Ekologizace, ozelenění a další české ekvivalenty angl. greening v dokumentech institucí Evropské unie

ROBERTAS STUNŽINAS

Institut litevského jazyka

KLÍČOVÁ SLOVA: politika, zemědělská politika, ozelenění, ekologizace, synonyma.

Na společnou zemědělskou politiku pro období 2014–2020 se vztahují určité požadavky na ochranu životního prostředí; jedním z nich je zavádění ustanovení o ozelenění. Ozelenění znamená snahu o dosažení vyšších standardů ochrany biologické rozmanitosti, půdy, vody a klimatu na většině zemědělské půdy v Evropě. Opatření v rámci ozelenění zahrnují diverzifikaci plodin, zachování trvalých travních porostů a vyčlenění plochy v ekologickém zájmu (úhoru, terasy, krajinného prvku, ochranného pásu nebo jiného objektu s environmentální hodnotou). Za provádění ustanovení o ozelenění se zemědělcům poskytují přímé platby (podrobněji viz www.zum.lt).

Ozelenění není pouze pojmem zemědělské politiky Evropské unie. Je to zásadní princip světonázoru zelené politické orientace EU, která se zabývá rozvojem zelené energetiky a nízkoemisních hospodářství, snižováním emisí v letecké dopravě, vytvářením zelené ekonomiky a zelených (šetřících energii, využívajících obnovitelné zdroje energie, chránících zdroje a ekosystém a pomáhajících předcházet vzniku odpadu a znečištění) pracovních míst a dalšími podobnými záležitostmi. Termín ozelenění je zařazen do mnohojazyčné terminologické databáze EU (IATE) a jeho obecný význam zní „učinit příznivějším pro klima nebo životní prostředí“ (IATE). Tento termín a jeho synonyma se široce používají v právních předpisech Evropské unie a Litvy, dostaly se také do tisku a běžného jazyka, např.: „Značná část zemědělců v zemi s obavami očekává období 2015–2020 programu Evropské unie pro rozvoj venkova. Jednou z nejméně jasných a nejvíce děsivých věcí pro ně je požadavek na ozelenění“.

¹Mělo by to být „učinit příznivějším pro klima nebo životní prostředí“.

Terminologija | 2014 | 21

111

požadavek na ozelenění“ (ukinin...lt). „Jedním z nejrealističtějších opatření ke zmírnění uvedených hrozeb je ekologizace zemědělství neboli, jak se dnes módně říká, ozelenění (angl. greening)“ (valstietis.lt).

V překládaných dokumentech institucí Evropské unie je ozelenění ekvivalentem angl. greening. Kromě něj se používá také ekologizace; tento termín je v terminologické databázi EU IATE uveden jako synonymum. Z dokumentů institucí EU je však patrné, že ozelenění je nový jazykový jev a že před jeho vznikem se angl. greening překládalo mnoha jinými ekvivalenty. Za účelem zjištění rozmanitosti a proměn ekvivalentů angl. greening bylo prozkoumáno 209 dokumentů institucí EU z let 2004–2014, z nichž bylo vybráno 280 ekvivalentů angl. greening². Článek dále zkoumá litevské ekvivalenty angl. greening³ z hlediska jejich užívání, vyjadřování, vývoje a synonymie v právních předpisech a dokumentech institucí EU.

Angl. greening je termín, který se rychle šíří v právních předpisech a dokumentech EU. Počet dokumentů, v nichž se používá termín greening, je znázorněn na obrázku⁴.

Obr. Počet anglických dokumentů, v nichž se používá angl. greening, 2004–2014⁵ r.

² Z každého dokumentu byly vybrány pouze odlišné termíny. Termíny opakující se v různých dokumentech byly zahrnuty za účelem zjištění konzistentnosti jejich užívání. Termín nebo ekvivalent se uvádí v citaci.

³ Článek vychází z širokého pojetí ekvivalentů a za ně považuje všechny jazykové jednotky, jimiž se překládá angl. greening.

⁴ Vychází se z údajů databáze právních předpisů Evropské unie a dalších veřejných dokumentů „EUR-lex“.

⁵ V dokumentech z roku 2014 je méně výskytů angl. greening, protože údaje byly shromažďovány před koncem roku.

112 Robertas Stunžinas │ Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

Termín se používá při hovoru o tom, jak učinit oblasti činnosti státu, hospodářská odvětví nebo konkrétní věci příznivějšími pro životní prostředí či klima. Nejčastěji označuje úpravu dopravy (24% všech výskytů), ekonomiky (14%), zemědělství a jeho politiky (13%), pracovních míst (8%), vyplácených podpor (6,7%), veřejných a soukromých zakázek (5%), daní (2,5%) a průmyslu (1,7%) ve prospěch životního prostředí či klimatu. Termín se používá také v souvislosti s dalšími oblastmi – technologiemi, dodavatelským řetězcem, prostředím řek a jiných vodních ploch, programy financování, vzděláváním, materiály letadel, činností institucí, energetickým sektorem, investicemi a obchodními modely. Anglickému termínu greening⁶ v litevských dokumentech odpovídá velké množství ekvivalentů – bylo zjištěno téměř osmdesát různých slov a slovních spojení: podstatná jména, přídavná jména, spojení podstatných jmen či přídavných jmen, slovesná spojení a různé syntaktické konstrukce. Většina ekvivalentů obsahuje kořen podstatného jména ekologija, menší část kořen podstatného jména aplinka, sloves saugoti, tausoti, žalinti nebo jiné kořeny.

EKOLOGIE, EKOLOGIZACE, EKOLOGICKÝ

A DALŠÍ PŘÍBUZNÉ EKVIVALENTY

Labai dažnai lietuviškuose ES institucijų dokumentuose angl. greening atitinka terminais⁷ laikytini leksiniai vienetai – daiktavardžiai ir daiktavardiniai žodžių junginiai. Tokie atitikmenys sudaro beveik pusę visų skirtingų atitikmenų. Trys ketvirtadaliai terminų ar jų dėmenų turi daiktavardžio ekologija šaknį. „Ekologija – biologijos šaka, tirianti gyvosios ir negyvosios gamtos sąveiką bei gyvosios gamtos tarpusavio ryšius“ (VLE V 380). Viename dokumente angl. greening atitinką⁸ mokslo srities pavadinimas – ekologija. Jis vartojamas tada, kai kalbama apie politikos priemones, pvz.: „<...> nurodo, kad šiandien esama daugybės vietos ir regioninio valdymo politikos priemonių; naujovėms, kurios gali padidinti našumą, ir ekologijai [“Both innovation, which can bring productivity gains, and greening, which can create new demands and markets <...>”], dėl kurios gali atsirasti nauja paklausa ir rinkos <...>“

⁶ Anglické greening se používá také v jiných významech – osazování rostlinami a zezelenání. Používají se české ekvivalenty – osévání travním porostem, ozelenění, rozšiřování zelených ploch, zezelenání.

⁷ Terminais paprastai laikomi daiktavardžiai (Gaivenis 2002: 30).

⁸ Ekvivalenty jsou vymezeny formálně, protože při překladu se často mění větná struktura.

Terminologija | 2014 | 21

113

(52010IP0376)⁹. V některých dokumentech je tentýž pojem chápán jako obecná vlastnost a označuje se termínem ekologiškumas, např.: „K tomu je nezbytná účinná a formální účast občanské společnosti prostřednictvím demokratických procesů a systémů dialogu v otázkách a projektech významných pro e k o l o g i z a c i ekonomiky [„A precondition for this is effective, formal participation by civil society, through democratic processes and systems of dialogue, in issues and projects that are significant to the g r e e n i n g of the economy and to sustainable development“] a udržitelný rozvoj“ (52011AE1386). Termíny ekologija a ekologiškumas nelze považovat za přesné ekvivalenty anglického greening – označují vlastnosti činnosti, dění či procesu. Zde lze hovořit o částečné terminologické synonymii – různé termíny se používají k označení téhož jevu skutečnosti. Obecně je synonymie termínů typická pro počáteční fáze utváření terminologie, kdy ještě nebyl vybrán nejvhodnější termín pro daný pojem a současně existuje několik termínů či variant (Gaivenis 2002: 125). Synonyma vznikají zdůrazněním různých aspektů označovaného objektu, v důsledku sklonů autorů, jazykové politiky, tvorby neologismů, používání oficiálních a neoficiálních, nových a zastaralých termínů, rozdílné znalosti vlastního jazyka a extralingvistických faktorů (o příčinách synonymie podrobněji viz Keinys 1980: 42; Гринев 1993: 106). Většinu ekvivalentů anglického greening lze považovat za kontextová synonyma, tedy taková, jejichž synonymní vztahy se dočasně utvářejí v určitém kontextu a určité komunikační situaci.

Nejčastějšími ekvivalenty pojednávaného termínu jsou termíny označující úkon zvyšování či posilování určité vlastnosti. Nejdůsledněji (v letech 2005, 2007–2014) se používá složený termín zvyšování ekologičnosti. Používá se v souvislosti s téměř všemi oblastmi: leteckou dopravou, zemědělstvím, veřejnými zakázkami, ekonomikou, politikou, podporami a průmyslem, např.: „Zvyšování e k o l o g i č n o s t i letecké dopravy [„The g r e e n i n g of air transport <...>“]: vyvíjet technologie ke zmírnění dopadu letectví na životní prostředí s cílem snížit množství emisí oxidu uhličitého (CO₂) na polovinu, snížit specifické emise oxidů dusíku (NOₓ) o 80% a o polovinu snížit vnímaný hluk“ (52005PC0440); „EHSV upozorňuje, že na tomto zemědělském rozpočtu se Komise mohla dohodnout pouze po stanovení nezbytného zvýšení e k o l o g i č n o s t i“ [„The EESC notes that agree-

⁹ Číslo v závorkách je identifikační číslo zdroje („Celex“). Podle tohoto čísla lze zdroje vyhledat v databázi právních předpisů Evropské unie a dalších veřejných dokumentů „EUR-lex“.

114

Robertas Stunžinas

Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

ment v Komisi o tomto rozpočtovém přídělu na zemědělství byl možný pouze zahrnutím odkazů na potřebu ekologizace zemědělství“] (52012AE1050); „Cíle, metody a nástroje evropského semestru musí i nadále zahrnovat ekologizaci průmyslových procesů v jednotlivých odvětvích a celé ekonomiky [“In its objectives, methods and instruments, the European Semester should continue to address the greening of existing industrial processes in individual sectors <...>”], aby bylo možné překonat krizi na základě udržitelnějšího modelu rozvoje“ (52013AE7466); „Pokud jde o SZP a nařízení o přímých platbách[16], cíle ekologizace reformy SZP [“As regards the CAP and the Direct Payments Regulation[16] the “greening” objectives of the CAP reform <...>”], které jsou jednou z hlavních priorit společné zemědělské politiky po roce 2013, široce podporují evropské instituce, členské státy i další partneři“ (52012DC0531); „Tato situace poškozuje společnosti, které hodně investovaly do zlepšování výkonnosti a ekologizace svých obchodních modelů“ [“This situation penalises those companies who have been investing a lot in improving their performances and greening their business models”] (52013SC0112); „Výbor se domnívá, že ekologické označení všech potravinářských výrobků, čerstvých i zpracovaných, by bylo prvním krokem ke skutečné ekologizaci dodavatelského řetězce“ [“The Committee believes that an Ecolabel on all food products, fresh and processed, would be the first step towards a genuine greening of the supply chain”] (52009AE0338); „Ekologizace ekonomiky [“Greening the economy is a major task <...>”] je důležitým úkolem a musí být uskutečněna v mnoha různých rovinách <...>“ (52011AE1386). Je třeba upozornit, že v anglických textech se anglické ekologizace často uvádí v uvozovkách. Uvozovky naznačují, že se anglický termín používá v přeneseném významu. Často se podle anglického vzoru zbytečně píší do uvozovek i české termíny, např. „zvyšování ekologičnosti“ (C2006/316E/02; 52006IP0528). V jednom dokumentu je pojem vyjádřen složeným termínem označujícím samovolný proces – zvyšování ekologičnosti, např.: „Pro ekologická pracovní místa jsou zapotřebí dovednosti; na několika konferencích, včetně konference belgického předsednictví, se hovořilo o známkách ekologizace pracovních míst“ [“<...> evidence of the greening of jobs was discussed at several conferences <...>”] (52011TA1215(23)). Dalšími termíny označujícími proces posilování této vlastnosti jsou: podpora ekologičnosti, usilování o ekologičnost, ekologičnosti se-

Terminologija | 2014 | 21

115

posílení části určené k podpoře ekologičnosti, např.: „Dokumenty, o nichž informovaly členské státy, se obecně týkají ekologizace zadávání veřejných zakázek [“In general, the documents reported by Member States relate to the greening of public procurement <...>”] <...>“ (52010DC0006); „Ekologické hospodářství neboli úsilí o ekologizaci ekonomiky [“<...> process of greening an economy can be conceived as one of the crucial means <...>”] lze chápat jako jeden ze zásadních prostředků k vytvoření podmínek pro udržitelnější rozvoj v budoucnosti“ (52010IE1177); „Komise se domnívá, že SZP po roce 2013 by měla zahrnovat další formy přímých plateb, které by pomohly podpořit ekologičtější zemědělství (posílení části přímých plateb určené k podpoře ekologičnosti) [“(the greening of direct payments) ”] <...>“ (52011AE0531). Někdy se uvádí, že je něco uváděno do souladu s ekologickou vědou – orientace na ekologii, propojení s ekologií, např.: „<...> scénář integrace, který zahrnuje významné změny politik, například lépe cílené přímé platby a jejich orientaci na ekologii [“<...> greening of direct payments and reinforced strategic targeting for rural development policy <...>“], které posilují strategické plánování politiky rozvoje venkova a lépe ji propojují s dalšími oblastmi politiky EU <...>“ (52011PC0626); „Propojení přímých plateb zemědělcům s ekologií“ [“Greening of direct payments”] (52011DC0500).

Některé ekvivalenty označují činnost, jejímž cílem je učinit něco ekologičtějším. Názvy činností s českými příponami ekologizace (2006–2007, 2009, 2013–2014) a ekologizování (2009, 2012) patří k nejčastěji používaným ekvivalentům. Používají se v souvislosti s dopravou, ekonomikou, pracovními místy, zemědělstvím, průmyslem a životním prostředím, např.: „Evropská centra pro dopravní technologie připravila strategické výzkumné agendy, které zahrnují ekologizaci pozemní a letecké dopravy“ [“activities include the greening of surface and air transport, the modernisation of air traffic management <...>”] (52006DC0314); „Nejvýrazněji se projeví změny ve struktuře odvětví zaměstnanosti – vznik nových „ekologických“ pracovních míst, ekologizace stávajících pracovních míst [“<...> greening of existing jobs <...>”] a zánik některých stávajících pracovních míst“ (52009DC0639); „<...> navrhuje i nadále podporovat proces ekologizace zemědělství [“<...> suggests providing further support for the broadly defined processes of greening agriculture <...>”] v širokém smyslu“ (52007AR0127); „Toto průzkumné stanovisko se zabývá ekologizací prostředí oceánů a řek“

116 Robertas Stunžinas | Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

ekologizace prostředí oceánů a řek [“This exploratory opinion examines ‘greening’ of the environment of oceans <…>”] <…>“ (52009AE0868). K označení činnosti se používá také termín s mezinárodní příponou – ekologizace. Bylo zjištěno, že tentýž termín se často používá i v jiných jazycích, např. francouzsky écologisation, španělsky ecologización, lotyšsky ekoloģizācija, slovensky ekologizácia (IATE). Vzhledem k tomu, že se v anglických dokumentech ecologisation téměř nepoužívá, je obtížné říci, jaký má význam a zda konkuruje termínu greening.

Vedle ekologizace a ekologizování lze uvést složený termín činění ekologičtějším, např.: „Evropská unie si často stanovuje ambiciózní cíle, ale neuvádí opatření a zdroje k jejich dosažení. To platí i pro činění pracovních míst ekologičtějšími¹⁰ [“In the case of ‘greening of jobs’ <…>”] <…>“ (52010AE1174). Podobný význam mají ekvivalenty formování ekologického jednání, ekologické přizpůsobení, např.: „<…> protože Komise oznámila několik iniciativ v oblasti boje proti změně klimatu zaměřených na formování ekologického jednání v dopravě [“<…> whereas, as far as greening transport is concerned <…>”] <…>“ (52009IP0119); „<…> navrhuje, aby další úvahy o agendě „Lisabon plus“ (které mají začít v roce 2010) vycházely ze struktury současné Lisabonské strategie (konkurenceschopnost evropského průmyslu a jeho ekologizace, více a kvalitnějších pracovních míst, sociální začlenění, udržitelnost [“ <…> competitiveness and greening of European industries, more and better jobs, social inclusion, sustainability”] <…>“ (52009IP0120). Ekvivalent oblast ekologičnosti nevyjadřuje znaky činnosti, např.: „Aby bylo zajištěno dosažení významných výsledků v roce 2012 <…> v oblasti ekologizace světové ekonomiky [“To secure a significant outcome on the greening of the global economy in 2012”] <…>“ (52010IE1177).

Většina uvedených ekvivalentů je univerzální a používá se v souvislosti s různými oblastmi a věcmi. Konkrétní význam má výraz ekologický přístup; používá se v souvislosti s každodenními návyky a spotřebou, např.: „Podpora ekologického přístupu [“Promotion of greening the use habits <…>”] v každodenních návycích <…>“ (C2004/191/02). Užší význam mají ekvivalenty s dalšími složkami – vývoj ekologičtějších technologií, ekologické zemědělství, ekologická opatření,

¹⁰ Má být „činění pracovních míst ekologičtějšími“.

Terminologija | 2014 | 21

117

např.: „Ekonomická rentabilita by byla hlavním faktorem a vývoj ekologičtějších technologií by nebyl prioritou, nýbrž dodatečným přínosem“ (52007PC0315); „Téma: SZP a propojení 30% plateb s ekologizací“ (C2012/285E/01). V dokumentech v angličtině se používá pouze výraz greening, např.: “Cost efficiency would be the main driving factor with greening an additional benefit and not a priority” (52007PC0315); “Subject: CAP — 30% of payments linked to greening” (C2012/285E/01). Některé ekvivalenty nejsou syntakticky samostatné – používají se pouze s názvy objektů, např.: ekologické využívání dopravy, podpora ekologických veřejných zakázek, rozvoj ekologičtější ekonomiky, ekologičtější pěstování potravinářských plodin, vytváření ekologičtější společné zemědělské politiky, např.: „Ekologické využívání dopravy [“Greening of transport and internalisation <...>”] a internalizace externích nákladů (hlasování)“ (C2009/234E/03);

„Podpora vývoje a využívání technologií šetrných k životnímu prostředí a ekologických veřejných zakázek [“Encouraging the development and use of environment-friendly technologies, the greening of public procurement <...>”], se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, a rušení subvencí a dalších politických opatření škodlivých pro životní prostředí může zlepšit výsledky inovační činnosti a zvýšit příspěvek k udržitelnému rozvoji příslušných odvětví“ (32005H0601); „Proces rozvoje ekologičtější ekonomiky [“Nevertheless, the process of greening the economy could be a powerful tool <...>”] však může být mocným nástrojem v boji proti hospodářskému poklesu a přispět k oživení výroby a růstu zaměstnanosti“ (52012IE1304); „V současnosti jsou nejaktuálnějšími otázkami takzvaná udržitelná intenzifikace a ekologičtější pěstování potravinářských plodin [“Sustainable intensification” and greening of food crop production <...>”], které pomáhají dosahovat vyšších výnosů bez negativního dopadu na životní prostředí a bez zvětšování rozlohy obdělávané půdy“ (52013PC0262); „Téma: Začlenění tradičních olivových hájů do ekologizace společné zemědělské politiky“ [“Subject: Inclusion of traditional olive groves in the ‘greening’ of the Common Agricultural Policy”] (C2012/168E/01).

Anglické greening se často překládá neterminologicky – přídavnými jmény, spojeními podstatných jmen a příčestí, slovesy a slovesnými či slovesného typu spojeními. V této skupině ekvivalentů převažují přídavná jména ekologický a ekologičtější, např.: „<...> s ohledem na své usnesení z roku 2009“

118

Robertas Stunžinas

Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

ze dne 11. března o ekologizaci dopravy a internalizaci externích nákladů <...>“ [“<...> having regard to its resolution of 11 March 2009 on the greening of transport <...>”] (52010IP0260); „Politika zahrnuje několik návrhů na udržitelnější (ekologičtější) námořní dopravu“ [“This policy includes several proposals improving the sustainability (greening) of maritime transport”] (52008DC0433).

Přídavná jména ekologický, ekologičtější a ekologický se používají i v případech, kdy je anglické greening součástí složeného výrazu, např.: „Ve sdělení Komise ze dne 8. července 2008 nazvaném „Ekologizace dopravy“ (4) [“<....> Commission Communication of 8 July 2008 on Greening Transport (4) <...>”] se zdůrazňuje, že hlavní výzvou pro Společenství při snaze zpomalit změnu klimatu a zvýšit konkurenceschopnost Evropy je podpora udržitelné mobility“ (52009AP0248); „Ekologizace Evropy“ [“Greening Europe”] (52007IP0197); „Jednou z priorit nového Sedmého rámcového programu, který Komise nedávno navrhla, bude výraznější orientace na ekologičtější leteckou dopravu [“A stronger orientation towards “greening” air transport <...>”] a větší pozornost věnovaná jejímu vlivu na změnu klimatu“ (52005DC0459); „EU musí vypracovat ucelený a konzistentní návrh cílů této mezinárodní ekologické iniciativy a naplnění dlouhodobých příslibů ohledně výše podpory“ [“The EU needs to develop a coherent and consistent proposal for the goals of this international greening ambition and for fulfilling long-standing pledges for levels of support”] (52010IE1177); „<...> se domnívá, že v celé EU by měly být prostřednictvím programů rozvoje venkova a také prostřednictvím dobrovolných ekologických opatření budoucí SZP [“<...> ‘greening’ measures of the future of the CAP <...>”] možné využívat účinná opatření na úsporu energie a hospodaření s energií v zemědělských podnicích i na místní úrovni <...>“ (52012IP0011).

U přídavných jmen ekologický, ekologický a ekologičtější je třeba rozlišovat slovotvorná a gramatická synonymní stupňová vyjádření. Za slovotvorná synonyma lze považovat přídavná jména ekologický a ekologický – mají společný slovní základ, stejný slovotvorný význam, podobný lexikální význam a odlišné slovotvorné formanty (k pojetí slovotvorných synonym podrobněji viz Vaskelienė, Kučinskienė 2012: 153). Přídavná jména ekologický a ekologičtější lze považovat za gramatická synonyma stupňových tvarů – v tomto případě se jejich významy sbližují a za určitých okolností se mohou jednotlivé stupňové tvary vzájemně zastupovat (o takových případech synonymie podrobněji viz Pikčilingis 1969: 39).

Terminologija | 2014 | 21

119

K přídavným jménům lze zařadit také adjektivní výrazy – anglické greening se překládá také spojením podstatného jména a příčestí podporující ekologizaci, např.: „<…> vyzývá k začlenění auditu klimatických dopadů na pracovišti do standardů podnikového výkaznictví, aby se zvýšila transparentnost politik p o d p o r u j í c í c h e k o l o g i z a c i a sledování snižování emisí [“<…> in the monitoring of g r e e n i n g policies and emissions reductions <…>”] <…>“ (52009IP0042). Anglické greening se často překládá slovesy – ekologizovat, např.: „V Evropě je velký potenciál pro vytváření ‚zelených‘ pracovních míst[3] a ‚e k o l o g i z o v á n í‘ stávajících pracovních míst [“The scope for creating new ‘green jobs’[3] and for g r e e n i n g of existing jobs <…>”] <…>“ (52009DC0639); „Jak se domnívá Komise, nejlepším způsobem řešení uvedených zbývajících problémů je zrušení registračních poplatků a jejich začlenění (způsobem neutrálním z hlediska příjmů) do poplatků za užívání, jakož i harmonizace a e k o l o g i z a c e zdanění automobilů“ [“<…> as well as the harmonisation and ‘g r e e n i n g’ of car taxation <…>”] (52012DC0756). Často se používají slovesná a slovesného typu spojení – zvyšovat ekologičnost, zaměřovat na ekologii, učinit ekologičtějším, podporou ekologičnosti, s cílem dosáhnout ekologičnosti, propojením s ekologií, ve spojení s ekologií, např.: „Ochrana životního prostředí závisí na udržitelných zdrojích energie a přizpůsobování se změně klimatu, což povede k novým způsobům práce a ke zvyšování e k o l o g i č n o s t i pracovních míst [“<…> and this will lead to new ways of working, the ‘g r e e n i n g’ of jobs <…>”] <…>“ (52010IE1165); „Výsledky analýzy ukazují, že orientovat podporu z hlediska e k o l o g i e je možné [“The analysis shows that g r e e n i n g is possible <…>”] při nákladech přijatelných pro zemědělce, avšak nevyhnutelně s určitou administrativní zátěží“ (52011PC0626); „Na sektor dopravy připadá 25% všech emisí CO₂ v EU, a proto je nezbytně nutné systém u č i n i t e k o l o g i č t ě j š í m [“<…> hence the absolute need for a “g r e e n i n g” of the system <…>”] <…>“ (52006PC0364(02)); „Politika soudržnosti navíc přispívá k vytváření jednotného trhu ve všech regionech Evropské unie, zejména podporou konkurenceschopnosti malých a středních podniků a e k o l o g i z a c í ekonomiky [“<…> in particular by boosting the competitiveness of the SMEs, g r e e n i n g the economy <…>”] <…>“ (52012AR1529); „<…> vítá závazek usilovat o ekologičtější SZP a žádá, aby se při e k o l o g i z a c i SZP pro příjemce uplatňovala jasná, závazná a přesná kritéria ochrany půdy a udržitelného využívání podzemní—

1 2 0

Robertas Stunžinas

Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

... vody [“<...> and requests that the greening of the CAP <...>”] <...>“ (52011AR0283). Je třeba upozornit, že tato spojení a výše zmíněná slovesa ekologinti, ekologizuoti se často používají spolu s termíny ekologinimas, ekologizavimas, ekologiškumo didinimas, orientavimas į ekologiją, darymas ekologiškesnio, ekologiškumo siekimas, susiejimas su ekologija. V takových případech lze hovořit o terminologických transformacích, jejichž vznik mohly ovlivnit otázky překladatelské techniky a snaha překládat plynule a nikoli substantivními konstrukcemi. Slovních spojení se slovesem je ještě více: daryti labiau ekologiškų¹¹, vytvářet ekologičtější, podporovat ekologičtější, zajišťovat ekologičtější, rozvíjet ekologičtější, usilovat o ekologičtější, stát se ekologičtějším. Někdy se anglický termín překládá vysvětlujícími konstrukcemi: aby se (všechna pracovní místa) stala ekologičtějšími; aby (námořní doprava) ještě více splňovala požadavky na ochranu životního prostředí, např.: „Sociální partneři se mohou dlouhodobě zavázat k tomu, aby se všechna pracovní místa stávala ekologičtějšími“ [“The social partners can undertake ongoing ‘greening’ of all jobs”] (52010AE1174); „Ze sedmého rámcového programu EU pro dopravu (FP7) byla poskytnuta podpora několika výzkumným projektům, jejichž cílem bylo především připravit inovativní koncepce pro námořní dopravu, včetně technologií čistých lodí, alternativních paliv a provozních strategií, aby námořní doprava ještě více splňovala požadavky na ochranu životního prostředí“ [“<...> alternative fuels and operation strategies for greening the maritime transport”] (52013DC0475). Vyskytují se i jiná neterminologická vyjádření – snaha učinit ekologičtějším, např.: „Snaha učinit leteckou dopravu ekologičtější [“The greening of air transport <...>”] <...>“ (C2006/316E/02). V teorii překladu se v takových případech hovoří o popisném neboli vysvětlujícím způsobu překladu. Jde o typ přibližného překladu bezekvivalentní lexiky, při němž se denotativní význam lexikální jednotky výchozího jazyka popisuje volným spojením slov cílového jazyka, které vyjadřuje některé podstatné rysy denotátu (Pažūsis 2014: 277). Používání přídavných jmen, adjektivních slovních spojení, sloves a slovesných spojení mohlo být způsobeno tím, že se angl. greening považovalo za přídavné jméno, příčestí nebo sloveso. Angl. přípona -ing je mnohoznačná a umožňuje tvořit slovesná podstatná jména, příčestí a přídavná jména (ODE 2010: 898).

¹¹ V překladu se nevyhnuli chybě, kdy se instrumentál a druhý stupeň označují příslovcem labiau „více“ – správně má být daryti ekologiškesnį.

Terminologija | 2014 | 21

121

Četnost neterminologických vyjádření a používání dlouhých vysvětlujících syntaktických konstrukcí může navíc naznačovat, že se překladatelé vyhýbali používání konkrétních termínů. Důvody vyhýbání se termínům mohly být různé – nejasnost pojmu, hledání vhodných vyjadřovacích prostředků či nemožnost nalézt termín vhodný pro různé oblasti. Bylo zjištěno, že méně přesné ekvivalenty se objevují v raných překladech (obsah pojmu ještě nebyl jasný) nebo v překladech nižší úrovně, například v protokolech a stanoviscích. Obtížnost nalezení vhodného termínu dokládá vynechání ekvivalentu a použití nepřeloženého termínu, např.: „V rámci SZP se bude rovněž podporovat zemědělská činnost šetrná k životnímu prostředí, například diverzifikace plodin, ochrana trvalých travních porostů a vymezování a zachování zemědělské půdy a lesních oblastí s vysokou ekologickou hodnotou“ [“Greening of the CAP will also promote the environmentally beneficial agricultural practices of crop diversification, the protection of permanent grassland, and the establishment and maintenance of ecologically valuable farmland and forest areas”] (52012PC0710); „Budou systematicky prováděna strategická hodnocení dopadů na životní prostředí a rovnost žen a mužů, včetně dopadů souvisejících s rozpočtem [“greening the budget”] a odvětvovou podporou.“ Nejasnost anglického termínu se navíc projevuje také v rozmanitosti překladů základového slova green. Rasuolė Vladarskienė napsala, že překladatelé v orgánech EU překládají angl. green různými způsoby a přídavné jméno žalias má různé významy, např.: green design – ekologický design; green auditing – environmentální audit; green job – ekologické pracovní místo, pracovní místo šetrné k životnímu prostředí; green tax – ekologická daň; green business – ekologický podnik; green technology – ekologická technologie (Vladarskienė 2014: 7).

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ŠETRNOST K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ, EKOLOGIZACE (ZELENÁ TRANSFORMACE) A DALŠÍ EKVIVALENTY SE STEJNÝM ZÁKLADEM

Velký počet termínů vytvořených od podstatného jména ekologija mohl být způsoben také vlivem jiných jazyků. V dokumentech v jiných jazycích se rovněž často užívá podstatné jméno ekologija a jeho odvozeniny, např.: francouzsky l’écologisation, polsky kwestie ekologiczne (52010IP0376), německy Ökologisierung, polsky ekologizacja (52012AE1050), bulharsky екологизирането, slovinsky ekologizacija (52013AE7466). Termíny se základem podstatného jména ekologija převažují jako ekvivalenty angl. greening také ve vícejazyčné terminologické databázi EU IATE, např.: německy Ökologisierung, španělsky ecologización, francouzsky écologisation, italsky ecologizzazione, lotyšsky ekoloģizācija, polsky ekologizacja.

122

Robertas Stunžinas

Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

To, že termíny odvozené od názvu vědního oboru nejsou vhodné pro překlad angl. greening, dokládá používání jiných ekvivalentů. Litevské termíny s jinými kořeny tvoří méně než čtvrtinu všech terminologických ekvivalentů. Část z nich souvisí s termínem ochrana životního prostředí. „Ochrana životního prostředí je systém právních, technologických, technických, biologických a jiných opatření, který pomáhá sladit využívání přírodních zdrojů se zachováním prostředí vhodného pro život živých organismů a člověka“ (VLE I 656). Termíny ochrana životního prostředí, ochrana prostředí se jako ekvivalenty angl. greening používají v prvních dokumentech, které pojednávají o zemědělské politice, např.: „Zvláštní zpráva č. 14/2000 (Úř. věst. C 353, 8. 12. 2000) o SZP a ochraně životního prostředí [“<…> ‘Greening the Cap’ <…>”], bod 47“ (52004SA0009). Někdy se termín používá s dodatečnou složkou – oblast ochrany životního prostředí, např.: „Certifikát EMAS/iniciativy Agentury v oblasti ochrany životního prostředí“ [“<…> Greening the Agency initiatives <…>”] (32006B0488). V tomto případě se místo užšího pojmu používá pojem širší – ekologizace (ozelenění) je pouze jedním z požadavků ochrany životního prostředí. Užší význam má termín environmentální hledisko, např.: „Proto se plán hospodářské obnovy výrazně zaměřuje na inovace a investice EU realizované s ohledem na environmentální hlediska“ [“<…> emphasis on innovation and greening of EU investment <…>”] (52008DC0800).

Některé ekvivalenty označují méně intenzivní činnost – šetrnost k životnímu prostředí, rozvíjení aspektu šetrnosti k životnímu prostředí, např.: „Návrhy revidované společné zemědělské politiky a opatření Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova navíc počítají s novými opatřeními na ochranu životního prostředí [“New greening measures are also foreseen <…>”] <…>“ (52012DC0626). Táž činnost se popisuje zdůrazněním jiných rysů pojmu – zvyšování šetrnosti k životnímu prostředí, provozování (loďstva) s menší škodlivostí pro životní prostředí, např.: „Pracovní dokument útvarů Komise „Rozvoj NAIADES II. Podpora, ekologizace a začleňování vnitrozemské vodní dopravy do společného dopravního prostoru EU“ [“Promoting, greening and integrating inland waterway transport <…>”] <…>“ (52013DC0623); „K provádění NAIADES II je zapotřebí financování na podporu politických opatření (koordinačních, řídicích a přípravných činností), výzkumu a inovací, infrastruktury a provozování loďstva s menší škodlivostí pro životní prostředí“ [“RDI for greening the fleets <…>”] (C2013/264/09). Dále se používají výrazy udržitelnosti rei-

Terminologija | 2014 | 21

123

požadavky, vyšší nároky na udržitelnost. Kromě toho se angl. greening překládá adjektivními a slovesnými spojeními, např.: šetrnější k životnímu prostředí, méně škodlivý pro životní prostředí, učinit šetrnějším k životnímu prostředí, snižovat škody na životním prostředí, vytvářet prostředí neškodící životnímu prostředí. Někdy se pojem upřesňuje pomocí dalšího členu – učinit udržitelnějším („zelenějším“), např.: „Měly by se nejen vyčleňovat prostředky na zelená řešení, ale také učinit udržitelnějšími („zelenějšími“) všechny veřejné i soukromé investice“ [“<...> greening of all public and private investments”] (52011DC0571).

Termín ozelenění je nový, v dokumentech EU se objevuje od roku 2013. Tento termín se ustaluje a používá při hovoru o mnoha oblastech – pracovních místech, dávkách, podnicích, plodinách aj., např.: „V roce 2014 byla v Evropské platformě pro účinné využívání zdrojů (EREP) rovněž zdůrazněna důležitost vypracování rozsáhlé strategie pro ozelenění pracovních míst, dovednosti a vzdělávání [“<...> the need to develop a broad strategy for greening jobs <...>”] <...>“ (52014DC0446); „Ozelenění malých a středních podniků [“Greening SMEs <...>”] s cílem zvýšit konkurenceschopnost a udržitelnost“ (52014DC0440); „Vzhledem k tomu, že se na některé plochy nevztahují požadavky na ozelenění [“<...> greening obligations <...>”] nebo jejich dodržování nevyžaduje vysoké náklady, členským státům by měla být i nadále ponechána možnost nezohledňovat takové plochy při určování složitých případů <...>“ (32014R0639).

Ačkoli je ozelenění novým termínem, jeho zárodky lze najít i dříve. Například v roce 2008 se používala spojení zelené cíle, přechod k zelenému, usilovat o zelenější, např.: „Ačkoli většina těchto peněz bude použita na financování výzkumných činností, které nesouvisejí se ZVZ, režijní náklady projektů (nejvýše 7% přidělené podpory) by bylo možné použít na ‚zelené‘ cíle“ [“<...> the overheads of the projects <...> would be suitable for “greening”] (52008DC0400); „Ozelenění soukromého zadávání zakázek [“Greening private procurement”] (52008DC0400); „<...> zdůrazňuje, že je naléhavě nutné usilovat o ‚zelenější‘ rozvojovou politiku a pomoc EU a že by to mělo být prováděno v souladu s ustanoveními politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu [“Stresses that a ‘greening’ of the EU’s development policy <...>”] <...>“ (52008IP0032). V souvislosti s rozpočtem Evropské unie se používá složený termín opatření k ozelenění, např.: „Prvky související s ochranou životního prostředí stanovené v reformních návrzích Komise, zejména v návrzích reforem zemědělské, rybářské a kohezní politiky Unie, které mají být financovány z opatření k ozelenění rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 [“<...> backed by the proposals for

124

Robertas Stunžinas

Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

greening the Union budget <...>”], jsou určeny k podpoře těchto cílů“ (32013D1386). Je třeba upozornit, že základní sloveso ozelenění, ozelenit, se v právních předpisech a dokumentech Evropské unie a Litevské republiky nepoužívá; vyskytují se pouze tvary slovesa zelenat se, např.: „Aby se při postupném ‚zelenání‘ ekonomik rozvinutých i rozvojových zemí naplnily přísliby vytvoření bezpečnějšího a přívětivějšího světa, je třeba věnovat větší pozornost rozvoji v oblasti environmentální politiky“ [“<...> the “greening” of the developed and developing countries economies <...>”] (52009DC0461). Někdy se angl. greening překládá adjektivem – zelený, např.: „Kromě toho by bylo snadnější zajistit, aby prostředky získané tímto způsobem byly skutečně vynakládány na zelené iniciativy“ [“<...> will indeed be spent in ‘greening’ initiatives <...>”] (52009AE0868).

Termín ozelenění lze hodnotit dvojím způsobem. Je zřejmé, že vznikl kalkováním. Při morfémovém kopírování strukturálního významu útvarů ve výchozím jazyce se v cílovém jazyce vytvářejí útvary analogické slovotvorné, neboli strukturální, hodnoty, nazývané kalky či překladové ekvivalenty, jejichž cílem je rozvíjet slovní zásobu cílového jazyka (Pažūsis 2014: 261). V terminologické teorii se zpravidla slepé kalky považují za nevhodné jazykové jednotky – „Slepý překlad slov nebo slovních spojení z jiných jazyků je pro jazyk škodlivý, protože doslovné kalky většinou neodpovídají vnitřním požadavkům jazykového systému“ (Keinys 1980: 94). Kromě toho se ozelenění jako překladový kalk řadí mezi nemotivované termíny¹². Lze dodat, že význam základového slova ozelenit není zcela jasný – v dokumentech Evropské unie ani v litevských právních předpisech se nepoužívá. Na druhou stranu analýza příkladů ukazuje, že se za deset let nepodařilo najít vhodný termín odpovídající danému pojmu. Ekologizace a další termíny stejného slovního základu nejsou pro označení daného pojmu vhodné, protože činnost spočívající v ozelenění není vždy založena na kritériích ekologické vědy. Kromě toho se adjektivum zelený již dlouho¹³ stalo obecným označením politického hnutí (nebo jeho představitele), které bojuje za ekologii a ochranu přírody¹⁴. Konečně, kalkování termínů lze považovat za jeden ze způsobů rozšiřování jazykových prostředků, zvláště potřebný v případech, kdy jazyk nemá vlastní prostředky vyjádření.

¹² Vertinius nemotyvuotais terminais laiko V. Danilenko (plačiau žr. Даниленко 1977: 63).

¹³ Slovo zelení je doloženo v stenografických záznamech Nejvyšší rady z roku 1991.

¹⁴ R. Vladarskienė píše: „To, že se v evropských jazycích stále častěji používají názvy zelené barvy ve významu ‚ekologický, odpovídající přírodním zákonům‘, zaznamenal před několika lety Aloyzas Gudavičius <...>. Podle jeho názoru se však litevské slovo zelený, -á v tomto významu používá mnohem úžeji, patrně pouze ve spojení Strana zelených a zelení, ‚představitelé společenského hnutí bojujícího za ekologii‘“ (Vladarskienė 2014: 7).

Terminologija | 2014 | 21

125

ZÁVĚRY

1. Angl. greening je termín, který se v dokumentech institucí Evropské unie používá stále častěji a označuje cíle směřování zelené politiky EU – učinit různé oblasti státní činnosti, odvětví hospodářství, technologie, životní prostředí a další věci šetrnějšími k životnímu prostředí a klimatu. V litevských dokumentech tomuto termínu odpovídá téměř osmdesát různých jazykových jednotek, z nichž téměř polovinu tvoří termíny – podstatná jména a jmenná spojení.

2. Více než tři čtvrtiny termínů jsou odvozeny od podstatného jména ekologie nebo obsahují členy odvozené od tohoto podstatného jména. Angl. greening se nejčastěji překládá složenými názvy činností. Pojem nejpřesněji označují názvy činností. Ostatní termíny nebo jejich členy jsou odvozeny od slov životní prostředí, chránit, šetřit, zelený, ozelenit. Ozelenění je nový termín, avšak termíny obsahující kořen adjektiva zelený se používaly již dříve.

3. Angl. greening se rovněž překládá adjektivy, spojeními podstatných jmen a příčestí, slovesy, slovesnými a slovesného typu spojeními a výkladovými syntaktickými konstrukcemi. Většina neterminologických výrazů je utvořena s podstatným jménem ekologie.

4. Mnohé z probíraných termínů a dalších ekvivalentů jsou univerzální a používají se ve vztahu k různým věcem. Některé termíny se užívají s upřesňujícími členy, vyskytují se také ekvivalenty s konkrétním významem. Synonymnost ekvivalentů je dána podobností lexikálních významů základových slov nebo členů; v některých případech lze rozlišit slovotvorná synonyma a gramatická synonyma stupňových tvarů. Základem významové blízkosti značné části ekvivalentů je pouze kontext.

5. Rozmanitost výrazových podob ekvivalentů angl. greening mohla být způsobena nejasností pojmu, zdůrazňováním různých jeho rysů, víceznačností překládaného slova, různou kvalitou překladů či otázkami překladových postupů, průběžným hledáním vhodných ekvivalentů nebo vlivem jiných jazyků.

PRAMENY¹⁵

C2004/191/02 – Demonstrativní projekty v oblasti ochrany životního prostředí financované z finančního nástroje pro životní prostředí (LIFE): pokyny.

52004SA0009 – Zvláštní zpráva č. 9/2004: „Lesnická opatření v rámci politiky rozvoje venkova, spolu s odpověďmi Komise“.

32005H0601 – Doporučení Rady ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Společenství.

¹⁵Seřazeno chronologicky. Dvě číslice před písmeny označují poslední dvě číslice roku. Například čtvrtá a pátá číslice identifikačního čísla 52009DC0639, „09“, označuje, že dokument byl vypracován v roce 2009.

126

Robertas Stunžinas

Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

52005PC0440 – Návrh rozhodnutí Rady o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013).

32006B0488 – Opravný rozpočet Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2006.

42006X0224(01) – Společné prohlášení Rady, zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise „Evropský konsensus“.

52006DC0314 – Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Přezkum v polovině období bílé knihy Evropské komise z roku 2001 o dopravní politice“.

52006IP0528 – Usnesení Evropského parlamentu o tom, jak nastartovat Evropu a podpořit růst.

52006PC0364(02) – Pozměněný návrh rozhodnutí Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro jaderný výzkum a odbornou přípravu (2007–2011).

C2006/316E/02 – Protokol. Čtvrtek 30. listopadu 2006.

52007PC0315 – Návrh nařízení Rady, kterým se zakládá společný podnik „Čisté nebe“.

52007AR0127 – Stanovisko Výboru regionů „Význam vzdělávání a zvyšování informovanosti při podpoře udržitelného rozvoje“.

52008DC0800 – Sdělení Komise Evropské radě „Plán evropské hospodářské obnovy“.

52008DC0400 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Veřejné zakázky pro lepší životní prostředí“.

52008IP0032 – Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o výsledcích konference na Bali o změně klimatu (13. konference smluvních stran úmluvy a 3. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu).

52009AE0338 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k systému ekoznačky Společenství.

52009AE0868 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k ekologičtější námořní a vnitrozemské vodní dopravě.

52009AP0248 – Označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost ***I. Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a další základní parametry.

52009AR0103 – Stanovisko Výboru regionů k Zelené knize „Přezkum politiky TEN-T“.

52009DC0461 – Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zpráva o rozvojové politice EU za rok 2009“.

52009DC0639 – Sdělení Komise „Hlavní myšlenky zprávy o zaměstnanosti v Evropě za rok 2009“.

52009DC0647 – Pracovní dokument Komise „Konzultace o budoucí strategii Evropské unie do roku 2020“.

52009IP0042 – Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. února 2009 „2050: budoucnost začíná dnes“. Doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti boje proti změně klimatu.

52009IP0119 – Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 o ekologizaci dopravy a internalizaci externích nákladů „Ekologizace dopravy a internalizace externích nákladů“.

52009IP0120 – Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 o stanovisku k Lisabonské strategii pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2009.

C2009/234E/03 – Zápis ze zasedání ze dne 11. března 2009.

52010AE1174 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zeleným pracovním místům.

52010DC0006 – Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pobídkách pro organizace registrované v systému EMAS v letech 2004–2006.

52010IE1165 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke kreativitě a podnikavosti. Opatření k překonání krize (stanovisko z vlastní iniciativy).

52010IE1177 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k přípravě na světový summit o udržitelném rozvoji v roce 2012.

52010IP0299 – Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. září 2010 o rozšíření potenciálu pracovních míst v nové ekonomice „Rozšíření potenciálu pracovních míst v nové ekonomice“.

52010IP0376 – Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi „Doporučení týkající se opatření a iniciativ, které je třeba přijmout“.

Terminologija | 2014 | 21

127

52011AE0531 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „SZP do roku 2020. Řešení budoucích výzev v oblasti potravinového zabezpečení, přírodních zdrojů a územní rovnováhy“.

52011AE1386 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Rio+20: cíle ekologické ekonomiky a lepší správy věcí veřejných“.

52011AR0283 – Stanovisko Výboru regionů k novému víceletému finančnímu rámci po roce 2013.

52011DC0500 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Rozpočet strategie Evropa 2020“.

52011DC0571 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán pro Evropu účinně využívající zdroje“.

52011PC0626 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty.

52011TA1215(23) – Zpráva o roční účetní závěrce Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska.

52012AE1050 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (COM(2011) 625 final – 2011/0280 (COD), návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (COM(2011) 626 final – 2011/0281 (COD) (A-21), návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (COM(2011) 627 final – 2011/0282 (COD), návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (COM(2011) 628 final – 2011/0288 (COD), návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění ustanovení nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o přímé platby zemědělcům v roce 2013 (COM(2011) 630 final – 2011/0286 (COD), návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy vinné (COM(2011) 631 final – 2011/0285 (COD).

52012DC0531 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „První přehled výsledků představení víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020“.

C2012/168E/01 – Seznam písemných otázek předložených poslanci Evropského parlamentu, který uvádí číslo otázky, původní jazyk, autora, politickou skupinu, orgán, jemuž je otázka určena, datum podání a obsah.

C2012/285E/01 – Seznam písemných otázek předložených poslanci Evropského parlamentu, který uvádí číslo otázky, původní jazyk, autora, politickou skupinu, orgán, jemuž je otázka určena, datum podání a obsah.

52012IE1304 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě o monitorování strategie udržitelného rozvoje Evropské unie za rok 2011. Hodnocení EHSV.

52012IP0011 – „Dodavatelský řetězec zemědělských vstupů: struktura a důsledky“. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2012 o dodavatelském řetězci zemědělských vstupů: struktura a důsledky.

52012DC0756 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru „Posílení jednotného trhu odstraněním přeshraničních daňových překážek týkajících se osobních automobilů“.

52012AR1529 – Stanovisko Výboru regionů „Lepší správa jednotného trhu“.

52012PC0710 – Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí do roku 2020 „Žít dobře v mezích naší planety“.

52012DC0626 – Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě „Pokrok při plnění cílů stanovených Kjótským protokolem (požadováno podle článku 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu)“.

32013D1386 – Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí do roku 2020 „Žít dobře v mezích naší planety“.

128

Robertas Stunžinas

Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose

52013AE7466 – Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise „Roční analýza růstu na rok 2014“.

52013DC0475 – Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: První zpráva o pokroku při provádění pracovního dokumentu útvarů Komise „Snižování emisí z námořní dopravy a soubor opatření pro udržitelná vodní plavidla“.

52013DC0623 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Vytváření kvalitní dopravy po vnitrozemských vodních cestách – NAIADES II“.

52013PC0262 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci a dodávání rozmnožovacího materiálu rostlin na trh.

52013SC0112 – Shrnutí posouzení dopadů. Pracovní dokument útvarů Komise připojený ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Vytvoření jednotného trhu se zelenými produkty. Zlepšení kvality informací o environmentální výkonnosti produktů a organizací“.

C2013/264/09 – Výzva k předkládání návrhů – „Podpora informačních opatření týkajících se společné zemědělské politiky (SZP)“ – 2014.

32014R0639 – Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a mění příloha X uvedeného nařízení.

52014DC0440 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelený akční plán pro malé a střední podniky. Jak přeměnit environmentální výzvy na podnikatelské příležitosti“.

52014DC0446 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Iniciativa pro zelená pracovní místa. Využití potenciálu zelené ekonomiky pro tvorbu pracovních míst“.

IATE – Vícejazyčná terminologická databáze Evropské unie (http://iate.europa.eu).

EUR-lex – Databáze právních aktů a dalších veřejných dokumentů Evropské unie (http://eur-lex.europa.eu/lt/index.htm).

LITERATŪRA

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Keinys St. 1980: Terminologijos abėcėlė, Vilnius: Mokslas.

ODE 2010: Oxford Dictionary of English. Third edition. Edited by A. Stevenson, Oxford: Oxford university press.

Pažūsis L. 2014: Kalba ir vertimas, Vilnius: Vilniaus universitetas.

Pikčilingis J. 1969: Leksinė ir gramatinė sinonimika, Kaunas: Šviesa.

Vaskelienė J., Kučinskienė R. 2012: Dabartinės lietuvių kalbos būdvardžių darybiniai sinonimai. – Žmogus ir žodis, 153–161.

Vladarskienė R. 2014: Kas gali būti žalias? – Gimtoji kalba 2, 3–7.

VLE I – Visuotinė lietuvių enciklopedija 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2001.

VLE V – Visuotinė lietuvių enciklopedija 5, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2004.

Гринев С. 1993: Введение в терминоведение, Москва: Московский лицей.

Даниленко В. П. 1977: Русская терминология: Опыт лингвистического описания, Москва: Наука.

EKOLOGIZAVIMAS, ŽALINIMAS AND OTHER EQUIVALENTS OF THE ENGLISH TERM

GREENING IN THE DOCUMENTS OF EUROPEAN UNION INSTITUTIONS

The article deals with the Lithuanian equivalents of the English term greening in translated documents of European Union institutions. Term greening is more and more frequently used in EU documents and it reflects the objectives of the green policy trend of the EU – making various fields of activities, industries, technologies and other things more environmentally friendly. In Lithuanian documents there are

Terminologija | 2014 | 21

129

nearly eighty different language units corresponding to greening and nearly a half of them are terms – nouns or word combinations with nouns.

More than three quarters of the terms are made from the noun ekologija or have elements made from this word. The majority of such equivalents of greening are complex terms naming actions; one equivalent is also used as a name of the field of science and a few name characteristics. Ekologiškumo didinimas and ekologizavimas are most frequently and consistently used terms. In other cases greening is translated as aplinkosauga, aplinkos tausojimas, žalinimas or other terms and their combinations. Žalinimas is a new term, though terms with a root of the adjective žalias have been used before. Greening is also translated as adjectives, words used as adjectives and their combinations, verbs and verb combinations and explanatory syntactic constructions, for instance ekologinis, ekologiškumą skatinantis, ekologinti, orientuoti į ekologiją, kad (visos darbo vietos) taptų ekologiškesnės. Adjectives, words used as adjectives and their combinations are used to name the same things. A few verbs and combinations with verbs have the same lexical structure as terms and can be treated as their transforms. The majority of word-combinations which cannot be treated as terms are made using the word ekologija.

The majority of terms and other equivalents are universal and can be used when speaking about various different fields and subjects. Sometimes terms have elements which help making them more precise. The closeness of meaning of the majority of equivalents is based on the context. Some cases can be treated as derivational synonyms (ekologinis – ekologiškas) or grammatical synonyms of degree forms (ekologiškas – ekologiškesnis). The variety of expression of equivalents of the English term greening is probably caused by the unclearness of the concept, revealing of different characteristics of the concept, polysemy of the term, unequal quality of translation or translation techniques, permanent search for the more appropriate equivalent or the influence of other languages.

Gauta 2014-10-07

Robertas Stunžinas

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT–10308 Vilnius

E. paštas [email protected]

130

Robertas Stunžinas | Ekologizavimas, žalinimas ir kiti angl. greening atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose