ALBRECHT GREULE

Univerzita v Řezně

Oblasti vědeckého výzkumu: textová gramatika, teolingvistika a duchovní píseň, onomastika, historická syntax.

DOI: doi.org/10.35321/all84-01

Žíravě! K DĚJINÁM SLOVES ÄTZEN, ATZEN, ÄSEN

Žíravě! O dějinách sloves ätzen, atzen, äsen

ANOTACE

V německém jazyce mládeže a hovorovém jazyce se ätzend používá hanlivě pro něco, co je nudné, odporné a nepříjemné. Ätzen je však z etymologického hlediska kauzativem slovesa essen; příspěvek sleduje vývoj, který vedl od kauzativa slovesa essen, germánského *atjan, doloženého ve starogermánských jazycích, k novohornoněmeckým slovesům ätzen, atzen a äsen, která jsou dosud zaznamenána v Německém slovníku z roku 2007. Přitom se zohledňuje hypotéza, že změnu slovesa nelze zachytit bez popisu morfologického a sémantického okolí každého slovesa.

KLÍČOVÁ SLOVA: významová změna, etymologie, historická syntax, kauzativita, konstelace slovesných aktantů.

ANOTACE

V německé komunikaci mládeže a v hovorovém jazyce se ätzend používá hanlivě pro něco, co je nudné, odporné a nepříjemné. Z etymologického hlediska je však Ätzen kauzativem slovesa essen. Tento článek se pokouší vysledovat vývoj, který vedl od kauzativa slovesa essen, germánského *atjan, přítomného ve starogermánských jazycích, k novohornoněmeckým slovesům ätzen, atzen a äsen, která jsou dosud uvedena v Německém slovníku z roku 2007 (DWB). Zohledňuje se hypotéza, že změnu slovesa nelze uchopit bez popisu morfologického a sémantického okolí každého slovesa.

Straipsniai / Articles

11

ALBRECHT GREULE

KLÍČOVÁ SLOVA: změna významu, etymologie, historická syntax, kauzativita, konstelace slovesných aktantů.

KONSTELACE SLOVESNÝCH AKTANTŮ

Následující analýzy vycházejí z hypotézy, že vývoj významu slovesa nelze dostatečně popsat bez zohlednění konstelace slovesných aktantů (VAK), kterou sloveso jakožto nositel valence vyžaduje. VAK se skládá ze dvou vzájemně propojených rovin, sémantické a morfologické. Sémantická rovina se u aktantů slovesa popisuje pomocí „pádových rolí“, resp. „hloubkových pádů“, jimž jsou přiřazeny morfologické výrazové struktury (zčásti flektované skupiny slov). Sémantický popis aktantů probíhá v rámci hloubkového pádového rámce (TKR), morfologický pomocí větného konstrukčního plánu (SBP) (srov. Greule, Korhonen 2021: 34).

Příklad: Konstelace (tří) aktantů slovesa střhn. etzen „zásobovat potravou („činnost“)“ je: [sémanticky] Agens („člověk“) → [morfologicky] Nn // [sémanticky] Adresát („člověk/zvíře“) → [morfologicky] Na // [sémanticky] Afikovaný objekt („potrava“) → [morfologicky] pN^mit// Zkráceně: (SBP/TKR) Nn/Agens (člověk) // Na/Adresát (člověk/zvíře) // pN^mit/Afikovaný objekt (potrava).

(Zkratky znamenají: Na = podstatné jméno/jmenná skupina v nominativu, Na = podstatné jméno/jmenná skupina v akuzativu, pN = předložková skupina s indexem řídící předložky; dále Ng = podstatné jméno/jmenná skupina v genitivu, Nd = podstatné jméno/jmenná skupina v dativu.)

Z hlediska konstrukční gramatiky bychom mohli hovořit o konstrukci „způsobený příjem potravy“ s rolemi Agens x způsobil, že Agens y potravu z „přijme“, do níž v průběhu dějin jazyka mohla namísto sloves ätzen, atzen, äsen vstoupit slovesa nähren, füttern, weiden atd.

Analýzy sledují cíl připravit původní essen-kauzativa nhd. ätzen, atzen, äsen k zařazení do Historického syntaktického slovníku sloves (HSVW) (srov. Greule, Korhonen 2021: 154). Přitom vycházíme z digitalizátů historických německých slovníků: AHDWB, MHDWB, FNH DWB, GoetheWB a z tištěného vydání nového zpracování Německého slovníku bratří Grimmů (DWBneu). Jednotlivé významy (sémémy) přiřazené historickým protějškům nhd. ätzen, atzen a äsen se na základě textových dokladů

12

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

interpretují z hlediska své konstelace slovesných aktantů stupeň po stupni vývoje jazyka. Ze souhrnu sémémů a jejich VAK se v diachronním srovnání odvozuje především sémantická historie tří původně (etymologicky) synonymních sloves.

1. PŮVODNÍ ESSEN-KAUZATIVNÍ SLOVESA

Kauzativní tvary, které kdysi existovaly ke germánskému slovesu essen, hrají v dnešní komunikaci v německém jazyce nanejvýš vedlejší roli. Nové zpracování Německého slovníku (DWBneu) však slovesům äsen, atzen a ätzen přiděluje vždy vlastní heslo. Všechna tři slovesa jsou zaznamenána také v Německém univerzálním slovníku redakce Duden. Ze slovníkových hesel vyplývá, že tři slovesa se základním významem „x způsobí, že y jí (z) z“ (jednodušeji: „x nakrmí/krmí y z“) jsou doložena již od staré horní němčiny a mají protějšky v ostatních germánských jazycích. Navzdory syntakticky jasné trojvalenční struktuře a morfologické struktuře rozpoznatelné ještě rekonstrukcí – jde o slabá jan-slovesa nekauzativního slovesa, odvozená od ablautového stupně, z něhož se tvoří préteritum (essen-aß), srov. trinken/trank – tränken „způsobit/nechat pít“ – představuje popis dějin slovesa pro Historický syntaktický slovník sloves, tj. s ohledem na sémantické a morfologické okolí vyžadované slovesy jakožto nositeli valence, značné obtíže. Ty spočívají jak v oblasti významů, které se v průběhu dějin jazyka rozvíjely různými směry, tak ve zvukových změnách započatých v předstarohornoněmeckém období.

2. ETYMOLOGIE

Kauzativ ke germánskému silnému slovesu *et-a- „jíst“ se odvozuje od o-stupně slovesného kmene (germ. *at-) pomocí sufixu -ja. Tato „správná“ formace je doložena v got. (fra-)atjan „rozdělovat k jídlu“, starosev. etja „krmit“, staroangl. ettian „spásat“, starofrísk. etta „pást“, a má morfologickou paralelu v kauzativu germ. *sat-ja- „posadit“, odvozeném od kmene silného slovesa germ. *set- „sedět“. Komplikace u kauzativa essen vzniká tím, že další sloveso ke germánskému kmeni *et- „jíst“ se sufixem -ja bylo však odvozeno od

Straipsniai / Articles

13

ALBRECHT GREULE

prodlouženého stupně germ. ēt jako germ. *ēt-ja. Tato formace není v gótštině doložena; z prodlouženého stupně existují v tomto jazyce pouze substantiva uz-eta „jesle“ a af-etja „žrout“ a v jiných starogermánských jazycích pokračování germ. *ēt-a-m „pokrm, žrádlo“ (Seebold 1979: 180), takže lze s Jörgem Rieckem předpokládat, že germ. *ēt-ja je odvozeno od tohoto jmenného kmene a původně nebylo kauzativní (Riecke 1996: 651). Germ. *ēt-ja mohlo být (dvouvalenční) ornativum a mít význam „x opatřuje y potravou/krmivem“ (= „x krmí y“). (K celému komplexu srov. EWAhd II: Sp. 1188n.)

Za utváření tří kauzativních sloves ke slovesu essen odpovídá několik zvukových změn v předstarohornoněmeckém období, které vedly ke třem formálním typům:

U typu 1, germ. *at-ja-, byl kmenový vokál /a/ před /j/ zvýšen na /e/ (primární přehláska) a /-t-/ bylo geminováno na /-tt-/ > předstarohornoněm. *etija-.

U typu 2, germ. *ēt-ja-, bylo kromě gótštiny praegermánské /ē/ sníženo na /ā/: *atīja-. Protože geminace /-t-/ po dlouhém slabičném vokálu byla fakultativní, mohly ve staré horní němčině vzniknout dva podtypy, totiž jeden bez geminace t (2a) a jeden s geminací t (2b):

Typ 2a) předstarohornoněm. *atīja- > stnhoněm. āzen. Očekávatelná přehláska /ā/ a délka vokálu nebyly ve staré horní němčině v písmu označovány, nýbrž až ve střední horní němčině jako æʒen, êʒen, ēʒen (pré t. âʒte?), nhd. äsen [äː] (= sekundární přehláska). Negeminované předstarohornoněmecké /-t-/ se (v důsledku druhého posunu hlásek) změnilo v jednoduchou neznělou frikativu /-s-/, stnhoněm. <-z->, střnhoněm. <-ʒ->.

Typ 2b) předstarohornoněm. *atīja- > stnhoněm. *ätzen/āzen. Očekávatelná přehláska /ā/ a délka vokálu nebyly ve staré horní němčině v písmu označovány, nýbrž až ve „střední horní němčině“ jako *ætzen, *ētzen. Gemináta /-tt-/ se (v důsledku druhého posunu hlásek) změnila v afrikátu /-ts-/.

Etymologie nhd. atzen je nejasná. Může jít o vedlejší formu pocházející z (bavorské) nářeční oblasti (v bavorském nářečí byla přehláska /ā/, střnhoněm. <æ>, od 12. století snížena na /aː/) nebo (střnhoněm.) ätzen vzniklo systémovým vyrovnáním z préterita *ätz-te.

Do skupiny essen-kauzativ nepatří stnhoněm. azon „hodovat“ (tak Seebold 1970: 180), resp. stnhoněm. âzôn „hledat si potravu, krmivo“ (AHDWB I: 11, Sp. 766), nhd. aasen (DUW: oblastně „zacházet s něčím marnotratně, nehospodárně, něco promarnit“ (srov. DWBneu 1. sv., Sp. 15). Pravděpodobně jde o denominační formaci ke stnhoněm. āza (azza) „jídlo, krmivo“ (srov. EWAhd I: Sp. 409–410).

14

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

3. SÉMANTIKA A SYNTAX: KONSTELACE SLOVESNÝCH AKTANTŮ DIACHRONNĚ

Stará horní němčina

Typ 1, germ. *at-ja-: stnhoněm. ezzen s [–ts–], střnhoněm. etzen (pré t. atzte, s přehláskovým vyrovnáním), nhd. ätzen (vlastně *etzen)

Stnhoněm. ezzen slabé sloveso (AHDWB III: Sp. 476n.; Riecke 1996: 638)

Sémém 1 „spásat, nechat spást“. Doklad bez syntaktického okolí.

Sémém 2 „žíravě působit, čistit ostrou kapalinou“. Doklad giezzit uurtin (pasivum)

Typ 2a, předstarohornoněm. *ātja- > stnhoněm. āzen s [–s–], střnhoněm. æzen, ȇzen/ēsen, nhd. äsen (starší äßen)

a

Typ 2b) předstarohornoněm. *āttja- > stnhoněm. (gi-)āzen s [–ts–] (AHDWB I: Sp. 764n.: s afrikátou; Schützeichel 2006: āz(z)en „krmit, živit“; Riecke 1996: 650n.: āzen „dávat někomu jíst, krmit někoho“), střnhoněm. *ætzen, *etzen. Stnhoněmecké zápisy s <–z–> nebo <–zz–> neumožňují bezpečně přiřadit afrikátu nebo frikativu.

Stnhoněm. āzen (AHDWB I: 764n.)

Sémém „někoho nakrmit, živit, dát někomu jíst, nakrmit zvíře“.

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk/Bůh) – Nga/Adresát (lidé/zvířata) – [pNₘᵢₜ/Afikovaný objekt (pokrm)] – [pNₐᵦₐ/instrument („rukou“)]

Doklady: (1) daz ih hungarege ni azda. (2) [du] rihtost... mir tische. daz ih keazzet wurde mit starcherun fluoro danne diu milch si (pasivum). (3) toh tie... leuuen an in chetenna tragen. unde doh man sie azze aba hende Nb 138,1 [149,4].

Střední horní němčina

etzen, ezzen [s primární přehláskou a afrikátou < předstarohornoněm. *attja–], préteritum azte (= typ 1)

Sémém 1 „zásobovat člověka/zvíře potravou, krmit, živit“ (tr.): (faktitivně–) kauzativ „způsobit, aby jedl“.

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – Nga/Adresát (člověk/zvíře) – [pNₘᵢₜ/Afikovaný objekt (potrava)] – [pNₘᵢₜ/Instr (ruka)]

Doklady: ir sult [...] den hungerigen etzen PrBerth 1:280,36; mich durfte, ir tran­<em>tent</em> mich, mich hungerte, ir azetent mich Lucid 141,4; di hungerigen er [der gute Christ] ezet / di durstigen er trenket Glaub 1691; si [Maria] tranc­te in [Christus] unde azte in mit deme rainen spunne ire hailigen miliche TrudHL

Straipsniai / Articles

15

ALBRECHT GREULE

80,16; hle, lidé si zvykli jíst a pít svýma rukama HvFritzIHI 243,1; že mu [svému pánu] jeho dobytek [...] doma krmíš a napájíš PrBerth 1:268,17; medem je [ďábel] [hříšníka] nakrmil / a potom ho napájí žlučí HeslApk 13350.

Sémém 2 „nechat pást (svůj) dobytek“ (permisivně–)kauzativ „nechat jíst“

SBP/TKR: Nɢn/Agens (člověk) – pN_uf / Místo (pastvina)

Doklady: daz pæide lôte vf ir paider wæide solen treiben vnde ezzen alse vor sechzich jaren UrkCorp (WMU) 1690,3; alles daz reht, daz ich hatte vf ir mat-tan ze ezzene ebd. 1801,26. 649,16.

Sémém 3 „poškodit někoho tím, že se dobytek nechá neoprávněně pást“

SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – [Na/Patiens (člověk)] – [pNan/Místo]

Doklady: sunder hove, die uns weder treten noch etzen süllen SchweizId 1,628; swer den andern anspricht umb etzen, tretten, ubersniden, ubernemen UrkWittelsb 1,148 (a. 1255); item si quis alium impulsa uerit de dampnis, que dicuntur etzen, trettin, ubersniden, ubereren ebd. 1,89 (a. 1244]); tut ieman dem andern schaden pey tag oder pei nacht mit etzen an seinen chorn, an seinem wizmat, an seinen garten StrMünch 327,18.

etzen, střnhoněm. *êtzen, (bav.?) ȃtzen [s dlouhou sekundární přehláskou, afrikátou < předstarohornoněm. *āttja–] Varianta ȃtzen mohla vzniknout systémovým vyrovnáním z préterita *ātz-te nebo pochází z bavorštiny, kde byla sekundární přehláska střnhoněm. <æ> od 12. století snížena na /a:/.

Sémém 1 „zásobovat člověka/zvíře potravou, krmit, živit“ (tr.): (faktitivně–) kauzativ „způsobit, aby jedl“.

SBP/TKR: NGn/Agens (Bůh, člověk) – Nga/Adresát (člověk, zvíře) – [pNmit/ von/Afikovaný objekt (pokrm, krmivo)] – [pNmit / uf /Instr (rukou/na ruce)]

Doklady: er [Bůh] æcet siv [Boží nepřátele] uon fezte chorens unde uon steine honges sat er siv PsM 80,17; Daniel 3590; und ätzt in [delfína] zuo letzt mit seiner hant BdN 236,17; [kohouta] atzt er dick uf siner hant Reiher 35. přeneseně: dar nach so trencht man in und aezet in mit der ler des hiligen ew ein-gelium PrOberalt 33,19.

Sémém 2 „opatřit něco (rybářský háček) návnadou“

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – Nga/afikovaný objekt (udice) – pNmit/Instr

Doklady: ain regenwurm, dâ mit man die ängel ätzt BdN 310,5, in die geätzten h amen BdN 215,13.

Sémém 3 „někomu něco dát, někoho něčím občerstvit“

SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Nd/Adresát (člověk) – Na/Afikovaný objekt (vůně)

16

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

Doklad: (přen.) den hailigen smach du uns zallen ziten acist LambGeb A23. aezen, střnhoněm. êzen/êsen, bav.? *âzen/âsen [s dlouhou sekundární přehláskou, spirantou < předstarohornoněm. *atja-] (=typ 2a)

Sémém 1 „zásobovat člověka/zvíře potravou, krmit, živit“ SBP/TKR: NGᵣn/Agens (člověk, orel) – Nga/Adresát (člověk, orel) – [pNvon/Afikovaný objekt (krmivo)]

Doklady: dc du den hungergen ésest PrSchw 2,55; dise hende, dî dich ezden in ellende MarlbRh 49,34; – s refl. zájmenem: [orla] fus se [...] / ein lewen halten zu der stunde, / von dem sich sin richer munt / nach sime lust eset und erquickt Minneb 3005. –

Sémém 2 „spást něco“, zde přeneseně „plazit se“ (doslova „spást svah“) SBP/TKR: NGᵣn/Agens (člověk) – Nga/Afikovaný objekt (svah)

Doklad: ubir sant und ubir wasin / musten si [Jonatan a jeho muži] die haldin asin / zende [nahoru po skále] an allin vieren RyEWchr 23336.

Raně nová horní němčina

FNH DWB uvádí samostatné lemma pro typ s afrikátou a typ s frikativou:

ätzen, etzen, méně často atzen

Sémém 1 „dát někomu jíst, nakrmit někoho“; (speciálně: „zaopatřit (vězně)“; v právních zákazových formulích: „hostit někoho, poskytnout někomu úkryt“; „krmit (zvířata)“

SBP/TKR: NGᵣn/Agens (člověk) – Nga/Adresát (člověk/zvíře) – [pNmit/Afikovaný objekt (potrava)] – [pNmit/Instr (ruka)]

Doklad: welheu hüenr man ätzt mit halbgekochter gersten, diu legt vil air K. v. Megenberg, B.d.Nat.196,15; er (vogel) ätzt sich selber mit sein fuoz jako člověk rukou K. v. Megenberg, B.d.N.222,9.

Sémém 2 „zkrmovat něco (např. oves)“ SBP/TKR: NGᵣn/Agens (člověk) – Nga/Afikovaný objekt (potrava)

Doklad: ätzten sie aber habern, den soll die gemein bezallen Weist. Schriesheim 184, 10.

Sémém 3 „hnát (dobytek) na lesní pastvu“ SBP/TKR: NGᵣn/Agens (člověk) – NGᵃ/Afikovaný objekt (dobytek) Doklad:?

Sémém 4: „pást se (dobytek)“ SBP/TKR: NGᵣn/Agens (člověk) – NGᵃ/Patiens (dobytek) Doklad:?

Sémém 5: „nechat spást (porost určité plochy)“ SBP/TKR: NGᵣn/Agens (člověk)

Straipsniai / Articles

17

ALBRECHT GREULE

Doklad: aber daß einer ätzen [na obecní pastvině] will, ist povoleno Weistum Schriesheim 121,5

Sémém 6: „poškodit někoho tím, že se dobytek nechá pást“ (srov. DWBneu atzen4: „poškodit někoho neoprávněným spásáním jeho krmných ploch“

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – NGa/Patiens (člověk)

Doklad: 1. pol. 14. stol. sunder hove, die uns weder treten noch e(tzen) süllen švýc. id. 1,628 (DWBneu)

Sémém 7: „opatřit (odchytové zařízení) návnadou/mršinou“ (srov. DWBneu atzen3: „lákáním potravy přivábit zvířata, nastražit návnadu; opatřit něco lákavou potravou, návnadou“, poprvé 1349/50 Konrad v. Megenberg)

SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/Patiens (odchytové zařízení) – pN_mit/Afikovaný objekt (návnada)

Doklad: då mit man die ängel ätzt Konrad v. Megenberg, B.d.Nat 250, 13

Sémém 8: „chovat se nepřátelsky vůči někomu; přechovávat touhu po pomstě, plenit“ (srov. DWBneu atzen4: „škodit někomu, (ve válce) plenit, loupit“

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk)

Doklad: [oni] lagen dem bischoff mit gwalt im land und pr anten und atzten 6 tag Chron. Augs. 2.21,26.

Sémém 9 (podle DWBneu ätzen1) „nechat něco působením chemických prostředků na povrchu, ostrou látkou (kyselinou, louhem) rozleptat, mořit, čistit“

SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/afikovaný objekt

Doklad: (1497) (d. salbe) wurt vast gebraucht..zu ätzen unnd reinigen..alle unreine schaden Brunschwig, chirurgia 237b

Sémém 10 (podle DWBneu ätzen2): „chemickým působením něco vytvořit, vyvolat (uměleckým ztvárněním) vyrýt do plochy“

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – NGa/efikovaný objekt (rytina) – pN_in/Místo (plocha)

Doklad: (1558) das glaß, darein der heilig David geetzet war Lindener, katzipori 133 LV.

ässen (ke střnhoněm. aȝen = typ 2a)

Sémém 1 „dát někomu jíst, nakrmit někoho; krmit zvířata“ (synonymní k sémému 1 u ätzen/etzen/atzen)

SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/Adresát (člověk/zvíře) – [pN_mit/Afikovaný objekt (potrava)]

Doklad (podle DWBneu äsen1) 1388 das...des jars nit mer denne sechs swin geaesset sullen werden württ. Geschichtsqu. 8,62.

18

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

(Konečné slovesné tvary citované v dokladech ve FNHDWB s <z> mohou také patřit k ezt, např. do mite ezt her die gerualkin v. Tscharner, Md. Marco Polo 21,7.)

Sémém 2 „přivábit (zvířata) pomocí návnady“

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – NGa/Patiens (zvíře)

Doklad: so du gar ein verbainten fuchs [...] hast, so äß in zu holz bey einem baum auf die erde Ermisch u.a., Haush. Vorw.225, 15.

Sémém 3 (podle DWBneu äsen¹) „přijímat potravu“ (myslivecký jazyk), (podle DWBneu äsen²) zvratně „(o býložravých zvířatech, zejména v mysliveckém jazyce o zvěři) něco žrát, požírat, spásat“

SBP/TKR: NGn/Agens (zvíře)

Doklad: mag sy (= laň v březosti) sich wol an dem flachs waiden und äsen lehre v. d. zeichnen d. hirsches 133 L.

Doklad: 1682 soll der hirscher...äsen in den saaten und feldern Hohberg georgica (1687)²,63b.

Starší nová horní němčina (GoetheWB)

ätzen

Sémém 1 „(ptáka) krmit“

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – NGakk/Adresát (zvíře) – [pN_aus/Instr]

Doklad: Es hatt‘ ein Knab‘ eine Taube zart, /...Geätzet aus seinem Mund

Sémém 2 „pro škodlivý účinek louhů a kyselin, jedů“ pouze prézentní participium!

Sémém 3 „v umění leptání pro leptací postup“

SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – NGa/Afikovaný objekt (materiál)

Doklad: Ich ätzte die Platte

äßen, sich

Sémém: (myslivecký jazyk) pro žraní zvěře: „živit se“

SBP/TKR: Nn/Agens (zvěř) – pN_an/Místo

Doklad: Gehörntes Rind / Aeßt sich vertheilt am überschoffen Felsen.

Nová horní němčina (DUW, DWBneu)

äsen, sich

Sémém (myslivecký jazyk) „(o zvěři s výjimkou černé zvěře a dravé zvěře) přijímat potravu“

SBP/TKR: Nn/Agens – pN/Místo

Doklad: <1883> konnte man...ein reh oder einen hirsch heraustreten und sich äsen sehen (DWBneu, 3. sv., Sp. 338)

ätzen

Straipsniai / Articles

19

ALBRECHT GREULE

Sémém 1 „ošetřit něco kyselinou, louhem apod., aby se to rozpustilo nebo odstranilo“

SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/Afikovaný objekt – pNmit/Instr. (kyselina, louh apod.)

Doklad: Wundränder mit Höllenstein ätzen (DUW)

Sémém 2 „(o kyselinách, louzích apod.) působit na něco ničivě, rozleptávajícím způsobem“

SBP/TKR: Nn/Agens (kyseliny, louhy apod.) – Na/Afikovaný objekt

Doklad: převážně prézentní participium ätzend.

Sémém 3 „použitím kyseliny, louhu apod. něco vytvořit na povrchu materiálu, vyleptat“, něco vytvořit chemickým působením, vyvolat, (uměleckým ztvárněním) vyrýt do plochy, poté obecně něco vyřezat, vyryt“ (DWBneu, 3. sv., Sp. 338)

SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Efikovaný objekt (obraz) – pNauf,in/Místo (povrch materiálu)

Doklad: 1851 daß er auf eine kupferplatte buchstaben ätzte (DWBneu), ein Bild auf die Kupferplatte ätzen (DUW).

ätzen

Sémém (myslivecký jazyk) „zásobovat mladé ptáky potravou, krmivem“ (původně bavorská podoba namísto ätzen – sekundární přehláska?)

SBP/TPK: Nn/Agens (zvíře) – Na/Adresát (mládě) – pNmit/Instr.

Doklad: <1853> slepá...mláďata, která ona (ježčí samice)...pečlivě zásobuje slimáky a žížalami (DWBneu, 3. sv., Sp. 391

4. SHRNUTÍ VÝZNAMŮ UVEDENÝCH VE SLOVNÍCÍCH DO 12 SÉMÉMŮ (A–L)

Aby bylo možné vysvětlit sémantický a syntaktický vývoj sloves předstnhoněm. *atjaund *ātja–/*āttja–, etymologických kauzativ slovesa germ. *eta- „jíst“, až k nhd. slovesům ätzen, äsen, atzen, jsou významové údaje ve slovnících shrnuty do 12 sémémů.

Sémém A „zásobovat člověka/zvíře potravou, krmit, živit“

Stará horní němčina ätzen: SBP/TKR: NGn/Agens (člověk/Bůh) – NGa/Adresát (lidé/zvířata) – [pNmit/Afikovaný objekt (pokrm)] – [pNaba/instrument („rukou“)]

20

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

Střední horní němčina etzen, ezzen: SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – nga/Adresát (člověk/zvíře) – [pN_mit/Afikovaný objekt (potrava)] – [pN_mit/Instr (ruka)]

Střední horní němčina ätzen: SBP/TKR: NGn/Agens (Bůh, člověk) – nga/Adresát (člověk, zvíře) – [pN_mit/von/Afikovaný objekt (pokrm, krmivo)] – [pN_mit/uf/Instr (rukou/na ruce)]

Mhd. æßen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk, orel) – Na/adresát (člověk, orel) – [pN_von/afikované objekty (krmivo)]

Fnhd. ätzen, etzen, atzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/adresát (člověk/zvíře) – [pN_mit/afikovaný objekt (potrava)] – [pN_mit/Instr (ruka)]

Fnhd. ässen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/adresát (člověk/zvíře) – [pN_mit/afikovaný objekt (potrava)]

Änhd.: ätzen ‘(ptáka) krmit’: SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – NGakk/adresát (zvíře) – [pN_aus/Instr]

?Nhd.: atzen (myslivecký termín) ‘zásobovat mladé ptáky krmivem, potravou’ (původně bavorská podoba místo ätzen – sekundární přehláska?); SBP/TPK: Nn/Agens (zvíře) – Na/adresát (mládě) – pN_mit/Instr.

Semém B ‘nechat pást svůj dobytek’

Starohornoněmecky: ezzen: SBP/TKR ---

Mhd. etzen/ezzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – pN_uf/místo (pastvina)

Fnhd. ätzen, etzen, atzen: ‘nechat spásat (porost na ploše)’ SBP/TKR: Nn/Agens (člověk)

Fnhd. ätzen, etzen, atzen: ‘pást (dobytek)’, SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/patiens (dobytek)

Änhd.: ---

Nhd.: ---

Semém C ‘spást něco’

Ahd. ---

Mhd. æßen: SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – NGa/afikovaný objekt/místo (svah)

Fnhd.: ---

Änhd.: ---

Nhd.: ---

Semém D ‘hnát (dobytek) na lesní pastvu’

Ahd. ---

Mhd. ---

Fnhd. ätzen, etzen, atzen: SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – nga/afikovaný objekt (dobytek)

Straipsniai / Articles

21

ALBRECHT GREULE

Raně novohornoněmecky: --- Novohornoněmecky: ---

Semém E ‘lákat zvířata potravou, návnadou; opatřit něco lákadlem, návnadou’

Ahd. --- Mhd. ätzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/afikovaný objekt (udice) – pNₘᵢₜ/Instr Fnhd. ätzen, etzen, atzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/patiens (odchytové zařízení) – pNₘᵢₜ/afikovaný objekt (návnada) Fnhd. ässen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/patiens (zvíře) Änhd.: --- Nhd.: ---

Semém F ‘někoho něčím atzen, někoho něčím posilnit’ ‘něčím (např. ovsem) nakrmit’

Ahd. --- Mhd. aetzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Nd/adresát (člověk) – Na/afikovaný objekt (vůně) Fnhd. ätzen, etzen, atzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/afikovaný objekt (potrava) Änhd.: --- Nhd.: ---

Semém G ‘poškodit někoho neoprávněným spásáním jeho krmných ploch’

Ahd. -- Mhd. etzen, ezzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – [Na/patiens (člověk)] – [pNₐₙ/místo] Fnhd. ätzen, etzen, atzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/patiens (člověk) Änhd.: --- Nhd.:---

Semém H ‘chovat se vůči někomu nepřátelsky; pěstovat touhu po pomstě, plenit’, ‘někoho poškodit, (ve válce) vyplenit, oloupit’

Ahd. --- Mhd. --- Fnhd. ätzen, etzen, atzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) Änhd.: ---

22

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

Nhd.: ---

Semém I (o býložravých zvířatech, zejména v mysliveckém jazyce o zvěři) ‘něco jíst, požírat, spásat’, ‘přijímat potravu’ (myslivecký termín)

Ahd.: --- Mhd.: ---

Fnhd. ässen: SBP/TKR: NGn/Agens (zvíře)

Änhd. sich äßen (myslivecký termín) SBP/TKR: Nn/Agens (zvěř) – pNan/místo

Nhd.: äsen (myslivecký termín)

Semém J ‘nechat něco působením chemických prostředků na povrchu rozleptat ostrou látkou (kyselinou, louhem), mořit, čistit’

Ahd. ätzen (doloženo pouze v pasivu: giezzi tuurin)

Mhd.: ---

Fnhd. ätzen, etzen, atzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/afikovaný objekt

Änhd.: ---

Nhd.: ätzen ‘ošetřit něco kyselinou, louhem apod., aby se to rozpustilo nebo odstranilo’, SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/afikovaný objekt – pNmit/Instr. (kyselina, louh apod.)

Semém K ‘(o kyselinách, louzích apod.) působit na něco ničivě, rozleptávajícím způsobem’

Starohornoněmecky: --- Středohornoněmecky: --- Raně novohornoněmecky: ---

Änhd.: ‘o škodlivém působení louhů a kyselin, jedů’ pouze příčestí přítomné!

Nhd.: ätzen, SBP/TKR: Nn/Agens (kyseliny, louhy apod.) – Na/afikovaný objekt – převážně příčestí přítomné ätzend.

Semém L ‘pomocí kyseliny, louhu apod. vytvořit něco na povrchu materiálu, leptat’ (DUW), ‘vytvořit něco působením chemických prostředků, zhotovit, (uměleckým ztvárněním) vyrýt do plochy, poté obecně něco vyřezat, vyrýt’ (DWBneu, 3. sv., s. 392)

Ahd.: --- Mhd. ---

Straipsniai / Articles

23

ALBRECHT GREULE

Fnhd. ätzen, etzen, atzen: SBP/TKR: NGn/Agens (člověk) – Na/afikovaný objekt (rytiny) – pN_in/místo (plocha)

Änhd. ätzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Na/afikovaný objekt (materiál)

Nhd. ätzen: SBP/TKR: Nn/Agens (člověk) – Efikovaný objekt (obraz) – pN_auf,in/místo (povrch materiálu).

5. KOMENTÁŘ

Vycházíme z předpokladu, že trojvalenční slovesa (západogermánská) *atja a *atja/*ättja byla v komunikaci předstarohornoněmeckého jazykového období synonymní. Jejich kauzativnost však lze interpretovat faktitivně i permisivně: ‘x způsobí, že y jí z’ (faktitivní) a ‘x nechá y jíst z’ (permisivní). Je třeba také vzít v úvahu, že sloveso západogerm. *ātja-/*ättja- (< germánské *ēt-ja-) původně nemuselo být kauzativní, nýbrž ornativní sloveso; z hlediska slovotvorné morfologie (odvození příponou ja) a sémantiky (‘x opatřuje y potravou/krmivem’) však stálo blízko „pravému“ (germánskému) kauzativu slovesa jíst. Ve staré horní němčině nelze rozlišit mezi „pravým kauzativem“ ezzen (< *atja-n) a (snad) ornativním āzen/*ātzen (< *atja/*attja-), obě se užívají trojvalenčně; totéž platí pro stř.h.n. etzen, ätzen a aȥen.

6. STRUKTURACE SEMÉMŮ

Dvanáct semémů získaných ze slovníků, syntakticky interpretovaných a shrnutých, je výše hrubě sémanticky uspořádáno v pořadí ‘dávat k jídlu’ – ‘krmit’ – ‘pást’ – ‘spásat’ a ‘ošetřovat kyselinou’; přitom semémy J až L (‘ošetřovat kyselinou’ atd.) jsou od etymologického základního významu (‘x živí y pomocí z’) nejvzdálenější.

Výchozí stav (předstarohornoněmecký) lze popsat takto: Jako kauzativy slovesa jíst jsou k dispozici tři slovesa, která se formálně jen málo liší. Je velmi pravděpodobné, že se tato trojí synonymie záhy rozvětvila, zvláště proto, že kauzativnost lze interpretovat faktitivně i permisivně a – v daném případě – sloveso vzniklé z germ. *etja-n bylo patrně jako ornativ odvozeno od germánského podstatného jména *eta-m ‘žrádlo’ nebo *et-on ‘jesle’.

Na počátku vývoje němčiny existuje u semému A variabilita, která nespočívá v tom, že by semém byl použitelný jak permisivně ‘nechat jíst’,

24

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

tak faktitivně ‘způsobit, aby jedl’. Druhý aktant je naopak omezen nejen na ‘člověka’, nýbrž je proměnlivě ‘člověkem’ nebo ‘zvířetem’. Tato alternace se třemi aktanty v SBP/TKR:

Nn/Agens (člověk) – Na/adresát (lidé/zvířata) – [pN_mit/afikovaný objekt (pokrm)]

přetrvává až do Änhd. Zároveň vzorec ukazuje, že třetí aktant je v závorkách, tj. to, co se dává jíst nebo čím se krmí, může být vyjádřeno jako větný člen, ale nemusí. Z hlediska valence jde o fakultativně trojvalenční SBP a vzniká další možnost variace tím, že aktant ‘afikovaný objekt’ (‘pokrm/krmivo’) nemusí být uveden. Jak ukazuje Goetheho slovník, na cestě k nové horní němčině je semém A omezen na dvou místech: zcela ztrácí aktant ‘afikovaný objekt’ a variabilita druhého aktantu ‘adresát’ zaniká a omezuje se na ‘zvíře’. To, že je to podmíněno zvláštním, popř. odborným užitím slovesa, je zřejmé v Nhd., kde je užití atzen označeno jako „myslivecké“ a první i druhý aktant jsou dále omezeny tím, že se odkazuje na scénu, v níž zvířata (nikoli lidé) zásobují svá mláďata potravou. To, že se v Nhd. pro tento semém již nepoužívá formant ätzen, nýbrž (bav.?) atzen, by mohlo poukazovat na vytlačení slovesem ätzen ve významu semému J.

Jaké postavení má v této souvislosti semém F doložený pouze ve stř.h.n. a rané nové horní němčině? Jeho TKR [Agens (člověk) zásobuje adresáta (člověka/zvíře) afikovaným objektem (potravou)] se v základní konstelaci kauzativu ke jíst neliší, ve stř.h.n. se však začleňuje do „klasické“ konstrukce s geben: Nn/Agens (člověk) – Nd/adresát (člověk) – Na/afikovaný objekt, s významem ‘dát někomu potravu’. Adresát nyní stojí v dativu, nikoli jako u semému A v akuzativu, a v rané nové horní němčině je vynechán. Afikovaný objekt (čím se sytí) se přesouvá do akuzativu, čímž se v konstrukci ušetřila předložková skupina.

Již ve staré horní němčině se zřetelně projevuje zúžení perspektivy jednání, pozorovatelné již ve vývoji semému A, na zvířata, přesněji na dobytek, a nutnost krmit jej, popř. nechat jej pást na k tomu vhodném místě. Tím se původní permisivita využívá na úkor faktitivity a aktant ‘adresát’ je jako ‘patiens’ ustálen na ‘zvířata (dobytek)’; aktant ‘afikovaný objekt (krmivo)’ odpadá a na scéně se jakoby objevuje nový aktant, totiž místo pastvy. Ačkoli odpovídající VAK:

Nn/Agens (člověk) – Na/patiens (dobytek) – pN/místo (pastvina)

Straipsniai / Articles

25

ALBRECHT GREULE

není na žádné jazykové úrovni plně doložena, pro semém B z „scény“ vyplývá VAK se třemi aktanty. S tím souvisí pouze ve stř.h.n. doložený dvojvalenční semém C, v němž se v důsledku perfektivity (‘spást’) místo objevuje jako Na/afikovaný objekt. Naproti tomu u pouze raně novohornoněmeckého (dvojvalenčního) semému C ((‘hnát dobytek) na lesní pastvu’), který lze chápat jako intenzifikaci semému B, je ‘místo’ potlačeno a ‘dobytek’ uveden jako Na/afikovaný objekt. Vzájemně opačnou perspektivu k pasení dobytka zaujímá semém E: zde nejsou zvířata hnána, nýbrž lákána návnadou. Těžiště tohoto (pouze stř.h.n. a raně novohornoněmeckého) semému spočívá v návnadě a zařízení k lákání.

Při přechodu významu pasení v širším smyslu (semémy B, C, D, E, G) od chovu dobytka k myslivosti se od rané nové horní němčiny do nové horní němčiny v průběhu jazykového vývoje objevuje semém (semém I), který je ustálen na formantu äsen (myslivecký termín) a jehož význam vyplývá z reflexivizace ‘krmit/pást’, totiž ‘živit se, pást se, krmit se’, přičemž první aktant Nn/Agens je omezen na zvěř.

Zdá se, že již od doby stř.h.n. vedlo nechávání pást se k právním sporům. Jen tak lze pochopit vývoj k semému G ‘poškodit někoho neoprávněným spásáním jeho krmných ploch’ a dokonce rozšíření významu patrné u pouze v rané nové horní němčině doloženého semému H na ‘poškodit, vyplenit, oloupit’.

Zatímco výše popsaný vývoj semémů – s výjimkou semému A (atzen) a semému I (äsen) – neměl na novou horní němčinu žádný dopad a odehrál se pouze ve středověku a raném novověku, skupina semémů J až K se zdánlivě nachází zcela mimo něj, pro poznání vývoje k nové horní němčině je však důležitá: Právě ätzen (popř. verätzen) je ve spisovném jazyce stále živé a v podobě příčestí přítomného ätzend (hanlivě) ‘děsné’ je v jazyce mládeže a hovorovém jazyce stále aktuální. Pozoruhodné je, že semém J je doložen již v starosaském jazyce, byť pouze jako glosa bez VAK, a sémantickými diferenciacemi je doložen na všech jazykových úrovních kromě stř.h.n. Nabízí se otázka, jak se význam ‘nechat něco působením chemických prostředků na povrchu rozleptat ostrou látkou (kyselinou, louhem), mořit, čistit’ vyvinul z významu kauzativu. Základ vysvětlení poskytuje Duden, Das Herkunftswörterbuch, u hesla ätzen (Riecke 2014: 136) upozorněním, že se sloveso na konci 15. století stalo technickým termínem a odborné užití vychází z představy, že kyselina se jakoby „prožírá do kovu“. Zjevně musíme vycházet z rané jazykověhistorické metafory, jíž bylo kousání a trhání při krmení zvířat přeneseno na působení ostrých (leptavých)

26

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

látek na lidské tělo. Tomu nasvědčují i dvě starohornoněmecké glosy, v nichž bylo latinské mordere ‘kousat’ přeloženo starohornoněmeckým ezzen (čti: *etzen). Je-li tento předpoklad správný, vyvinul se semém J nejspíše ze semému B ‘nechat pást dobytek’, a to na základě kontiguitního vztahu, protože kousání zvířat při spásání se objevuje jako okrajový jev. Sémantická změna se ve VAK projevuje tak, že aktant ‘místo pastvy’ semému B vypadává, aktant Na/patiens se mění v Na/afikovaný objekt a již není omezen na ‘dobytek’. Kromě toho byla dvoumístná VAK v nové horní němčině rozšířena o aktant pN_mit/Instr, čímž vznikla možnost přesně označit, jaký prostředek leptá.

7. ZÁVĚR / ZÁVĚREČNÉ ZÁVĚRY

Na počátku dějin stojí ve staré horní němčině tři slovesné formanty, které jsou morfologicky a sémanticky do značné míry totožné: jde o ja-odvozeniny od germánského slovesného morfému *et-a- ‘jíst’ a jejich význam je kauzativní ‘způsobit, aby jedl’ nebo ‘nechat jíst’. Na konci stojí v dnešní německojazyčné komunikaci rovněž tři slovesa, která se formálně vyvinula z germ. *atja-, popř. *etja-, ale sémanticky již nezůstala kauzativy slovesa jíst; užívají se pouze ve zvláštních jazycích, atzen, äsen v mysliveckém jazyce a ätzen v odborném jazyce.

Sémantický vývoj je méně charakterizován diferenciací a jasným přiřazením faktitivní a permisivní kauzativnosti jednomu ze tří slovesných formantů než tím, že se lidská činnost spočívající ve vyživování živé bytosti záhy soustředila na chov dobytka. (Stejný proces lze pozorovat také u kauzativu slovesa pít, tränken ‘dávat zvířatům pít’.) Ve VAK se tento vývoj odráží tak, že druhý aktant ‘adresát’ je ustálen na zvířata a místo druhu potravy – důležitého pro lidskou výživu – vstupuje jako třetí aktant místo, kde se zvířata krmí nebo pasou. Pro čistě jazykověhistoricky raný „posun“ referenční oblasti do oblasti dobytčí pastvy svědčí především to, že již ve staré horní němčině doložený semém J ‘nechat něco působením chemických prostředků na povrchu rozleptat ostrou látkou (kyselinou, louhem)’ byl metaforicky přenesen od kousajícího dobytka (a zvěře?) Přitom je třeba mít na paměti, že tento semém byl při svém omezení na odborné užití pravděpodobně ustálen na formantu nové horní němčiny ätzen (starohornoněmecky ezzen).

FNHD vykazuje s 10 semémy nápadně široké sémantické spektrum, které vzniká významovým přenosem do jiných sémanticky blízkých

Straipsniai / Articles

27

ALBRECHT GREULE

referenčních oblastí (např. do oblasti práva), specifikací významu pasení a krmení zvířat na jedné straně a specifikací odborného významu ‘ätzen’ na straně druhé. Významové spektrum se přitom zřetelně vzdalovalo od původní kauzativnosti, což vyvrcholilo ve stř.h.n. a raně novohornoněmeckém semému F ‘dát někomu potravu’, avšak bez dopadu na Nhd. Také pasení dobytka lidmi a všechny semémy z něj odvozené v pozdním středověku zůstávají v současném jazykovém užití bez odrazů, což zřejmě souvisí s poklesem významu chovu dobytka pro celospolečenskou komunikaci v průmyslovém věku. Charakteristické navíc je, že v Nhd. původní etymologická kauzativnost sloves ätzen, atzen a äsen zcela zanikla a semémy dnes přiřazované těmto třem slovesům byly ve svém užití zatlačeny na okraj zvláštního a odborného jazyka.

LITERATURA

DUW – Německý univerzální slovník, 4., nově zpracované a rozšířené vydání, vydala Dudenova redakce, Mannheim, Lipsko, Vídeň, Curych: Dudenverlag, 2001.

DWBneu – Německý slovník bratří Grimmů, nové zpracování, vydaly Akademie NDR a Akademie věd v Göttingenu. Sv. 1, sl. 15, Lipsko: S. Hirzel, 1983; sv. 3, sl. 337–339, 390–392, Stuttgart: S. Hirzel, 2007.

EWAhd I – Etymologický slovník staré horní němčiny, vydali A. L. Lloyd, O. Springer, R. Lühr, Göttingen, Curych: Vandenhoeck & Ruprecht, 1988.

EWAhd II – Etymologický slovník staré horní němčiny, vydali A. L. Lloyd, O. Springer, R. Lühr, Göttingen, Curych: Vandenhoeck & Ruprecht, 1998.

Greule Albrecht, Korhonen Jarmo 2021: Historická valence. Úvod do výzkumu dějin německého jazyka na valenčněteoretickém základě, Tübingen: Niemeyer.

Riecke Jörg 1996: Slabá jan-slovesa staré horní němčiny. Pokus o členění, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.

Schützeichel Rudolf 2006: Slovník staré horní němčiny, 6. vydání, přepracované a rozšířené o glosy, Tübingen: Niemeyer.

Seebold Elmar 1970: Srovnávací a etymologický slovník germánských silných sloves, Haag, Paříž: Mouton.

28

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIV

Ätzend! Zur Geschichte der Verben ätzen, atzen, äsen

SLOVNÍKY ONLINE

AHDWB – Slovník staré horní němčiny. Přístup: http://awb.saw-leipzig.de.

FNHDWB – Slovník rané nové horní němčiny. Přístup: https://fwb-online.de.

GoetheWB – Goethův slovník. Přístup: https://gwb.uni-trier.de.

MHDWB – Slovník střední horní němčiny. Přístup: http://www.mhdwb-online.de.

Otravné, nepříjemné, odpuzující! K dějinám sloves krmit, jíst, žrát

SHRNUTÍ

Na počátku dějin staré horní němčiny existovaly tři slovesné formanty, které byly z morfologického i sémantického hlediska totožné. Jednalo se o ja-odvozeniny z germánského slovesného morfému *et-a- ‘essen’ (‘jíst’), které měly kauzativní význam ‘essen machen’ (‘způsobit, aby jedl’) nebo ‘essen lassen’ (‘nechat jíst’). V dnešní němčině zůstala tři slovesa, formálně odvozená z germ. *atja-/*ėtja, avšak sémanticky již nejde o kauzativa slovesa jíst; pouze v odborném jazyce se nadále užívají atzen, äsen nebo v mysliveckém jazyce ätzen.

Deset semémů uvedených ve slovníku rané nové horní němčiny vytváří široké spektrum, které na jedné straně významovým přenosem do jiných sémanticky blízkých oblastí (například práva) vymezuje významy pasení a krmení zvířat, na druhé straně vyčleňuje odborně užívaný význam ‘ätzen’. Kauzativita se tak vyvíjela mimo uvedené významové spektrum a ve semému F střední horní němčiny a rané nové horní němčiny ‘jemandem Nahrung geben’ (‘dát někomu potravu’) dosáhla vrcholu, aniž ovlivnila novou dolní němčinu. Všechny semémy spojené s pasením dobytka a z nich odvozené v pozdním středověku se v současném užití neodrážejí ve významu procesů chovu dobytka. Je třeba zdůraznit, že v nové horní němčině původní ätzen, atzen a äsen etymologická kauzativnost zanikla a užívání semémů přiřazovaných dnes těmto třem slovesům bylo vytlačeno na okraj zvláštního a odborného jazyka.

Odevzdáno 25. března 2021.

ALBRECHT GREULE

Univerzita v Řezně, Ústav germanistiky, D-93040 Řezno, [email protected]

Straipsniai / Articles

29