SIMONA VYNIUTAITĖ

Institut litevského jazyka

Směry vědeckého výzkumu: geolingvistika, dialektologie, sociolingvistika.

9. MEZINÁRODNÍ KONGRES DIALEKTOLOGIE A GEOLINGVISTIKY

Ve dnech 23.–27. července 2018 se ve Vilniusu konal 9. mezinárodní kongres dialektologie a geolingvistiky. Tato vědecká akce přilákala vědce a hosty z oblasti dialektologie a geolingvistiky z 28 zemí světa. Kongres pořádal Institut litevského jazyka, jeho partnery byly Vilniuská univerzita, Šiauliaiská univerzita a Litevská akademie věd.

Iniciátorkou kongresu je Mezinárodní společnost pro dialektologii a geolingvistiku (angl. International Society for Dialectology and Geolinguistics (SID); podrobněji viz http://www.geo-linguistics.org/index.html). První takový kongres se konal v roce 1993 v Budapešti (Maďarsko). V roce 1997 se kongres konal v Amsterdamu (Nizozemsko), v roce 2000 v Lublinu (Polsko), v roce 2003 v Rize (Lotyšsko), v roce 2006 v Braze (Portugalsko), v roce 2009 v Mariboru (Slovinsko), v roce 2012 ve Vídni (Rakousko) a v roce 2015 ve Famagustě (Severokyperská turecká republika). Cílem kongresů pořádaných každé tři roky vždy v jiné zemi zapojené do činnosti Mezinárodní společnosti pro dialektologii a geolingvistiku je spolupráce institucí a vědců rozvíjejících obory mezinárodní dialektologie a geolingvistiky a sdílení teoretických a metodologických přístupů i vědecká diskuse.

Během pětidenního kongresu se příspěvky poslouchaly na plenárním zasedání (23. července) a v deseti sekcích (24., 25. a 27. července); závěrečné zasedání (27. července) bylo věnováno závěrečné diskusi. Jeden den vědecké akce (26. července) se účastníci zúčastnili poznávacího kulturního programu, který je rovněž součástí kongresů pořádaných Mezinárodní společností pro dialektologii a geolingvistiku.

Při zahájení kongresu v Institutu litevského jazyka účastníky a hosty pozdravili ředitelka Institutu litevského jazyka dr. Albina Auksoriūtė, člen Výboru pro zahraniční věci Seimasu Litevské republiky Audronius Ažubalis, Litevské republiky

Apžvalgos / Surveys

255

SIMONA VYNIAUTĖ

První náměstek kancléře vlády Republiky Deividas Matulionis, redaktorka časopisu vydávaného Mezinárodní asociací pro dialektologii a geolingvistiku Astrid van Nahl, děkanka Filologické fakulty Vilniuské univerzity prof. dr. Meilutė Ramonienė a viceprezident Litevské akademie věd akademik Zenonas Dabkevičius. Byl přečten pozdravný dopis prezidentky Mezinárodní asociace pro dialektologii a geolingvistiku Marios-Pilar Pea a zhlédnuto video s pozdravem prorektorky pro vědu a umění Šiauliaiské univerzity prof. dr. Ingridos Šaulienės.

Na plenárním zasedání přednesli referáty pozvaní řečníci. Prof. dr. Frans Hinskens z Mertenova institutu a Svobodné univerzity v Amsterdamu (Nizozemsko) přednesl referát „Dialektologie a výzkum jazykové variability. Quo vadis?“ (angl. Dialectology and the study of language variation. Quo vadis?) a pojednal v něm o některých aspektech vývoje dialektologie. Zdůraznil, že dialektologie už není vědou přísně oddělenou od moderní lingvistiky. Sociální aspekt, začlenění kvantitativních metod a kognitivní přístup patří k prvkům, které dialektologii obohacují. Změny ve zkoumaných objektech a metodách mohou ovlivnit proměny tradičních dialektových krajin i vznik nových teritoriálních útvarů nebo zviditelnění dialektového kontinua. Řečník se zamýšlel nad tím, jak by bylo možné zkoumat jazykovou variabilitu a její nově vzniklé typy a jaké výzvy čekají budoucí výzkum v určitých oblastech.

Referát dr. Chrise Montgomeryho z Univerzity v Sheffieldu (Velká Británie) „Percepce: proč jí potřebujeme rozumět, a proč je to obtížné“ (angl. Perception: Why we need to understand it, and the difficulties in doing so) se věnoval percepci v dialektologii. Přednášející zdůraznil, že pochopení percepce je důležité pro jazykové modely i pro porozumění změnám dialektů, a poukázal na místo výzkumu percepce v dějinách výzkumu jazykové variability. Podle autora je při holistickém chápání jazykové variability a změny třeba zohlednit úlohu percepce a hledat způsoby, jak lépe integrovat výzkum samotného jazyka i jeho percepce.

Pozvaný řečník z Lucemburské univerzity dr. Christoph Pursche se ve svém referátu „Dialektologie se digitalizuje. Zapojení regionální variability do anonymní komunikace na sociálních médiích“ (angl. Dialectology goes digital. Tapping regional variation in anonymous social media communication) prostřednictvím představeného výzkumu snažil otevřít diskusi o výpočetní sociolingvistice a přispět k rozvoji tohoto nového oboru. Podle řečníka se většina výzkumu jazykové variability opírá o tradiční přístup, data se analyzují pomocí již uznávané a zavedené metodologie, zatímco výpočetní lingvistika téměř nezohledňuje sociální podmíněnost jazykové variability. Do výzkumu jazykové variability by tedy bylo možné začlenit přístupy sociolingvistiky i výpočetní lingvistiky.

256

Acta Linguistica Lituanica LXXIX

9-asis tarptautinis dialektologijos ir geolingvistikos kongresas

Prof. dr. Danguolė Mikulėnienė, zastupující litevské dialektology, představila multimodální sociolingvistický model vytvořený v Institutu litevského jazyka, který se v posledních letech začal v Litvě používat při výzkumu regionální jazykové variability. Autorka referátu „Multimodální sociolingvistický model pro výzkum regionální jazykové variability: případ litevštiny na počátku 21. století“ (angl. Multidimensional sociolinguistic model for regional language variation studies: Lithuanian case at the beginning of the 21^st century) vymezila tři nejdůležitější úrovně výzkumu: 1) výběrovou analýzu tradičních jazykových dat nářečí; 2) studium jazykového prostředí a sociokulturních sítí; 3) výzkum postojů uživatelů jazyka a veřejného mínění. Používají se zde metody dialektometrie; kvantitativní analýza umožňuje vyhnout se možné subjektivitě výzkumníka a dialektfilnímu přístupu.

Referát dalšího pozvaného řečníka, prof. dr. Juana-Andrése Villena-Ponsoda z Malagské univerzity ve Španělsku, „Dilema spolehlivosti geolingvistických a dialektologických dat při sociolingvistickém výzkumu. Případ rozlišení /θ/ v andaluské španělštině“ (angl. The dilemma of the reliability of geolinguistic and dialectological data for sociolinguistic research. The case of the Andalusian merger of /θ/) přečetla dr. Jurga Jaroslavienė. Zkoumala se souvislost geolingvistických, dialektologických a sociolingvistických dat na základě jazykové a kulturní situace uživatelů jazyka v andaluském regionu. Vědec zdůraznil, že sociolingvistická data vycházejí ze sociologického předpokladu výběru a variace, což není slučitelné se základními geolingvistickými a dialektologickými daty. Autor se zamýšlel nad tím, do jaké míry mohou být geolingvistická a dialektologická data spolehlivá při retrospektivním sledování historie variability a určitých jazykových změn.

Po plenárním zasedání kongres pokračoval v práci v tematických sekcích. Jednou z nich byla „Percepční dialektologie: kvantitativní a kvalitativní perspektivy“. V této sekci M. Schmalz (Švýcarsko) představil nový metodologický přístup, G. Mūcsová (Slovensko) hovořila o lidové dialektologii jako o oboru podporujícím percepční dialektologii a D. Aliūkaitė (Litva) analyzovala vztah objektivního a subjektivního vnímání v Litvě.

V sekci „Kontaktní dialektologie: vícejazyčná a multikulturní variabilita“ přednesli L. Balode (Lotyšsko), T. Jakop (Slovinsko), M. Nevai (Rumunsko), N. Saramandu (Rumunsko), I. Metsmägi (Estonsko), V. Oja (Estonsko) a Ch. Schneider (Švýcarsko) referáty o vlivu jazyků a konvergenci nářečí. R. Kvašytė (Litva) představila jazykovou situaci Litevců a sociokulturní sítě v Lotyšsku; H. Suzuki (Norsko) seznámil posluchače s geolingvistickým výzkumem tibetského nářečí a Y. Asahi (Japonsko) s výzkumem jazykových variant japonské diaspory. E. Zologa (Španělsko) hovořil o rizicích geografických kritérií při výkladu minulosti (rentasi

Apžvalgos / Surveys

257

SIMONA VYNIUTAITĖ

(v případě baskičtiny). M. Bouzouta (Belgie) a V. Casanova (Belgie) se zabývali posekventy, V. Lara Bermejo (Švýcarsko) komitativy.

V sekci „Prameny termínů: texty, slovníky, atlasy, korpusy“ se pozornost zaměřila na dějiny a současný stav litevských, estonských, japonských a nizozemských nářečních slovníků a atlasů. O své poznatky se podělili J. Švambarytė-Valužienė (Litva), M. L. Kalvik (Estonsko), M. Kendla (Estonsko), K. Tomosada (Japonsko), H. Iwaki (Japonsko), M. Matsuda (Japonsko), N. Siokawa (Japonsko), C. I. Floarea (Rumunsko), J. Corbera Pou (Španělsko). Možnosti a problémy digitalizace slovníků a atlasů i výzvy digitální kartografie probírali J. Van Keymeulen (Belgie), V. De Tier (Belgie), D. Brozović (Chorvatsko); tomuto tématu byl věnován také příspěvek M. P. Perey (Španělsko).

„Nářečí v prostoru a čase“ byla další sekce, v níž se hovořilo a diskutovalo o nizozemských, rakouských, španělských, italských, japonských, čínských, baskických, slovenských, lotyšských a litevských nářečích. Nářečí byla hodnocena z historického hlediska a situace, která se utvářela v 21. století, byla rozebírána z různých úhlů pohledu. Pozornost byla věnována změnám nářečí, které ovlivňují čas a jazykové kontakty, a jazykovému sebeuvědomění mluvčích nářečí. Byl vysvětlen způsob výpočtu průměru slov v nářečních textech. V této sekci přednesli příspěvky A. Daina (Lotyšsko), L. Markus-Narvila (Lotyšsko), W. Heeringa (Nizozemsko), F. Hinskens (Nizozemsko), Ch. Schrödl (Maďarsko), H. Ueda (Japonsko), Y. Ebata (Japonsko), U. Goiriena Lorea (Španělsko), G. Kačiukienė (Litva), M. Cerruti (Itálie), M. Endo (Japonsko), J. Pabrėža (Litva), M. Padilla-Moyano (Francie).

Na kongresu se o poznatky diskutovalo také v sekci „Nářeční tvořivost a gramotnost v 21. století: potřeba, možnost, nezbytnost“. K. Geyer (Dánsko) pojednal o slovnících nářečních výrazů jako o přímém zdroji výzkumu lidové dialektologie, zatímco A. Mlekodaj (Polsko) se věnoval výzkumu nářeční literatury jako obohacujícímu a doplňujícímu prvku dialektologie. J. Zarskaitė (Litva) představila pojetí témat, která mohou být prvkem tvořivosti.

Na zasedání sekce „Teoretická dialektologie: (de)konstrukce a (de)konceptualizace nářečí“ byla nářečí zkoumána z různých teoretických hledisek. Přednášející ze Španělska G. Aurrekoetxea a A. E. Erenza hovořili o problematice pojetí dialektů, E. Valls (Španělsko) na příkladech katalánských nářečí analyzovala efekt hranic. V. Meiliūnaitė (Litva) zkoumala, kdy a proč informátoři volí užívání rozlišujících nářečních rysů, místo aby podlehli převládající tendenci se těchto rysů vzdávat. Příspěvek K. Kozhanova (Rusko) a B. Wienera (Německo) se zaměřil na výzkum morfosyntaktické variability v litevských nářečích.

V sekci „Lingvistická (vědecká laboratorní) hodnota a sebehodnota dialektů“ D. Pakalnienė (Litva) a J. Lubienė (Litva) analyzovaly modely a motivaci somatonym, F. Cugno (Itálie) a F. Cusan (Itálie) lexikalizaci

258

Acta Linguistica Lithuanica XXIX

9-asis tarptautinis dialektologijos ir geolingvistikos kongresas

a metaforizaci. J. Škof (Slovinsko) hovořil o termálních mikrotoponymech, J. N. Fodoros (Maďarsko) se věnovala termální onomastice a G. Blažienė (Litva) představila vlastní jména v pruských nářečích. Japonští vědci Sh. Ogawa, F. Inoue a Y. Hanzawa pojednali o historické a geografické variabilitě ve slovnících i o změnách nářečních slovníků. A. Stafecka (Lotyšsko) se podělila o poznatky o příjmeních jako zdroji výzkumu dialektologie a jazykových kontaktů, M. Koletnik (Slovinsko) a N. Šabec (Slovinsko) analyzovaly kontakty slovinského a anglického jazyka a zachování nářečí v komunitách přistěhovalců. Příspěvky S. Jėrane (Lotyšsko) a M. Hopej (Polsko) se zaměřily na výzkum jazykové krajiny. Na zasedáních sekce „Kumulativní a interpretační metodologie v dialektologii“ byly předneseny příspěvky ukazující proměny a použití různých metodologií. Hovořilo se o výzkumech prováděných metodami dialektometrie a dalších kvantitativních metod dialektologie i o zvláštnostech tvorby map. Byly analyzovány fonetika a fonologie, morfologie, kontakty nářečí a spisovného jazyka a probíraly se možnosti a problémy používání transkripce. Příspěvky přednesli D. Markus (Lotyšsko), Y. Yamazaki (Švédsko), L. Thöny (Švýcarsko), G. Tillinger (Švédsko), Sh. K. Kayoko (Japonsko), Y. Nakajima (Japonsko), S. Matayoshi (Japonsko), K. Shinsuke (Japonsko), S. Yukako (Japonsko), R. K. Faquire (Bangladéš), A. Leskauskaitė (Litva), Ch. Fukushima (Japonsko), T. Onishi (Japonsko), Y. Kumagai (Japonsko), M. Bouzouté (Belgie), M. Castilo (Švýcarsko), E. Pato (Kanada), L. Geržotaitė (Litva), H. Huang (Čína), Y. Zhu (Čína), H. Ramischus (Německo), T. Legese Feleke (Itálie), V. Kardelis (Litva), Ch. Schneider (Švýcarsko), R. Bakšienė (Litva), A. Čepaitienė (Litva), J. Jaroslavienė (Litva), J. Urbanavičienė (Litva), A. Ivanickaja (Litva), D. Kiseliūnaitė (Litva), D. Jakulytė (Litva).

Na závěrečném zasedání, jehož téma navrhli vědci M. Sawaki, Ch. Fukushima, F. Inoue, T. Onishi (Japonsko) a W. Heeringa, F. Hinskens (Nizozemsko), byly posluchačům představeny japonská a nizozemsko-vlámská dialektologická škola a jejich vzájemné souvislosti.

Na posledním zasedání Mezinárodního kongresu dialektologie a geolingvistiky byla shrnuta pětidenní vědecká akce. Účastníci ocenili široké tematické a problémové zaměření příspěvků i vysoký počet účastníků. Celkem bylo předneseno více než 80 vědeckých příspěvků (jejich abstrakty jsou k dispozici na webových stránkách akce http://sidg2018.lt). Hosté poděkovali za skvělou organizaci kongresu. Velmi kladně hodnotili také kulturně-poznávací program kongresu: výlet do Rumšiškės, Trakai a Kernavė a exkurze do Paláce velkoknížat Litevského velkoknížectví a na Vilniuskou univerzitu.

9. Mezinárodní kongres dialektologie a geolingvistiky umožnil vědcům z různých zemí světa sdílet poznatky a nové přístupy, diskutovat o uplatnění metodologií a představit výzkumy, upozornit na převládající

Apžvalgos / Surveys

259

SIMONA VYNIUAITĖ

trendy. Sdílení vědeckých zkušeností a příležitost diskutovat a navázat dialog jak aktivní účastí v sekcích, tak v neakademickém prostředí budou pravděpodobně podnětem k novým myšlenkám a zahájení i pokračování společné práce.

V roce 2021 se v Rumunsku, v Bukurešti, bude konat 10. mezinárodní kongres dialektologie a geolingvistiky.

Přijato 5. listopadu 2018.

SIMONA VYNIUAITĖ

Institut litevského jazyka

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Litva

[email protected]

260

Acta Linguistica Lituanica LXIX