Z ČINNOSTI STÁTNÍ KOMISE PRO LITEVSKÝ JAZYK

(Zpracováno podle zprávy Komise pro jazyk za rok 2015)

JAZYKOVÉ PROGRAMY

Hlavní cíle a úkoly činnosti Státní komise pro litevský jazyk (dále jen Komise pro jazyk) se naplňují realizací jazykových programů.

V rámci Programu normalizace, užívání, rozvoje a šíření státního jazyka na období 2006–2015 bylo v roce 2015 realizováno 32 projektů. Byla vytvořena nová podstránka Banky jazykových konzultací na internetových stránkách Komise pro jazyk. Terminologická banka Litevské republiky byla doplněna o téměř 15 tisíc terminologických hesel. Ve Středisku vědeckého a encyklopedického vydavatelství byla vytvořena elektronická databáze svazků slovníkové řady Světová místní jména: Asie (Afghánistán–Spojené arabské emiráty) a Asie (Kambodža–Vietnam). Na Vilniuské univerzitě byly aktualizovány popisy úrovní znalosti litevštiny jako cizího jazyka Zlom, Půli cesty, Práh a Výšina.

V Litevském jazykovém institutu bylo dokončeno vědecké vydání nejstarší církevní knihy v Litvě (matriky křtů z Joniškisu z let 1599–1621). Vyšla sbírka vědeckých článků Problémy dějin jazyka a dialektologie 4 a monografie Kazimierase Garšvy Litevská nářečí v Lotyšsku s kompaktním diskem.

Nadále byla podporována výuka odborného jazyka na vysokých školách, vědeckovýzkumné projekty, kurzy státního jazyka pro obyvatele Litvy hovořící jinými jazyky a příprava a publikování tematických stran časopisu Rodný jazyk. Pro vysoké školy a veřejné knihovny bylo zakoupeno 550 litevských publikací v 38 titulech.

V rámci Programu výzkumu fungování a proměn litevského spisovného jazyka, nářečí a dalších jazykových variet na období 2011–2020 bylo realizováno 15 projektů. Pokračovalo se v několika vědeckých projektech zahájených v předchozích letech, zaměřených na zvláště aktuální výzkum současného jazyka a interakce a proměn spisovného jazyka, nářečí a dalších jazykových variet. Na Vilniuské univerzitě byl doplněn elektronický vědecký zdroj Historický slovník litevského jazyka. Na Klaipėdské univerzitě bylo dokončeno doplňování Databáze užívání námořnických termínů. V Litevském jazykovém institutu byla připravena publikace Valerijus Čekmonas. Jazyková interakce v Litvě. Pro vysoké školy a veřejné knihovny bylo zakoupeno 68 litevských publikací ve 3 titulech.

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351–7204

JŪRATĖ PALIONYTĖ. Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos | 2

PRÁVNÍ OCHRANA STÁTNÍHO JAZYKA

Parlamentu Litevské republiky byly předloženy návrhy na upřesnění některých pojmů a jejich definic v návrhu ústavního zákona Litevské republiky o státním jazyce a formulací několika článků.

Nebyl podpořen návrh Litevské rady pro vědu, aby návrh ústavního zákona o státním jazyce stanovil možnost, že litevští vědci budou předkládat vědeckou část dokumentace žádostí o financování vědeckého výzkumu pouze v angličtině.

Jazyková komise na žádost Výboru pro právo a právní řád Seimasu Litevské republiky předložila stanovisko k návrhu zákona Litevské republiky o psaní jmen a příjmení v dokumentech č. XIIP-1653(2). Při hodnocení návrhu se Jazyková komise řídila stejnými zásadami, které byly uvedeny ve stanovisku předloženém Seimasu koncem roku 2014 k návrhům zákonů Litevské republiky o psaní jmen a příjmení v dokumentech č. XIIP-1653 a č. XIIP-1675: jména a příjmení občanů Litevské republiky musí být v osobních dokladech zapisována litevskými písmeny, jsou však možné určité výjimky s ohledem na potřeby společnosti a občanů. Tyto výjimky se navrhují pro osoby, které získaly občanství Litevské republiky – jejich jména a příjmení by mohla být do osobních dokladů vydávaných Litevskou republikou zapisována latinkou podle předlohy (osobního dokladu vydaného jiným státem), a dále pro občany Litevské republiky, kteří uzavřou manželství s cizinci a přijmou jejich příjmení, a pro děti těchto manželů.

S cílem podpořit tvorbu litevské terminologie bylo Ministerstvu školství a vědy a Litevské radě pro vědu navrženo, aby přípravu výkladových terminologických slovníků z různých vědních oborů považovaly za vědeckou práci a toto ustanovení zahrnuly do metodiky hodnocení vědeckých (uměleckých) prací vědeckých a studijních institucí.

Národní správě soudů byla předložena ustanovení o užívání osobních jmen v soudních dokumentech, formulovaná na základě shrnutí diskusí z mezirezortních porad konaných v Jazykové komisi.

Byl připraven nový Program užívání, normování a šíření státního jazyka na období 2016–2018.

NORMATIVNÍ A EXPERTNÍ ČINNOST

V roce 2015 se konalo 8 zasedání Jazykové komise a 87 zasedání expertních podkomisí. Bylo vypracováno přibližně 260 expertních stanovisek k osobním jménům, místním názvům, názvům institucí, správnosti slov a spojení, výkladu významu slov a vět atd. Bylo posouzeno 29

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PALIONYTĖ. Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos | 3

názvy obydlených míst, přibližně 380 názvů ulic; Registr adresů byl informován o přízvukových znacích názvů 17 nově zapsaných obydlených míst. Bylo prošetřeno přibližně 200 dotazů týkajících se osobních jmen – převážně zvláštností tvoření a změn příjmení a udělování či změn křestních jmen.

Terminologie. Na zasedáních podkomise pro terminologii bylo posouzeno 1 605 článků s termíny z právních předpisů (většinou návrhů) a dalších dokumentů, terminologické dotazy (34 termínů) zaslané institucemi Evropské unie prostřednictvím systému jednotného kontaktního místa, rukopisy 9 terminologických slovníků, 1 návrh litevské terminologické normy, 1 643 litevských názvů biologické nomenklatury aj. Byla posouzena verze 4.4 evropského slovníku Eurovoc – projednány byly termíny z oblasti dopravy a dokumentace.

Na zasedáních Jazykové komise bylo kladně posouzeno 9 terminologických slovníků, 3 doplnění slovníků a 2 terminologické normy; schváleno bylo 1 287 terminologických článků (197 souborů terminologických článků) – termínů z právních předpisů v oblastech pod dohledem státních institucí (životní prostředí, energetika, finance, obrana, kultura, sociální ochrana, právo, doprava, komunikace, ekonomika, zdravotnictví, veřejná bezpečnost, zemědělství, rybolov a potravinářství aj.).

E-mailem a telefonicky bylo poskytnuto více než 300 konzultací k terminologii a otázkám nahrazování cizích slov. Konzultováni byli překladatelé, redaktoři a terminologové institucí Evropské unie, jakož i státní zaměstnanci litevských institucí, pracovníci soukromých organizací a další zájemci.

Bylo přijato usnesení o změně Pravidel pro hodnocení terminologických slovníků, protokolární usnesení o změně obecných požadavků na tvorbu terminologických slovníků a doporučení týkající se názvů některých rostlin, obojživelníků a měkkýšů.

V průběhu roku bylo v Terminologické bance Litevské republiky (http://terminai.vlkk.lt) zveřejněno 1 287 schválených (197 souborů terminologických článků) a 10 doporučených (1 soubor terminologických článků) článků s termíny používanými nebo navrženými k užívání v právních předpisech či jiných dokumentech. Do banky bylo rovněž zařazeno 1 120 litevských názvů biologické nomenklatury doporučených protokolárními usneseními Jazykové komise. Banka byla doplněna o Výkladový slovník elektrotechnických a elektronických výrobků, elektronický Litevsko-anglický a anglicko-litevský slovníček psychoanalytických termínů, Výkladový slovník dřevařských termínů, Výkladový slovník oděvních termínů, Slovník lingvodidaktických termínů, Výkladový slovník terminologie NATO, Výkladový slovník zdravotnické terminologie NATO AMedP-13(A) a termíny z 29 terminologických norem (5 372 terminologických článků).

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PALIONYTĖ. Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos | 4

Osobní jména a místní názvy. Podkomise pro vlastní jména projednávala otázky normativnosti křestních jmen a změn příjmení, které jsou aktuální pro občany, diskutovala o nářečních podobách jmen a jádru litevského souboru osobních jmen. Posoudila doporučující seznam frekventovaných jmen baltského původu.

Na společných zasedáních podkomisí pro vlastní jména a gramatiku byl projednán materiál „Praxe užívání osobních jmen z jiných jazyků a problémy při překladu dokumentů EU do litevštiny“, který připravila pracovní skupina odborníků na písemný překlad do litevštiny v institucích Evropské unie. Byl připraven návrh zásad gramatického začleňování osobních jmen z jiných jazyků.

Lexikum. Doporučující seznam ekvivalentů cizích slov byl doplněn. Podkomise pro slovník posoudila recenze článků pod písmeny B, Č, D, E, F, Z a samotné články Slovníku spisovné litevštiny.

Gramatika. Podkomise pro gramatiku posoudila otázku rodu nesklonných podstatných jmen cizího původu s přízvučným zakončením -ė (ateljė, foje, esė, turnė aj.). Souhlasila se zásadou uvedenou v Gramatice současné litevštiny a v knize Jazyková doporučení z roku 2002, v kapitole Gramatické tvary a jejich užívání, podle níž je třeba se vyhýbat spojování takových podstatných jmen se slovy mužského rodu. Podkomise rovněž posoudila otázky hodnocení morfologických variant některých jmen (akmenio, smailas, kuom aj.) – tyto varianty se považují za nevhodné a do Slovníku spisovné litevštiny se nemají zařazovat. Bylo zahájeno posuzování výsledků výzkumu vztahu mezi normami a doporučeními litevské syntaxe (uvedenými v příručce Jazyková doporučení o pádech) a současným užíváním.

Na zasedáních dočasné podkomise pro „Příručku překladu“ byla posouzena konečná redakce kapitoly Příručky překladu pro instituce Evropské unie, část II, Pády a předložky, oddíl Pády.

Přízvuk. Podkomise pro výslovnost a přízvuk zahájila na základě údajů z výzkumu přízvukových tendencí revizi doporučení týkajících se přízvuku. Byly posouzeny návrhy na zpřesnění norem přízvuku u některých podstatných jmen, přídavných jmen a příslovcí. Projednány byly také problematické otázky obecných a vlastních jmen a diskutovalo se o přízvuku v přízvučných dvojhláskách el, er, eu v mezinárodních slovech.

Hodnocení učebnic. Podkomise pro hodnocení učebnic posoudila rukopisy 14 učebnic pro všeobecné vzdělávání – celkem 16 knih (2 učebnice ve dvou dílech). Potvrzení jazykové správnosti bylo ihned uděleno 6 knihám, 3 knihy byly vráceny nakladatelstvím k opravám a 7 knih tvořily rukopisy učebnic určených k novému vydání, k nimž byly předloženy pouze připomínky.

Od 30. dubna 2015 hodnotí podkomise Jazykové komise pro hodnocení učebnic také jazyk rukopisů vysokoškolských učebnic. Podkomise posoudila 4 vysokoškolské

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PALIONYTĖ. Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos | 5

jazyk rukopisů učebnic: jazyk jedné učebnice nesplňoval požadavky na jazykovou správnost, jazyk tří učebnic je splňoval pouze částečně.

DALŠÍ ČINNOSTI

Během roku bylo poskytnuto přibližně 38 400 jazykových konzultací, z toho přibližně 16 480 přes internet a přibližně 22 000 telefonicky. Státnímu podniku Registrų centras bylo prostřednictvím zvláštního elektronického systému poskytnuto 17 431 konzultací ohledně souladu názvů právnických osob s normami litevského spisovného jazyka. Databáze banky jazykových konzultací byla během roku doplněna o 452 nových záznamů (nyní obsahuje přes 12 000 hesel).

Dne 13. ledna 2015 byl na Litevské akademii věd představen výzkum jazykové komise o litevštině v doktorském studiu. Bylo zjištěno, že na některých vysokých školách se požadavek předpisů o doktorském studiu týkající se jazykové správnosti disertací plní pouze částečně. Při hodnocení jazyka abstraktů 714 doktorských disertací bylo zjištěno, že jazyk 17% abstraktů nesplňoval požadavky na jazykovou správnost a jazyk 31% abstraktů je splňoval pouze částečně.

Jazyková komise na základě výsledků výzkumu jazyka učebnic vysokých škol, magisterských prací a abstraktů doktorských disertací předložila Ministerstvu školství a vědy a Litevské radě pro vědu návrhy na zajištění jazykové správnosti ve vědecké oblasti.

Jazyková komise uspořádala pro redaktory vysokoškolských učebnic dva semináře „Aktuální otázky redigování vědeckých prací“ a seminář věnovaný terminologii. Na seminářích se probíraly aktuální otázky pravopisu, interpunkce, syntaxe a terminologie, konaly se diskuse a konzultace týkající se redigování vysokoškolských učebnic.

Podkomise pro jazykové technologie posoudila pět projektových návrhů různých institucí a organizací a předložila je Ministerstvu dopravy Litevské republiky s návrhem zařadit je na seznam projektů financovaných v rámci programu Rozvoje informační společnosti na období 2014–2020 „Digitální agenda Litevské republiky“. Projekty se týkají vytváření litevského digitálního prostředí, rozvoje jazykových technologií a zdrojů a dostupnosti a šíření elektronických jazykových služeb. Na webových stránkách Jazykové komise VLKK.lt byla zveřejněna nová verze písma „Palemonas“ (3.0).

Dne 5. února 2015 uspořádaly ve litevském Seimasu Výbor pro školství, vědu a kulturu a Jazyková komise konferenci „Dvacáté výročí zákona o státním jazyce“. Jazyková komise byla jedním z organizátorů mezinárodní společné konference Litevského terminologického fóra (LTF) a Litevského jazykového institutu „Vědecká, administrativní a vzdělávací úroveň terminologie“, která se konala 4.–5. června (společně s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro překlady

BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PALIONYTĖ. Iš Valstybinės lietuvių kalbos komisijos veiklos | 6

generálním ředitelstvím pro litevský jazyk, Ústavem litevského jazyka, Radou Evropské unie a kanceláří Seimasu Litevské republiky).

Již poosmé se konala soutěž Národní diktát. Jazyková komise je jedním z partnerů organizátora soutěže, veřejné instituce Pilietinės minties institutas. Pomáhala organizátorům celostátní soutěže školáků „Čistý jazyk – čistá hlava“.

Předsedkyně Jazykové komise Daiva Vaišnienė se ve dnech 7.–9. října v Helsinkách zúčastnila 13. výroční konference Evropské federace národních jazykových institucí (EFNIL). Ta se zaměřila především na administrativní jazyk, který by měl být občanům jasně srozumitelný, jednoduchý, stručný a správný.

Obdrženo 23. 12. 2016

JŪRATĖ PALIONYTĖ

Státní komise pro litevský jazyk

Gedimino pr. 60, LT-01110 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 89 (2016)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204