LAIMUTĖ BALODĖ

Lotyšská univerzita

Helsinská univerzita

Výzkumné směry: baltská onomastika, toponomastika, antroponomastika, lexikální výpůjčky.

ZÁRODKY NOVÝCH SMĚRŮ V LOTYŠSKÉ ONOMASTICE

Zárodky nových tendencí v lotyšské onomastice

ANOTACE

Článek je věnován nejnovějším výzkumům souvisejícím se socioonomastikou na Lotyšské univerzitě. Jde o výzkumy antroponomastiky a toponomastiky provedené na základě dotazníků mezi studenty filologie: přehled vzácných osobních jmen, která byla v Lotyšsku zaznamenána pouze jednou, tendence v tvoření nových lotyšských osobních jmen, motivace a hodnotové orientace rodičů při výběru jména pro novorozence, zdroje výběru osobních jmen a osoby zapojené do procesu výběru jména. V oblasti toponomastiky výrazně vzrostl zájem zejména o neoficiální urbanonymii: po dotazování mladých lidí ve velkých lotyšských městech bylo shromážděno přibližně 700 slangových urbanonym a byl učiněn pokus zjistit motivaci jejich vzniku i postoje mladých lidí k užívání těchto neoficiálních místních názvů. Dosud zcela neprozkoumanou oblastí onomastiky je ergonymie. Výzkum lotyšských ergonymů (názvů institucí, podniků a firem) je předmětem práce studentky K. Tyliky, v níž byli dotazováni zaměstnanci firem a byl objasněn původ konkrétních ergonymů. Ergonimy Rigy i dalších měst a míst (netradiční názvy kaváren, restaurací a obchodů) popsal Ojāras Bušas. Ve světové onomastice se stále více rozvíjí výzkum názvů komerčních produktů – ekonomonymů; funkce názvů Lotyšsko a Riga v ergonymech například přehledně zpracovala Laimutė Balodė a O. Bušas se pokusil porovnat ekonomonyma s mentalitou národa.

V současné onomastice musí bezpochyby najít místo nejen tradiční diachronní onomastické studie, ale také dosud málo známý výzkum socioonomastiky.

KLÍČOVÁ SLOVA: onomastika, socioonomastika, urbanonymie, ergonymie.

Straipsniai / Articles

55

LAIMUTĖ BALODE

ANOTACE

Článek je věnován nedávným socioonomastickým výzkumům na Lotyšské univerzitě. Zabývají se především výzkumnými pracemi z toponomastiky a antroponomastiky, které vycházejí z dotazníků vyplněných studenty filologie: přehledem vzácných osobních jmen, která byla v Lotyšsku zaznamenána pouze jednou, i novými trendy a tendencemi při tvoření lotyšských osobních jmen; motivací rodičů a hodnotovými orientačními body při výběru jména novorozence, zdroji a osobami zapojenými do procesu výběru jména. V oblasti toponomastiky výrazně vzrostl zájem o neformální urbanonymii: bylo shromážděno a analyzováno přibližně 700 slangových urbanonym z největších lotyšských měst, aby se zjistila motivace jejich vzniku, způsoby tvoření a postoj mladých lidí k takovým neoficiálním místním názvům. Ergonymika je další oblast onomastiky, která dosud nebyla analyzována. Práce Kristiāny Tīliky zahájila studium lotyšských ergonym (názvů institucí, společností, firem, podniků a jiných obchodních subjektů): zaměstnanci různých společností byli dotazováni na původ a motivaci názvu společnosti. Neobvyklá, kreativní jména rižských kaváren, restaurací a obchodů zkoumal Ojārs Bušs. Zájem o názvy komerčních produktů (neboli ekonomonyma) ve světě v posledních desetiletích roste. Funkce takových názvů jako Latvija a Rīga v lotyšských ergonymech a ekonomonymech zkoumala Laimute Balode. O. Bušs se pokusil porovnat ekonomonyma s mentalitou národa.

V současné onomastice je nepochybně místo nejen pro tradiční diachronní onomastické studie, ale také pro výzkum méně známé socioonomastické oblasti.

KLÍČOVÁ SLOVA: onomastika, socioonomastika, urbanonymika, ergonymika.

0. Onomastika jakožto odvětví jazykovědné vědy, které se v Evropě začalo formovat na počátku 19. století, dosáhla baltských zemí na konci 19. století – v první polovině 20. století¹. Klasická neboli tradiční onomastika se obvykle nejvíce zabývá etymologií onym,

¹ Za první vědecký článek z lotyšské antroponomastiky lze patrně považovat třístránkovou práci Karlise Mūlenbachse „Par latviešu pavārdiem“ („O lotyšských příjmeních“) (Mülenbachs 1891: 3–5), zatímco prvním dílem analyzujícím lotyšská místní jména byla kniha Augusta Bīlenšteina (August Johann Gottfried Bielenstein) Die Grenzen des lettischen Volksstammes und lettischen Sprache in der Gegenwart und im 13. Jahrhundert (Bielenstein 1892). O několik let dříve vyšla práce Jurgise Spruogise o starých historických zeměpisných názvech Žemaitska (Spruogis 1888). Odkazem a pokračováním tohoto období jsou kartotéky místních a osobních jmen Kazimierase Būgy, první sbírky místních jmen vydané Jurisem Plaķisem (Plaķis 1936, 1939) a Jānisem Endzelīnem (Endzelīns 1922, 1926) a první články na toto téma (Endzelīns 1931, Endzelin 1934 aj.).

56

Acta Linguistica Lithuanica LXXII

Naujų krypčių užuomazgos Latvijos onomastikoje

tvoření onym a sémantika onym². Ke klasické sémantice lze zařadit jak relativně časně vzniklou teoretickou onomastiku, tak výzkum dějin onym, jejich vývoje a proměn. K tradičním oblastem se možná již řadí i praktická onomastika, kterou bychom mohli označit také jako aplikovanou onomastiku – v současnosti se nejčastěji týká standardizace toponym, podob místních jmen na mapách, dopravního značení apod. O něco mladším odvětvím onomastiky je literární onomastika (ačkoli první komentáře a výzkumy biblických osobních a místních jmen jsou známy již ze 16. století – obvykle se uvádí osm svazků Biblia Sacra vydaných v Antverpách v letech 1569–1572), která nejčastěji zkoumá rysy onym u jednoho autora nebo dokonce v jediném díle.

Dosud onomastici z oddělení názvosloví Ústavu litevského jazyka, Vilniuské univerzity i Ústavu lotyšského jazyka věnovali největší pozornost otázkám etymologie místních a osobních jmen a spojovali výzkum jejich původu s analýzou tvoření onym a jejich původní sémantiky.

1. V posledních letech lze ve světové onomastice pozorovat výrazné posuny. Poslední tři kongresy onomastiky (ICOS – International Council of Onomastic Sciences), které se konaly v Torontu v roce 2008, v Barceloně v roce 2011 a v Glasgow v roce 2014, jasně ukázaly, že zájem o klasickou onomastiku poněkud slábne a že výzkum socioonomastiky je pro mladou generaci jazykovědců stále přitažlivější. Jako příklad lze uvést několik témat z antroponomastiky, o nichž se referovalo na posledních kongresech: „Osobní jména jako odraz identity v mnohojazyčných rodinách“ (E. Aldrin, Švédsko), „Jména dětí ve smíšených rodinách“ (K. Eskola, Finsko), „Móda osobních jmen“ (A. Hussar, Estonsko), „Osobní jména odrážející společenské a náboženské změny“ (A. Demsky, Izrael), „Osobní jména v právním systému“ (G. Botti, Itálie). Kromě toho se v poslední době stále více zkoumají přezdívky, například přezdívky politiků, sportovců a učitelů – „Přezdívky rumunských politiků“ (D. Felecan, O. Felecan, Rumunsko), „Psycholingvistická analýza přezdívek učitelů“ (O. Felecan, Rumunsko) – a pseudonymy, zejména ty používané ve virtuálním prostoru. Probírají se dokonce i témata jako „Osobní a místní jména v jazyce neslyšících“ (P. Rainò, Finsko). Původ a původní význam místních jmen přitahovaly badatele vždy, v současnosti se však stále častěji mění úhel pohledu na jejich zkoumání. Objevují se například nová témata jako „Emocionální vyjádření v toponymii“ (P. Štěpán, Maďarsko), „Politický akcent v toponymii australských domorodců“ (M. Walsh, Austrálie),

² Je třeba dodat, že o této oblasti onomastiky – sémantice onym – se vedou četné diskuse a mezi onomastiky na celém světě dosud nepanuje jednotný názor: někteří pojem sémantiky onym důsledně odmítají, zatímco jiní jsou ochotni hovořit o lexikálním významu onym a analyzují alespoň jejich etymologickou či původní sémantiku.

Straipsniai / Articles

57

LAIMUTĖ BALODĖ

„Místní názvy jako znaky identity“ (B. Helleland, Norsko), „Narativy ve sbírkách agronym“ (A. Burns). V posledních letech se pozornost badatelů zaměřuje zejména na městská místní jména – urbanonyma. Několik témat příspěvků přednesených na kongresech ICOS: „Urbanonyma a jejich proměny“ (A. Kagami, Japonsko), „Slangová toponymie/urbanonymie“ (J. Vuolteenaho, T. Ainiala, Finsko), „Historická mnohojazyčnost v názvech ulic“ (P. Päll, Estonsko), „Názvy ulic a identita“ (I. Særheim, Norsko), „Názvy budov v Singapuru“ (P. Tan, Singapur), „Místní názvy na dopravních značkách“ (P. Jordan, Rakousko, L. Dehlin, Švédsko).

Ani významní onomastikové se nevyhýbají novým tématům spojeným se zoonomastikou – tyto předměty výzkumu jsou obzvláště oblíbené ve Spojených státech amerických, například „Jména koní v arabských kronikách“ (J. Sublet, Francie), „Zvířecí jména jako výpůjčky ve Švédsku“ (K. Leibring, Švédsko), „Psí jména v Lotyšsku“ (O. Bušs, Lotyšsko), „Nové trendy ve jménech domácích zvířat“ (A. Bergien, Německo) a podobně.

Jako poměrně nedávno vzniklou větev onomastiky je třeba zmínit chrématonymiku, například: „Názvy lodí, jachet, vlaků“ (E. Cafarelli, Itálie), „Typologie názvů lodí“ (A. Schybergson, Finsko), „Názvy nábytkového designu“ (tj. komerční názvy obývacích stěn, židlí, kuchyňských či ložnicových sestav, svítidel, váz) (M. Blomquist, Finsko), a také ergonymiku, například: „Názvy obchodů“ (B. Christensen, Dánsko), „Názvy stadionů v Itálii“ (M. Wolny, Německo), „Názvy institucí, podniků a firem – slangismy“ (T. Ainiala, Finsko), „Názvy ‚zelených‘ značek“ (M. Casagrande, Velká Británie), „Názvy stanic metra“ (J. Lehtonen, K. Mallat, S. Suviranta, Finsko). Ještě vzácnější, avšak rychle se rozvíjející obor představuje výzkum ekonomonym, například názvů chleba, sýrů, jogurtů, vín a dalších potravinářských výrobků, které souvisejí s marketingem, psychologií zákazníků apod. Stále větší pozornost se věnuje onymům virtuálního světa: „Virtuální onomastické prostředí“ (V. Neklesova, Ukrajina), „Onomastika digitálního světa – místní názvy ve videohrách“ (J. Butler, Velká Británie). Dokonce i taková poněkud neobvyklá témata jako „Názvy taxi na karibských ostrovech“ (W. Ahrens, Kanada), „Registrační značky automobilů a životní styl“ (B. Neethling, Jižní Afrika), „Názvy vzdělávacích institucí“ (V. Tuzlukova, Omán) nacházejí místo v současné světové onomastice (podrobněji viz XXIII. kongres ICOS v Torontu v Kanadě, XXIV. kongres ICOS v Barceloně ve Španělsku, XXV. kongres ICOS v Glasgow ve Skotsku). Zde uvedená témata příspěvků zjevně svědčí o tom, že se předmět onomastiky mění, tedy rozšiřuje.

Studenti Helsinské univerzity – filologové – také nechtějí zaostávat za novými trendy a volí si pro své první vědecké práce témata, která mají nejčastěji sociolingvistickou povahu: „Oblíbená osobní jména z eposu Kalevala“, „Oikodonyma v jazyce studentů“, „Urbanonyma v hovorovém jazyce studentů“,

58

Acta Linguistica Lithuanica LXXII

Naujų krypčių užuomazgos Latvijos onomastikoje

„Slangová místní jména v jazyce přistěhovalců“, „Výběr uživatelského jména a přezdívky na sociálních sítích“, „Jména hraček a panenek v jazyce dětí“, „Jména literárních hrdinů v dětské literatuře“ a další. Bakalářské a magisterské práce z onomastiky vedou vyučující Filozofické fakulty Helsinské univerzity – T. Ainiala, R. L. Pitkänen, K. Mallat, L. Balode.

2. Článek vychází ze zkušeností získaných během mnohaleté výuky baltské onomastiky na Fakultě humanitních věd Lotyšské univerzity a na Helsinské univerzitě ve Finsku, jakož i při práci na slovníku lotyšských místních jmen ve Skupině pro onomastiku Ústavu lotyšského jazyka. V posledních letech se vedle klasického a tradičního onomastického výzkumu stále častěji volí také témata socioonomastiky.

2.1. Jedním z témat, která studenty zajímají, ale dosud byla zkoumána jen málo, jsou motivace a hodnotové orientace rodičů při výběru jména pro novorozence, zdroje, z nichž se čerpá při výběru osobních jmen, a osoby, které se na tomto procesu podílejí. Práce studentů Lotyšské univerzity z posledních let na toto téma: E. Horste „Jaunākās personvārdu izvēles tendences Latvijā un Lietuvā“ („Nejnovější trendy ve výběru osobních jmen v Lotyšsku a Litvě“) (Horste 2008); E. Rudzīte „Personvārdu izvēles motīvi (Draudzīgā aicinājuma Cēsu Valsts ģimnāzijas aptaujas dati)“ („Motivace při výběru jmen podle údajů z průzkumu ve Státním gymnáziu Draudzīgā aicinājuma v Cēsis“) (Rudzīte 2012); M. Mažule „Bērnu vārdu izvēles motīvi (balstoties uz aptaujas datiem pirmsskolas izglītības iestādēs)“ („Motivace při výběru jmen pro děti na základě údajů z průzkumu v předškolních zařízeních“) (Mažule 2014).

2.1.1. Za zmínku stojí několik závěrů z výzkumu Elyny Rudzīte (Rudzīte 2012), který se zaměřil na odhalení motivací žáků jedné školy (Státního gymnázia v Cēsis) při výběru osobních jmen. Hlavním kritériem, které respondenti uvedli ve svých dotaznících, byla eufonie jména, na druhém místě byla jeho originalita a na třetím jeho soulad s příjmením (podle iniciál, zvukové podoby a sémantiky). Nejoblíbenější jména žáků 7.–9. tříd: dívčí – Linda, Elīna, Gerda, Laine, Luīze, Santa, Sintija a chlapecká – Jānis, Dāvis, Reinis, Artūrs, Emīls, Kristaps, Lauris, Oskars, Toms. Tato jména se v zásadě shodují se jmény novorozenců, která byla v daném období nejrozšířenější v celé zemi. Většina dotázaných žáků (90 ze 104) je se svým jménem spokojena a nechtěla by je měnit. Jen jedenáct respondentů – pět chlapců a šest dívek – nebylo s výběrem rodičů spokojeno a přálo by si, aby jim říkali jiným jménem (tři respondenti svůj názor neuvedli). Podle žáků jsou nejkrásnější lotyšská jména Jānis ir Līga; mezi nejkrásnějšími byla zmíněna také módní přejatá jména, například Ketija, Samanta, Daniels. Údaje z průzkumu ukazují, že móda ženských jmen se mění mnohem rychleji než u mužských. Odpovědi rodičů svědčí o tom, že

Straipsniai / Articles

59

LAIMUTĖ BALODĖ

Nejčastěji jméno dítěti vybírali oba rodiče společně (více než polovina všech respondentů), případně pouze matka. Přibližně třetina rodičů přiznala, že výběr jména dítěte nebyl snadný: vybrané jméno několikrát změnili nebo museli vybírat z několika možností.

2.1.2. Výzkum Madary Madžulové (Madžule 2014) o jménech dětí ve třech mateřských školách ukázal podobné tendence. Nejčastěji uváděnou motivací pro výběr jména byla jeho zvuková podoba (58% všech respondentů), originalita jména (27%), soulad jména s příjmením (25%) a požadovaná písmena ve jméně (25%). Rozhodování často pomáhá mezinárodní charakter jména (19%), jeho krátkost (11%), význam jména (15%) a datum svátku (14%). Nejméně rozhodují módní a populární jména; zřídka se vybírají také jména zděděná v rodině a jména literárních postav, filmových herců či sportovců. Rodiny často sladí jména sester a bratrů podle prvního písmene – podle iniciál, například: Kristaps ir Kristīne, Kristo fers ir Karlīna, Marta ir Madara. Srovnání jmen dětí, rodičů a prarodičů respondentů umožňuje vyvodit závěr, že v lotyšských rodinách se jména jen zřídka dědí po starší generaci rodinných příslušníků. Zdá se, že tato tradice se v Lotyšsku již nedodržuje.

V odpovědích respondentů se poměrně často uvádějí také dvě jména: dívčí Marta Marija, Anna Kate, Alise Maija, Zane Karīna, Agnete Samanta, Elīza Samanta, Romija Estere, chlapecká Kārlis Roberts, Edvards Raiens, Emīls Kristers, Helvijs Kristians, Kristaps Adrians.

2.1.3. Ieva Plesuma, studentka baltistiky na Lotyšské univerzitě, zkoumala vzácná osobní jména, která byla v Lotyšsku zaznamenána pouze jednou, a tendence v tvoření nových lotyšských jmen (Plēsuma 2012, 2014). Autorka sestavila kartotéku vzácných osobních jmen na základě katalogu osobních jmen obyvatel Lotyšska, který vede Oddělení občanství a migrace Ministerstva vnitra Lotyšské republiky; vybrala z něj pouze jména zaznamenaná jednou: přibližně 700 jmen (z toho 500 prvních jmen a 200 druhých nebo třetích jmen). Ačkoli podle zákonů Lotyšské republiky mohou mít osoby nejvýše dvě jména, v praxi existuje mnoho výjimek – jsou evidovány osoby se třemi a čtyřmi jmény.

Bylo zjištěno, že vzácná jednoslabičná jména se často tvoří z etymonů s flórovou sémantikou, nejčastěji z názvů květin (jak nulovou afixací, tak připojením různých přípon), například: Amarillisa (jednou jako první jméno a jednou jako druhé – Edīte Amarillisa) < 1a. amarillis; Lavanda < lavanda; Magnolija < magnolija; Orhideja < orhideja; Vārpulis < vārpa + -ulis; Ziediņa < ziedet, zieds ir Ziediņš Mareks < ziedet, zieds. Čakste < čakste ‘ťuhýk’, i když v tomto případě je pravděpodobnější souvislost jména s příjmením lotyšského

60

Acta Linguistica Lithuanica LXXII

Naujų krypčių užuomazgos Latvijos onomastikoje

prvního prezidenta Lotyšské republiky – Jānis Čakste. Několik novotvarů souvisí s názvy přírodních objektů a jevů, například: Saulena < saule ‘slunce’ + přípona -ena; Zvaigzne Ritma < zvaigzne ‘hvězda’ (Siliņš 1990: 340) (zdrobnělá forma Zvaigznīte je ovšem rozšířenější – byla zaznamenána pětkrát jako první jméno a dvakrát jako druhé jméno). Novotvary odvozené z názvů drahokamů se vyskytují velmi zřídka: Rubīna (dvakrát) < rubīns ‘rubín’, nebo jména vzniklá z etnonym: Latvis (jednou) a jako druhé či třetí jméno: Maikls Latvijas, Augusts Ģedimins Latvijas. Podle výzkumných údajů I. Plesumové se nejčastěji vyskytují vzácná jména s abstraktní sémantikou, utvořená z lotyšských apelativ, například: Dzirkište < dzirkste ‘jiskra’ (Siliņš 1990: 104); Jūta < jūtas ‘city’; Kvēle Daiņa < kvēle ‘vášeň’ (Siliņš 1990: 204); Mierīte < miers ‘mír, pokoj’ + přípona –īte; Mieriņš < miers + přípona –iņš; Nākotne < nākotne ‘budoucnost’. Obzvláště oblíbené jsou novotvary různých významů se dvěma kmeny, například: Brīv̌nese < brīvs ‘svobodný’ + nest ‘nést’; Mīļcerīte < mīļš ‘milý, drahý’ + cerēt ‘doufat’ + přípona –īte; Drošvaldis < drošs ‘statečný, odvážný’ + valdīt ‘vládnout’; Jūtvaldis < jūtas ‘city’ + valdīt; Mežvaldis < mežs ‘les’ + valdīt (Siliņš 1990: 238); Sirdsvalda < sirds ‘srdce’ + valdīt (Siliņš 1990: 292); Godvars < gods ‘čest’ + varēt ‘moci’ (Siliņš 1990: 139); Mierdars < miers ‘mír, pokoj’ + darīt ‘dělat’; Tautmīlis ir Raimonds Tautmīlis < tauta ‘národ’ + mīlēt ‘milovat’ (Siliņš 1990: 303). Ještě rozmanitější jsou dvoukmenová osobní jména známá pouze jako druhé či třetí jméno osoby: Imants Ilgvārds < ilgs ‘dlouhý’ + vārds ‘slovo, jméno’; Jānis Jurvaldis < jūra + valdīt ‘vládnout’ (Siliņš 1990: 187); Alfreds Krist[s] Spēkvars < spēks ‘síla’ + vara ‘moc, vláda’, nebo varēt ‘moci’; Ādolfs Roberts Dievmīls < dievs ‘bůh’ + mīlēt ‘milovat’ (ve slovníku osobních jmen K. Siliņše je zaznamenáno pouze ženské jméno z roku 1882 Dievmīla (Siliņš 1990: 98). Množství těchto dvoukmenových jmen by mohlo ukazovat na souvislost se starými jmény šlechtické vrstvy, nebo přinejmenším na snahu rodičů je napodobovat.

Kromě toho uvedený výzkum vzácných jmen ukázal, že osobní jména se často tvoří z již známého osobního jména opačného pohlaví, například: Malds Ēriks < z ženského jména Malda, srov. lotyšské sloveso maldīties ‘bloudit’? (Siliņš 1990: 226); Skaidrītis < z ženského jména Skaidrīte (Siliņš 1990: 293); Zanis < z ženského jména Zane (Siliņš 1990: 335), případně se jedná o složeniny-novotvary vytvořené ze dvou již známých jmen, například: Laineanna < Laine + Anna; Lijamāra < Lija + Māra; Rozevita < Roze + Vita. Novou tendencí při „tvorbě“ novotvarů je spojování jmen obou rodičů – matky a otce, například: Aiguta – osobní jména rodičů Aija ir Gotfrīds (= Gutis); Lidvaldis <? Lidija ir Valdis. Mezi vzácnými jmény jsou obzvláště oblíbené zdrobnělé podoby osobních jmen: Agrītis < Agris; Alvīte < Alva nebo Alvīs; Andrite < Andra nebo Andris; Arnīte < Arnis; Baibīte < Baiba; Brivīte < Brīva; Dairīte < Daira; Daivīte < Daiva; Elzīte < osobní jméno Elza; Gaidīte < Gaida; Gai-tiņš < Gaitis; Ievīte < Ieva a mnoho dalších. Je zvláštní, že v tomto případě zdrobněliny

Straipsniai / Articles

61

LAIMUTĖ BALODĖ

tvoří se nepravidelně (ne Ievīna, nýbrž Ievīte, ne Baibina, nýbrž Baibīte) – zřejmě proto, aby se odlišovaly od obvyklých zdrobnělých podob jmen.

Velmi velkou část vzácných jmen tvoří výpůjčky z různých jazyků (nejčastěji z angličtiny), například: Marline – francouzské osobní jméno vypůjčené z řečtiny; Mauda – anglické osobní jméno, zkrácená podoba jména Matilda; Naikes – polatvěná podoba anglického osobního jména Nick; Naringula – indické osobní jméno; Salvators – osobní jméno latinského původu < salvus (Siliņš 1990: 282), nejspíše bylo jméno novorozence vybráno na počest španělského malíře Salvadora Dalího. Protože v seznamech osobních jmen Ministerstva pro občanství a migraci Lotyšské republiky není uvedena národnost osoby, lze pochybovat, zda jde o jméno Lotyše. Ve většině případů, kdy jsou zapsána dvě nebo tři osobní jména a jedno z nich je lotyšské, lze však usuzovat, že jde o osobu lotyšské národnosti (nebo alespoň z takzvané smíšené rodiny), například: Seāns Jānis Lusjēns – irské osobní jméno; Adrians Jānis Lusjēns – francouzská podoba jména Lucianus; Amanda Peidža Kristīne – anglické ženské (i mužské) osobní jméno Page // Paige „mladý sluha“; Andis Žoserands – francouzské osobní jméno; Anita Kimblija – zřejmě polatvěná podoba anglického osobního jména Kimberly; Anita Zane Dalcija – anglické osobní jméno, latinsky < dulcis „sladký“; Dainis Krēgs – skotské, anglické osobní jméno Craig, jehož původní význam je „skála“; Džan Luka Erols Jānis – možná polatvěné čínské jméno Zhang; Edgars Makvūns – skotské příjmení Mcqueen; Ēriks Ozijs – anglické osobní jméno, zdrobnělá podoba jmen Oswald, Osborn atd.

Výzkum těchto vzácných jmen pomáhá nejen konstatovat způsoby tvoření nových jmen a varianty výpůjček, ale také se pokoušet předcházet nežádoucím tendencím. To je mimo jiné i praktická – aplikovaná – hodnota takových antroponymických výzkumů, které zajímají také širokou veřejnost.

2.2. Vedle již zmíněných prací z antroponymie bylo v posledních letech napsáno několik studií věnovaných toponymii. K tradiční onomastice se například řadí pečlivě provedený výzkum oikonym jednoho lotyšského správního obvodu v jižní části Lotyšska od Ilze Štrausy (Štrausa 2005) Ukru pagasta onomastiskā sistēma (personvārdi un vietvārdi).

2.2.1. Práce další baltistky Lotyšské univerzity Sintije Duonině je věnována sociotoponymii a výzkumu neoficiálních urbanonymů v jazyce mládeže Neoficiālie vietvārdi jauniešu valodā (Doniņa 2013). Studentka pomocí dotazníkového šetření sestavila kartotéku 700 urbanonym z pěti lotyšských měst v různých etnografických regionech: Riga (306), Valmiera (121), Kuldīga (114), Rēzekne (93), Bauska (82). Cílem práce je prozkoumat slovotvorné modely neoficiálních urbanonym, motivaci jejich vzniku a jejich funkce v mluveném jazyce.

62

Acta Linguistica Lithuanica LXXII

Naujų krypčių užuomazgos Latvijos onomastikoje

Závěry konstatují, že nejrozšířenějším neoficiálním urbanonymem je slangové pojmenování restaurace rychlého občerstvení Hesburger Hešītis: v Rize bylo uvedeno 85krát, v Kuldīze 44krát; ve Valmieře byl nejčastěji zaznamenán neoficiální zdrobnělý název mostu Dzelzs tilts Dzelzītis; v Bausce neoficiální název čerpací stanice Statoil Staīks, zatímco v Rēzekne slangová varianta názvu městské čtvrti Ziemeļu rajons „Severní čtvrť“ – Severka.

Podle výsledků průzkumu má jeden toponymický objekt obvykle jeden nebo dva slangové názvy, existují však i výjimky. Například nejvíce neoficiálních názvů a variant se používá pro restauraci rychlého občerstvení McDonald’s: Maīs (2krát) // Maǖts (38krát) // Maǖtis (74krát) // Maeǖtis (1krát) // Mahītis (1krát) // Makijs (1krát) // Maīks (1krát) // Makeīks (1krát) // Makdaks (3krát).

Z hlediska slovotvorby se neoficiální místní názvy tvoří zkracováním onym, například vypuštěním druhé složky složeného slova (nebo slovního spojení) a připojením derivační koncovky: Āģis (< Āgenskalns), Bastejs (< Basteikalns), Čieris (< Čiekurkalns), Ķeizis (< Ķeizarmežs), Ķendzis // Ķenga (< Ķengarags), Ķīpis (< Ķīpsala), Zass (< Zasulauks), Čuguns (< Čuguna roze), Ezis // Ezīts // Ezītis (< Ezītis miglā); mnohem méně často se vyskytují případy, kdy se při tvoření slangového urbanonyma vypouští první složka složeného slova (nebo slovního spojení): Ciems (< Ilģuciems), Saule (< Jauna saule), Netto (< Supernetto).

Za zmínku stojí také zkratky a akronymy – mezi mladými lidmi jsou obzvláště oblíbené a široce užívané: ČBK // Čebēka (< kavárna Četri balti krekli „čtyři bílé košile“ v Rize); GēCē // GāCē (< nákupní centrum Galerija Centrs v Rize); KK (< Kreisais krasts „levý břeh Daugavy“ v Rize); ZZ (< park Ziedondārzs v Rize); A-kojas (< studentská kolej v ulici Ausekļa (Ausekļa iela) ve Valmieře), B-kojas (< studentská kolej v ulici Beātes (Beātes iela) ve Valmieře); Z-kojas (< studentská kolej v ulici Zvejnieku (Zvejnieku iela) ve Valmieře), C-iela (< Cēsu iela ve Valmieře); T-iela (< Tērbatas iela ve Valmieře); MK (< Multiklubs ve Valmieře); ZB (< budova Ziemeļblāzma „severní záře“ v Rēzekne).

I tento průzkum urbanonymů potvrdil dřívější zjištění, že nejčastější jsou útvary s příponou -ene (tato přípona je velmi typická také pro apelativní slovní zásobu lotyšského slangu – Ernstsone, Tidriķe 2006: 36). Takto se tvoří zejména mnoho názvů ulic (zde jsou uvedeny příklady z Rigy): Avotene (= Avotu iela), Brīvūbene (= Brīvības iela), Čakene (= Čaka iela), Dzirnavene (= Dzirnavu iela), Gogolene (= Gogoļa iela), Jūrmalene (= Jūrmalas šoseja), Kantorene (= Kantora iela), Kuģene (= Kuģu iela), Matīsene (= Matīsa iela), Stabene (= Stabu iela), Tērbatene (= Tērbatas iela), Valdemārene // Valdzēne (= Krišjāņa Valdemāra iela). Ve onomastickém slangu jsou obzvláště oblíbené zdrobňovací přípony –itis / -īts, -iņš, které se připojují nejčastěji ke zkráceným nebo pozměněným podobám urbanonym: Ķīpīts < Ķīpītis < *Ķīpis < Ķīpsala (název ostrova v Rize). Takových

Straipsniai / Articles

63

LAIMUTĖ BALODĖ

Příklady lze nalézt ve všech lotyšských městech v názvech různých topoobjektů: Bruņiniecņš (= název ulice Bruņinieku iela); Centrītis (= název tržnice Rīgas Centrāltirgus); Čīlītis // Čīlīts (= restaurace Čīli pica); Fēnītis (= herna Fēnikss); Ķīstitis // Ķīstis (= jezero na území Rigy Ķīšezers); Mežītis (= název parku Mežaparks); Vansītis (= název mostu Vanšu tilts); Vēermanītis // Vēermanīts (= název parku Vērmanes dārzs); Ziedonītis // Ziedonīts (= název parku Ziedoņdārzs), Esītis (= název parku ve městě Kuldīga Estrādes parks); Memītis (< Memītis < *Memis < Memorials – název památníku ve Valmieře). Lotyšské zdrobňovací přípony -iņš, -ītis se nejčastěji připojují také k cizojazyčným nesklonným ergonymům, aby je bylo možné skloňovat, a tím usnadnit komunikaci, například: Depiņš (= Depo – název obchodu), Getiņš (= Ghetto Games – název mládežnického klubu), Lidiņš (= Lido – název restaurace), Dunītis // Dunīts (= Duni – název obchodu), Elvītis // Elvīts (= obchod Elvi), Esītis (= název klubu Essential), Narvītis // Narvīts (= název novinového stánku Narvesen), Rimītis // Rimīts (= název obchodu Rimi). Tento výzkum odhalil rozsáhlou skupinu onomastických derivátů, jejichž slovotvorným formantem jsou přípony slovanského původu -iks, -čiks, -ka, například: Agenčiks (= Āgenskalns – část města Rigy), Barončiks (= Barona centrs – obchodní centrum v Rize), Centriks (= Centra rajons – centrální část města Rigy), Čīliks // Čī-liks (= restaurace Čīli pica), Domčiks (= Doma laukums – název náměstí v Rize), Grizņiks (= Grīziņkalns – část města a park v Rize), Lubançiks (= Lubānas iela – název ulice v Rize).

V práci Sintije Duoniniové jsou podrobně zkoumány onomastické metafory, které lotyšská mládež používá v běžné mluvě, například: Augstā mei-ča „vysoká dívka“ (= Brīvības piemineklis – Památník svobody v Rize), Ce-pešpanna „pánev“ (= restaurace Vairāk saules „více slunce“; tvar loga restaurace připomíná žlutou pánev), Naudas maiss „pytel peněz“ (= sázková kancelář Optibet), Burkāns „mrkev“ (= oranžově zbarvený komplex budov na křižovatce ulic Ilūkstes a Augusta Deglava v Rize), Mauzolejs „mauzoleum“ (= budova v ulici Stirnu v Rize, která vzhledem připomíná Leninovo mauzoleum v Moskvě). Mezi slangovými urbanonymy se často vyskytují také slovní hříčky: Cooldīga (= název města Kuldīga), Supergetto // Ghetto shops (= obchod Supernetto v Kuldīze), Negatīvs „negativ“ (= klub / bar Pozitīvs „pozitiv“ v Kuldīze), Stendere „zárubeň“ (= bar / klub Stender’s „Stenderův bar“ v Kuldīze), Rococo (= klub Coco v Rēzekne), South Park // Southparks (= Dienvidu rajons „jižní čtvrť“ – část města Rēzekne; narážka na americký animovaný seriál), Horseburger (= provozovna rychlého občerstvení Hesburger v Bausce; žertovná narážka na skandál s koňským masem, srov. angl. horse „kůň“). Některá slangová urbanonyma umožňují zaznamenat také nářeční zvláštnosti, například materiál ze západní části Lotyšska

64

Acta Linguistica Lithuanica LXXII

Naujų krypčių užuomazgos Latvijos onomastikoje

ukazuje nářeční rysy dialektu tamnieků (tāmnieki), například zkrácené jsou nejen místní názvy, ale také koncové krátké samohlásky: Kuldž (= název města Kuldīga), Stendž (= bar / klub Stender’s v Kuldīze), Priedž (= část města Priedaine v Kuldīze) a další.

Srovnání slangových urbanonym pěti lotyšských měst z hlediska původu vedlo k těmto závěrům: v jazyce mládeže jsou neoficiální místní názvy ve Valmieře a Bausce téměř bez výjimky lotyšského původu, v Rize pak lotyšského i slovanského (ruského) původu, například: Ku-kuška (= Dzegužkalns „kukaččí hora“ – část města a park; srov. rus. кукушка „kukačka“); Kraska (= Sarkandaugava „červená Daugava“ – část města; srov. rus. красный „červený“); Łotene (=letiště Rīga; srov. rus. лёт „let“). Jak se dalo očekávat, nejvíce onomastických rusismů bylo zaznamenáno v řeči mládeže v Rēzekne. Ve všech sledovaných městech bylo zaznamenáno několik anglicismů, například: Indoors (= Iekštelpu skeitparks skatepark v Kuldīze; srov. angl. indoor „vnitřní“), již zmíněný South Park // Southparks (= jižní čtvrť v Rēzekne); Pentagons (= budova ředitelství Státní policie Lotyšské republiky v Rize; patrně jde o přenesené ergonymum, srov. angl. Pentagon „ústřední sídlo Ministerstva obrany USA“) a další.

Kromě zde pojednaného výzkumu studentky S. Duoniniové je tomuto tématu věnován také článek Laimuty Balodové (Balode 2014), který srovnává slovotvorné tendence u neoficiálních urbanonym ve Finsku, Lotyšsku a Litvě.

2.3. Dalším současným tématem socioonomastiky, které studenty zajímá, je ergonomika. Na univerzitě v Liepāji byla obhájena disertační práce Velgy Laugalové (2009) o názvech vzdělávacích institucí v Lotyšsku, věnovaná lotyšským ergonymům (názvům institucí, podniků a firem) (Izglītības iestāžu nosaukumi latviešu valodā: lingvistiskais aspekts).

2.3.1. Téma ergonym se pokusila obsáhnout také práce Kristiany Tylikové, baltistky z Lotyšské univerzity, Ergonīmu (Š-) veidošana Latvijā (Tīlika 2012). V rámci výzkumu byli dotazováni zaměstnanci firem a byla zjištěna motivace a původ konkrétních ergonym. Studentka vybrala k analýze 645 názvů z lotyšského obchodního rejstříku: 385 bylo analyzováno, u 260 byl původ nejasný (zaměstnance firem se nepodařilo kontaktovat). Materiál K. Tylikové ukázal, že většina ergonym je odvozena od místních a osobních jmen, například: Šveices auto, Škaunes bekons, ergonyma odvozená od názvů usedlostí: Šalkas, Šalmi, Šļūkas, Šultes, Šaurītes Z, Šķietnieki IS (připojená písmena jsou iniciály jména a příjmení majitele), a od osobních jmen – nejčastěji ergonyma vytvořená z příjmení majitele: Šenbergs, Šneiders, Šūpiņš, Švēde, Šmits un partneri. Velmi produktivní je tvorba akronymů, například: ŠADA = šahs un dambrete „šachy a dáma“, Š.O.P. =

Straipsniai / Articles

65

LAIMUTĖ BALODĖ

zakladatelé firmy Štīls, Ozoliņš, Posums. Apelativního původu bylo podstatně méně ergonym (snad proto, že k analýze byly vybrány názvy začínající písmenem Š); etymon každého z nich je sémanticky spojen s oborem činnosti podniku, například názvy firem utvořené z obecných podstatných jmen: Šalle ‘šála’, Šarms ‘kouzlo’, Šautra ‘šíp’, Šerifs ‘šerif’, Šķūnis ‘stodola’. Objevují se mezi nimi také slangismy: germanismus Šūplāde ‘zásuvka’; oblíbené jsou deriváty s deminutivními příponami: Šuvejiņa ‘švadlenka’, Šupulītis ‘kolébka’; vyskytují se dokonce i názvy utvořené z příslovcí: Šeit ‘zde’, Šodien ‘dnes’. Při tvoření lotyšských ergonym je patrný výrazný vliv cizích jazyků.

2.3.2. Ergonyma Rigy a dalších měst (netradiční názvy kaváren, restaurací a obchodů) popsal Ojārs Bušs (Bušs 2012, Balode, Bušs 2014, 20–25). Několik příkladů z těchto článků: netradiční názvy rižských kaváren Dēli ‘synové’, 80 vēstules ‘80 dopisů’, Degviela ‘palivo’; netradiční názvy obchodů Ods ‘komár’, Pauze ‘pauza’, Ganības ‘pastviny’, Pietura ‘zastávka’, Kuģis ‘loď’, Vidus ‘střed’. Dokonce i názvy obchodů se často tvoří pomocí deminutivní přípony: řeznictví Tītariņš (< titars ‘krocan’), Cukuriņš (< cukurs ‘cukr’), Trepītes (< trepes ‘schody’), Debestiņa (< debess ‘nebe’), název prodejny smíšeného zboží Dzīvīte (< dzīve ‘život’); někdy se užívají i deminutiva místních názvů: názvy obchodů Daugaviņa (< řeka Daugava), Iecaviņa (< řeka a město Iecava), Aizkrauklīte (< město Aizkraukle). Byly zaznamenány také takové slovotvorné zvláštnosti ergonym, například: kavárna Kūkotava (< neexistující sloveso *kūkot ‘jíst koláčky’ [< kūka ‘koláček’], humorný účinek se zdařile vytváří příkladem homonyma – jiného slovesa kūkot ‘1. kukat; 2. podřimovat (v polospánku)’). Mezi ergonymy se vyskytují také expresivní slovní spojení: obchody Pēdējā cerība ‘poslední naděje’, Vienīgā iespēja ‘jediná možnost’; poměrně často se objevují i barbarismy (nejčastěji germanismy): Bode ‘obchod’, Labā bode ‘dobrý obchod’, Ķēķis ‘kuchyně’, Omīte ‘babička’, Grāpis ‘kotel’. Při tvoření netradičních ergonym se z důvodu atraktivity – jako obchodní „návnada“ – namísto obvyklého nominativu používají jiné pády, například: název kavárny Sirsniņai (D. sg., ‘srdíčku’); kavárna Mierā (L. sg., ‘v klidu’); rybí restaurace Murdā (L. sg., ‘v pasti, ve věznici’); květinářství Lakstos (L. pl. ‘v bylinách, travinách, bramborové nati’). Spotřebitelům a zákazníkům zřejmě znějí přitažlivě i slovní spojení s neobvyklou sémantikou, například: restaurace Lidojošā varde ‘létající žába’ a Jautrais ods ‘veselý komár’.

2.3.3. Laimutė Balodė (Balode, Bušs 2014: 13–20) se zase zabývala lotyšskými oficiálními ergonymy – názvy institucí a podniků, které obsahují jméno Lotyšska nebo Rigy. Ze všech 204 777 institucí a podniků v Lotyšské republice

66

Acta Linguistica Lithuanica LXXII

Naujų krypčių užuomazgos Latvijos onomastikoje

registrovaných institucí a podniků (http://www.lursoft.lv/lursoft-statistika/LR-Uznemumu-registra-registros-subjektu-skaits&id=2) (2013.05.) bylo do názvů 1737 institucí a podniků zahrnuto jméno Latvija /mimochodem, příjmení ředitele jednoho takového podniku je Latvietis (Diena18.11.2011.)/. Nejčastěji se název země uvádí v G. sg., tedy ve vlastnických slovních spojeních: Latvijas piens (‘lotyšské mléko’), Latvijas maiznieks (‘lotyšský pekař’), Latvijas bekons (‘lotyšský bekon’), mnohem méně často ve formě N. sg., například: hotel Latvija, podniky Atvērtā Latvija (‘Otevřené Lotyšsko’), Vizuālā Latvija (‘Vizuální Lotyšsko’), Agro Latvija (‘Zemědělské Lotyšsko’). Tvorba ekonomonym, respektive pragmatonym (názvů různých výrobků – tento termín ještě není ustálený), které by obsahovaly jméno Lotyšska nebo Rigy, je však zákonem omezena. V sovětských dobách se jména Lotyšska a Rigy (Rīga) široce používala v názvech různých výrobků: mikrobusy „Latvija“, rozhlasové přijímače „Latvija“, mýdlo „Latvija“, káva „Latvija“; dort „Rīga“, moped „Rīga-7“, pračka „Rīga“, piano „Rīga“, nábytkové sestavy „Rīga“, „Latvija“ atd. V jednu dobu se také jmenoval „Latvija“ vlak, který jezdil mezi Rigou a Moskvou. Po roce 1990 bylo užívání jména Lotyšska a Rigy v názvech komerčních výrobků a institucí omezeno (Nolikums par valsts valodas lietošanu nosaukumos un informācijā. Latvijas Republikas Ministru Padomes lēmums No. 462, § 2.4, 04.11.1992). Cílem těchto omezení je zabránit znevažování či snižování hodnoty vlasteneckého cítění. Přesto existují názvy luxusního zboží a suvenýrů, v nichž se toto jméno užívá i v současnosti: bonboniéry „Latvija“, „Rīga“, čokoláda „Rīga“, sýr „Latvija“ atd. Obzvláště populární je název „Vecrīga“: dobře známé zákusky „Vecrīga“, likér „Vecrīga“ atd. Všechny tyto výrobky se těší dobré pověsti.

Ve světové onomastice je stále více publikací věnováno výzkumu názvů komerčních výrobků – ekonomonym a pragmatonym. V Lotyšsku se O. Bušs pokusil porovnat ekonomonyma s mentalitou národa (Bušs 2013).

2.4. Novou, dosud nezkoumanou oblastí v pobaltských zemích jsou eponyma. Linda Pietė, studentka Lotyšské univerzity, o nich obhájila v roce 2006 magisterskou práci. Tématu eponym úspěšně pokračovala Baiba Bankava, která sestavila slovník lotyšských eponym (Eponīmu vārdnīca, sestavila Baiba Bankava, Rīga, 2007) a na jeho základě obhájila doktorskou disertaci (2011) „Eponyma v lotyštině: lingvistický aspekt“ (Eponīmi latviešu valodā: lingvistiskais aspekts). Tento bohatě ilustrovaný slovník se těšil velké oblibě, proto byl doplněn a znovu vydán: Jaunā eponīmu vārdnīca, Rīga, 2012. Ve slovníku se lze seznámit s obecnými slovy široce užívanými v lotyštině, která vznikla apelativizací z proprií – osobních jmen nebo místních názvů, například: atlants ‘atlas’ < obr v řecké mytologii Atlass (gen. Atlantos), který na ramenou drží

Straipsniai / Articles

67

LAIMUTĖ BALODĖ

Zeměkoule (EV 17), begónie < Michel Bégon (1638–1710) – Francouz, sběratel, mecenáš vědy (EV 21), fuchsie < Leonhard Fuchs (1501–1566) – německý botanik (EV 46), matthiola < Pietro Andrea Mattioli (1500–1578) – italský botanik (EV 90), dobrman < Friedrick Ludwig Dobermann (19. století) – německý chovatel psů, který vyšlechtil toto plemeno psa (EV 35), kolt < Samuel Colt – revolver tohoto typu si nechal patentovat v roce 1835 (EV 74), daltonismus < John Dalton (1766–1844) – anglický chemik a fyzik, který v roce 1798 popsal svou oční vadu (EV 32–33), dolomit < Déodat Grattet de Dolomieu (1750–1801) – francouzský geolog (EV 35–36), žiletka – King C. Gilette (1855–1932), americký vynálezce a průmyslník, který vynalezl a vyráběl žiletky (EV 141); angora < turecké město Ankara, odkud se vyvážela tato kozí a králičí vlna (EV 13), antonovka < vesnice Antonovo v Kurské oblasti v Rusku, kde se pěstovala jablka tohoto druhu (EV 14), gineja < Guineja (lit. Gvinėja) – západní pobřeží Afriky, odkud se dováželo zlato na výrobu mincí (1663) (EV 51), Dalmácie < Dalmatia (lit. Dalmatija) – oblast v Chorvatsku, kde se chovali psi tohoto plemene (EV 32) atd. Ve slovníku lze najít více než 900 eponym, která jsou většinou mezinárodními slovy. Sestavovatelka B. Bankava seznamuje s významem eponym, původem slov a historií jejich vzniku. 3. Není pochyb, že vedle nových tendencí v Lotyšsku, které již byly v článku zmíněny, zde existují také tradiční oblasti onomastiky, o něž se zajímají mladí badatelé. Například v roce 2006 byla úspěšně obhájena doktorská disertace věnovaná historické antroponymii Lotyšů: Renāte Siliņa-Piņķe Priekšvārdi Rīgā 15. gadsimtā pēc ķemerejas reģistra materiāliem („Jména v Rize podle materiálů kancelářského rejstříku z 15. století“). Jednou z posledních disertací obhájených na téma onomastiky na Lotyšské univerzitě je práce Sandry Rapy (2014) věnovaná analýze nomenklatorických slov, „Slova geografické nomenklatury v lotyšské toponymii“ (Ģeogrāfiskās nomenklatūras vārdi latviešu toponīmijā). Přezdívky v regionu Latgale zkoumá doktorandka Daugavpils University Inese Zugicka (Zugicka). S onomastikou částečně souvisí také výzkum doktorandky a lektorky na Rēzekne Academy of Technologies Anty Kļavinské (Kļavinska) o etnonymech v textech latgalského folkloru.

Ačkoli etymologie, původní sémantika a slovotvorba místních jmen zůstávají stejně jako dosud v centru onomastického výzkumu, prosazují se i nové obory onomastiky. V současné onomastice baltských jazyků by měl být prostor nejen pro tradiční studie diachronní onomastiky, ale také pro stále málo známé výzkumy, které většinou souvisejí se socioonomastikou a rozšířily by obvyklý předmět onomastického výzkumu.

68

Acta Linguistica Lithuanica LXXII

Naujų krypčių užuomazgos Latvijos onomastikoje

LITERATŪRA

Balode Laimutė 2014: On Slang Urbanonyms in Latvia, Lithuania and Finland. – Baltistikos centrai ir Lietuva (Baltistika pasaulio kontekste), sud. Ona Petrėnienė, Jurga Trimonytė-Bikelienė. Vilnius: LEU, 59–68.

Balode Laimutė, Bušs Ojārs 2014: Two Sketches on Latvian Names in the Economy. – Studii şi cercetări de onomastică şi lexicologie (SCOL) 7, 13–25.

Bielenstein August 1892: Die Grenzen des lettischen Volksstammes und lettischen Sprache in der Gegenwart und im 13. Jahrhundert. St. Petersbourg.

Bušs Ojārs 2012: Non-trivial Names for Latvian Shops, Restaurants and Other Businesses. – International Scientific Conference “Onomastic Investigations” to commemorate the 100th anniversary of Vallija Dambe (1912–1995). Abstracts. Riga, 15–16.

Bušs Ojārs 2013: Īpašvārdi ekonomikā: dažas izpētes iespējas pasaulē un Latvijā. – Vārds un tā pētīšanas aspekti 17(1), 50–55.

Bušs Ojārs 2014: Īpašvārdi ekonomikā: dažas izpētes iespējas pasaulē un Latvijā. – Vārds un tā pētīšanas aspekti 17(1), 50–55.

Donīņa Sintija 2013: Neoficiālie vietvārdi jauniešu valodā. Bakalaura darbs. Rīga: LU HZF.

Endzelin Janis 1934: Die lettländischen Gewässernamen. – Zeitschrift für slavische Philologie, Bd. 2, H. 1/2. Wiesbaden, 112–150.

Endzelīns Jānis 1922–1926: Latvijas vietu vārdi. 1: Vidzemes vārdi; 2: Kurzemes un Latgales vārdi. Rīga: A. Gulbis.

Endzelīns Jānis 1931: Par Cēsu un Cesveines vārdu. – Filologu Biedrības Raksti 11, 198–200.

EV – Eponīmu vārdnīca, sastādījusi Baiba Bankava. Rīga: Latviešu valodas aģentūra, 2007.

Ernstone Vineta, Tidriķe Laura 2006: Jauniešu valoda. Rīga: LU Akadēmiskais apgāds.

Horste Evita 2008: Jaunākās personvārdu izvēles tendences Latvijā un Lietuvā. Maģistra darbs. Rīga: LU Filoloģijas fakultāte.

Jaunā eponīmu vārdnīca, sastādījusi Baiba Bankava. Rīga: Latviešu valodas aģentūra, 2012.

Laugale Velga 2009: Izglītības iestāžu nosaukumi latviešu valodā: lingvistiskais aspekts. Promocijas darbs. Liepāja: Liepājas universitāte.

Straipsniai / Articles

69

LAIMUTĖ BALODĖ

Madžule Madara 2014: Bērnu vārdu izvēles motīvi (balstoties uz aptaujas datiem pirmsskolas izglītības iestādēs). Rīga: Latvijas Universitāte, HZF.

Mülenbachs Kārlis 1891: Par latviešu pavārdiem. – Daži jautājumi par latviešu valodu. [1.burtn.]. Rīga: Jelgava, 3–5.

Nolikums par valsts valodas lietošanu nosaukumos un informācijā. Latvijas Republikas Ministru Padomes lēmums No. 462, § 2.4, 04.11.1992. Pieeja internetē: http://likumi.lv/doc.php?id=63051

Plāķis Juris 1936: Latvijas vietu vārdi un latviešu pavārdi, I d. Kurzemes vārdi. – Latvijas Universitātes Raksti, Filoloģijas un filozofijas fakultātes serija, IV sēj, Nr.1, Rīga.

Plāķis Juris 1939: Latvijas vietu vārdi un latviešu pavārdi, II d. Zemgales vārdi. – Latvijas Universitātes Raksti, Filoloģijas un filozofijas fakultātes serija, V sēj, Nr. 5, Rīga.

Plēsuma Ieva 2012: Reto personvārdu īpatnības mūsdienu Latvijā. Bakalaura darbs. Rīga: Latvijas Universitāte, HZF.

Plēsuma Ieva 2014: Reto latviešu personvārdu darināšanas tendences. Maģistra darbs. Rīga: Latvijas Universitāte, HZF.

Rapa Sanda 2014: Ģeogrāfiskās nomenklatūras vārdi latviešu toponīmijā. Promocijas darbs. Rīga.

Rudzīte Elīna 2012: Personvārdu izvēles motīvi (Draudzīgā aicinājuma Cēsu Valsts ģimnāzijas aptaujas dati). Maģistra darbs. Rīga: Latvijas Universitāte, HZF.

Siliņa-Piņķe Renāte 2006: Priekšvārdi Rīgā 15. gadsimtā pēc ķemerejas reģistra materiāliem. Promocijas darbs. Rīga.

Siliņš Klāvs 1990: Latviešu personvārdu vārdnīca. Rīga: Zinātne.

Spruogis Jurgis 1888: Географическій словарь древней Жомойтской земли XVI столѣтія составленный по 40 актовымъ книгамъ Россіенскаго земскаго суда Архивариусомъ Виленскаго Ценральнаго Архива древнихъ актовыхъ книгъ – губерній Виленской, Ковенской, Гродненской и Минской Иваномъ Яковлевичемъ Спрогисомъ, Вильня.

Štrausa Ilze 2005: Ukru pagasta onomastiskā sistēma (personvārdi un vietvārdi). Maģistra darbs. Rīga: Latvijas Universitāte, Filoloģijas fakultāte.

XXIII ICOS kongresas Toronte, Kanadoje – 23 International Congress of Onomastic Sciences, ICOS. Prieiga internetē: http://yorkspace.library.yorku.ca/xmlui/handle/10315/2900/browse?rpp=20&order=ASC&sort_by=-1&etal=-1&type=author&starts_with=0

70

Acta Linguistica Lithuanica ^LXXII

Nauju krypčių užuomazgos Latvijos onomastikoje

XXIV ICOS kongresas Barselonoje, Ispanijoje – 24^th International Congress of Onomastic Sciences, ICOS. Prieiga internete: http://e-onomastics.blogspot.fi/2014/08/proceedings-of-icos-xxiv-online.html

XXV ICOS kongresas Glazge, Škotijoje – 25th International Congress of Onomastic Sciences. Prieiga internete: http://www.icos2014.com/wp-content/uploads/ICOS-2014-List-of-Abstracts-v3.pdf

The Rudiments of New Tendencies in Latvian Onomastics

S U M M A R Y

The last congresses of ICOS (International Council of Onomastic Sciences) held in Toronto (2008), Barcelona (2011) and Glasgow (2014) verified that new branches of the research of onyms are becoming more and more popular. The aim of this article is to introduce the latest socio-onomastic studies carried out at the University of Latvia. Several MA and PhD research works in Latvian modern anthroponymics and toponymics carried out by the students of the Faculty of Humanities on the basis of questionnaires are briefly presented in this article. For instance, the overview of the study on the choice of the newborn’s name, parents’ motivation and the main criteria in choosing a name: euphony of the name, originality of the name, harmony between the name and the surname, etc. (Rudzīte 2012, Madžule 2014). Absolute majority of the respondents replied that they are satisfied with their name; Jānis and Līga are mentioned as the nicest Latvian names. It is rather common for families to harmonise the names of sisters and brothers by initials, for example Kristaps and Kristīne, Dina and Dita, or by semantics, for instance Gundega and Madara (both names of the flowers). A comparison of the names of children, parents and grandparents leads to the conclusion that nowadays the names inherited from ancestors are rather rare. It is increasingly popular to choose very rare names for newborns. I. Plēsuma (2012, 2014) studied rare (only once registered) personal names in Latvia as well as the newest trends and tendencies in Latvian first name formation.

In the field of toponymy an interesting study on informal urbanonymy was carried out (Donina 2013): about 700 slang urbanonyms from five cities of Latvia located in different ethnographical regions were collected and analysed. The questionnaire helped to find out the motivation of their formation, the ways of derivation (mostly abbreviations or acronyms, also suffix -ene, -ītis, -iņš derivatives as well as metaphors). The most popular slang ergonym among respondents is Hesītis (= fast food restaurant Hesburger); the largest number of variants was recorded in naming the fast food restaurant McDonald’s – Maķis

Straipsniai / Articles

71

LAIMUTĖ BALODE

// Maķīts // Maķītis // Mačītis // Mahītis // Makijs // Maķiks // Makčiks // Makdaks. This study also showed the young people’s attitude regarding unofficial place names.

Ergonomics is yet another rather new and untouched area of onomastics in Baltic languages. Some interesting research works (Laugale 2009, Bušs 2012, Balode, Bušs 2014) were carried out in Latvia. For example, the employees of various companies of Latvia were interviewed about the origin and motivation of their company’s name (Tīlika 2012). The study of the names of commercial products (or economonyms) has also been initiated. For instance, O. Bušs (2013) compared economonyms of the country with the nation’s mentality.

The usage of eponyms (appellatives that originated from onyms – anthroponyms or toponyms) is a new, almost unstudied field in the Baltic countries. The Dictionary of Eponyms (2007), compiled by B. Bankava, has been recently published. She has also defended her PhD dissertation (2011) entitled Eponyms in Latvian: Linguistic Aspect.

Although the etymology, semantics and derivation of onyms remain the primary issues that constitute the basis of onomastic research, new branches of onomastics are already on the way.

Įteikta 2015 m. kovo 31 d.

LAIMUTĖ BALODE

Latvijos Universitetas, Latvių kalbos institutas Akademijas laukums 1, Rīga LV-1050, Latvija [email protected]

Helsinkio universitetas Humanitarinių mokslų fakultetas, Šiuolaikinių kalbų katedra, Unioninkatu 40, Helsinki Fi-00140, Suomija [email protected]

72

Acta Linguistica Lithuanica LXXII