19. KONFERENCE JONA JABLONSKISE K PŘIPOMENUTÍ STOLETÍ LITEVSKÉ SYNTAXE

Dne 5. října 2012 se na Vilniuské univerzitě konala devatenáctá (od roku 1993) konference Jona Jablonskise. Konference pořádaná Oddělením spisovného jazyka Litevského jazykového institutu a Katedrou litevského jazyka Vilniuské univerzity byla tentokrát věnována připomenutí stého výročí Litevské syntaxe Rygiškių Jona (J. Jablonskise), vydané roku 1911 v Sejnách. Bylo předneseno pět referátů věnovaných teorii a praxi syntaxe: hovořilo se o užívání slov, slovních spojení a vět, probíraly se tendence vývoje syntaxe. Zdůrazněn byl přínos a význam Litevské syntaxe, označené za dar litevskému jazyku, pro školy: do té doby velmi chyběly učebnice obsahující část věnovanou syntaxi.

VITAS LABUTIS (Vilniuská univerzita) v referátu „Příklady z I. části Rygiškių Jona Lie-tevské syntaxe, jejich zdroje, účel a způsoby uvádění“ pojednal o více než 2 900 příkladech z mluveného a psaného jazyka uvedených ve 110stránkové publikaci. Většina z nich nebyla nikde jinde zaznamenána. J. Jablonskis, který si uvědomoval, že syntaktické zákonitosti a pravidla lze stanovit na základě množství příkladů z mluveného jazyka, folkloru a pečlivě vybraných příkladů z psaného jazyka, je pečlivě a přesně roztřídil podle větných členů, typů vět a dalších syntaktických rysů; o tuto klasifikaci se proto opíraly i později vydávané práce o syntaxi. J. Jablonskisova Litevská syntaxe povzbudila i další lingvisty, aby se odvážněji vydali cestou syntaktického bádání.

ALBINAS DRUKTEINIS (Klaipėdská univerzita) představil výsledky výzkumu redukce sémantických větných struktur („Redukce sémantické větné struktury: typ inkorporace aktantů“), zobecňující studie i výzkumy jednotlivých lexémů. Účastníky konference zaujalo, že při přetváření větné struktury a vytváření sekundární věty jsou často možné variace (subjektivizace, substantivizace predikátu či redukce jeho struktury aj.), které vyjadřují odlišný záměr mluvčího.

RITA MILIŪNAITĖ (Litevský jazykový institut) na konferenci přednesla referát „Vyjadřování stavu v konstrukcích se slovesem tapti: rozpor mezi územ a kodifikací“, v němž aktualizovala syntaktické konstrukce vyjadřující stav. Lingvistka upozornila na problém, že kodifikovaná norma se s reálným územ ne vždy shoduje a není příliš sta-

230

KALBOS KULTŪRA | 85

bilní. Ačkoli by se v konstrukcích se slovesem tapti s adjektivním vyjádřením měly užívat dvojné pády, v přívlastkové pozici však po sjednocení pádů působí takové konstrukce poměrně často nepřirozeně. S ohledem na údaje o současném úzu bylo navrženo znovu posoudit kodifikaci těchto konstrukcí a v případě nalezení přesvědčivých argumentů ji upravit.

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ (Litevský jazykový institut) při zkoumání tématu „Normování souvětí podřadných“ porovnala doporučení k užívání souvětí uvedená ve starších normativních publikacích s těmi, která se dodržují dnes. Největší pozornost byla věnována vedlejším větám uváděným slovem kuris. Diskutovalo se o tom, kdy jsou souvětí tohoto typu správná a kdy je třeba je opravovat, neboť jejich užívání dosud nebylo náležitě prozkoumáno. Proto nejsou ani normy zcela jasně vymezeny a uživatelům jazyka vznikají obtíže. Většina účastníků konference zastávala názor, že nejdůležitější je přihlížet k významu vedlejší věty, tedy k tomu, zda věta upřesňuje slovo či spojení, s nímž se zájmeno kuris shoduje. Pořadí dějů má na správnost takových vět o něco menší vliv.

DAIVA ŠVEIKAUSKIENĖ (Litevský jazykový institut) ve svém referátu „Syntaktický korpus“ upozornila na problém, že litevština patří v Evropě k nejméně počítačově zpracovaným jazykům. V Litvě dosud nebyly vytvořeny korpusy uvádějící také syntaktické funkce, zatímco ve světě jsou takové korpusy (liší se počtem jazyků, způsobem anotace a/nebo rozsahem) velmi rozšířené a jejich data se široce využívají v různých počítačových technologiích. Referující představila plány na vytvoření syntaktického korpusu litevského jazyka, který by na základě gramatiky závislostí a se zohledněním zásad tradiční gramatiky měl velkou hodnotu pro všechny uživatele jazyka.

Návrhy, jak rozvíjet jazykový výzkum a zdokonalovat kodifikaci norem, předkládali nejen referující, ale i účastníci konference. Na každé konferenci Jona Jablonskise se při sdílení zkušeností a postřehů a při živých diskusích s potěšením konstatuje, že normativní práce na spisovné litevštině úspěšně pokračuje.

Došlo 1. 12. 2012

UGNĖ TAMAŠAUSKAITĖ

Litevský jazykový institut

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

19-oji Jono Jablonskio konferencija Lietuvių kalbos sintaksės šimtmečiui paminėti

231