21. mezinárodní konference o jazyce pro specifické účely „Tvorba mezioborových znalostí: výzvy výzkumu jazyků pro specifické účely“

ASTA MITKEVIČIENĖ

Ústav litevského jazyka

Ve dnech 28.–30. června 2017 se již po jednadvacáté konala bienální mezinárodní „Konference o jazyce pro specifické účely“ (“Conference on Language for Specific Purposes”), která je již čtyři desetiletí jednou z nejvýznamnějších světových akcí pro výzkumníky v této oblasti. Tématem letošní konference bylo „Tvorba mezioborových znalostí: výzvy výzkumu jazyků pro specifické účely“ (“Interdisciplinary knowledge-making: Challenges for LSP research”) a místem konání Bergen v Norsku. Organizovaly ji Norská ekonomická škola (NHH) a Bergenská univerzita.

Konference probíhala v sekcích a na workshopech, nové projekty byly představeny formou posterových příspěvků. Přednášeli a diskutovali vědci i odborníci z praxe z Evropy, Ameriky, Asie a Afriky.

Hlavními řečníky konference byli Kjersti Fløttum (Bergenská univerzita, Norsko), Maria Teresa Musacchio (Univerzita v Padově, Itálie) a Paul Thompson (Birminghamská univerzita, Velká Británie). K. Fløttum hovořila o úloze jazyka v problematice změny klimatu, tématem příspěvku M. T. Musacchio byly mezioborové perspektivy komunikace v ekonomii a financích a P. Thompson se na diskurzy mezioborového výzkumu změn životního prostředí zaměřil prostřednictvím korpusové analýzy.

Příspěvky hlavních sekcí byly rozděleny podle témat:

terminologie;

odborný diskurz a komunikace znalostí;

vícejazyčnost a jazykové plánování;

výuka jazyků pro specifické účely;

odborný překlad;

právní diskurz.

Dále stručně o příspěvcích v terminologické sekci. Hans Landqvist (Göteborská univerzita, Švédsko), Niina Nissilä a Nina Pilke (univerzity ve Vaase

202

Asta Mitkevičienė

21-oji tarptautinė specialiosios kalbos konferencija „Tarpdalykinių žinių kūrimas: specialiosios kalbos tyrimų iššūkiai“

Univerzita, Finsko) hovořil o terminologických diskusích mezi oborovými specialisty a lingvisty ve Švédsku v letech 1941–1983. Autorka těchto řádků pojednala o explicitních znacích pojmu „termín“ v litevském odborném jazyce. Tvorbou základních termínů mezinárodních vztahů v diskurzu se zabýval Marcus Müller (Technická univerzita v Darmstadtu, Německo). Příspěvek Jeleny Andelković a Gordany Jakić (Bělehradská univerzita, Srbsko) představil korpusový výzkum metaforických anglických a srbských termínů. Některé závěry tohoto výzkumu se hodí také pro litevskou terminologii. Miriam Leibbrand z Vídeňské ekonomické univerzity (Rakousko) hovořila o účetní terminologii v překladech z frankofonních zemí. Výzkum časového, územního a komunitního variačního charakteru termínů ve francouzských textech představila Aurélie Picton (Ženevská univerzita, Švýcarsko). Flavia De Camillis a Elena Chiocchetti (Eurac Research, Itálie) hovořily o možnostech překladatelských projektů se sociálním dopadem na současném překladatelském trhu. Lotte Weilgaard Christensen (Jižní dánská univerzita v Koldingu) ukázala, jak lze metodiku třídění karet využít při výuce určování pojmových systémů v terminologické práci. Společný příspěvek Lulianny van der Lek-Ciudin (Leuvenská univerzita, Belgie), Aylos Rigouts Terryn (Gentská univerzita, Belgie), Geerta Heymana (Leuvenská univerzita), Els Lefever (Gentská univerzita) a Friedy Steurs (Leuvenská univerzita) představil výzkum metod, které překladatelé používají při hledání oborových termínů. Kim Grego (Milánská univerzita, Itálie) a Alessandra Vicentini (Univerzita Insubrie ve Varese, Itálie) hovořily o mimořádně citlivém tématu – o diskurzu asistované smrti v západní kultuře. Příspěvek zástupců Rakouské akademie věd Tanje Wissik, Claudie Resch a Daniela Schoppera představil připravovaný historický tezaurus rakouského trestního práva 18. století. Kerstin Norén z Göteborské univerzity se zabývala tím, jak jsou v učebnicích vysvětlovány odborné termíny, které jsou zároveň i nespecializovanými slovy (například energija). Daniela Matić (Splitská univerzita, Chorvatsko) hovořila o anglické terminologii v chorvatských výukových materiálech pro univerzitní výuku informatiky. Někteří posluchači se podivovali nad neochotou specialistů používat chorvatské informatické termíny.

V sedmi sekcích se konaly přednášky a diskutovalo se o těchto tématech:

• vyhledávání informací v terminologii pomocí lexikálních znalostních modelů;

• kognitivní terminologický výzkum a jeho interdisciplinární metodologie;

• korpusy odborného jazyka ve specializovaném překladu;

Terminologija | 2017 | 24

203

vzdělávání specializovaných překladatelů;

interdisciplinární přístupy ke komunikaci o změně klimatu a odbornému jazyku;

jazyky v mezinárodních vojenských konfliktech;

Transatlantický a tichomořský projekt 2017: mezinárodní spolupráce při vzestupu nacionalismu.

Knihu abstraktů konferenčních příspěvků lze najít na internetu: https://www.nhh.no/contentassets/09a8aed5f0cb48ebac9e6abb23f5d084/book-of-abstracts-pr-220617.pdf. 22. konference „Odborný jazyk“ se bude konat za dva roky (2019) v italské Padově.

Obdrženo 28. 10. 2017

Asta Mitkevičienė

Ústav litevského jazyka

ulice P. Vileišia, 5, LT-10308 Vilnius

E-mail: [email protected]

204

Asta Mitkevičienė

21-oji tarptautinė specialiosios kalbos konferencija „Tarpdalykinių žinių kūrimas: specialiosios kalbos tyrimų iššūkiai“