PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ Litevský jazykový institut ORCID id: orcid.org/0000-0002-8679-3253 Směry vědeckého výzkumu: litevská terminologie, dějiny litevské lékařské terminologie. DOI: doi.org/10.35321/all84-04

LÉKAŘSKÉ TERMÍNY V BELETRISTICKÉM TEXTU

Lékařské termíny v beletristickém textu

A N O T A C E

Článek pojednává o lékařských termínech ve zvoleném beletristickém textu (román Noaha Gordona Lékař. Avicennův žák, 2020), jejich rysech a účelu. Lékařské termíny se užívají hojně, nejčastěji při popisu různých situací souvisejících s léčbou. Podrobně jsou probírány dvě nejvýraznější skupiny termínů – vlastní (vědecké) lékařské termíny a nevlastní lékařské termíny neboli pseudotermíny; zároveň jsou charakterizovány funkce lékařských termínů, význam jejich kontextových partnerů (adjektiv, participií, sloves) při realizaci stylistické funkce a je zmíněna otázka determinologizace.

Při pojednání o fungování lékařských termínů v beletristickém textu článek zároveň přináší postřehy jiných badatelů o zvláštnostech užívání termínů v daném textu a navrhované klasifikace termínů v tomto textu.

K L Í Č O V Á S L O V A: lékařský termín, beletristický styl, beletristický text, kontext, kontextoví partneři, funkce, determinologizace.

A N N O T A T I O N

Článek se zabývá lékařskými termíny ve zvoleném beletristickém textu (román Noaha Gordona Lékař, 2020), jejich rysy a funkcemi. Text oplývá lékařskými termíny. Obvykle se užívají k popisu různých situací souvisejících s léčbou. Článek se zaměřuje na dvě nejvýraznější skupiny termínů: vlastní (vědecké) lékařské termíny a nevlastní lékařské termíny neboli pseudotermíny. Popisuje také funkce, které lékařské termíny plní, význam jejich kontextových partnerů (adjektiv, participií, sloves) při plnění stylistické funkce a věnuje se tématu determinologizace.

Straipsniai / Articles

67

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Při pojednání o fungování lékařských termínů v beletristickém textu článek rovněž představuje postřehy jiných badatelů týkající se zvláštností užívání termínů v daném textu a navrhované klasifikace termínů v textu.

KLÍČOVÁ SLOVA: lékařský termín, beletristický styl, beletristický text, kontext, kontextoví partneři, funkce, terminologizace.

ÚVOD

Fungování termínů v beletristickém textu^¹ zvláštnosti. Přirozeným a původním místem fungování termínu je odborný text, v němž termín plní svou funkci – stručně, přesně a jednoznačně pojmenovat vědecký pojem, jinými slovy – zkoncentrovat určité množství informací; v takovém textu lze termín přesně a jednoznačně dekódovat (viz Лобанов 2008: 77; Самохина 2011: 210; Тамбиева, Текеева 2019: 236).

Funkční styly netvoří uzavřené systémy, nýbrž vzájemně se ovlivňující variety jazyka (Župerka 1983: 115). Termíny, jako atributy odborného textu, často překračují hranice své obvyklé speciální oblasti užívání a aktivně pronikají do nespecializovaných oblastí užívání (viz Самохина 2011: 169; Пономаренко, Уварова 2016: 95; Синелева 2020: 193). Jednou z nich je beletrie – oblast užívání uměleckého stylu (Pikčilingis 1971: 286; Župerka 1983: 113). Tento styl je podle slov Juozase Pikčilingise širokou řekou, která do sebe vstřebává různé potoky a říčky a je jimi napájena. Zde se rádo využívá různých jiných stylů a jejich rozmanitých prvků. Pole spisovatelova hledání výrazových prostředků – to je celý jazyk. Potřebuje jak stylisticky neutrální, tak stylisticky příznakové, jak knižní a administrativní, tak hovorové jazykové prostředky. Jakmile se však prvky jiných stylů dostanou do beletrie, jsou aktualizovány (Pikčilingis 1971: 302; Župerka 1983: 115, 116).

Beletristický text je výjimečný tím, že v něm lze, jak již bylo uvedeno, užívat výrazové prostředky všech stylů (včetně termínů) (beletristický text je tedy ze své podstaty mnohostylový), avšak funkční úloha těchto prostředků se zde mění; plní jinou funkci než ve stylech, v nichž je užívání daných prostředků obvyklé (Pikčilingis 1971: 304; Немыка, Пешков 2015: 251; Синелева 2020: 193). Termíny v beletristickém textu již nejsou termíny v obvyklém

^¹ Šířeji a všestranněji se tímto tématem zabývali ruští autoři (viz seznam literatury). Litevští autoři o fungování termínů v jejich netypickém prostředí psali jen málo. Lze zmínit pouze několik uskutečněných výzkumů. Kazimieras Župerka zkoumal užívání lingvistických termínů v publicistice (Župerka 2000: 75–182), zatímco Asta Mitkevičienė psala o užívání termínů z různých oborů v internetových médiích (Mitkevičienė 2020: 108–127).

68

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

v obvyklém smyslu tohoto slova: nejen pojmenovávají konkrétní předměty a jevy objektivní reality, ale získávají také emocionální odstín a dodávají textu určitý kolorit (Глазкова 2008); vědecká přesnost termínů tedy slábne, protože daný stylový text překračuje hranice terminologického pole (Суперанская, Подольская, Васильева 1989: 135). V netypickém kontextu termíny mění svou sémantickou strukturu, tj. podstupují různé druhy transformací, a proto mohou nabýt jiného významu nebo dalších konotací, dokonce se stát komponenty frazémů (Прокопова 2013: 169; Понамаренко, Уварова 2016: 95, 96).

Ačkoli se v beletristickém textu užívají stejné termíny jako v textu odborném, funkce týchž termínů jsou, jak již bylo uvedeno, v textech různých stylů odlišné. Beletristické dílo se navzdory užívání termínů především vztahuje k oblasti emocí a citů. V takovém díle mohou termíny plnit funkce, které jsou jim zcela vlastní (Шамсеева 2018: 116). Termín v beletristickém textu tedy kromě své přirozené, nominativní² funkce plní také funkci kognitivní, informační, popisnou (charakterizační), emocionálně-expresivní, estetickou, hodnoticí a obraznou³, zatímco ve vědeckém diskurzu termíny plní pouze nominativní funkci (viz Жилкова 2007: 85–88; Жилкова 2008: 5–23; Лобанов 2008: 77, 82; Самохина 2011: 207; Смирнова 2012: 158; Ланьянь 2013: 179–180; Мухамеджанова 2015: 168; Немыка, Пешков 2015: 251–252; Ремпель 2015: 34; Эфендиева, Джасежeва, Жутова 2015: 222–223; Бобырева 2016: 123; Воскресенская 2016: 353–354, 365; Понамаренко, Уварова 2016: 96; Воскресенская 2017: 261; Рахимова 2017: 66–68; Сергеева 2018: 292; Шамсеева 2018: 147; Якунина 2018: 577–579; Маджаева 2020: 37; Синелева 2020: 194–198 a další). Na druhé straně mohou být termíny v beletristickém textu užívány také pouze ve svém přímém, terminologickém významu, označovat tytéž pojmy jako ve specializovaném textu a nemít žádné další odstíny (viz Попова, Гамов 2019: 97). Bez ohledu na to však každé slovo, které se ocitne v neobvyklém kontextu, poněkud mění svůj význam.

Podstata termínu v beletristickém textu je dvojí. Zde se termíny (jak v jazyce autora, tak v řeči postav, viz Немыка, Пешков 2015: 250) užívají ve svém přímém, speciálním významu stejně jako v odborném textu, tj. předávají informace, avšak na rozdíl od uvedeného mají v beletristickém textu různé epitety, které jsou ve specializovaném textu nemožné a jež jim dodávají emocionální a hodnoticí význam. Termíny zde plní obraznou a emocionálně působící funkci, tj. stávají se zvláštními výrazovými prostředky: získávají nový význam, metaforizují se a nabývají určitého expresivního charakteru (Рикелингис 1971: 304; Самохина 2011: 170; Смирнова

² Nazývá se také nominativně-popisná (Немыка, Пешков 2015: 252). Tato funkce je považována za základní funkci termínu.

³ Nazývá se také umělecko-obrazná funkce (Немыка, Пешков 2015: 252).

Straipsniai / Articles

69

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

2012: 159; Ланьлань 2013: 179–180; Бобырева 2016: 124, 125). Termíny v beletristickém textu ztrácejí vlastnosti charakteristické pro speciální lexiku a získávají rysy typické pro slovo obecné lexiky (viz Немыка, Пешков 2015: 251–252; Тамбиева, Текеева 2019: 238).

Termín ze své podstaty nemá emocionálně-expresivní odstín^⁴, tj. je stylisticky neutrální, avšak v beletristickém textu termín stylistickou neutralitu ztrácí a získává emocionálně-expresivní odstín (Самохина 2011: 206; Бобырева 2016: 123; Синелева 2020: 197). Stává se prostředkem obrazného myšlení, které je základem beletristického stylu (Ланьлань 2013: 179–180; Синелева 2020: 198).

Adresáti odborného a beletristického textu se liší. Má se za to, že čtenář beletristického textu na rozdíl od čtenáře odborného textu nevyhnutelně vnímá tentýž termín zjednodušeně (Самохина 2011: 170, 171). Termín může být pro čtenáře v beletristickém textu neznámý; jeho dešifrování mu pak pomáhá získat nové informace. V tomto případě termín plní kognitivní funkci (viz Лобанов 2008: 77; Самохина 2011: 207; Смирнова 2012: 158; Немыка, Пешков 2015: 251; Бобырева 2016: 123; Воскресенская 2016: 355; Рахимова 2017: 66, 68; Шамсеева 2018: 117).

Když termín vstoupí do beletristického textu, nejenže se sám mění, ale často mění i tento text (Александровна, Халифовна, Руслановна 2015: 218). Jaký je tedy účel užívání termínů v beletristickém textu? Tvrdí se, že termíny se užívají k vytvoření odborného pozadí (Жидкова 2007: 88; Матвеева 2012: 150; Шамсеева 2018: 117). Podle Anastasije Sinelevové jde o hlavní funkci termínu v beletristickém textu (Синелева 2020: 194). Spisovatelé užívají ve svých dílech termíny záměrně – často proto, aby co nejpřesněji popsali určité vlastnosti předmětů, činností či jevů, o nichž vyprávějí, nebo povolání postav a oblast jejich činnosti (v řeči takových postav se vyskytuje mnoho speciální lexiky). Kromě

^⁴ Na konci XX. století se soudilo, že emocionálně-expresivní konotace je pro jazyk vědy a terminologii zcela netypická. Později se však začal prosazovat názor, že jazyk vědy není úplně stylisticky neutrální a že obsahuje specifické rysy emocionálně-expresivní konotace. Tato konotace je potřebná pro působivost vědeckého jazyka – vědec nemůže pouze konstatovat fakta, ale musí je také hodnotit. V terminologii se obraznosti obvykle nevyhýbáme tehdy, když chceme zvýraznit rozlišovací (distinktivní) funkci termínů, když je rozlišovacím znakem dojem badatele, který v něm vyvolává pojmenovávaná rostlina či živočich, nebo subjektivně hodnocené vlastnosti některé rostliny či živočicha (např.: chocholíkatá kapradina (Dryopteris cristata), přilbovitý vstavač (Orchis militaris), nádherný hvozdík (Dianthus superbus), štíhlá vlnatka (Eriophorum gracile)). Takové termíny jsou obrazné a jejich obraznost je v jazyce vědy záměrně vytvářena. V jiných případech se obraznost do jazyka vědy přenáší z lidového jazyka (při terminologizaci expresivních názvů), např.: netřesk (Sempervivum), zaječí slzičky (Briza media)). Některé termíny tedy získávají emocionálně-expresivní konotaci spolu s terminologizací, zatímco jiné ji v důsledku terminologizace neztrácejí, protože se mění pouze jejich lexikální význam a získávají terminologické sémy (Gaivenis 2002: 44–46).

70

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

kromě toho spisovatelé užívají termíny také proto, aby čtenář mohl lépe porozumět místu a času událostí a okolností a představit si je, zhodnotit je a prožít události, o nichž se píše. Pro spisovatele je to také skvělá příležitost předvést svou erudici a znalost dané oblasti a ukázat, jak hluboce zná to, o čem píše (Самохина 2011: 173; Тамбиева, Текеева 2019: 238). Obecně je výskyt termínů v textu beletristického díla ve většině případů podmíněn tím, že samotné téma a děj díla nějak souvisejí s vědeckou či technickou oblastí lidské činnosti (Самохина 2011: 171; Самохина 2011: 209; Бобырева 2016: 123; Якунина 2018: 579).

Užívání termínů v beletrii je stylisticky oprávněné, protože termíny pomáhají odhalit myšlenku díla (Жидкова 2007: 86; Глазкова 2008; Немыка, Пешков 2015: 251). Jsou prostředkem řešení uměleckých úkolů autora (Бобырева 2016: 123). Termíny doplňují obrazný arzenál jazykových prostředků beletristického díla (Мухамеджанова 2015: 174; Немыка, Пешков 2015: 251). Jako obrazné a expresivní prvky jazyka beletristického díla pomáhají vytvářet jazykovou a portrétní charakteristiku postav i charakteristiku jejich prostředí, komický efekt, dodávají vyprávění výraznost a originalitu (Жидкова 2007: 88; Мухамеджанова 2015: 175; Немыка 2015: 180–181; Немыка, Пешков 2015: 251). Termíny rovněž posilují poznávací význam díla, protože umožňují spisovateli přesně slovem reprodukovat profesní život postav a charakterizují je jako profesionály ve svém oboru (Немыка, Пешков 2015: 251; Сергеева 2018: 293; srov. také Якунина 2018: 577), zároveň dodávají popisovaným událostem realističnost (Воскресенская 2012: 137; 2015: 45).

Při pojednání o fungování termínu v beletristickém textu nelze nezmínit jev determinologizace. Zůstává termín po vstupu do obecného užívání stále termínem? Neztrácí své nejdůležitější rysy, když se začne užívat v běžném jazyce? Podle Valerije Danilenkové to v žádném případě není nesporná otázka (Даниленко 1977: 5–6).

Determinologizace souvisí s kvalitativními změnami termínu. Chápe se jako postupný, pomalý a dlouhodobý proces, při němž termín překračuje hranice terminologického systému, ztrácí spojení s pojmem (ten se zjednodušuje a stává se srozumitelným laikům), jednoznačnost a přesnost, pozbývá svého speciálního významu a získává nové rysy (Суперанская, Подольская, Васильева 1989: 133, 135–136; Собянина 2011: 22).

⁵ Kazimieras Gaivenis k označení tohoto jevu užíval termín determin izacija (Gaivenis 1997: 6), Regina Kvašytė – determin izavimas (Kvašytė 2005: 29). Podrobněji o determinologizaci viz Татаринов 2006: 47; Сер едюк 2013: 150–155; Salamakhа 2017: 70–71; Mincu 2018: 32–33; Humbert-Droz, Piction, Candamin es 2019: 2–5; Константинова 2019: 83–88). Autorka tohoto článku ve své práci užívá termín determinologizace.

Straipsniai / Articles

71

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Terminologizace může probíhat ve dvou etapách. V první etapě je termín zaveden do běžného jazyka v podobě slova s terminologickým významem. Ve druhé etapě dochází již v běžném jazyce k přenosu významu tohoto slova a ke vzniku běžného slova (často metafory). Termín, který překročí hranice své funkční oblasti, nemusí projít oběma etapami. První etapa, kdy termín překročí uvedenou oblast, aniž by změnil svůj význam, může být jediná (Синелева 2020: 198).

Valentina Sobianinová rozlišuje dva hlavní směry terminologizace. V prvním případě termín pojmenovává speciální denotát, avšak sféra jeho užívání se rozšiřuje, termín se objevuje v jazyce laiků, užívá se v mluveném jazyce, publicistice, beletrii atd., a dochází tedy ke zjednodušení sémantické struktury termínu (částečná determinologizace⁶). V druhém případě je speciální denotát nahrazen nespeciálním a cestou asociací a analogií vzniká nový, přenesený význam (Бычкова 2011: 45; Собянина 2011: 24). Determinologizace⁷ se opírá o metaforické reinterpretování termínu, avšak na druhé straně toto reinterpretování samo o sobě ne vždy svědčí o tom, že termín získává přenesený význam, který následně vede k determinologizaci, neboť termín může být v uvedeném významu užit náhodně (autorský okazionalismus) (Бычкова 2011: 461).

Klasifikace termínů v beletristickém textu. Lze vyčlenit čtyři klasifikace termínů v beletristickém textu. V první klasifikaci se termíny dělí do dvou skupin podle toho, v jakých významech se v textu užívají, tj. na termíny v přímém významu a termíny v přeneseném významu (Маджаева 2020: 37).

Ve druhé klasifikaci se vyčleňují tři skupiny termínů, tj. termíny se dělí podle rozsahu jejich užívání: široce užívané termíny, speciální termíny a vysoce specializované termíny (Жидкова 2007: 84; Жидкова 2008: 4).

Třetí a čtvrtá klasifikace jsou velmi podobné. Zde se termíny dělí podle toho, zda mohou být čtenáři srozumitelné či nikoli a zda autor termíny vysvětluje či nikoli. Ve třetí klasifikaci se tedy vyčleňují čtyři skupiny termínů:

1. Nevysvětlené termíny, jejichž význam je čtenáři srozumitelný. 2. Termíny, jejichž význam je čtenáři nejasný a autor jej nevysvětluje. 3. Termíny, kterým čtenář nerozumí a které autor vysvětluje. 4. Termíny, jejichž význam je čtenáři jasný, ale autor jej vysvětluje (Эфендиева, Джаcекева, Хутова 2015: 220–222).

Ve čtvrté klasifikaci se rovněž rozlišují čtyři skupiny termínů: 1. Průhledné nevysvětlené termíny – termíny, kterým čtenář nerozumí a které autor nevysvětluje.

6 Olga Byčkovová nazývá částečnou determinologizaci despecializací (Бычкова 2011: 460).

7 Determinologizace termínu je možná teprve po jeho despecializaci, tj. po přechodu termínu do jiných stylů (Бычкова 2011: 459).

72

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

2. Neprůhledné nevysvětlené termíny – termíny, kterým čtenář nerozumí a které autor nevysvětluje.

3. Neprůhledné vysvětlené termíny – termíny, kterým čtenář nerozumí a které autor vysvětluje.

4. Průhledné vysvětlené termíny – termíny, kterým čtenář rozumí, ale autor je vysvětluje (Самохина 2011: 174).

Je třeba říci, že cílem článku není klasifikace lékařských termínů, avšak tyto klasifikace byly využity při objasňování zvláštností fungování lékařských termínů v beletristickém textu.

Předmětem článku jsou lékařské termíny užívané v beletristickém textu. Zvoleným pramenem je román Noaha Gordona Lékař. Avicennův žák. Jde o dílo amerického spisovatele přeložené z angličtiny do litevštiny Leonem Judelevičiem a vydané nakladatelstvím „Alma littera“ v roce 2020. Kniha přenáší čtenáře do XI. století. Je to příběh chlapce Roberta Koula, který brzy pocítí povolání léčit lidi, stanoví si za cíl stát se lékařem a vytrvale jej sleduje. Z temnoty středověku a světa Anglie ovládaného pověrami se R. Koul vydává na putování s holičem-chirurgem, který se ho ujal, a absolvuje základní školu léčitelství. Když uslyší o perském lékaři Ibn Sínovi (Avicennovi), jenž činí zázraky, vydává se na dlouhou cestu do země, kde muslimové prožívají zlatý věk vědy a kultury. Román nejen poutavě vypráví příběh a dobrodružství hlavní postavy, která se stává lékařem, a názorně popisuje země a města, život chudiny i přepych vládců, ale přináší také mnoho poznatků z dějin a praxe medicíny, které jsou důmyslně vpleteny do románového děje (Riaubaitė 2016).

Cílem článku je objasnit zvláštnosti fungování lékařských termínů v jejich netypickém prostředí^⁸ – v beletristickém textu. Za tímto účelem byly stanoveny tyto úkoly: vyhledat věty, v nichž se užívají lékařské termíny, se zaměřením na to, v jakých románových mikrokontextech^⁹ se lékařské termíny vyskytují a jaké je jejich lexikální okolí; stanovit tematické skupiny lékařských termínů a četnost užívání termínů, které je tvoří; zjistit, jaké funkce plní lékařské termíny v beletristickém textu. V článku se používají metody deskriptivně-analytická, kontextuální interpretační analýzy a výpočtová metoda. Hojně jsou uváděny věty z románu ilustrující tvrzení. Každá věta

^⁸ Typickým prostředím fungování lékařského termínu je odborný text, pro nějž jsou charakteristické takové stylistické rysy jako logičnost (soustavnost, koherence), věcná přesnost, určitost, objektivita, stručnost a srozumitelnost (viz Pikčilingis 1971: 314–323; Župerka 1983: 102–103).

^⁹ Mikrokontextem se zde rozumějí různé situace související s medicínou popsané v románu, například vyšetření pacienta, stanovení nemoci, její charakteristika a léčba apod.

Straipsniai / Articles

73

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

(nejčastěji) se píše na novém řádku a na konci věty se v závorkách uvádí stránka románu. Termíny v těchto větách autorka článku vyznačuje kurzivou (v případě potřeby podtržením).

LÉKAŘSKÉ TERMÍNY V ROMÁNU NOAHA GORDONA LÉKAŘ. AVICENNŮV ŽÁK

Z románu bylo ručně vybráno 1556 vět, v nichž byly nalezeny lékařské termíny, tj. byly zkoumány v širším kontextu. Je třeba zdůraznit, že širší kontext není pro vymezení a pochopení významu termínu v odborném textu nezbytný, neboť termín se zde užívá tak, aby nevyvolával žádné nežádoucí asociace a nebyl chápán různě, avšak v beletristickém textu hraje kontext důležitou roli. Teprve v kontextu se totiž projevují nejrůznější významové odstíny slov (včetně termínů) a další konotace (viz Pikčilingis 1971: 315; Župerka 1983: 103).

Potřebu termínů v beletristickém textu určuje tematika díla. Například Liubov Voskresenskaja při analýze definic termínů, které tvoří názvy beletristických děl, a při určování úlohy těchto termínů při odhalování tématu děl tvrdí, že název díla lze považovat za jeho stručný kontext (Воскресенская 2012: 141).

Již samotný název zvoleného románu Lékař. Avicennův žák signalizuje téma. Tím je medicína. A ta implikuje nezbytnost lékařských termínů. Bez nich si vyprávění nelze představit, neboť jak psát o medicíně bez termínů z této oblasti? Lékařské termíny se v románu nejčastěji užívají při popisu různých lékařských situací, tj. především v jazyce autora (vypravěče), ačkoli se jich jistě v určité míře vyskytuje i v (přímé) řeči postav. Lze vyčlenit několik hlavních mikrokontextů, v nichž se lékařské termíny užívají.

Především se bez nich nelze obejít při vyprávění o každodenní práci léčitelů (v románu jsou to holiči-chirurgové, lékaři a studenti medicíny), tj. při vyšetřování pacientů a popisu jejich fyzického stavu, např.:

Holič se dotkl sazemi potřísněných zápěstí a prstů, krátkým prstem poklepal na oteklý loket (88);

Když pohlédl na vztyčený ukazovák levé ruky, již silně zasažený gangrénou, Rob se sotva ovládl, aby nevzdychl (139);

<...> prohlédl hrudník, jeho kůže byla namodralá, svaly tvrdé a ztuhlé (402);

Zvracel a měl průjem, střídavě ho zmocňoval chlad a spalovala ho horečka (459);

74

Acta Linguistica L i t h u a n i c a L X X X I V

Medicinos terminai grožiniame tekste

Trápila ho horečka a takové množství hnisu v hrudi, že se mu na zádech objevil velký, měkký boule (612).

Lékařské termíny se často užívají k popisu lidských nemocí, chorobných stavů a jejich příznaků, např.:

Mor začíná mírnou horečkou, začne bolet hlava, někdy silně. Když horečka výrazně stoupne, objeví se změny v tříslech, podpaží nebo za ušima, kterým se obvykle říká bubony (408);

Horečka začala už před časem – otec začal zvracet a trápila ho děsivá bolest na pravé straně břicha (458);

Prvním zřejmým příznakem nemoci je náhlá bolest břicha. Bolest bývá obvykle silná, někdy i slabší. Občas člověka rozklepe třesavka, častěji se dostaví nevolnost a zvracení. Poté vystoupí horečka, což je druhý charakteristický příznak (630).

Lékařské termíny jsou nepochybně zapotřebí při popisu operací a jiných lékařských manipulací a intervencí, např.:

Holič z rány vyškrábal odumřelé tkáně, potom ji pozorně prohlédl a železnými kleštěmi jemnými a přesnými pohyby vytahoval třísky a ty nejmenší trny (90);

Když kruhovitě odřízl kůži kolem prstu, oddechl si, otřel hadříkem krev, poté nařízl zdravou část prstu z obou stran a opatrně odchlípl kůži směrem ke kloubu, přičemž ponechal dva laloky (140);

Ostatní pacienti přicházeli rychle jeden za druhým: Rob musel vrátit vykloubený kotník na místo a obvázat dítěti hlubokou ránu způsobenou srpem v ruce (140–141);

Uchopil zraněnou nohu za kotník a lýtko, lékař se zapřel a začal otáčet zkřivenou nohou ve snaze ji narovnat (178);

Pak táhni hrotem jehly směrem k vnějšímu koutku oka trochu výše, ale rovnoběžně se zornicí. Pak čočka klesne dolů, pod něj. Pokud operuješ pravé oko, držíš jehlu v levé ruce a naopak (363).

Lékařské termíny jsou nezbytné pro předávání znalostí anatomie člověka studentům medicíny, např.:

– Věnujte pozornost stehenní kosti, – řekl Džalál, – je to největší a nejpevnější kost těla (425);

Vidíte, jak je sedm horních párů žeber pružnými chrupavkami připevněno k hrudní kosti? Další tři drží pohromadě pojivová tkáň, <...> (425).

Z přehledu popsaných medicínských mikrokontextů je patrné, jak spisovatel s využitím základního arzenálu lékařské terminologie vytváří působivý obraz každodenního profesního života lékařského odborníka.

Protože se děj románu odehrává ve středověku, nelze se obejít bez historických lékařských termínů, jimiž jsou označováni tehdejší léčitelé a další osoby spojené s medicínou, např.: barvíř-chirurg, porodní bába, šarlatán, kojná, např.:

Straipsniai / Articles

75

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

– Ženo, ještě tě to nebude tak bolet, – po chvíli řekla porodní bába, potírajíc si ruce až po lokty (15).

Chudině stačili bradýři a ranhojiči, aby jí pustili žilou nebo se jinak pochybným způsobem ujali léčení, <...> (25);

Věděla, kde najít vědmu, a odnesla dítě (18);

<...> téměř všude v Evropě jsou lidé našeho řemesla jen ubozí šarlatáni a podvodníci (182).

Za historismy lze považovat i takové medicínské termíny užité v románu, jako jsou iščios, bubonas, kastracija, kastratas, maras. Medicínské termíny tedy nejsou jen odrazem období, v němž se příběh odehrává, ale také odrazem stavu zdravotnictví a medicíny.

V románu se zřetelně vydělují dvě skupiny termínů souvisejících s medicínou. Především jsou to pravé (vědecké) medicínské termíny, většinou označující anatomické a klinické pojmy, a nepravé medicínské termíny neboli přibližné termíny (srov. околомедицинская лексика, viz Жидкова 2008: 7), pseudotermíny, které medicínské pojmy neoznačují přesněji, pouze je přibližně pojmenovávají, např.:

Citronová tráva a kopr pomáhaly proti potížím s močením, <...> (99);

– Nu, dostala se do něj choroba, která rozežírá tělo, pokud ji nic nezastaví, zničí ruku, potom celou paži (139);

<...> ji trápí pokročilé onemocnění hrudníku <...> (176);

<...> onemocnění kostí tu starou ženu přesto nemilosrdně sužovalo (429);

– Je to onemocnění tlustého střeva. Někdy se mu říká nemoc boku. Otrava, která začala ve střevech, se rozšířila po celém těle (459);

– Proč lidi trápí břišní neduh? (586);

– Už byl tovaryšem, ale loni zemřel na chorobu na prsou (656);

– Budu mluvit o potížích v boku (669).

Byl nalezen případ, kdy je takový termín definován, např.:

Lazebník-chirurg jim vysvětloval, že Všeobecný zvláštní je východní lék vyráběný z nálevu ze sušených a rozemletých květů, <...> (65).

Takových nepravých medicínských termínů však není mnoho. Lze k nim přiřadit i různé názvy lidových léčebných prostředků, nejčastěji léčivých bylin, rostlin a jejich částí, které se objevují při vyprávění o řemesle lazebnických chirurgů. Taková pojmenování rovněž poskytují informace o medicíně doby zobrazované v románu, kdy se pro nedostatek vzdělaných lékařů nebo kvůli nemožnosti požádat je o pomoc lidé léčili nejrůznějšími bylinami, rostlinami a jejich nálevy i jinými předměty používanými v domácnosti, např.:

Citronová tráva a kopr pomáhaly při potížích s močením, puškvorec zlepšoval paměť zhoršenou vlhkostí a studenými tekutinami, pára z vařených jalovcových bobulí uvolňovala ucpané nosní dutiny, horké spařené vlčí boby se měly přikládat na hnisavá místa a myrta a koprník tišily svědění vyrážek (99);

76

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

Horečnatá paní dostala napít nálevu z portuláku, dítě trpící bolestí břicha dostalo heřmánek (108); Chlapci přivázal ruku k dlaze s dlaní obrácenou vzhůru (140); Roztrhal několik hadříků, udělal obvaz a omotal Osbernovi chodidlo a kotník (179); Pročišťoval střeva klystýry z heřmánkového čaje a mléka, podával rebarboru a soli (459); <...> výtažek z portuláku namočeného v růžové vodě byl vhodný ke kloktání při horečce v krku, nálev ze sušených macešek tlumil bolesti hlavy a horečku a směs z borové pryskyřice a medu k cucání zmírňovala kašel a snižovala množství hlenu v dýchacích cestách (669).

Dále se přechází k pravým (vědeckým) medicínským termínům. V románu se jich používá nejvíce, zejména v těch jeho částech, v nichž se vypráví o lékařském studiu R. Koula v perském městě Isfahánu a ve velké míře se v nich zobrazují situace z oblasti lékařské vědy a praxe.

Především medicínské termíny v románu plní nominativní funkci – pojmenovávají nejdůležitější medicínské pojmy:

části lidského těla, orgány a jejich části¹⁰: Adamovo jablko, oko, slepé střevo, červ slepého střeva, loket, předkožka, tkáň, ucho, ústa, zub, předloktí, hlava, hrdlo, děložní hrdlo, stěna dělohy, patro, kostra, ledviny, řitní otvor, pojivová tkáň, bedra, krk, šourek, kost, koleno, játra, tříslo, kyčel, noha, céva, krev, chrupavka, kloub, hrudník, hrudní dutina, hrudní koš, hrudní kost, kotník, dýchací cesty, čočka, jazyk, ret, palec, nos, záda, podpaží, ramena, pobřišnice, břicho, břišní dutina, břišní stěna, prst, dlaň, plíce, sval, zápěstí, kloub, šlacha, varle, žaludek, lícní kost, ukazováček, týl, tlusté střevo, bedra, srdce, močový měchýř, stehenní kost, žebro, průdušnice, obličej, žíla, zornice, čelist, střevo, paže, pažní kost a aj., např.:

Žebro při každém nádechu bolelo ještě velmi dlouho (157); Uchopil zraněnou nohu za kotník a lýtko a lékař, zapíraje se, začal kroutit zkřivenou nohou ve snaze ji narovnat (178); Jazyk zřetelně černal, patro zbělelo došeda (322); <...> po požití alkoholu si narazil záda, ale brzy se bolest rozšířila do levého varlete a pravého stehna (358); Vytáhl zakřivený skalpel s dlouhou špičkou, nařízl kůži a obnažil břicho od třísla až k hrudní kosti (621); Hrudník byl rozdrcen, průdušnice stlačena, otrok se udusil, obličej už ztmavl a byl zalitý krví (658); Přednáška byla věnována zlomeninám paže, předloktí a žeber, dále vykloubené čelisti, rameni a lokti (674); Nůž na stahování kůže sklouzl a hluboko se Ostrikovi zabodl do předloktí a přeťal tepnu (695);

¹⁰ Skupiny medicínských termínů jsou uvedeny podle četnosti.

Straipsniai / Articles

77

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

nemoci, chorobné stavy, příznaky: nádor, bubon, bodavá bolest, třesavka, zimnice, dušnost, souchotiny, evropská horečka, gangréna, žloutenka, boule, hemoroidální uzly, bradavice, horečka, horkost, horečnaté onemocnění, katarakta, kašel, chrlení krve, krevní výron, mor, křeč, nádor, svrab, svědění, ochrnutí, bahenní horečka, nachlazení, moučnivka, nevolnost, dna, hnisání, hnisavý zánět mandlí, hnisavý zánět hrdla, absces, neštovice, revmatismus, bolest, kurděje, rýma, nežit, spalničky, vřed, zvracení, rakovina, rána a další, např.:

<...>, léčí hluchotu a slzící oči, kašel a souchotiny, bolesti žaludku a žloutenku, horečku a zimnici. Přemůže všechny nemoci! (55);

Vdovou sužovanou bolestí hlavy prodal tři lahvičky léků, muži s dnou ještě půl tuctu (141);

<...> nejčastěji katarakta začíná drobnou skvrnkou na čočce, která téměř nenarušuje vidění, <...> (363);

Den co den Rob amputoval končetiny, ošetřoval nejrůznější rány, nařezával nebo propichoval břicho, aby snížil tlak tekutiny nahromaděné v jeho dutině, odstraňoval hemoroidální uzly, ošetřoval křečové žíly (504);

<...> posedlý myšlenkami na nemoc, která připravila jejího otce o život, dobře věděl, že prvním příznakem je zvracení (587);

Húd si stěžoval na příznaky moučnivky, ale v ústech nebyly vidět puchýřky, neměl horečku, hrdlo nebylo zarudlé a celkově vypadal jako velmi vitální nemocný (669);

Vyprávěl jim o bylinách – které zmírňují bolest hlavy, a o těch, které pomáhají proti bodavým bolestem, jimiž je třeba potlačovat horkost nebo rýmu, zastavovat krev proudící z nosu nebo zachraňovat omrzlou kůži, jimiž léčit hnisavý zánět hrdla nebo píchání v kostech (697);

léky, léčivé látky a obvazy: léčivá náplast, léčivé byliny, kalomel, kafr, kafrová mast, horký obklad, byliny tlumící horečku, léky zastavující krvácení, projímadla, opium, růžová voda, sagapen, léky tišící bolest, antilp tišící bolest, směs tišící bolest, studený obklad, mast, vytahovací mast, obvaz, lék a další, např.:

<...> nechal lahvičku s antlupem tišícím bolest (177); <...> jsou v něm uvedeny všechny léčebné postupy podle Alexandra z Tralles a vysvětleno, jak připravovat masti, horké obklady a léčivé náplasti (193); Potom ohřál růžovou vodu, namáčel v ní hadříky a přikládal obklady, přičemž vychladlé neustále vyměňovali za nové (415); Potom nařídil Robovi připravit léky zastavující krvácení a dávat vojákovi kyselejší stravu, dokud se neukáže, že se předešlo zánětu a krevním výronům (441); <...> přesto někdy díky těm lékům tišícím bolest mohli chirurgové operovat v klidu, protože nemocný sebou křečovitě necukal a nekřičel (502); Vyčistil jí střeva, přikládal studené a horké obklady (583);

78

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

léčebné přístroje, nástroje a pomůcky: jehla, škrabka do uší, chirurgické nástroje, chirurgické náčiní, chirurgický nůž, chirurgická nit, chirurgovy nástroje, chirurgovo náčiní, chirurgovy pomůcky, oboustranný lancet, léčebné nástroje, porodní křeslo, vrtáček k vytahování cizích těles z kostí, dlaha, rozšiřovač kanálků, pilka na kosti, nůž, nožík k otevírání cyst, skalpel, břitva, pilka s jemnými zuby, napínací zařízení, voskovaná nit a další, např.:

Vytáhl dva ostré nože, jehlu s voskovanou nití, krátkou dlahu, hadříky na obvazy a malou pilku s jemnými zuby (140);

Když se Robův skalpel zabořil do kůže, Geršon vykřikl (243);

Brousil a ostřil zahnuté nástroje se zaoblenými konci skalpele, pilky na kosti, ušní kyrety, dilatátory kanálků, malé nožíky k otevírání cyst, vrtáčky k vytahování cizích těles z kostí (496);

<…>, brzy již neúnavně pracoval se všemi chirurgickými nástroji (503);

V pravé ruce držel ostrou břitvu a nepotřebné části těla odřezával jediným pohybem, <…> (508);

Podali mu brašnu s chirurgickými nástroji (659);

osoby účastnící se léčebného procesu: holič-chirurg, chirurg, lékař, rodička, eunuch, nemocný, novorozenec, pacient, porodní bába, ošetřovatel, lékárník, kojící žena a další, např.:

Vůbec netoužil stát se takovým pijavicovitým šarlatánem, jako byl ten, který otci pustil žilou a usmrtil ho (33);

<…> chlubil se, že v jeho karavaně pracuje zkušený holič-chirurg (279);

Vrchní lékař přečetl úryvek z Galéna, v němž se říká, že moč vylučují ledviny (385);

Ještě bylo třeba prohlédnout čtyři nemocné a vrátil se k práci, přičemž se snažil pečovat o ně tak, jak by to měl dělat dobrý lékař – s pomocí rozumu, který každého nemocného osvětloval jako malé žhavé slunce skrze křišťálovou čočku jeho pozornosti (518);

lékařské procedury, manipulace, intervence: amputace, amputování, císařský řez, chirurgická operace, chirurgické odstranění bubu, smetanový klystýr, horké koupele, kastrace, kastrování, pouštění žilou, pitva těla, operace zákalu čočky, prohlídka nemocných, pitva ostatků, mléčný klystýr, pitva, pitva, vyšetření moči, baňky, přikládání baněk, očistný klystýr, ošetření ran, čištění střev a další, např.:

Nejenže prováděl očistné klystýry, stříhal vlasy a holil vousy, ale pouštěl se také do chirurgických operací a předepisoval léky (42);

<…> horké koupele oslabují srdce a končetiny (88);

Pouštění žilou, baňky a čištění střev zřejmě nemají výraznější účinek (410);

Straipsniai / Articles

79

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Jednoho odpoledne, když poprvé samostatně operoval oko – operace šedého zákalu Roba v chirurgii nejvíce ohromila –, pokusil se al Džuzdžánovi poděkovat, ale chirurg jeho řeč hrubě přerušil (503);

Pozorně vyslechl Robovo vyprávění o amputaci a léčení ran <...> (557);

Když začal tuto dvojitou pitvu od místa, kde se nachází břišní onemocnění, byl okamžitě nucen přestat (624);

zdravotnická zařízení a prostory: ambulance, vyšetřovna, chirurgická místnost, chirurgický sál, prostory chirurgů, laboratoř, čekárna, pitevna, nemocnice, morová nemocnice, dětské oddělení, operační sál, pokoj, lékárna a další, například:

V Parvžu funguje velká nemocnice. <...> (182);

Skrze jedny pootevřené dveře Rob spatřil operační sál, lůžko určené pro nemocného, kbelíky a nástroje (192);

Potom našel chirurgický sál a jen stěží se ovládl, aby se nezastavil u každého lůžka a neprohlédl si, jak vypadají rány a pahýly nemocných (333);

Oba se posadili ve vyšetřovně a vyptávali se Ibn Síná na příznaky jeho potíží, jak je sám kdysi učil (610);

<...>, Rob mu dál předepisoval, aby denně pil víno, a nařídil mu znovu se pustit do práce v pitevně (614);

Ještě celý měsíc se Rob Džej vyhýbal ambulanci a nežádal, aby mohl s otcem navštěvovat nemocné (705).

Jak již bylo uvedeno v úvodu, již ve druhé polovině 20. století byla v terminologii vyslovena myšlenka, že termín, dostane-li se do pro něj neobvyklého, nevědeckého prostředí, nevyhnutelně podléhá determinologizaci. To je široké pojetí tohoto jevu. Takový termín již neoznačuje speciální pojem, který se stává jednodušším a srozumitelnějším pro laiky. Provedený výzkum však ukazuje, že většina medicínských termínů v románu označuje tytéž pojmy jako ve vědeckém textu, jinými slovy, jejich sémantická struktura zůstává nezměněna, plní pojmenovávací funkci a nezískává žádné další významové odstíny¹¹, takže v širokém smyslu nejsou determinologizovány, například:

Hrudní koš chrání srdce a plíce, <...> (425);

Ibn Sabur požádal, aby mu vysvětlil, jak odlišit pravé neštovice od spalniček (516);

– Slyšel jsem o takové operaci (110).

Jiná věc jsou případy, kdy jsou medicínské termíny v románu užívány v přeneseném významu. Takové termíny již ztratily spojení se speciálním pojmem, jejich sémantický rozsah se rozšířil a vytvořil se nový přenesený význam, jinými slovy, jsou

¹¹ Tento proces někteří autoři nazývají despecializací (viz Куликова, Сальмина 2018: 58).

80

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

determinologizovat (viz Куликова, Сальмина 2018: 58), avšak takových případů se vyskytlo jen několik, např.:

<...> aby je tam mor vyhubil, <...> (312);

– Mešita a stát se budou mlít z jednoho zrní, <...> (596).

Na druhou stranu však nelze říci, že medicínské termíny použité v obou větách prošly determinologizací stejného stupně. V první větě je termín mor částečně determinologizovaný, jeho medicínský význam je stále hmatatelný, avšak ve druhé větě je termín zrní již zcela determinologizovaný.

Termín v beletristickém díle není jakýmsi cizorodým tělesem ani izolovanou lexikální jednotkou; často je obklopen dalšími slovy, netermíny, které ovlivňují jeho sémantickou transformaci a modifikaci. Kontext beletristického díla termíny „obdarovává“ epitet¹²y, které mohou změnit sémantickou strukturu termínu a dodat mu další sémantické konotace (Бобырева 2016: 125; Маджаева 2020: 39).

V románu se medicínské termíny často nepoužívají samostatně, nýbrž se svými kontextovými partnery – různými charakterizačními a hodnotícími přídavnými jmény či participii, která jsou ve vědeckém textu nemožná, např.:

Po Eglstanově koňské stezce dorazil zcela udýchaný, v boku ho bodala ostrá bodavá bolest a spatřil tu neznámou starou ženu, jak zavinuje právě narozené dítě (17);

Jednoho nemocného po druhém bez otálení prohlédl: <...> hloupě se šklebící dívku s ohavným vředem na prsu, <...> (89);

– Zranil jsem si prokletou nohu (177);

<...> pamatoval si jen obrovskou horečku a takovou děsivou bolest hlavy, že celá kůže se stala nesmírně citlivou (414);

Ibn Sina ho však povolal, aby potvrdil i jinak zjevnou strašlivou chorobu (429);

V noci rozřízl břicho starého palicha, aby zjistil, co způsobilo takovou klidnou smrt, <...> (632).

V románu se medicínské termíny oživují také pomocí jiných kontextových partnerů – sloves s jejich závislými členy (nejčastěji příslovci), např.:

Bolest znovu bodla, nejprve do břicha, ale vzápětí zachvátila i mysl a celé tělo, takže už nedokázala stát (14);

Bolest pálila nesnesitelně, tentokrát však byla jiná, neznámá (15);

Nebo je-li proud hojný, znamená to, že tělo vyplavuje a vypuzuje nemoc? (385);

<...> mor stejně požírá duše i těla (411);

<...> když viděli, jak bleskurychle nemoc pohlcuje Alího Rašída, <...> (412);

¹² Existuje názor, že epiteta jsou jedním z nejrozšířenějších způsobů realizace hodnoticí funkce (Лобанов 2008: 79).

Straipsniai / Articles

81

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Avšak horečka znovu sebrala síly a zaútočila (412);

<...>, a potom bolest břicha se znovu zlomyslně připomněla (608);

Společně vyprázdním močový měchýř a budeme sledovat, zda nemoc postoupí dál (695).

Lékařské termíny v beletristickém textu s lékařskou tematikou se používají k vytvoření obrazného přirovnání. Zde termín plní dvojí úlohu – je buď označovaným, nebo označujícím prvkem přirovnání. Lze tedy rozlišit dva typy přirovnání. V přirovnáních prvního typu je vědecký pojem charakterizován prostřednictvím pojmu každodenního života; specifičnost vědeckého pojmu je zde jakoby odsunuta do pozadí, zatímco u druhého typu je naopak pojem každodenního života charakterizován prostřednictvím vědeckého pojmu (Жидкова 2007: 87).

V románu nejsou vzácné lékařské termíny, nejčastěji orgány nebo jejich části, které jsou součástí přirovnání prvního typu, např.:

Při porodu se vždy modlívala ke světici svého jména a svatá Anežka jí pomáhala, ale tentokrát byl celý svět jedinou neustupující bolestí a dítě v lůně – jako obrovská zátka (15);

Poté Rob za závěs uvedl podsaditého plešatějícího muže s očima bledými jako mléko (108);

Střeva byla narůžovělá jako obarvené velikonoční vejce, krev jasně červená (133);

Po hodné chvíli přes břišní svaly pocítil, jak se velká, jako houba nasáklá hnisem stáhne do malého pevného klubíčka (170);

<...> Roba znovu jako starý přítel pozdravila zimnice (307);

<...> nahmatal pulzové údery, slabé a třepotající se jako křídla ptáčka chyceného do sítě (412);

Břicho na pravé straně vypadalo tvrdé jako prkno (459);

Zřetelně spatřil několik narůžovělých mlékovodů, které se spojovaly u bradavky; byly jako říční ramena slévající se u ústí (511);

Když zvíře na něj šláplo, jeho pažní kost zapraskala jako větvička, <...> (518);

Rob pracoval trpělivě, prořezával svaly, kreslil je jako dráty nebo svazky provazů (631);

V noci rozřízl tělo starce, aby zjistil, co způsobilo tak klidnou smrt, a uviděl, že tepna vyživující srdce a dolní část těla byla seschlá a stažená jako stéblo (632);

<...> nakreslil střeva v nafouklém břiše jako obrácený pohár, který v sobě chrání rostoucí život (632);

Jeho čelisti byly sevřené, ústa plná zpěněných slin, které téměř nepronikaly skrz zaťaté zuby, a tělo prohnuté jako napjatý luk – břicho zvednuté vzhůru, o postel se opíraly jen paty a hlava (674).

Byly nalezeny také medicínské termíny fungující jako součást frazeologismů, např.:

<...> dokonce závistivě si utahoval z předsedy, královského dvorního lékaře Draifilda, <...> (667),

82

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

nebo jako součást jiných obrazných vyjádření, např.: – Zdá se, že jsi posledních pár let nebyl ve městě, když tam řádila malomocenství? (124); <...>, jeli na statek na kopci, kde se vznášel pach nemoci – tam zápasila o život Ostrikova žena Ardise (704).

Po projednání posledních pěti případů užití medicínských termínů tedy vyvstává otázka – lze tvrdit, že všechny zde uvedené termíny jsou determinologizované? Nebo například přídavná jména ostrý (ostré píchnutí), hranatý (hranatý hrudník) apod. a slovesa žrát (mor žere), napadat (nemoc napadla) apod. eliminují denotáty termínů píchnutí, hrudník, mor, nemoc? Zde by bylo nejspíše možné hovořit o částečné determinologizaci neboli despecializaci; jinými slovy, medicínské termíny sice užívané i v jiné, nevědecké sféře označují speciální denotáty, avšak v obklopení kontextových partnerů jsou chápány jednodušeji než v obvyklém prostředí svého fungování.

Ve vědeckém textu nelze medicínský termín nahradit jiným slovem, s výjimkou případů absolutní synonymie, například karies a zubní kaz, epilepsie a padoucnice, kostra a skelet, perikard a osrdečník. Beletristický text je něco jiného. Zde termín získává větší volnost a stává se sémanticky pohyblivějším.

V románu jsou medicínské termíny někdy nahrazovány jinými slovy nebo slovními spojeními obecného jazyka. Například místo termínu plodová voda se užívá vlastní oceán, např.:

Agnese si přiložila dlaň na břicho a pocítila, jak se dítě vrtí, plovoucí ve vlastním oceánu mezi jejími bedry (13).

Objevuje se však i termín plodová voda, např.:

Před porodem Anny Marie a po něm několikrát potratila, ale jak Jonathan, tak děvčátko, jakmile odtekla plodová voda, vycházeli z jejího těla snadno jako hladká semínka, aniž cítila, že proklouzávají mezi prsty (15).

Mužský penis (lat. penis) se nazývá špičák, věc, např.:

<...> vzpomene si, jak horký a zázračný špičák jejího manžela je spojí oba, když ho vpustí do hlubin svého těla (506);

Alův předmět, který čněl rovně jako tyčinka a byl cítit, byl značně ohnutý, <...> (581), nebo eufemismem, např.:

Pravděpodobně to souviselo s jeho ořezaným přirozením (256);

Přirození vypadalo menší než Robovo a tmavší (580).

Specialista chirurgii označuje termín chirurg, někdy je však nahrazován takovými obraznými označeními jako znalec kostí, napravovatel kostí a končetin, např.:

<...> Rob znovu prošel celou nemocnici, tentokrát však za hakímem Džalálem ul Dínem, napravovatelem kostí a končetin, jehož pacienti leželi omotáni provazy, <...> (364);

Rob nerozuměl, ale znalec kostí na něj vesele mrkl (616);

Straipsniai / Articles

83

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Kvůli takovému množství anatomických a léčebných chyb by znalec kostí Džalál vyvolal skutečnou bouři (674).

Užívání zdrobňovacích přípon se v krásné literatuře považuje za jeden ze stylistických prostředků. Termíny s těmito příponami mohou být v takovém textu užívány nejen k označení pojmu, jinými slovy nepředávají žádné hodnocení, ale také k vyjádření určitých emocionálních odstínů (viz Маджаева 2020: 39; Ланьлян 2013: 181). Na významový obsah termínu však takové přípony nemají vliv (Жидкова 2007: 86–87). Příslušná deminutivní odvození nejčastěji označují tutéž věc jako jejich základová slova, pouze označovaná věc bývá zpravidla menší než věc téhož druhu označená základovým slovem (viz Keinys 2005 [1975]: 65).

I v analyzovaném románu se objevují lékařské termíny se zdrobňovacími příponami. Takové termíny nemají žádné další konotace, např.:

Williamu Stuartovi přešla chuť k jídlu, jeho obličejíček vypadal stále špičatější a oči – větší (210);

– Hnisavá angína, – řekl konečně Feraton, když se v tmavě rudém otcově hrdle objevily bílé ranky (26);

Tentokrát ukázal nové nádorky, které se vyrojily v tříslech (243);

Podle vrchního lékaře se zpočátku vzniklý hrbolek promění v malé srdce; potom se objeví druhý hrbolek, z něj se vyvinou játra; ve třetím stadiu vzniknou všechny ostatní nejdůležitější orgány (508);

Musel léčit člověka, kterého do krku kousl osel, prořízl nejedno vředové ložisko, napravil vykloubené zápěstí, vrátil na místo kůstky zlomeného prstu (673).

Jak již bylo napsáno, lékařské termíny se v románu nejčastěji užívají v přímém terminologickém významu, objevilo se jen několik metafor lékařských termínů. Infekční nemoc mor se v románu kromě přímého významu termínu mor označuje také termínem v přeneseném významu černá smrt, který textu dodává obraznost a živost, např.:

<…> vrchní lékař oznámil, že je posílá do Anšanu bojovat proti černé smrti, <…> (397);

Protože černou smrt může způsobit nákaza přenášená vzduchem a šířená hnilobnými výpary, domnívám se, že byste měli u nemocných i zdravých rozdělávat co největší ohně z vonných dřev (397);

<…> jakmile vypukla černá smrt, ze každých pěti lékařů pečujících o nemocné se čtyři sami nakazili a zemřeli (401);

<…>, co nejrychleji jsme ty mrtvoly vynesli za město a spálili je, ale bylo příliš pozdě, černá smrt se objevila i u nás (403);

Totéž lze říci i o termínu smrt, který je v několika případech nahrazen obraznou animistickou metaforou, např.:

Pokouší se přelstít prokletého černého rytíře (582);

84

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

A pochopil, že bojem s prokletým Černým rytířem bojuje o vlastní přežití (665).

Ve vědeckém lékařském textu je běžné uvádět vedle termínů jejich latinské ekvivalenty. I v románu se objevil takový vědecký úsek, v němž je vedle českého názvu orgánu uveden jeho latinský ekvivalent, např.:

To ví každý řezník, protože denně vidí, kde jsou ledviny, vidí močovod vedoucí z každé ledviny do močového měchýře (nazývaný ureter^¹³), a když takovou anatomii zkoumá, chápe jejich účel a funkci (385).

Většina lékařských termínů užívaných v románu je srozumitelná čtenáři bez lékařského vzdělání. Autor je obvykle nevysvětluje. A pokud termín vysvětluje, pak většinou jednoduše, hovorově, zároveň však působivě, např.:

Srdce – pumpa pohánějící krev (566).

Jedním ze způsobů, jimiž autor v krásném textu čtenáři vysvětluje nejasné termíny, je objasnění významu neprůhledného termínu na základě jiných okolních termínů, které jsou samy více či méně srozumitelné (viz Camoxина 2011: 165).

V románu se několik přejatých lékařských termínů vysvětluje synonymy, tedy jejich českými ekvivalenty, např.:

Proto staří perští lékaři tuto nemoc nazývali nazul-i-ab, jinak „vodním výtokem“. Tento název se později zjednodušil na „vodnatelnost“, neboli kataraktu (362–363);

Robovi nebylo dobře, když si vzpomněl na koňáka, který zemřel na opistotonus,<...> (674);

<...>; byl to opistotonus, zpětná křeč (674).

Objevilo se několik desítek lékařských termínů nebo složek složených lékařských termínů, které mohou být běžnému čtenáři nesrozumitelné, autor je však nevysvětluje, a tím vyprávění dodává tajemnost, např.:

– Zánět přechodného charakteru supurativní (26);

Při odchodu zanechal malou lahvičku se směsí tekutého kalomelu a rákosového uhlí <...> (26);

Holič potřeboval šruchu, zalitou zvláštní směsí, která zastavovala a tlumila horečku (99);

Umím uříznout zraněný prst tak, aby pařízek vypadal co nejpřijatelněji (184);

Než skončí jeho studium, každý bude umět provádět flebotomii, vypalovat, nařezávat tepny a odstraňovat oční zákaly (193);

<...> v útrobách je bubon (194);

^¹³V originále kurzivou.

Straipsniai / Articles

85

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

<…> srdce; pracuje jako neustále se svírající pěst, která během systoly vypuzuje krev, potom se uvolňuje a během diastoly se znovu plní krví (495); Navštěvoval je tři dny po sobě, dal jim ptačí zob i sagapen i masti Ibn Síná, ale nepozoroval žádný účinek, <…> (574); Do Kasimova červeného vína přidal opium a buingo a spěchal k nemocnému (618); Perforující břišní obtíže byly pozorovány v šesti případech, všichni nemocní zemřeli (630); Byla právě doba, kdy začíná řádit záškrt, a Robovi by nyní přišly vhod perské léčivé látky <…> (669).

Za ústřední lékařský termín románu lze považovat lékaře. Mimochodem je součástí i názvu románu. Tento termín se užívá nejčastěji – napočítáno bylo přes 300 jeho výskytů (počty výskytů ostatních lékařských termínů v románu viz tabulka 1). Lékařovy kontextové partnery tvoří slova dvojí konotace – pozitivní (nejčastěji) a negativní, např.:

<…> a tak ve chvíli slabosti přivolal pravého lékaře <…> (25); <…> – Jenže je špatné, – rozčilil se, – že takovému chytrému lékaři se vůbec nedaří pomoci mi zbavit se bolesti kostí a kloubů, <…> (175); Rob si matně vzpomněl, že Holič mluvil o slavném lékaři Adolescentolovi <…> (191); Možná někde existuje nějaký velký lékař, který mu dokáže pomoci (238); <…>, ale on je to úžasný lékař, <…> (420); <…>, vážený a prosperující lékař, <…> (423); – Jsi vynikající lékař, Jese, <…> (446);

Jsi však poctivý a čestný, a navíc mimořádný lékař (490); <…> nejlepší způsob, jak se stát známým lékařem, je vyhrát čatir (495); Ibn Síná byl nejvýznamnějším lékařem ve východních a západních chalífátech, <…> (513); Největšího a nejúžasnějšího lékaře, jemuž se na celém světě nikdo nevyrovná (637); Časem oba pochopili, že vládce nic nepodnikne, ačkoli kníže lékařů – Princ lékařů – je vynikající člověk, zatímco Karim je šáhův miláček (590);

<…> velitel brány projevil Ibn Sínovi obvyklou úctu k lékařskému knížeti, <…> (590); <…> Nad těmito ubohými človíčky – růžolící nafoukaní lékaři, pečující o urozené, protože berou jako nikdo jiný (66); Všichni říkají, že to vzdělání nestojí za nic a ti, kdo je dokončili, jsou mizerní lékaři (109); Samozřejmě se mezi Židy občas našli opravdoví tupci, kteří se pak stávali špatnými lékaři, <…> (514); Slyšel jsem, že čarodějný lékař může nemocného tak ovlivnit, že se mu z úst začnou valit pěny a ztuhne jako mrtvý (674).

V obklopení takových kontextových partnerů se vyjevují protichůdné názory na lékařské povolání v oněch dávných dobách.

86

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

TABULKA 1. Počet výskytů lékařských termínů v románu

Lékařský termín | Počet výskytů lékař | 384 nemocný | 202 nemocnice | 64 nemoc, tělo, holič chirurg | 61 medicína | 56 bolest | 50 lék | 42 ruka | 38 krev | 37 břicho | 36 rána | 33 oko | 32 mor | 31 chirurg | 30 kost, noha | 25 kůže, horečka | 24 léčba | 20... | méně než 20

Závěrem lze souhlasit s myšlenkou, že umělecký lékařský diskurz se neobejde bez termínů, které odhalují obraz profesního a jazykového světa lékařského odborníka zajímavěji a hlouběji (Маджаева 2020: 39), a také přesněji, realističtěji a působivěji.

Ačkoli byl výzkum proveden na základě jediného pramene, přesto se ukázaly určité hlavní tendence fungování lékařského termínu v krásném textu. Ty mohou být v dalších výzkumech tohoto směru potvrzeny nebo vyvráceny, doplněny nebo upraveny.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

1. Potřebu, vznik a nevyhnutelnost lékařských termínů v krásném díle určuje tematika tohoto díla. Lékařské termíny jsou v románu Lékař. Avicenův žák nejčastěji užívány při popisu různých lékařských situací, které odhalují každodennost a specifika práce lékařů. Lékařské termíny

Straipsniai / Articles

87

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

dodávají vyprávění vědeckou sugestivnost a realističnost. Vytvářejí profesní, lékařské prostředí a charakterizují je, stávají se tedy prostředkem uskutečnění autorova ideového záměru, odrazem stavu zdravotnictví a lékařských záležitostí v zobrazované historické epoše – středověku.

2. Byly vyčleněny čtyři hlavní mikrokontexty románu, v nichž se užívají lékařské termíny: vyšetření nemocných a popis jejich fyzického stavu, charakteristika nemocí, chorobných stavů a jejich příznaků, popis operací a jiných lékařských manipulací a intervencí, předávání anatomických znalostí.

3. Byly vyčleněny dvě skupiny lékařských termínů užívaných v románu: vlastní (vědecké) lékařské termíny, označující převážně anatomické a klinické pojmy, a nevlastní lékařské termíny neboli pseudotermíny, které lékařské pojmy označují pouze přibližně. Posledně jmenované hrají v románu rovněž významnou úlohu, neboť odpovídají zobrazovanému období, kdy většina nemocí ještě nebyla identifikována, a proto byly popisovány deskriptivně; například zánět slepého střeva (apendicitida) je v románu nazýván neduhem v boku, neduhem v břiše, břišní nevolností, břišní nemocí, neduhem v tlustém střevě, nemocí v boku, neduhem v boku břicha, nemocí v boku břicha.

4. Z hlediska terminologie tvoří lékařské termíny užívané v románu 7 nejdůležitějších skupin: části lidského těla, orgány a jejich části, nemoci, chorobné stavy a jejich příznaky, léky, léčivé látky a obvazový materiál, léčebné přístroje, nástroje a náčiní, osoby účastnící se léčebného procesu, léčebná zařízení a prostory, lékařské postupy, manipulace a intervence. Lze tedy říci, že spisovatel čtenáři předkládá celý arzenál lékařské terminologie.

5. Na rozdíl od vědeckého textu, v němž je termín jednofunkční, vyznačuje se v krásném textu mnohofunkčností.

5.1. Hlavní funkcí lékařských termínů v románu je funkce nominativní (pojmenovávací), tj. nejčastěji se užívají ve svém přímém, terminologickém významu stejně jako ve vědeckém textu a nemají žádné další emocionální, hodnotící apod. odstíny, jinými slovy jsou stylisticky neutrální.

5.2. Další důležitou funkcí lékařských termínů v románu je funkce obrazná, tj. termíny pomáhají vytvářet realistické obrazy každodenní práce lékaře.

5.3. Většina lékařských termínů je srozumitelná a pochopitelná čtenáři bez lékařského vzdělání. Nejasných lékařských termínů se objevilo jen několik. V tomto případě takové termíny plní poznávací funkci, neboť objasňování jejich významu pomáhá získávat nové lékařské informace.

5.4. Lékařských termínů, které plní emocionálně-expresivní, tj. nejdůležitější funkci textů krásného stylu, je v románu poměrně málo. Je však třeba říci, že tato funkce je pro ně charakteristická pouze tehdy, když se termíny v textu neužívají samostatně, nýbrž se svými kontextovými partnery – různými popisnými a hodnotícími přídavnými jmény, příčestími. Lékařské termíny zvláště personifikují a oživují

88

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

slovesa, která sama mají své závislé kontextové partnery (nejčastěji příslovce). Objevují se lékařské termíny, nejčastěji označující orgány nebo jejich části, které vstupují do složení takového sémantického stylistického prostředku, jakým jsou přirovnání.

5.5. Je třeba zmínit ještě jednu funkci lékařských termínů – funkci vzdělávací. Lékařské termíny, souvisle vpletené do krásného textu a stávající se neoddělitelnou součástí světa obrazů a emocí, čtenáři rovněž poskytují poznatky z dějin lékařství nebo je prohlubují a věcně ho vzdělávají.

6. Provedený výzkum v zásadě vyvrací tvrzení, že termín, který se dostane do prostředí, jež mu není vlastní (do krásného textu), podléhá determinologizaci. Projevy tohoto jevu jsou ve zkoumaném románu s výjimkou jednotlivých případů metaforizace vzácné, neboť lékařské termíny nejčastěji přesně označují pojmy, aniž by ztrácely své terminologické významy, tj. zachovávají si průhlednou sémantickou strukturu. Poněkud častější jsou částečně determinologizované neboli despecializované lékařské termíny.

PRAMEN

Noah Gordon. Lékař. Avicenův žák. Z angličtiny přeložil Leonas Judelevičius, Vilnius: Alma littera, 2020.

LITERATŪRA

Gaivenis Kazimieras 1997: Termin izacija ir determin izacija. – Terminologija 4, 4–7. Prieiga internete: http://journals.lki.lt/terminologija/article/view/804/895.

Gaivenis Kazimieras 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: LKI leidykla.

Humbert-Droz Julie, Pict ion Aurélie, Condamines Anne 2019: How to build a corpus for a tool-based approach to determinologisation in the field of particle physics. – Research in Corpus Linguistics 7, 1–17. DOI 10.32714/ricl.07.01. Prieiga internete: https://archive-ouverte.unige.ch/unige:126482.

Keinys Stasys 2005 [1975]: Priesaginė lietuviškų terminų daryba. – Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 21–76.

Kvašytė Regina 2005: Mokomasis terminologijos žodynėlis, Šiauliai: VšĮ Šiaulių universiteto leidykla.

Mincu Eugenia 2018: Sistemul terminologic medical: modelare și remodelare. – Philologia LX, 30–36. Prieiga internete: https://ibn.idsi.md/sites/default/files/image/file/30-36.pdf.

Straipsniai / Articles

89

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Mitkevičienė Asta 2020: Terminai internetinėje žiniasklaidoje (žvalgomasis tyrimas). – Terminologija 27, 108–127.

Pikčilingis Juozas 1971: Lietuvių kalbos stilistika 1, Vilnius: Mintis.

Riaubaitė Šarūnė 2016: „Gydytojas. Avicenos mokinys“ nukels į paslaptingus XI amžiaus pasaulius. Prieiga internete: https://www.15min.lt/kultura/naujiena/literatura/gydytojas-avicenos-mokinys-nukels-i-paslaptingus-xi-amziaus-pasaulius-286-722622?copied).

Salamakha M. Ya. 2017: Secondary Nomination as the Way of English Environmental Term-Formation. – Science and Education a New Dimension. Philology V (32), Issue: 122, 70–73. Prieiga internete: https://seanewdim.com/uploads/3/4/5/1/34511564/m.va_salamakha_secondary_nomination_as_the_way_of_english_environmental_term-formation.pdf.

Župerka Kazimieras 1983: Lietuvių kalbos stilistika, Vilnius: Mokslas.

Župerka Kazimieras 2000: Kalbotyros terminai publicistikoje. – Darbai ir dienos 24, 75–182. Prieiga internete: http://donelaitis.vdu.lt/publikacijos/zuperka.

Багиян Александр Ю. 2014: Детерминологизация как результат размытости границ между специальной и общеупотребительной лексикой. – Филологические науки. Вопросы теории и практики 7–2(37), Тамбов: Грамота, 28–33. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_21587875_75452096.pdf.

Баранова Ирина А. 2010: Литература и медицина: трансформация образа врача в русской литературе XIX века. – Вестник Самарской гуманитарной академии. Серия: Философия. Филология 2(8), Самара: Самарская гуманитарная академия, 186–194. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_16753803_39260384.pdf.

Беглова Елена И. 2018: Детерминологизация как лексический процесс в русском литературном языке конца XX–XXI вв. – Русский язык в славянской межкультурной коммуникации. Сборник научных трудов по итогам международной научной конференции, посвящённой 75-летию со дня рождения доктора филологических наук, профессора К. А. Войловой, отв. ред. О. В. Шаталова, Москва: Московский государственный областной университет, 30–35. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_35148088_93354318.pdf.

Бобырева Наталья Н. 2016: Художественные функции шахматной терминологии в романе В. Набокова „Защита Лужина“. – Филология и культура 4(46), Казань: Казанский (Приволжский) федеральный университет, 123–128. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_27530703_10169961.pdf.

Бычкова Ольга Н. 2011: Детерминологизация как функционально-коммуникативная трансформация термина. – Язык. Текст. Дискурс 9, Ставрополь:

90

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

Северо-Кавказский федеральный университет, 458–462. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_21188095_19170510.pdf.

Воскресенская Любовь И. 2012: Роль терминов в заголовках произведений на английском языке. – Омский научный вестник 5(112), Омск: Омский государственный технический университет, Омский государственный университет путей сообщения, 137–141. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_18425202_27156197.pdf.

Воскресенская Любовь И. 2015: Социолингвистические функции научно-технических терминов в романе А. Кронина „Цитадель“. – Филологические науки. Вопросы теории и практики 1–2(43), Тамбов: Грамота, 45–48. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_22662412_94875924.pdf.

Воскресенская Любовь И. 2016: Семантическое и функциональное тождество технических терминов в научном и художественном дискурсе. – Омские социально-гуманитарные чтения. Материалы IX Международной научно-практической конференции. Министерство образования Омской области; Омское отделение Российского общества социологов; Омский государственный технический университет, Омск: Омский государственный технический университет, 352–356. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_26729900_54089181.pdf.

Воскресенская Любовь И. 2017: Полифункциональность научно-технических терминов в англоязычной художественной литературе. – Омские социально-гуманитарные чтения 2017. Материалы X Международной научно-практической конференции, отв. ред. Л. А. Кудринская, Омск: Омский государственный технический университет, 259–263. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_29667141_69625222.pdf.

Гаврилова Инеса А., Клестер Анна М. 2020: Терминологизация, детерминологизация и ретерминологизация специализированного слова (на примере немецких специализированных языков). – Язык науки и техники в современном мире. Материалы IX Международной научно-практической конференции, Омск: Омский государственный технический университет, 24–30. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_44079928_28878304.pdf.

Глазкова Валерия С. 2008: Функционально-стилистические особенности терминов в художественной литературе (на примере романа Е. Замятина „Мы“). Prieiga internete: https://urok.1sept.ru/articles/511969.

Головина Елена В. 2019: Семантические особенности специальной лексики в произведении “The moons is a harch mistress” Р. Хайнлайна. – Филологические науки. Вопросы теории и практики 12(1), Тамбов: Грамота, 93–98. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_36690274_39548776.pdf.

Straipsniai / Articles

91

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Головина Елена В., Солдатенко Анна Е. 2018: Модель семантического пространства термина в художественном тексте. – Филологические науки. Вопросы теории и практики 3–1(81), Тамбов: Грамота, 88–91. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_32520059_86549661.pdf.

Даниленко Валерия П. 1977: Русская терминология: опыт лингвистического описания, Москва: Наука.

Жидкова Юлия Б. 2007: Функционирование медицинских терминов в рассказах А. П. Чехова. – Вестник Воронежского государственного университета. Серия: Лингвистика и межкультурная коммуникация 2–2, Воронеж: Воронежский государственный университет, 84–88. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_12051840_12306802.pdf.

Жидкова Юлия Б. 2008: Функционирование медицинской терминологии в художественных произведениях русских писателей XIX – начала XXI веков (на материале прозы А. П. Чехова, В. В. Вересаева, М. А. Булгакова, Ю. П. Германа, В. П. Аксенова, Л. Е. Улицкой): автореферат диссертации на соискание ученой степени кандидата филологических наук, Воронеж: Воронежский государственный университет. Prieiga internete: https://dlib.rsl.ru/viewer/01003444836#?page=1.

Кириллова Александра И. 2019: К проблеме детерминологизации военной лексики. – Донецкие чтения 2019: образование, наука, инновации, культура и вызовы современности. Материалы IV Международной научной конференции, под общей редакцией проф. С. В. Беспаловой, Донецк: ДонНУ, 62–64. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_42426197_28437478.pdf.

Константинова Олена В. 2019: Семантична деривація і процеси детермінологізації англійських та українських фінансових термінів. – Семантична деривація лексики в аспекті міжмовних досліджень: колективна монографія, кол. авт., голов. ред. О. В. Дем’янчук, Рівне: РДГУ, 82–89. Prieiga internete: http://repository.rshu.edu.ua/id/eprint/469/1/Константинова%200.%20В.pdf.

Куликова Ирина С., Салмина Диана В. 2018: Лингвистические термины за рамками специального текста (на примере термина междометие). – Известия Южного федерального университета. Филологические науки 2, Ростов-на-Дону: Южный федеральный университет, 56–66. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_35154516_37819802.pdf.

Лобанов Сергей В. 2008: Реализация функции оценки научным термином в художественном тексте. – Иностранные языки в высшей школе 6, Рязань: Рязанский государственный университет имени С. А. Есенина, 77–82. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_16822634_51091287.pdf.

92

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

М а д ж а е в а С а н ь я И. 2020: Медицинские термины в неспециальной литературе. – Вестник Южно-Уральского государственного университета. Серия: Лингвистика 17(1), Челябинск: Южно-Уральский государственный университет (национальный исследовательский университет), 37–41. Приeга internetе: https://elibrary.ru/download/elibrary_42411942_30877816.pdf.

М а т в е е в а О л ь г а В. 2012: Частотность употребления медицинских терминов как показатель жанровой принадлежности текста. – Наука и современность 15–2, Новосибирск: Общество с ограниченной ответственностью „Центр развития научного сотрудничества“, 146–151. Приeга internetе: https://elibrary.ru/download/elibrary_20818590_32524392.pdf.

М у х а м е д ж а н о в а А л и н а М. 2015: Термины и терминологические словосочетания как источник образности в произведениях М. Шолохова. Известия Южного федерального университета. Филологические науки 4, Ростов-на-Дону: Южный федеральный университет, 168–176. Приeга internetе: https://elibrary.ru/download/elibrary_25032136_78897683.pdf.

Н е м ы к а А н н а А. 2015: Термины в языке художественной литературы. – Русский язык и литература в пространстве мировой культуры. Материалы XIII Конгресса МАПРЯЛ: в 15 томах, Санкт-Петербург: Международное некоммерческое партнерство преподавателей русского языка и литературы „МАПРЯЛ“, 179–183. Приeга internetе: https://elibrary.ru/download/elibrary_28429356_52144601.pdf.

Н е м ы к а А н н а А., П е ш к о в А н а т о л и й Н. 2015: Термины в языке художественной: теоретический, функциональный и лингводидактический аспекты. – Историческая и социально-образовательная мысль 7(5–2), Краснодар: Негосударственное образовательное частное учреждение дополнительного профессионального образования „Кубанская многопрофильная Академия подготовки, переподготовки, повышения квалификации специалистов“, 250–253. Приeга internetе: https://elibrary.ru/download/elibrary_24103946_57412545.pdf.

П о н а м а р е н к о И р и н а Н., У в а р о в а И р и н а В. 2016: Медицинский термин в неспециальном дискурсе. – Казанская наука 3, Казань: Общество с ограниченной ответственностью „Рашин Сайнс“, 95–97. Приeга internetе: https://elibrary.ru/download/elibrary_25905942_82586343.pdf.

П о п о в а Л а р и с а Г., Г а м о в А н т о н Н. 2019: Особенности функционирования военных терминов в англоязычной военной прозе XX века. – Вестник Адыгейского государственного университета. Серия 2: Филология и искусствоведение 1(232), Майкоп: Адыгейский государственный университет, 92–99. Приeга internetе: https://elibrary.ru/download/elibrary_39154204_73968942.pdf.

Straipsniai / Articles

93

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Потапова Ольга Е. 2020: Функционирование терминов в художественном тексте. – Научный аспект 8(2), Самара: Аспект, 993–996. Prieiga internete: https://na-journal.ru/2-2020-filologiya-lingvistika/2272-funkcionirovanie-terminov-v-hudozhestvennom-tekste.

Прокопова Майя В. 2013: Терминологические маркеры языка детективной прозы и их трансформация в художественном тексте. – Филологические науки. Вопросы теории и практики 5–2(23), Тамбов: Грамота, 168–172. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_18952737_79837014.pdf.

Рахимова Динара И. 2017: Игровая терминология в художественном и профессиональном дискурсах (на материале произведений В. В. Набокова, А. Е. Карпова, А. Б. Рошаля). – Филология и культура 3(49), Казань: Казанский (Приволжский) федеральный университет, 66–70. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_30543314_54400918.pdf.

Ремпель Елена А. 2015: Медицинская тема в творчестве А. П. Чехова. – Бюллетень медицинских интернет-конференций 5(1), Саратов: Наука и инновации, 34–35. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_22860208_58357369.pdf.

Самохина Анна А. 2011: Сравнение частотности употребления стилистически маркированных и стилистически нейтральных терминов в художественном тексте. – Известия Российского государственного педагогического университета им. А. И. Герцена 131, Санкт-Петербург: Российский государственный педагогический университет им. А. И. Герцена, 205–213. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_17261420_47619607.pdf.

Самохина Анна А. 2011: Стратегии авторского объяснения терминов в художественном тексте. – Вестник Ленинградского государственного университета им. А. С. Пушкина 7(4), Санкт-Петербург: Ленинградский государственный университет им. А. С. Пушкина, 158–166. Prieiga internete: https://www.elibrary.ru/download/elibrary_24131898_48720986.pdf.

Самохина Анна А. 2011: Теоретические аспекты функционирования термина в художественном тексте. – Вестник Ленинградского государственного университета им. А. С. Пушкина 1(4), Санкт-Петербург: Ленинградский государственный университет им. А. С. Пушкина, 167–176. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_17850198_23662545.pdf.

Сергеева К. Е. 2018: Стилистическая функция терминов в художественном произведении. – Язык и мир изучаемого языка. Сборник научных статей, ред. совет А. А. Зарайский, Е. А. Елина, С. П. Хижняк, Саратов: Саратовский социально-экономический институт (филиал) федерального государственного бюджетного

94

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

образовательного учреждения высшего образования „Российский экономический университет им. Г. В. Плеханова“, 291–293. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_35002098_86134927.pdf.

Середюк Ирина В. 2013: Типологія детермінологізації англомовних філософських термінів. – Термінологічний вісник 2(2), 150–156. Prieiga internete: http://dspace.nbuv.gov.ua/bitstream/handle/123456789/51305/26-Sered%20uk.pdf?sequence=1.

Синелева Анастасия В. 2020: Специальная лексика в романе В. Дудинцева „Белые одежды“. – Вестник Нижегородского университета им. Н. И. Лобачевского 1, Нижний Новгород: Национальный исследовательский Нижегородский государственный университет им. Н. И. Лобачевского, 193–199. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_42606022_45456674.pdf.

Смирнова Галина Ю. 2012: Математические термины в нематематических контекстах. – Вестник Санкт-Петербургского университета. Серия 9. Филология. Востоковедение. Журналистика 1, Санкт-Петербург: Санкт-Петербургский государственный университет, 158–164. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_17671603_45290505.pdf.

Собянина Валентина А. 2011: К вопросу о детерминологизации лексики в современном немецком языке. – Вестник Московского городского педагогического университета. Серия: Филология. Теория языка. Языковое образование 1(7), Москва: Московский городской педагогический университет, 22–30. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_17673381_64122445.pdf.

Суперанская Александра В., Подольская Наталия В., Васильева Наталия В. 1989: Общая терминология: вопросы теории, Москва: Наука.

Тамбиева Зухра Ю., Текеева Залина Н. 2019: Использование медицинских терминов в художественной литературе английского языка. – Проблемы современного педагогического образования 62–3, Ялта: Гуманитарно-педагогическая академия (филиал) Федерального государственного образовательного учреждения высшего образования „Крымский федеральный университет имени В. И. Вернадского“, 236–240. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibrary_37035746_73337228.pdf.

Татаринов Виктор А. 2006: Общее терминоведение: энциклопедический словарь, Москва: Московский Лицей.

Шамсеева Гульнара X. 2018: Юридические „вкрапления“ в тексте художественного произведения и их функциональная значимость (на примере романа Сидни Шелдона („Rage of angels“). – Ученые записки Казанского юридического института МВД России 3(6), Казань: Казанский юридический

Straipsniai / Articles

95

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

институт МВД РФ, 116–119. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibra-ry_36424843_50356576.pdf.

Эфендиева Росина А., Дзасежева Лариса Х., Хутова Элла Р. 2015: Особенности функционирования научных терминов в художественных произведениях. – Филологические науки. Вопросы теории и практики 12–4(54), Тамбов: Грамота, 217–223. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibra-ry_25069545_70563180.pdf.

Якунина Татьяна И. 2018: Лексико-семантическая классификация терминов и их роль в формировании художественного текста (на материале романа Майкла Ондатже „Английский пациент“). – Мир науки, культуры, образования 2(69), Горно-Алтайск: Редакция научного международного журнала „Мир науки, культуры, образования“, 576–578. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibra-ry_34904510_70391518.pdf.

Янь Ланьлань 2013: Термины изобразительного искусства в художественном тексте (повесть Н. В. Гоголя „Портрет“). – Вестник Московского университета. Серия 9: Филология 3, Москва: Московский государственный университет им. М. В. Ломоносова, 179–184. Prieiga internete: https://elibrary.ru/download/elibra-ry_20289438_92432839.pdf.

Medical Terms in a Fictional Text

SUMMARY

The article addresses medical terms in Noah Gordon’s novel The Physician, reveals the features of their functioning in the fictional text and the functions performed by them.

The need and occurrence of medical terms in fiction are determined by the theme of the work of fiction. Concerning the novel under analysis, medical terms are usually used to describe various medical situations revealing the daily routine and specificity of the physician’s job. They create a professional, medical, environment and characterise it, becoming the means of bringing the writer’s idea to life and a reflection of the healthcare and medical situation of the historical epoch – the Middle Ages – described in the novel.

Four major micro-contexts of the novel in which medical terms are used were distinguished: patients’ examination and determination of their physical condition, description of diseases, conditions and their symptoms, operations and other medical manipulations and interventions, presentation of knowledge in the field of anatomy.

96

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Medicinos terminai grožiniame tekste

Medical terms were classified into two groups: proper (scientific) medical terms, which mainly nominate anatomical and clinical concepts, and improper medical terms, or pseudo-terms, which indicate medical concepts to some degree only.

Thematically, the medical terms used in the novel make up seven major groups: parts of the human body, organs and their parts; diseases, conditions and their symptoms; medications, medicinal substances and dressings; medical equipment, tools and instruments; people involved in the treatment process; medical institutions and facilities; medical procedures, manipulations and interventions. In other words, the writer provides the reader with the massive stock of medical terms.

The medical term demonstrates multifunctionality in the fictional text.

The principal function played by medical terms in the novel is nominative, i.e. they are usually used in their direct meaning in the manner identical to a scientific text and have no additional emotional, evaluative, etc. shades; in other words, they are stylistically neutral.

The medical terms used in the novel help in creating realistic images of the physician’s daily life, i.e. they play a visual function.

Most of the medical terms are clear and understandable to the reader without any medical background. The clarification of the meaning of unfamiliar medical terms helps the reader to get new medical information, playing an informative function.

In the novel, the medical terms, which are accompanied by descriptive and evaluative adjectives and particles, personifying and vivifying verbs and which form comparisons, idioms and other vivid expressions, perform an emotional-expressive function. They make up an integral part of the work of fiction as the world of artistic images and emotions.

The medical terms used in the novel provide the reader with the knowledge of medical history or enhances the said knowledge and benefits the reader professionally, i.e. they play an educational function.

As soon as the medical term gets into a non-typical environment (a fictional text), it usually nominates the same specific denotatum as in a scientific text; in other words, it does not undergo full terminologization. Partly terminologized medical terms are slightly more common in the novel.

Įteikta 2021 m. balandžio 7 d.

PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vile išio g. 5, LT–10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

Straipsniai / Articles

97