This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.
Oblasti vědeckého výzkumu: neologie, preskriptivní lingvistika, sociolingvistika, jazykové technologie.
DOI: doi.org/10.35321/all91-07
PODSTATNÁ JMÉNA SE SUFIXEM -ISTAS, -Ė Z HLEDISKA VARIABILITY, NOREM A SOUČASNÉ SUBSTANDARDIZACE SPISOVNÉ LITEVŠTINY¹
Podstatná jména se sufixem -istas, -ė z hlediska variability, norem a substandardizace současné spisovné litevštiny
A N O T A C E
Předmětem výzkumu článku jsou slova se sufixem –istas, –ė označující osoby, která se v současném užívání litevštiny vyznačují variabilitou, kolísáním norem a inovacemi. Cílem je zjistit možné souvislosti mezi užíváním nových hybridních derivátů tohoto sufixu a procesem substandardizace spisovné litevštiny, který má značné podobnosti s modely dynamiky evropských spisovných jazyků.
Do začátku 21. století bylo možné v litevštině sufix –istas, –ė vyčlenit především v přejatých slovech (internacionalismech) označujících osoby podle povolání, činnosti apod. Zkoumání neologismů tohoto typu zaznamenaných v Databázi litevských neologismů, jejich slovotvorných a sémantických vlastností i kontextů užití ukazuje strukturální a funkční inovace. Za prvé, v neregulovaném užívání litevštiny s nižší prestiží než spisovný jazyk (v substandardu) přibývá hybridních derivátů – s domácím kořenem a přejatým sufixem
¹ Děkuji recenzentům článku, kteří poskytli cenné připomínky a doplnění a nezpochybnili samotnou myšlenku substandardizace.
Straipsniai / Articles
177
Page 2
RITA MILIŪNAITĖ
sufixem –istas, –ė. Za druhé, přibližně dvě třetiny těchto hybridů se užívají k označení osob podle jejich nežádoucí, neužitečné nebo škodlivé činnosti a mají negativní konotaci. Pronikání všech těchto výrazů do užívání spisovné litevštiny (médií) lze považovat za jeden z příznaků substandardizace spisovného jazyka.
Článek zkoumá podstatná jména se sufixem –istas, –ė užívaná k označení osob. Tato slova se v současné litevštině vyznačují variabilitou, kolísáním norem a inovacemi. Cílem článku je zjistit možné souvislosti mezi užíváním nových hybridních derivátů s tímto sufixem a procesem substandardizace spisovné litevštiny, který vykazuje značné podobnosti s dynamikou pozorovanou v evropských spisovných jazycích.
Do začátku 21st. století se sufix –istas, –ė v litevštině vyskytoval především v přejatých slovech označujících osoby podle jejich povolání, činnosti apod. Po prozkoumání neologismů tohoto typu zaznamenaných v Databázi litevských neologismů, jakož i jejich sémantických vlastností a kontextů užití, byly zjištěny strukturální a funkční inovace. Za prvé, v užívání litevštiny s nižší prestiží (substandardu) přibývá hybridních derivátů kombinujících domácí kořeny s přejatým sufixem –istas, –ė. Za druhé, přibližně dvě třetiny těchto hybridů mají negativní konotace a užívají se k označení osob vykonávajících nežádoucí, neproduktivní nebo škodlivé činnosti. Jejich pronikání do spisovné litevštiny (médií hlavního proudu) lze považovat za jeden z ukazatelů substandardizace spisovné litevštiny.
V evropských zemích, například v Německu, Dánsku, Itálii, Belgii aj., lze na začátku 21. století pozorovat, že probíhají podobné, třebaže vzhledem k odlišnostem v dějinách a vývoji jednotlivých společností ne totožné procesy dynamiky jazyků a jejich variet. Mění se vztah mezi normami spisovného jazyka a variabilitou (Kristiansen 2021: 667): tradiční kodifikovaná norma slábne a veřejné užívání se stává stále variabilnějším. Právem se proto klade otázka, jak tyto procesy hodnotit: jako zlidovění spisovného jazyka (demotizaci, tj. doplnění norem spisovného jazyka o sociálně a funkčně příznakové varianty s nižší prestiží), nebo jako destandardizaci – oslabování pozic spisovného jazyka (to by bylo opačné
178
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 3
Daiktavardžiai su priesaga –istas, –ė variantiškumo, normų ir dabartinės bendrinės lietuvių kalbos substandartizacijos aspektu
standardizaci – procesu, při němž se spisovný jazyk vytváří odstraňováním nadbytečné variability) (srov. Kristiansen 2021: 684–686).
Kromě spisovného jazyka se v některých zemích (mezi nimiž je podle předpokladu i Litva, viz Miliūnaitė 2022: 641–668) vytváří nová neoficiální varieta volného stylu, kterou při ústní i písemné komunikaci užívá velká část společnosti – takzvaný nový standard neboli neostandard (angl. neo-standard) (srov. Auer 2017: 265–366). Nejde o tentýž, pouze obnovený spisovný jazyk jako výsledek restandardizace (viz Berruto 2017: 33–56). Tradiční spisovný jazyk nadále funguje a je považován za prestižní, navzdory zužování jeho užívání ve veřejné komunikaci. Ideologie spisovného jazyka (k pojmu podrobněji viz Miliūnaitė 2018: 183–196) je tedy často stále živá, avšak kontext fungování této variety se mění.
Ačkoli se vytvářejí různé modely dynamiky evropských spisovných jazyků (srov. Auer, Spiekermann 2011: 161–176; Coupland, Kristiansen, 2011: 11–35; Auer 2017: 365–374; Kristiansen 2021: 668–669), výzkum nového standardu je zatím kvůli nedostatku dat omezený. Neujasněná je také terminologie označující základní pojmy těchto procesů. Proto je dosud obtížné nový standard charakterizovat a předvídat, jaká může být jeho další interakce se spisovným jazykem a jaké postavení si v jazykových společenstvích vytvoří. Nová varieta je někdy charakterizována jako uvolněnější, osobnější, subjektivnější, kreativnější a modernější než spisovná varieta (Auer 2017: 366). Z dlouhodobého hlediska se v důsledku její interakce se spisovným jazykem může změnit i prestiž spisovného jazyka: spisovný jazyk začíná být více spojován s tradicionalismem, konzervativismem, oficialitou a odosobněným vyjadřováním, zatímco nová varieta naopak s uvolněností, individualitou a novátorstvím (srov. Auer 2017: 373), tedy s vlastnostmi považovanými za znak společenské dynamiky a pokroku.
V litevské odborné literatuře se tato varieta někdy hypoteticky označuje jako substandard (podrobněji viz Miliūnaitė 2022: 29–30), ačkoli v některých jazycích, například v němčině, lze nový standard a substandard považovat za
2 Právě v této varietě probíhají největší jazykové experimenty a vzniká nejvíce novinek, včetně neologismů. Jen část těchto experimentů se rozšíří a pokud odpovídá potřebám a tendencím spisovného jazyka, může být postupně kodifikována. Například kontaminační kalk, který se ve veřejném užívání ustálil v posledním desetiletí, darbostogos „doba, kdy se práce spojuje s dovolenou a výletními aktivitami mimo pracoviště“ (ND), je od září 2024 zahrnut také do BLKŽ.
Straipsniai / Articles
179
Page 4
RITA MILIŪNAITĖ
různými varietami: první z nich převzala značné množství vlastností ze substandardu a je blíže spisovnému jazyku (srov. Stoeckle, Svenstrup 2011: 83; Auer 2017: 372)3.
Substandard je varieta národního jazyka s nižší prestiží a větší variabilitou než spisovný jazyk, kterou užívá (a rozumí jí) celé jazykové společenství a která není přímo spojena s konkrétními geograficky vymezenými nářečími ani s většími geolekty a regiolekty4. Vyznačuje se uvolněným mluveným i psaným stylem a rozmanitostí sociolektů a funkciolektů (srov. Auer 2017: 370 o diastratické a diafázické variabilitě). Pro substandard jsou rovněž charakteristické jazykové jevy stojící mimo normu spisovného jazyka, avšak rozšířené v obecném užívání, a mnohem volnější vztah k jiným jazykům a k přejatým nebo přeloženým jazykovým jevům, které z nich pronikají do litevského úzu. Na druhou stranu není substandard strukturálně ani funkčně od spisovného jazyka příliš vzdálen. Například se uvádí, že v případě italštiny užívají hlasatelé v televizních a rozhlasových zpravodajských pořadech celostátních stanic spisovnou varietu (což souvisí i s psaným čteným textem), zatímco v různých diskusních pořadech funguje převážně nový standard (Berruto 2017: 31–60).
Vznik substandardu, jeho interakci se spisovným jazykem, konkurenci s normami spisovného jazyka a jeho vliv na užívání spisovného jazyka lze označit jako substandardizaci. Proces substandardizace je v litevštině dosud málo zkoumán (nebo přinejmenším není takto pojmenován); výzkum se opírá spíše o hypotetické předpoklady (podrobněji viz Miliūnaitė 2022: 646–648).
Vzhledem k těmto zajímavým procesům, které jsou podmíněny jak mnohorozměrnou interakcí spisovného jazyka, regionálních variant a jiných jazyků, tak rozšířením veřejné elektronické komunikace, je nejvyšší čas zkoumat různé projevy nových variet a jejich interakci s tradičními varietami.
Pro výzkum byla zvolena přejatá a hybridní slova se sufixem –istas, –ė, která se v současném užívání litevštiny vyznačují variabilitou, kolísáním norem a sémantickými i slovotvornými inovacemi. Přímo jsou zkoumány od
3 Vzhledem k neustálené terminologii lze substandard chápat i mnohem šíře (zejména ve slovanské lingvistické tradici): může označovat obecně vše, co není standardem, tj. co překračuje hranice spisovného jazyka, například žargon, argot, slang a někdy i nářeční úzus (srov. Walter 2018: 13–32).
4 Spolu s tímto novým formováním variet je souběžně patrný další, již déle probíhající proces – přerůstání tradičních nářečí a výraznějších regionálních variant v variety bližší spisovnému jazyku – regiolekty nebo regionální jazykové standardy (viz Auer 2017: 366; Mikulėnienė 2020: 2–4). Ve výjimečných případech některá nářečí ožívají, když už nejsou vnímána jako pozůstatky minulosti užívané méně vzdělanými lidmi, nýbrž jako jedinečné projevy identity spojující komunitu (srov. Auer 2017: 366).
180
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 5
Podstatná jména se sufixem –istas, –ė z hlediska variability, norem a současné substandardizace spisovné litevštiny
V Databázi litevských neologismů (ND⁵) byly zaznamenány hybridní neologismy s tímto sufixem z počátku 21. století. Na základě předpokladu, že může jít o jevy substandardu, je důležité zjistit, co ukazuje kontext užití těchto derivátů, pro jaké situace, styly a prostředí jsou charakteristické a jaký je jejich vztah ke spisovnému jazyku. Cílem článku je tedy zkoumat z hlediska variability fungování nových hybridů se sufixem –istas, –ė v současném užívání litevštiny a zjistit jejich možné souvislosti se vznikem litevského substandardu a procesem substandardizace spisovné litevštiny. Hypotéza zní, že do užívání spisovné litevštiny reprezentovaného hlavními médii proniká část nenormativně považovaných nových derivátů se sufixem –istas, –ė z veřejně užívané variety volného stylu, kterou by bylo možné považovat za formující se substandard. Cíle výzkumu se dosahuje plněním těchto úkolů:
1) charakterizovat nejdůležitější vlastnosti užívání slov se sufixem istas, –ė v litevštině z hlediska variability a vztahu k normě spisovného jazyka; 2) provést prvotní původovou a slovotvornou analýzu zkoumaných neologismů zaznamenaných v ND, které mají sufix –istas, –ė, a rozlišit korelační a pravé deriváty (tj. hybridy včetně kalků); 3) provést sémantickou analýzu a analýzu variability hybridů vytvořených v litevštině se sufixem –istas, –ė a zaznamenat možné konotace těchto novotvarů⁶; 4) zhodnotit sémantické a funkční inovace nových hybridů.
Při analýze dat se používají metody synchronní slovotvorné a sémantické analýzy slov a také analýzy variability; při projednávání výsledků výzkumu se používají popisná a analytická metoda. Ke srovnání kvantitativních charakteristik konkurujících variant v úzu se používá výpočetní metoda. Je třeba zdůraznit, že novotvary, zejména okazionalismy, mohou mít více než jednu interpretaci původu a slovotvorby, na níž může záviset jejich další výklad. Při zkoumání neologismů navíc vždy existuje riziko, že po objevení nových údajů – příkladů užití – se může interpretace vlastností neologismu (zejména jeho původu, významu, fungování v různých kontextech atd.) změnit.
Článek se kromě Úvodu skládá ze tří částí, závěrů a seznamů pramenů a literatury. V první části jsou probírány systémové vlastnosti slov se sufixem –istas, –ė a variabilita jejich užívání, ve druhé části vztah těchto slov k normě spisovného jazyka. Třetí část se zabývá sémantickými a funkčními vlastnostmi nových hybridů se sufixem istas, –ė.
⁵ O této databázi, její struktuře a zásadách výběru dat viz Miliūnaitė 2022: 75–78.
⁶ Plg. konotace „odstíny doplňující základní význam slova nebo slovního spojení a dodávající jazyku výraznost“; konotační význam – „informace slova o emočním vztahu uživatele jazyka k označované věci <...>“, která vyjadřuje pozitivní nebo negativní hodnocení (LKE 2008: 281–282).
Straipsniai / Articles
181
Page 6
RITA MILIŪNAITĖ
1. SYSTÉMOVÉ VLASTNOSTI PODSTATNÝCH JMEN SE SUFIXEM -ISTAS, -Ė A VARIANTY JEJICH UŽÍVÁNÍ
Slova se sufixem -istas, -ė byla v litevštině dlouhou dobu v zásadě pouze přejatá (internacionalismy) a některá z nich se slovotvorně podmíněně rozčleňují jako korelační deriváty, pokud vedle nich funguje odpovídající přejaté slovo s přejatým základovým kmenem (podrobněji viz Urbutis 2009: 292–293; DLKG 123). V hlavních litevských gramatikách jsou zařazována do dvou slovotvorných kategorií jako označení osob:
1) označení nositelů jmenné vlastnosti, která nejčastěji označují „stoupence a následovníky nějakého filozofického, náboženského, vědeckého, uměleckého nebo politicko-společenského směru“ nebo sklon k nějaké činnosti (srov. LKG 362–363; DLKG 123), například: aferistas, -ė, humanistas, -ė, teroristas, -ė;
2) označení osob podle povolání (srov. LKG 409; DLKG 138), například: artileristas, -ė, germanistas, -ė, pianistas, -ė. Podstatná jména tohoto typu jsou „svým významem a sémantickým vztahem k základovému podstatnému jménu“ podobná derivátům se sufixem -ininkas, -ė (DLKG 138).
V současném úzu lze skutečně snadno nalézt konkurující označení osob (viz Inčiuraitė-Noreikienė 2022: 149–174; Stundžia, Inčiuraitė-Noreikienė 2022: 239–261), z nichž jedno je přejaté slovo se sufixem -istas, -ė (některá z nich lze považovat za korelační deriváty), zatímco druhé je litevštěná varianta se sufixem -ininkas, -ė nebo s jinými sufixy, případně bezsufixová varianta, například:
Bonifacas Stundžia a Lina Inčiuraitė-Noreikienė, kteří v současné litevštině zkoumali konkurenční modely hybridních sufixálních derivátů označujících osoby (včetně derivátů se sufixem -istas, -ė) a příbuzných přejatých slov, upozorňují, že k nejčastěji konkurujícím patří právě příbuzná
7 Varianty jsou v tomto článku chápány jako slova odlišné morfémové stavby, která mají stejný význam a obvykle i stejný kořen (podrobněji viz Miliūnaitė 2022: 33–34). Varianta se považuje za litevštěnou tehdy, když se k přejatému kořenu přidává litevský sufix namísto přejatého.
8 Poslední příklad je převzat z: Stundžia, Inčiuraitė-Noreikienė 2022: 253.
182
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 7
Daiktavardžiai su priesaga –istas, –ė variantǐškumo, normų ir dabartinės bendrinės lietuvių kalbos substandartizacijos aspektu
odvozeniny od jmen se sufixem –ininkas, –ė a korelační deriváty označující osoby se sufixem –istas, –ė (tamtéž: 256).
U několika častějších konkurentů fungujících v úzu⁹ se sledoval jejich kvantitativní poměr v DLKT a v celkovém internetovém úzu. Vyhledávání bylo provedeno pomocí vyhledávače „Google“ na litevských webových stránkách (v září 2024, viz tabulku 1¹⁰).
TABULKA 1. Kvantitativní poměr konkurujících variant v DLKT a v litevském internetovém úzu
Z tabulky 1 je patrné, že v poněkud či více redigovaném úzu textů DLKT převažují litevštěné varianty, avšak poměr konkurence s korelačními sufixálními deriváty je u jednotlivých slov velmi nerovnoměrný a pohybuje se od
⁹ Vycházelo se z údajů „Jazykových doporučení“ (eKP) (viz https://ekalba.lt/kalbos-patarimai/II.%20%C5%BDod%C5%BEiai%20baigmenimis:%2065.%20–istas,%20–%C4%97?i=c306237d-49b1-4bd2-b814-d8df5563838c).
¹⁰ Údaje v tabulce neodrážejí možné konotované užívání některých nenormativních přejatých slov (například traktoristas, –ė), proto je konkurence v tomto ohledu poněkud podmíněná.
¹¹ Vzhledem k malému počtu výskytů v DLKT se vyhledával kmen konkurentů, zatímco pomocí vyhledávače „Google“ pouze tvary reprezentující tyto varianty v jednotném čísle, nominativu. Nominativ singuláru ženského rodu byl v druhém případě ověřován tehdy, když byl pravděpodobně rozšířený. Na výsledky to nemá vliv, protože v tomto případě je důležitý kvantitativní poměr konkurentů.
Straipsniai / Articles
183
Page 8
RITA MILIŪNAITĖ
od několika do několika set násobků. Obecně konkurence těchto variant v celkovém internetovém úzu ukazuje slabší tendenci k litevštěným variantám, avšak směr k nim zůstává zachován¹².
To, že rozdíl mezi prestižní (litevštěnou) a neprestižní variantou (s přejatým sufixem) je vědomými uživateli jazyka skutečně vnímán, ukazuje i kuriózní případ užití slova futbolistas, -ė. V roce 2022 internetový zpravodajský portál 15min.lt informoval, že místostarosta města Vilnius na sociální síti při blahopřání týmu vilniuských sportovkyň, které získaly titul vicemistryň, omylem označil hráčky za basketbalistky: „Naše basketbalistky jsou skvělé.“ Zpravodajský portál píše: „Místostarosta zareagoval a chybu opravil: slovo basketbalistky nahradil slovem futbolistės. [Dále článek zveřejňuje úryvek příspěvku ze sociální sítě, v němž jsou i věty: „Naše fotbalistky jsou skvělé. Ještě jednou co nejsrdečněji blahopřeji!“ – pozn. R. M.]. Podle pravidel litevského jazyka by se mělo psát futbolininkės¹³ (15min.lt 2022). Tento příklad odhaluje postoj redakce portálu k normě spisovného jazyka (futbolininkės), zároveň ukazuje, že v neregulovaném úzu přetrvávají stopy dřívější normy – neprestižní, avšak některým uživatelům jazyka stále běžná nelitevštěná varianta (futbolistės).
Při minimálním zkoumání kontextu užití vybraných dvojic variant je patrné, že téměř všechny, s výjimkou přejatého slova traktoristas, obvykle nemají rozdíly ve významu ani stylistických odstínech¹⁴, a lze je tedy považovat za neutrální varianty – dublety –, které v obecném úzu konkurují silněji či slaběji.
Přejaté slovo traktoristas, ačkoli se do litevštiny dostalo jako neutrální slovo¹⁵, v současném úzu někdy získává negativní konotaci (jako realie sovětského života), což vytváří základ pro jeho funkčně účelné užití. Například regionální zpravodajský portál zveřejnil článek „Opilý traktoristas přistižen“ (anyksta.lt, 2024–07–20). V komentářích k článku jeden čtenář vyjádřil pochybnost o této variantě, načež jiný čtenář nalezl odůvodnění:
12 Výjimka, kdy v úzu převažuje přejatý konkurent (například propagandistas, -ė je častější než propagandininkas, -ė, srov. Inčiuraitė-Noreikienė 2022: 165), je pravděpodobně způsobena dlouhou tradicí užívání a rozšířením přejatého slova, avšak obecný směr litevštění tím není vyvrácen.
13 V hlavních litevských slovnících je patrná soustavná změna kodifikace tohoto přejatého slova směrem k litevštění. V 1. vydání DLKŽ z roku 1954 je futbolistas, -ė uveden jako vedlejší varianta vedle futbolininko, -ės, v LKŽ z roku 1969 (2. vyd., sv. 2) je futbolistas, -ė uveden s odkazem na variantu futbolininkas, -ė a od 2. vydání DLKŽ z roku 1972 již není považován za normu spisovného jazyka.
14 Například varianta futbolistas, -ė se neutrálně užívá v obchodním styku (je součástí názvů výrobků: vějíř „Futbolistas“, lízátko „Futbolistas“ apod.).
15 Jak bylo uvedeno, v 1. vydání DLKŽ (1954) je traktoristas, -ė uveden jako vedlejší varianta k traktorininko, -ės.
184
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 9
Daiktavardžiai su priesaga –istas, –ė variantiškumo, normų ir dabartinės bendrinės lietuvių kalbos substandartizacijos aspektu
Lze tedy učinit přibližný závěr, že v uvolněnějším úzu blízkém substandardu jsou konkurenční podmínky pro život nenormativních přejatých slov se sufixem –istas, –ė mnohem příznivější než v úzu vědomě regulovaném (redigovaném). I ve spisovném jazyce však lze taková nenormativní slova užít, pokud získají konotaci, kterou neutrální normativní varianta nemá.
2. VZTAH PODSTATNÝCH JMEN SE SUFIXEM –ISTAS, –Ė K NORMĚ SPISOVNÉHO JAZYKA
Objeví-li se ve spisovném jazyce konkurující varianty, vyvstává otázka normy. Slova se sufixem –istas, –ė jsou z hlediska normy v litevštině tradičně hodnocena různě: od ustálených invariantních přejatých slov považovaných za normu až po přejatá slova překračující hranice normy spisovného jazyka nebo slova, která je již překročila a mají rozšířené litevštěné varianty. V kodifikaci norem spisovné litevštiny je tedy užívání slov se sufixem –istas, –ė omezeno a tam, kde je to možné, je dávána přednost litevským (litevštěným) ekvivalentům, avšak množství různých výjimek ukazuje na značnou rozmanitost a konkurenci variant v úzu.
Proč je kodifikace těchto slov tak odlišná? Tabulka 2 uvádí několik příkladů, z nichž je patrný stav současné kodifikace zachycený v BLKŽ. To ukazuje, že probíhá proces litevštění přejatých slov se sufixem –istas, –ė, jehož průběh a výsledky závisí na několika vzájemně propojených faktorech: zda existuje adekvátní litevský (litevštěný) ekvivalent a zda je vůbec účelné při zachování stability norem takový ekvivalent hledat, pokud se vytvořila dlouhá tradice užívání slova se sufixem
Straipsniai / Articles
185
Page 10
RITA MILIŪNAITĖ
stabilitu, takový ekvivalent hledat, pokud se ustálila dlouhá tradice užívání slova s příponou –istas, –ė16.
TABULKA 2.
Odlišný vztah slov s příponou –istas, –ė k normě spisovné litevštiny
Z tabulky 2 je patrné, že vztah slov s příponou –istas, –ė ke kodifikované normě je trojí:
1) za normu jsou považována ustálená nevariantní přejatá slova (např.: aktyvistas, –ė; choristas, –ė; žurnalistas, –ė);
2) za vedlejší varianty normy jsou považována přejatá slova konkurující počeštěným variantám (např.: monopolistas, –ė: monopolininkas, –ė; violončelistas, –ė: violončelininkas, –ė) a konkurence dosud neskončila;
3) za nenormu jsou považována přejatá slova překračující nebo již překročivší hranice norem spisovného jazyka, která mají ustálené počeštěné varianty (např.: motociklistas, –ė: motociklininkas, –ė; parašiutistas, –ė: parašiutininkas, –ė).
Rovněž není třeba přehlížet nepříliš časté případy, kdy se konkurenční vztahy vůbec nevytvoří nebo kdy konkurence pravidelně končí rozlišením významů variant. V takovém případě se při kodifikaci norem uplatňuje tzv. distinktivní kritérium: jestliže konkurenční varianty získají odlišné významy nebo alespoň jedna z nich další významový odstín, jejich konkurenční
16 Mimochodem je třeba zmínit ještě jedno vedlejší kritérium – tlak slovotvorného hnízda příbuzných slov. Jestliže vedle označení původce s vyčlenitelnou příponou –istas, –ė existují přejatá slova téhož kořene s vyčlenitelnou příponou –izmas pro označení abstraktních jevů, podporuje to přežívání nepočeštěných přejatých slov – označení osob. Například: abstrakcionistas, –ė vedle abstrakcionizmo; alpinistas, –ė vedle alpinizmo; optimistas, –ė vedle optimizmo; populistas, –ė vedle populizmo a pod., třebaže existují i výjimky. Může jít o přejatá slova jiného tvaru užívaná pro označení původců, srov. fanatikas, –ė vedle fanatizmo; idiotas, –ė vedle idiotizmo; liberalas, –ė vedle liberalizmo a další.
186
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 11
Daiktavardžiai su priesaga –istas, –ė variantiskumo, normų ir dabartinės bendrinės lietuvių kalbos substandartizacijos aspektu
konkurenční vztahy slábnou nebo zcela mizí (viz Pupkis 1980: 47). Žádná z dřívějších variant neustupuje z užívání, protože plní odlišné funkce, a proto žádný z těchto jevů není kodifikován negativně. Například:
dietistas, –ė „specialista na zdravotní péči – dietu (výživu) –, který nemá lékařskou kvalifikaci“ ↔ dietologas, –ė „lékař, specialista na dietologii (vědu o racionální výživě)“ ↔ dietininkas, –ė „ten, kdo dodržuje dietu“ (ND);
individualistas, –ė „stoupenec, zastánce individualismu“ (DLKŽ₈) ↔ individualininkas, –ė „ten, kdo pracuje na základě osvědčení o individuální činnosti“ (ND).
Případ slova individualistas je zajímavý tím, že v užívání je doložen i jeho nový význam „ten, kdo pracuje na základě osvědčení o individuální činnosti“, takže na základě tohoto významu vznikají vztahy variantnosti se slovem individualininkas, –ė.
Z toho, co bylo řečeno o vztahu slov s příponou –istas, –ė k normě spisovného jazyka, je patrné, že ve spisovném jazyce se doporučuje, je-li to možné, volit litevské přípony, protože jsou-li varianty stylově neutrální, jejich konkurence se ve spisovném jazyce obvykle odstraňuje, zejména s ohledem na terminologii (například označení osob podle povolání). Jak však vyplynulo z tabulky 1, ve volném, záměrně neregulovaném veřejném užívání (v podstatě v substandardu) není samoregulační tendence k počeštěným variantám příliš silná. Obecné užívání ukazuje, že uvedená příponová přejatá slova obvykle nezanikají a po ustoupení (vytlačení) za hranice spisovného jazyka si dále žijí vlastním životem. Jestliže taková slova získají nějaký dodatečný odstín nebo nový význam, vzniká aspekt funkční účelnosti. U tradičních přejatých slov s příponou –istas, –ė a jejich počeštěných variant jsou funkční rozdíly obvykle vzácnými výjimkami.
3. FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKY NOVÝCH HYBRIDŮ S PŘÍPONOU –ISTAS, –Ė
Po prozkoumání 136 neologismů s příponou istas, –ė¹⁷ zaznamenaných v ND do října 2024 se ukázalo, že většina z nich (106, tedy 78%) jsou nová přejatá slova (dosud nezaznamenaná v hlavních slovnících), například: dronistas, –ė „specialista či amatér na drony, pilot dronu“; genderistas, –ė „propagátor genderismu,
¹⁷ Nezapočítáni jsou ti, kteří se dostali do výsledků vyhledávání *istas*, ale formálně mají pouze zakončení –istas, –ė a nejsou skutečným objektem (například aktyvistas, –ė byl do ND zařazen kvůli novému významu „propagátor aktivismu usilující o politické či sociální cíle“; agrolaisvistas –ė není odvozeninou s příponou –istas, –ė, nýbrž hybridu laisvistas, –ė („člen Strany svobody“) a mezinárodního komponentu agro-, vytvořenou analogicky k jinému novotvaru agroliberalas, –ė („poslanec Seimasu, zástupce Liberálního hnutí zvolený ve venkovském jednomandátovém obvodu“ a pod.).
Straipsniai / Articles
187
Page 12
RITA MILIŪNAITĖ
propagátor“; kliktyvistas, –ė „kontroverzně hodnocený aktivista působící na sociálních sítích, ale neúčastnící se politických akcí“ a další. Zbývajících 30 neologismů lze považovat za nově vzniklé v litevštině18 nebo podle vzoru jiných jazyků přeložené, slovotvorně rozčlenitelné odvozeniny s příponou –istas, –ė – hybridy. To je opačné než normativní tendence zmíněná ve 2. části článku, podle níž se slova s příponou –istas, –ė, pokud je to možné, počešťují. Proto při pohledu na tyto nové odvozeniny vyvstává nejedna otázka:
• co ukazuje jejich nárůst?
• proč si uživatelé jazyka při tvoření nového slova volí přejaté, a nikoli vlastní slovotvorné prostředky?
• jaký je vztah těchto hybridů k normě spisovného jazyka?
Při hledání odpovědi na tyto otázky je třeba prozkoumat způsoby vzniku těchto odvozenin (zda vznikly v litevštině, nebo byly přeloženy), kontexty jejich užívání a zamyslet se nad možnými příčinami jejich užívání.
Protože v souvislosti s litevskými neologismy není možné shromáždit zvlášť reprezentativní údaje, jsou tentokrát mnohem důležitější než kvantitativní charakteristiky užívání nových hybridů samotná fakta o jejich zachycení ve veřejném volném a oficiálním užívání (viz tabulku 3). Volné užívání je v tomto článku chápáno jako zahrnující elektronickou komunikaci (tj. sociální sítě, internetová fóra, komentáře k článkům, blogy), soukromé a většinou needitované texty různých internetových stránek, takže je pravděpodobné, že v něm funguje substandard. K regulovanému užívání se řadí editované texty zpravodajských portálů a publikací. Jsou stylově různorodé (některé publicistické, tedy volnějšího a individuálnějšího stylu, jiné informační, neutrální), avšak pokud jsou jejich autory pracovníci médií nebo profesionální překladatelé či spisovatelé, lze v regulovaném užívání očekávat spisovný jazyk. V případech, kdy jsou v médiích citovány zdroje volného stylu (například příspěvky ze sociálních sítí), jsou příklady užívání přesto řazeny k regulovanému užívání, protože vstupují do prostředí užívání spisovného jazyka. Do tabulky 3 jsou zařazeny ty hybridy, u nichž není pochyb, že byly vytvořeny v litevštině
18 Je pravda, že jednotlivé hybridní odvozeniny s příponou –istas, –ė se v litevštině objevily i dříve, jsou však poměrně vzácné a fungují mimo hranice spisovného jazyka nebo na jeho okraji, a proto se obtížněji zachycují; srov. hybrid nugaristas, –ė, jehož doporučeným ekvivalentem byl plaukikas nugara (KPP 1985); nebo hybridy čiurlionistas, –ė, maironistas, –ė, které jsou v DLKT doloženy jako označení profesionálních badatelů života a tvorby významných osobností. Dále srov.: „Přípona –istas, –ė se občas připojuje i k litevským slovům, ale takové tvoření není pro jazyk charakteristické“ (Keinys 1999: 47; 2005: 195–196).
188
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 13
Daiktavardžiai su priesaga –istas, –ė variantiškumo, normų ir dabartinės bendrinės lietuvių kalbos substandartizacijos aspektu
obvykle z domácích kořenových slov nebo přeloženy podle modelu jiných jazyků¹⁹. Základových slov s přejatým kořenem je jen několik, srov.: čekistas, –ė < čekis; delfistas, –ė < DELFI („zpravodajský portál DELFI v pobaltských státech“); individualistas, –ė < individualioji veikla; maršistas, –ė < „(Rodinný) pochod“. Obecně nejsou některé z těchto hybridů z hlediska tvoření typické, protože základovým slovem není podstatné jméno, nýbrž jiné slovní druhy (přídavná jména, citoslovce, zkratky aj.). Takové atypické tvoření je jevem charakteristickým pro volné styly, v tomto případě i pro substandard.
TABULKA 3. Nejnovější hybridy s příponou –istas, –ė v Databázi neologismů litevského jazyka
Nejnovější hybridy | Definice ND | Konotace amžistas, –ė | „stoupenec, propagátor amžismu“ (překlad přejatého slova eidžistas, –ė) | negativní atrankistas, –ė | „specialista organizující a provádějící výběr zaměstnanců“ (< atranka) | – atšilistas, –ė | „příliš horlivý bojovník proti globálnímu oteplování“ (překlad z angličtiny warmist) | negativní burbulistas, –ė | „1. ten, kdo souvisí s bublinou cen nemovitostí; 2. ten, jehož činnost je jen prázdnou (nafouknutou) bublinou; 3. člen bubliny sociálních sítí“ (< burbulas) | negativní (u všech tří významů) čekistas, –ė | „člen obecní rady, který někdy nezákonnými způsoby shromažďuje účtenky, aby odůvodnil kancelářské výdaje“ (< čekis) | negativní dabartistas, –ė | „ten, kdo obratně žije pouze přítomností; zastánce světového názoru amžismu“ (překlad z angličtiny nowist) | negativní delfistas, –ė | „1. zaměstnanec populárního internetového zpravodajského portálu delfi.lt; 2. autor komentářů na tomto portálu“ (< DELFI) | negativní (u obou významů) dzinistas, –ė | „ten, komu na ničem nezáleží (všechno dzin)“ (< dzin) | negativní eilėraštistas, –ė | „ten, kdo tvoří básně, básník“ (< eilėraštis) | –
¹⁹ Například neologismus afionistas, –ė „držitel a obdivovatel chytrého telefonu ajfon vytvořeného společností Apple“ nebyl do tabulky 3 zařazen, protože lze jeho původ interpretovat několika způsoby: mohl být vytvořen z podstatného jména ajfonas v litevštině, nebo být přejatý (podle výsledků vyhledávání nástrojem „Google“ je v angličtině vzácné iphonist, v ruštině айфонист častější). Zařazen nebyl ani fidistas, –ė „organizátor FIDI (Dne fyziků, který fyzici Vilniuské univerzity slaví každé jaro od roku 1969)“, neboť ačkoli vznikl v litevštině, nejde o neologismus, nýbrž pouze o slovo dosud nezachycené v lexikografických pramenech.
Straipsniai / Articles
189
Page 14
RITA MILIŪNAITĖ
Nové hybridy | Definice ND | Konotace garsistas, –ė | „zvukový režisér, zvukař“ (< garsas) | – individualistas, –ė | „ten, kdo pracuje na základě osvědčení o individuální činnosti“ (< individualioji [veikla]) | – laisvistas, –ė | „člen Strany svobody založené v roce 2019“ (< „Laisvės [partija]“) | negativní lentelistas, –ė | „byrokrat odtržený od života, který vše převádí do čísel v tabulkách“ (< lentelė) | negativní maršistas, –ė | „účastník akce ‚Velký pochod na obranu rodiny‘, která se konala 15. května 2021 ve vilniuském parku Vingis, a následného polarizujícího hnutí“ (< „Šeimos [maršas]“) | negativní okaipistas, –ė | „ten, kdo se rád ptá partnera v rozhovoru a odchyluje se od tématu: ‚a co…?‘“ (< o kaip) | negativní patogistas, –ė | „ten, kdo žije příliš pohodlně a bezpečně a nevychází ze své komfortní zóny“ (< patogus, –i) | negativní pišistas, –ė | „obdivovatelka premiérky Ingrida Šimonytė (PIŠ) a jejího týmu“ (< PIŠ) | negativní plėtristas, –ė | „dravý developer nemovitostí“ (< plėtra) | negativní rankdarbistas, –ė | „ten, kdo se snaží všechno vyrobit sám; milovník ručních prací“ (< rankdarbis) | – rinkodaristas, –ė | „marketingový specialista“ (< rinkodara) | – rūšistas, –ė | „stoupenec, propagátor speciesismu“ (překlad z angličtiny speciesist) (< rūšis) | negativní smegenistas, –ė | „účastník marketingové kampaně obchodního řetězce Maxima – chytrý experimentátor“ (< smegenys) | – spurgistas, –ė | „milovník koblih“ (< spurga) | – šeimistas, –ė | „1. rodinný lékař (< šeimos [gydytojas]), 2. člen sdružení ‚Hnutí litevských rodin‘“ (< „Šeimų [sąjūdis]“) | konotace prvního významu neutrální; konotace druhého významu negativní šiŭolaikinistas, –ė | „hodnotitel současných věcí“ (< šiŭolaikinis, –ė) | – tikrovistas, –ė | „ten, kdo nevěří na zázraky a opírá se pouze o skutečnost“ (< tikrovė) | – vabalistas, –ė | „milovník a sběratel automobilů Volkswagen – ‚brouků‘“ (< vabalas) | –
190
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 15
Daiktavardžiai su priesaga –istas, –ė variantiškumo, normų ir dabartinės bendrinės lietuvių kalbos substandartizacijos aspektu
Nové hybridy
Definice ND
Konotace
vienkiemistas, –ė
„ten, kdo se stará jen o záležitosti svého jednoho statku“ (< vienkiemis)
negativní
žmogienistas, –ė
„sarkastické označení humanisty“ (překlad z neurčeného ruského autorského novotvaru)
negativní
žmogteisistas, –ė
„ten, kdo se přehnaně horlivě vydává za liberálně orientovaného obhájce lidských práv“ (< žmogteisė)
negativní
Ve sloupci „Konotace“ tabulky 3 je uvedeno, jaký – neutrální, nebo negativní – odstín mají tyto hybridy v užívání zaznamenaném v ND. Protože několik z nich je víceznačných a konotace lexémů s různými významy se liší, bylo celkem napočítáno 34 lexémů. Z nich 22 (tedy dvě třetiny) má negativní konotaci, ostatní jsou neutrální. Významy posledně uvedených odpovídají běžným významům slov s příponou –istas, –ė podle slovotvorných kategorií zmíněných v první části článku (srov. označení osob podle zaměstnání či povolání: atrankistas, –ė, rankdarbistas, –ė, rinkodaristas, –ė a další).
Nové hybridy s negativní konotací ukazují na zřetelně sílící tendenci současného užívání přisuzovat odvozeninám s touto příponou další odstín, a tím vyjadřovat negativní (familiární, pejorativní, ironický) postoj k takto označovaným osobám zabývajícím se neužitečnou nebo škodlivou činností.
Zkoumané nové hybridy jsou ve veřejném užívání málo rozšířené, a proto neexistuje jiný způsob, jak prozkoumat kontext jejich užívání, než prostřednictvím vyhledávacího nástroje „Google“ a příkladů užití uvedených v ND (v ND jich je přibližně 100). Vzhledem k malému počtu příkladů nelze vyvozovat pevné závěry, určité tendence jsou však patrné. Nejvíce příkladů užívání těchto hybridů (neutrálních i negativně konotovaných) bylo nalezeno v neregulovaném užívání – v komentářích k článkům, diskusních fórech, blozích a příspěvcích na sociálních sítích, například20:
Atšilistas se pletou i do sportu... no kolik ještě...? (f-1.lt, komentář k článku, 2019-11-16)
A že vystopovat, kdo komentoval, opravdu lze, už několik delfistů bylo hnáno k odpovědnosti za podněcování národnostní nenávisti... (motomanai.lt, diskusní fórum, 2009-05-26)
Člověk má dojem, že laisvisté posbírali kdekoho a nazvali ho ministrem. (facebook.com, 2020-12-03)
20 Zde i jinde je jazyk příkladů užití ponechán v autentické podobě.
Straipsniai / Articles
191
Page 16
RITA MILIŪNAITĖ
Blázni rádi hlasitě křičí a vyjadřují své názory. Komentářů se může objevit mnoho, ale různá shromáždění maršistů podle mě ukazují, že jich tolik není. (reddit.com, 2023–04–18)
Válka už je na našem prahu. Zapomeňme na komfortní iluze. Stání ve stínu se ruší spolu s časem patogistů. Přeřiďme své osobní hodiny na čas aktuální pro Litvu. Teď...! (facebook.com, 2024–01–29)
[...] Vlézám na portál, prohrabávám se fotografiemi prací rukdarbištů a deníky. (veltinis.lt/blog, 2010–10–15)
Nové hybridy lze nalézt i v regulovaném internetovém užívání, zejména v publicistice volného stylu. Hybridy s negativní konotací zde často plní stylistickou funkci, tedy jsou užívány záměrně, například:
Při psaní tohoto si uvědomuji, že situace je špatná, pokud jsou občané nuceni obracet se k nejvyšším představitelům státu, aby je zastali proti mašinerii oligarchie a plėtristů drtící vše kolem. (literatūrainėmenas.lt, Donatas Petrošius, 2019–06–14)
Původci a organizátoři domácí války na pískovišti Seimasu – Liberální hnutí, laisvisté a druzí či třetí konzervativní poslanci? Vyznat se v tom nedá. (delfi.lt, Rimvydas Valatka, 2020–11–22)
Proto bychom neměli dovolit, aby zcela nepatrný problém (skandál obecních „čėkistů“) převrátil těžkotonážní vůz (litevský politický systém) a rozvrátil všechny politické procesy v zemi, společenský klid apod. (15min.lt, Alvydas Lukošaitis, 2023–06–17)
Zbytky bývalých maršistů rozptýlených po různých stranách a nové útvary v těchto dnech v zásadě dělají totéž – pošlapávají právní stát zakotvený v Ústavě, jeho instituce a hanobí média. On je terčem Kremlu. (lrt.lt, Indrė Makaraitytė, 2024–09–13)
V užívání je patrná i další tendence. Je-li k označení nového jevu zapotřebí neutrální slovo, volí se nikoli přípona –istas, –ė, nýbrž jiné odvozeniny (někdy i z jiných základových slov). Častěji užívané nové hybridy tak získávají varianty, srov.:
Možnosti variantnosti jazykových jevů jsou v současných společnostech stále více využívány k realizaci sebevyjádření (srov. Coupland 2007: 89–92; Pilliėre, Lewis 2018: 22). Příznivějším prostředím pro její uplatnění není prostředí spisovného jazyka vymezené kodifikovanými normami, nýbrž substandard. Je to přirozené, protože neutralita výrazových prostředků spisovného jazyka, daná samotnou funkcí této variety být srozumitelná celé komunitě, je jedním z důvodů, proč mluvčí hledají pestřejší výrazové prostředky v arzenálu každodenních jazykových jevů. Kromě toho je substandard varietou, kterou část uživatelů jazyka užívá v každodenním životě, takže při vstupu do veřejného prostoru není třeba vynakládat úsilí na změnu kódu variety (Auer 2017: 371).
Možnosti variantnosti umožňují novým hybridům s příponou –istas, –ė s negativní konotací zachovat si ji i tehdy, když vstoupí do oblastí užívání spisovného jazyka. Samotnému spisovnému jazyku tyto neologismy dodávají znak uvolněnosti a hovorovosti, zároveň však stírají hranice mezi spisovným jazykem a substandardem.
ZÁVĚRY
1. Do začátku 21. století bylo možné v litevštině příponu –istas, –ė v zásadě vyčlenit pouze v přejatých slovech (mezinárodních slovech) pro označení osob podle povolání, činnosti nebo nějakého sklonu. Jejich vztah k normě spisovného jazyka se ustálil trojím způsobem: a) nevariantní norma (např.: aktyvistas, –ė; choristas, –ė; žurnalistas, –ė); b) vedlejší varianta normy konkurující počeštěným variantám (např.: monopolistas, –ė: monopolininkas, –ė; violončelistas, –ė: violončelininkas, –ė); c) nenormativní varianta, kterou ze spisovného jazyka vytlačily počeštěné varianty (např.: motociklistas, –ė: motociklininkas, –ė; parašiutistas, –ė: parašiutininkas, –ė).
2. Zkoumání údajů o užívání litevštiny na začátku 21. století zaznamenaných v Databázi neologismů litevského jazyka ukazuje dvojí změnu slov s příponou –istas, –ė: strukturální a funkční. V neregulovaném užívání litevštiny, které nesouvisí s geografickým rozčleněním jazykového společenství a má nižší prestiž než spisovný jazyk (v utvářejícím se substandardu), přibývá nenormativních hybridních odvozenin – s domácím kořenem a přejatou příponou –istas, –ė – pro označení osob podle oblasti činnosti, povolání, příslušnosti k nějaké skupině nebo určitého sklonu (atšilistas, –ė, plėtristas, –ė, rankdar-bistas, –ė a pod.). To lze považovat za jeden z příznaků substandardizace litevštiny.
Straipsniai / Articles
193
Page 18
RITA MILIŪNAITĖ
3. Údaje Databáze neologismů litevského jazyka ukazují, že přibližně dvě třetiny těchto hybridů se užívají k označení osob podle jejich nežádoucí, neužitečné nebo škodlivé činnosti a mají negativní konotaci (familiární, ironický a pejorativní odstín).
4. Část nenormativních hybridů s příponou -istas, -ė proniká do užívání spisovné litevštiny. Negativně konotované hybridy se užívají jako záměrné výrazové prostředky k oživení stylu a vyjádření postoje autorů k probíraným skutečnostem. Toto pronikání hybridů do užívání spisovného jazyka odhaluje další aspekt substandardizace – vliv substandardu na spisovný jazyk. Nemělo by se chápat jako změna norem samotného spisovného jazyka, nýbrž především jako výsledek jeho interakce s jinou blízkou varietou.
ŠALTINIAI
BLKŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. D. Liutkevičienė. Prieiga internete: https://ekalba.lki.lt/bendrinės-lietuvių-kalbos-žodynas [žiūrėta 2024 m. birželį–rugsėjį].
DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, 4-as patais. leidimas, red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2005.
DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas.
DLKŽ1 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, 1-as leidimas, atsak. red. J. Kruopas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1954.
DLKŽ2 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, 2-as papild. leidimas, atsak. red. J. Kruopas, Vilnius: Mintis, 1972.
DLKŽ8 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. St. Keinys, 8-as patais. ir papild. leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas.
eKP – Kalbos patarimai: kalbos rekomendacijų žinynas, sud. R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/kalbos-patarimai.
KPP – Kalbos praktikos patarimai, 2-as patais. ir papild. leidimas, sud. A. Pupkis, vyr. red. Z. Zinkevičius, aut. A. Paulauskienė, V. Labutis, A. Pupkis, J. Šukys, A. Vanagas, J. Žemaitis, Vilnius: Mokslas, 1985.
LKG – Lietuvių kalbos gramatika 1–2, vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis, 1965; 1971.
194
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 19
Daiktavardžiai su priesaga –istas, –ė variantškumo, normų ir dabartinės bendrinės lietuvių kalbos substandartizacijos aspektu
LK E – Lietuvių kalbos enciklopedija, par, K. Morkūnas, red. V. Ambrazas, 2-as patiksl. ir papild. leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2008.
LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas 2 (C–F), red. kolegija J. Kruopas, A. Lyberis, J. Paulauskas, J. Senkus, B. Tolutienė, atsak. red. J. Kruopas, 2-asis leidimas, Vilnius: Mintis, 1969.
ND – Miliūnaitė Rita, Aleksaitė Agnė. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas [Tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m.], sud. R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: https://ekalba.lt/naujažodžiai [žiūrėta 2024 m. birželį–rugsėjį].
15min.lt 2022 – Be aut.: Vilniaus vicemero V. Benkunsko r iktas: futbolininkes pav adino krepšininkėmis. Gruodžio 15 d. Prieiga internete: https://www.15min.lt/nau jiena/aktualu/lietuva/vilniaus-vicemero-v-benkunsko-r iktas-futbolininkes-pavadi no-krepsininkemis-56-1980902.
L I T E R A T Ū R A
Auer Peter 2017: The neo-standard of Italy and elsewhere in Europe. – Towards a New Standard: Theoretical and Empirical Studies on the Restandardization of Italian, eds. M. Cerruti, C. Crocco, S. Marzo, Berlin, New York: Walter de Gruyter, 365–374.
Auer Peter, Spiekermann Helmut 2011: Demotisation of the Standard Variety or Destandardisation? The Changing Status of German in Late Modernity (with special reference to south-western Germany). – Standard Languages and Language Standards in a Changing Europe, eds. T. Kristiansen, N. Coupland, Oslo: Novus Press, 161–176.
Berruto Gaetano 2017: What is changing in Italian today? Phenomena of restandardization in syntax and morphology: an overview. – Towards a new standard: Theoretical and empirical studies on the restandardization of Italian, eds. M. Cerruti, C. Crocco, S. Marzo, Boston, Berlin: Walter de Gruyter Inc., 31–60.
Coupland Nicolas 2007: Style: Language variation and identity, Cambridge: Cambridge University Press. DOI: doi.org/10.1017/CBO9780511755064.
Coupland Nikolas, Kristiansen Tore 2011: SLICE: Critical Perspectives on Language (De)standardization. – Standard Languages and Language Standards in a Changing Europe, eds. T. Kristiansen, N. Coupland, Oslo: Novus Press, 11–35.
Keinys Stasys 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla.
Straipsniai / Articles
195
Page 20
RITA MILIŪNAITĖ
Keinys Stasys 2005: Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Kristiansen Tore 2021: Destandardization. – The Cambridge Handbook of Language Standardization, eds. W. Ayres-Bennett, J. Bellamy, Cambridge: Cambridge University Press, 667–690.
Mikulėnienė Danguolė 2020: Tarmiškumas kaip išmatuojamas dydis. – Lietuvių kalba 15, 1–11. DOI: 10.15388/LK.2020.22434.
Miliūnaitė Rita 2018: Kalbos normos ir jų savireguliacija interneto bendruomenėje, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Miliūnaitė Rita 2022: Įvairuojantys ir nauji lietuvių kalbos reiškiniai XXI a. pradžioje: sistematika ir pokyčių kryptys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. DOI: 10.35321/e-pub.42.lietuviu-kalbos-pokyčiai.
Pillière Linda, Lewis Diana 2018: Revisiting standardisation and variation. – E-rea [En ligne] 15(2). DOI: 10.4000/erea.6391.
Pupkis Aldonas 1980: Kalbos kultūros pagrindai, Vilnius: Mokslas.
Stoeckle Philipp, Svenstrup Christoph Hare 2011: Language variation and (de-) standardisation processes in Germany. – Standard languages and language standards in a changing Europe, eds. T. Kristiansen, N. Coupland, Oslo: Novus Press, 83–90.
Stundžia Bonifacas, Inčiuraitė-Noreikienė 2022: Vardžodinių hibridinių priesagų vedinių, pavadinančių asmenis, ir bendrašaknių skolinių konkurencija dabartinėje lietuvių kalboje. – Baltistica 57(2), 239–261. DOI: 10.15388/Baltistica.57.2.2486.
Urbutis Vincas 2009: Žodžių darybos teorija, 2-as leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.
Walter Harry 2018: Research on non-standard language elements in Slavonic languages. – Językoznawstwo 12, 13–32. DOI: 10.25312/2391-5137.12/2018_13–32.
196
Acta Linguistica Lithuanica XCI
Page 21
Daiktavardžiai su priesaga –istas, –ė variantiškumo, normų ir dabartinės bendrinės lietuvių kalbos substandartizacijos aspektu
Nouns with the Suffix –istas, –ė in the Aspect of Variation, Norm and Substandardization of the Current Standard Lithuanian Language
SUMMARY
This article examines nouns with the suffix –istas, –ė denoting persons. These words are characterised by variation, norm fluctuation and innovation in the current Lithuanian language. The article aims to investigate the characteristics of new hybrid formations with this suffix and to identify possible connections to the sub-standardization of the standard Lithuanian language.
The study draws on the Lithuanian Neologism Database, which compiles the new Lithuanian lexicon of the 21st century. The first part of the article discusses the features and variability of nouns with the suffix –istas, –ė, while the second part is devoted to the relationship of these words to the standard language norm. The third part analyzes the semantic and functional features of new hybrids.
The research findings reveal several semantic and functional innovations of new hybrids with the suffix –istas, –ė. In the sub-standard, hybrid derivatives combining native roots with the borrowed suffix –istas, –ė have emerged. About two-thirds of them carry negative connotations and are used to denote persons engaged in harmful or useless activities. The hypothesis that non-standard derivatives of the suffix –istas, –ė enter the standard language usage (represented by the mainstream media) from the emerging sub-standard has been confirmed. This can be considered one of the indicators of the sub-standardization of the standard Lithuanian and shows similarities with the models of the dynamics of European standard languages.
