Personal names in Latvian families from Būtingė and Šventoji in the 20th–21st centuries

Daiga Straupeniece

doi:10.35321/all82-07

Go to original

Preparing document pages…

DAIGA STRAUPENIECE

Humanitární institut Kurzemské univerzity v Liepāji

Oblasti výzkumu: dialektologie, onomastika, jazykové kontakty.

DOI: https://doi.org/10.35321/all82-07

OSOBNÍ JMÉNA V LOTYŠSKÝCH RODINÁCH V BŪTINGĖ A ŠVENTOJI VE XX.–XXI. STOLETÍ

Osobní jména v lotyšských rodinách z Būtingė a Šventoji ve XX.–XXI. století

ANOTACE

Článek pojednává o nejoblíbenějších lotyšských osobních jménech v příhraniční oblasti Litvy na počátku 20^th. století. Vysvětluje starobylou tradici udělování jmen v Kuronsku, která je patrná také mezi obyvateli Būtingė a Šventoji. Studie zkoumá vývoj osobních jmen ve čtyřech generacích deseti rodin lotyšského původu v Būtingė a Šventoji.

KLÍČOVÁ SLOVA: osobní jméno, tradice, Lotyši z Būtingė a Šventoji, dynamika, XX^th–XXI^st. století.

ANOTACE

Článek se zabývá nejoblíbenějšími osobními jmény Lotyšů v příhraniční oblasti Litvy na počátku 20. století. Vysvětluje starobylou tradici udělování jmen v Kuronsku, která je patrná také mezi místními obyvateli Būtingė a Šventoji. V rámci výzkumu byla analyzována dynamika osobních jmen ve čtyřech generacích deseti lotyšských rodin z Būtingė a Šventoji.

KLÍČOVÁ SLOVA: osobní jméno, tradice, Lotyši z Būtingė a Šventoji, dynamika, XX.–XXI. století.

Lotyši z Būtingė a Šventoji, kteří dříve tvořili kompaktně osídlenou oblast na severozápadě Litvy u Baltského moře, svým jazykem, kulturněhistorickými tradicemi a způsobem života náležejí k jihozápadní Kuronské oblasti, zejména k Rucavě,

Straipsniai / Articles

139

DAIGA STRAUPENIECE

V kulturním prostoru. V lotyštině Būtiņģe a Šventoji, která patří do oblasti kuršského substrátu, je v lexiku všech generací stále patrná odolnost starobylých jazykových zvláštností. Po téměř celé století života v litevském kulturním prostoru jsou však pozorovatelné změny v pocitu identity těchto obyvatel (v charakteristice národní příslušnosti a kulturních a jazykových postojů), které zanechaly stopy také v osobním jménu – identifikátoru jedince, jenž „je naší identitou a symbolem“ (PMLP).

Daivas Sinkēvičūtės (Daiva Sinkēvičūtė) 2015. gada pētījumā par Lietuvas latviešu personvārdiem atzīts, ka „populārākie personvārdi, kas doti Lietuvas latviešiem, biežāk tiek pielāgoti lietuviešu valodas gramatiskajai sistēmai“ (Sinkēvičūtė 2015: 20). Tam ir objektīvs izskaidrojums. Personvārda reģistrēšanai atbilstoši dzimtās valodas (latviešu) tradīcijām pēc Latvijas–Lietuvas robežkonvencijas noslēgšanas 1921. gadā Palangas novadā netika pievērsta atbilstoša uzmanība. Kretingas Dzimtsarakstu nodaļas izdotajās dzimšanas apliecībās latviešu bērnu un vecāku vārdi tika ierakstīti atbilstoši lietuviešu valodas gramatiskajai sistēmai, piem., Jānis → Jonas, Andrejs → Andrius, Anna → Ona, Katrīna → Kotrina u. c. Tātad šajā gadījumā vārda ārējais noformējums norāda tikai uz indivīda dzimšanas vietu. Tomēr jāizceļ kāda īpatnība: latviešu sabiedrībā savstarpējā saskarsmē tika lietots personvārda latviskais variants, t. i., Jānis, Andrejs, Anna, Katrīna u. c. Tas nozīmē, ka nesakrīta personvārda rakstu forma ar tā lietojumu ikdienā (ģimenē, latviešu sabiedrībā). Latviešu ģimenēs paralēli tika izmantoti divi personvārdi: formālais, t. i., lietuviešu personvārds, un neformālais, t. i., latviešu personvārds, piem., Ona – Anna, Kotrina – Katrīna, Kristina – Kristīne, Jonas – Jānis, Andrius – Andrejs, Simonas – Sīmanis, Laimondas – Laimonis. Sieviešu personvārdi ir universālāki, „latviešu meiteņu vārdi mazāk nekā puišu atspoguļo latviešu un lietuviešu valodu iezīmes un atkarību no dzimšanas vietas“ (Sinkēvičūtė 2015: 21). Daudzos gadījumos to lietojums abās valodās var pat neatšķirties, piem., Inga, Rita, Sandra.

Cílem výzkumu je zjistit statiku a dynamiku osobních jmen v lotyšských rodinách v Būtiņģe a Šventoji v XX–XXI století a ověřit, zda se zachovala stará tradice jihozápadního Kurzeme dávat dítěti jméno kmotra či rodiče. Na počátku XX století bylo v těchto 2 vesnicích registrováno nejvíce Lotyšů: v roce 1922 bylo ve vesnici Šventoji registrováno 334 Lotyšů (LVVA/1313/2/214/41), ve vesnici Būtiņģe přibližně 600–700 Lotyšů (Mežs 2007: 169). Získávání údajů je však poměrně složitý proces.

Za prvé, v XX století zasáhly politické změny lotyšské obce v jihozápadním Kurzeme: dne 20. března 1921 byla podepsána hraniční konvence mezi Latviju a Lietuvas, v jejímž důsledku byly vesnice Būtiņģe, Šventoji a další obce až po Palangas připojeny k Lietuvas. Následovaly také administrativní změny: vesnice Būtiņģe v obci Rucava byla nejprve začleněna do obce Darbėnai,

140

Acta Linguistica Lithuanica LXXXII

Osobní jména v rodinách Būtiņģe a Šventoji v XX–XXI století

vēlāk – Palangas pilsētas teritorijā, 1972. gadā Svētājas ciems – Palangas pilsētas teritorijā (Mežs 2007: 170–172). Ja salīdzina latviešu skaitu mūsdienu Palangas pilsētas robežās, tad 1920. gadā bija 36% latviešu, 1959. gadā – 11%, 1970. gadā – 6%, 1989. gadā – 2%, 2011. gadā – 1% (Straupeniece 2018: 30). Lai izsekotu 2 konkrētu ciemu ļaužu personvārdu gradācijai, Palangas novadā reģistrētie latviešu personvārdi var veidot pētījuma fonu jeb salīdzinošo materiālu, bet nevar tikt izmantots kā vienīgais datu ieguves avots.

Za druhé, statistické údaje ne vždy ukazují skutečný obraz příslušnosti ke konkrétní národnosti. To je zvlášť patrné u 3. a 4. generace Lotyšů v Būtiņģe a Šventoji, kde se jedinec ztotožňuje spíše s většinovým národem, tedy s Litevci, než se svým původem.

Za třetí, lotyšské rodiny z Būtiņģe a Šventoji již v XX století nežijí pohromadě pouze v oblasti Palangas, ale jsou rozptýleny po celé Lietuvas. V 60. letech XX století se také velká část Lotyšů střední generace z Būtiņģe a Šventoji přestěhovala do Latvijas, zejména do průmyslově rozvinutého Liepājas (Straupeniece 2015: 61). To znamená, že údaje o lotyšských rodinách z Būtiņģe a Šventoji je třeba hledat v obou zemích, dnes dokonce ve více zemích.

Aby autorka získala statistické údaje o osobních jménech, vybrala 10 lotyšských rodin z Būtiņģe a Šventoji a zmapovala osobní jména jejich členů ve čtyřech generacích v obou zemích. Pro srovnávací kontext byly využity údaje ze sčítání lidu, záznamy o křtech, konfirmacích a svatbách v luteránském kostele v Būtiņģe, lingvistické materiály z expedic v letech 2008–2019, životní příběhy místních obyvatel a osobní kontakty (autorka článku je Lotyška z Būtiņģe a Šventoji třetí generace, narozená a vyrostlá v Latvijas).

Pro uskutečnění výzkumu – zjištění statiky a dynamiky osobních jmen a ověření síly tradice pojmenovávání – byly stanoveny následující úkoly:

a) excerpovat osobní jména z Būtiņģe a Šventoji v XX století z různých zdrojů, b) zjistit tradici dávaní osobních jmen v oblasti Lejaskurzemes a její životaschopnost, c) charakterizovat dynamiku křestních jmen v 10 rodinách z Būtiņģe a Šventoji.

OSOBNÍ JMÉNA V BŪTIŅĢE A ŠVENTOJI V XX STOLETÍ

Předseda Kurzemeckého kulturního spolku Miķelis Balčus ve své knize No Svētajas pagātnes (Iš Šventosios praeities, 2016) uvádí, že v roce 1922 bylo v seznamu obyvatel oblasti Palangas zaznamenáno 632 luteránů (303 mužů, 329 žen). Celkem bylo registrováno 20 různých mužských a 26 různých ženských osobních jmen.

Straipsniai / Articles

141

DAIGA STRAUPENIECE

U mužů byl v 91% případů typický jeden ze sedmi osobních jmen – Andrejs, Ansas, Jānis, Juris či Jurģis, Mārtiņš, Miķelis, Niklaus. Z nich bylo nejpopulárnější osobní jméno Jānis (32%) a Miķelis (21% případů), ostatní se vyskytovala v méně než 13% případů. U lutersky věřících žen se v roce 1922 v 91% případů objevovala jména jako Anna, Ilze, Katrina, Ķērsta, Margrieta, Marija. Nejoblíbenějšími jmény byly Anna (28%), Margrieta (21%) a Ķērsta (19%). Ostatní ženská osobní jména jsou uváděna v méně než 11% případů (Balčius 2016: 60). Stejně jako v palangském kraji byla i v Lotyšsku v 19. století a na počátku 20. století nejoblíbenějšími osobními jmény Jānis a Anna (Bušs 2003: 19).

U sedmi nejčastějších mužských osobních jmen v palangském kraji se častěji vyskytovala koncovka -s nebo -is, typická pro mužský rod v lotyštině. Pouze jedno osobní jméno Ansas mělo koncovku -as, typickou pro gramatický systém litevštiny. V dokumentech farnosti Būtingė jsou zaznamenány dvě podoby jména: Ansas a Ansis. Osobní jméno Ansas se vyskytuje v údajích ze 40. let 20. století v matrikách oddaných farnosti Būtingė: Ansas (otec – Ansas, matka – Margrieta) se narodil v roce 1915, byl luterského vyznání, Lotyš, litevský občan a obyvatel vesnice Manciškės v palangském kraji. Vedle tohoto zápisu je v církevní matrice z roku 1962 zaznamenána také lotyšská podoba jména Ansis (Silvijin otec). V současnosti není u obyvatel Lotyšska osobní jméno Ansas evidováno (viz Databáze osobních jmen; pmlp.gov.lv): bylo zjištěno 813 osob s jednoslovným osobním jménem Ansis a 2 osoby s nesklonnou podobou jména Anssi.

Pozornost upoutává také pravopis několika dalších mužských osobních jmen z 20. let 20. století – Andrejš, Mārtiņš, Niklaus. Lze předpokládat, že jde o nepřesný zápis jména způsobený jeho fonetickou podobou nebo písemným záznamem. Potvrzují to také varianty podob jmen v zápisech církevních matrik ze 40. let 20. století: Andrejš / Andrejs, Martiņš, Niklaus / Niklavs, ve 40.–50. letech – Alberts / Alberts. Podobně lze hovořit o písemném přepisu některých ženských osobních jmen, například Anna / Ana, Katrina / Katrīna, Malle / Māle, Margieta / Margēte. Zápisy osobních jmen Ana, Māle, Margēte jsou doloženy až v 60. letech 20. století. Údaje ze sčítání lidu z roku 2011 uvádějí, že v Litvě dostala jméno Ana pouze 4 novorozená děvčata (Sinkevičūte 2015: 20).

Mnoho informací o tom, která osobní jména byla typická pro Lotyše ve farnosti Būtingė a která jména se používala v rodinách, poskytují dokumenty této farnosti: zápisy o křtech, konfirmacích a sňatcích. Samozřejmě v nich nejsou zachyceny všechny údaje (účast na křesťanských obřadech závisí na svobodné vůli jednotlivce, zvláště v sovětských dobách), přesto však poskytují představu o hlavních trendech. Dokumenty farnosti Būtingė, zkoumané se zřetelem k místu narození jednotlivce, ukazují, že ve 30. letech 20. století dostávali chlapci jména jako Alberts, Andreis / Andrejš, Arturs, Arvīds, Jānis, Valdis, a dívky jména Anna, Dzint ra, Katrina, Kristīna, Laima, Lidija,.

142

Acta Linguistica Lithuanica LXXXII

Personvārdi Būtiņģes un Sventājas latviešu dzimtās XX–XXI gadsimtā

Marija, Olga a další. Je patrné, že mladší generace si zachovává taková oblíbená osobní jména jako Andrejs, Jānis, Anna, Katrina, Marija.

Informace o dětech narozených ve 40. letech 20. století jsou podrobnější. Nalezneme zde pestřejší soubor osobních jmen obyvatel vesnic Būtingė a Sventoji. Vedle ustálených a tradičních chlapeckých jmen – Andrejs, Jānis, Juris, Miķelis, Niklaus – jsou zaznamenána i další jména, například Alberts, Alfrēds, Edvards, Edvins, Gotfrīds, Ivars, Laimonis, Rolands, Valdis, Vilis, Vilnis. Jiný obraz se nabízí u ženských osobních jmen: ve 40. letech se dívkám nedávala nejoblíbenější jména z 20. let. V dokumentech farnosti Būtingė jsou zaznamenána tato osobní jména: Alīsa, Alma, Ausma, Austra, Berta, Dalija, Dzidra, Hilda, Laima, Lidija, Lilija, Līvija, Lonija, Marta, Milda, Mirdza, Silvija, Velta, Vija, Vilma, Zelma, Zenta, Zigrīda. Je patrné, že ve 20.–30. letech se ustálila osobní jména jako Valdis, Laima, Lidija.

V 50. letech 20. století nejsou doložena nejoblíbenější mužská osobní jména. Ve 40.–50. letech převládá jméno Alberts, zaznamenána jsou také jména Edvards a Imants. Při výběru ženských jmen je patrná stabilita: ve 40.–50. letech byla v Būtingė a Sventoji nejoblíbenější ženská jména Ausma, Austra, Lilija, Lonija, Silvija, Vilma. V církevních matrikách jsou doložena také jména Elma, Elvīra, Erna, Hermīne.

Tradici osobních jmen lotyšské komunity v Būtingė a Sventoji je dále obtížnější a složitější sledovat. Souvisí to s rozdělením a rozptýlením lotyšské pohraniční komunity: „za sovětské vlády, zejména v 60. letech 20. století, se mnoho Lotyšů z Būtingė a Sventoji přestěhovalo do Lotyšska“ (Straupeniece 2015: 61). Byli mezi nimi jak Lotyši z Litvy v ekonomicky aktivním věku, kteří se do Lotyšska stěhovali za prací, tak celé rodiny, jež chtěly svým dětem zajistit vzdělání v lotyštině. Potomci z Būtingė a Sventoji, kteří odešli do Lotyšska nebo do jiných litevských měst, ne vždy aktivně udržovali vztahy s farností Būtingė. Přesto se „ještě v 60.–80. letech 20. století zápisy do církevní matriky prováděly v lotyštině“ (Straupeniece 2018: 26). Díky tomu lze stále zjistit, která osobní jména se v lotyšské pohraniční komunitě užívala. V 80. letech 20. století byli při konfirmacích zapsáni mladí lidé s těmito osobními jmény: Aivars, Alfrīds, Arvīds, Edvīns, Elmars, Ēriks, Ernests, Harijs, Ilmārs, Ivars, Jānis, Ziedonis. Dívkám byla naopak typická jména jako Aina, Cilda, Dzidra, Elvīra, Inara, Ingrida, Irēna, Iveta, Leonija, Liena, Lolita, Rasma, Silvija, Valija, Velta. Je třeba uznat, že až do 80. let 20. století se ve farnosti Būtingė osobní jména zapisovala a zachovávala přesně v té podobě, v jaké se užívala v komunikaci místní lotyšské komunity.

Poté, po výměně faráře, se zápisy ve farních dokumentech začaly pořizovat v litevštině. Dokládají to také podoby osobních jmen zapsané podle gramatického systému litevštiny, a tedy odpovídající zápisům v úředních dokumentech – rodných listech, pasech apod. V dokumentech o konfirmacích z 90. let jsou zaznamenána jména jako Alfredas, Edgaras, Ernestas, Euvaldas, Vilius. To je v nesouladu s předchozími zápisy: pokud se v křestních dokumentech

Strаipsniai / Articles

143

DAIGA STRAUPENIECE

osobou byl Vilis, Jura syn, zatímco v dokumentech o konfirmaci je tatáž osoba Vilius, Jurijaus syn ‚syn‘. Ojediněle, konkrétně na konfirmačním listu z roku 2001, se objevují také osobní jména – Aivars, Evalds – s koncovkou –s. Při zkoumání dynamiky osobních jmen O. Bušs poznamenal, že v 90. letech se v Lotyšsku již nevyskytovala jména, která byla populární na počátku nebo v polovině 20. století (Bušs 2003: 46). Toto zjištění se vztahuje také na výběr osobních jmen v lotyšské komunitě v Litvě: z nejoblíbenějších mužských a ženských osobních jmen 20. let 20. století se v Būtiņģė a Šventoji nedědí žádné.

V některých případech výzkum ztěžuje nekonzistentní zaznamenávání osobního jména v dokumentech místní farnosti. Podobně o tom píše Ilga Jansone při zkoumání záznamů evangelicko-luterské farnosti v Ērģeme (Jansone 2018: 114). Záznamy kostela v Būtiņģė pořizoval někdo z místní lotyšské komunity, kdo nenavštěvoval lotyšskou školu, a proto je někdy osobní jméno v dokumentech místní farnosti zachyceno pod vlivem výslovnosti. Podobu osobního jména Andreis / Andrejš ovlivnila nářeční zvláštnost: spojení souhlásek s a j za dvojhláskami a dlouhými samohláskami vytváří hlásku š. Analogicky ke slovům dziedātājs, kalējs, mācītājs, vadītājs, v nichž se přípony –ējs, –tājs ve výslovnosti mění na –eis // –ēis, –tais // –tāis (viz Straupeniece 2018: 63). Někdy se užívají znaky délky samohlásek, např. Albērts, Erīks, Harijs, jindy se neužívají, např. Elmars, Inara, Ingrida, Līvija, což neodpovídá lotyšské tradici osobních jmen.

TRADICE DÁVÁNÍ OSOBNÍCH JMEN A JEJICH ŽIVOTASCHOPNOST V OBLASTI LEJASKURZEME

Již v lidových písních zaznamenaných v Lejaskurzeme se opěvuje úloha kmotrů při výběru jména dítěte, např.:

Kde se kmotřičky zdržely, že nepřijely včas? Zdržely se za kopečkem, dítěti jméno vybíraly. (LD 1372–1 Virga) Dnes ráno jsem si umyla ústa ve skleničce Písařky: Dnes ráno jsem dítěti jméno vzala z matriky Písařky. (LD 1369–0, Nīca, Tosmare)

Tři dny jsem chodila, jméno pro dítě hledala; jméno pro dítě jsem našla v knize faráře, v knize faráře na stránce Dárce. (LD 1368–3, Gavieze, Skulte)

Kde jste, kmotřičky, popoháněly zpocené koníky? – Byly jsme v Božím kostele, hledaly jsme jméno pro dítě. Ukážeme dítěti jméno v knize faráře, na stránce Dárce, v desátém řádku. (LD 1368–1, Gramzda, Smaži)

144

Acta Linguistica Lithuanica LXXXII

Personvārdi Būtiņģes un Sventājas latviešu dzimtās XX–XXI gadsimtā

Starobylá tradice Lejaskurzeme – dávat dítěti jméno po kmotrech – byla aktuální ještě na počátku 20. století. Za kmotry se často vybírali nejbližší lidé – bratři a sestry –, kteří by se v případě potřeby mohli ujmout dítěte. V Rucavě, stejně jako v Būtiņģė a Šventoji, měla dívka dvě kmotry, chlapci se často dávala jedna kmotra a jeden kmotr; často nešlo o manželský pár, nýbrž o příbuzné z obou stran rodiny. Nezřídka mohli mít dva bratranci či dvě sestřenice v jedné rodině nejen stejné příjmení, ale také stejné osobní jméno. Mohlo k tomu dojít, pokud se kmotry obou dětí staly osoby se stejným jménem (např. mužská: Andrejs, Jānis, Juris; ženská: Anna, Katrīna, Margrieta aj.), nebo tatáž osoba. Aby se děti později rozlišily, starší dostalo jiné jméno (přezdívku), např. Nuže (od Anny), Ķērsta (od Kristīne), Malle (od Marije) aj.

V materiálech z Būtiņģė a Šventoji nebyly zjištěny případy, kdy by dvě děti v jedné rodině dostaly stejné jméno kvůli kmotrům. Existují však případy, kdy dítě dostalo jméno po kmotrovi či kmotře (nebo se jména shodovala náhodou), např. Andrejs, Alfrēds, Jānis, Zenta. Někdy dítě dostalo dvě jména: jedno vybrali rodiče, druhé bylo dáno na počest kmotrů. Obě jména mohla být oficiálně zapsána, např. Kristīne Zenta, Andrejs Arturs, přičemž první je jméno po kmotrovi či kmotře. Někdy bylo jméno po kmotrovi neoficiální a říkalo se mu církevní jméno. V jedné rodině tak děti získaly druhé jméno při křestním obřadu: Arturs (Miķelis), Rolands (Miķelis), Ziedonis (Niklavs), Ārija (Katrīna).

Předávání osobního jména dalším generacím bylo jednou z tradičních hodnot Lotyšů v Būtiņģė a Šventoji. Při zkoumání dokumentů farnosti v Būtiņģė lze nalézt tyto příklady z konce 19. a z 20. století: Miķelis (1894), syn Miķelise ve vesnici Šventoji, Juris (1916), syn Jurise ve vesnici Palibģeri, Jānis (1918), syn Jānise ve vesnici Šventoji, Miķelis (1924), syn Miķelise ve vesnici Būtiņi, Jānis (1924), syn Jānise ve vesnici Palibģeri, Miķelis (1925), syn Miķelise ve vesnici Palibģeri, Miķelis (1925), syn Miķelise ve vesnici Būtiņi, Jānis (1925), syn Jānise ve vesnici Pasvenči. V rodokmenu jedné rodiny ze Šventoji lze ve 20. století sledovat, že osobní jméno Miķelis se vyskytovalo nejméně ve třech generacích: dědeček Miķelis, otec Miķelis, syn Miķelis. V mnoha rodinách lze tradici dávat jméno otce nejstaršímu (případně jinému) synovi pozorovat nejméně ve dvou generacích až do poloviny 20. století. Nejčastěji jde o jména jako Andrejs a Jānis. Někdy se to týká i ženských osobních jmen – Anna a Katrīna –, kdy je nejstarší dcera pojmenována po matce. Někdy se osobní jméno v rodině nepředává přímo, nýbrž zprostředkovaně, tedy dítě dostane jméno po matčině (otcově) sourozenci, např. Alfredas (matčin bratr Alfreds), Miķelis, Vilmārs (druhé jméno). Dítě dostává také osobní jméno dědečka nebo babičky: syn je pojmenován na počest dědečka Rūdolfa, který zahynul na moři, nebo je dcera Kotryna v Litvě pojmenována na počest babičky ze Šventoji Katriny.

V současnosti děti nejčastěji dostávají jméno vybrané rodiči a kritéria výběru mohou být různá. Lze říci, že dnes se starobylý způsob pojmenovávání zachovává jen zřídka

Straipsniai / Articles

145

DAIGA STRAUPENIECE

tradice, kdy dítě dostává jméno po otci, matce nebo kmotrech. Při studiu tradic pojmenovávání osob je důležitá také doprovodná hodnota – sdělení, v němž jsou zdůrazněny případy pojmenování související s historií a tradicemi rodiny.

DYNAMIKA KŘESTNÍCH JMEN V BŪTIŅĢE A SVENTĀJI V PRŮŘEZU ČTYŘ GENERACÍ: PŘÍKLADY 10 RODIN

Pro studii dynamiky osobních jmen bylo vybráno 10 rodin z Būtiņģe a Sventāji^¹; osobní jména v každé rodině byla zkoumána ve čtyřech generacích. To umožňuje sledovat tradice křestních jmen a jejich proměny v této lotyšské komunitě. Je třeba poznamenat, že všechny lotyšské rodiny pocházejí z Būtiņģe a Sventāji a později, po druhé generaci, se rozvětvily na lotyšské i litevské straně. Studie vychází z dotazníku, v němž byla shromážděna osobní jména rodin. Nejčastěji byla osobní jména starší a střední generace uváděna v lotyšské podobě, což potvrzovalo výše uvedené: v lotyšské společnosti se užívá neoficiální osobní jméno.

Celkem bylo zkoumáno 170 osobních jmen: starší generace – 24, střední generace – 46, mladší generace – 54, nejmladší generace – 52.

Starší generace byla lotyšské národnosti a formovala se „na počátku 20. let 20. století – v době, kdy byly Būtiņģe a Sventāja připojeny k litevskému státu“ (Straupeniece 2018: 33). Pro 24 lidí starší generace bylo typických 10 osobních jmen (viz tabulku 1): 11 mužů užívalo pouze 4 různá osobní jména, například Andrejs, Jānis, Juris, Miķelis, zatímco 13 žen užívalo 6 různých osobních jmen, například Anna, Katrina, Ķērsta / Kristīne, Margrieta, Marija.

^¹ tabulka. Nejoblíbenější osobní jména starší generace a jejich počet

To odpovídá dříve popsanému jevu, že tato osobní jména byla ve 20. letech 20. století nejčastější. Ačkoli tato osobní jména byla později přizpůsobena litevštině

^¹ Do studie byly vybrány takové lotyšské rodiny z Būtiņģe a Sventāji, u nichž bylo možné shromáždit kvalitní údaje ze čtyř generací jak v Litvě, tak v Lotyšsku.

146

Acta Linguistica Lithuanica LXXXII

Personvārdi Būtiņģes un Sventājas latviešu dzimtās XX–XXI gadsimtā

Vzhledem k jazyku považovala autorka za primární názor osob a jejich příbuzných na jejich identitu, a proto také osobní jména.

Střední generace, narozená v Būtiņģė a Sventāji v polovině 20. století, je národnostně lotyšská. Tato generace zažila zdvojování osobních jmen: ve škole, poliklinice a úředních institucích jim přisuzovali litevské osobní jméno, v rodině, kostele a lotyšské komunitě lotyšské osobní jméno. V tomto případě byla zaznamenána lotyšská osobní jména. Pro 46 příslušníků střední generace bylo celkem charakteristických 30 osobních jmen: 21 mužům bylo dáno 12 různých osobních jmen, například Alfrēds, Andrejs, Artūrs, Āris, Eduards, Edvīns, Ernests, Jānis, Miķelis, Rolands, Rūdolfs, Ziedonis. Některá osobní jména – Jānis, Andrejs, Artūrs, Rūdolfs, Edvīns – byla dána několika novorozencům (viz tabulku 2). Pro 25 žen bylo charakteristických 18 různých osobních jmen, například Aina, Anna (také druhé jméno), Ausma, Ārija, Hermīna, Ināra, Jautra, Kate, Katrina, Kristīne, Liena, Lilija, Lonija, Marija, Rasma, Velta, Vija, Zenta (druhé jméno). Nejoblíbenější ženská jména v 10 lotyšských rodinách jsou Ausma, Velta, Anna, Lilija.

² tabulka. Nejoblíbenější osobní jména střední generace a jejich četnost

Nejmladší generace se narodila v 70.–90. letech 20. století; škála osobních jmen těchto lidí je rozmanitá a stejná osobní jména se vyskytují méně často. Celkem bylo pro 54 lidí charakteristických 49 osobních jmen: 31 mužům bylo dáno 27 různých osobních jmen a 23 ženám 22 jmen. Jelikož se příslušníci téže rodiny této generace narodili jak v Lotyšsku, tak v Litvě, odráží se to také v pravopisu osobních jmen.

19 mužům narozeným v Lotyšsku bylo dáno 15 různých osobních jmen, například Ainārs, Anrijs, Bruno, Dzintars, Edmunds, Emīls, Elviss, Helmuts, Imants, Jānis, Mārtiņš, Ronalds, Vilnis, Vilmārs, Vitālijs. Čtyřikrát bylo dáno jméno Jānis, dvakrát Vilnis. Dvanácti mužům narozeným v Litvě bylo dáno 12 různých osobních jmen, například Alģis, Alfredas, Andrius, Arturas, Edgaras, Edvinas, Evaldas, Giedrius, Jonas, Laimondas, Oskaras, Vladas.

Sedmi ženám narozeným v Lotyšsku bylo dáno sedm různých osobních jmen, například Dace, Daiga, Ināra, Inga, Inta, Maija, Laima, zatímco 16 ženám narozeným v Litvě bylo dáno 16 různých osobních jmen, například Daiva, Diana, Ieva, Inga, Irma, Karolyna,

Straipsniai / Articles

147

DAIGA STRAUPENIECE

Kristīna, Līgita, Rasa, Renata, Regīna, Rita, Silvija, Valda, Vilma, Zenta. Jak je vidět, jméno Inga bylo dáno dívce narozené jak v Lotyšsku, tak v Litvě.

Nejmladší generace se narodila na konci 20. a na začátku 21. století. Celkem bylo pro 52 osob charakteristických 49 osobních jmen: 33 mužům bylo dáno 30 různých osobních jmen a 19 ženám 19 jmen.

20 mužům narozeným v Lotyšsku bylo dáno 19 různých osobních jmen, například Andrejs, Dāvis, Dilans, Elviss, Emīls, Gunārs, Gustavs, Ingus, Kārlis, Kristers, Lūkass, Matīss, Mārtiņš, Rainers, Rihards, Roberts, Rūdolfs, Toms, Vilmars (druhé jméno). Dvakrát byla dána jména Andrejs a Rūdolfs, což naznačuje, že jména typická pro Būtiņģė a Sventāji znovu ožívají, zejména v rodinách, v nichž se používala. Třinácti mužům narozeným v Litvě bylo dáno 11 různých osobních jmen, například Ainaras, Augustas, Aurimas, Edgaras, Emilis, Gabrielas, Jonas, Karolis, Simonas, Vaidutas, Valdas. Potomkům litevských Lotyšů byla dvakrát dána jména Edgaras a Jonas. Osobní jméno Emīls / Emilis dostali potomci lotyšských rodin z Būtiņģė a Sventāji v obou zemích.

Devíti ženám narozeným v Lotyšsku bylo dáno 10 různých osobních jmen, například Daniela, Egija, Elīza, Ēlija, Kate, Lilu (druhé jméno), Madara, Marta, Paula, Sabīne, zatímco deseti ženám narozeným v Litvě bylo dáno devět různých osobních jmen, například Austēja, Gerda, Gintarė, Greta, Ieva, Kotryna, Kristina, Liepa, Marta. Potomkyním litevských Lotyšů bylo dvakrát dáno jméno Ieva. Jméno Marta bylo dáno dívkám narozeným jak v Lotyšsku, tak v Litvě. Dochovalo se vyprávění o tom, jak rodiče chtěli své dceři narozené v Litvě dát dvě jména – Marta Anna (Anna na počest prababičky), úřady však takový zápis nepovolily a navrhly variantu Marta Ana.

Srovnáme-li tato zjištění s výzkumem O. Buše o nejoblíbenějších osobních jménech v Lotyšsku ve 20. století, „např. muži: Aigars, Aivars, Andris, Artūrs, Edgars, Juris, Kaspars, Māris, Mārtiņš; ženy: Anita, Ieva, Ilze, Inese, Inga, Iveta, Dace, Kristīne, Līga, Sandra“ (viz Bušs 2003: 19–20), lze vidět, že tato jména jsou charakteristická také pro potomky Lotyšů z Būtiņģė a Sventāji.

Při pohledu na oblíbenost mužských osobních jmen napříč čtyřmi generacemi (viz tabulku 3) lze konstatovat, že jméno Jānis, které bylo na počátku 20. století nejoblíbenějším osobním jménem v okrese Palanga, se zachovalo ve všech generacích 20. a 21. století (litevským novorozencům se registruje jméno Jonas). Stále pevné postavení má osobní jméno Andrejs, které bylo zjištěno ve všech generacích. Další osobní jména – Miķelis, Rūdolfs, Artūrs / Arturas, Edvīns / Edvinas, Alfrēds / Alfredas, Edgaras, Emīls / Emilis, Elviss, Mārtiņš – byla zaznamenána ve dvou generacích.

148

Acta Linguistica Lithuanica LXXXII

Personvārdi Būtiņģes un Sventājas latviešu dzimtās XX–XXI gadsimtā

Tabulka 3. Shrnutí nejoblíbenějších mužských osobních jmen v 10 lotyšských rodinách v Būtiņģe a Šventoji ve 20.–21. století

Při pohledu na popularitu ženských osobních jmen v souhrnu za 4 generace (viz tabulku 4) je patrné, že jméno Ķērsta, které patřilo k nejoblíbenějším jménům na počátku 20. století, se ve všech generacích vyskytuje ve svých variantách Kristīne / Kristina. Osobní jméno Katrina / Kotryna je zaznamenáno ve 3 generacích. Další osobní jména – Anna, Kate, Zenta, Ieva – se objevují ve 2 generacích. Dříve oblíbené jméno Anna nebylo zjištěno v mladší ani nejmladší generaci.

Tabulka 4. Shrnutí nejoblíbenějších ženských osobních jmen v 10 lotyšských rodinách v Būtiņģe a Šventoji ve 20.–21. století

Při předávání lotyšské identity v Litvě se velký význam přikládá tomu, aby bylo osobní jméno rozpoznatelné; „častěji dávají jména oblíbená v obou jazycích“ (Sinkevičiūtė 2015: 19), například Artūrs / Arturas, Edgars / Edgaras, Edvīns / Edvinas, Alfrēds / Alfredas,

Straipsniai / Articles

149

DAIGA STRAUPENIECE

Ieva. Právě v nejmladší generaci se vyskytuje několik mužských osobních jmen – Ingus, Matīss, Emīls, Kristers, Lūkass a další –, která dříve nebyla pro lotyšské rodiny v Būtiņģe a Šventoji typická. Ani ženská osobní jména – Austeja, Gerda a další – nebyla zaznamenána dříve. Zároveň se v nejmladší generaci vyskytují osobní jména, která se vracejí a v těchto lotyšských rodinách se již dříve objevovala, například Andrejs, Rūdolfs, Kristīna.

Badatel folkloru Aldis Pūtelis vyslovil domněnku, že v oblasti Palangy „Lotyši, kteří zde žijí, si dnes zachovávají svou lotyšskou identitu, chcete-li, téměř ze vzdoru“ (Pūtelis 2009: 160). Tato slova se vztahují také na dávání osobních jmen: jména malých dětí se v běžném životě přizpůsobují jejich lotyšské podobě, například litevské Karolis se přejmenuje na Kārli, litevské Simonas na Sīmani (na počest pradědečka Sīmanim).

ZÁVĚRY

Na počátku 20. století zasáhly lotyšské rodiny v Būtiņģe a Šventoji politické reformy, což se promítlo také do podoby lotyšských osobních jmen podle litevského gramatického systému. Týká se to zejména podoby mužských osobních jmen.

V několika generacích lotyšských rodin v Būtiņģe a Šventoji existovaly dvě podoby osobního jména: litevská podoba, zapsaná v úředních dokumentech (rodném listě, pasu, oddacím listě aj.) a užívaná mimo lotyšskou komunitu, a lotyšská podoba, zapsaná v dokumentech luteránského kostela v Būtiņģe (křestních, konfirmačních a oddacích listech) a užívaná v rodině, rodu a lotyšské společnosti.

Tradice pojmenovávání rozšířená ve starém Jižním Kurzeme, kdy dítě dostává jméno po otci, matce nebo kmotrech, je v rodinách v Būtiņģe a Šventoji poměrně běžná a přetrvala až do poloviny 20. století. Ne všechna osobní jména zapsaná na počátku 20. století v oblasti Palangy – Andrejs, Ansas, Jānis, Juris nebo Jurģis, Mārtiņš, Miķelis, Niklaus, Anna, Ilze, Katrina, Ķērsta, Margrieta, Marija – se však vyskytují také v současných lotyšských rodinách v Būtiņģe a Šventoji. Výzkum ukazuje, že nejstabilnější osobní jména, která se objevují v 10 rodinách v Būtiņģe a Šventoji téměř ve všech generacích, jsou Jānis/Jonas, Andrejs/Andrius, Kristīne/Kristiņa, Katrina/Kotryna.

V současnosti lze pozorovat větší rozmanitost mužských i ženských osobních jmen; osobní jména rozšířená na počátku 20. století se zachovávají méně často. Změny v dynamice osobních jmen v mladších generacích lze spíše považovat za současný trend.

150

Acta Linguistica Lithuanica LXXXII

Osobní jména v lotyšských rodinách v Būtingė a Šventoji ve XX.–XXI. století

LITERATŪRA

Balčius Mikelis 2016: Īš Šventosios praeities, Palanga: Palangos miesto savivaldybės viešoji biblioteka.

BDD – Būtingės drauges dokumenti: Būtingės luterāņu baznīcas arhīvs, Rokraksts.

Bušs Ojārs 2003: Personvārdi, vietvārdi un citi vārdi: izpētes pakāpieni, Rīga: LU Latviešu valodas institūts.

Jansone Ilga 2018: Priekšvārdu dinamika Ērģemes evaņģēliski luteriskajā draudzē 19. gadsimtā. – Onomastica Lettica 5 laidiens. Zinātnisko rakstu krājums, Atb. red. Sanda Rapa, Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 113–194.

LD – Latvju dainas, Pieejams: dainuskapis.lv

LVVA/1313/2/214/41: Statistikas ziņas par iedzīvotāju etnisko sastāvu, Latvijas Valsts vēstures arhīvs. 1313. fonds. 2. apraksts. 214. lieta.

Mežs Ilmārs 2007: Palangas latviešu skaits XX gadsimta gaitā. – Ēlija. Sventāja, Šventoji, Klaipėda: Klaipėdos universitetas, 169–173.

PMLP – Pilsonības un migrācijas lietu pārvalde. Pieejams: https://www.pmlp.gov.lv/lv/sakums/statistika/personvardu-datu-baze/personvarda-apraksts.html?name=32386

Pūtelis Aldis 2009: Kur viss kā sendienās: ieceres un rezultāti ekspedīcijās uz Kolkas pagastu un Sventāju. – Letonica 19, Rīga: SIA N. I. M. S., 148–165.

Sinkevičiūtė Daiva 2015: Dažniausi Lietuvos latvių vardai – latviškumo ir lietuviškumo dermė. – Spectrum (2), 23, 19–21. Pieejams: https://issuu.com/vu_lt/docs/spectrum23

Straupeniece Daiga 2015: Naratīvie teksti un Būtingės–Sventājas latviešu identitāte. Piemarēs ļaudis un likteņi 1, Liepāja: LiePA, 61–73.

Straupeniece Daiga 2018: Latviešu valoda Lietuvā – Būtingė un Sventāja, Liepāja: LiePA.

Str aipsni ai / Articles

151

DAIGA STRAUPENIECE

Personal names in Latvian families from Būtingė and Šventoji in the 20^th–21^st centuries

SUMMARY

Latvians from Būtingė and Šventoji, who formerly formed a compact populated area in Northwest of Lithuania at the Baltic Sea, their language, cultural and historical traditions, and lifestyle belong to the cultural space of Southern Kurzeme, particularly Rucava.

One of the traditional values of Būtingė and Šventoji Latvians has been the transfer of the personal name to future generations. Men’s personal names Andrejs, Ansas, Jānis, Juris vai Jurģis, Mārtiņš, Miķelis, Niklāvs and women’s personal names Anna, Ilze, Katrina, Ķērsta, Margrieta, Marija were the most popular Latvian names in Palanga region in the 20s of the 20^th century. Later, the Latvian personal names were rendered according to the Lithuanian grammatical system; therefore two personal names were used parallelly in Latvian families: the formal, i.e., Lithuanian personal name and informal, i.e., Latvian personal name, e.g., Ona – Anna, Kotrina – Katrīna, Jonas – Jānis, Andrius – Andrejs. It means that the written form of the personal name did not correspond with its daily use (in family, Latvian society).

While studying 4 generations of 10 Latvian families from Būtingė and Šventoji, it can be concluded that the old naming tradition – a child (usually the eldest child) is given the name of its father or mother, or godparents – has survived in the oldest and middle generations. Today, when many family members live in both Lithuania and Latvia (in the 50s and 60s of the 20^th century many Latvians moved to Latvia), different traditions of choosing personal names have developed.

Įteikta 2020 m. vasario 5 d.

DAIGA STRAUPENIECE Kurzemės Humanitārais institūts Kūrmājas prospekts 13, Liepāja LV–3401, Latvija [email protected]

152

Acta Linguistica Lithuanica LXXXII

Document details