešikovný člověk kosu sulāisė (vyrovnat) Kočka si zatnula drápy. Sulāisk ryby do plotu. Sulāidom dirptinias

su-lendýti, -ina, -ino: Visķų sulandžbsiu vienón darbón

su-lepšėti, -ėja, -ėjo: Suliapšėj kap liāpšys — visái susāno

su-mastūoti, -uje, -ovalo: Obvaž lano kolem ruky

su-metimas (2) součet: Niamōki sumiacbimo sumiąsc

suńkenybė (1) astma: Děvče, máš astma

sūplaukės (1) houpačka: Sūplaukės būdavo inkabytos čā

su-pliaūškyti, -ina, -ino: Supliaūškinai niai šāi, niai tāi

su-ráičioti, -ioja, -iojo: skutálet: Suráicojom rūstus in pastōgi

su-rინგiuōtas, -a, -uje, -ovalo: Omotej uši šátkem, můžeš jít domů

zrezavět, -í, -il: Kuōj surūdzbnai sukniābl?

rozbít se, -í se, -il se: Když se kachny rozbíjejí, tak je ještě vykouřují bylinkami

slitovat se, -í se, -il se: Uviděla nebožtíka a slitovala se

pohádaný, -á: pohádaný: S každým se pohádal

natahovat se, -á, -ala: 1. Unavila jsem se, co mám dělat. 2. Ženská se pohádá s dětmi (2): Když druhá naštve první, pak dojde k hádce

zašpinit, -í, -il: Ty jsi mi zašpinil prsty

drhnout, vydrhnu, vydrhl bych: Vydrhl bych sádlo, drhnul bych hrnce a vydrhl bych lavici

zatemnit, -í, -il: Zatemnilo se mi v pokoji. Zatemnil jsem lampu

rozstříknout se, rozstříkne se, -lo se: Kolo narazilo na kámen a rozstříklo se

rozcuchat se, rozcuchá se, -alo se: Vlasy se mi rozcuchávaly, rozcuchávaly a už se úplně rozcuchaly

rozházet, -el, -ela: Dveře rozházel, kam prasata, kam slepice, kam krávy

obrátit, obrátí, obrátil: Zahnali jsme dobytek domů

navléknout, navléká, navlékl: Všechny oči upřel na mě

Š

boční (2): Menší stodoly mívaly dvě boční strany

skunk (4) skunk: Dobří lidé říkají, že to smrdí jako skunk

dnešní, -ní (2): Dnešní kuřátka přivezli

houpat, -á, -al: Nehoupej chléb na stole

plácat, -á, -al: Tak to jen plácá

blátivé období (1): Kola bývají v takovém blátě

šplíchnout, -e, -l: Šplíchni mi trochu vody

42

hltat, -á, -al: Poslouchej, co to hltáš!

šourat se, -á, -al: Pomalu se šourá

šaty (2) šaty: Vybrala jsem si šaty s puntíky

šustit, šustí, šustil: Tady jsem to nepořádně uklidila, protože jsem šustila po dvoře

nozdry (1) nozdry: Přidržím koně za nozdry

stopa (2) stopa: Kůň má jen stopy po biči. Došel jsem pro ječmen – nezůstala ani stopa

běžet, běží, běžel, letět: Ženy jedna za druhou běží

nozdry (4) nozdry: Dostaneš přes nozdry, a budeš plakat

sáňky (2) sáňky k přepravě dlouhých klád: My jsme se na těch saních spustili z kopce

šumsteŕti, -ia, -ėjo vymanit se: Zajel jsi do jezera a sáně se zabořily pod led

švagždėsýš (3^b): Když mu omrzla noha, slyšel cblk švagždėsýš

švapterti, -ia, -ė: Šeptni mi do ucha

T

taukinė (2) upravený vepřový měchýř: Škvarky dal do měchýře

tėkelas (3^b): Naše telátko bylo vodnaté

tėm̃ptis, -iasi, -ėsi: Napíná se jako žába před deštěm

tėpterti, -ia, -ė uhodit, bouchnout: Tak do toho, vždyť jakmile udeřím, hned zatancuješ

taisýti, -aũ, -iaũ narovnat: Narovnávám nohy

tiėka(ì)s (2): Dívá se na lesní mýtinu. Jedno stádo ovcí pase jeden pasák

tiesýš (4) pravý: Zapřáhni ryzáka na pravou stranu

tiėstis, -ias, -ės: Uklouzl jsi a natáhl ses pod led

tikčiōn, -ioja, -iojo: Dědeček se vrtěl, nemohl usnout

tirpčiōti, -ioja, -iojo: Po práci mu ještě brní ruce

traikšt: A traikšt zamkla stodolu. Traikšt hůl pro psa

trailas, -a (4) člověk, který nevyslovuje r, někdy š, ž: Jeden traila říká: „pislai přijeli“. Jiný traila se ptá: „plio kul přijeli?“

trailiūoti, -iūoja, -ãvo šišlat: I on šišlal

trampat, -ia, -ė šlapat: Trampiaũ, trampiaũ kolem stodoly, a nic neudělala

prasknout, -ia, -erėjo zlomit se: Praskla v bažině a vrátila se mokrá

trūkžolė (1): Mně trūkžolė s vejci velmi chutná

tūmės (4) jemná tenká koudel: Nic z koudelí neuděláš, ani z nich neupředeš

prázdná tvoje (při rozchodu): Prázdná tvoje

tuštimai (3^b): 1. Za novu (starého měsíce) nelze nasazovat kuřata. 2. Rozkročila se kvůli tuštimai (rozpažila se do stran)

zableskovat, -ioja, -iojo: Blesky zableskují zpod černých mraků

zablesk: Zablesklo se a já jsem si myslel, že je to kaktus

U

uz-bélsti, -džia, -dė zabít: Pàgaliu kàti užbiáldė

užbėralas (1) oves nebo jejich mouka: Paduók arkliám šiečkos su užbėralu

už-dūrti, uždūria, uždūrė probodnout: Aš į pialių uždūrsiu

43

užėdos (1) výčnělek mozku: Arklys turi užėdas viršuj už priešakinių dantų

už-gaišti, -šta, -o: 1. Chodí taková zdržující se. 2. Zdržel se úplně někde

už-gąsdyti, -ina, -ino: Vyděsil jsem děti, tak se budou bát

už-gręžti, -ia, -ė obrátit: Obrátíš koně a jeď

už-imti, užima, užėmė: Zadrž ovce (postav se jim do cesty)

už-karšti, užkarsia, užkarsė přejíst se: Já se přejedl slaniny a on se přejí kaší

už-karti, užkaria, užkórė pověsit: Pověs plachtu na kůlnu

už-kaustyti, -o, -ė špatně okovat: Špatně okovaný kůň nemůže jít

už-kietýti, -ina, -ino rozzlobit: Rozhněvané srdce se neuklidní

už-krapštyti, -o, -ė ubližovat: Nech děti samotné, budou se méně škádlit

už-krūtyti, -ina, -ino dotknout se: Dotkni se mého lokte

už-kúlti, užkula, užkúlė přismahnout: Copak jsem ti nešvihl po hlavě násadou od hřibu (nář.)

užkurà (3ᵇ) ženitba: Tátovo ženění proběhlo

zapálit, zapaluje, zapálil: Když dobře zatopím, to pak přitápí

nafackovat, -á, -al udeřit: Co ti jednu vrazím přes hlavu

za-šlápnout, zašlápne, zašlápl: Zašlápla jako ženská zadkem

udřít se, -ře se, -řel se dřít se: Člověk se udře prací

zů-stat, zůstává, zůstal získat: Pár let jsem zůstal u kravičky

zů-sta-neček (1): To malé na koni zůstalo

za-čít se, začíná, -al začít: Proč jsem s ním začal?

za-schránit se, -í se, -il se schovat se: Kde ses schoval?

přesolený, -á přesolený, -á: Přesolené okurky se zkazily

pře-plněný, -á přeplněný: Přeplněno, plno lidí

na-trhat si, natrhá si, natrhal si nasbírat: Kolik peněz si nasbíráš na jarmarku?

za-volat, zavolá, zavolal: Zavolali jsme, ať přijde

za-bouchnout, zabouchne, zabouchl zavřít, zabít se: 1. V noci zaboucháváme dveře. 2. Motorka se nabourala

za-hnat, -al, -ala: Zahnala mi je hnát

za-slíbit se, zaslíbí se, -il se přislíbit: Slíbím, že nikomu neprozradím

vyprat, vypere, vypral: Vyperu sobě i dětem

za-dusit se, -í, -il: Takovým kusem se můžeš udusit

za-ztuhnout, ztuhne, ztuhl: zmrznout: Kosaliena zmrzla. Při pomyšlení úplně ztuhnu

za-obklopit, obklopí, obklopil: obklíčit: Odtud obklíčili Němci. Obklop mě sklenicí

za-spálit, -í, -il: Při pálení brambor jsem spálil plíce

za-střelit, -í, -il: zastřelit: Zastřel mě, jestli chceš

za-zavolat, zavolá, zavolal: zavolat: Zavolal k sobě na ukázku, co má

za-rozsvítit, rozsvítí, rozsvítil: zapálit: Rozsviť mi lampu

za-rozednít se, rozednívá se, rozednilo se: svítat: Rozednívá se, až otevře oči, jako když se probudí

za-rozžehnout, rozžehne, rozžehl: zrudnout: Jak mu to řekla, hned celý zrudl

za-bělit, -í, -il: bělit mlékem: Zableli krupici

44

zavolat, -á, -al zavolat: Zavolej jménem: vždyť je to její vlastní, tak se ozve

zvadnout, vadne, zvadlo: Všechny ty routy úplně zvadly

omotat kolem krku, omotává, omotal: Šál si omotej kolem krku a bude ti teplo

V

hádky (1) hádání: Bývá všelijakých hádek

hádat se, -á se, -al se plést se, motat se: Jakýsi pejsek se motal pod nohama

plodit, plodí, plodil rodit plody: Na jaře mladé stromky málo plodí

ponocovat, ponocuje, ponocoval trávit večer: Při ponocování vypráví příběhy

valkūnas (1) vůz na kamení: Naložili jsme kameny na valkūnas

varýklas (2) úzká cesta na pastviny: Zaveď krávy na pastviny přes varýklas

vedžegā ^(3ᵇ) vřeteno: Nabrus vřetena

vřetenovat, vřetenuje, vřetenoval: Budu vřetenovat nitě

čertovat se, čertuje se, čertoval se zlobit se: Čertoval jsem, čertoval a čerti si mě odnesli

věnteris (3): Věnteris vlezl dovnitř kvůli rybám. Věnteris to ví

verstinis, -á (2) převraceč (druh holuba): Chovali jsme převracecí holuby

vichřička ^(3ᵇ): Pes rozfoukal jiskřičku

věj (2): Nabral jsem z věčblbl jāvo

věncas ^(3ᵃ) čert: Po věnci je krásně. Věnců dostaneš

vidūkelė (1) napůlčelka: Zastav se uprostřed cesty

vidūkelis (1): Sejdeme se uprostřed cesty

vieneriópas (1): Smíchaný oves s vien(i)arópos

vienvagis (1): Jednovágem sotva zoráš tolik co dvouvágem

vijūnas (1) úhoř: Vijūni mají rádi kouř

vilkadančiai (2) přední zuby koně: Cikánovi vypadly přední zuby, a kůň se polekal

vilkūtis (2): Zamotal mi do vlasů vilkūčų

vindēlis (2) vřeténko: Vindēli se prodávají na trhu

virsterti, -ia, -ė: Převracel jsem se na bok, ale nepřevrátil jsem se

vyninūkas (2) mírně kyselá odrůda jablek: Jablkům vyninukūs se také říká vyniniai

vištinė (1) kurník: Do kurníku se nedostala liška

vištininkė (1) kurník: Postavili jsme kurník vedle ovčína

vytinis (2) násada biče z deseti štípaných dubových prutů: Dostaneš vytinū. Tím vytinū ho přetloukl a pohřbil

vōgis (2): Udělej louži, hned se také máchá

Ž

žásina ^(3ᵃ) míra objemu: Lihoviny prodávají na žásiny a korky

ušpiněný, -ā (4) špinavý: Mají špinavé děti

osel ^(3ᵇ): Zapřáhni osla do prostřední části saní

vyklíčený, -á vypěstovaný ze semene: Žāldžutom būlvēm sodzbanom

45

mluvit po žemaitsku, -í, -il mluvit jako kapsové nebo zanavští: Iš prie kunigų tai žamačiuoja

půda (1): Jak krásně země mluví

vdát se, vdává se, vdávají se: Jaũ iš no pavàsaro žánčinos

žárovička (3^b) třpytka: Nakoupila žárovičky a ozdobila jimi

člověk (3) manžel: Můj muž byl z Vidugir

řehtání (3^2b) řehtání: Když jarmarky vystřelují koně, tak rychle řehtání pokračuje

К. ГАРШБА, Б. СТОСКЕЛЮНАЙТЕ, Ю. ВАЙНА

DIFERENCIÁLNÍ SLOVNÍK PUNSKÉHO NÁŘEČÍ

Shrnutí

Článek popisuje nářeční slovní zásobu Litevců, kteří jsou nejstaršími dosud žijícími obyvateli okolí Punsku a Sejn (Podleské vojvodství v Polsku). Článek lze zhruba rozdělit na tři části: fonetické zvláštnosti nářečí, pojednání o nářeční slovní zásobě a slovník výraznějších odlišností od spisovné litevštiny.