Mikalojaus Daukšos raštų germanizmai

Nijolė Čepienė

Go to original

Preparing document pages…

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXIX (1998)

Nijolė ČĖPIENĖ

Lietuvių kalbos institutas, Vilnius

GERMANISMY V DÍLECH MIKALOJA DAUKŠY

V textech M. Daukšy přeložených z polštiny, stejně jako v jiných dílech s náboženským obsahem ze 16. století, je germanismů málo. Nejvíce jich je v „Bibli“ Jonase Bretkūnase. Zvláště málo germanismů se vyskytuje v Daukšově drobném „Katechismu“ (1595). Je v něm šest germanismů a sedm odvozenin z nich: kunigas, vertas, kuoras „sbor“, mirra „vonné pryskyřice“, šarvas, skyda¹; kunigystė, kunigiškas, hevertas, vertai, nevertai, nevertybė, išliuosuoti.

V Daukšově „Postile“ (1599) bylo nalezeno 21 germanismů a 19 odvozenin – 18 derivátů a jedno složené slovo: penigmainys. Kromě již uvedených stojí za zmínku tyto: penigas (peringas, pinningas, pinigas), budelis, ola, stalda „stáj“, šilingas aj.; viz tabulku 1.

Pravopis a tvary přejatých slov v některých Daukšových textech, stejně jako u domácích slov, kolísají, např.: kunigáikszts, kunigáigszts, kunigáistis; kunigákzts; pęnigas, pęni-gas, penigas, pęnigas, peningas.

Při určování původu germanismů vyvstává otázka, zda bylo slovo přejato přímo z němčiny, nebo zda se dostalo přes slovanské jazyky, především polštinu či běloruštinu. O původu některých výpůjček panují rozporné názory, např. falšus K. Alminauskis odvozuje z němčiny, zatímco E. Fraenkel z polštiny; Pr. Skardžius toto slovo ve své knize „Die slavischen Lehnwörter im Altlitauischen“ neuvádí; lampa, mirra Alminauskis pokládá za výpůjčky z němčiny, Skardžius (v originále mira) za výpůjčky z polštiny. Zdroj výpůjčky často nepomáhá objasnit její původ, protože fonetická a morfologická struktura německých a slovanských podob se zcela nebo částečně shoduje, např.: gruntac, srov. něm. Grunt, pol. grunt; handlius „obchod“, srov. něm. Handel, pol. Handel; jarmarkas „jarmark, trh“, srov. něm. Jahrmarkt, pol. jarmark; laterna „lucerna“, srov. něm. Laterne, pol. laterna; pancierius „brnění“, srov. něm. Panzer, pol. pancerz; šturmas „bouře, vichřice“, srov. něm. Sturm, pol. szturm; šniūras „provaz“, srov. něm. Schnur, pol. sznur; tancius „tanec“, srov. něm. Tanz, pol. taniez. Tyto germanismy z „Postily“ považuje mnoho badatelů za slova, která se dostala prostřednictvím slovanských jazyků. Je známo, že Polsko a Německo spojovaly dávné kontakty v oblasti hospodářství a kultury. Němečtí rytíři přijížděli na polské dvory od 11. století a v období 13.–17. století probíhala největší migrace. Rytíři na dvorech se ženili s Němkami, polští páni pobývali na německých dvorech. Odtud se šířily módy, zvyk-

¹ S. Karaliūnas pokládá toto slovo za baltské. – Baltistica 30(1), 1995, 29–39.

…ci. Kontakty existovaly také v oblasti vědy. Univerzita založená roku 1364 v Krakově si vyměňovala studenty. Během prvních třiceti let bylo 12 z 19 profesorů Němců.

Některé germanismy však nejsou ve slovanských jazycích poměrně starými výpůjčkami, např. polská jarmark, lampa, laterna se užívají od 15. století, handel, szturm, taniec, grunt „základ, podklad“ od 16. století (stejně jako v litevštině). Některé z těchto výpůjček, například pinigas, kunigas, které se dostaly do litevštiny podle K. Būgy přibližně ve 12.–13. století, tedy byly známy již před Daukšou, mohly do litevštiny přijít přímo z němčiny. Cesty, jimiž se dostaly, mohly být různé: Malá Litva, severní část Litvy (livonská německá žemaitština) a konečně také němčina užívaná ve Velkoknížectví litevském. Již ve 14. století žili v Litvě Němci; postavili kostel sv. Mikuláše ve Vilniusu. Některé výpůjčky se mohly dostat do jazyka také prostřednictvím knih, při překladu textů z němčiny (izopas, mirra).

Některé výpůjčky užité v dílech M. Daukši nemají litevské ekvivalenty ani náhrady. Přišly spolu s novými reáliemi, aby označovaly neznámé pojmy, věci a osoby. Všechny přímé germanismy v „Katechismu“ se užívají ve spisovném jazyce, s výjimkou odvozeniny išliuossuoti (místo skyda se ve spisovném jazyce užívá skydas, a místo kuoras – choras). V „Postile“ se stejně jako v jiných starých textech vyskytují výpůjčky, které se dnes již neužívají, např. cieks „znak, skvrna“, liuosas, stalda.

Srovnáme-li germanismy v Daukšově „Postile“ s výpůjčkami v Mažvydových textech a Bretkūnově „Postile“, je zřejmé, že nejvíce germanismů včetně odvozenin obsahuje Daukšova „Postila“ (40), Bretkūnova „Postila“ (39), nejméně pak texty M. Mažvydy (25, z toho pět příjmení). Ve třech uvedených dílech bylo užito pouze 10 stejných slov: kunigas, penigas, mûras, hûkis, izapas (izopas), kaplanas (kaplonas), kunigaikštis, mirra (myrha, mirrhas), skyda, hûkinykas (hukenykas); DP a BP mají 19, Mž a BP 13 a DP a Mž pouze 11. Z celkových 65 germanismů v Daukšových a Mažvydových textech a Bretkūnově „Postile“ (příjmení se nezapočítávají) se ve spisovném jazyce užívá pouze 20; některé výpůjčky mají navíc jinou podobu, například místo hercekis se užívá hercogas.

Bylo zjištěno, že DP obsahuje mnoho odvozenin vytvořených z výpůjček, především derivátů, např.: išliuosuoti, išliuosavimas: liuosuoti; peniguojas „majetný“, penigėlis: penigas; kunigystė, kunigiškas, kunigaikštis: kunigas; šarvuotas, šarvinukas „obrněný člověk“, pašarvinti „vyzbrojit“: šarvas; vertumas, never- tumas /DK nevertybė/; vertas. Celkem je v Daukšově „Postile“ 19 odvozenin vytvořených z germanismů, v Daukšově „Katechismu“ 7, v Bretkūnově „Postile“ 9 a v Mažvydových textech 7.

Germanismy v textech 16. století (Mž, BP, DK, DP)

Tabulka 1

Výpůjčky Odvozeniny Základová slova Prameny

brantai „syfilitické onemocnění“ v.v.ž.brant BP

kat Pr.v. v.v. ž. kat DP

ciekas „znak“ pabugruoti „půjčit“ v.borgen Mž

Daubmanas „takové příjmení“ Pr.v. žeken DP

farba „barva“ v. Daubmann Mž

gasas „ulice, cesta“ v. Farbe BP

grabė „příkop“ Pr.v. gas, gass BP

hereckis (herčiks) „vévoda“ Pr.v.grobė, v.Graben BP

heubtmonas (hotimanas) „nadřízený, velitel“ hereckystė „vévodství“ v. Hertzig Mž, BP

hūkis středohornoněm. houbetman Mž, BP

hūkinykas, -ė (hūkenykas) staroněm. Huck, Hucke Mž, BP, DP

ūkinykas DP

hūkenystė BP

Přejatá slova

Odvozeniny

Základní slova

Šaltiniai

Hulrichas „tokia pavardė“

hūkinykavimas

v. Hulrich

ižapas (izopas) „vaistinio juozapo (Hyssopus officinalis) sultys“

kunigė „kunigo žmona; kunigaikštienė“

v. Isop

Mž

juozapo (Hyssopus officinalis) sultys“

kunigystė (kunigysta) „kunigo pareigos, kunigavimas; viešpatystė“

v. Kaplan

Mž, BP, DP

kaplanas (kaplonas) „kunigas“

kunigiškas „dvasininkiškas“

s.s. kelik, v.ž. kelik, s.v.a. kelich

Mž, BP, DP

kylikas „taurė“

kunigauti, būti kunigu; viešpatauti“

s.v.a., v.a.a., v.v.ž. kuning

Mž, BP, DK, DP

kunigas

kunigaikštis „karo vadas ir srities valdovas“

Mž

DK, DP, BP

kuoras (choras)

kunigaikštė „kunigaikštytė“

Pr.v. kor, v.v.a. kor,v.Chor

Mž

kvieys

gout hwaities, s.gem. xweitiz,

DK, DP, Mž

BP, DP

Skoliniai

Dariniai

Pamatiniai žodžiai

Šaltiniai

Perbant „tokia pavardė“

penigmainys

v. Perbant

ratūžė „rotušė“

Pr.v. rūthús

Mž

skıda „skydas“

s.frizu skid, s.v.a. scit

spykerė „javų sandėlis, klėtis“

v.v. ž. spiker, Pr.v. špiker

Mž, DK, DP, BP

stalda „vartas“

danu stald, v.v. ž. stal(l-)

(staldas)

stukis „gaballas, liūtas“

Pr.v. stuk, v.v. ž. stukke

šarvas (Šarvai)

šarvinykas „šarvuotas žmogus“

gotu sarva

šarvuotas

BP, DK, DP

BP, DP

šarvuotas

pasārvinti „apginkluoti“

šilingas

v. Schilling

Šiparus „irkluotojas, laivininkas“

Pr.v. Schipper

šūrčės „prijuostė“

v. Schürze

vertas

v. wert

BP, DK, DP

nevertas

BP, DK, DP

Školiniai

Dariniai

Pamatiniai žodžiai

Šaltiniai

Weinreichas „tokia pavardė“

vertai

v. Weinreich

DK, DP

žėgplis „purė“

neverta(i)

v. Segel

DK, DP

vertumas

nevertumas

nevertėbė

vertingas

vertingai

Mž

Gauta 1998 02 25

ZKRATKY

isl. – islandština. Pr.v. – pruština. s. s. – starosaský jazyk. s. v. a. – stará horní němčina. š. germ. – severogermánský jazyk. v. – němčina. v. v. a. – střední horní němčina. v. v. ž. – střední dolní němčina. v. ž. – dolní němčina.

Ostatní zkratky jsou stejné jako ve velkém Slovníku litevského jazyka.

LITERATŪRA

Alminauskis K. Die Germanismen des Litauischen. Die deutschen Lehnwörter im Litauischen, Teil 1, Kaunas, /1934/.

Brückner A. Słownik etymologiczny języka polskiego, Warszawa: Wiedza Powszechna, 1974.

Būga K. Rinktiniai raštai, V: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1958–1959. T. 1–2.

Fraenkel E. Litauisches etymologisches Wörterbuch 1–2, Göttingen: Vandenhoeck&Ruprecht, 1955–1965.

Karaliūnas S. Dėl baltų kalbų šaukšto ir skydo pavadinimų kilmės – Baltistica 30(1), 1995, 29–39.

Karszniewicz-Masur A. Zapożyczenia leksykalne ze źródła niemieckiego w współczesnej polszczyźnie, Wrocław, 1986.

Skardžius Pr. Die slavischen Lehnwörter im Altlitauischen, Kaunas, 1931.

DIE GERMANISMEN IN SCHRIFTEN DES MIKALOJUS DAUKŠA

Zusammenfassung

Die Übersetzungen von M. Daukša, wie überhaupt die litauischen Religionsschriften des 16. Jhs., enthalten nicht viel Germanismen. Im „Katekizmas“ (1595) sind sechs Germanismen und sieben von ihnen gebildete Ableitungen, in „Postilė“ – einundzwanzig Germanismen, achtzehn Ableitungen und eine hybride Zusammensetzung. Bei der Bestimmung des Ursprungs der Germanismen entsteht eine Frage – das Wort ist gerade aus dem Deutschen oder durch die Vermittlung der slawischen Sprachen ins Litauische gelangt. Manche deutsche Lehnwörter konnten ohne Vermittlung der slawischen Sprachen ins Litauische gelangen, z. B.: šturmas (Sturm), gruntās (Grant), tancius (Tanz). Aus 65 in den Schriften von Daukša, Mažvydas und Bretkūnas „Postilė“ vorliegenden Germanismen werden nur 20 in der litauischen Gegenwartssprache gebraucht. Die Übersetzungen des M. Daukša unterscheiden sich von den Schriften der anderen oben genannten Autoren des 16. Jhs. durch die Mehrheit der aus den Lehnwörtern gebildeten Ableitungen.

GERMANISMY V DÍLECH MIKALOJA DAUKŠY

Germanismy v textech 16. století (Mž, BP, DK, DP)

ZKRATKY

LITERATŪRA

DIE GERMANISMEN IN SCHRIFTEN DES MIKALOJUS DAUKŠA

Zusammenfassung

Document details