LITEVŠTINA V SOUČASNÉ ŠKOLE

22. konference Jona Jablonského

Dne 2. října 2015 se v Ústavu litevského jazyka konala 22. konference Jona Jablonského. Konferenci uspořádala Skupina školské lituanistiky Centra výzkumu spisovného jazyka Ústavu litevského jazyka společně s Katedrou litevského jazyka Vilniuské univerzity. Letošní konference Litevština v současné škole byla věnována výzkumu jazyka a jazykových postojů žáků a také diskusi o specifikách výuky a hodnocení.

Konference se zúčastnili přednášející z různých litevských i zahraničních institucí. Bylo na ní předneseno třináct referátů.

Účastníky konference a přednášející přivítala NIDA PODERIENĖ, hlavní specialistka oddělení základního a středního vzdělávání Odboru všeobecného vzdělávání Ministerstva školství a vědy Litevské republiky. Úvodní slovo pronesla RITA MILIŪNAITĖ, vedoucí Centra výzkumu spisovného jazyka Ústavu litevského jazyka.

První zasedání konference bylo věnováno diskusi o výuce a osvojování jazyka. První dva referáty představily tendence ve výslovnosti žáků, přízvuku a hovorovém jazyce. Referát Výuka normativní výslovnosti a přízvuku přednesla LAIMA KALĖDIENĖ z Ústavu litevského jazyka. Hovořila o změnách v systému přízvuku, užívání kodifikovaných jazykových norem a jejich hodnocení veřejností. Představila výzkumy, které ukázaly, že fonologická opozice kvantity samohlásek slábne, i když ne ve všech nářečích či jejich variantách stejně; fonologické změny v opozici délky a krátkosti samohlásek jsou zásadní. Laima Kalėdienė zdůraznila, že je třeba změnit základy výuky přízvuku a výslovnosti ve škole. Referát Hovorový jazyk žáků jihovýchodní Litvy a jeho hodnocení přednesl KAZIMIERAS GARŠVA z Ústavu litevského jazyka. Hovořil o výslovnostních tendencích žáků ze Šalčininků, Vilniusu a okolních okresů a také o zaměňování významů slov v hovorovém jazyce.

Další tři referáty první části se zabývaly tvorbou úvahového slohu a porozuměním literárnímu textu. Referát Rétorická argumentace ve škole: tvorba úvahového slohu přednesla profesorka Vilniuské univerzity REGINA KOŽENIAUSKIENĖ. Hovořila o možných způsobech argumentace v písemné práci a o tom, jaké podmínky je třeba při jejím psaní dodržovat, aby bylo možné dospět ke správnému závěru. Věnovala se také hodnocení obsahu písemných prací a tomu, co se hodnotí v literární a úvahové práci. Referát Vůně v současné litevské dětské próze a v hodinách litevštiny. Co se můžeme naučit? přednesla AURELIJA GRITĖNIENĖ z Ústavu litevského jazyka. Zabývala se významem a funkcemi jednoho ze smyslových vjemů – příjemné vůně rostlin – v litevské dětské próze.

BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Lietuvių kalba šiuolaikinėje mokykloje |

A. Gritėnienė hovořila o tom, jak různě lze popisovat vůni téže rostliny, a o tom, že se v literárních dílech pro děti nejčastěji mluví o příjemné vůni, kterou lze charakterizovat různými prostředky uměleckého vyjádření (epitety, přirovnáními, řečnickými zvoláními aj.). Přednášející zdůraznila, že tento materiál může být v hodinách litevštiny velmi užitečný při vysvětlování sémantických rozdílů mezi slovy, při výkladu synonymických vztahů a různých stylistických rysů – názornosti, působivosti, přesnosti, živosti aj. Referát Porozumění uměleckému textu a čtenářská zkušenost přednesli AKVILĖ JOVAIŠIENĖ a KĘSTUTIS BREDELIS z Vilniuské univerzity. Referát se zabýval výzkumem, v jehož rámci byly shromážděny údaje o výsledcích standardizovaného testu porozumění textu, hodnocení za první a druhé čtvrtletí a také o dotaznících, které žáci vyplňovali o svých čtenářských zkušenostech. Výzkum ukázal, že téměř dvě třetiny respondentů rády čtou, přibližně polovina čte i ve volném čase a tato skutečnost pozitivně souvisí s jejich výsledky v litevštině. Dospívající nejčastěji čtou dobrodružnou a fantastickou literaturu. Vyšší počet žáků, kteří dosáhli lepších výsledků ve standardizovaném testu, uvádí, že se do čtené knihy dokáže ponořit. Nejvíce dospívajících uvedlo, že zajímavá kniha musí mít poutavý děj, aktuální téma a překvapivost. Pro desetinu dětí je důležité, aby se kniha snadno četla. Velká část žáků vnímá čtení jako smysluplnou činnost, přesto téměř stejný počet žáků čte jen proto, že je k tomu nutí učitelé nebo rodiče. Ačkoli výsledky výzkumu ukazují, že situace ve čtení není kritická, je patrný vliv současného životního stylu i tempa, který ovlivňuje nejen čtenářské návyky, ale také samotné myšlení dospívajících a jejich schopnost kritické analýzy.

Referáty druhé části prvního zasedání se věnovaly softwarovým a hardwarovým závadám a také představily pravopisné a syntaktické chyby v jazyce žáků. Referát Softwarové a hardwarové závady, které negativně ovlivňují jazykovou kulturu žáků přednesli GINTAUTAS GRIGAS a TATJANA JEVSIKOVA z Vilniuské univerzity. Přednášející představili experiment, při němž byly do dotazníku připraveného k testování zařazeny úryvky dialogových oken z různých počítačových programů. Obsahovaly 11 častějších chyb a nepřesností. Účastníci experimentu měli dotazník prostudovat a označit (podtrhnout) místa vyžadující opravu. V průměru zaznamenali jen asi 25% chyb. Přednášející také uvedli, že v jiném provedeném průzkumu se mnozí respondenti přiznali, že při psaní e-mailů a textových zpráv nepoužívají specifická litevská písmena. Podle přednášejících je to způsobeno tím, že jen málo škol používá litevskou klávesnici, na níž mají specifická litevská písmena rovnocenné pozice jako ostatní písmena a jejich psaní nezpůsobuje žádné obtíže.

BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Lietuvių kalba šiuolaikinėje mokykloje |

Příspěvek Užívání dvojitých pádů v maturitních slohových pracích přednesla SOLVITA LABANAUSKIENĖ z Institutu litevského jazyka. Přednášející představila výzkum, v němž zkoumala užívání dvojitých pádů v maturitních slohových pracích z litevského jazyka a literatury z roku 2014. Zdůraznila, že přibližně 40% všech syntaktických chyb tvoří chyby v užívání dvojitých pádů; z nich je nejčastější chybou užití instrumentálu predikativního místo dvojitého pádu. Z příspěvku vyplynulo, že po prozkoumání většího množství dat je třeba hledat příčiny tohoto užívání a také účinnější metody výuky dvojitých pádů, aby se tato norma zachovala. Příspěvek Nejcharakterističtější pravopisné chyby na blozích a ve slohových pracích žáků vyšších tříd přednesla AURELIJA TAMULIONIENĖ z Institutu litevského jazyka. Příspěvek se zabýval pravopisem textů napsaných žáky ve dvou různých žánrech. Zkoumání pravopisných chyb podle četnosti ukázalo, že nejcharakterističtější pravopisné chyby se ve slohových pracích a na blozích lišily. Ve slohových pracích se nejčastěji vyskytovaly chyby v zápisu samohlásek a dvojhlásek, na blozích chyby ve psaní slov dohromady a zvlášť. V obou typech textů byly nalezeny chyby v psaní nosových samohlásek (nejčastěji v koncovkách při psaní akuzativu jednotného čísla a genitivu množného čísla). V příspěvku se hovořilo o tom, že pravopis působí mnoha žákům potíže. Žáci ne vždy umějí správně napsat jednotlivá slova a někdy nedokážou systematicky uplatňovat pravidla. Tyto potíže patrně pramení z různých příčin: z velkého množství pravidel a jejich výjimek, z nedostatků ve výuce pravopisu, z obtíží způsobených informačními technologiemi atd. Příspěvek Výuka problematických otázek lotyšského pravopisu ve škole přednesla DZINTRA ŠULCĖ z Liepājské univerzity. Příspěvek kladl důraz především na úroveň pravopisných dovedností. Přednášející hovořila o rychlém zhoršování pravopisných dovedností uživatelů jazyka v Lotyšsku a představila výzkumy, které ukazují, že problém žákovské ortografie je velmi závažný na celém světě.

Druhé zasedání bylo věnováno diskusi o hodnocení jazykových schopností žáků. První příspěvek Jakého žáka vychovává maturitní zkouška z litevského jazyka a literatury? přednesl SAULIUS VASILIAUSKAS z Institutu litevského jazyka. Příspěvek stručně představil vývoj zadání státní maturitní zkoušky z litevského jazyka a literatury v nezávislé Litvě, její současná zadání a jejich hodnocení. Diskutovalo se o tom, jaké místo zkouška zaujímá v procesu výuky a učení litevského jazyka a literatury, jaké reakce vyvolávají její změny a jaký vliv mohou mít zadání zkoušky a názory na ně na vztah žáků, ale i celé společnosti, k jazyku a literatuře. Přednášející předpokládal, že státní maturitní zkouška má ve vzdělávacím procesu příliš velkou úlohu – žáci jsou vedeni nikoli k tomu, aby se rozvíjeli jako tvořivé, svobodné a kritické osobnosti (jak se deklaruje ve vzdělávacích programech a různých vzdělávacích

BENDRINĖ KALBA 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Lietuvių kalba šiuolaikinėje mokykloje |

zásadách), nýbrž aby se co nejpečlivěji připravovali na zkoušku. ZITA NAUCKŪNAITĖ z Litevské univerzity pedagogických věd přednesla příspěvek Systém hodnocení slohových prací na základní a střední škole: objektivní a subjektivní složka. Příspěvek podrobně rozebíral příčiny subjektivity při hodnocení slohových prací a představil také navrhované holistické hodnocení obsahu slohové práce v pěti úrovních, které by se oprostilo od modelu povinné struktury a snad by u učitelů a žáků nevyvolávalo psychokognitivní zmatek. Příspěvek Co je třeba zlepšit v práci hodnotitelů slohových prací z litevského jazyka a literatury přednesla RITA MILIŪNAITĖ z Institutu litevského jazyka. Přednášející představila výzkum kvality práce hodnotitelů závěrečných prací maturitní zkoušky z litevského jazyka a literatury, provedený v roce 2015 a zaměřený na práce napsané v roce 2014. Cílem bylo zjistit, s jakými obtížemi se hodnotitelé setkávají při opravování jazyka a stylu slohových prací. Příspěvek rovněž seznámil s výsledky výzkumu: systém hodnocení jazyka v závěrečných pracích státních maturitních zkoušek z litevského jazyka a literatury má slabá místa, v nichž se může projevit subjektivita hodnotitelů, a existují tedy předpoklady pro porušení základního principu hodnocení – objektivity. Stručně byly představeny také faktory, které by pomohly systém hodnocení zdokonalit. RITA URNĖŽIŪTĖ z Centra vydavatelství vědy a encyklopedií přednesla příspěvek Ověřovaná dovednost veřejného vystupování, nebo království křivých zrcadel? Příspěvek představil uskutečněný průzkum mezi žáky, jehož jedním z hlavních cílů bylo zjistit, jak žáci hodnotí obchodování s předem připravenými projevy pro zkoušku z veřejného vystupování. Průzkum ukázal, že 40,15% zúčastněných žáků považuje takové obchodování za legální podnikání. Podle 42,22% dotázaných žáků jde o nelegální podnikání a 17,63% uvedlo, že nemá žádný názor. Na základě anotací projevů k ověřované dovednosti veřejného vystupování, které nabízeli prodejci, se příspěvek pokusil popsat, jaká představa o potenciálním kupujícím a jaké pojetí této zkoušky se na tomto trhu utvořily. Byla položena otázka, zda současný způsob organizace a hodnocení zkoušky z veřejného vystupování pomáhá rozvíjet jazykové a kulturní kompetence žáků i jejich hodnotové postoje.

Novinkou této konference byla závěrečná diskuse po vyslechnutí všech příspěvků: Pojetí stylu ve škole: víme, že nic nevíme?. Diskusi vedla docentka Vilniuské univerzity IRENA SMETONIENĖ; zúčastnili se jí učitelé litevského jazyka VILIJA DAILIDIENĖ, VIDA LISAUSKIENĖ a KĘSTUTIS BREDELIS a také RITA MILIŪNAITĖ, vedoucí Centra výzkumu spisovného jazyka Institutu litevského jazyka a hlavní vědecká pracovnice. V diskusi se hojně hovořilo o žánru slohové práce a stylistických rysech, o stylistických nedostatcích ve slohových pracích a o jejich hodnocení. Učitelé přítomní na konferenci se do diskuse aktivně zapojovali a kladli otázky.

BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204

AURELIJA TAMULIONIENĖ. Lietuvių kalba šiuolaikinėje mokykloje 1

Konferenci shrnul profesor Vilniuské univerzity VITAS LABUTIS.

Teze a informace o této i předchozích konferencích Jono Jablonského lze najít na internetových stránkách Institutu litevského jazyka www.lki.lt.

AURELIJA TAMULIONIENĖ

Institut litevského jazyka

ulice Petro Vileišio 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSSN 2351-7204