GERTRŪDA NAKTINĖNĖ

Institut litevského jazyka

KAUZATIVNÍ SLOVESA

SLOVNÍK SPISOVNÉ LITEVŠTINY

KLÍČOVÁ SLOVA: spisovný jazyk, kauzativní slovesa, užívání, kodifikace, slovník

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Při přípravě Slovníku spisovné litevštiny (dále jen BŽ) v lexikografickém centru Litevského jazykového ústavu se upřesňují některé normy spisovného jazyka, fakta a způsob jejich prezentace. Jednou ze skupin sloves, která je sice nepočetná, ale působí potíže uživatelům spisovného jazyka, zastáncům jazykové kultury i lexikografům, jsou kauzativní slovesa.

V Gramatice současné litevštiny jsou kauzativní slovesa považována za podtyp tranzitivních sloves; zdůrazňuje se, že jde o „samostatnou, byť nepočetnou významovou skupinu s výraznými rozlišovacími formálními znaky“ (DLKG 287; LG 226). „Tvoří se z tranzitivních sloves příponou -dinti a označují děj, jímž se někdo postará o to, aby se něco stalo nebo aby něco vykonali jiní činitelé. Srov.: stavět dům: nechat postavit dům (za pomoci stavebních dělníků, řemeslníků), kovat prstýnek: nechat ukovat prstýnek (u kováře), tkát stuhu: nechat utkat stuhu (u tkadleny)“ (DLKG 287). Jak se uvádí, kauzativní slovesa (kurativa) se také nazývají neagentními kauzativními slovesy. Jejich slovotvorným základem jsou slovesa aktivního děje (nejčastěji s následnou významovou složkou) (DLKG 399).

VLASTNOSTI KOMPONENTŮ VĚT S PŘÍČINNÝMI SLOVESY A ROZDÍLY V JEJICH LEXIKOGRAFICKÉM ZPRACOVÁNÍ

Formálním a sémantickým vlastnostem příčinných sloves a kritériím jejich odlišení od kauzativních a jiných sloves byla věnována řada prací (LKG II 25, 265; Jakulienė 1975; Paulauskienė 1979: 12, 1994: 286; LKM

150

KALBOS KULTŪRA | 84

110, Savičiūtė 1984: 73–78, 1985: 236–251, 1986: 206–209, 1995: 129–141 aj.). Kromě dalších důležitých formálních a sémantických kritérií je na základě prací Fridricha Kuršaitise, Jonase Jablonskise a dalších autorů (Kurschat 1876: 122; Jablonskis I 289; LKM 110) za nejdůležitější rozlišovací znak příčinných sloves považována přítomnost dalšího subjektu, tj. zprostředkujícího subjektu, v hlubinné a někdy i povrchové úrovni kurativní věty (tj. věty s příčinným slovesem). Na základě údajů LKŽ a DŽ₂ byly zkoumány sémantické vlastnosti komponentů hlubinné úrovně kurativních vět a určeny zákonitosti sémantického sladění (sémantické shody) (Savičiūtė 1985: 236–251). Z nich vyplynuly (viz tabulku „Sémantické sladění hlubinné úrovně kurativních vět“, tamtéž, s. 239) tři hlavní situace, které lze popsat následujícími parafrázemi:

1) ‘subjekt disponující pravomocí přikazovat se stará, přikazuje, aby někdo (sluha, kat apod.) něco udělal’, např.: Král mu dal setnout hlavu;

2) ‘objednatel (nějaká osoba, která neumí nebo pro niž je obtížné vykonat určitou práci) se stará, objednává, aby někdo (specialista v určité oblasti či řemesle, mistr apod.) něco udělal’, např.: tkát (pásy), dát zhotovit (náhrobek), dát ukovat (kříž), dát uplést (svetr), dát ušít (boty, kabát), dát postavit (dům, kostel, palác), dát sepsat (závěť) apod.; Biskup dal postavit kostel;

3) ‘nějaká osoba se stará, žádá, přikazuje, aby někdo (nějaký prostředník) něco udělal’, např.: dát napsat (dopis) apod.

Jak ukázaly údaje shromážděné pro slovníková hesla BŽ, v úzu spisovného jazyka se nejvíce zachovávají příčinná slovesa druhé a v menší míře třetí podskupiny. Slovesa první podskupiny odrážejí někdejší skutečnost a obvykle se jich užívá při psaní nebo vyprávění o dávných dobách. Ve větách s příčinnými slovesy slova označující předmět, látku nebo abstrakci obvykle nezaujímají pozici zprostředkujícího subjektu. Ojedinělé příklady tohoto typu představují přechod mezi kurací a kauzací: význam slovesa ėsdinti užívaný v chemii je v DŽ₃₋₆ pokládán za příčinný, zatímco v LKŽ, LKŽₑ a BŽ za kauzativní, např.: Kyselina sírová se používá k ė[sdinti] kovů (DŽ₂₋₆). Po zvážení různých rozlišovacích kritérií jsou slovesa pažindinti, veikdinti, žiodyti v DŽ pokládána za příčinná, zatímco v BŽ jsou uváděna jako kauzativní.

Ve Slovníku spisovné litevštiny se na základě požadavků BŽPP a BŽln snaží u zájmena kas v otázkách uvádět základní a fakultativní

G. NAKTIENĖ. Parūpinamieji veiksmažodžiai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne

151

valenci sloves, avšak oba druhy valence se od sebe nijak formálně nerozlišují. Slovníku spisovné litevštiny významně napomáhá Valenční slovník litevských sloves (Sližienė 2004: 35), který uvádí základní a v závorkách fakultativní valenci jediného kauzativního slovesa siūdinti, ~a, ~o (pa-)₅ „postarat se, aby někdo šil“: Nom Acc (Dat) (išGen) (pasAcc) [C P B O A₍c₎], a také sémantické funkce aktantů: Nom Hum Acc –Anim Dat +_ Anim pasAcc Hum išGen –Anim¹. Valenční vlastnosti ilustrují následující věty: „Oblečení jí matka nechávala šít u vesnického krejčího; Z toho sukna jsem nechal ušít manželovi oblek; Nech ušít přehozy na nábytek; U koho sis nechal ušít postroje?; Rodiče nechávali šít boty, nekupovali je“ (Sližienė 2004: 35). Uvádí se, že „Místo pasAcc může být ve větě Loc, označující místo, kde pracuje osoba, která šije, např.: Některé dámy si nechávají šít společenské šaty v š i c í d í l n ě.“ (2. poznámka, Sližienė 2004: 35). Jak uvádí Nijolė Sližienė, valence zvratných kauzativních sloves nemá oproti nezvratným zásadní odlišnosti: „Užití zvratného slovesa siūdintis se liší pouze tím, že ve větě není dativ, který zastupuje zvratný afix -s(i) (jeho význam může být posílen tvarem přivlastňovacího zájmena sau), např.: Z ovčích k ů ž í jsem si nechal ušít (pro sebe) nový k o ž i c h.“ (1. poznámka, Sližienė 2004: 35). Na základě uvedených výzkumů kauzativních sloves a podrobné valenční analýzy slovesa siūdinti byl ve BŽ formulován následující slovníkový článek slovesa siūdinti²:

siūdinti, siūdina, siūdino sloveso [kauz.]³ (co, komu, kde) postarat se, objednat, aby někdo (obvykle krejčí, švec) šil: Nechávám manželovi šít oblek v krejčovství. | zvrat. (u koho): Mnoho lidí si u něj nechává šít. Nyní je nejvhodnější doba nechat si šít – poskytujeme slevu. | zvrat. (co, kde, u koho, z čeho): Nechat si (pro sebe) ušít ortopedickou obuv. Nechávám si šít kabát z hladké kašmírové látky. Večerní šaty si nechala ušít v módním salonu u známého návrháře. Bylo navrženo nechat ušít vlajky pro ty farnosti, které je ještě nemají. | zvrat. záp. (čeho): Nemám rád/a, když si nechávám šít oblečení na míru, kupuji hotové.

¹ A – agent (funkce vykonavatele děje); C – kauzátor; P – pacient (funkce zasaženého předmětu, nositele stavu); B – beneficient (funkce adresáta, příjemce, držitele); O – zdroj (funkce původu děje či stavu, výchozího stavu); A₍c₎ – kauzující agent; +Anim – živý předmět, včetně osoby; –Anim – neživý předmět; Hum – osoba (také kolektiv osob, instituce apod.) (Sližienė 2004: 6).

² Zde jsou citovány slovníkové články o kauzativních slovesech pro BŽ, které autorka tohoto článku napsala v roce 2003, později doplňovala a upravovala a které redigovala Klementina Vosylytė. Po konečné redakci slovníku se mohou změnit.

³ Označení [kauz.] (= kauzativní sloveso) se v textu BŽ v současnosti používá pro účely vyhledávání.

152

KALBOS KULTŪRA | 84

Ve Slovníku spisovné litevštiny bylo při uvádění kauzativních sloves upuštěno od odkazového způsobu, který uživatelé slovníku obtížně chápou: tato slovesa se nevysvětlují, ale pouze se značkou prp. (kauzativní sloveso, DŽ₁–₆ₑ), cur. (verbum curativum, kauzativní sloveso, LKŽ, LKŽₑ) odkazuje na základová slovesa či jejich významy. Ve Slovníku spisovné litevštiny se používá definiční formule „postarat se (objednat, nařídit, přikázat, požádat apod.), aby někdo (obvykle odborník v určité oblasti) dělal to, co vyjadřuje základové slovo“. Zájmenem kas se v definici uvádí, že existuje další činitel, který danou činnost fyzicky vykonává. Pokud je to možné, upřesňuje se sémantika slova označujícího tohoto vykonavatele (siūdinti – šije krejčí; statydinti – stavějí stavbaři, (nu)kišdinti – setne (hlavu) kat apod.). Snahou je uvádět srozumitelné ilustrační příklady, v nichž je pojmenován subjekt oprávněný vydat příkaz nebo je navíc vyjádřen činitel, který fyzicky vykonává objednanou (nařízenou, přikázanou, vyžádanou apod.) činnost, případně se uvádí, že se činnost provádí v podniku poskytujícím služby (dílně, opravně, ateliéru apod.), např.:

liėdinti, liėdina, liėdino sloveso [kauz.], liėdinti, liėdina, liėdino (co) postarat se, objednat, aby někdo (obvykle řemeslníci) odléval⁴: Kněz nechal postavit kostel, nechal odlít zvony. Cizí vetřelci odváželi zvony a nechávali z nich odlévat dělové koule. | zvrat. (co, kde): Náhrobek jsme si nechali odlít v kamenické dílně.

Ačkoli tento způsob definování často působí dojmem umělého, nepřirozeného a dlouhého vyjadřování, pro nefilology je srozumitelnější než pracovní značky a odkazy na základové slovo (Naktinienė 2000: 21–22; 2006: 24).

TABULKA 1. Příklady uvádění kauzativních sloves ve slovnících

DŽ₆ₑ

LKŽₑ

BŽ

áusdin‖ti, ~a, ~o kauz. tkát 1. ~imas (1)

áusdinti, -ina, -ino cur. tkát 1: Dirbinsių laivelį, ausdinsiu žėglėlį KlpD44. | refl. tr.: Jos jau nebesiausdina jokių penknyčių, ripsinių, blakyčių sijonų I.Simon.

áusdinti, áusdina, áusdino sloveso [kauz.] (co, u koho, komu) postarat se, objednat, aby někdo (obvykle tkadlena) tkal (1. význam): Nechávají si u známé textilní výtvarnice utkat gobelín jako dárek. | zvrat. (co): Nechala jsem si utkat soupravu přehozů a závěsů.

⁴ Viz druhou poznámku pod čarou.

G. NAKTINIENĖ. Parūpinamieji veiksmažodžiai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne

153

DŽ_6e

LKŽ_e

BŽ

káldin||ti, ~a, ~o prp. k a l t i 3: K. objednat kování radlice, podkovy, peněz

káldinti, -ina, -ino Š; M 1. způsobovat kování 1: I z kamene je třeba to udělat, vytesané Bb¹²Moz20,25. Kámen kovaný R399. 2. K způsobovat kování 1: Káldinti podkovy J. A u nového pluhu ukovej radličky LTR. Radlici nebo oboustrannou radlici do rádla či meče dát ukovat S.Dauk. A dávám ti moc kovat peníze ve tvé zemi Bb1Mak15,6. Kaldinu prstýnek J.Jabl. [...] Ubij mostek přes jezírko N174. Nekáldinki prstýnek, neudieraj jméno JV74. [...]

káldinti, káldina, káldino sloveso [kauz.] (co, komu) postarat se, objednat, aby někdo (obvykle řemeslníci) koval (3. význam): Kříže a svícny jsme si nechali ukovat v kovodílně. | záp. (co): Prsteny si ukovat nenecháme, koupíme hotové. | zvr. (co, u koho): Ona si nechává u klenotníka vyrobit soupravu šperků.

statýdin||ti, ~a, ~o prp. s t a v ě t –: Dům s. | zvr.: ~tis dům. ~imas (is) (1)

statýdinti (–yti), –ina, –ino [...] 3. NdŽ způsobovat stavění 5: Nech postavit nové stáje J. Pán nechává stavět most J.Jabl. Vytautas nechával na různých místech Litvy stavět kostely A1884,22. | zvr. přech. NdŽ, DŽ¹: Dům si nestavíme, nemáme peníze Mrj. Většina litevských velkostatkářů si nechávala stavět paláce v klasicistním stylu rš. [...]

statýdinti, statýdina, statýdino sloveso [kauz.] (co, komu) postarat se, objednat, aby někdo (obvykle stavební dělníci) stavěl: Oni nechávají postavit dům pro dceru. | zvr. (co): Soused si hodlá nechat postavit nové hospodářské budovy. | záp. zvr. (co): Dům si stavět nenecháme, raději koupíme použitý.

ZVLÁŠTNOSTI UŽÍVÁNÍ VERB S VÝZNAMEM „NECHAT SI NĚCO UDĚLAT“

Řídké a neustálené užívání

Verba s významem „nechat si něco udělat“ jsou starobylou, avšak zanikající a neustáleně užívanou⁵ skupinou sloves spisovného jazyka, kterou se usiluje zachovat-

⁵ Na semináři překladatelů a redaktorů, který se konal 26. února 2004 v Ústavu litevského jazyka, provedla autorka článku malou ústní anketu. Účastníků semináře se zeptala, zda při mluvení (nikoli při psaní, redigování či překládání) sami užívají sloveso siūdinti

154

KALBOS KULTŪRA | 84

iny. Z 95 sloves s významem „nechat si něco udělat“, uvedených v DŽ₃ (včetně předponových), vybraných pomocí nástrojů DŽ₃ₖ, potvrzují údaje z Korpusu současné litevštiny Centra počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velkého, dostupné na internetu, a další internetové jazykové zdroje nalezené pomocí vyhledávacího nástroje http://www.google.lt/, užívání jen některých z nich. Například nebyly nalezeny nové doklady slovesa pīrk­dinti, ačkoli taková situace by dnes byla zcela možná, například: pīrk­dinti pozemek pro syna (prostřednictvím zprostředkovatele), pīrk­dintis byt (při pobytu v zahraničí a po zmocnění přítelkyně) apod.; ve slovnících (DŽ₂₋₆ₑ, LKŽ a LKŽₑ) je však sloveso pīrk­dinti doloženo pouze příklady z folkloru:

pīrkdin‖ti, ~a, ~o prp. p i r k t i 1: Dirbdinsiu žagrelę, ~siu jautukus, kaldinsiu noragėlius (d.) (DŽ₂₋₆ₑ). pīrk­dinti (–yti), –ina, –ino 1. cur. pirkti 1: Dirbysiu žagrelę, pirkdysiu jautukus, kaldysiu noragėlius KlpD44. Ar pīrk­dinsi vainikėlį? Ar duosi dorelėlį? JV218 (LKŽₑ).

V současnosti obsahuje BŽ 107 sloves s významem „nechat si něco udělat“, z toho 39 bez předpony: áusdinti, darýdinti, dirbdinti, gabéndinti, griáudinti, grįsdinti, káldinti, kárdinti, kãsdinti, kéldinti, kėpdinti, kiŕpdinti, kiŕsdinti, kùldinti, kùrdinti, kviẽsdinti, líedinti, mál­dinti, mė̃gzdinti, mùšdinti, nérdinti, nė̃sdinti, plákdinti, rašýdinti, ráudinti³, siūdinti, siū̃sdinti, skélbdinti, skùsdinti, statýdinti, šáudinti, šáukdinti, taisýdinti, varýdinti, vėldinti, veŕpdinti, veŕsdinti, vėsdinti, vė̃ždinti. Do Frekvenčního slovníku současné psané litevštiny se z nich dostala pouze slovesa káldinti, siūdinti, statýdinti (Grumadienė, Žilinskienė 1998).

Protože skupina sloves s významem „nechat si něco udělat“ je malá, užívají se vedle nich jiná jednoduchá (nikoli takováto) slovesa vyjadřující podobné situace, ačkoli v obou případech práci nevykonávají sami zadavatelé, nýbrž odborníci v příslušném oboru: krejčí, stavební dělníci, kadeřníci apod.,

a statýdinti, je-li situace zřejmá, tj. když se míní, že subjekt sám nešije nebo nestaví, ale práci si objednává a platí za ni. Byly nabídnuty 3 možnosti odpovědi: „Vždy užívám“, „Někdy užívám“, „Nikdy neužívám“. Účastníci semináře při kladné odpovědi zvedli ruku. K slovesu siūdinti se vyjádřilo 29 účastníků semináře: „vždy užívám“ – 14 (48%), „někdy užívám“ – 4 (14%), „nikdy neužívám“ – 11 (38%). Ke slovesu statýdinti se vyjádřilo 24 účastníků semináře: „vždy užívám“ – 6 (25%), „někdy užívám“ – 16 (67%), „nikdy neužívám“ – 2 (8%). Skutečnost, že jazykoví odborníci – překladatelé a redaktoři, na jejichž činnosti velmi závisí stav spisovné litevštiny – sami uvedená slovesa v mluveném jazyce neužívají všichni nebo je užívají nepravidelně, jen potvrzuje, že užívání sloves s významem „nechat si něco udělat“ není ve spisovné litevštině příliš rozšířené.

G. NAKTIENĖ. Parūpinamieji veiksmažodžiai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne

155

např.: siūdinti, ale taisyti, trumpinti, siaurinti (páltą); statydinti, ale įrengti, miryti (namą); kirpdinti, ale šukuoti, garbanoti, plauti, dažyti (plaukus). Taková slovesa se často užívají v jedné větě, např.: Někdy se do šicí dílny obracejí i muži. Nemají však v úmyslu nechat si něco ušít, většinou si chtějí nechat opravit oděv (G); Nechat si ušít nové šaty, nebo si nechat opravit staré?

Parūpinamieji slovesa se neužívají se všemi předponami. Například DŽ₃ uvádí áusdinti, išáusdinti, ale neuvádí pri(si)áusdinti; k dispozici byly doklady slovesa parašydinti, ale zřejmě nebyly doklady slovesa rašydinti (to druhé je již uvedeno v DŽ₅ₑ–₆ₑ) a podobně.

Ne ze všech významů základního slovesa se tvoří odpovídající parūpinamieji významy. Například mėgzdinti (pleteniny) je parūpinamieji význam, zatímco okurky se pletou, květy se nasazují nemají odpovídající parūpinamieji protějšky.

Rozšíření v nářečích

Nepřesné užívání parūpinamiejų sloves a jejich základních (odvozených) sloves vzniklo také proto, že velká část obyvatel Lietuvos neví, co parūpinamieji slovesa znamenají, protože je ve svých rodných nářečích nemá. Jde především o východní a jižní aukštaitské nářečí. Užívání odvozených sloves namísto parūpinamiejų sloves spisovného jazyka se někdy zaznamenává také v LKŽ a LKŽₑ, např.: siūti [...] 2. viz siūdinti 1 (dokládáno větami z Kupiškisu, Rodūnie, Skrebotiškisu, Eržvilku, Miežiškisu, Meškuičiu, Apso, z knihy J. Kardelytė Gervėčių tarmė, s. 78, a z díla J. Paukštelise (LKŽ XII 631). Podle tohoto siūti „siūdinti“ precedentního příkladu v LKŽₑ, v němž je lexikograficky uznáno užívání základního (odvozeného) slovesa v parūpinamieji významu, by možná bylo možné postupovat obdobně i v BŽ: do hesel základních sloves, která mají parūpinamieji protějšky, dodatečně uvést samostatný význam jako variantu parūpinamieji slovesa nebo jeho parūpinamieji významu, např.: Nechávám si ušít kabát v šicí dílně (u dobrého krejčího). To by nejen uznalo současný stav a odpovídalo zájmům velké části uživatelů spisovného jazyka, ale také by čtenářům slovníku pomohlo zjistit, že existuje parūpinamieji sloveso.

V jižních a východních aukštaitských vilniuských nářečích tranzitivní slovesa s příponou –inti nemívají parūpinamieji význam. Jejich významy se nejčastěji shodují s významy odpovídajících základních sloves spisovného jazyka (Naktinienė 1997: 154–162), např.:

156

KALBOS KULTŪRA | 84

piřkdinti (–yti), –ina, –ino [...] 2. tr. pirkti: Děti lezou po plotech, prošoupou kalhoty, prošoupou košili, a ty jim to zase piřkdinti Lz. Piřkdinta laška Lz. Any (jie) piřkdino cukr levněji Lz. Chmel trhají, na trh vezou, a chlapci piřkdina LKKIII204(Lz) (LKŽe).

Parūpinamieji slovesa se nejvíce užívají u Žemaitů, často také u západních aukštaitů (suvalských), zřídka u šiaulských, kteří sousedí se Žemity; vyskytují se v textech autorů pocházejících z těchto krajů a z Malé Litvy i ve sbírkách folkloru shromážděného v těchto oblastech. Ve starších textech jich bylo mnohem více a byly rozmanitější.

Základní sloveso místo kauzativního slovesa

Dabartinės lietuvių kalbos gramatikoje (DLKG 2006: 287) nurodoma, kad „šnekamojoje kalboje kartais linkstama jų (parūpinamųjų veiksmažodžių – G. N.) nevartoti, sakyti siūtis paltą, užuot sak ius siūdintis paltą. Mat šie veiksmažodžiai žymi įprastus veiksmus ir iš šnekos situacijos kartais savaime aišku (arba nesvarbu), kas juos atliks“; „Tas veikėjas, kuris pasirūpina, kad veiksmas būtų atliktas, čia yra svarbesnis, negu tas, kuris iš tikrųjų atlieka veiksmą“ (LKM 1976: 110). Neretai taip ne tik sakoma, bet ir rašoma. Atitinkamais pamatiniais (padaromaisiais) veiksmažodžiais reiškiamos situacijos suvokimas dažnai priklauso nuo konteksto, pvz., atstatyti apleistą pastatą gali reikšti ir tiesioginius savininko darbo veiksmus, ir parūpinamąją situaciją, kai darbus atlikti yra pasamdyti statybininkai. Net jei subjekto semantika aiškiai rodo, kad juo reiškiamas asmuo pats nedirbs fizinio darbo, dažnai pavartojamas pamatinis (padaromasis), o ne parūpinamasis veiksmažodis, pvz.: Didikas pastatė (// pastatydino) rūmus. Veiksmažodis pastatyti pavartotas net kruopščiai parengtame vadovėlyje, kuriame kalbant apie valdovą būtų geriau pasirinkti pagrindinį normos variantą – parūpinamąjį veiksmažodį pastatydinti (paryškinta straipsnio autorės), pvz.:

Kromě Velké zdi on (Čchin Š’-chuang-ti – vložila G. N.) postavil palác, do něhož se vešlo 10 000 lidí. 700 000 válečných zajatců a odvedených rolníků stavělojeho obrovskou pohřební komoru (Pasaulis I 210).

Existuje i více případů užití tohoto typu (Savičiūtė 1985; Savičiūtė-Naktinienė 1995). Je zajímavé, že podobné jevy v užívání kauzativ se objevují nejen v litevštině, ale také ve finštině a norštině (Racekevičienė 2001: 29; 2002: 138, 142–144).

G. NAKTIENĖ. Parūpinamieji veiksmažodžiai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne 157

Kauzativní sloveso místo základního slovesa

Protože se nerozlišují kauzativní a základní (výsledková) slovesa, někdy se kauzativní slovesa užívají k popisu situací, kdy subjekt vykonává činnost sám, např.: švadlena siūdina (=šije) kostýmek apod. Ačkoli lze takové užití v kodifikované spisovné řeči sotva ospravedlnit, jeho případy byly zaznamenány v nářečích, např.:

mėgzdinti (-yti), -ina, -ino [...] 3. tr. megzti: A už jsi tomu člověku upletla rukavice? KzR. Ještě mám kapuci..., pletenou pletařkami JV416. | refl. tr.: Začal jsem si plést svetřík KzR (LKŽₑ);

numėgzdinti [...] 2. tr. numegzti: Upletla člověku sako KzR (LKŽₑ).

Nejspíše je podobné užití kauzativního slovesa v nekauzativním významu zaznamenáno i ve větě zapsané J. Jablonskim:

statydinti [...] 3. [...] Ve městech se velmi dobře platí statydinties kamna J.Jabl (LKŽₑ).

Sklon k tomuto typu nepřesného užívání, jak ukazují příklady z internetu, tisku a mluveného jazyka, je zvláště typický pro sloveso kaldinti, ačkoli místo, kde se příslušná práce provádí, se nazývá (mincí, medailí) kalykla, nikoli kaldykla. Při zobecněném užití a bez podrobnějšího kontextu není jasné, co se míní, když někdo říká (píše) kaldinti kryžių, medalį, monetàs, paminklą, pinigus apod. – zda jde o objednání zhotovení kříže, medaile, mincí, pomníku či peněz, nebo o provedení zakázky, tedy konkrétní práci odborníků. Z následujícího příkladu je z kontextu patrné, že se hovoří o konkrétních fyzických úkonech, proto mělo být použito základní (výsledkové) sloveso nukalti (zvýraznila autorka článku):

Mnohé zajímal lis na ražbu mincí vyrobený podle starého vzoru. Protáhnout jím těžké kladivo a vyrobit si vlastní penízek mohl každý, kdo chtěl [...]. Kdo chtěl, mohl se tu přímo přiučit kovářskému řemeslu a snad také své milé něco nukaldinti (= nukalti) vyrazit. (LŽ 2004 06 02: 24). Mnozí si chtěli nusikaldinti (= nusikalti) penízek (popisek pod fotografií; tamtéž).

Lidoví umělci budou na oslavách Dne města kaldins (= kals) i „místní měnu“ (T: Lietuvos rytas, 2001).

Mnohoznačnost základního slovesa kalti však může při absenci předmětu ve větě vyvolávat nejasnosti, co se míní – zatlouct hřebík do

158

KALBOS KULTŪRA | 84

stromu, zatloukáním hřebíků vyrábět dřevěný předmět, např. ptačí budku, nebo určitým způsobem kováním vyrábět kovový výrobek, např.:

[...] za zvědavého přihlížení, bude zatloukat, plést, tkát, šít, kovat, tesat, kaldins (= kals) (T: Lietuvos rytas, 2001).

Je možné, že uvedené příklady naznačují jisté, byť nejasné sklony k dodatečnému vyjadřování odstínu složitých pracovních úkonů u některých kauzativních sloves. Přesto není důvod se domnívat, že se takový odstín již ustálil, proto se v Bendrinės kalbos žodyne neuvádějí a toto užívání se ve spisovném jazyce nepodporuje.

JEVY LEXIKALIZACE

Některá slovesa s příponou -dinti (nebo jejich významy), dříve považovaná za kauzativní, jsou v BŽ pokládána za lexikalizovaná, např.: kìldin‖ti, ~a, ~o prp. kilti 6; označit, zjistit původ; siedin‖ti, ~a, ~o prp. sieti (DŽ₃₋₆e). Srov.:

nukìršdinti, nukìršdina, nukìršdino sloveso [...] 2. [kauz.] (koho, komu) postarat se o to, přikázat, nařídit, aby někdo (zpravidla kat) setnul (hlavu), uložit trest smrti – setnout hlavu: Král mu nechal setnout hlavu (folkl.). 3. práv. vykonat trest smrti – setnout hlavu: Na jeho rozkaz nebyl nikdo popraven stětím ani oběšením.

TABULKA 2. Příklady lexikalizace

DŽ

LKŽₑ

BŽ

kìldin‖ti, ~a, ~o prp. p o v s t a t 6; označit, zjistit původ: Odvozuje svůj původ od šlechticů. K. slovo z kterého jazyka. ~imas (1)

kìldinti, -ina, -ino přech. označit, zjistit původ: Řekové odvozují své kmeny z mytologie rš. Z čeho lze odvodit místní názvy a vůbec vlastní jména? rš. Kde je to jen možné, odvozují se slova od kořenů, zejména slovesných EncIX513. Jsem nakloněn odvozovat litevské ė od úzkého ē K.Būg.

kìldinti, kìldina, kìldino sloveso 1. (koho, z čeho) označit, určit původ: Za toponymum Litva se obvykle považuje hydronymum. Někteří historikové mají sklon odvozovat Birutė od vlivného šlechtického rodu. 2. (co) KILDYTI 1: Nechat kynout těsto [droždí] (kuch.).

G. NAKTIENĖ. Parūpinamieji veiksmažodžiai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne

159

DŽ

Slovník litevského jazyka_e

BŽ

siedin||ti, ~a, ~o sloveso od s i e t i: S kultem předků jsou spojovány jantarové lidské figurky. ~imas (1)

siedinti, -ina, -ino opakované sloveso od sieti. 1. Als svázat, upevnit: Siedinti provaz k trámu J. 2. stanovit vzájemný vztah: S kultem předků je třeba spojovat také jantarové lidské figurky nalezené v Juodkrantė rš. Pokrokové společenské myšlení na univerzitě je třeba spojovat především se jménem Joachima Lelewela rš.

siedinti, siedina, siedino sloveso (co, s čím) stanovit vzájemný vztah, souvislosti: Nezávislost Litvy Krašeškis spojoval s Vytautasem. Náušnice nacházené v Litvě se obvykle spojují se zdobením pokrývky hlavy nebo vlasů.

—

atstatydinti 1. KŽ opak. atstatyti 4: Daba začíná obnovovat [zbořené památky] Mšk. | refl. KŽ: Daba Kražiai se obnovují velmi rychle Krž. 2. KŽ opak. atstatyti 9. | refl. Š, Rtr, KŽ: Vláda podala demisi rš. Rozhodl se dokonce podat žádost o rezignaci J.Jabl.

atstatydinti⁶, atstatydina, atstatydino sloveso [...] 2. (koho) odvolat z funkce (za určitých okolností): Valná hromada odvolala předsedu představenstva. | refl. vzdát se funkce (za určitých okolností): Zaměstnanec může buď sám podat demisi, nebo být pro přestupky propuštěn. Ředitel banky odstoupil.

ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY

1. Ve Slovníku současné litevštiny, který uvádí hlavní (prestižní) a vedlejší normy užívání spisovného jazyka, jsou zařazena pouze ta kauzativní slovesa, jejichž užívání je doloženo nejen ve slovnících, ale také v jiných písemných pramenech spisovného jazyka, korpusech, internetové komunikaci nebo v běžné hovorové spisovné řeči.

2. Užívání kauzativních sloves ve spisovném jazyce je podmíněno několika důvody: tato slovesa se neužívají ve východních a jižních aukštaitských nářečích, jde o málo početné lexémy a neúplná paradigmata, další podobného typu

⁶K hodnocení tohoto slova viz KancKP 47.

160

KALBOS KULTŪRA | 84

užívání jednoduchých sloves společně s kauzativními (často dokonce v jedné větě), složitost vyjadřované situace apod.

3. Ve Slovníku spisovné litevštiny se používá vzorec definice kauzativních sloves „postarat se (objednat, přikázat, nařídit, požádat apod.), aby někdo (zpravidla odborník v určité oblasti) dělal to, co je vyjádřeno základovým slovem“. Upustilo se od odkazového způsobu, kdy se kauzativní slovesa nevysvětlují, nýbrž se pouze gramatickou poznámkou spojují se základovými slovesy.

4. Snažíme se uvádět jasné ilustrační příklady, v nichž je pojmenován subjekt (osoba oprávněná přikazovat, objednavatel), je dodatečně vyjádřen činitel, který fyzicky vykonává objednaný (přikázaný, nařízený, požadovaný apod.) úkon, nebo je řečeno, že se takový úkon vykonává v podniku poskytujícím služby apod.

5. Užívání kauzativních sloves namísto základových (kauzativních) se považuje za nenormativní a v normativním slovníku se nezaznamenává.

6. Užívání základových (kauzativních) sloves namísto kauzativních se považuje za běžný jev spisovného jazyka, zejména hovorového, a mohlo by být zaznamenáno ve Slovníku spisovné litevštiny.

7. Při uvádění kauzativních sloves ve slovníku jsme se záměrně odchýlili od lexikografické tradice LKŽ, LKŽₑ, DŽ₁–₆ₑ v naději, že definice a jasnější ilustrační příklady pomohou uživatelům spisovného jazyka lépe pochopit zvláštnosti těchto archaických sloves, správněji je užívat a zachovat je ve spisovném jazyce.

ŠALTINIAI

BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas).

DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Atsak. redaktorius J. Kruopas. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1954.

DŽ₂ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 2-as papildytas leid. Atsak. redaktorius J. Kruopas. Vilnius: Mintis, 1972.

DŽ₃ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 3-ias pataisytas ir papildytas leid. Vyr. red. S. Keinys, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993.

DŽ₃ₖ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 3-io pataisyto ir papildyto leidimo kompiuterinis variantas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, Matematikos ir informatikos institutas, 1995.

DŽ₄ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Ketvirtas leidimas. Vyr. redaktorius S. Keinys. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2000. 4-o

G. NAKTINIENĖ. Parūpinamieji veiksmažodžiai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne

161

leidimo elektroninis variantas (kompaktinė plokštelė), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2002. Internetinis variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2002. Prieiga per internetą: www.lki.lt.

DŽ_5e – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Penktas (kompiuterinis) leidimas. Kompaktinė plokštelė. Vyr. red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 2003.

DŽ_6e – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Šeštas (trečias elektroninis) leidimas. Kompaktinė plokštelė. Vyr. red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006.

G – Interneto vartosenos pavyzdžiai, atrinkti paieškos įrankiu http://www.google.lt.

Grumadienė L., Žilinskienė V. 1998: Dažninis dabartinės rašomosios lietuvių kalbos žodynas (abėcėlės tvarka). Vilnius: Mokslo aidai.

LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas I–XX. Ats./vyr. red. J. Balčikonis, J. Kruopas, K. Ulvydas, V. Vitkauskas, Vilnius, 1941–2002.

LKŽ_e – Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002): elektroninis variantas. Redaktorių kolegija: G. Naktinienė (vyr. red.), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. [Atnaujinta versija, 2008]. Prieiga per internetą: www.lkz.lt.

LŽ – Lietuvos žinios. Dienraštis.

Pasaulis I – Emblemas T., Hetlandas O. et. all. Pasaulis I: Pasaulio istorija iki 1850 m. Istorijos vadovėlis. Iš norvegų kalbos vertė Eglė Išganitytė, red. Rimanta Jokimaitienė. Vilnius: Vaga, 1999.

T – Vytauto Didžiojo universiteto Humanitarinių mokslų fakulteto Kompiuterinės lingvistikos centro parengtas Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga per internetą: donelaitis.vdu.lt/tekstynas.

LITERATŪRA

BŽln – „Bendrinės lietuvių kalbos žodyno“ rengimo instrukcija (rankraštis).

BŽPP – Liutkevičienė D., Naktinienė G. „Bendrinės lietuvių kalbos žodyno“ rengimo pagrindai ir principai (rankraštis; Valstybinės lietuvių kalbos komisijos aprobuota), 1998, 1–3.

DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. 4-oji pataisyta laida. Red. Vytautas Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Jablonskis J. 1957: Rinktiniai raštai I. Sudarė J. Palionis, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

Jakulienė A. 1975: Priežastinių ir parūpinamųjų veiksmažodžių skyrimo kriterijai. – Kalbotyra 26 (1), 78–81.

KancKP – Kancel(i)arinės kalbos patarimai. Pataisytas ir papildytas leidimas. Parengė Pranas Kniūkšta. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas,

162

KALBOS KULTŪRA | 84

1998. Internetinis leidimas. Sudarytojas Pranas Kniūkšta, vyr. red. Rasuolė Vladarskienė, 2007. Prieiga per internetą: kanceliariniaipatarimai.lki.lt.

Kurschat F. 1876: Grammatik der littauischen Sprache. Halle: Buchhandlung des Waisenhauses.

LG – Lithuanian Grammar. Ed. by Vytautas Ambrazas, Vilnius: Baltos lankos, 1997.

LKG II – Lietuvių kalbos gramatika. II: Morfologija. Vyr. red. Kazys Ulvydas, Vilnius: Mintis, 1971.

LKM 1976: Jakaitienė E., Laigonaitė A., Paulauskienė A. Lietuvių kalbos morfologija, Vilnius: Mokslas.

Naktinienė G. 1997: Pietų aukštaičių ir rytų aukštaičių vilniškių priežastiniai veiksmažodžiai žodynuose. – Lietuvių kalbotyros klausimai 37, 154–162.

Naktinienė G. 2000: Bendrinės kalbos žodynas ir leksikos norminimo problemos. – Kalbos kultūra 73, 12–24.

Naktinienė G. 2006: Svarbesnieji Bendrinės lietuvių kalbos žodyno semantikos aspektai. – Leksikografija ir leksikologija 1, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 19–33.

Paulauskienė A. 1979: Gramatinės lietuvių kalbos veiksmažodžio kategorijos, Vilnius: Mokslas.

Paulauskienė A. 1994: Lietuvių kalbos morfologija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Rackevičienė S. 2001: Kauzacijos raiška Baltijos regiono kalbose (kauzatyviniai veiksmažodžiai ir veiksmažodiniai junginiai). Daktaro disertacija, Vilnius, 2001.

Rackevičienė S. 2002: Morfologiniai lietuvių, norvegų ir suomių kalbų kauzatyvai. – Kalbotyra 51 (1), 135–146.

Savičiūtė G. 1984: Parūpinamieji veiksmažodžiai ir sakinio struktūra. – Jaunųjų filologų darbai 1, 73–78.

Savičiūtė G. 1985: Parūpinamųjų veiksmažodžių semantika. – Lietuvių kalbotyros klausimai 24, 236–251.

Savičiūtė G. 1986: Dėl lietuvių kalbos priežastinių veiksmažodžių reikšmės aprašymo. – Jaunųjų filologų darbai 2, 206–209.

Savičiūtė–Naktinienė G. 1995: Lietuvių kalbos priežastinių ir parūpinamųjų veiksmažodžių leksikografinis pateikimas. – Lietuvių kalbotyros klausimai 35, 129–141.

Sližienė N. 2004: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(2), Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Gauta 2011 12 12

G. NAKTINIENĖ. Parūpinamieji veiksmažodžiai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne

163

CURATIVE VERBS IN THE

BENDRINĖS LIETUVIŲ KALBOS ŽODYNAS

(DICTIONARY OF STANDARD LITHUANIAN)

Summary

Curative verbs constitute a small group of archaic words preserved in standard Lithuanian. Their rare occurrence in actual usage must have been determined by the scarcity of lexemes and lack of systematicity (e.g. siūdintis naują suknelę ar taisytis seną? ‘should I have another dress made or have the old one mended?), a limited number of prefixes attached to them, not being found in some dialects, the complexity of a situation described by them, their context-dependent understanding, similarity with causative verbs, likely confusion with the base verbs referring to crafts or other professional activities etc.

The norm setting Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of Standard Lithuanian) includes curative verbs, which are found in dictionaries and other written sources, such as newspapers, language corpora, internet and standard spoken Lithuanian. In an attempt to contribute to a better understanding of these verbs and their more accurate usage, the Dictionary of Standard Lithuanian offers an explicit formulaic definition: ‘to have something done (order, ask, insist etc.) by someone (usually a specialist in the field), as indicated by the base verb’ and includes clear illustrative examples. The Dictionary also gives well-formed cases of lexicalisation (e. g. atsistatydinti ‘to resign’); however, instances of actual usage where curative verbs replace respective base verbs (e.g. kaldinti ‘to have something made using a hammer, as by a blacksmith’ rather than kalti ‘to hammer, to make with the hammer’) with no lexicalisation are treated as violating the norm and are not included into the Dictionary. Common cases, when in standard spoken Lithuanian base verbs replace respective curative verbs, are not treated as violating the norm (e.g. kalti ‘to hammer, to make with the hammer’ rather than kaldinti ‘to have something made using a hammer, as by a blacksmith’), presently, such cases are not featured in the Dictionary of Standard Lithuanian.

KEY WORDS: standard language, curative verbs, usage, accuracy.

GERTRŪDA NAKTININĖ

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

164

KALBOS KULTŪRA | 84