RAMUNĖ VASKELAITĖ

VÝZVY, KTERÉ PŘINÁŠEJÍ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE, A NAVRHOVANÉ ZPŮSOBY, JAK JE PŘEKONAT

24. konference Jona Jablonského

Souhrn konferencí Jona Jablonského, které od roku 1993 každoročně na podzim pořádají Institut litevského jazyka a Katedra litevského jazyka Vilniuské univerzity, ukazuje, že se na nich nejčastěji zkoumaly poměrně konkrétní problémy kodifikace a užívání jazyka nebo vztah mezi normou a užíváním (např.: Jazyková norma a užívání, 1994; Nové jazykové jevy a jejich hodnocení, 1998; Změny norem a užívání, 1999; Úrovně jazykových norem a užívání, 2000; Užívání a kultivace jazyka, 2001)¹. Pravděpodobně však nebyla žádná konference, na níž by tak či onak nevyvstaly i zásadnější otázky – pojetí, hranice a účel spisovného jazyka, jeho vztah ke společnosti, proměny v měnících se podmínkách a jeho přežití. Přibližně od přelomu tisíciletí, kdy se různé okolnosti ovlivňující jazyk stále podstatněji mění, se tyto otázky také cíleně předkládají jako hlavní předmět diskuse (srov.: Hranice spisovného jazyka, 2002; Spisovný jazyk a společnost, 2005; Spisovný jazyk a jiné jazykové variety, 2006; Jazyková variabilita a jazykové postoje, 2009; Život a obnova litevského jazyka v současné společnosti, 2013).

Vývoj konferencí odhaluje i další tendenci: když se pozornost obrací k základním otázkám, a tedy se v tomto ohledu prohlubuje, zároveň se tím obsáhne stále širší perspektiva. Již čtyři konference se konaly jako mezinárodní², což znamená, že se na nich probíral nejen stav či pojetí litevského spisovného jazyka, ale také koncepce spisovného jazyka rozvíjené v jiných zemích, případně – pokud se takové koncepce neuplatňují – směry jazykového plánování, politiky a kultivace.

Letošní 24. konference nabídla obzvláště širokou perspektivu – evropskou, zahrnující mnohojazyčnou Evropskou unii a problém jazykové rozmanitosti, který v ní vyvstává. Podle zaměření by bylo možné konferenci, která se konala v Institutu litevského jazyka, DIGITÁLNÍ JAZYKOVÉ ZDROJE, JEJICH SMĚRY ROZVOJE A MOŽNOSTI VYUŽITÍ (29. září 2017), spojovat také s ještě širší, globální rovinou. A přestože se jako náhrada přídavného jména globální navrhují česká slova jako světový; všeobecný; obrovský

¹ Teze příspěvků z některých konferencí J. Jablonského lze nalézt na internetových stránkách Institutu litevského jazyka na adrese http://lki.lt/tarptautin%C4%97-jono-jablonskio-konferencija/#1501063755178-1d439107-84e9. Ve spisovném jazyce (dříve – Jazyková kultura) vycházejí přehledy konferencí.

² Jako mezinárodní konference se konaly v letech 2005, 2009, 2010 a 2016.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 2

nebo obrovský, -á³; letošní úvahy lze nejpřesněji označit mezinárodním termínem zahrnujícím několik významových odstínů. Zaprvé digitální prostor není jen světový, ale také všeobecný, obrovský či dokonce bezbřehý, tím spíše, že přednášející jako oblast digitálních technologií nezmiňovali jen počítače, ale také chytré hodinky, telefony, hlasem ovládané vysavače, roboty a obecně umělou inteligenci. Zadruhé slovo globální, -í okamžitě ukazuje souvislosti s globalizací a globalizováním; takové zřejmé souvislosti se netýkají pouze oblasti užívání jazyka, kterou jsme se rozhodli zkoumat, ale také zásadní otázky položené na konferenci.

Tuto otázku shrnula formulace, kterou předložil habilitovaný doktor matematických věd Laimutis Telksnys: „Jak se máme my, několik milionů Litevců, zachovat, abychom nezanikli v oceánu více než 7 miliard lidí, kteří píší a mluví, a přicházejících inteligentních strojů?“. Konkrétní a věcná odpověď akademika v plenárním zasedání i společné projekty, které filologové, matematici, programátoři a inženýři postupně představili na dalších čtyřech konferenčních zasedáních, však ukázaly, že obecný strategický směr je dobře znám. Jde o zavádění jazyka a jeho struktury do digitálního prostoru a aktivní péči o to, aby tam fungoval – v písemné i ústní podobě. Strategický směr nebyl na konferenci ani tak předmětem diskuse, jako spíše byl hodnocen jako jediná možnost, jak může jazyk malé země přežít v digitálním věku, jako jediná možná volba. Europoslanec Algirdas Saudargas jej přirovnal k volbě, před níž stáli pašeráci knih: v prostředí, kde se psalo cyrilicí, zvolit litevské písmo s latinkou. Vedoucí projektů Filologické fakulty Vilniuské univerzity dr. Audrius Valotka hovořil o řetězci důsledných rozhodnutí: národy, které se rozhodly něco zaznamenávat do hlíny nebo na pergamen, přežily; později v dějinách přežily národy, které tiskly texty na tiskařském lisu, jejž vynalezl Gutenberg; nyní nadešla řada na nevyhnutelnou volbu přesunout se do digitálního prostoru.

Častěji než strategický směr se na konferenci zmiňovaly obtíže, které se objevují při postupu jasně vytyčeným směrem, ani ty však nebyly hlavním tématem konferenčních diskusí. Nejedním účastníkem bylo jako problém označeno to, že ve světě technologií dominují společnosti ze Spojených států amerických (dále jen „USA“), jako jsou Microsoft, Amazon nebo Google, a že trh malých zemí, tím spíše jejich jazyk, je zajímá jen málo. Proto se opakovaně dospělo k závěru, že o užívání jazyka v digitálním prostoru a jeho přežití se musíme starat sami. Nejedna osoba, která se o to již stará, však upozornila na nedostatek zdrojů, včetně lidských. Je pochopitelné, že malá země má v oblasti jazykových technologií jen omezené možnosti soupeřit s tržními žraloky či obry, jak byly opakovaně označovány americké společnosti se soukromým kapitálem; z rozboru situace v Evropské unii (dále jen „EU“), který předložil

³ Například takové náhrady jsou uvedeny v Konzultační databázi, kterou poskytuje Státní komise pro litevský jazyk: http://www.vlkk.lt/konsultacijos/5531-globalus.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 3

z příspěvku španělského vědce Rafaela Rivery vyplynulo, že dominance těchto společností ve světě informačních technologií působí problémy také na úrovni EU. Na druhé straně se i sama EU přiklání k angličtině, což by mělo zvláště ztěžovat zavádění litevštiny a její fungování v digitálním prostoru.

Konference však otevřela zcela jinou perspektivu. Plenární zasedání zahájil příspěvkem Živý jazyk v umělé inteligenci Algirdas Saudargas, signatář Aktu o nezávislosti působící v Evropském parlamentu. Na základě výzkumu provedeného sítí excelence META-NET, která sdružuje 60 výzkumných center ve 34 zemích a který ukázal, že litevština získala z hlediska stavu jazykových technologií nejnižší hodnocení, tedy že je posuzována „jako jazyk s malou technologickou podporou, nebo zcela bez ní“, což znamená, že jí hrozí zánik, zahájil již před několika lety v Evropském parlamentu výzkum Rovnost jazyků v digitálním věku. Výzkum ukázal, že podmínkou skutečné integrace v EU není jednojazyčnost, nýbrž právě jazyková rozmanitost. Později byl doplněn o Projekt mateřského jazyka, který navrhuje strategické směry zahrnující různé úrovně a směřující k technologickému průlomu v EU, jenž by každému občanovi Unie umožnil získávat služby ve společném digitálním prostoru a komunikovat bez ohledu na používaný jazyk.

Představit uskutečněný výzkum a studii, která na jeho základě vznikla, přijel jeden z výzkumníků – ředitel poradenské společnosti iClaves Rafael Rivera. Upozornil na rozpor, který jazyková rozmanitost v EU představuje: na jedné straně je jako projev rozmanitosti evropských kultur považována za jeden z největších pokladů Unie, která má 24 úředních jazyků a více než 60 národních a regionálních menšinových jazyků; na druhé straně jsou jazykové bariéry, které vznikají, jednou z hlavních překážek vytváření skutečně integrované Unie. Zvláště postihují lidi s nižším vzděláním a starší lidi, mluvčí menších jazyků a regionálních menšinových jazyků. Vzniká tak jazykové vyloučení. Jazykové bariéry mají závažné hospodářské a sociální důsledky: nevyužívají se všechny možnosti jednotného trhu, volného pohybu zboží a pracovních sil, účasti obyvatel na politických procesech i elektronického obchodu a občané, kteří mají právo těchto možností využívat, tak nemohou činit náležitě. Tento problém je obzvlášť naléhavý v digitálním věku. S nástupem nových technologií, jako jsou samočinně se učící neuronové sítě, se objevují způsoby, jak jazykové bariéry překonat, brání tomu však roztříštěnost evropského trhu s jazykovými technologiemi, nekoordinovanost výzkumu, nedostatečné financování a také to, že politici EU těmto otázkám ve svých programech nevěnují dostatečnou pozornost. Všechny tyto příčiny a problémy také vysvětlují

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 4

vznik evropského projektu mateřského jazyka, který předpokládá komplexní soubor opatření zahrnujících institucionální, vědeckou, průmyslovou, tržní a veřejnou úroveň⁴.

Profesor Vilniuské univerzity, Ústavu matematiky a informatiky, který působí v oblasti jazykových technologií, je průkopníkem rozvoje internetu v Litvě a vědcem známým svými vynálezy nejen v Litvě, habilitovaný doktor Laimutis Telksnys ve svém příspěvku Litevština psaná a mluvená v běžném a elektronickém prostředí⁵ v odpovědi na otázku, kterou sám položil, o možnosti přežít v oceánu miliard lidí, formuloval jako nezbytné podmínky přežití zcela konkrétní úkoly: aby se v papírových dokumentech a elektronickém prostředí zachovala správná litevština, jsou zapotřebí pravidla psaného a mluveného jazyka a technické i softwarové vybavení, transliterátory, které by umožnily zobrazit znaky nelitevského psaného jazyka litevskými znaky psaného jazyka a zvuky mluveného jazyka zaznamenat znaky litevského mluveného jazyka vhodnými pro automatickou syntézu zvuků slov litevské řeči. Tím by se zajistilo, že komunikace s počítači, telefony, dalšími chytrými zařízeními schopnými mluvit i roboty bude probíhat správnou litevštinou, psanou i mluvenou, a že v litevských elektronických datových úložištích budou nelitevská osobní jména uváděna pomocí kódů litevských písemných znaků i v původním pravopisu; jejich hlasová výslovnost by byla zaznamenána v podobě zvukových záznamů pořízených s použitím fonémových zvuků litevštiny i záznamů v původním jazyce.

Profesor sám a další odborníci z Ústavu matematiky a informatiky již značně pokročili v zajištění správného užívání mluvené litevštiny v digitálním prostoru – vyplynulo to z příspěvků přednesených na prvním zasedání ROZPOZNÁVÁNÍ A SYNTÉZA ŘEČI. (A také na všech ostatních konferenčních zasedáních se jen málo mluvilo o obtížích; spíše byly věcně a konstruktivně představeny probíhající práce a vytyčeny další úkoly.) Skupina odborníků Ústavu matematiky a informatiky Vilniuské univerzity a Fakulty matematiky a informatiky, vedená habilitovaným doktorem L. Telksnysem, uskutečnila v letech 2013–2015 ve spolupráci s filology – Litevským jazykovým ústavem, Filologickou fakultou Vilniuské univerzity, Vilniuskou pedagogickou univerzitou a Šiauliaiskou univerzitou – projekt Služby ovládané litevskou řečí (LIEPA). Jeho výsledkem je sedm služeb dostupných všem, poskytovaných správnou mluvenou litevštinou: Poznávač, který pomáhá ve školách vysvětlovat stavbu buňky, Vyhledávač, který seznamuje s objekty dědictví UNESCO, a služby umožňující hlasovými příkazy ovládat počítač a vyhledávání

⁴ Studie Language equality in the digital age. Towards a Human Language Project a její anglické shrnutí jsou veřejně dostupné. Jsou zveřejněny na internetových stránkách Evropského parlamentu (http://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=EPRS_STU(2017)598621), text však lze reprodukovat nebo překládat pro nekomerční účely pouze se souhlasem Evropského parlamentu.

⁵ Článek zpracovaný na základě příspěvku viz v oddílu „Spisovného jazyka tohoto svazku, v kapitole „Přehledy“.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 5

Ovladač a Prohlížeč, pomocníci ovládající správnou litevštinu Pomocník a Tartuvas i počítačový syntetizátor určený nevidomým, který čte text na obrazovce počítače. Současně byly vytvořeny infrastrukturní služby: čtečka elektronických textů, program pro hlasové otevírání internetových stránek, nástroj pro rozpoznávání litevské řeči, řečový korpus a laboratoř hlasových nahrávek⁶. Zdálo by se, že se toho vykonalo mnoho, avšak L. Telksnys při četbě příspěvku, který připravil společně s Gediminasem Navickasem, vedoucím specialistou oddělení projektů téhož ústavu, Služby ovládané litevskou řečí. Stav. Perspektivy, označil tyto práce pouze za pootevření dveří, jimiž může litevská mluvená řeč vstoupit do elektronického prostoru. Jako výsledky projektu byl přednášející ochoten zmínit nikoli tolik vytvořené služby, jako spíše zřetelnou důležitost „sloučení“ znalostí informatiků a filologů a také význam příkladu – výrobcům a poskytovatelům služeb se ukazují možnosti využití služeb ovládaných litevskou řečí. Za poměrně naléhavý současný úkol, který už nepřísluší tolik tvůrcům a rozvíjejícím odborníkům na jazykové technologie, považoval vědec, jenž dokáže rozpoznat světové technologické trendy, zařazení robotů do vzdělávacích programů, avšak ještě předtím také přípravu učitelů.

Pouze za pootevření brány označil práce projektu LIEPA také vedoucí projektů Vilniuské univerzity dr. Audrius Valotka. V příspěvku Dál od Gutenbergova tiskařského lisu: litevská řeč v nejnovějších technologiích (spoluautor G. Navickas) uvedl, že „litevská řeč se v současnosti v informačních technologiích nachází v podobné situaci jako před 30 lety, kdy se řešily otázky používání litevských diakritických znamének v počítačích“. Tento stav vybízí k další práci – k projektu LIEPA 2. Výsledkem tohoto již zahájeného projektu by měla být infrastrukturní řešení: řečový korpus litevštiny o rozsahu 1 000 hodin, rozpoznávač litevské řeči se slovníkem o 3 000 slovech a zdokonalený syntetizátor litevské řeči. Vzniknou také nové služby: humanoidní robot rozvíjející schopnost dětí rozhodovat se, hlasové ovládání kontaktů v mobilním telefonu, hlasový dispečer taxi, čtečka internetových zpráv a mez jazykový komunikátor zahrnující litevštinu a čínštinu. Za nejdůležitější výsledek nového projektu je však považována možnost komunikovat s předměty (mobilními telefony, tablety, chytrými hodinkami, roboty) přirozenou řečí, zadávat příkazy lidským hlasem a rozumět jejich odpovědím.

Další zástupce Ústavu matematiky a informatiky – docent Pijus Kasparaitis – v příspěvku Současnost a perspektivy počítačové syntézy litevského hlasu (spoluautoři: asistent Matematicko-informatické fakulty Vilniuské univerzity dr. Gintaras Skersys a lektorka

⁶ Podrobněji jsou popsány na webu Integrovaných zdrojů litevského jazyka a písemnictví Raštija.lt: https://liepa.rastija.lt.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 6

Margarita Beniuše)⁷ za pomoci filmových záběrů a internetových stránek ilustroval možnosti využití syntetizátoru vytvořeného v rámci projektu LIEPA: syntetizátor byl použit při představení Remote Vilnius uváděném na divadelním festivalu Sirenos v roce 2014 (diváci, kteří zároveň ztvárňovali role herců, procházeli ulicemi Vilniusu a poslouchali syntetické hlasy ve sluchátkách); články v některých internetových novinách (lzinios.lt, ukininkopatarejas.lt, vilnius.lt, delfi.lt) lze nejen číst, ale také poslouchat; na autobusovém nádraží ve Vilkaviškisu jsou cestujícím syntetickým hlasem čtena oznámení; služba převodu textu na řeč RoboBraille umožňuje automaticky převést libovolné textové dokumenty na zvukové soubory; realitou se stal také litevsky mluvící robot – humanoid NAO zval k návštěvě litevského stánku na akci představující země EU, která se konala v Bruselu, a na konferenci Budou roboti mluvit litevsky? v Seimasu připomněl Rok Kristijonase Donelaitise Metus. Mezi budoucí možnosti využití syntézy řeči, na jejichž uskutečnění se již podnikly určité kroky, zařadil P. Kasparaitis předčítání článků na webových stránkách fungujících na platformě Linux, virtuální asistenty a mobilní prodejní automat MIO mobile kiosk, který by mohl v parku nabízet občerstvení nebo nápoje.

Práce představené na dalších třech zasedáních se týkaly především snah o uchování psaného jazyka a vyvolávaly dojem, že od převádění slovníků, textových korpusů, databází a kartoték do digitálního prostoru se stále více přechází k takové digitalizaci jazyka, která by umožnila využívat jazykové zdroje nejen uživatelům a badatelům, ale také programům jazykových technologií a umělé inteligenci. Tento strategický směr, jehož aktuálnost roste s dalším pokrokem umělé inteligence, zdůrazňoval jazykový stratég A. Saudargas jak v článcích v tisku⁸, tak na této konferenci. V tezích předložených konferenci byl popsán takto: „Vývoj umělé inteligence konverguje k hybridní podobě, v níž neuronové sítě odpovídají nevědomým mechanismům mozku, zatímco vědomou činnost mysli modeluje tradiční, takzvaná symbolická umělá inteligence. Totéž platí i pro jazykové technologie, chápeme-li je jako modely jazykových mechanismů v lidském mozku (živého jazyka). Každé jazykové společenství proto musí dbát na to, aby jazykové technologie odpovídající symbolické umělé inteligenci (takzvané programy založené na pravidlech) podrobně a přesně zachycovaly celou strukturu mateřského jazyka a aby pro samo-učení neuronových sítí bylo vytvořeno podnětné prostředí mateřského jazyka (a mateřské kultury).“

⁷ Článek připravený na základě příspěvku viz v oddílu „Přehledy“ tohoto svazku časopisu Bendrinės kalbos.

⁸ Například v článku Fulgura plango, zveřejněném v deníku Bernardinai.lt (http://www.bernardinai.lt/straipsnis/2012-12-05-algirdas-saudargas-fulgura-plango/91787), v článku Mateřský jazyk: co Google nevyřeší, zveřejněném v deníku Lietuvos žinios (http://lzinios.lt/lzinios/Mokslas-ir-svietimas/gimtoji-kalba-ko-google-neisspres/246316).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 7

Na druhém zasedání konference SKAITMENINIAI LIETUVIŲ KALBOS IŠTEKLIAI, při představení nového projektu Litevského jazykového institutu bylo rovněž konstatováno, že jazykové zdroje se musí s novými potřebami, výzvami a očekáváními proměňovat: musí vznikat nové ideologie a koncepce digitálních jazykových zdrojů, budovat se koridory významů, vytvářet rozmanité možnosti pojmového inženýrství a vyhledávání informací atd. V příspěvku vedoucí oddělení infrastruktury obecných záležitostí Deimantė Budriūnaitė, který přednesla E. kalba – skaitmeninių kalbos išteklių naudojimo(si) inovacija, představila nový projekt institutu, který realizuje společně s ředitelkou Jolantou Zabarskaitė a vedoucím projektů Netcode Skirmantasem Šermukšnisem a který je ve skutečnosti pokračováním dřívějšího projektu digitalizace jazyka. Tehdy bylo digitalizováno 11 jednojazyčných a dvojjazyčných slovníků a 5 kartoték, čímž vznikl Lietuvių kalbos išteklių informacinė sistema⁹; nový projekt usiluje nejen o integraci nových zdrojů, ale také o tvorbu technologií, řešení a nástrojů pro sémantické vyhledávání ve zdrojích a vizualizaci jeho výsledků, jakož i o vytváření služeb pro uživatele na základě těchto technologií: Paieška žodžių tinkle, E. rinkodara, E. sąvokos ir E. patarimai. Zamýšlená možnost využívat zdroje pro marketingové účely při poskytování veřejných i soukromých elektronických služeb má také zajistit širší dostupnost nástrojů na tvoření slov a jazykových doporučení na internetu a umožnit propojení litevské slovní sítě se slovními sítěmi více než 200 dalších jazyků.

Péči o využívání litevských jazykových zdrojů již zpřístupněných na internetu dokládaly také dvě databáze představené zástupci Litevského jazykového institutu. Jedna z nich je integrována do Informačního systému litevských jazykových zdrojů, druhá se k integraci připravuje. Iniciátorka a tvůrkyně Databáze litevských neologismů, vedoucí vědecká pracovnice Centra výzkumu spisovného jazyka Litevského jazykového institutu dr. Rita Miliūnaitė charakterizovala vznikající databázi jako internetovou příručku určenou k evidenci a lexikografickému popisu neologismů litevského jazyka z počátku 21. století¹⁰; její příspěvek však ukázal, že v současné fázi tvorby je nejdůležitější otázkou zřejmě užitečnost databáze pro uživatele. Za tímto účelem bylo zavedeno vyhledávání podle heslového slova, původu neologismu, původní podoby, pravopisných variant, oblasti užití a některých zvláštních znaků, také podle příjmení známé osobnosti, která neologismus použila, nebo jeho autora; s ohledem na jednotlivé cílové skupiny uživatelů se vytváří rozšířený vyhledávací systém. Zájem o databázi i neologismy je velký, takže zatím byla jako problém zmíněna pouze skutečnost, že příchozí údaje od uživatelů nelze zpracovávat dostatečně rychle. Množství zasílaných podnětů však vyvrací dva ve společnosti zakořeněné mýty – že litevština umírá a že slova tvoří jazykovědci. Přesto

⁹ Informační systém litevských jazykových zdrojů je dostupný na adrese http://lkiis.lki.lt/home.

¹⁰ Databáze litevských neologismů je dostupná na adrese http://naujazodziai.lkli.lt.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 8

Dr. Daiva Murmulaitytė, která rovněž působí v Centru výzkumu spisovného jazyka, v příspěvku Perspektivy výzkumu tvoření neologismů (případ Databáze litevských neologismů) navrhla usilovat také o větší užitečnost této databáze pro jazykovědce. Bylo by třeba ji k tomu náležitě přizpůsobit. Navrhla označovat neologismy indexy, které by zachycovaly slovní druh základového slova, změny slovotvorného základu, úlohu analogie a překladu při tvoření neologismu, projevy netypického tvoření a další jevy. Podle přednášející pokus o takové označování odhalil slovotvorné jevy u neologismů, které jsou jen málo prozkoumané nebo dosud neprozkoumané vůbec.

Když dr. Laimutis Bilkis, vedoucí vědecký pracovník Centra výzkumu baltských jazyků a onomastiky Litevského jazykového institutu, vyjmenovával cíle tvorby další databáze – Geoinformační databáze litevských místních názvů¹¹ – zmínil jak praktické cíle, tedy výuku správného užívání, tak jazykovědný výzkum (včetně zachování a šíření jazyka). Zaměření této databáze na uživatele jazyka i na badatele se projevuje v možnostech vyhledávání a prezentace informací: údaje o místních názvech lze vyhledávat podle názvu, rodu, čísla, přízvuku, způsobu tvoření, původu podle příslušnosti základového slova k jazyku a původu podle příslušnosti základového slova k lexikální skupině; v části věnované analýze místních názvů se uvádí jejich přízvukování ve všech pádech a výklady původu i tvoření. Do databáze bylo vloženo přibližně 25 000 místních názvů. Byla zajištěna i některá propojení: po integraci databáze do Informačního systému litevských jazykových zdrojů vznikly odkazy na jiný místní název, z něhož hledaný název pochází, na osobní jméno v Databázi litevských příjmení, z něhož místní název vznikl, a na historické zápisy daného místního názvu v Databázi historických místních názvů. Plánují se také propojení se spisovnou či terminologickou slovní zásobou, zejména sémantická, slovotvorná a místní, zmíněno však bylo několik problémů – nejen množství místních názvů, ale také roztříštěné financování.

Zřetelný posun od shromažďování jazykových dat k hledání způsobů jejich využití dokládají také práce odborníků na korpusovou lingvistiku. Na třetím zasedání konference TEKSTYNŲ LINGVISTIKA představili dva společné projekty vědci Centra počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velkého, kteří v Litvě tomuto oboru věnují největší pozornost, spolu se zástupci Institutu pokročilých technologií Pobaltí. Projekty ukazují snahu anotovat korpusy a využívat je tak k jazykovědnému výzkumu i k tvorbě dalších jazykových zdrojů. V příspěvku první skupiny odborníků na korpusovou lingvistiku – Eriky Rimkutė, Agnės Bielinskienė, Loïca Boizoua a Andriause Utkose – ¹²byly představeny morfologicky anotovaný korpus MATAS a syntakticky anotovaný korpus ALKSNIS. Korpus MATAS byl vytvořen na základě korpusu o 1 milionu slov,

¹¹ Tato databáze je dostupná také na adrese http://lkiis.lki.lt/lietuvos-vietovardziu-geoinformacine-duomenu-baze.

¹² Článek zpracovaný na základě příspěvku viz rubrika „Jazykové technologie“ v tomto svazku časopisu .

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 9

Po aplikaci statistických modelů byl k jeho anotování použit morfologický anotátor vyvinutý Centrem počítačové lingvistiky. ALKSNIO anotace vychází z principů automatické morfologické a syntaktické anotace a byl použit model syntaktických závislostí. Projekt druhé skupiny vědců – Eriky Rimkutė, Agnė Bielinskienė, Loïca Boizoua, Ievy Bumbulienė, Jolanty Kovalevskaitė, Toma Krilavičiuse, Justiny Mandravickaitė a Laury Vilkaitė – ukázal, že po anotování korpusu Delfi.lt se přechází k vytváření metodiky pro výzkum ustálených slovních spojení v současné psané litevštině a k přípravě slovníku kolokací litevského jazyka. V databázi ustálených slovních spojení vytvářené na základě korpusu se plánuje uvádět o těchto spojeních gramatické a lexikální informace, frekvenci užití, textovou rubriku, konkordanční příklady apod. V současné době databáze obsahuje přibližně 2 700 lemmat a více než 35 000 flektivních tvarů.

Praktické možnosti využití korpusů představil také příspěvek vyučujících katedry litevského jazyka Vilniuské univerzity Gintarė Judžentytė a dr. Vilmy Zubaitienė Výzkum akademických frází založený na korpusech: formální struktura a sémantika. Po zhodnocení dosavadních pokusů zkoumat jazyk vědy na základě korpusů byl představen také projekt samotných autorek, jehož cílem je na základě korpusu studentských písemných prací, který se pro tento účel vytváří na Vilniuské univerzitě, prozkoumat strukturu a sémantiku frází akademického jazyka. S využitím materiálu korpusu a výsledků provedeného výzkumu bude sestaven soupis frází akademického jazyka užitečný studentům různých stupňů studia a oborů.

Čtvrté zasedání konference AUTOMATIZOVANÁ ANALÝZA JAZYKOVÉ STRUKTURY A TEXTŮ odhalilo ještě složitější možnosti využití nových technologií při analýze jazyka. Inženýr Ústavu aplikovaných věd Vilniuské univerzity Virginijus Dadurkevičius ve svém příspěvku Gramatika litevského jazyka v digitálním světě open source¹³ shrnul práci programátora Litevského jazykového institutu Vytautase Zinkevičiuse v oblasti morfologické analýzy, která byla téměř dvě desetiletí nenahraditelným a jediným prostředkem moderního výzkumu litevského jazyka a počítačových aplikací, a představil určitý posun v oblasti počítačové morfologie, jehož bylo dosaženo využitím platformy Hunspell. Morfologii jazyka na této platformě popisují dva textové soubory; základem pro vytvoření obou byla Gramatika současného litevského jazyka a korpusy Vilniuské univerzity, Univerzity Vytautase Magnuse a Seimasu Litevské republiky. Podle přednášejícího bylo celkem zapsáno přibližně 5 000 skupin adresovatelných pravidel a vybráno přes 170 000 lemmat. Při výběru lemmat se omezili pouze na spisovnou současnou litevštinu. Podle přednášejícího tento morfologický analyzátor správně

¹³ Viz článek připravený na základě příspěvku v oddílu „Jazykové technologie“ tohoto svazku časopisu Bendrinės kalbos.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 10

interpretuje v průměru 99 ze 100 slov. Nový způsob morfologické analýzy byl úspěšně použit v Informačním systému syntaktické a sémantické analýzy litevského jazyka¹⁴, Registru právních předpisů¹⁵ a obzvlášť úspěšně v systému indexování a vyhledávání dokumentů Solr/Lucene (podle přednášejícího se podařilo nejen přesně indexovat a vyhledat všechny požadované slovní tvary, ale také stonásobně zrychlit proces indexování). Za další konkrétní úkol se považuje příprava dvou verzí slovníku – normativní, vhodné pro kontrolu pravopisu, a verze normativního i nenormativního jazyka, vhodné pro řešení praktičtějších úkolů analýzy živého jazyka.

Možnosti, které digitální éra otevírá pro výzkum starých písemných památek, představil pracovník Centra pro výzkum písemného dědictví Litevského jazykového institutu dr. Mindaugas Šinkūnas v příspěvku Kdo od koho opisoval? Automatizace a vizualizace výzkumu dějin biblických překladů. Představil již ověřenou metodiku, která usnadňuje hodnocení podobnosti citátů v biblických překladech, jež badatelům starých písemných památek působí největší potíže. Podle přednášejícího dokládá její perspektivnost skutečnost, že výsledky porovnání biblických veršů v Bretkūnasově Postilė (1591), provedeného pomocí počítačové analýzy, odpovídají závěrům dřívějších badatelů, kteří použili jiné metody. Za nejdůležitější výsledek práce považoval přednášející nástroj, který ukazuje přibližnou míru podobnosti zdrojů nebo jejich částí. Otevírá možnosti pro další, podrobnější výzkum.

Samozřejmě ani konference neopominula oblast jazykových technologií, která zaznamenala řadu neúspěchů – automatizovaný překlad, zejména proto, že právě na něj se nejčastěji vztahuje termín jazykové technologie. Inženýr Ústavu aplikovaných věd Vilniuské univerzity Danielius Algirdas Ralys ve svém příspěvku Strojový překlad pro litevštinu¹⁶ postupně zhodnotil všechny úspěchy a neúspěchy strojového překladu (doslovný překlad, který se objevil během studené války, překlad založený na pravidlech, statistické metody překladu) a dospěl k závěru, že pokrok v této oblasti se nevyhnul ani Litvě. S nástupem neuronových sítí, které vytvářejí transformační pravidla, se s nimi spojují naděje na nový průlom v oblasti automatizovaného překladu. Poté, co bylo poukázáno na to, že nejnovější systémy neuronového strojového překladu překládají lépe než průměrný překladatel, byly představeny plány Vilniuské univerzity zahájit v roce 2018 projekt nové generace neuronového překladu mezi angličtinou, litevštinou, polštinou, francouzštinou, ruštinou a němčinou. Bylo však také konstatováno, že je třeba nejen kopírovat to, co již bylo vynalezeno, ale také vytvářet vlastní, nové.

Projekt realizovaný v Litevském jazykovém institutu ukázal, že takové úsilí skutečně vyvíjeno je. O tom, že je pro Litvu důležité vytvářet alternativní varianty automatického překladu, pracovník Litevského jazykového institutu

¹⁴ Informační systém pro syntaktickou a sémantickou analýzu litevského jazyka adresa – https://semantika.lt.

¹⁵ Adresa Registru právních předpisů – https://www.e-tar.lt/portal/index.html.

¹⁶ Viz článek připravený na základě příspěvku v oddílu „Jazykové technologie“ tohoto svazku časopisu Bendrinės kalbos.

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 11

Vědecká pracovnice Centra výzkumu spisovného jazyka dr. Daiva Šveikauskienė a programátor Vytautas Šveikauskas se na základě údajů společnosti Tildės z roku 2017 rozhodli ukázat, že kvalita překladů do litevštiny (a z ní) poskytovaných překladovými systémy Google, které využívají statistické metody, je horší než kvalita překladů do lotyštiny či estonštiny. Autoři spojují perspektivu alternativních překladových variant s digitální gramatikou litevštiny, kterou vytvářejí. Podle přednášejících je v současnosti připraven pouze zkušební příklad gramatiky, zahrnující jen několik slov, ale i ten ukazuje, že kvalita překladu je mnohem lepší. Digitální gramatika sestávající ze dvou úrovní – abstraktní (forem společných všem jazykům) a konkrétní (úrovně odrážející specifické rysy konkrétního jazyka) – umožňuje překonat patrně zásadní problém strojového překladu, totiž přenos významu. Při překladu umožňuje převést větu do abstraktní sémantické podoby, z níž se pak generuje věta v jiném jazyce pouze na základě vlastností jazyka, do něhož se překládá, bez jakéhokoli přihlížení k morfologii jazyka, z něhož se překládá. To vytváří podmínky pro dosažení mnohem přesnějších výsledků při přenosu významu. Mimochodem, překlad do litevštiny, který v současnosti poskytuje společnost Google, zmínil téměř každý druhý účastník konference – jako neúspěšné využití jazykové technologie, jako hrozbu pro jazyk i jako příklad jasně ukazující, že o jazykové technologie se musíme starat sami.

Při shrnutí letošní konference Jona Jablonského se nabízí několik vzájemně značně souvisejících závěrů. Především věk nových technologií otevírá nevídané možnosti výzkumu jazyka – jde o korpusy, které způsobily revoluci v jazykovědě, a další digitální soubory dat, jakož i o stále dokonalejší možnosti vyhledávání, sumarizace a prezentace statistik, které technologie nabízejí a jež se dále zdokonalují s rozvojem umělé inteligence. Nové technologie však představují mimořádně závažné výzvy pro životaschopnost jazyka a ohrožují nejen spisovný jazyk, ale litevštinu jako celek. Přesto právě technologie nabízejí způsoby, jak tyto výzvy překonat, a nová evropská iniciativa vytváří mimořádně příznivé možnosti pro zachování jazyka malé země. Jak ona, tak rozvoj digitálních technologií však zdůrazňují, že potřeba spojit úsilí a propojit různé přístupy je aktuálnější než kdy jindy. Již projekty představené na této konferenci ukázaly, že za těchto podmínek se zajištění životaschopnosti jazyka i jeho výzkum stávají úkoly, které už jednotliví jazykovědci nemohou zvládnout sami – filologové uskutečňovali projekty společně s informatiky, matematiky a programátory. Rozvoj umělé inteligence, jak opakovaně poukazoval A. Saudargas, vyvolává potřebu nejen spojit úsilí odborníků z různých oborů, ale také rozvíjet interdisciplinární vědu vznikající na pomezí jazykovědy, informatiky a kognitivních věd¹⁷. A EU

¹⁷ Například v článku Litevština se musí stát gramotnou i v digitální epoše, otištěném v internetovém deníku Bernardinai.lt (http://www.bernardinai.lt/straipsnis/2013-01-25-algirdas-saudargas-lietuviu-kalba-privalo-tapti-rastinga-ir-skaitmenineje-epochoje/94233).

BENDRINĖ KALBA 90 (2017)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

RAMUNĖ VASKELAITĖ. Skaitmeninių technologijų keliami iššūkiai ir siūlomi būdai juos įveikti | 12

projekt rodného jazyka odhaluje také nezbytnost spojit úsilí celého státu – veřejného i soukromého sektoru, politiků, vědců a odborníků na technologie.

Jen na první pohled se mohlo zdát, že téma letošní konference má se jménem tvůrce spisovného jazyka pramálo společného. Aby předešla dojmu, že mezi nimi neexistuje souvislost, jedna z organizátorek konference, dr. Rita Miliūnaitė, jednu souvislost pojmenovala už při zahajovacím projevu: dnes, stejně jako v době J. Jablonského, se při přesunu jazyka do digitálního prostoru usiluje o vytvoření univerzální a praktické jazykové varianty, která by odpovídala potřebám společnosti. Několik dalších souvislostí zmínili i ostatní účastníci konference: P. Kasparaitis vyjádřil naději, že se projekt LIEPA stane synonymem péče o litevštinu, a dodal, že J. Jablonskis by s tím souhlasil; D. A. Ralys pak připomněl tvůrce spisovného jazyka jako průkopníka tvorby gramatických pravidel, která vedla k automatizované morfologické analýze. Samotná konference však odhalila mnohem více společných souvislostí a cílů, především péči o (za)chování litevštiny a užívání správného jazyka v době, kdy se svět i okolnosti působící na jazyk neuvěřitelně rychle mění.

Přijato 22. 10. 2017

RAMUNĖ VASKELAITĖ

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204