doi.org/10.35321/term28-14

4. mezinárodní vědecká konference „Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie“

RAMUNĖ VASKELAITĖ

Institut litevského jazyka

ORCID id: https://orcid.org/0000-0001-6063-9699

Vědecká konference „Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie“, která zve světové terminology do Institutu litevského jazyka, je letos mohla pozvat pouze... před obrazovky počítačů. Vzhledem k pokračujícím omezením v souvislosti s Covid-19 bylo nutné tuto konferenci, která se stává tradicí, uspořádat v netradičním formátu.

Příspěvků však bylo mnoho. Zastoupena byla téměř celá Evropa – západní (Francie, Belgie), střední a východní (Maďarsko, Polsko, Švýcarsko, Chorvatsko, Rumunsko, Gruzie, Rusko), jižní (Španělsko a autonomní oblast Katalánsko, Portugalsko) i jihovýchodní (Řecko, Severní Makedonie). Dva příspěvky byly předneseny v jazyce našich sousedů Lotyšů, deset přednesli přednášející z Litvy. Netradiční formát tedy nebyl překážkou k tomu, abychom pocítili, čím žije evropská terminologie a kam směřuje. Akce se konala ve velmi nabitém programu (21.–22. října) a hojně byly představeny jak vědecké výzkumy, tak projekty zdůrazňující směry a formy terminologické práce.

Z posledně jmenovaných se jako zřejmě nejvýraznější směr současné terminologické práce ukazuje potřeba a snaha o slaďování a koordinaci. Koordinace má ovšem různé rozměry.

Snad nejširší rozměr představil projekt Terminologie bez hranic (angl. Terminology without borders), který představil zástupce Evropského parlamentu Rodolf Maslias. Podle přednášejícího zahrnuje nejen Evropu, ale také Asii a Severní Ameriku. Projekt se hodlá rozšiřovat. Již nyní se na něm podílí více než 20 partnerů a zahrnuje 10 hlavních oblastí užívání termínů: vzdělávání, finance, medicínu, právo aj. Zaměřuje se na univerzity: vytvářejí se zde korpusy, z nichž se vybírají termíny a hledají se jejich ekvivalenty v jiných jazycích; ty se pak zveřejňují ve formě vícejazyčných slovníčků (https://

Terminologija | 2021 | 28

267

yourterm.org). Podle odhadu terminologů Evropského parlamentu se termíny s ekvivalenty dostávají do terminologické databáze EU IATE.

Koordinační úsilí se však vyvíjí i na jiných úrovních, například na úrovni země či jazyka. Pozvaná přednášející Frieda Steurs (Katolická univerzita v Lovani, Belgie) představila snahy o koordinaci nizozemského jazyka a terminologie. Jak je známo, tímto jazykem se mluví v Nizozemsku, v belgickém regionu Flandry (tzv. vlámština), na dvou skupinách karibských ostrovů a také v bývalé nizozemské kolonii Surinam. Přednášející upozornila, že snahy o jeho sjednocování tu byly vždy (v roce 1980 byla založena Nizozemská jazyková unie), a hovořila o Nizozemském jazykovém institutu v Leidenu, který se stal takovým centrem a shromažďuje veškeré materiály umožňující studium nizozemštiny, i o výsledku tohoto úsilí v oblasti terminologie – Nizozemském terminologickém znalostním centru, které funguje od roku 2019 (angl. Centre of Expertise for Dutch Terminology). Představila také práci na koordinaci, rozvoji a výzkumu nizozemské terminologie, která se v něm uskutečňuje.

Příspěvek připravený maďarskými zástupkyněmi, který přednesla Dóra Mária Tamás, vyučující na dvou maďarských univerzitách a zároveň pracující ve specializované překladatelské kanceláři (angl. Hungarian Office for Translation and Attestation Ltd, OFFI), ukázal podobné směřování. Přednášející představila třídílnou terminologickou příručku vydanou touto kanceláří, která spadá pod maďarské ministerstvo spravedlnosti; její cíl je vyjádřen již názvem příspěvku – vzdělávat, koordinovat terminologii a přispívat k naplňování cílů maďarské terminologické politiky. Publikace se zaměřuje na nejdůležitější právní pojmy, tedy uvádí jejich ekvivalenty v jiných jazycích, definice a zdroje, zároveň však přináší články o terminologii a jazykové strategii i o jazykovém plánování. Po přehledu prvního svazku zaměřeného na vzdělávání (2017) a druhého svazku zaměřeného na koordinaci terminologie (2019), které uvádějí anglické, německé, francouzské a italské ekvivalenty, představila přednášející také nejnovější svazek, jenž uvádí ekvivalenty v jazycích používaných v šesti sousedních zemích (Slovinsku, Slovensku, Srbsku, Rumunsku, Chorvatsku a na Ukrajině), kde je maďarština jazykem menšiny.

Tématu koordinace se věnovala také ředitelka Ústavu litevského jazyka Albina Auksoriūtė, která se však ohlížela do minulosti – k Terminologické komisi (1921), zřízené vládou na počátku období nezávislosti a označené v příspěvku za počátek organizované péče o terminologii. Cílem komise, zřízené při ministerstvu školství, bylo sjednotit jazyk a termíny používané ve státních institucích. Jak bylo shrnuto, vytvoři-

268

Ramunė Vaskelaitė

4-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“

la termíny nezbytné pro fungování státu. Bylo však třeba zmínit i to, že její činnost byla přerušována vnitřními neshodami a rozdílnými postoji k jazykové čistotě terminologie a k neologismům; po pěti letech pak zcela ustala (obnovit ji bylo možné až po válce). Zároveň byly představeny osobnosti, které se v podobné době zabývaly terminologickými otázkami – dílo Stasysa Šalkauskise, tedy filosofické hledisko, i jím formulované terminologické zásady, včetně několika úvah, že není nutné ani přejímat cizí slova, ani tvořit neologismy: pro terminologii lze využít slova používaná ve vlastním jazyce.

Za pokračování tématu lze považovat příspěvek Reginy Kvašytė, která zastupovala Šiaulskou akademii a Lotyšskou univerzitu. V něm byla představena Terminologická komise založená po válce, v roce 1945, a také komise zřízená přibližně ve stejné době v Lotyšsku; porovnány byly okolnosti jejich vzniku a jejich činnost. V Litvě byla Terminologická komise zřízena při Prezidiu Akademie věd, v Lotyšsku od roku 1946 při Lotyšské akademii věd; obě se později staly součástí vědeckých ústavů zabývajících se výzkumem jazyka. Komise v té či oné podobě přetrvaly až do současnosti, což jako by naznačovalo, že vazby na vědu byly trvalejším faktorem jejich činnosti. Byl však předložen i výňatek z protokolu ze schůze litevské komise, která se konala v roce 1951 a na níž byly formulovány cíle a úkoly; mezi cíli byla uvedena „boj proti cizímu buržoaznímu dědictví v oblasti terminologie“ a mezi oblastmi činnosti „seznámit se s buržoazním dědictvím v oblasti terminologie“. Druhá formulace byla vykládána jako snaha pokračovat v činnosti předválečné komise, zároveň však ukazuje, že v ní již bylo nutné pokračovat za zcela odlišných okolností, kdy byla za oblast ideologického působení považována i věda, ba dokonce terminologie. Zřejmě se předpokládalo, že skutečnost lze měnit změnou terminologie.

Na konferenci byly rovněž představeny práce ukazující koordinační úsilí na úrovni jednotlivých oborů. Francesc Galera, zástupce katalánské univerzity se statutem autonomie (kat. Universitat Autònoma de Barcelona), hovořil o projektu realizovaném déle než deset let, jehož výsledkem bylo sjednocení termínů v akademickém prostředí. Podle přednášejícího byla výchozím bodem projektu internacionalizace: anglické termíny v dokumentaci upravující činnost této univerzity se překládaly natolik různě, že to způsobovalo problémy v komunikaci. Protože se tento problém vyskytoval na univerzitách užívajících katalánštinu (19 univerzit v katalánské části Španělska a po jedné v Andoře, Francii a Itálii), byl zahájen projekt, jehož cílem bylo sjednotit je na úrovni těchto univerzit; výsledkem tak bylo 2 000 sjednocených termínů v katalánštině, španělštině a angličtině (posledně uvedená se na univer-

Terminologija | 2021 | 28

269

zitách používá jako pracovní jazyk). Přednášející jako přínos uvedl příspěvek k normování angličtiny a jako obtíže, které se během projektu projevily, velké rozdíly mezi jazykovými systémy i mezi reáliemi. Nesoulad jazykových systémů zmínili i další přednášející, například chorvatská zástupkyně Diana Stolac (Rijecká univerzita), která se věnovala termínům z námořního inženýrství, nebo zástupkyně Lotyšské národní knihovny Inta Virbule a Maira Kreislerė. Poslední příspěvek se zaměřil na knihovnické termíny a poukázal na problémy spojené s mezinárodním standardem pro popis a zpřístupňování zdrojů (angl. Resource description and access, RDA), který M. Kreislerė označila za novou filosofii, i s překladem a zaváděním termínů.

Normy by na první pohled měly být nástrojem sjednocování terminologie, avšak také příspěvek španělského zástupce Ricarda Eita-Bruna (Univerzita Karla III. v Madridu), který se zaměřil na bezpečnostní termíny, ukázal, že místo toho, aby tuto úlohu plnily, pouze podporují rozmanitost, která v oblastech, jako je bezpečnost, představuje riziko. Příspěvek odhalil rozdíly mezi termíny používanými v různých oborech inženýrství a navrhl soustředit je na jednom místě, aby byly všechny nesrovnalosti ihned patrné. V další sekci obrátila skupina výzkumníků z Maďarska, kterou zastupoval Márk Jámbor, pozornost k Mezinárodní klasifikaci nemocí a souvisejících zdravotních problémů Světové zdravotnické organizace (WHO) a představila výzkum, který odhalil, že klasifikace nezahrnuje některá poranění měkkých tkání a kostí zaznamenávaná v diagnózách maďarských lékařů. Příspěvek Violety Černiauskaitė (Národní knihovna Martynase Mažvydase Litvy), která se podílí na činnosti výboru Mezinárodní organizace pro normalizaci „Informace a dokumentace“ a věnovala se terminologii norem, ukázal, že normy se neustále aktualizují, a jsou tedy proměnlivé. Kromě toho se normy vytvářejí rychle a země nestíhají všechny převést do národních jazyků. Přednášející zmínila také normu-slovník LST ISO 5127. Informacija ir dokumentavimas. Pagrindai ir aiškinamasis žodynas, která zahrnuje termíny z norem vydaných do té doby. To potvrzuje myšlenku, která vyplynula již z diskuse o bezpečnostních termínech: normy pro termíny jsou samy oblastí, jež potřebuje normalizaci.

Zda jsou spolehlivějším nástrojem sjednocování termínů terminologické slovníky, se na konferenci neprobíralo. Byly však předneseny dva příspěvky věnované slovníkům a oba ukázaly, že tento tradiční nástroj má perspektivu. Elīna Peina, zastupující Univerzitu v Liepāji (vedoucí práce Anita Helviga), zmínila, že v Lotyšsku bylo od konce 19. do začátku 20. století vydáno přes 600 slovníků, a představila výzkum, jehož cílem je zjistit, co je dobrý slovník. Je pravda,

270

Ramunė Vaskelaitė

4-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“

Byla představena pouze jeho část – odpovědi dotázaných studentů a doktorandů na otázku, jakými vlastnostmi by se měl vyznačovat ideální terminologický slovník. Z odpovědí vyplynulo, že za nejdůležitější vlastnosti se považují aktualizace slovníku, jednoduchost a spolehlivost. To, aby obsahoval ekvivalenty v jiných jazycích, bylo důležité jen pro několik respondentů. V příspěvku polského řečníka Tomasze Michty (Univerzita v Białystoku) byl jako alternativa k abecednímu slovníku představen systémový slovník založený na dělení pojmů na primární, sekundární, terciární atd. Ukazoval také, že slovníky mají perspektivu, jen se hledá jejich nová podoba.

Na této konferenci byla věnována jen malá pozornost moderním nástrojům pro správu či výzkum terminologie a technologiím umělé inteligence. Zmíněny byly pouze ve dvou příspěvcích. Sigita Rackevičienė (Univerzita Mykolase Romerise), která zastupovala litevskou výzkumnou skupinu (S. Rackevičienė, A. Utka, A. Bielinskienė a A. Rokas) realizující projekt Dvikalbis automatinis terminų atpažinimas, pojednala o současné fázi projektu – anotaci dat pomocí nástroje QuickTag, přesněji o problémech, které při ní vyvstaly. Automatický nástroj zmínila také zástupkyně Gruzie, která se teprve připravuje na vstup do EU, a proto překládá Acquis Communautaire do gruzínštiny, Khatuna Beridze (Státní univerzita Šoty Rustaveliho v Batumi). Jde o terminologický nástroj vytvářený na základě již přeložených dokumentů, který odhaluje chyby v překladu a užívání termínů. Vytváří se proto, aby se předešlo nákladným chybám. V již přeložené dohodě o přidružení mezi EU a Gruzií řečnice rozlišila osm skupin těchto chyb.

Význam terminologie v oblasti překladu dokládala i řada dalších příspěvků. Maria Crina Herteg, která vyučuje na univerzitě 1. prosince 1918 v rumunské Alba Julii, zdůraznila na základě bohatých literárních zdrojů i vlastního experimentu provedeného na univerzitě význam kurzu terminologie pro budoucí překladatele. Hovořila o experimentu, který ukázal, jak důležité je učit je pracovat s korpusy. Zástupkyně Severní Makedonie (Univerzita sv. Cyrila a Metoděje) Milena Sazdovska Pigulovska přednesla příspěvek, z něhož vyplynulo, že v této zemi se kurz terminologie pro překladatele nejen vyučuje, ale byl také nedávno modernizován. Studenti jsou vedeni k používání digitálních nástrojů a k samostatnému učení. Ágota Fóris (Univerzita Károlyho Gáspára Reformované církve v Maďarsku) představila projekt, který zdůraznil, že terminologie je důležitá již v nulové fázi překladu: výsledek překladu závisí na vhodném a přesném užití termínů v předloženém textu k překladu.

Terminologija | 2021 | 28

271

Konference se tedy dotkla administrativní, vzdělávací i aplikační roviny terminologie. Celá skupina příspěvků se však zaměřila také na rovinu vědeckou.

Profesor z Francie Christophe Roche (Univerzita Savojska Mont Blanc) se zabýval základními koncepty: terminologií, termínem, pojmem a definicí. Věnoval se také jejich vzájemným vztahům, otázce přednosti termínu či pojmu a vztahu k ontologii. Otázkou vztahu mezi definicí a termínem (přesněji vedlejší složkou složeného termínu) se na základě sportovních termínů a jejich definic zabývala Aušra Rimkutė-Ganusauskienė, která zastupovala Institut litevského jazyka. Mariusz Górnicz z Varšavské univerzity pak navrhl novou klasifikaci termínů a zároveň nové termíny pro označení jejích jednotek (angl. endoderived terms a exoderived terms). Zda by je v litevštině přesněji vystihovala endodariniai a egzodariniai, nebo jiné ekvivalenty, by se ukázalo teprve při širším uplatnění této klasifikace v litevštině; z příspěvku přitom vyplynulo, že jejím východiskem je požadavek srozumitelnosti termínu. Termíny se pokouší rozdělit podle toho, zda jsou srozumitelné bez definice či vysvětlení, nebo zda jsou spíše metaforické, přičemž vytyčená hranice se neshoduje s hranicí mezi metaforickými a nemetaforickými termíny.

Byla představena dvojice studií využívajících nové výzkumné směry. Lina Rutkienė (Institut litevského jazyka), která zkoumá stavební terminologii, analyzovala složeniny z této oblasti jako spojení logicky souvisejících konceptů neboli propozice, tedy z hlediska kognitivní lingvistiky. Na základě složenin shromážděných ze 70 zdrojů prozkoumala propozicionální modely tvořené dvěma koncepty objektů a dospěla k závěru, že se tyto modely ve stavební terminologii za posledních 100 let téměř nezměnily. Elena Logunova (Kaliningradská státní technická univerzita) navrhla jako nástroj terminologické analýzy rámce a zároveň podrobněji charakterizovala pojem rámce i teorii rámců, která souvisí s procesy poznávání a myšlení. Dmitrij Šilovskij (Dmitry Schilovskiy), zastupující Moskevskou státní univerzitu medicíny a stomatologie A. I. Evdokimova, pojednal jako o kognitivním modelu o jevu, který se anglicky nazývá clip thinking nebo mosaic thinking. Zkoumal jeho projevy v současném vzdělávání a práci zdravotníků (počítačově podporované vzdělávání zdravotníků, absolutizace používání technologických prostředků, neschopnost vnímat pacienta jako celek aj.) i etické a sociální problémy, které vyvolává, například dehumanizaci medicíny (angl. dehumanization of medicine). Navrhovaným řešením problému byla výuka terminologie založená na strukturování.

272

Ramunė Vaskelaitė

4-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“

Příspěvky litevských autorů zaměřily pozornost na prostředí, v němž se termín užívá. Palmira Zemlevičiūtė (Institut litevského jazyka), která se zabývá lékařskou terminologií, tentokrát pojednala o termínech v románu Noaha Gordona Gydytojas. Avicenos mokinys, tedy o užívání termínů v beletristickém textu. Na základě tohoto zdroje se přikláněla k oponování názoru některých badatelů, že v takovém prostředí dochází k determinologizaci. Uvedené příklady ukazovaly, že i zde termín plní nominativní funkci, ačkoli obklopený jinými slovy může mít také funkci emocionálně-expresivní a obraznou. Asta Mitkevičienė, která zkoumala synonymii, si jako zdroj rovněž zvolila nikoli odborné práce, nýbrž osvětové texty z oblasti zdraví, jejichž data jsou dostupná v litevském internetovém textovém korpusu ltTenTen. Autorka již dříve věnovala pozornost zvláštnostem užívání synonym v textu a rozlišila nejen systémová, ale i kontextová synonyma (viz podrobnou studii v čísle 22 časopisu Terminologijos); tentokrát zaměřila pozornost na povahu textu a vymezila funkční synonyma. Jurgita Mikelionienė (Technologická univerzita v Kaunasu) pro analýzu synonym zvolila studentské závěrečné práce, tedy akademický nebo jemu blízký styl. Prozkoumala v nich hojně užívaná synonyma složených termínů a uvedla příčiny synonymie, které se při analýze odborného stylu obvykle nezmiňují: překlad, parafrázi, citování; snahu prokázat sečtělost a znalost analyzované oblasti; snahu o stručnost; snahu nabídnout obraznější či neobvyklejší termín aj. Bylo by tedy zajímavé dále porovnat rozdíly v synonymních vyjádřeních ve studentských pracích a například ve vědeckých monografiích. Otázky synonymie se dotkla i autorka této recenze, která přesněji řečeno na základě astrologických textů věnovala pozornost vztahu synonymie a variantnosti a zpochybnila názor, že synonymie a variantnost jsou stejně považovány za znak neustálené terminologie.

Variabilitou terminologie na základě korpusů specializovaných a nespecializovaných textů se zabývala také zástupkyně Švýcarska Aurélie Picton (Ženevská univerzita). Jak bývá v zahraničních lingvistických pracích obvyklé, pojem variantnosti zde zahrnoval jak rozdíly mezi termíny, tak rozdíly ve vyjádření téhož termínu. Variantnost se však zkoumala metodou typičtější pro dialektologický výzkum: rozlišovala se diachronní (rozdíly z časového hlediska), diatopická (rozdíly z geografického hlediska) a diastratická (rozdíly související se specialisty a informanty). Fátima Noronha (Univerzita v Algarve) zkoumala také kulinářské dědictví středomořských zemí z hlediska diastratické variantnosti. Metody zkoumání a klasifikace se tedy liší, obecně však vyplývá, že ačkoli úvahy o administrativní rovině byly na konferenci patrně nejvýraznější

Terminologija | 2021 | 28

273

Zvláštností současné etapy bylo sjednocování a koordinace terminologie, zatímco úvahy na vědecké úrovni zdůrazňovaly rozmanitost a variabilitu. Snad poněkud přesahující rámec vědy o terminologii byl příspěvek řeckého přednášejícího Panagiotise G. Krimpa (Demokritova univerzita v Thrákii). Zabýval se mnoha podobnostmi nejen mezi termíny, ale i na morfologické (předpony, kořeny, koncovky), syntaktické a dalších rovinách mezi litevštinou a současnou řečtinou. Například: zachovaly se koncovky nominativu podstatných jmen mužského a ženského rodu, přestože se v mnoha evropských jazycích vytratily; sklon k přejímání není příliš silný, a pokud se slova přejímají, mají tendenci přizpůsobovat se vlastnímu systému skloňování; neoklasické kmeny atd. Byla zdůrazněna nutnost tyto společné rysy dále pečlivě zkoumat a na závěr zazněl poněkud nečekaný, avšak v kontextu konference, která zdůraznila sjednocování terminologie na různých úrovních, velmi vhodný návrh: proč se nepokusit prostřednictvím terminologie obnovit někdejší vztah mezi těmito dvěma nejkonzervativnějšími větvemi indoevropského prajazyka – baltskou a řeckou?

Doručeno 2021-11-03

Ramunė Vaskelaitė

Institut litevského jazyka

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

E-mail [email protected]

274

Ramunė Vaskelaitė

4-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“