Katechismy z let 1883–1916 a významové skupiny náboženských termínů v nich

AUŠRA RIMKUTĖ

Institut litevského jazyka

Katechismus (řec. katéchēsis – poučení, výuka) je stručné podání základů křesťanství (VLE IX 2006: 566; viz také RŽ 1991: 187; KEŽ 1997: 162; LLE 2001: 224), anebo, jak se píše v Stručném katechismu aneb příručce k dobré zpovědi a svatému přijímání (1904) kněze Kazimierase Skrodzkise, je to „poučení prostřednictvím otázek a odpovědí o tom, co člověku náleží: 1) Bohu, 2) bližnímu a 3) vlastnímu štěstí, a zvláště jeho duši“ (TK 9)¹. V katechismu se tedy obvykle formou otázek a jednoduchých odpovědí předkládají pravdy víry, svátosti, vyznání křesťanské víry, nejdůležitější modlitby, Desatero Božích přikázání a další. Obsah katechismu samozřejmě závisí na době vydání a adresátovi. Může být určen dětem, mladistvým, dospělým, tedy laikům, ale také kněžím, biskupům a dalším (viz také VLE IX 2006: 566–567). Katechismy mívaly různý rozsah. Kněží před vysvěcením skládali a stále skládají sliby, že budou zachovávat pravdy katechismu.

Již na počátku křesťanství se náboženství vyučovalo z katechismu. První učebnice s názvem katechismus vyšla na konci třetího desetiletí 16. století (1529). Byl to protestantský Katechismus Martina Luthera (Velký katechismus pro duchovní a Malý katechismus pro farníky). Za první katechismus v litevštině (a zároveň první tištěnou litevskou knihu) je považován Katechismus Martynase Mažvydase pro evangelické luterány (1547). Pro katolíky připravil první katechismus Mikalojus Daukša (1595)², pro evangelíky reformované pak Merkelis Petkevičius (1598). Jde o mimořádně cenné památky dějin jazyka a náboženského myšlení.

Tento článek stručně přináší přehled katechismů z významného období dějin litevského jazyka – posledních dvou desetiletí 19. století a prvních dvou desetiletí 20. století

¹ V citacích nebylo nic opravováno.

² Předpokládá se, že první katechismus pro katolíky v litevštině, sestavený podle katechismu německého jezuity P. Canisia, vyšel v roce 1585, jeho výtisky se však nedochovaly (LLE 2001: 225).

156

Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

… let – katechismy. Prameny byly shromážděny z bibliografií Vaclovase Biržišky, Litevské SSR a Litvy a také z elektronického katalogu Litevské národní knihovny Martynase Mažvydase. Je třeba říci, že ne všechny katechismy jsou označeny slovem katekizmas. Katechismy přehledově zpracované v tomto článku se nazývaly výklad, nauka, příručka, katechetické poučení, učebnice, průvodce, svaté dějiny, základní náboženská nauka nebo nauka, výklad katolické víry apod. To, že jde o katechismus, se obvykle uvádí v předmluvě publikace. Existovaly také publikace, v jejichž názvu se objevuje slovo katekizmas, ale o katechismus vůbec nešlo. V tomto článku se jimi nezabýváme; příkladem je Elementorius su paveikslais, poteriais, katalikiškais katekizmais ir ministranturu kartu arba skyrioms be katekizmų, teip mažiems vaikeliams, kaip ir dideliems, trokštantiems išmokti skaityti ir rašyti katolického kněze Juoza Ambrazevičiuse, vydaný roku 1906 ve Vilniusu³. Ačkoli se na titulním listu píše: „s modlitbami, katolickými katechismy a ministranturou“, publikace tyto věci neobsahuje (LB I 2006: 115).

Ústředním předmětem zájmu článku jsou všechny katechismy nalezené podle uvedených pramenů a dostupné k nahlédnutí. Nejsou zahrnuty pouze publikace popsané v pramenech, ale nedostupné, nebo značně poškozené, ani katechismus vydaný roku 1908 v Brooklynu, uložený v Archivu litevské kultury Ameriky v Putnamu: Trumpas katekizmas: patvirtintas dėl Žemaičių ir Vilniaus vyskupysczu ir dėl Mohilovos⁴ archivyskupystės. 3-ias spaudimas su pridėjimu 8 palaiminimu ir ministranturos. Všechny tyto publikace jsou důležité pro zkoumání proměn náboženské terminologie na konci 19. a počátku 20. století. Jejich hodnota samozřejmě není stejná: v některých se vyskytuje jen několik litevských termínů a mnoho cizích, v jiných naopak. V některých lze navíc nalézt i definice termínů, poznámky k jejich užívání apod. O terminologické povaze většiny termínů není pochyb. Jsou shromažďovány proto, aby ukázaly stav náboženské terminologie ve sledovaném období, její proměny a charakteristické rysy. Rozsah katechismů se rovněž liší – od několika desítek po několik set stran. Většinou mají malý formát.

Článek se dále na základě materiálu shromážděného z některých katechismů (viz seznam pramenů) pokouší představit nejdůležitější a nejčastější významové skupiny náboženských termínů a vymezit, co je náboženský termín.

Tento žánr církevní literatury je velmi důležitým zdrojem terminologie (a vůbec jazy-

³ Elementorius buvo dvasinės vyresnybės uždraustas (LB I 2006: 115).

⁴ Dnes Mogilev (PV 2006: 281).

Terminologija | 2008 | 15

157

ka). Pro utvářející se spisovnou litevštinu byly katechismy na konci 19. a počátku 20. století mimořádně důležité. V litevštině v nich byly zaznamenány (byť ne vždy čisté) zásadní texty víry, kultury i života národa. Právě z nich je patrné, jak se normy spisovného jazyka vytvářely, prosazovaly a dokonce ustalovaly. Terminologie katechismů se vyznačuje jak stálostí, tak proměnlivostí. To je zřejmě pro dané období zcela běžné.

KATECHISMY Z LET 1883–1916

Během třiatřicetiletého období, od roku 1883 do roku 1916, vyšlo 86 katolických a 11 protestantských katechismů různého rozsahu a jejich opravených či doplněných vydání (část z nich opakovaně). Nejvíce katechismů bylo vytištěno v Malé Litvě – v Královci, Tylži, Bitėnech a také v Klaipėdě a Sejnech (43 katechismů), protože ruská císařská vláda po čtyřicet let zakazovala litevský tisk latinkou. Jak píše Vytautas Merkys v knize Draudžiamosios lietuviškos spaudos kelias 1864–1904, „centrum vydávání litevských knih ve Vilniusu bylo zlikvidováno. Toto vydavatelství se soustředilo za hranicemi Ruské říše, v části Pruska obývané Litevci“ (Merkys 1994: 9)⁵. Příznivá geografická poloha Litvy spolu s poměrně starou tradicí vydávání litevských knih zřejmě vytvořily podmínky, díky nimž se Malá Litva stala centrem jejich vydávání. Mnoho jich tam vyšlo i po roce 1904 (celkem 15).

Ve Velké Litvě – ve Vilniusu a Kaunasu – vyšlo 26 katechismů. Téměř všechny se objevily po zrušení zákazu tisku. Ačkoli se na obálkách některých kontrafaktuálních katechismů uvádí, že místem vydání je Vilnius, ve skutečnosti byly vytištěny v Malé Litvě (obr. 1).

Značná část (17 katechismů) byla vytištěna mimo území Malé a Velké Litvy – v Rusku (v Petrohradě (tehdy Petrohrad) a Moskvě) a ve Spojených státech (v Chicagu, Filadelfii, Brooklynu a Shenandoahu (PV 2008: 399), ve Waukeganu (stát Illinois)). Je třeba upozornit, že jde o katechismy vydané po roce 1903.

⁵ Vanda Stonienė v knize Lietuvos knyga ir visuomenė: nuo spaudos draudimo iki nepriklausomybės atkūrimo (1864–1990) píše, že „Vilnius zůstal důležitým vydavatelským centrem i v letech zákazu tisku. Podle údajů Hlavního úřadu pro tiskové záležitosti vyšlo ve Vilniusu roku 1869 155 publikací, roku 1882 – 286, roku 1900 – 455 a roku 1903 – 690. Většina z nich vyšla v jidiš, ruštině a polštině; každoročně se objevilo také několik publikací v latině, němčině a francouzštině“ (Stonienė 2006: 21).

158 Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

Obr. 1. Kontrafaktuální katechismus vytištěný v Tilsitu roku 1901.

Katechismy vydané v období zákazu tisku jsou kontrafaktuální⁶. U některých nejsou autoři ani sestavovatelé vůbec uvedeni, zřejmě z důvodu utajení. Zatajovány byly také údaje o vydání. Na titulním listu se uvádělo smyšlené místo a rok vydání. Na předtitulní straně se často uvádělo schválení, např.: Tisk povolen. V Kauně. Dne 8. února 1863. Žemaitský biskup (obr. 2), nebo Tisk povolil. Ve Vilniusu roku 1863, dne 8. února. Žemaitský biskup Motiejus Valančius, anebo Дозволено цензурою. Вильно 1864 г. atd. Knížečky byly poměrně často podepisovány pseudonymy, například kněz Žalvaris (kněz P. Legeckas), A. Kurietis (kněz A. Alekna), Petras Gražbylys (kněz P. Januševičius), strýček Atanazas (kněz K. Pakalniškis), Ranka (kněz P. Statkauskas), někdy dokonce iniciálami, například J. D. (kněz Juozas Danielius), J. K. (kněz Juozas Katilius), J. P. (Julė Pranaitytė), K. J. (kněz Kristupas Jurkšaitis).

Všechny katechismy jsou překlady. Překládalo se především z polštiny, dále také z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. V tomto článku se dělí na katolické, evangelicko-reformované a evangelicko-luterské katechismy.

KATOLICKÉ KATECHISMY

V letech 1883–1916 bylo vydáno nejvíce katolických katechismů – celkem 86. Všechny jsou v článku pojednány podle místa a roku vydání a podle účelu. Protože po zákazu litevského tisku latinkou bylo nejvíce

⁶ Výjimkou je D. J. Deharbův Větší římskokatolický katechismus pro litevské školy v Americe, vydaný roku 1904 v Chicagu.

Terminologija | 2008 | 15 159

publikací vyšlo v zahraničí, nejprve je třeba pojednat o katechismech vytištěných mimo Velkou Litvu.

Katechismy vydané mimo území Velké Litvy

Více než třetina katolických katechismů byla vytištěna v Tilsitu – významném centru vydávání a distribuce zakázaného litevského tisku (31 katechismů). Velmi žádaný a oblíbený byl katechismus kněze Rocha Filochovského (Roch Filochowski, 1838–1896) – v pojednávaném období vyšlo několik jeho překladů. Z polštiny do litevštiny jej přeložil aktivní tehdejší vydavatel litevských knih, kněz Aleksandras Vytartas (1837–1863?). Jde o Szviesibė tikejimo arba Trumpas iszguldimas reikalingiausiu Rimo-katalikiszkო tikejimo daliku (Tilsit, 1888; obsahuje schválení biskupa M. Valančiuse, na titulním listu je navíc uvedeno, že vyšlo ve Vilniusu roku 1860). V. Biržiška považuje za další vydání tohoto katechismu katechismus R. Filochovského přeložený A. Vytartasem, Trumpą katekizmą (1889, 1893, 1894, 1895, 1897). Obsahuje však slabikář, ministrantskou příručku a další přílohy, texty katechismů se navíc liší, a proto je třeba tyto knížečky pojednávat jako samostatná díla.

Obr. 2. Schválení kontrafaktuálního katechismu

Jak již bylo uvedeno, A. Vytartas přeložil také Trumpą katekizmą pagal kunigo Pilakauskio iszguldimo su nekureis naudingais pridėjimais (Tilsit, 1889; obsahuje schválení biskupa M. Valančiuse, je uvedeno, že vyšlo roku 1863 ve Vilniusu). Katechismus vydaný roku 1888 se od něj liší tím, že obsahuje abecedu a slabikování, stručné poučení sv. Františka Saleského, jak se má modlit svatý růženec, ministrantskou příručku a další přílohy. Roku 1897 v Tilsitu

160

Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

byl vydán Trumpas katekizmas pagal įzguldymą kunigo Pilakauskio su nekureis naudingais pridėjimais (obsahuje schválení biskupa M. Valančiuse, uveden rok vydání 1860 ve Vilniusu). V bibliografii Litevské SSR je katechismus z roku 1893 popsán na základě poškozeného exempláře a pramenů. V tomto článku se jím nezabýváme. Tentýž katechismus byl vytištěn v Tylži v roce 1894 (obsahuje schválení biskupa M. Valančiuse, uveden rok vydání 1860). V roce 1895 byl vydán Trumpas katekizmas pagal kunigo Filochowskio įsiguldimo su nekureis naudingais pridėjimais (Tylže; schválil jej biskup M. Valančius, uvedeno, že vyšel v roce 1860 ve Vilniusu). V katechismech vydaných v letech 1889–1897 jsou pokyny pro ministranty v latině. Podle údajů litevské bibliografie vyšly v roce 1905 v Tylži dva katechismy (liší se rozsahem).

Kun. R. Filochovskio katekizmą iš lenkų kalbos išvertė ir Vaižgantas (1869–1933). Pirmasis leidimas išėjo 1897 metais. Lietuvos TSR bibliografijoje jis aprašytas pagal 1898 m. leidimą Trumpasis Kun. Filochowskio katekizmas Vaiszganto verstas (yra Žemaičių vyskupo aprobata, antraštiniame puslapyje nurodyta, kad knygelė išleista Vilniuje) ir šaltinius. 1898 metų katekizmo pratarmėje Vaižgantas rašo, kad „Trumpasis kun. Filochowskio katekizmas bus už kitus panašius geresnis, ką patvirtina ir lenkų balsai, ir didelis jo išsiplatinimas terp lietuvių: pirmos laidos, nors buvo baisiai sudarkyta, jau išsiplatino 20.000“ (TFK 1898 4–5). Be to, šiame leidime išnašose yra pateikti kai kurių žodžių atitikmenys lenkų kalba. Lietuvos TSR bibliografijoje šis 1898 metų katekizmo leidimas laikomas antru (LTSRB 1985: 365).

V letech 1901, 1902, 1905 (toto vydání je opakováním kontrafaktuálního katechismu z roku 1901), 1907 a 1913 vyšel Trumpasis Kun. Filochowskio katekizmas Vaiszganto verstas. Jak se píše na titulním listu, jde o druhé opravené a doplněné vydání. Vaižgantas v předmluvě Lietuviai neapsigaukite!! Šita kningelė – tai „Katekizmas“, ne „Elementorius“!! píše, že katechismus je „stručná, snadno pochopitelná nauka víry“ (TFK 1901 3). Vaižgantas jazyk katechismu poněkud upravoval. Dokládají to poznámky pod čarou, v nichž uvádí ekvivalenty, které se do té doby používaly v modlitbách, například výrazy malonė, tikėjimas, globėjas, pasaulis, paskutinioji vakarienė, nikoli však łoska, viera, apiekūnas, svietas, paskutinioji večerė a podobně.

V roce 1904 vyšel Trumpasis Katekizmas Kun. Filochowskio, Vaiszganto verstas. Treczią kartą išzleistas, pataisytas. Jeden katechismus byl podle údajů v záhlaví vytištěn ve Vilniusu (obsahuje schválení žemaitského biskupa; uvedeno, že vyšel v roce 1863), druhý v Tylži (schválení chybí). Oba však vyšly

Terminologija | 2008 | 15 161

v Tylži. V poznámkách pod čarou jsou uvedeny polské ekvivalenty některých slov. V bibliografii Litevské SSR se píše, že „na obálce většiny exemplářů je přes údaje o kontrafaktuálním vydání nalepen prázdný štítek. Na titulních stranách jsou různé viněty a poněkud odlišná písma“ (LTSRB 1985: 366).

V období 1883–1916 vyšlo mnohem méně dalších katolických katechismů. Z tehdejších katechismů vyniká značným rozsahem (332 až 440 stran) Mokslas Rimo kataliku (Tylže, 1888, kolem roku 1900 (2 katechismy; liší se pouze stranami 325–332, prakticky jde o totožná vydání), 1905). Ačkoli autor katechismu není uveden, je známo, že jej připravil žemaitský biskup Motiejus Valančius⁷, redigoval kněz A. Vytartas a pravopis opravil básník Maironis (LTSRB 1985: 257). Autor v předmluvě píše, že se snažil „aby každý Litevec a Žemait mohl snadno číst a rozumět všemu, co je v této knížce napsáno. Vyřadil jsem různá slova, kterým většina nerozumí, a v pravopise jsem se, nakolik jsem mohl, držel litevské mluvnice, kterou znám“ (MRK 1888 5). Vydání z roku 1905 není vydání z roku 1888 opravené A. Vytartasem, nýbrž jeho starší podobou.

V Malé Litvě vyšly dva Katekizmai katalikiški, visureikalingiausi dėl vaikų ir žmonių praszciokų, su lementoriu ir ministranturu. Parasziti kunigo Žalvario (1892 (2 katechismy); oba vyšly v Tylži, ačkoli je na titulním listu uveden Vilnius; tyto katechismy se poněkud liší pravopisem, což však při pojednání o náboženských termínech není považováno za podstatné, a jsou pokládány za jedno vydání). V roce 1903 vyšel v Bitėnech⁸ Katekizmai katalikiški. Visureikalingiausi dėl vaikų ir žmonių praszciokų su Lementoriu ir Ministranturu. Materiál byl shromážděn z katechismů vydaných v Tylži v roce 1892 a v Bitėnech v roce 1903; jejich obsah je zcela totožný, liší se však místem vydání a některými pravopisnými rysy. Další katechismus z roku 1892 vyšel ve Vilniusu. Počtem stran i pravopisem se shoduje s katechismem vydaným v Bitėnech, a proto se jím nezabýváme. Část textu ve všech katechismech je v latině.

V Tylži vyšel v roce 1898 katechismus kněze Martynase Sederavičiuse (1829–1907)⁹

⁷ Vysk. M. Valančius (1801–1875) – vienas pirmųjų „nelegalios spaudos organizatorių Mažojoje Lietuvoje <...>. Jau 1867 m., iš savo lėšų sudaręs specialų fondą knygoms spausdinti (8000 rb.), jis per Tilžės katalikų kunigą J. Zabermanną (J. Cabermaną) susisiekė su tenykščiais spaustuvininkais ir pradėjo sistemingai leisti lietuviškas knygas“ (Stonienė 2006: 23). Į knygų leidybą vyskupas įtraukė ir kitus kunigus, ir pasauliečius.

⁸ V Bitėnech vyšel pouze jeden katechismus.

⁹ Kněz M. Sederavičius se podle V. Stonienė ujal práce organizátora vydávání a šíření nelegálního litevského tisku, kterou zahájil M. Valančius“ (Stonienė 2006: 30). V Suvalkiji do této činnosti zapojil šlechtice

162

Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

katechismus Modlitby, úkony a další nejpotřebnější věci, které musí znát křesťan římskokatolického vyznání. Napsal kněz M. S. Část textu knížky je v latině. V poznámkách pod čarou jsou uvedena synonyma termínů. Je patrné, že přednost se dává litevským náboženským termínům, např.: zpovědník, osoba, utrpení, lůno, a nikoli spaviedninkas, asaba, muka, gyvatas a podobně.

V roce 1902 vyšla v Tilsitu publikace s názvem Krátké římskokatolické katechismy. Jasně vyloženy k poučení dětí před první zpovědí a svatým přijímáním (první část)¹⁰. Na titulním listu katechismu není autor uveden. Jde o překlad katechismu Gracijana Marcina Ževuského (Rzewuski, 1827–1897) Mały katechizm rzymsko katolicki. Kdo jej přeložil, není uvedeno. V předmluvě se píše, že knížka je určena dětem, které se připravují k prvnímu přijímání, a mládeži.

V roce 1903 vyšel v Tilsitu katechismus kněze, historika, autora náboženských spisů a překladatele Antanase Alekny (1872–1930) Katekizmo pirmamokslis arba Trumpas Suglaudimas visųreikalingiausių mokslų švento katalikų Tikėjimo. Parašė A. Kurietis. Knížka je velmi krátká – má pouze 16 stran. Předmluva chybí. Obsahuje modlitby a nejdůležitější otázky a odpovědi víry. Chybí také církevní schválení.

V roce 1904 vyšel rovněž v Tilsitu Krátký katechismus aneb příručka k dobré zpovědi a svatému přijímání. Jeho autorem byl kněz Kazimieras Skrodzkis (1798–1874), farář v Kulích. První vydání katechismu bylo napsáno v roce 1850. Toto je druhé vydání, připravené po smrti kněze. Na začátku knížky je zařazeno Slovo vydavatele a předmluva autora, v níž se píše, že krátké poučení „o prospěšném vykonání svátosti pokání, nejnutnější pro člověka ke spáse duše, a o důstojném přijímání Těla a Krve Ježíše Krista“ je určeno „žemaitským katolickým mladým lidem“ (TK 1904 8). Téhož roku byl v tiskárně J. Šenkėho v Tilsitu vytištěn Krátká příručka pro katechety a kazatele. První a druhá část duchovní výmluvnosti: katechetika a homiletika. Dárček pro bratry kněze a katechety. Ještě před titulním listem je uveden autorův pseudonym – Petras Gražblys. V předmluvě knížky se píše, že je určena seminaristům, farním kněžím a všem „katechetům a kazatelům“ (s. 3).

S. Kušel iauska, přičemž se spoléhal na J. Antanavičiuse a důvěryhodné rolníky z okolí. „Skupina M. Sederavičiuse vydávala a šířila knihy s náboženským obsahem. Sám kněz za temných nocí vozem převážel tiskoviny nejen po své farnosti, ale také do vzdálených oblastí Žemaitie a do Sejnů; jeho pomocníci je pak šířili mezi místními obyvateli“ (Stonienė 2006: 31).

¹⁰ O druhé části katechismu nejsou v bibliografii žádné údaje.

Terminologija | 2008 | 15

163

V roce 1905 vyšel v Tilsitu Katechismus aneb modlitby a jejich výklad a růženec s ranními a večerními modlitbami. Jeho autor ani překladatel nejsou uvedeni.

Téměř desetina katolických katechismů vyšla v dalším významném litevském kulturním centru počátku 20. století – v Sejnech (8 katechismů). V roce 1899 byl pravděpodobně v Sejnech vytištěn Katechismus z dekretu Tridentského koncilu církve pro faráře, nařízený papežem Piem V., vydaný a vytištěný v Římě roku 1566. Výtisk tohoto katechismu je uložen v Anykščiai v Pamětním muzeu A. Baranauskase a A. Vienuolise-Žukauskase; mikrofilm se nachází v knihovně Litevské akademie věd.

V roce 1908 vyšel v Sejnech katechismus Malý dárek litevské mládeži. Napsal jej kněz S. Narkevičius. Jde o druhé vydání, které kněz připravil „povzbuzen úspěchem, opravil tiskové chyby a připojil většinu velmi užitečných upozornění“ (s. 9). Materiál pro první vydání byl shromážděn, jak se píše v Předmluvě k druhému vydání, z prací kněze A. Marcinskise, F. Birkauckise, Chaignona, Krulickise, Arnata, Osmalauckise a dalších (s. 9).

V Sejnech vyšli v roce 1910 Modlitby, přikázání a katechismus podle římskokatolické nauky Poteriai, Prisakymai ir Katekizmas pagal Rymo Katalikų mokslo. Podle V. Biržišky jazyk publikace upravil K. Būga (Biržiška 1939: 2545). Katechismus je určen těm, kteří se připravují k prvnímu přijímání. Autor v předmluvě píše: „Nemohl jsem psát žargonem užívaným lidmi, abych se neprovinil znečišťováním a zesměšňováním litevského jazyka; musel jsem tedy použít mnoho slov, kterým lidé nerozumějí. Myslím však, že to čtenářům nezpůsobí velké potíže, neboť až se tisk vrátí, lidé si brzy vzpomenou na svá zapomenutá slova a mnohem snáze si zvyknou na nová, odpovídající duchu jejich jazyka, než si museli zvykat na cizí slova, jako jsou „ščešlyvas, macnus, loska, prijemnus“ namísto domácích výrazů „šťastný, silný, milost, milý“ (s. 1). Aby každý rozuměl slovům užitým v katechismu, autor na konci publikace uvádí slovníček, v němž vysvětluje nesrozumitelná slova.

Tam vyšel v roce 1911 také Krátký katechismus pro děti: malý dárek při koledování, připravený knězem Juozasem Širvysem Trumputis katekizmas vaikeliams: maža dovanėlė kalėdojant, a v roce 1912 publikace Povila Stakauskase (pseudonym Ranka) Umíš katechismus? Malý dárek pro děti a krátký katechismus kněze Juozy Danieliuse11 určený dětem, které se připravují

¹¹ Juozas Danielius (1885–1968) – pedagogas, kunigas, baigiantis Antrajam pasauliniam karui pasitraukęs į Vakarus, vėliau apsigyvenęs Kanadoje. Rašė Lietuvos mokykloje pedagoginiais ir katekhetiniais klausimais (LB I 2006: 269).

164 Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

k první zpovědi a svatému přijímání. V roce 1913 vyšlo druhé vydání katechismu kněze J. Danielia. Roku 1914 vyšel v Sejnech Druhý katechismus pro děti, který připravil kněz Juozapas Lesauskas, a také katechismus kvėdarnského kněze Antana Tiry­lia Nový krátký katechismus, snadný pro děti k přípravě na první svaté přijímání.

V neoficiálním hlavním městě Malé Litvy – Královci – byla roku 1913 vytištěna z němčiny přeložená náboženská učebnice Kristupase Jurkšaitise Wieros dalykai ant išz galwõs iszsimokinimo sziulems Rytprusu prowincō.

Klaipėdský kraj rovněž náležel k Malé Litvě. Roku 1883 vydal kněz Augustinas Švarkas (A. Schwark, 1824–po 1886) v Klaipėdě Katolický katechismus s připojeným stručným souhrnem událostí Starého a Nového zákona svatého Písma a několika potřebnými modlitbami. Jedná se o druhé opravené a doplněné vydání. První vydání vyšlo v roce 1863. Zde také roku 1903 vyšla druhá část Katechismu římských katolíků a roku 1904 Katechetika aneb nauka o duchovní výmluvnosti.

Jak je patrné z pojednaných katolických katechismů, polovina z nich vyšla v Malé Litvě (43 katechismů), o něco méně než čtvrtina (17 katechismů) pak mimo Velkou i Malou Litvu. Ve Spojených státech amerických, v Chicagu, vyšlo dokonce 7 katolických katechismů: D. Josefo Deharbės Větší římskokatolický katechismus pro litevské školy v Americe (1904), Rodericka Aloysia Eachena Úvodní katechismus (1910), který z angličtiny přeložil Mykolas Leonas Krušas. Roku 1914 vyšlo druhé vydání Eachenova Katechismu pro malé děti. V témže roce byl vytištěn Katechismus úplné abstinence. Třetí vydání Eachenova Katechismu pro malé děti vyšlo roku 1915. Kněz F. B. Serafinas přeložil z angličtiny a roku 1915 vydal dvoudílný Katechismus křesťanské nauky. Sestavený a schválený třetím baltimorským koncilem¹². Roku 1916 byl v Chicagu veřejnosti představen katechismus kněze Pranciškuse Gugise Stručný výklad pravd katolické víry. Katechismus je napsán „formou vyprávění, aby všichni mohli snáze porozumět“ (s. 1).

Ve Filadelfii byly vytištěny 3 katechismy: roku 1911 katechismus kněze P. Sauru­saitise Katechismus pro děti k prvnímu přijímání: výňatky z dekretu Posvátné kongregace S.S. o prvním přijímání, v letech 1912 a 1913 Stručný katechismus: schválený pro žemaitské a vilniuské biskupství a pro mohylevskou arcidiecézi (třetí vydání).

¹² Ačkoli podle údajů katalogu Litevské národní knihovny Martyna Mažvydase by knihovna měla mít obě části katechismu, nalezena byla pouze druhá.

Terminologija | 2008 | 15

165

V Shenandoahu (USA) byl roku 1906 připraven Katechismus o alkoholu¹³. Z francouzštiny jej přeložila publicistka, překladatelka a nakladatelka Julė Pranaitytė (1881–1944). Tam vyšel v letech 1907 a 1910 také Stručný katechismus: schválený pro žemaitské a vilniuské biskupství a pro mohylevskou arcidiecézi (třetí vydání).

V Brooklynu vyšel roku 1908 Stručný katechismus: schválený pro žemaitské a vilniuské biskupství a pro mohylevskou arcidiecézi (třetí vydání). Je uložen v archivu litevské kultury v Americe v Putnamu.

V Sankt Peterburgu (v letech 1914–1924 Petrograd, v předválečné Litvě se mu ještě říkalo Petrapilis, v letech 1924–1991 Leningrad) vyšlo roku 1916 dílo kněze Kazimierase Paltarokase ¹⁴Náboženství (svaté dějiny a katechismus). Kniha se skládá ze tří částí: I. Modlitby; II. Svaté dějiny; III. Katechismus. Autor v Předmluvě píše: „V Náboženství je katechismus úzce propojen se svatými dějinami. Vyprávění o svatých dějinách vysvětluje katechismus a katechismus vysvětluje to, co není ve svatých dějinách vyloženo souvisle. Proto jsem v této učebnici náboženství obě látky shrnul v jedné knížce“ (s. 3). Učebnici náboženství kritizoval roku 1917 v časopise Santara jazykovědec Jonas Jablonskis: „Katechismus kněze Paltarokase se pro dnešní i budoucí školu vůbec nehodí“ (Jablonskis 1933: 97–113). O náboženských termínech se však v recenzi nehovoří. Podle A. Jakštase jsou „svaté dějiny kněze Paltarokase ze všech nejlépe uspořádány. Kromě toho se vyznačují opravdu krásným, jasným jazykem. Pokud nejsou pro obecné školy zcela vhodné, pak snad jen ze dvou důvodů: zaprvé jsou příliš rozsáhlé, zadruhé příliš drahé“ (Jakštas 1923: 239).

Roku 1916 vyšel v Sankt Peterburgu nový opravený Stručný katechismus podle výkladu kněze Piliakauskise. Pravděpodobně jde o překlad A. Vytartase. Katechismus R. Filochovského přeložil do litevštiny také Antanas Skinderis. Katechismus, který připravil, Stručný katechismus kněze Piliakauskise, vydala roku 1916 v Moskvě E. Paukštė.

Celkem vyšlo v letech 1883–1916 za hranicemi Velké Litvy dokonce 60 katolických katechismů, z toho téměř polovina v období zákazu tisku. Je to zřejmý důkaz, že litevský národ odporoval zákazu tisku, vydával v zahraničí nelegální tiskoviny a šířil je ve Velké Litvě. Většina katechismů byla určena k výuce dětí. Kromě svého bezprostředního účelu – výkladu náboženských otázek – se tedy hojně používaly také jako učebnice.

¹³ Zdá se, že v té době se ve Spojených státech amerických prosazovala myšlenka abstinence. Byl vytištěn dokonce i katechismus: vždyť opilství je hřích.

¹⁴ K. Paltarokas (1875–1958) – Lietuvos Katalikų Bažnyčios veikėjas, nuo 1926 metų vyskupas. Parengė ir išleido religijos knygų, tikybos vadovėlių (plačiau žr. LTE 1981).

166 Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

Katechismy vydané ve Velké Litvě

V letech 1883–1916 bylo v Litvě – ve Vilniusu a Kaunasu – vydáno 26 katolických katechismů. V období zákazu tisku se tiskly v Malé Litvě. Nejvíce těchto náboženských knížek vyšlo ve Vilniusu Vilniaus žinių, v tiskárnách J. Zavadzkise, M. Kuki či jiných (19 katechismů).

Při zkoumání náboženské terminologie jsou velmi důležité katechismy veřejného činitele, aktivního ustalovače litevské liturgické terminologie a spolupracovníka katolického tisku, kněze Juozase Laukaitise (1873–1952) (podrobněji viz VLE XI 2007: 610). V roce 1904 (na obálce je uveden rok 1905) vyšel ve Vilniusu Mažasis Katekizmas Vaikeliams, prisiruošiantiems į pirmąją išpažintį ir šventą Komuniją. Druhé vydání vyšlo roku 1907 v Seinai, třetí roku 1914 tamtéž. Katechismy byly schváleny. Sestavovatel není uveden. Kněz J. Laukaitis byl na počátku 20. století jedním z nejvýznamnějších pěstitelů litevského jazyka v církvi. Jako první se vážně začal zabývat reformou modliteb – roku 1909 v Seinai založil takzvanou Modlitební komisi, jejímiž členy byli kněží A. Dambrauskas-Jakštas a A. Petrulis a lingvisté J. Jablonskis, K. Būga, J. Balčikonis a J. Šlapelis¹⁵.

Roku 1905 vyšly v tiskárně Vilniaus žinių hned čtyři publikace pro děti a mládež od kněze Dioniza Bončkovského (Dionizy Bączkowski, 1868–1953), přeložené z polštiny Julijonem Jasinskasem: Poteriai ir Katekizmas mažiems vaikams arba Trumpas išgulydmas to, ką katalikų vaikas privalo mokėti. Įrankis pradiniam tikėjimo Rymo-Katalikų Bažnyčios mokslui; Trumpas katekizmas arba Prisigaminimas atbuvimui išpažinties ir priėmimui komunijos šv. Rankvedis išgulydymui tikėjimo Rymo-Katalikų Bažnyčios; Vidutinis dogmatiškai-morališkasis katekizmas: rankvedis išgulydymui tikėjimo Rymo katalikų bažnyčios ir Rankvedis išgulydymui Tikėjimo vidutinėse mokyklose.

V témže roce vyšel ve Vilniusu Trumpas katekizmas: patvirtintas dėl Žemaičių ir Vilniaus vyskupysczu ir dėl Mohilevos archivyspukystės. Jde o katechismus připravený seinajským biskupem Antanem Karosem (1849–1947).

Roku 1905 vyšel také pouhých šestnáct stran dlouhý Trumpas katekizmas dėl jaunumenės. Autor a případně překladatel či sestavovatel nejsou uvedeni.

Roku 1906 vyšel v tiskárně Vilniaus žinių kněz Juozas Ambraziejus (1855–1915) Trumpas Rymo-katalikų katekizmas: vaikeliams išpažintin (spaviedin) prisiruošti. Roku 1907 v Šaltinyje (č. 19) psal Jurgis Baltrušaitis¹⁶,

¹⁵ O J. Laukaitisovi a reformě modliteb se podrobněji psalo v článku Religijos terminijos tvarkyba v časopise Draugija (Rimkutė 2006: 150).

¹⁶ J. Baltrušaitis (1882–1915) – religinių knygų autorius, kunigas, bendradarbiavęs Nedėldienio skaityme, Spindulyje, Vadove, Vilniaus žiniose ir kituose periodiniuose leidiniuose (LB I 2006: 171).

Terminologija | 2008 | 15

167

že katechismus byl zakázán církevními představenými. J. Ambraziejus téhož roku Vienybėje Lietuvos (č. 25) otiskl odpověď, že má římské schválení. V Šaltinyje (č. 23) však byl zveřejněn dekret, že tento tisk „byl 1907 IV 12 zařazen do Index librorum prohibitorum“.

V roce 1906 vyšel ve Vilniusu stručný Průvodce cestou víry a mravnosti k věčné blaženosti aneb krátký výkladový katechismus (přetištěno z Dangaus rakto), který připravil Jurgis Baltrušaitis. J. Baltrušaitis sestavil Krátký římskokatolický katechismus=Krótki rzymsko-katolicki katechizm, který vyšel v roce 1907. Jeho titulní strana i text jsou souběžně v litevštině a polštině.

První díl Katechetiškų pamokymų kněze Juozapase Rymeikise vyšel roku 1906 ve Vilniusu, druhý pak roku 1907 v Tilži. Jak píše sám autor v předmluvě k publikaci, jde o rozsáhlejší katechismus: „V této práci jsem použil známé polské příručky Stagračinského, Zollnera, Možejauského a dalších, přičemž jsem všude za základ kladl katechismus kněze Jokūbase Rozvodovského“ (s. 5). První díl Katechetiškų pamokymų je věnován podrobnějšímu výkladu modliteb „Otče náš“, „Zdrávas Maria“ a „Věřím v Boha Otce“. Druhý díl podrobně pojednává o deseti Božích přikázáních a pěti církevních přikázáních a také o hříších: sedmi hlavních, šesti proti Duchu svatému, čtyřech volajících do nebe po pomstě a devíti cizích.

V roce 1909 vyšla ve Vilniusu učebnice pro děti Svaté dějiny a katechismus. Z polštiny ji přeložil Liudas Gira (1884–1946)¹⁷, polský text je dílem mohylevského arcibiskupa, kněze S. Kozlovského (Szymon Marcin Kozłowski, 1819–1899).

V roce 1915 vyšel v tiskárně Martynase Kukty ve Vilniusu Katechismus o svátosti biřmování: s modlitbami a obřady v latině a litevštině. Z francouzštiny jej přeložil kněz V. Zacharevyčė.

V Kaunasu bylo během sledovaného období vydáno celkem 7 katolických katechismů. V roce 1906 vyšly dva: Malý katechismus strýce Atanase aneb stručný výklad pravd víry: určený dětem připravujícím se k prvnímu svatému přijímání a První zpověď a první svaté přijímání: příručka pro ty, kteří se připravují poprvé, který z polštiny přeložil A. Vytartas. V roce 1908 byl vytištěn Rozsáhlejší katechismus aneb výklad učení svaté římskokatolické církve, schválený pro žmujdskou a vilniuskou diecézi, připravený knězem Juozasem Skvireckasem a přeložený z polštiny Antanasem Baranauskasem. Tamtéž vyšel roku 1913 velmi útlý katechismus pro děti kněze Juozapase Lesauskase Pro nejmenší

¹⁷ L. Gira byl básník, kritik, dramatik, publicista a překladatel. V letech 1901–1905 studoval ve vilniuském kněžském semináři, knězem se však po jeho absolvování nestal. Spolupracoval s novinami Vilniaus žinios, Lietuvos ūkininkas, Viltis (LLE 2001: 155).

168

Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

katechismus pro děti. V roce 1915 vyšla v Kaunasu Elementorius ir naujai ištaisy tieji poteriai, patvirtinti Žemaičių vyskupo a také poněkud upravené vydání téže knížky pro děti.

V roce 1916 vydal M. Diršė v tiskárně Saliamonase Banaitise v Kaunasu Základy náboženství, schválené pro žmujdskou diecézi. Autor katechismu není uveden. Adomas Jakštas-Dambrauskas¹⁸ psal, že ačkoli se ve druhém desetiletí 20. století ve školách vyučovalo katechismu podle učebnic „biskupa Karose, Pilakauskise, Laukaitise, Sragise, Ranky, Širvyse, Lesauskase, Bončkauskase a dalších“, lze jim bohužel vytknout nejednu věc. Jazyk Základů náboženství je půvabný, jasný a čistý, modlitby jsou opraveny. „Někdo, kdo nedokáže zjistit, čím byly nahrazeny nové termíny a obraty, možná zalituje, že se nedrželo starého textu. <…>. Co je dnes nové, bude zítra úplně běžné a pozítří už staré“ (Jakštas 1923: 241–242).

EVANGELICKÉ LUTHERSKÉ KATECHISMY

V letech 1883–1916 vyšlo pouze 9 evangelických luterských (protestantských) katechismů a jejich revidovaných vydání¹⁹. Všechny vyšly mimo Velkou Litvu. Ve všech katechismech lze navíc pozorovat základní princip luterství – šířit pravdy víry v rodném jazyce.

V roce 1886 vyšel v Tilsitu, jak je uvedeno na titulní stránce, po jedenácté revidovaný Dr. Mertino Luteraus mažasis katgismas, trumpay išguldytas. Iš wokiškos kalbos lietuviškai perstatytas per K. W. O. Glogau, Tilžės Vyskupą²⁰ (obr. 3). Dvanácté revidované vydání tohoto katechismu vyšlo v roce 1905 a také v roce 1911. Katechismus přeložený Karlem Wilhelmem Ottou Glogauem (1805–1875), superintendentem tilsitské diecéze, překladatelem, sběratelem litevské lidové slovesnosti a spolupracovníkem G. Nesselmanna a A. Schleichera, byl v letech 1855–1918 přetištěn celkem šestnáctkrát a podle D. Kaunase „se prosadil ve školách. Náklad prvního vydání byl vyprodán během několika měsíců“ (Kaunas 1996: 386).

Kdo přeložil knihu Dr. Mertino Luteraus mažasis katgismas draug su trumpu išguldymu²¹ (1883, 1898, 1913), není dodnes známo. Předpokládá se, že

¹⁸ A. Jakštas-Dambrauskas (1860–1938) – kunigas, teologas, mokslininkas, rašytojas, kritikas, spaudos leidėjas, įvairių visuomeninių draugijų narys, „vienas žymiausių XX a. pradžios ir Lietuvos Respublikos tautinės kultūros veikėjų“ (Stonienė 2006: 113).

¹⁹ Názvy jsou v článku přepsány litevskými písmeny.

²⁰ Jde o překlad katechismu Dr. Martyno Lutherio mažasis katekizmas su trumpu komentaru (Dr. Martin Luthers Kleiner Katechismus nebst kurzer Auslegung), který připravil G. B. Weiss, rada königsberské konzistoře a dvorní kazatel, aktivní pracovník německého tisku. Právě tento katechismus měl „největší vliv na učebnice z konce 19. a počátku 20. století“ (Kaunas 1996: 386).

²¹ Jde o druhý překlad zmíněného katechismu G. B. Weisse.

Terminologija | 2008 | 15

169

Překladatelem je F. Kuršaitis, protože jazyk katechismu je mnohem lepší než jazyk katechismu K. V. O. Glogaua. Kromě toho byl vytištěn v Königsbergu. Tento katechismus vyšel v letech 1863–1917 celkem osmkrát, ačkoli obsah obou katechismů je téměř totožný (podrobněji viz Kaunas 1996: 387). V roce 1903 byl Mažasis katgismas draug su trumpu išguldymu vytištěn v Bitėnech.

V roce 1899 vyšel v Tilsitu v litevštině M. Lutherův Didysis katgismas. Z němčiny jej přeložila neznámá žena, která žila v ragainském okrese. Od Mažojo katgismo se liší tím, že je určen ke čtení dospělými doma. Kromě toho nejsou otázky víry předloženy obvyklou formou otázek a odpovědí, nýbrž formou logického dokazování.

Samostatnou zmínku zaslouží D. Martyno Liuterio Mažas katekizmas ir D. Jono Jokūbo Rambako Pamokslas apie išganymą dadą pirma 24 klausimuose trumpai suglaustas potam 237 klausimuose plačiaus išgul̃dytas., vydaný v roce 1916 v Petrohradě. Jde o „spojený katechismus M. Luthera a J. J. Rambacha“, vyznačující se lidovostí (Kaunas 1996: 387). Byl odstraněn ze škol, ale šířil se mezi shromážděnci – rolníky, v jejichž domech se konaly bohoslužby pro celé okolí. J. Jablonskis v roce 1917 v časopise Santaroje (č. 7) napsal, že „pro školu a kulturní účely je takový katechismus, jako je tento, přímo škodlivý: zde jsou jazyk i pravopis odporné, zde je pro dětského ducha jen velmi málo myslitelné potravy, zde se uvažuje zcela pošetile!...“ (Jablonskis 1933: 68). Podle jazykovědce katechismus přeložil úzkoprsý německý kněz, který neuměl litevsky, „a přeložil jej nejodpornějším způsobem“ (tamtéž). Podle jeho názoru se tento katechismus do školy vůbec nehodí, protože učebnice náboženství a mravouky je třeba vydávat v krásném, srozumitelném a přístupném jazyce (Jablonskis 1933: 69).

Obr. 3. Katechismus M. Luthera z roku 1886

170

Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

KATECHISMY EVANGELÍKŮ REFORMOVANÝCH

Litevské katechismy evangelíků reformovaných vydané v období sledovaném v tomto článku jsou pouze dva. Během celého 19. století byly vydány tři (1803, 1857 a 1861).

Po obnovení vydávání tisku byl roku 1909²² ve Vilniusu v tiskárně M. Kukty vytištěn Katechismus evangelické reformované víry pro děti (obr. 4). Připravil jej kněz Jonas Šepetys²³. Jde o rozšířené vydání Heidelberského katechismu. Podle Arūna Baublyse „byl tento katechismus zároveň první stručně vydanou učebnicí náboženství a prvním katechismem, který připravil litevský kněz selské původu“ (Baublys 1998: 35). Je napsán poměrně krásnou, správnou a čistou litevštinou. Barbarismů je málo, např.: kielikas, gercogienė, pėtnyčia atd.

Obr. 4. Katechismus evangelické reformované víry pro děti z roku 1909

Roku 1916 byl v Petrohradě vytištěn druhý katechismus evangelíků reformovaných – Katechismus evangelické reformované víry pro děti. Jde o oficiální válečné vydání, které schválila vojenská petrohradská cenzura rozhodnutím ze dne 13. září 1916. Ačkoli autor není uveden, předpokládá se, že jde o vydání katechismu J. Šepetise. Struktura této knížky se od struktury vydání z roku 1910 příliš neliší. „Vydání tohoto katechismu bylo významnou událostí, která ukázala, že i za nepříznivých podmínek, daleko od vlasti, litevští evangelíci re-

²² Na obálce katechismu je uveden rok 1910, na titulním listu rok 1909 (viz obr. 4).

²³ Jonas Šepetys (1867–1941) – evangelikų reformatų kunigas, Vilniaus parapijos superintendentas, aušrininkas, rūpinęsis lietuvių kalbos reikalais, redagavęs ir savo lėšomis leidęs pirmą reformatų religinį laikraštį Pasiuntinys (1907–1913 m.), taip pat reformatų žurnalą Mūsų Žodis (Kregždė 1978: 165, 177–179).

Terminologija | 2008 | 15

171

formáty nezapomněly na svůj nejdůležitější úkol a věnovaly prostředky i čas vzdělávání dětí a mládeže“ (Baublys 1998: 43).

Lze zmínit, že roku 1936 byl znovu vydán katechismus, který napsal kněz J. Šepetys, a také Heidelberský katechismus (výňatek z náboženství pro děti ev.-ref.). z roku 1943, připravený A. Šernasem.

VÝZNAMOVÉ SKUPINY NÁBOŽENSKÝCH TERMÍNŮ V KATECHISMECH

V této části se náboženské termíny užívané v katechismech probírají podle významu. Příklady byly vybrány z knížek: Stručný katechismus kněze Filochowského. Přeložil Vaiszgantas (1901), Katolické katechismy. Nejnutnější pro děti a prostý lid, s čítankou a příručkou pro ministranty (1903), kněze Kazimierase Skrodzkise Stručný katechismus aneb příručka k dobré zpovědi a svatému přijímání (1904), kněze J. Laukaitise Malý katechismus pro děti připravující se k první zpovědi a svatému přijímání (1904), Příručka k výkladu víry na středních školách (1905)²⁴, kněze J. Šepečise Katechismus evangelické-reformované víry pro děti (1909 a 1916), biskupa K. Paltarokase Náboženství (svaté dějiny a katechismus) (1916). Cílem tohoto článku není podat vyčerpávající analýzu. Záměrem je představit pouze obecnější pozorování a základní významové skupiny termínů užívaných v katechismech. Uvádějí se jednoslovné i víceslovné termíny různého původu: původně litevské, mezinárodní i cizí litevštině. V závorkách je uveden původ nelitevských termínů. U některých mezinárodních termínů není uveden zprostředkující jazyk. U starších výpůjček se původ rovněž neuvádí. Při určování původu se vycházelo z Slovníku litevského jazyka, v němž jsou zaznamenány téměř všechny nelitevské náboženské termíny zmíněné v článku, s výjimkou některých mezinárodních slov²⁵, a z nejnovějších slovníků cizích slov.

Celkem se rozlišuje 13 významových skupin náboženských termínů. Každou z nich lze samozřejmě podrobněji rozebrat. Kromě toho spolu tak či onak souvisejí.

Základní pravdy křesťanské víry, např.: věčný život²⁶ KERTV¹ 3, KERTV² 3, TM 6 (srov. život věčný TFK 8); vykoupení TM 82 (srov. vykoupení lidí TM 81); vzkříšení z mrtvých

²⁴ Toto není běžný katechismus. Jak se píše v Prakalboje, jde o příručku, z níž se má vyučovat „dětičky připravující se k prvnímu přijímání“ (s. 5).

²⁵ Většina nelitevských náboženských termínů je v Lietuvių kalbos žodynu označena znakem „x“ a hodnocena jako nespisovná.

²⁶ Příklady jsou uvedeny v autentickém pravopisu. Některé termíny cizího původu se dnes již neužívají. Mají litevské ekvivalenty.

172

Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

siujų TM 85, vzkříšení TFK 8, Kristovo vzkříšení z mrtvých KERTV¹ 20, vzkříšení těl z mrtvých KERTV¹ 7; Kristovo tělo KERTV¹ 26, KERTV² 26 (řec. Christos), pravé tělo Ježíše Krista TM 122 (řec. Iēsous < hebr. Ješūa < Jehōšūa; řec. Christos), pravá krev Ježíše Krista [krev] TM 122, Krev Pána Ježíše Krista TFK 26, Kristova [Krev] TM 122, Nejsvětější Krev TM 124; odpuštění hříchů KERTV¹ 6, KERTV² 6, TM 6 (také odpuštění hříchů KK 28 (pol. grzech, rus. грех)); spása KERTV¹ 6, spása duše TFK 11; zjevení TM 71, Boží zjevení TM 71, Boží zjevení KERTV¹ 4, KERTV² 4, Boží prozřetelnost TM 76, Boží milost KERTV¹ 23, KERTV² 23, Boží hněv KERTV¹ 14, KERTV² 14, [Boží] trest KERTV¹ 14, KERTV² 14; víra TFK 11, KERTV¹ 6, KERTV² 6, TM 8, zbožná víra KERTV¹ 4, KERTV² 4 atd.

Označení náboženských postav, např.: Bůh27 KERTV¹ 3, KERTV² 3, Bůh Otec TFK 7, TM 5, Bůh Otec všemohoucí TM 5 (srov. všemohoucí Bůh Otec KERTV¹ 7, KERTV² 7), Pán Bůh TM 7, Bůh všemohoucí TM 12, Bůh Syn TFK 11, TM 6, Bůh v Trojici TM 142; Trojice KERTV¹ 40, KERTV² 39 (pol. trójca); spasitel KERTV¹ 3, KERTV² 3, Spasitel KERTV¹ 17, KERTV² 16, Spasitel Ježíš Kristus KERTV¹ 15, KERTV² 15; paní Marie KERTV¹ 7, KERTV² 7 atd. Do této skupiny lze zařadit také označení věřících, šiřitelů víry či nevěřících a dalších osob, např.: apoštol TFK 42, KK 23, KERTV¹ 27, KERTV² 26, TM 72 (pol. apostol < řec. apostolos), Boží dítě KERTV¹ 3, KERTV² 3, kacíř KK 22 (lat. haereticus < řec. hairetikos), kardinál TM 87 (lat. cardinalis), farář TFK 24, KK 24 (pol. pleban < lat. plebanus < plebs), klerik TM 135 (lat. clericus), zpovědník TM 132, papež KK 22 (pol. papież < lat. papa < řec. pappas), prorok KERTV¹ 27, KERTV² 26, věřící KERTV¹ 26, KERTV² 26, biskup KK 29 (pol. biskup, wiskup < řec. episkopos) atd.

Zvlášť je třeba zmínit označení nadpřirozených bytostí, např.: Bůh Duch svatý TM 6 (srov. Bůh duch KK 11, Bůh Duch Szventa TFK 11), Duch svatý KERTV¹ 7, KERTV² 7, anděl KERTV¹ 46, KERTV² 45, TM 12 (st. rus. < řec. angelos, také aniotas TFK 15 (pol.

²⁷ Termíny Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý lze uvést také ve skupině základních pravd křesťanské víry, protože první nejdůležitější pravdou víry, kterou je třeba znát „kvůli spáse duše“, je: Věřím, že je jeden Bůh ve třech osobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý (TFK 11).

Terminologija | 2008 | 15

1 7 3

aniol < lot. < angelus < řec. angelos), anděl strážný TM 77, archanděl TM 11 (také arkaniuolas KK 10 (pol. archaniol < lot. archangelus < řec. archangelos), piktasis KERTV¹ 45, KERTV² 44, ďábel KERTV¹ 47, KERTV² 46 atd.

Názvy náboženských knih a textů, např.: Biblia KERTV¹ 5, KERTV² 5 (lat. biblia < řec. biblion), Breviorius LRKB 12 (lat. breviarium), Evangelija KERTV² 18, TM 83 (pol. ewangelia < řec. euangelion), Jezaus Kristaus Evangelija KERTV² 8, katechismus KK 7 (lat. catechismus < řec. katēchismos), Mišiolas LRKB 12 (pol. mszał < lat. missale), Kniha Nového zákona TM 71, Pontifikál LRKB 12 (lat. pontificale), Kniha Starého zákona TM 71, Svaté písmo KERTV² 5 (srov. Szwentrazstis TFK 16) atd.

Názvy úkonů a jevů spojených s vírou, např.: almužna KK 29 (pol. jałmużna), péče KK 10 (bělorus. aneka, pol. opieka), pokání TM 10, srov. Pokūta MKV 7 (pol. pokuta), vykonání pokání TM 133, Boží soud TFK 17 (bělorus. cyд), jít ke zpovědi TK 31 (pol. spowiedź), litovat hříchů TFK 29, zničení dědičného hříchu KK 28, zpověď TM 131 (srov. vyznání TM 108, také spaviednė KK 25), bití se v prsa TM 97, modlení TM 97, vyznání hříchů TM 130, porušení přikázání TM 110, přijetí posledního pomazání TM 134, modlit se TK 61 (srov. pol. pacierz), trestání TFK 35 (pol. karanie), pečlivé vzpomínání na hříchy TFK 30, přijetí svátosti TM 127, vedení člověka ke spáse TM 86 atd.

Názvy svátostí, např.: svátost pokání TM 127, biřmování KK 29 (pol. bierzmowanie; srov. biřmování neboli posílení ve svaté víře MKV 7), svátost křtu TFK 28 (lat. sacramentum), křest MKV 7, kněžství KK 27, svátost těla a krve TFK 37, manželství LRKB 99, MKV 7, svátost pokání TFK 31, poslední pomazání KK 38, svátost biřmování KK 29, svátost posledního pomazání KK 38, svátost zpovědi KK 32, svátost biřmování TM 120, Szwencziausis Sakramentas TFK 24, Nejsvětější svátost oltářní TM 11 (pol. ołtarz < lat. altar < altus, dále srov. lat. alta ara, altaria), svatý křest KERTV¹ 30, KERTV² 29 atd.

Názvy hříchů a neřestí, např.: podvádění KERTV¹ 42, KERTV² 41, obžerství TFK 10, hanebná chlípnost KERTV¹ 41, KERTV² 40, lakota KERTV¹ 34, KERTV² 34, MKV 8, dědičný hřích KK 12, pomsta KERTV¹ 41, KERTV² 40, nenávist KERTV¹ 41, KERTV² 40, nečistota MKV 8 (srov. pol. czystota), smilstvo KERTV¹ 41, KERTV² 40,

174 Aušra Rimkutė │ 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų…

závist KERTV¹ 34, KERTV² 34, MKV 8, rouhání KERTV¹ 42, KERTV² 41, hněv KERTV¹ 41, KERTV² 40, pýcha MKV 8, žárlivost MKV 8, slabost KERTV¹ 14, KERTV² 13, lakomství KERTV¹ 42, KERTV² 41, lenost MKV 8, lenivost KERTV¹ 14, KERTV² 13, zabití KERTV¹ 41, KERTV² 40, krádež KERTV¹ 42, KERTV² 41, vražda KERTV¹ 42, KERTV² 41 atd.

Názvy ctností, např.: ctnost (cnata) TFK 11, moudrost TFK 11, víra KERTV¹ 6, KERTV² 6, naděje MKV 8, TFK 11, láska MKV 8, láska k Bohu TFK 11, čistota ducha TM 117, tělesná čistota TM 117, spravedlnost TFK 11, síla TFK 11, střídmost TFK 11 atd.

Názvy náboženských obřadů, např.: oběť svaté mše KK 24 (pol. ofiera; pol. msza < lat. missa), obětování TM 124, církevní obřady (neboli ceremonie) TFK 40 (lat. caerimonia), přijímání KK 30, KERTV¹ 33, KERTV² 32 (lat. communio), oběť Kristova těla a krve KERTV¹ 32, KERTV² 32, svatá mše KK 24, mše TM 7, pohřeb LRKB 41, kázání KK 24, KERTV¹ 5, KERTV² 5, procesí LRKB 41 (lat. processio) atd.

Názvy liturgických předmětů, např.: Beránek Boží KERTV¹ 19, KERTV² 19, Boží stůl TM 109, chléb TFK 7, KK 30, KERTV¹ 31, KERTV² 31, TM 122, hrob KK 15 (bělorus. эпоб, pol. grób), kalich LRKB 48, KERTV¹ 31, KERTV² 31 (srov. pol. kielich, něm. Kelch), kropenka LRKB 50 (pol. kropidło, bělorus. крапіло), [posvěcený] křížek TM 137, kříž KERTV¹ 19, KERTV² 19, kalíšek LRKB 49 (hybridní, srov. bělorus. кубок, pol. kubek), monstrance LRKB 49 (lat. monstrantia < monstrare), hostie KK 30 (lat. hostia), patena LRKB 48 (lat. patena), kropicí nádoba LRKB 51, také olej TM 134, víno KERTV¹ 33, KERTV² 32 atd.

Názvy svátků, slavených dnů a dalších časových pojmů souvisejících s náboženstvím, např.: advent LRKB 105, KERTV¹ 39, KERTV² 38, TM 109 (pol. adwent, lat. adventus), den Nanebevstoupení KERTV¹ 40, KERTV² 39, Zelený čtvrtek KERTV¹ 40, KERTV² 39 (bělorus. чацверг), Velký pátek KERTV¹ 40, KERTV² 39 (bělorus. пятніца), postní doba KERTV¹ 39, KERTV² 39 (bělorus. гавенне), Hromnice LRKB 108 (pol. gromnica), Vánoce KERTV¹ 39, KERTV² 38, čas biřmování KK 29 (pol. bierzmowanie), svátek Neposkvrněného početí TM 81, svátek zemřelých KERTV¹ 40, KERTV² 39, Letnice KERTV¹ 40, KERTV² 39, den svatého přijímání TM 127 (lat. communio), Velikonoce KK 25, KERTV¹ 40, KERTV² 39 (bělorus. вялік (дзень)), Květná neděle KERTV¹ 39–40, KERTV² 39 (bělorus. нядзеля) atd.

Terminologija | 2008 | 15

1 7 5

Názvy různých náboženských míst (včetně administrativního členění církve), např.: atklanė KK 15 (pol. otchłań), Bazilika LRKB 15 (lat. basilica < řec. basilikē), Bažnyčia TFK 25, KK 19, TM 7, čyščius KK 37 (pol. czyściec), dangaus karalystė TFK 12, TM 139, dangus KK 7, KERTV¹ 7, KERTV² 7, Dievo karalystė KERTV¹ 12, KERTV² 11, Katedra LRKB 15 (řec. kathedra), klausykla TM 132, koplyčia LRKB 17 (pol. kaplica < lat. capella), pragaras KERTV¹ 7, KERTV² 7, presbiterija LRKB 18 (řec. presbyterion), skaistykla TM 92, svietas KERTV¹ 3, KERTV² 3 (bělorus. свет) a další.

Názvy církevních oděvů a jejich částí, např.: alba LRKB 40 (lat. alba), arnotas LRKB 41 (pol. ornat < lat. ornatus), dalmatika LRKB 42 (lat. dalmatica (vestis)), humerola arba antpetinė LRKB 40 (lat. humerale; dnes – humerolas), kapa LRKB 41 (pol. kapa < lat. cappa), komža LRKB 41 (pol. komża < lat. camisia), stula LRKB 41 (pol. stula < lat. stola < řec. stolē), sutonas LRKB 40 (franc. soutane < ital. sottana; dnes – sutana), tijara LRKB 46 (lat. tiara < řec. tiara; dnes – tiara), tunika LRKB 42 (lat. tunica) a další.

Jak je tedy z příkladů patrné, n á b o ž e n s k é t e r m í n y jsou slova a slovní spojení označující základní pravdy křesťanské víry, náboženské činitele i nadpřirozené bytosti, náboženské knihy a texty, úkony a jevy související s vírou, svátosti, hříchy, neřesti, ctnosti, náboženské obřady, liturgické potřeby, církevní (náboženské) svátky, sváteční dny a další časové pojmy související s náboženstvím, různá náboženská místa, administrativní členění církve, církevní oděvy a jejich části atd. Jde o pojmy související s duchovní (náboženskou, konfesní) oblastí.

ZÁVĚRY

1. Katechismus je mimořádně důležitým žánrem církevní literatury. Učí chápat základy křesťanství a jeho mravní a etické normy, na nichž je založen samotný život křesťana. V období třiatřiceti let (1883–1916) vyšlo 86 katolických a 11 protestantských (9 evangelicko-luterských a 2 evangelicko-reformovaných) katechismů. V období zákazu tisku byly vydávány za hranicemi Velké Litvy. Katechismy byly určeny především dětem a mládeži k výuce. Sehrály tedy důležitou roli jako litevský slabikář a prostředek rozvoje mateřského jazyka. Podle A. Jakštase „téměř každý významnější katecheta usiloval o vytvoření vlastního katechismu. Počet katechismů tak každoročně rostl; byly sepsány a vydány v mno-

176 Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

ha exemplářích – každý s vlastní metodou, vlastní terminologií a vlastním plánem“ (Jakštas 1923: 239). Kromě toho je zřejmé, že sestavovatelé katechismů považovali za nutné vysvětlovat termíny nelitevského původu (zejména internacionalismy). Nejčastěji je vysvětlovali litevským ekvivalentem – někdy vhodným, jindy nikoli. Existuje mnoho variant termínů.

2. Náboženské termíny jsou slova a slovní spojení označující základní pravdy křesťanské víry (amžinasis gyvenimas, išganymas, tikėjimas), náboženské činitele (apaštalas, eretikas, išganytojas, popiežius, vyskupas), jakož i nadpřirozené bytosti (angelas, Dievas, Dvasia, velnias aj.), náboženské knihy a texty (Biblija, Evangelija, Šventas Raštas), úkony a jevy související s vírou (almūžna, atgaila, išpažintis, poterius kalbėti), svátosti (Krikštas, Kunigystė, Moterystė, Paskutinis Patepimas), hříchy (apsirijimas, paleistuvystė, žmogžudystė), neřesti (puikybė, rūstybė, tingėjimas), ctnosti (dorybė, išmintis, viltis, meilė), náboženské obřady (atnašavimas, mišios, pamaldos, pamokslas, procesija), liturgické potřeby (duona, ostija, smilkytuvė, vynas), církevní (náboženské) svátky, sváteční dny a další časové pojmy související s náboženstvím (adventas, gavėnia, Sekminės, Velykos), různá náboženská místa (dangus, čiūstis, pragaras, skaistykla), administrativní členění církve (bazilika, bažnyčia), církevní oděvy a jejich části (alba, arnotas, sutonas, tunika) a další.

ŠALTINIAI

TFK – Trumpasis Kun. Filochovskio katekizmas. Vaiszganto verstas. Antrą kartą išleistas, pataisytas, Vilnius, 1863 (įrašas pieštuku – Tilžė, 1901, trečia laida).

KK – Katekizmai katalikiški. Visureikalingiausi dėl vaikų ir žmonių prasczoių su Lementoriu ir Ministranturu, Bitėnai, 1903.

TK – K. Skrodzkis. Trumpas Katekizmas arba Vadovėlis į gerą Spaoviednę ír šv. Komuniją, Tilžė, 1904.

MKV – J. Laukaitis. Mažasis Katekizmas vaikeliams, prisiruošiantiems į pirmą išpažintį ir šventą Komuniją, Vilnius, 1904.

LRKB – Rankvedys Išguldymui Tikėjimo vidutinėse mokyklose. D. 3: Liturgika arba Išguldymas Apeigų Rymo-Katalikų Bažnyčios. Sudėjo Mag. Šv. Theologijos Kn. D. Bončkovskis. Lietuviškai išvertė Kn. Julijonas Jasienskis, Vilnius, 1905.

KERTV¹ – J. Šepetys. Katekizmas evangelikų-reformatų tikėjimo vaikams: su priedais, Vilnius, 1909 (ant viršelio –1910).

KERTV² – J. Šepetys. Katekizmas evangelikų-reformatų tikėjimo vaikams, Petrapilis, 1916.

TM – K. Paltarokas. Tikybos mokslas (Šv. Istorija ir Katekizmas), Petrapilis, 1916.

LITERATŪRA

Baublys A. 1998: XIX–XX a. Lietuvos evangelikų reformatų bažnyčios lietuviški katekizmai. – Renesanso ir reformos įtaka Mažajai Lietuvai, Klaipėda, 24–45.

Biržiška V. 1929: Lietuvių bibliografija: Spaudos uždraudimo laikas (1865–1904 m.). D. 3, Kaunas.

Biržiška V. 1935: Lietuvių bibliografija. D. 4 (1905–1914 m.). T. 1 (1905–1909 m.), Kaunas.

Terminologija | 2008 | 15 1 7 7

Biržiška V. 1939: Lietuvių bibliografija. D. 4 (1905–1914 m.). T. 2 (1910–1914 m.), 1 sąs. (1910 m. ir I–IV d. papildymai), Kaunas.

Jablonskis J. 1933: Jablonskio raštai 2: Švietimo reikalai. Red. J. Balčikonis, Kaunas.

Jakštas A. 1923: Mūsų Naujoji prozos literatūra (1904–1923). T. 2, Kaunas.

Kaunas D. 1996: Mažosios Lietuvos knyga: Lietuviškos knygos raida 1547–1940, Vilnius.

KEŽ 1997: Knygotyra. Enciklopedinis žodynas, Vilnius.

KIŽ 1997: Krikščioniškosios ikonografijos žodynas, Vilnius.

Kregždė J. 1978: Lietuvos Reformatų raštija: istorinė apžvalga, Chicago.

LB I 2006: Lietuvos bibliografija. Knygos lietuvių kalba. T. 3. 1905–1917. Kn. 1. Knygos ir autoriniai smulkieji leidiniai, A–L, Vilnius.

LB II 2006: Lietuvos bibliografija. Knygos lietuvių kalba. T. 3. 1905–1917. Kn. 2. Knygos ir autoriniai smulkieji leidiniai, M–Ž, Vilnius.

LKŽ_e 2005: Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002): elektroninis variantas www.lkz.lt, Vilnius.

LLE 2001: Lietuvių literatūros enciklopedija, Vilnius.

LTE 1981: Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 8, Vilnius.

LTSRB 1985: Lietuvos TSR bibliografija. Serija A. Knygos lietuvių kalba. T. 2. 1862–1904. Kn. 1, A–P. Sud. E. Binkytė ir kt. Red. kol. V. Merkys ir kt. Ats. red. A. Lukošiūnas, Vilnius.

LTSRB 1988: Lietuvos TSR bibliografija. Serija A. Knygos lietuvių kalba. T. 2. 1862–1904. Kn. 2, R–Ž. Sud. E. Binkytė ir kt. Red. kol. V. Merkys ir kt. Ats. red. A. Lukošiūnas, Vilnius.

Merkys V. 1994: Draudžiamosios lietuviškos spaudos kelias 1864–1904, Vilnius.

PV 2006: Pasaulio vietovardžiai. Europa, Vilnius.

PV 2008: Pasaulio vietovardžiai. Amerika, Vilnius.

Rimkutė A. 2006: Religijos terminijos tvarkyba Draugijoje. – Terminologija 13, Vilnius.

RŽ 1991: Religijotyros žodynas, Vilnius.

Stonienė V. 2006: Lietuvos knyga ir visuomenė: nuo spaudos draudimo iki nepriklausomybės atkūrimo (1864–1990), Vilnius.

TŽŽ 2001: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius.

VaitkTŽŽ 2003: Vaitkevičiūtė V. Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius (e. leidimas).

VLE IX 2006: Visuotinė lietuvių enciklopedija 9, Vilnius.

VLE XI 2007: Visuotinė lietuvių enciklopedija 11, Vilnius.

CATECHISMS FROM 1883–1916 AND SEMANTIC GROUPS OF TERMS OF RELIGION FOUND IN THEM

The catechism is a very important literary form of the Church. It teaches the basics of Christianity, its moral and ethic norms, which make the foundation for the life of a Christian. During the period of thirty three years (between 1883 and 1916) there were 86 Catholic and 11 Protestant (9 Lutheran and 2 Calvinist) catechisms published. During the period when printing in Lithuanian was prohibited catechisms were published outside the borders of Lithuania Major. Catechisms are mainly aimed at teaching children and youth, therefore they had an important role as primers in Lithuanian and as educators of the native language. According to A. Jakštas, “nearly every well-known catechist took care to prepare his own catechism. Thus the number of catechisms grew with every year; there were a lot of them written and published – each one in its own particular method, particular terminology and particular plan” (Jakštas 1923: 239). Furthermore it is obvious that compilers of catechisms had a need to explain terms of non Lithuanian origin (mostly international words). Most frequently such terms were explained using the Lithuanian equivalent – sometimes more, sometimes less successful. Variants of terms were abundant.

In this article terms of religion are considered to be words and combinations of words, which name the supernatural (angelas (angel), Dievas (God), Dvasia (Spirit),

178 Aušra Rimkutė | 1883–1916 m. katekizmai ir jų religijos terminų...

velnias (devil)), rites (atnašavimas (sacrifice), mišios (Mass), pamaldos (service), pamokslas (sermon), procesija (procession)), actions related to religion (atgaila (penance), išganymas (salvation), išpažintis (confession)), Church celebrations (Sekminės (Whit Sunday), Velykos (Easter)), names of objects (grabas (coffin), kielikas (chalice), ostija (host), patena (paten)), moral principles of the Christian life, behaviour to be avoided or to be followed (atgailos atlikimas (execution of repentance of sins), gailestis už griekus (repentance of sins), išmalda (pittance), malda (prayer), tikėjimas (faith)), religious books and texts (Biblija (Bible), Evangelija (Gospel)), sacraments (Krikštas (Baptism), Kunigystė (Holy Orders), Moterystė (Matrimony), Paskutinis Patepimas (Anointing of the Sick)), sins and their kinds (apsirijimas (gluttony), godulystė (greed), vagystė (stealing), žmogžudystė (killing)) and names of persons (apaštalas (apostle), eretikas (heretic), išganytojas (Saviour), popiežius (Pope), vyskupas (bishop)) and other.

Gauta 2008-12-01

Aušra Rimkutė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas: [email protected]

Terminologija | 2008 | 15

179