doi.org/10.35321/term27-07

Nové názvy kalhot

AUŠRA RIMKUTĖ-GANUSAUSKIENĖ

Ústav litevského jazyka

ANOTACE

Článek se zabývá malou sémantickou skupinou oděvních termínů – novými názvy kalhot. Výzkumný materiál pochází z Databáze neologismů litevského jazyka (dále jen Databáze neologismů). Cílem článku je na základě materiálu z uvedeného zdroje pojednat o původu a sémantice nových názvů kalhot. Vzhledem k tomu, že současná oděvní terminologie nebyla dosud zkoumána, lze očekávat, že shrnutý materiál bude zajímavý a užitečný.

KLÍČOVÁ SLOVA: oděv, názvy kalhot, oděvní termín, výpůjčka, neologismus

ABSTRAKT

Článek se zabývá malou sémantickou skupinou oděvních termínů – novými názvy kalhot. Výzkumný materiál pochází z Databáze neologismů litevského jazyka. Cílem článku je na základě materiálu z uvedeného zdroje pojednat o původu a sémantice nových názvů kalhot. Jelikož současná oděvní terminologie dosud nebyla zkoumána, lze očekávat, že shrnutý materiál bude zajímavý a užitečný.

KLÍČOVÁ SLOVA: oděv, názvy kalhot, oděvní termín, výpůjčka, neologismus

ZVLÁŠTNOSTI ZKOUMANÉHO MATERIÁLU A VYHLEDÁVÁNÍ

V terminologii jakékoli oblasti se neustále objevují nové jednoslovné i víceslovné termíny. Postupem času se mění jejich forma i obsah. Výjimkou není ani terminologie odívání. Předmětem tohoto článku jsou nové názvy kalhot zaznamenané v elektronické Databázi neologismů¹². Po provedení počítačového

¹ Podrobněji se o databázi a jejích zdrojích lze dočíst v článcích Rity Miliūnaitė (Miliūnaitė 2012a: 3–11; Miliūnaitė 2015: 161–184; Miliūnaitė 2018: 1–21), Agnė Aleksaitė (Aleksaitė 2018: 1–2; Aleksaitė 2019: 1–27), Daivy Murmulaitytė (Murmulaitytė 2016a: 1–27; Murmulaitytė 2016b: 68–88) a dalších.

² V Databázi neologismů se za neologismy považují slova, která nejsou obsažena v referenčních slovnících: v elektronické verzi 6. vydání Slovníku současné litevštiny, v internetovém Slovníku litevského jazyka a ve Slovníku mezinárodních slov vydaném v roce 2001 (viz také http://naujažodziai.lki.lt/?Apie_duomenyna). Tuto koncepci používá i tento článek.

164 Aušra Rimkutė-Gan ausauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

vyhledávání podle těchto parametrů: slovní druh – podstatné jméno, definice – kalhoty, oblast užití – životní styl (styl); celkem bylo nalezeno 21 názvů: aptemptukai, aptemptukės, cigaretės, činai, činas, denimai, glaudinis, kapriai, kelninės, kiulotai, kojakelnės, kulotės, lenarai, obtiažkės, sijonkel­nės, šalvarai, tampkel­nės, tamprės, timpos, tiškel­nės, tregingsai. Jak je patrné, ne všechna nalezená slova se používají k označení kalhot: činas je látka, kojakelnės jsou punčocháče. Proto bylo rozhodnuto výsledky ověřit – prohlédnout všechna hesla databáze³. Byly nalezeny další čtyři názvy kalhot: džegingsai, megingsai, tampdžinsiai a timpdžinsiai. Popsané počítačové vyhledávání tyto názvy neodhalilo, protože jsou definovány slovem tamprės. Celkem se tedy tento článek zabývá 23 novými názvy kalhot – neologismy⁴ nebo slovy, která získala nový význam.

Cílem článku je na základě materiálu z Databáze neologismů pojednat o původu a sémantice nových názvů kalhot. K dosažení tohoto cíle jsou stanoveny následující úkoly: 1) inventarizovat nové názvy kalhot; 2) zjistit možné okolnosti vzniku neologismů v této malé sémantické skupině – zda nový název oděvu vznikl podle analogie s jinými jazyky, zda byl vytvořen pomocí slovotvorných prostředků vlastního jazyka, případně zda se již existující slovo v jazyce používá v novém významu apod.; 3) stanovit poměr názvů litevského, nelitevského a smíšeného původu; 4) prozkoumat sémantiku nových názvů kalhot. Shromážděný materiál je analyzován pomocí metod popisu, analýzy, interpretace a počítání.

Nové názvy kalhot nalezené v elektronické databázi jsou v článku pojednány ve skupinách podle původu. V každém pododdílu jsou podrobněji rozebrány: uvádějí se na samostatném řádku, velkými písmeny a v abecedním pořadí, s rozšířenými mezerami; uvádí se definice z Databáze neologismů (v konkrétních případech je výklad doplněn popisy nalezenými v terminologických slovnících či jiných zdrojích) a podrobněji se probírá jejich tvoření a původ. Při zkoumání sémantiky nových názvů kalhot se informace a příklady užití vyhledávají v knihách o odívání a módě. Kvantitativní údaje jsou shrnuty v diagramu.

³ K 20. prosinci 2019 obsahovala Databáze neologismů úctyhodný soubor 5400 neologických hesel (http://naujažodziai.lki.lt/?Apie_duomenyną) [citováno 2020-04-01].

⁴ Neologismus je „každá nově vzniklá jazyková jednotka“ (Kvašytė 2005: 41; viz také KTŽ 1990: 133; Urbutis 2009: 36–37; Jakaitienė 2010: 205; Girčienė 2011: 165), zatímco novotvar je „pouze nové slovo, které vzniklo slovotvorným způsobem“ (LKE 1999: 429). Termín novotvar má tedy užší význam než termín neologismus.

Terminologija | 2020 | 27

165

VLASTNOSTI SLOVA KALHOTY

Než začneme zkoumat současná pojmenování kalhot, je vhodné připomenout význam slova kelnės. Kalhoty, jak píše lingvistka Danutė Sabaliauskaitė v článku „Lietuvių kalbos kelnių pavadinimai“, přičemž vychází z prací německých lingvistů Hermanna Hirta a Otto Schradera⁵, „se rozšířily o něco později než pás, čepice, plášť, sukně či zástěra“ (Sabaliauskaitė 1996: 167): „Mimochodem, kalhoty vznikly ze zástěry (Schrader 1917: 592). Stejně jako v celé východní Evropě se v Litvě nosily odedávna. Potvrzují to také archeologické nálezy z 9.–12. století (Volkaitė-Kulikauskienė 1970: 130; Atlas 1986: 107). Protože kalhoty byly jednou z hlavních součástí mužského oděvu, existuje v litevštině mnoho jejich pojmenování“ (Sabaliauskaitė 1996: 167). Historička litevských kostýmů a návrhářka Rūta Guzevičiūtė uvádí, že „kalhoty jako specifická součást oděvu vznikly z potřeby chránit nohy před odíráním při jízdě na koni“ (Guzevičiūtė 2002: 16).

V litevštině byly podoby slova kelnės kėlinės (starší podoba) a kėlnės, jak uvádí D. Sabaliauskaitė v článku, poprvé zaznamenány v pramenech z počátku 17. století (Sabaliauskaitė 1996: 167). Obě podoby se vyskytují také v mnoha slovnících z 18.–19. století (podrobněji viz LKEŽ). Algirdas Sabaliauskas považuje slovo kelnės za slovo vlastní pouze litevštině (Sabaliauskas 1990: 206).

Stanislovo Algimanto Ratauto, Eugenijos Strazdienės a Ados Gulbinienės Výkladovém slovníku oděvních termínů (dále jen AATŽ) jsou kalhoty charakterizovány jako „oděv zakrývající spodní část trupu a nohy, který na těle drží část v pase, zapínaná na knoflíky či připevněná šlemi, stažená gumou nebo opaskem“ (AATŽ 2014: 187). Autoři uvádějí tyto ekvivalenty v cizích jazycích: angl. pantaloon, pants, trousers, franc. pantalon, rus. штаны, брюки, něm. Hose. O něco kratší definici podává Výkladový slovník textilních termínů: s ekvivalenty v němčině, angličtině, francouzštině a ruštině (dále jen ATTŽ): „Oděv pro spodní část těla s dlouhými nohavicemi pro každou nohu“ (ATTŽ 2001: 89).

Existují různé typy kalhot. Podle účelu, materiálu, z něhož je oděv ušit, tkaní, střihu, vlastnosti či detailu, který je odlišuje od jiných modelů, například barvy, vzoru látky, tvaru, délky, pasu aj., je lze rozdělit do menších sémantických skupin, např.: spodní kalhoty, plavky, dětské kalhoty, krátké kalhoty (šortky), sportovní kalhoty aj. V databázi neologismů byla nalezená pojmenování kalhot rozdělena do menších sémantických

⁵ Nyní – Liutkevičienė.

166 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

Obr. 1. Rozdělení nových pojmenování kalhot podle původu,%

skupin se nečlení, protože zaprvé je těchto pojmenování málo a zadruhé se takové rozdělení jeví jako nepřesné. Nalezená pojmenování se však podle původu dělí na litevská, nelitevská a smíšeného původu. Jak je patrné z obrázku 1, převažují nelitevská pojmenování kalhot – tvoří více než polovinu zkoumaných neologismů (52%). Téměř dvě pětiny pojmenování jsou litevská (39%), přibližně desetina (9%) má litevské i nelitevské složky.

NÁZVY LITEVSKÉHO PŮVODU

Celkem v Databázi neologismů nacházíme 9 jednoslovných názvů kalhot litevského původu: aptemptukai, aptemptukės, glaudinės, kelininės, sijonkel­nės, tampkel­nės, tamprės, timpos, tiškel­nės. Jak je vidět z příkladů, některé z nich jsou z hlediska tvoření slov podobné, odlišuje se pouze název glaudinės – používá se v novém významu, který slovníky neuvádějí.

APTEMPTUKAI. Odvozenina s příponou –ukai, srov. DŽ aptemptas, v Databázi neologismů je definováno takto: „dlouhé (až ke kotníkům) přiléhavé kalhoty z tenké látky, často nošené pod sukní, šaty nebo jiným delším svrchním oděvem“, srov. rus. обтяжки, angl. leggings 1. „pružné kalhoty, legíny“; 2. „návleky na lýtka; kamaše“ (ALLAKŽ 2001: 209)⁶. Tedy slovem aptemptukai

⁶ Srov. 1. „návleky na lýtka“; 2. „kamaše“ (Anglonas 2005).

Terminologija | 2020 | 27

167

se pokouší vyzdvihnout jednu důležitou vlastnost těchto kalhot – těsně, přiléhavě obepínají nohy. Sestavovatelé Databáze neologismů uvádějí, že místo tohoto názvu kalhot „se v obecné řeči ustálily jiné varianty – tamprės a timpos“. Právě proto je tento terminologický neologismus⁷ pro oděvní terminologii zcela zbytečný. Ve Slovníku litevského jazyka (dále LKŽe), Slovníku současné litevštiny (dále DŽ) ani Slovníku spisovné litevštiny (dále BŽ) se slovo aptemptukai nevyskytuje.

A P T E M P T U K Ė S. Odvozenina s příponou -ukės, srov. DŽ aptemptas, v Databázi neologismů je definována stejně jako aptemptukai. To svědčí o totožnosti těchto neologismů. Nový název kalhot aptemptukės vznikl patrně stejně jako aptemptukai překladem, srov. rus. обтяжки, dále srov. angl. leggings. V Korpusu současné litevštiny (dále DLKT) je uveden jeden případ užití slova aptemptukės, ve vyhledávači Google lze nalézt více příkladů užití. V LKŽe, DŽ ani BŽ toto slovo není. Neologismus aptemptukės se stejně jako aptemptukai nejspíše nezařadí mezi všeobecně užívaná slova, a proto by se ani neměl považovat za oděvní termín – tento název žije jen v určitém kontextu, v tomto případě především v Databázi neologismů, ale také v internetových médiích, na některých internetových obchodech nebo diskusních fórech.

G L A U D I N Ė S. Toto podstatné jméno ženského rodu v množném čísle se obvykle užívá ve významu „glaudžiai“, tj. „krátké plavky, sportovní kalhotky“. V Databázi neologismů se slovo glaudinės vykládá takto: „dlouhé přiléhavé, často pletené, trikotažní kalhoty“, srov. angl. tights „trikotové oblečení (přiléhavé kalhoty)“ (Anglonas 2005). Toto slovo bylo podle údajů LKŽe poprvé užito ve významu „glaudžiai“ v roce 1937 v novinách Gimtoji kalba⁸. V rubrice Klausimų kraitelės těchto novin se kladla otázka, zda je slovo plauktinukas „Badehose, трусик“ správné a náležité k užívání: „Plauktinūkas je novotvar, zřejmě utvořený podle příkladu megztinūko a podobně, ale z hlediska tvoření není příliš zdařilý. Vždyť megztinis je pletený oděv, zatímco *plauktinis (z něho plauk-tinūkas) snad – plavaný. Za lepší považujeme glaudinės (rozuměj: kal-

⁷ Lingvista Juozas Pikčilingis používá termín terminologický neologismus (Pikčilingis 1975: 156).

⁸ VLEe uvádí, že Gimtoji kalba je „měsíčník věnovaný spisovné litevštině. Vycházel v letech 1933–41 v Kaunasu, 1958–68 v Chicagu, od roku 1990 vychází ve Vilniusu. Zpočátku jej vydával kroužek milovníků jazyka, v letech 1935–37 jako publikaci Litevské jazykové společnosti vydavatelská společnost Sakalas, v letech 1938–41 a 1990–96 Litevská jazyková společnost, v letech 1958–68 Kulturní fond Litevské komunity Spojených států amerických, v letech 1996–2000 společnost Gimtoji kalba a od roku 2000 jej vydává Centrum pro vědecká a encyklopedická vydavatelství.“ V letech 1936–1937 časopis redigoval lingvista Leonardas Dambriūnas (do roku 1945 s příjmením Dambruskas).

168

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

…naitės) nebo přiléhavé kalhotky, které nacházíme také v knize V. Kamantauskase „Kalbėkime lietuviškai“ (KK 1937: 137–138). Slovo glaudinės v DŽ ani BŽ nenajdeme. Slovo glaudinės se ve významu „kalhoty“ doporučuje užívat v Aprangos žodynas⁹ Juozase Prūčinauskase, vydaném v roce 2002, srov. angl. anchored pant, trousers with footstraps, něm. Steghose, fr. pantalon à sous pied, rus. рейтузы (AŽ 2002: 37). Pojednávaný název je ve Sporto terminų žodynas¹⁰ sestaveném Stanislovasem Stonkusem (angl. tights, něm. Sporthose, rus. рейтузы) definován takto: „Sportovní kalhotky různé délky, těsně přiléhající k tělu. Δ chrání sportovce před zraněním a udržuje teplo“ (STŽ 2002: 172).

Tiek 2005, tiek 2013 m. išėjusiose Kalbos patarimų knygose, skirtose skoliniams, nauja reikšme žodį glaudinės siūloma vartoti vietoj skolinio iš rusų kalbos raitūzai arba reitūzai (KP L1 2005: 95, 96; 2013: 52, 53). Terminas glaudinės pateikiamas ir AATŽ. Čia jis suprantamas kaip „juosmenį siekiančios, glaudžiai prigludusios moteriškos apatinės kelnaitės su įvairaus ilgio tiesiomis klešnėmis“ (AATŽ 2014: 152), plg. angl. knickers, rus. дамские панталоны.

Naujųjų žodžių duomenynas uvádí, že slovo glaudinės se má užívat místo cizího výrazu raitūzai (reitūzai), srov. rus. рейтузы¹¹, něm. Reithosen. V publikaci Terminologijos taisymai vydané v roce 1992 najdeme tyto záznamy: raitūzai viz r e i – t ū z a i¹² (TT 1992: 89), reitūzai ciz. (=glaudinės) obchod., sport. (TT 1991: 90). V Rusų–lietuvių kalbų prekių žodynas se píše, že rus. рейтузы jsou pletený výrobek: „1. raitūzai, přiléhavé kalhoty, 2. punčocháče“ (RLKPŽ 1996: 381), srov. přiléhavé kalhoty (RLKPŽ 1996: 610). V Kalbos patarimai kūno kultūros ir sporto specialistams Genovaitės Irtmonienės a Jona Šukyse vydaných v roce 2000 se cizí výraz reitūzai nahrazuje slovem glaudinės (Irtmonienė, Šukys 2000: 82)¹³.

⁹ Jazykovým a terminologickým konzultantem tohoto slovníku je dr. Jonas Klimavičius.

¹⁰ Slovník recenzoval terminolog dr. J. Klimavičius.

¹¹ V rusko-litevských slovnících najdeme, že jde o: 1. „jezdecké kalhoty; 2. Reitūzai (pletené kalhoty)“ (RLKŽ 1949: 439), srov. „1. kalhoty jezdce; 2. kamašové kalhoty, přiléhavé kalhotky (dámské a dětské)“ (RLKŽ 1984: 641).

¹² Uvedeno tak, jak je v publikaci.

¹³ Slovník oděvních termínů uvádí v ruštině 3 významy termínu reitūzai: 1. Dlouhé pletené úzké kalhoty těsně obepínající tělo (původně určené k jízdě na koni). 2. Dlouhé pletené dámské nebo dětské přiléhavé kalhoty ke kotníkům. 3. Krátké pletené výrobky pro ženy nebo děti – spodní prádlo stejného typu jako kalhoty popsané ve 2. významu. Ruské slovo je odvozeno z něm. Reithosen (viz http://www.moda-dic.ru/html/r/reytuz3.html [cit. 2020-04-16]).

Terminologija | 2020 | 27

169

Toto slovo najdeme také v LKŽe. V našem jazyce se užívá ve 4 významech: 1. „kudrnaté ozdoby, výzdoba, ornament“; 2. „červená lilie“; 3. „taková popínavá zahradní květina, jejíž květy připomínají lilii“ a 4. „pl. sermėga be skvernų“. Jak je vidět, poslední význam souvisí s oděvem.

Shrneme-li vše, co bylo řečeno, lze tvrdit, že neologický význam slova glaudinės „kalhoty“ vznikl jako výsledek normování a terminologické úpravy. V oděvní terminologii se již užívá, a proto by neměl upadnout v zapomnění.

KALHOTOVÉ SUKNĚ.

Odvozenina s příponou -inės, srov. DŽ kelnės „oděv nošený na pase a nohách“. Tento nový název pro kalhoty zaznamenala v roce 2015 lingvistka Agnė Aleksaitė. Uvádí se, že jde o „přiléhavé kalhoty z pružné látky; kombinaci legín a kalhot“. Novotvar se používá místo angl. treggings¹⁴, srov. něm. Treggings. V internetovém slovníku hovorového jazyka Urban Dictionary se anglické slovo používá ve významu velmi těsných kalhot nebo vojenských kalhot, které jsou poměrně těsné a vypadají jako legíny. Mohli bychom jej tedy považovat za situační¹⁵ neologismus, který vznikl jako pojmenování nového oděvu.

Google našel jen několik dokladů užití probíraného názvu kalhot. V širokém užívání se tedy neujal. Vliv na to má zřejmě i skutečnost, že odvozeniny s příponou -inės jsou poměrně vzácné, zvláště v oděvní terminologii, srov. ausinės, glaudinės, įkapinės aj. Název kelininės se ve slovnících oděvní terminologie nevyskytuje. Nenajdeme jej ani v LKŽe, DŽ a BŽ. Zajímavá je poznámka sestavovatelů Naujažodžių duomenyno, že slovo kelininės „vytvořili (užívají) emigranti“. Je zřejmé, že se tento název litevského původu v oděvní terminologii neujme kvůli chybné, nepřesné motivaci – nevyjadřuje zásadní rys těchto kalhot, totiž pružnost.

KALHOTOVÉ SUKNĚ.

Jde, jak se píše v Naujažodžių duomenyne, o „široké kalhoty připomínající sukni, často zakrývající pouze kolena (obvykle je nosí ženy)“. Ve slovníčku na konci knihy Mada. Nuo pirmykščių laikų iki šių dienų se uvádí, že sijonkelnės jsou „dámský oděv, který vypadá jako sukně, ale plní funkci kalhot. Zpočátku se nosil při jízdě na koni nebo na kole“ (M 2015: 456). Název

Collins English Dictionary uvádí, že angl. treggings vzniklo ze slov trousers „kalhoty“ a leggings „legíny, návleky na lýtka“ (CED).

¹⁴ Situační neologismus – náhodný, individuální neologismus, vytvořený záměrně neobvyklým způsobem tvoření nebo podle neproduktivního slovotvorného typu, bez ohledu na slovotvorný význam (VLEe, srov. Urbutis 2009: 323–324; Jakaitienė 2010: 207). V lingvistických článcích se označuje také jako expresivní, fakultativní, okazionální, stylistický, autorský, příležitostný aj. neologismus.

¹⁵ Situační neologismus – náhodný, individuální neologismus, vytvořený záměrně neobvyklým způsobem tvoření nebo podle neproduktivního slovotvorného typu, bez ohledu na slovotvorný význam (VLEe, srov. Urbutis 2009: 323–324; Jakaitienė 2010: 207). V lingvistických článcích se označuje také jako expresivní, fakultativní, okazionální, stylistický, autorský, příležitostný aj. neologismus.

170

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

pravděpodobně vznikl překladem, srov. angl. culottes 1. „sukňové kalhoty“ a 2. „hist. culottes“ (Anglonas 2005). Jde tedy o složeninu slov sijonas „obvykle ženský oděv sahající od pasu dolů“ a kelnės. V rusko-litevském slovníku zboží se uvádí název sijonas-kelnės, srov. rus. юбка-брюки (RLKPŽ 1996: 537, 687).

Slov s komponentem -kelnės není mnoho, např. v LKŽe najdeme slova kerš-kelnės, plačkelnės, puskelnės, trumpkelnės, v DLKT – plačkelnės, sauskel­nės, sijonkel­nės¹⁶, sportkelnės. V AATŽ je těchto složenin více: batkelnės, moka-sinkelnės, pėdkelnės, plačkelnės, sauskel­nės a sijonkelnės. Sijonkelnės jsou v tomto slovníku definovány jako dámské kalhoty, které vypadají jako sukně (AATŽ 2014: 362). ATTŽ je definuje podobně, pouze navíc uvádí, že jde o krátké kalhoty s velmi širokými nohavicemi (ATTŽ 2001: 289). V obou terminologických slovnících nacházíme tyto anglické ekvivalenty tohoto termínu: divided skirt a trouser skirt. Slovo sijonkelnės je zařazeno do hesláře BŽ.

Z uvedeného lze vyvodit, že terminologický neologismus sijonkelnės je správně utvořený, motivovaný, pohodlný k užívání a systémový, a proto si již našel své místo mezi oděvními termíny a je poměrně široce užíván.

T A M P K E L N Ė S. Složenina slov tampus „který se natahuje, roztahuje“ a kelnės, vzniklá stejně jako litevské označení kel­ninės namísto cizího výrazu tregingsai (angl. treggings), kterým se označuje kombinace legín a kalhot. V Konzultační bance Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK) se doporučuje užívat název tampkelnės namísto názvu smíšeného původu strečo kelnės (srov. angl. stretch pants). V AATŽ, LKŽe, DŽ ani BŽ tento název nenajdeme.

T A M P R Ė S. Odvozenina pomocí koncovky –ės, srov. DŽ tamprus „1. pevný, pružný“. Tímto motivovaným názvem se označuje základní vlastnost kalhot – pružnost. Název najdeme v AATŽ vydaném v roce 2014. Litevská odvozenina se doporučuje užívat místo angl. leggings nebo leggings trousers. Označují se jím „spodní nebo svrchní kalhoty různé délky z pružného materiálu, obvykle nošené ženami a dětmi, často s elastanem, a nosí se při spor-¹⁷

¹⁶ Název sijonkelnės je zaznamenán také v databázi CORPUS.

¹⁷ Podle téhož slovotvorného modelu je odvozeno slovo glaudės, srov. DŽ glaudus „1. nacházející se blízko, blízký“. Toto označení však na rozdíl od tamprės vzniklo zřejmě tak, že vlastnost těsného přiléhání k tělu nebyla považována za hlavní vlastnost kalhot. Lingvista Stasys Keinys ve svém článku „Galūninė lietuviškų terminų daryba“ z roku 1979 výstižně napsal o podobných případech: „Jasnost a přesnost motivace mohou přispět k tomu, aby se termín vžil, nebo tomu bránit. Již nejméně čtyři desetiletí se lingvisté snaží zavést do spisovného úzu náhradu za slovo trusikai, totiž glaudės. Za tu dobu pevně vrostlo do jazyka mnoho novotvarů, zatímco glaudės se stále nevžilo, přestože je to krátké a zvučné slovo. Nezpůsobuje to snad neobvyklost slovotvorby a nedostatečná rozlišovací schopnost motivace?“ (Keinys 2005: 105).

Terminologija | 2020 | 27

171

tuojant ar laisvalaikiu“ (AATŽ 2014: 410)¹⁸. Šis kelnių pavadinimas yra ne tik Naujažodžių duomenyne, kur apibrėžiamas taip: „plono tampraus audinio aptemptos kelnės, dažnai nešiojamos po ilga palaidine, suknele, sijonu ar kitu ilgesniu viršutiniu drabužiu“. Jį vietoj skolinio obtiažkės (rus. обтяжки) siūloma vartoti Kalbos patarimuose (KP L1 2005: 83), taip pat J. Pričinausko Aprangos žodyne (AŽ 2002: 117). Naujažodis tamprės „aptemptų moteriškų megztų arba siūtų iš tampraus audinio kelnių“ reikšmė pateikiamas ir elektroniniame DŽ variante¹⁹.

V databázi nových přejatých slov je zaznamenána výpůjčka leginsai „přiléhavé kalhoty bez chodidel“ (další podoby: legginsai, leggings); uvádějí se také ekvivalenty: blauzdinės, timpės, timpos, tamprės, aptemptukės (NSDB²⁰). Zajímavé příklady užití najdeme na stránkách internetového obchodu www.stilano.lt: „Leginsai²¹ a tamprės“, „V našem sortimentu najdete legíny různých stylů a barev leginsų ir tamprių. Dámské leginsai jsou univerzální součást oděvu, která je nezbytná v šatníku každé ženy a musí jich mít víc než jedny!“, „Stále více žen dnes ví, že leginsai ir tamprės z internetového obchodu jsou správnou volbou pro moderní ženy“²² atd. Tyto příklady ukazují, že jejich autoři chápou výpůjčku a její litevský ekvivalent jako slova označující dva různé typy kalhot. Je proto třeba upozornit, že slovo tamprės je považováno za základní normativní variantu a užívá se místo výpůjčky. V akademickém LKŽe tuto bezvadně utvořenou novotvořenou jednotku nenajdeme. Je zařazena do hesláře BŽ.

T I M P O S. Galūnės –os vedinys²³, plg. timpa „1. guminė juostelė, žarnelė, raištelis“. Šis plono tampraus audinio aptemptų kelnių pavadinimas vartojamas sinonimiškai su jau aptartu tamprių pavadinimu, plg. AATŽ „timpos ntk. = t a m p r ė s“ (AATŽ 2014: 418). Jas G. Irtmonienės ir J. Šukio išleistuose Kalbos patarimuose kūno kultūros ir sporto specialistams siūloma vartoti vietoj leginsų, tačiau pirmenybė teikiama žodžiui tamprės.

¹⁸ Agnė Gilytė definuje tampres takto: „úzké kalhoty z úpletu či jiné pružné látky, podobné punčocháčům, ale obvykle neprůhledné a bez chodidel“ (Gilytė 2015: 237). Jak vyplývá z této definice, stylistka zdůrazňuje, z jaké látky se tento oděv šije, a také to, že nemá chodidla.

¹⁹ Viz http://lkiis.lki.lt/dabartinis [cit. 2020-08-18].

²⁰ Viz http://nsdb.sociolingvistika.lt/zodziai.htm?zodis=leginsai&id=33 [cit. 2020-04-15].

²¹ Zde a dále v příkladech zvýraznila autorka.

²² Viz https://stilano.lt/drabuziai-moterims-leginsai-ir-tampres [cit. 2020-07-01].

²³ Badatel slovotvorby Vincas Urbutis napsal, že „v současné litevštině není substantiv s koncovkovou derivací méně než složenin a je jich mnohem více než substantiv vytvořených příponami“ (Urbutis 1961: 28).

172 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

Ve slovníčku knihy Mada. Nuo pirmykščių laikų iki šių dienų je termín timpos vysvětlen takto: „Elastické vsadky, díky nimž oděv přiléhá k bokům a směrem dolů se rozšiřuje“ (M 2015: 460). DLKT zaznamenává 33 dokladů užití slova timpos, CORPUS 38. Název timpos je považován za vedlejší normativní variantu. Slovo timpos nenajdeme v LKŽe, DŽ ani BŽ. V konzultační databázi VLKK se forma timpos nevyskytuje. Vedle slova tamprės se zde uvádí forma timpės²⁴.

Názvy timpos a tamprės jsou tedy synonymy, která vznikla jako výsledek terminologické standardizace. Protože je název tamprės rozšířenější, lze se domnívat, že se v průběhu času v úzu ještě více ustálí.

TĮSKELNĖS. Jde o složeninu slovesa tįsti 1. „prodlužovat se, táhnout se“, 2. „prodlužovat se“ a podstatného jména kelnes. Tímto litevským názvem kalhot s pejorativním významem se označují „vytahané nebo snadno se vytahující (teplákové) kalhoty“. Ačkoli je motivace neologismu jasná, v širším úzu se nerozšířil a nenajdeme jej ani v terminologických slovnících. Jazykovědkyně R. Miliūnaitė v článku „Uživatelé jazyka a tvorba neologismů“ uvádí také autora tohoto nového názvu kalhot – novináře Andriuse Užkalnise (Miliūnaitė 2012b: 8). Tento název se možná nerozšíří kvůli nežádoucí asociaci, srov. LKŽ tįsoklis „2. nekvalitní, chatrný oděv“; navíc se v hovorové řeči takto často popisují jakékoli vytahané nebo spadlé kalhoty.

SHRNUTÍ. Jak ukazují uvedené příklady, názvy kalhot litevského původu, přestože nejsou utvořeny podle nejproduktivnějších slovotvorných typů, jsou dobře srozumitelné i bez kontextu, a proto je lze považovat za potenciální²⁵ neologismy. Některé z nich jsou navíc utvořeny analogicky podle slov, která již v jazyce existují, např.: tįskelnės, tampkelnės, sijonkelnės. V této části článku byly probrány celkem pouze čtyři druhy kalhot. Pro jejich pojmenování však vznikl více než jeden litevský název. Tak máme místo jednoho anglického názvu kalhot leggings hned 4 litevské neologismy: aptemptukai, aptemptukės, tamprės ir timpos; místo angl. treggings – 2: kel-ninės a tampkelnės, místo angl. culottes – sijonkelnės. Pouze jeden název je litevského původu, tj. nevznikl vlivem jiného jazyka – tįskelnės. Nově utvořené názvy kalhot jsou odvozeniny pomocí přípon (–ukai, –ukės, –inės) a koncovek (–ės, –os), jakož i složeniny s komponentem –kelnės.

²⁴ Viz http://www.vlkk.lt/konsultacijos/8276-dzeginsai-tampdzinsiai-timpdzinsiai-treginsai-tampkelnes-timpkelnes-tampres [cit. 2020-07-15].

²⁵ V článku jsou za potenciální neologismy považována slova utvořená podle produktivního slovotvorného typu nebo potenciálně možná, ve slovnících nezachycená, avšak uživateli jazyka dobře známá neologická označení (srov. Urbutis 2009: 316).

Terminologija | 2020 | 27

173

Správnost terminologických neologismů ověřují odborníci z různých oblastí, jak uvádí Kazimieras Gaivenis, obvykle na základě analogie: „jestliže se najde jedno nebo několik slov utvořených podobným způsobem, považuje se neologismus za správný a vhodný k užívání; pokud se žádná slova utvořená analogicky nenajdou, bez milosti se odmítne“ (Gaivenis 2014: 57). Toto tvrzení samozřejmě neplatí ve všech případech, lze však na jeho základě říci, že všechny probírané nové názvy kalhot litevského původu lze v našem jazyce užívat. Je zřejmé, že motivované názvy kalhot se snáze zapamatují a rychleji si najdou místo v terminologickém mikrosystému, zejména jde-li o nové názvy. Litevské neologismy označující kalhoty, které byly nalezeny v Naujazodžių duomenyne (viz obr. 1), ukazují, že uživatelé se pokoušejí vytvářet nové názvy a ne vždy spěchají s užíváním cizího slova. Pokud jde o potřebnost těchto názvů, lze se zřejmě domnívat, že jejich vznik souvisí především s potřebou pojmenovávat nově se objevující typy kalhot, což odráží také úzké vazby oděvní terminologie na terminologii odívání v jiných jazycích.

NÁZVY CIZÍHO PŮVODU

Z 12 nalezených nových názvů kalhot jsou přejatými slovy: cigaretės, činai, denimai, džegingsai, kapriai, kiulotai, kulotės, lenarai, meging­sai, obtiažkės, šalvarai, tregingsai. Do našeho jazyka se dostaly prostřednictvím zprostředkujících jazyků, především angličtiny; jeden název pochází z ruštiny (obtiažkės).

CIGARETKY. Jak se píše v Naujazodžių duomenyne, jde o „dámské úzké kalhoty přiléhající k nohám“. Tento metaforický název kalhot byl pravděpodobně přejat z angl. cigarette pants²⁶, srov. také něm. Zigarettenhose, fr. pantalon cigarette. V knize Mada. Nuo pirmykščių laikų iki šių dienų se tento název píše v uvozovkách jako „cigaretės“: „přiléhavé, zužující se dámské kalhoty podobné kaprius, pouze delší“ (M 2015: 438; srov. také DFH 2010: 48). Anglické slovo cigarette „cigareta, papirosa“ pochází z francouzského cigarette „cigareta“. V litevštině se užívá internacionalismus cigaretė (TŽŽ 1985: 90; TŽŽ 2001: 135; TŽŽ 2007: 200). BŽ uvádí slovo cigaretė ve významu „tabákový výrobek z rozdrobených tabákových listů, zabalených do dutinky z tenkého (cigaretového) papíru“; význam „kalhoty“ není vyčleněn. AATŽ tento název neuvádí. V anglicky vydaném Mados istorijos žodyne se píše, že se takové kalhoty nosí od 50. let 20. století (DFH 2010: 48).

²⁶ V Krátkém oxfordském slovníku angličtiny najdeme následující vysvětlení tohoto slovního spojení: „dámské kalhoty s rovnými, velmi úzkými nohavicemi“ (COED 2011: 258).

174 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

Na internetu lze najít více variant užití: kalhoty ve tvaru cigarety²⁷, cigarette kalhoty²⁸, „kalhoty typu Cigarette²⁹ a další.

Č I N O S. „Kalhoty elegantního každodenního stylu, vhodné pro muže i ženy, ušité z chino látky“, se nazývají slovem přejatým z angličtiny činai, srov. angl. chinos „kalhoty khaki barvy“ (Anglonas 2005), dále srov. rus. чинос. Neadaptovaná anglická podoba se užívá také v již zmíněné knize Mada. Nuo pirmykščių laikų iki šių dienų: chinos – „kalhoty z bavlněné keprové látky, původně khaki barvy, nošené americkými vojáky, později se rozšířily jako volnočasové kalhoty a prepių stylu“ (M 2015: 438). Na internetu a v knihách o módě se tyto kalhoty označují také jako čino³⁰, čino kalhoty³¹, kalhoty CHINO³² a další.

D E N I M Y. Tímto neologismem se označují kalhoty šité z denimu³³. Slovo denimas nacházíme ve slovnících cizích slov (TŽŽ 1985: 103; TŽŽ 2001: 155; TŽŽ 2007: 228). Je v nich uveden pouze jeden význam – „poměrně silná, hustá bavlněná tkanina“. Toto slovo je zařazeno také do připravovaného BŽ: „silná, hustá, odolná bavlněná tkanina; syn. džínovina“. Význam „kalhoty“ zde není. Je tedy nový. O látce se pojednává ve slovnících oděvních a textilních termínů (AATŽ 2014: 108; ATTŽ 2001: 87³⁴), rovněž v knize o dějinách módy (M 2015: 439) a v Encyklopedii odívání a módy (ECF 2005: 359). Slovo denimas se do našeho jazyka nejspíše dostalo z angličtiny, srov. angl. denim. V anglicky vydaném Slovníku dějin módy

²⁷ Viz https://www.housebrand.com/lt/lt/ui964-59x/ladies-trousers [navštíveno 2020-08-13].

²⁸ Viz https://www.mohito.com/lt/lt/catalogsearch/result/?q=cigarette+keln%C4%97s [navštíveno 2020-08-13].

²⁹ Viz https://www.glami.lt/house/house-cigarettes-tipo-kelnes-turkio-100744/ [navštíveno 2020-08-13].

³⁰ V knize Algirda Gricia vydané v roce 2017, Ideálně padnoucí oblek: praktický styl pro moderního muže, se používá označení chino (angl. chinos, khakis) (Gricius 2017: 181), stejně jako chino kalhoty (Gricius 2017: 184).

³¹ Viz článek A. Griciause „6 nejoblíbenějších pánských kalhot: jak se nazývají, čím se liší a co mají společného“, dostupný na internetu: https://www.vyrostilius.lt/stilius-mada/6-populiariausios-vyriskos-kelnes/ [navštíveno 2020-04-04].

³² Anglický výraz je vyznačen velkými písmeny, viz https://www.audimas.lt/katalogas/tiesaus-silueto-chino-kel-nes-2/ [navštíveno 2020-04-04].

³³ Jde o „odolnou a pevnou bavlněnou džínovou tkaninu, zpravidla z osnovy obarvené namodro indigem a nebarveného útku, která se rozšířila od poloviny 19. století v USA; vyráběla se podle technologie tkalců z města Nîmes ve Francii místo dražší dovážené džínové tkaniny z Janova a používá se také pro současné džínové oděvy, volnočasové a pracovní oblečení“ (AATŽ 2014: 108). Ve slovníku Władysława Kopalińského nacházíme tento popis: „DENIMY, modré džíny; angl. denims (množné číslo slova denim). Slovo denim, označující hrubou bavlněnou keprovou tkaninu, pochází z franc. (serge de Nîmes – kepr z Nîmes (Nîmes je město na jihu Francie)“ (Kopaliński 2001: 85).

³⁴ ATTŽ upřednostňuje termín džinsinis audinys.

Terminologija | 2020 | 27

1 7 5

dyne, stejně jako v AATŽ a ECF, se uvádí, že tento název látky vznikl podle názvu francouzského města Nîmes, srov. franc. (serge) de Nîmes „serž³⁵ z Nîmes“ (DFH 2010: 243; AATŽ 2014: 108; ECF 2005: 359).

Pojmenování kalhot, o němž je řeč, se neužívá všude. V oděvní terminologii je místo něj běžnější jiné pojmenování pocházející z angličtiny džinsai (angl. jeans³⁶, srov. definici: „Pevné kalhoty šité z denimu, které nosili američtí farmáři a manuálně pracující dělníci a které velmi zpopularizovaly filmy o kovbojích“ (M 2015: 440). Právě proto je terminologický neologismus denimai zcela zbytečný.

DŽEGGINGSAI. Nové pojmenování kalhot vzniklo podle anglického kontaminačního útvaru³⁷ jeggings. Ten patrně vznikl ze dvou dalších anglických slov – jeans „džíny“ a leggings „legíny“ (viz COED), srov. rus. джеггинсы. Vznik anglického pojmenování je motivován – označuje kalhoty, které mají vlastnosti džínů i legín. Patrně právě proto se v konzultační databázi VLKK doporučuje užívat džinsines tamprės, tampdžinsiai, timpdžinsiai³⁸. Na internetu lze nalézt i další varianty této nespisovné výpůjčky: džeginsai, jeggings'ai, jeggins'ai nebo jednoduše jeggings. Pouze v jedné knize o módě se užívá dvouslovné pojmenování doporučované VLKK džinsinės tamprės (M 2015: 440). V AATŽ toto pojmenování není. Kontaminační útvar džegingsai tedy přišel do našeho jazyka jako výpůjčka. Je třeba uznat, že se užívá nejen v angličtině, ale i v litevštině, aby se vyjádření zkrátilo a samozřejmě bylo expresivní.

Badatelka spisovné litevštiny R. Miliūnaitė v článku „Nové kontaminační útvary v litevštině“ tvrdí, že „překládat kontaminační útvary odpovídajícími směsmi v domácím jazyce není vždy možné, protože by byly obtížně rozpoznatelné. Například ačkoli je výpůjčka leginsai ve spisovné litevštině považována za nevhodnou (má se užívat tamprės, timpės), v přeloženém textu se bez ní nelze obejít, protože nazvat džeginsus *džimpė-

³⁵ Serž je „hustá tkanina v keprové vazbě, lehce zplstěná a počesaná, používaná k šití pánských a dámských obleků; velmi lesklá varianta se používá na podšívky obleků a plášťů“ (AATŽ 2014: 361).

³⁶ Arba džinsais vadinamos „ypač mėlynos kelnės“ (ECF 2010: 243).

³⁷ Kontaminace, směšování – „vznik nového slova nebo výrazu smísením částí dvou slov nebo výrazů“ (KTŽ 1990: 108). V litevské lingvistice se kontaminace odedávna nepovažuje za slovotvorný způsob (podrobněji viz Urbutis 2009: 324; srov. LKE 2008: 282). Podle D. Murmulaitytė „je tento jev v angličtině mnohem rozšířenější, hojně zkoumaný a považovaný za jeden z častých a produktivních slovotvorných způsobů“ (Murmulaitytė 2018: 61).

³⁸ Podrobněji viz na webových stránkách VLKK: http://www.vlkk.lt/konsultacijos/8276-dzeginsai-tampdzinsiai-timpdzinsiai-treginsai-tampkelnes-timpkelnes-tampres [cit. 2020-04-04].

1 7 6

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

mis („džínové legíny“), zatímco meginsus *vimpėmis („pánské legíny“) by bylo nepřesné“ (Miliūnaitė 2014: 257).

K A P R I. Jak se píše v Naujažodžių duomenyne, jsou to „přiléhavé zúžené kalhoty do poloviny lýtek“. Pojmenování pochází z toponyma – názvu italského ostrova Capri ve Středozemním moři, srov. it. isola di Capri. Stejně jako většina neologismů bylo přejato z angličtiny, srov. angl. Capri pants (CED; DFH 2010: 39–40; AATŽ 2014: 183) nebo Capris (CED), také angl. pirate trousers (AATŽ 2014: 183), srov. také něm. Capri-Hose. Pojmenování kalhot kapriai se uvádí nejen v Naujažodžių duomenyne, ale také v AATŽ (2014: 183), v publikaci Mada. Nuo pirmykščių laikų iki šių dienų (M 2015: 444) i v knize A. Gilytė Spintologija: Teen (Gilytė 2015: 235). Ve významu „krátké, obvykle přiléhavé kalhoty zakrývající kolena“ je uvedeno v BŽ i TŽŽ 2013. Adaptovanou podobu kapriai najdeme také v doporučovaném seznamu ekvivalentů cizích slov³⁹, v protokolárním usnesení VLKK č. PN-6 schváleném 28. října 2010. Vedle adaptované podoby se vyskytují i nespisovné varianty, např.: kapri kelnės, capri kelnės aj. Pojmenování kalhot je zaznamenáno v NSDB⁴⁰ i v CORPUS.

K I U L O T A I. Jak jsou definovány v Naujažodžių duomenyne, jsou to „dámské zkrácené kalhoty s vysokým pasem“. Zajímavé je, že AATŽ definuje kiulotai jinak: „Úzké, krátké, těsné pánské kalhoty sotva zakrývající kolena, s rozparkovanými kapsami, které nosili příslušníci šlechty ve Francii a dalších evropských zemích do začátku 19. století“ (AATŽ 2014: 194). Jak vyplývá ze slovníkové definice, pojmenování se užívá pro označení historických pánských kalhot, zatímco v Naujažodžių duomenyne je zaznamenán nový významový aspekt tohoto slova – kalhoty určené ženám. Slovo kiulotai pochází z franc. culottes, nový význam však nejspíše přišel z angl. culottes „1. sukně-kalhoty; 2. hist. culottes“ (Anglonas 2005), srov. něm. Culotte, Kniehose, rus. кюлоты. Slovníky cizích slov uvádějí, že kiulotai jsou „krátké kalhoty, které nosila francouzská šlechta do počátku 19. století“ (TŽŽ 1985: 245; TŽŽ 2001: 371; TŽŽ 2007: 548; 2013); podobné vysvětlení podává ruskojazyčný slovník oděvní terminologie (TCO⁴¹). V knize Mada. Nuo pirmykščių laikų iki

³⁹ Viz https://e-seimas.lrs.lt/portal/legalAct/lt/TAD/TAIS.385140 [cit. 2020-04-04].

⁴⁰ Viz http://nsdb.sociolingvistika.lt/zodziai.htm?zodis=kapriai&id=429 [cit. 2020-04-15].

⁴¹ Podrobněji viz http://modnaya.ru/articles/dictionary/glossary-of-clothing/fc/slovar-202-3.htm#zag-851 [cit. 2020-04-15].

Terminologija | 2020 | 27

177

šių dienų šiuo žodžiu taip pat vadinamos vyrams skirtos kelnės (M 2015: 445). Žodis kiulotai įtrauktas į BŽ antraštyną. Ši forma laikoma normine.

KULOTY.

Jde o nenormativní variantu názvu nových kalhot kiulotai. Jak ukazuje vyhledávání provedené ve vyhledávači Google, používá se méně často než normativní varianta, např. „široké zkrácené kalhoty, jinak také nazývané kuloty⁴²“; v některých článcích se píše do uvozovek – „kuloty“ – nebo se jim říká sijonkelnėmis: „široké bavlněné kuloty (kalhotová sukně)⁴³“.

LENARY.

Jak se píše v Databázi neologismů, jde o „široké volné kalhoty typické pro styl některých subkultur (například raverů)“. Název nejspíše pochází z polštiny, přesněji z příjmení Ryszarda Lenara, tvůrce tohoto oděvu⁴⁴, srov. pol. lenary. V různých internetových článcích se název kalhot nejčastěji píše do uvozovek, např. „lenary“⁴⁵. Vyhledáváním ve vyhledávači Google lze název lenarai ve významu „široké volné kalhoty“ najít na stránce Žodynas.lt⁴⁶; Slovníček barbarismů uvádí širší význam: „volné a široké kalhoty rapperů“, „kalhoty se spadlým rozkrokem, ve kterých se tančí hip-hop nebo rapuje“⁴⁷; srov. „lenary – druh džínů, který se stal populárním v 90. letech“, jejichž „nohavice byly obzvlášť široké a rozkrok sahal přibližně ke kolenům“⁴⁸; používá se také „lenary (široké kalhoty ve stylu hip-hopu/rapu)“⁴⁹, „džínové lenary“⁵⁰, „kalhoty lenary“⁵¹. „Lenary jsou volné kalhoty (s velmi nízko posazeným rozkrokem), určené k tanci na hiphopovou hudbu nebo k jejímu

⁴² Viz https://www.delfi.lt/stilius/stiliaus-gidas/imkite-pavyzdi-is-kembridzo-kunigaikstienes-kulotes-taps-butinybe-ir-jusu-garderobe.d?id=82516221 [cit. 2020-04-04].

⁴³ Viz https://ohmy.lt/lt/product/minimalistines-kulotes-road/ [cit. 2020-04-04].

⁴⁴ Podrobněji viz https://pl.wikipedia.org/wiki/Ryszard_Lenar [cit. 2020-04-04].

⁴⁵ Viz https://www.tv3.lt/naujiena/pramogos/1005384/vieniems-kosmaras-kitiems-dziaugsmas-lenarai-grizta-i-mada [cit. 2020-04-05].

⁴⁶ Podrobněji viz https://www.zodynas.lt/jaunimo-zodynas/L/lenarai [cit. 2020-04-15].

⁴⁷ Jazyk této i dalších citací nebyl upravován. Podrobněji viz http://www.barbarizmai.lt/zodis/lenarai.html [cit. 2020-04-15].

⁴⁸ Viz https://www.tv3.lt/naujiena/pramogos/1005284/vieniems-kosmaras-kitiems-dziaugsmas-lenarai-grizta-i-mada [cit. 2020-04-15].

⁴⁹ Viz http://www.mainyk.lt/daiktas/lenarai-hip-hop-rap-rep-stiliaus-placios-kelnes/717711 [cit. 2020-04-15].

⁵⁰ Viz https://www.musumazyliai.lt/apranga-berniukams/su-petnesom-kombinezonai/12344349-dzinsiniai-lenarai [cit. 2020-04-15].

⁵¹ Viz https://forumas.draugas.lt/searchresults.cfm?fvar_anykeyword=keln%C4%97s+lenarai [cit. 2020-04-15].

178

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

rapovat. Zpopularizovaly se přibližně v roce 1995. Pravda, nosili je nejen rappeři, ale i ravers. Byly ideálním oděvem a symbolem, jímž bylo možné dát rockerům, skinheadům a metalistům najevo, kdo jsi⁵². Toto neologické slovo uvádí také NSDB⁵³. Zde je uvedena původní podoba lenara (není však uvedeno, o jaký jazyk jde). Lze je najít v „Soupisu nových cizích slov“ na konci knihy Lorety Vaicekauskienė Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai: kalbos politika ir vartosena (Vaicekauskienė 2007: 284). Podle údajů DLKT je slovo lenarai uvedeno mezi názvy jiných oděvů v knize Jurgise Kunčinase Blanchisserie, arba Žvėrynas–Užupis (1997).

MEGINGSAl. Nové označení kalhot vzniklo z anglického meggings, přičemž toto slovo zřejmě vzniklo spojením anglického male „muž“ a leggings „legíny“, srov. také rus. меггинсы. Jde tedy rovněž o kontaminační útvar vzniklý v angličtině, který do litevštiny přešel jako výpůjčka. Označuje pánské legíny (UD, CED). Toto pojmenování se užívá zřídka. Při vyhledávání v systému Google byl nalezen případ, kdy je jako synonymum uveden možný litevský ekvivalent: megingsai neboli vyriškos aptemptukės⁵⁴. Jak již bylo uvedeno, slovo aptemptukės se v úzu neujalo. Zdá se, že místo cizího výrazu megingsai by bylo možné užívat dvouslovné pojmenování litevského původu vyriškos tamprės, srov. moteriškos tamprės.

OBTIAŽKĖS. Normativně nesprávné označení kalhot se obvykle užívá v neformálních stylech, srov. rus. обтяжки, dále rus. в обтяжку „přiléhavý, těsný, těsně obepínající tělo (o oděvu)“ (RLKŽ 1983: 446). J. Pričinauskas v Rusų–lietuvių kalbų prekių žodyne uvádí, že обтяжки znamená legíny, přiléhavé kalhoty (RLKPŽ 1996: 281). V příručce Kalbos patarimai nacházíme zaznamenanou pravopisnou variantu obtiaškės, místo níž se doporučuje užívat tamprės (KP L1 2005: 83). Tato výpůjčka se od ostatních liší tím, že pochází z ruštiny – v poslední době se nová slova aktivně přejímají z angličtiny. V Naujažodžių duomenyne, jak již bylo zmíněno, lze přiléhavé kalhoty označovat také jako tamprės, timpos, aptemptukai a aptemptukės. Protože se označení obtiažkės užívá mimo odbornou sféru, nelze zde vůbec mluvit o terminologické nominativnosti. Pro oděvní terminologii je zcela zbytečné.

⁵² Viz https://www.facebook.com/xfaktorius/posts/1610624642384624/ [citováno 2020-05-25].

⁵³ Viz http://nsdb.sociolingvistika.lt/zodziai.htm?zodis=lenarai&id=2026 [citováno 2020-04-15].

⁵⁴ Viz https://www.zmones.lt/video/megingsai-arba-vyriskos-aptemptukes.46046cb9-94ca-11e8-9f90-aa000054c883# [citováno 2020-04-04], https://www.15min.lt/gyvenimas/naujiena/mada/keisciausios-mados-idejos-1032-355408 [citováno 2020-04-04].

Terminologija | 2020 | 27

179

ŠALVARAI. Toto pojmenování se užívá pro „široké kalhoty, které se zužují u kotníků a obvykle se nosí s kamízem v jižní Asii“ (Naujažodžių duomenynas). Slovo šalvarai, stejně jako jeho varianta šarovarai⁵⁵, se obvykle užívá při hovoru o reáliích slovanských zemí; pochází z perského slova šalvār „kalhoty“. Naujažodžių duomenyne se uvádí: anglický přepis salwar, shalwar, shalvar; rus. шаровары. Variantu šarovarai nacházíme také ve slovnících cizích slov (TŽŽ 2001: 717; TŽŽ 2007: 1059; TŽŽ 2013: 790). Píše se zde, že slovo pochází z perštiny, avšak do níže uvedených jazyků se dostalo přes zprostředkující jazyky: rus. шаровары ← maď. < vengr. salavári ← pers. < persų k. šalvār „kalhoty“. Ruský oděvní slovník uvádí, že slovo se do ruštiny dostalo z tureckého šalvar (rus. шалвар), které pak pochází z perštiny⁵⁶. Uvádí se v něm také litevský ekvivalent plačkelinės. AATŽ neuvádí nové označení kalhot, ve slovníku však nacházíme termín plačkelinės, který označuje „dlouhé široké kalhoty, na lýtkách nařasené, součást oděvu některých východních národů i Ukrajinců“ (AATŽ 2014: 318), tedy v podstatě stejné kalhoty, pouze s jiným označením. Výpůjčku je tedy třeba nahradit domácím slovem.

TREGINGSAI. Výpůjčka z angličtiny, stejně jako džegingsai a megingsai. Anglické slovo treggings je rovněž kontaminační útvar, vzniklý z anglických slov trousers „kalhoty“ a leggings „legíny“, srov. rus. треггинсы. Jak již bylo uvedeno, Naujažodžių duomenyne se tímto slovem označují „přiléhavé kalhoty z pružné látky; kombinace legín a kalhot“. V poznámkách tohoto Naujažodžių duomenyno nacházíme záznam, že „místo cizího výrazu VLKK doporučuje užívat litevské ekvivalenty tampkelnes, timpkelnes; v úzu emigrantů se navrhuje kelhninės“.

SHRNUTÍ. V této části článku jsou pojednána nová označení kalhot vypůjčená z jiných jazyků (především z angličtiny). Ve slovnících oděvních termínů se nacházejí pouze kapriai a kiulotai. Jak je vidět, při přejímání některých označení kalhot se přebírá i pro náš jazyk neobvyklý způsob tvoření (model) – kontaminace: džegingsai, meging sai ir tregingsai. Podle způsobu, jakým se dostaly do litevštiny, jsou vypůjčeny z angličtiny, v níž slova jeggings, meggings a treggings vznikla jako výsledek kontaminace—

⁵⁵ VLEe uvádí: „šarovarai (rus. šarovary, maď. salavári ← pers. < persų šalvār – kalhoty), plačkelinės – dlouhé široké kalhoty pro muže i ženy, řasené u kotníků. Nosily se především ve východních zemích (Íránu, Indii), na Ukrajině a také v Rusku. Šarovary jsou součástí národního kroje některých národů“ (podrobněji viz https://www.vle.lt/Str teisnis/sarovarai-91620 [citováno 2020-04-05]).

⁵⁶ Viz http://modnaya.ru/articles/dictionary/glossary-of-clothing/fc/slovar-216.htm#zag-1645 [citováno 2020-04-15].

180 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

…tatas. Uživatelům takových názvů ne-litevského původu zřejmě nezáleží na jejich vhodnosti a správnosti. Vydávají se nejjednodušší cestou – začnou používat přejatý termín. Je třeba upozornit, že i jiné jazyky místo názvů ne-litevského původu cigaretės, činai, denimai, kapriai, kiulotai, kulotės, lenarai, šālvarai používají názvy cizího původu. Nelze zapomínat, že přejímání nelitevských názvů je nevyhnutelné. Něco zcela jiného je jejich přijetí a užívání.

NÁZVY SMÍŠENÉHO PŮVODU

TAMPDŽINSIAI. Toto složené kopulativní slovo smíšeného původu, neboli souřadná složenina⁵⁷, vzniklo nejspíše překladem z angličtiny, srov. jeggings < jeans + leggings, a je utvořeno z litevského slova tamprės a mezinárodního slova džinsai (angl. jeans „džínovina“). Toto slovo se nevyskytuje v LKŽe, DŽ ani BŽ. Tampdžinsiais se podle údajů v Naujažodžių duomenyne označují „legíny imitující džíny“. Jedním slovem se tedy zkoušejí pojmenovat dvě vlastnosti – že kalhoty jsou zároveň džinsai i tamprės. Je třeba říci, že tampdžinsiai je terminologicky dvojznačné pojmenování, neboť je lze vyložit i jinak, totiž jako džíny, které se natahují. Podle definice v Naujažodžių duomenyno by tedy bylo možné tyto kalhoty označit druhovým termínem džinsinės tamprės.

TIMP DŽINSIAI. V Naujažodžių duomenyne se výraz timp džinsiai definuje stejně jako výraz tampdžinsiai: „legíny imitující džíny“. Toto pojmenování je smíšeného původu, kopulativní a chybně motivované. Zřejmě vzniklo překladem, srov. angl. jeggings. Je však utvořeno z nepreferované normativní varianty timpos a mezinárodního slova džinsai. Toto slovo se nevyskytuje v LKŽe, DŽ ani BŽ.

SHRNUTÍ. Nová slova tampdžinsiai a timpdžinsiai jsou útvary, které slepě kopírují složení anglického kontaminačního útvaru jeggings, tj. vznikly překladem anglického kontaminačního útvaru. Po důkladném zjištění toho, čím se tyto kalhoty vyznačují, a nalezení jejich zjevného rozlišovacího znaku by se měl užívat jen jeden z těchto názvů. V terminologii jakékoli oblasti, včetně oděvnictví, je jednoslovné pojmenování mnohem praktičtější než dvouslovné. Musí však být přesné a motivované. V tomto případě přesnost významu chybí.

⁵⁷ St. Keinys píše, že u souřadných složenin „se složky (obě podstatná jména) navzájem nevysvětlují ani nevymezují a jsou rovnocenné“ (Keinys 1999: 71). Jak se uvádí v Kalbotyros terminų žodyne, kopulativní složené slovo neboli souřadné složené slovo je „složené slovo, jehož složky jsou stejně samostatné jak z hlediska gramatického vztahu, tak z hlediska významu“ (KTŽ 1990: 196). V akademické Lietuvių kalbos gramatikoje se uvádí, že označované věci jsou u kopulativních složených podstatných jmen „přibližně stejně blízké přechodnému pojmu označovanému složeným slovem“ (LKG 1965: 441).

Terminologija | 2020 | 27

181

ZÁVĚRY

1. Termíny postupem času zastarávají a vznikají nové termíny či jejich mikrosystémy. Jazykové užívání a rostoucí počet označení malé sémantické části oděvní terminologie – nových názvů kalhot – (23 neologismů), zaznamenaných v Naujažodžių duomenyne, ukazují, že dosavadní názvy kalhot, dlouhodobě užívané a uváděné ve slovnících oděvních termínů, již nestačí a že se tato sémantická skupina v důsledku různých lingvistických a extralingvistických faktorů stává méně jasně vymezenou a izolovanou součástí oděvní terminologie. Oděvní terminologie se tedy mění, obnovuje, neustále zdokonaluje a stává se moderní.

2. Neologismy lze podle původu rozdělit do těchto skupin:

2.1. Názvy litevského původu (39%): aptemptukai, aptemptukės, glaudinės, kelininės, sijonkel­nės, tampkelnės, tamprės, timpos, tiškel­nės, které se tvoří podle vzoru slova užívaného v litevštině nebo se užívají v novém významu;

2.2. Názvy nelitevského původu (52%): cigaretės, činai, denimai, džegingsai, kapriai, kiulotai, kulotės, lenarai, me­gingsai, obtiažkės, šalvarai, tregingsai;

2.3. Názvy smíšeného původu (9%): tampdžinsiai, timpdžinsiai, které vznikly v našem jazyce překladem.

3. Tatáž věc se označuje různými způsoby: místo angl. leggings se užívají výrazy aptemptukai, aptemptukės, obtiažkės, tamprės, timpos; místo angl. treggings – kelininės, tampkelnės, tregingsai; místo angl. culottes – kiulotai, kulotės ir sijonkel­nės a místo angl. jeg­gings – džegingsai, tampdžinsiai, timpdžinsiai. Nejpravděpodobněji k tomu dochází nevědomky pod vlivem anglické oděvní terminologie. Taková nadbytečnost názvů vzniklá v důsledku jazykových kontaktů svědčí nejen o nedokonalosti terminologie, ale i o snaze ji uspořádat.

4. Glaudinės, kapriai, kiulotai, sijonkel­nės, tamprės jsou oděvní termíny schválené VLKK a zaznamenané v Naujažodžių duomenyne. Aptemptukai, aptemptukės, kelininės, tampdžinsiai, timpdžinsiai, tiškel­nės a další nová označení kalhot probíraná v článku ukazují, že společnost je tvořivá a v případě potřeby dokáže využívat možnosti litevštiny k vytváření nových názvů oděvů. Pro podsystém názvů kalhot však platí tytéž požadavky na normování a uspořádání – pojmenování musí být systematické, účelně užívané, správné, logické, estetické a jasné.

182 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

ŠALTINIAI

AATŽ – Stanislovas Algimantas Ratautas, Eugenija Strazdienė, Ada Gulbinienė. Aiškinamasis aprangos terminų žodynas: daugiau nei 6000 terminų lietuvių, anglų, vokiečių, prancūzų ir rusų kalbomis, Kaunas: Technologija.

ALLAŽ – Bronius Piesarskas, Bronius Svecevičius. Anglų–lietuvių, lietuvių–anglų kalbų žodynas, Vilnius: „Žodynas“, 2001.

Anglonas – Bronislovas Piesarskas. Anglų–lietuvių kalbų kompiuterinis žodynas, Vilnius: Fotonija, 2005.

ATTŽ – Ričardas Čiužas, Jurgis Katunskis, Angelė Kaulakienė ir kt. Aiškinamasis tekstilės terminų žodynas: su vokiečių, anglų, prancūzų ir rusų kalbų atitikmenimis, Kaunas: Technologija, 2001.

AŽ – Juozas Prčinaskas. Lietuvių–anglų–vokiečių–prancūzų–rusų kalbų aprangos žodynas, Vilnius: Apyaūšris, 2002 [žiūrėta 2020 m. balandžio mėn.].

BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas), redaktorių kolegija: D. Liutkevičienė (vyr. redaktorė), G. Naktinienė, R. Petrokienė, D. Svetikienė, K. Vosylytė, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt/ [žiūrėta 2020 m. balandžio–lapkričio mėn.].

BŽ antraštynas – Bendrinės lietuvių kalbos žodyno antraštynas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt/antrastynas/?pg=c [žiūrėta 2020 m. balandžio mėn.].

CED – Collins English Dictionary. Prieiga internete: https://www.collinsdictionary.com/ [žiūrėta 2020-04-03].

COED – Concise Oxford English Dictionary: Luxury Edition. 12 Edition, ed. Angus Stevenson, Maurice Waite, Oxford: Oxford University Press, 2011. Prieiga internete: https://books.google.lt/books?id=sYScAQAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=lt&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false.

CORPUS – Morfologiškai anotuotas tekstynas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://corpus.vdu.lt/lt/.

DFH – The Dictionary of Fashion History, ed. V. Cumming et cetera, Oxford, New York, 2010. Prieiga internete: books.google.lt/books?id=e3evAwAAQBAJ&lpg=PP1&hl=lt&pg=PP1#v=onepage&q&f=false.

DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/searchall [žiūrėta 2020 m. balandžio mėn.].

DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. St. Keinys, 7-asis patais. ir papild. leid., e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015 (atnaujinta versija, 2017). Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/dabartinis [žiūrėta 2020 m. balandžio mėn.].

ECF – Encyclopedia of clothing and fashion 1, Farmington Hills [Mich.]: Charles Scribner‘s Sons, 2005.

KTŽ – Kalbotyros terminų žodynas, sud. K. Gaivenis, St. Keinys, red. K. Morkūnas, Kaunas: Šviesa, 1990.

LKE – Lietuvių kalbos enciklopedija, par. K. Morkūnas, red. V. Ambrazas, 2-asis patiksl. ir papild. leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2008.

LKEŽ – Lietuvių kalbos etimologinio žodyno domenų bazė, Vilnius: Vilniaus universitetas. Prieiga internete: https://etimologija.balt nexus.lt/ [žiūrėta 2020-04-01].

LKG – Lietuvių kalbos gramatika 1, aut. A. Laigonaitė, V. Mažiulis, K. Ulvydas, V. Urbutis, V. Vaitkevičiūtė, A. Valeckienė, vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis, 1965.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (IX, 1941–2002), e. variantas, vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://www.lkz.lt/ [žiūrėta 2020 m. balandžio mėn.].

M – Mada. Nuo pirmykščių laikų iki šių dienų, Vilnius: Alma littera, 2015.

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m., sud. ir atsak. red. R. Miliūnaitė, A. Aleksaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujazodziai.lki.lt [žiūrėta 2020 m. balandžio mėn.].

NSDB – Naujųjų skolinių duomenų bazė. Prieiga internete: http://nsdb.sociolingvistika.lt/?lid=1 [žiūrėta 2020 m. balandžio mėn.].

STŽ – Stanislovas Stonkus. Sporto terminų žodynas, 2-asis patais. ir papild. leidimas, Kaunas: Lietuvos kūno kultūros akademija.

TCO – Орленко Любовь Васильевна. Терминологический словарь одежды, Москва: Легпромбытиздат, 1996. Prieiga internete: http://modnaya.ru/articles/dictionary/glossary-of-clothing/index.htm.

TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, atsaking. red. V. Kvietkauskas, Vilnius: Vyriausioji enciklopedijų redakcija, 1985.

TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, atsakom. red. A. Kinderys, Vilnius: Alma littera, 2001.

TŽŽ – Valerija Vaitkevičiūtė. Tarptautinių žodžių žodynas, 4-as patais. ir papild. leidimas, Vilnius: Žodynas, 2007.

TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera, 2013.

UD – Urban Dictionary. Prieiga per internetą: https://www.urbandictionary.com [žiūrėta 2020-04-03].

Terminologija | 2020 | 27

183

LITERATŪRA

Aleksaitė Agnė 2018: Ypatybių pavadinimai Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Bendrinė kalba 91, 1–27. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/91/Aleksaite_BK_91_straipsnis_apie_pavadinimus.pdf.

Aleksaitė Agnė 2019: Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darbos būdai. – Bendrinė kalba 92, 1–27. Prieiga internete: http://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/369.

Gaivenis Kazimieras 2014: Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Gilytė Agnė 2015: Spintologija. Teen, Vilnius: Alma littera.

Girčienė Jurgita 2011: Naujažodžiai su dėmeniu (-)tinkl-. – Kalbos kultūra 84, 165–177. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/84/Girciene_KK_84_straipsnis.pdf.

Gricius Algirdas 2017: Idealai tinkantis kostiumas: praktiškas stilius moderniam vyrui, Vilnius: Obuolys.

Guzevičiūtė Rūta 2002: Drabužių kelionės. Kelnes. – Liaudies kultūra 2 (83). Prieiga internete: https://etal-pykla.lituanistikadb.lt/object/LT-LDB-0001:J.04~2002~1367156169386/J.04~2002~1367156169386.pdf.

Irtmonienė Genovaitė, Šukys Jonas 2000: Kalbos patarimai kūno kultūros ir sporto specialistams, Kaunas: Lietuvos kūno kultūros akademija.

Jakaitienė Evalda 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Keinys Stasys 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.

Keinys Stasys 2005: Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

KK – Klausimų kraitelė. – Gimtoji kalba 8, 1937, 137–138. Prieiga internete: https://www.epaveldas.lt/object/recordDescription/LNB/C1B0004135373 [žiūrėta 2020-04-03].

Kopaliński Władysław 2001: Žodynas: XX amžiaus įvykiai, sąvokos ir mitai, Vilnius: Algarvė.

KP L1 – Kalbos patarimai 4: kn. Leksika 1: skolinių vartojimas (L1), sud. D. Mikulėnienė, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2005.

KP L1 – Kalbos patarimai 4: kn. Leksika 1: skolinių vartojimas (L1), sud. D. Mikulėnienė, A. Dilytė, antras pataisyt. ir papildyt. leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2013.

Kvašytė Regina 2005: Mokomasis terminologijos žodynėlis, Šiauliai: VšĮ Šiaulių universiteto leidykla.

LKE: Lietuvių kalbos enciklopedija, par. K. Morkūnas, red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 1999.

Miliūnaitė Rita 2012a: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. – Gimtoji kalba 6, 3–11.

Miliūnaitė Rita 2012b: Kalbos vartotojai ir naujadarų kūryba. – Gimtoji kalba 9, 3–14.

Miliūnaitė Rita 2014: Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje. – Acta Linguistica Lithuanica 71, 264–264.

Miliūnaitė Rita 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Leksikografija ir leksikologija 5, 161–184.

Miliūnaitė Rita 2018: Naujažodžių pateikimas ir paieškos galimybės Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Bendrinė kalba 91, 1–21. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/91/Miliunaite_BK_91_straipsnis.pdf.

Murmulaitytė Daiva 2016a: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos. – Bendrinė kalba 89, 1–27. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/89/Murmulaityte_BK_89_straipsnis.pdf.

Murmulaitytė Daiva 2016b: Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną. – Acta Linguistica Lithuanica 75, 68–88.

Murmulaitytė Daiva 2018: Kontaminacija ir lietuvių kalbos naujadara. – Kalba ir kontekstai 8 (1), 60–70. Prieiga internete: https://vb.lki.lt/object/elaba:34056630/index.html [žiūrėta 2020-04-14].

Pikčilingis Juozas 1975: Lietuvių kalbos stilistika 2, Vilnius: Mokslas.

RLKPŽ – Juozas Pričinauskas. Rusų–lietuvių kalbų prekių žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1996.

RLKŽ – Chackelis Lemchenas. Rusų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius: Valstybinė enciklopedijų, žodynų ir mokslo literatūros leidykla, 1949.

RLKŽ – Rusų–lietuvių kalbų žodynas 2, sud. Ch. Lemchenas, Vilnius: Mokslas, 1983.

RLKŽ – Rusų–lietuvių kalbų žodynas 3, sud. J. Kardelytė, J. Macaitis, A. Mankevičienė, Vilnius: Mokslas, 1984.

Sabaliauskaitė Danutė 1996: Lietuvių kalbos kelnių pavadinimai. – Lietuvių kalbotyros klausimai 36, 167–178.

Sabaliauskas Algirdas 1990: Lietuvių kalbos leksika, Vilnius: Mokslas.

184

Aušra Rimkutė-Ganusauskienė | Naujieji kelnių pavadinimai

TT – Kazimieras Gaivenis, Angelė Kaulakienė, Stasys Keinys, Jonas Klimavičius. Terminologijos taisymai, Vilnius: Mokslas, 1992.

Urbutis Vincas 1961: Dabartinės lietuvių kalbos galūnių darybos daiktavardžiai. – Kalbotyra 3, 27–60. Prieiga internete: https://baltnexus.lt/uploads/publikacijos/Kalbotyra/Kalbotyra%20III/Kalb_03_05_Urbutis.pdf

Urbutis Vincas 2009: Žodžių darybos teorija. 2-asis leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Vaicekauskienė Loreta 2007: Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai: kalbos politika ir vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

VLKK – Valstybinė lietuvių kalbos komisija. Prieiga internete: www.vlkk.lt.

VLEe – Visuotinė lietuvių enciklopedija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2001–2020. Prieiga internete: www.vle.lt.

THE NEW NAMES OF PANTS

S u m m a r y

The article addresses a small semantic group of the terms of clothing – 23 new names of trousers or pants. The research material comes from the Database of Lithuanian Neologisms (hereinafter – Database of Neologisms). The aim of the article is to discuss the origin and semantics of the new names of trousers or pants based on the material of the above source.

It was found that the Database of Neologisms is dominated by the names of foreign origin, which account for as many as 52 per cent (cigaretės, činai, denimai, džegingsai, kapriai, kiulotai, kulotės, lenarai, meging­sai, obtiažkės, šalvarai, tregingsai). The percentage of the names of Lithuanian origin is smaller; they make up 39 per cent (aptemptukai, aptemptukės, glaudinės, kel­ninės, sijonkel­nės, tampkelnės, tamprės, timpos, tiškel­nės). The names of mixed origin are least common, as they account for 9 per cent (tampdžinsiai, timp­džinsiai). It should be noted that the words of different origin are used to name the same thing: instead of English leggings, aptemptukai, aptemptukės, obtiažkės, tamprės, timpos are used; in place of English treggings, kelninės, tampkelnės, tregingsai are used; English culottes are called kiulotai, kulotės and sijonkel­nės in Lithuanian, whereas the English term jeggings is replaced with džegingsai, tampdžinsiai, timpdžinsiai in Lithuanian. This process is most likely unconscious due to the influence of English terminology. Such a surplus of names resulting from language contacts does not only show the imperfection of terminology but also an attempt to organise it.

The emergence of the new terms for trousers or pants shows that the available names of trousers or pants used since the old times and established in the dictionaries of the terms of clothing are no longer sufficient. As a result of various linguistic and extralinguistic factors, the semantic group of the names of trousers or pants is becoming a not so clearly defined and isolated part of the terminology of clothing.

Gauta 2020-06-12

Aušra Rimkutė-Ganusa kratė

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

E. paštas [email protected]

Terminologija | 2020 | 27

185