Page 1Lékařská terminologie článků časopisu Varpas
K 120. výročí časopisu Varpas
PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ
Institut litevského jazyka
V lednu 2009 uplynulo 120 let od chvíle, kdy začal vycházet měsíčník literatury, politiky a vědy Lietuva, založený ve Varšavě tajným studentským spolkem za přispění jeho členů Vincase Kudirk y, Jona Gaidise-Gaidamavičiuse, Juozase Adomaitise-Šerna, Juozase Kauka, Justina Staugaitise a dalších; vycházel od ledna 1889 do března 1906 v Tylži a Ragnitě. Varpas
První redaktor časopisu Varpas a autor většiny článků, doktor V. Kudirka, dal podnět k publikování lékařských článků v tomto časopise. Během sedmnácti let jeho vydávání vyšlo patnáct lékařských článků, většina z nich (deset článků) v prvních dvou letech vydávání časopisu. Sedm článků mělo značný rozsah a vycházelo na pokračování v několika číslech časopisu. Tři články byly překlady, ostatní původní. Jak bylo v tehdejším tisku obvyklé, všechny články byly podepsány pseudonymy: Atgaivys (J. Aleksa), Draugaitis (S. Matulaitis), Hygijėjos tarnas, Hygijėjos tarnas, Hygijėjos tarnas, Hygienos tarnas (V. Kudirka), Paulius (P. Matulaitis), M. Sk-ra (M. Kuprevičius), J. Szidaras (J. Bagdonas) – nebo iniciálami: J., J. J. (J. Jasiulaitis), R.1 (LS II 2004: 92, 215, 299, 316, 335, 594, 720, 887).
Varpe sveikatos ir gydymo klausimais daugiausia rašė gydytojai – Julius Aleksa (1855–1891), Juozas Bagdonas (1866–1956), Vincas Kudirka (1858–1899), Mikalojus Kuprevičius (1864–1932), Petras Matulaitis (1865–1900), Stasys Matulaitis (1866–1956). J. Bagdonas, V. Kudirka ir S. Matulaitis buvo Varpo bendradarbiai. Jie ir P. Matulaitis buvo vieni svarbiausių Varpo autorių.
1Autora se nepodařilo zjistit, protože podle údajů v publikaci Lietuviškųjų slapyvardžių používalo takovou iniciálu mnoho autorů (LS I 2004: 88).
154 Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 2Především V. Kudirka publikoval cyklus článků z oblasti hygieny – roku 1889 „Čaj“, „Káva“, „Tabák“ a roku 1895 „Alk бир?“
Page 31. VÝZNAM LÉKAŘSKÝCH TERMÍNŮ
V lékařských článcích časopisu „Varpas“ se termíny podle toho, jaké pojmy označují, člení do sedmi sémantických skupin (uvedených podle četnosti).
1.1. Názvy nemocí a jejich příznaků a chorobných stavů. Tato skupina zahrnuje klinické termíny4, jimiž se označují lidské nemoci, například nemoci očí, uší, nosu a krku, zubů a ústní dutiny, gynekologické a porodnické, infekční, krvetvorných orgánů, dýchacích orgánů, pohlavní, nervové, kožní, duševní, srdce a cév, trávicích orgánů a další, jakož i příznaky těchto nemocí, různé chorobné stavy apod., např.: zánět očí5 VrpKdr 1889 3 40, šilhání VrpKdr 1889 4 61, oslepnutí VrpKdr 1889 4 61, kloubní onemocnění VrpJsl 1891 10 152, VrpJsl 1891 11 168, VrpJsl 1891 12 182 (kloubní nemoci7 VrpJsl 1891 11 167, kloubní onemocnění při patologickém stavu nervového systému VrpJsl 1891 10 152), hučení v uších VrpPMat 1890 1 5, bílá nemoc VrpKpr 1897 3 41, cholera VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 9 137, VrpPMat 1891 4 54, chronický zánět VrpKdr 1895 9/10 156, záškrt VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 9 137, bušení srdce VrpKdr 1889 2 25, duševní pomatenost VrpJsl 1891 9 136, VrpJsl 1891 10 152, třes VrpKdr 1889 3 41, zimnice VrpR. 1889 12 184, VrpPMat 1890 2 21, VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 10 154, závrať VrpKdr 1889 3 41, motání hlavy VrpPMat 1890 1 5, neštovice u zvířat VrpPMat 1890 9 138, horečka po porodu VrpPMat 1890 8 123, kravské neštovice VrpPMat 1890 9 138, VrpPMat 1891 4 55, žaludeční katar VrpKdr 1889 1 9, střevní katar VrpKdr 1889 1 9, blud velikášství VrpJsl 1891 11 167, blud pronásledování VrpJsl 1891 11 167, blud sebeobviňování VrpJsl 1891 11 167, krvavý průjem VrpPMat 1890 1 5, VrpPMat 1890 2 21, bláznění VrpJsl 1891 11 167 (duševní bláznění VrpJsl 1891 12 182, bláznění s ozvěnou VrpJsl 1891 10 153), rakovina rtů
4 V jazyce lékařské vědy má termín klinika dva významy. První význam slova klinika je „zdravotnické zařízení“, druhý pak „souhrn příznaků, z nichž se usuzuje na diagnózu, průběh a prognózu nemoci“ (VLE X 2006). Klinické termíny jsou „názvy nemocí, syndromů, příznaků, chorobných stavů, procesů, poruch, vyšetřovacích metod, způsobů léčby, zdravotnických přístrojů a nástrojů“ (Nečiūnas, Nečiūnienė 1987: 5).
5 Termíny jsou uváděny v původním pravopisu a v jednotném čísle, v nominativu. Pokud se termín vyskytuje pouze v článku jednoho autora a je v něm užit v množném čísle, je v tomto článku uveden rovněž takto. Existuje však řada případů, kdy byly tytéž termíny nalezeny v článcích více autorů. V některých jsou užity v jednotném, v jiných v množném čísle. Z důvodu jednotnosti jsou proto všechny takové termíny zde uvedeny v jednotném čísle. Jsou řazeny abecedně kurzivou.
6 Plačiau apie lietuviškus V. Kudirkos medicinos terminus žr. Zemlevičiūtė 2008: 142–155.
7 Druhové termíny jsou uvedeny v závorkách vedle termínu nadřazeného.
156
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 4VrpKdr 1889 9 139, melancholie se sebevražednými myšlenkami VrpKdr 1895 9/10 157, melancholie s myšlenkami na pronásledování VrpKdr 1895 9/10 157, nespavost VrpPMat 1890 1 5, zápal očního nervu VrpPMat 1890 7 106, prostý průjem VrpPMat 1890 2 21, progresivní obrna VrpJsl 1891 12 184. puchýřky VrpPMat 1891 4 55, hnisavý zánět VrpKdr 1895 9/10 156, spála VrpKpr 1897 3 42, revmatismus VrpPMat 1890 10 154, ochrnutí kloubů VrpKdr 1889 3 41, vzteklina (ě? – P. Z.) VrpPMat 1890 10 153, VrpPMat 1891 4 55 (lidská vzteklina (ě? – P. Z.) VrpPMat 1890 10 153), měsíční krvácení8 VrpKpr 1897 3 42, kostní skrofulóza VrpPMat 1891 4 55, skrofulóza lymfatických uzlin VrpPMat 1891 4 55, kloubní skrofulóza VrpPMat 1891 4 55, prudké kýchání VrpKdr 1889 4 61, změkčení mozku VrpKdr 1895 9/10 157, tabáková opilost VrpKdr 1889 11 168, pravé neštovice VrpPMat 1890 9 138. VrpPMat 1891 4 55, trundys9 VrpKpr 1897 3 42, kožní lupus VrpPMat 1891 4 55, zánět dásní VrpKdr 1889 3 41, zánět hrdla VrpKdr 1889 3 41, zánět mozku VrpKdr 1895 9/10 157, zácpa VrpPr. 1889 12 184, žiedai10 VrpKpr 1897 3 42 atd.
1.2. Názvy činností, procesů, stavů a vlastností.
Do této skupiny se řadí názvy abstraktního významu související s medicínou, např.: altruistické pocity VrpJsl 1891 11 167, odtažení tváří VrpJsl 1890 3 38, činnost tkání VrpBgd 1889 2 22, vyšší pocity VrpJsl 1891 10 151, bdělost VrpSMat 1891 1 10, značné rozšíření krčního úhlu VrpJsl 1890 4 54, mravnost VrpJsl 1891 9 135, mravní pocity VrpJsl 1891 9 134, mravnost VrpJsl 1891 9 134, VrpJsl 1891 10 151, VrpJsl 1891 11 166, VrpJsl 1891 12 183 (mravnost duševně nemocných VrpJsl 1891 11 166, VrpJsl 1891 12 182, mravnost nemocného VrpJsl 1891 12 183), tělesné zdraví VrpJsl 1891 12 184, funkce VrpKdr 1895 9/10 156 (funkce žaludku VrpKpr 1897 1 9), hloubka spánku VrpBgd 1889 2 22, léčba „homeopatií“ VrpAlk 1890 7 97, život VrpBgd 1889 2 20, VrpJsl 1891 12 183, VrpJsl 1891 9 135, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139, VrpPMat 1890 10 154, životní síla VrpJsl 1891 11 167, hypotéza VrpJsl 1890 4 54, VrpJsl 1890 5 68, vdechnutí VrpPMat 1891 4 57, vydechování VrpKdr 1889 9 139, mineralizace VrpPMat 1890 6 92, smrt VrpBgd 1889 2 20 (smrt plodu VrpPMat 1890 2 21, náhlá smrt VrpKdr 1889 4 61), mumifikace VrpPMat 1890 8 123, normální spánek
8 Viz měsíční krvácení „měsíčky, menstruace“ LKŽ.
9 Viz trundys „otok chodidla, paty nebo prstu na noze“ LKŽ.
10 Viz žiedai „menstruace“ LKŽ.
Terminologija | 2009 | 16
157
Page 5VrpBgd 1889 2 22, úsudek VrpJsl 1890 4 54, sebevražda VrpKdr 1895 9/10 157, pocity VrpBgd 1889 2 20, šířka nozder VrpJsl 1890 4 53, vrozenost11 VrpBgd 1889 2 20, mravní povaha VrpJsl 1890 4 54, průměrná povaha VrpJsl 1890 5 68, povaha rozumu VrpJsl 1890 4 54, psychický stav VrpJsl 1891 1 11 166, psychická činnost VrpJsl 1891 1 11 166, VrpJsl 1891 9 134, psychologická analýza duševní nemoci VrpJsl 1891 10 153, radikální léčba VrpPMat 1891 4 57, reflexní citlivost VrpKdr 1889 1 9, soucit12 VrpJsl 1891 10 151, VrpJsl 1891 11 166, VrpJsl 1891 9 134, smrt VrpKdr 1889 3 40, VrpPMat 1890 6 91, VrpPMat 1891 4 54, VrpPMat 1890 2 21, VrpPMat 1890 8 123, vědomí13 VrpJsl 1891 10 152, VrpJsl 1891 11 166, VrpJsl 1891 12 183, porozumění14 VrpJsl 1891 9 135, narušení15 nervového systému VrpJsl 1891 12 183, zpevnění kostí VrpJsl 1890 3 38, VrpJsl 1890 4 54, bušení srdce VrpKdr 1889 2 25, měchýř VrpKdr 1889 4 60, nižší pocity VrpJsl 1891 10 151, nižší pocity VrpJsl 1891 10 151, trávení16 VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 8 120 atd.
1.3. Názvy částí těla a orgánů a jimi vytvářených tekutin.
Těmito názvy se označují pojmy z lidské anatomie a fyziologie, např.: oční bělmo VrpKdr 1889 3 41, oční sítnice VrpKdr 1889 10 152, slzné cesty VrpKdr 1889 460, nervová tkáň VrpJsl 1890 5 69, zubní dřeň VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139, zubní sklovina VrpKdr 1889 9 139, mozková hmota VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1889 10 153, VrpKdr 1889 1 9, levé srdce VrpBgd 1889 2 21, slinivka VrpKdr 1889 8 120, nohy VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 3 41, VrpPr. 1889 12 184, VrpPMat 1890 2 20, VrpKdr 1895 9/10 156, krev VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 10 152, VrpKdr 1895 9/10 156, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 11 168, VrpBgd 1889 2 21, VrpJsl 1890 5 69, VrpKpr 1897 3 42, VrpPMat 1890 9 138, VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 5 69, dýchací cesty VrpKdr 1889 10 152, pohlavní orgány VrpKdr 1895 9/10 157, hnis VrpPMat 1890 6 91, VrpPMat 1890 7 106, svaly VrpJsl 1890 3 38 (svaly spánkové kosti VrpJsl 1890 4
11 Viz vrozenost „přirozenost“ LKŽ.
12 Viz soucit „přívětivost, vzájemný soucit“ LKŽ.
13 Viz vědomí 1. „vědomí“, 2. „úsudek, chápavost“ LKŽ.
14 Viz porozumění „pochopení, znalost“ LKŽ.
15 Viz zpevnit „postavit, vystavět“ LKŽ.
16 Viz trávení „trávení“ LKŽ.
158 Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 653, spánkové svaly VrPₚₛₗ 1890 4 53), smyslové orgány VrPₚₛₗ 1891 10 151, tváře VrPₚₛₗ 1890 5 68, VrPₚₘₐₜ 1890 8 123, závoj plicní VrPₖdᵣ 1895 9/10 156, pleurální blána plic VrPₖdᵣ 1895 9/10 156, vlasy VrPₚₛₗ 1890 5 68, prsty na nohou VrPₚₘₐₜ 1890 2 20, pot VrPᵣ. 1889 12 184, VrPₖdᵣ 1889 3 41, šlachy VrPₖdᵣ 1889 3 41, VrPₖdᵣ 1889 8 120, VrPₚₘₐₜ 1890 5 72, mužské semeno VrPₚₘₐₜ 1890 10 154, bederní mozek VrPₖdᵣ 1889 10 153, trup VrPₚₘₐₜ 1890 2 20, šlachy VrPᵦgᵈ 1889 2 21, VrPₖdᵣ 1889 9 139, postranní víčka nosních dírek VrPₚₛₗ 1890 4 54, obličejové kosti VrPₚₛₗ 1890 4 54, vnitřní orgány VrPₚₘₐₜ 1891 4 57, cesty dýchací VrPᵣ. 1889 12 184 a další.
1.4. Názvy léčebných a jiných prostředků.
Část termínů této významové skupiny (názvy léčiv, léčivých rostlin a jejich částí, chemických a jiných látek) jsou farmaceutické termíny, např.: listy arniky VrPₖₚᵣ 1897 3 42, květy arniky VrPₖₚᵣ 1897 3 42, dubová kůra VrPₖₚᵣ 1897 3 41, china VrPₚₘₐₜ 1890 10 154, chloralhydrát VrPᵦgᵈ 1889 2 20, chlorofyl VrPₖdᵣ 1889 1 8, VrPₖdᵣ 1889 3 40, dexrin VrPₖdᵣ 1889 2 25, VrPₖdᵣ 1889 8 120, dezinfekční tekutiny VrPₚₘₐₜ 1890 8 123, hlízky VrPₖₚᵣ 1897 1 9, hlíza VrPₖₚᵣ 1897 3 42, máta VrPₖₚᵣ 1897 3 42, uspávací léky VrPᵦgᵈ 1889 2 21, morfin VrPᵦgᵈ 1889 2 20, VrPₚₘₐₜ 1890 1 4, měsíčky VrPₖₚᵣ 1897 3 41, pupečníky VrPₖₚᵣ 1897 3 42, šťavelová kyselina VrPₖdᵣ 1889 3 40, vnější léky VrPₖdᵣ 1889 3 41, šťavelová kyselina VrPₖdᵣ 1889 3 40, pryskyřice VrPₖdᵣ 1889 1 8, čertovo lejno VrPₚₘₐₜ 1890 1 4, VrPₚₘₐₜ 1890 2 20, olšová kůra VrPₖₚᵣ 1897 3 42, vinný líh VrPₖdᵣ 1895 9/10 155. Do této skupiny se řadí také některé klinické termíny (názvy léčebných postupů a zdravotnických přístrojů), např.: stříkačka VrPₚₘₐₜ 1891 4 57, karanténa VrPₚₘₐₜ 1890 8 123, mikroskop VrPₖdᵣ 1889 1 9, VrPₚₘₐₜ 1890 4 59. Kromě toho část názvů patřících do této skupiny označuje lidové léčebné prostředky (potraviny, předměty denní potřeby apod.), např.: pivo VrPₛₘₐₜ 1891 1 10, řepná šťáva VrPₖₚᵣ 1897 3 41, hovězí lůj VrPₖₚᵣ 1897 3 41, vepřové sádlo VrPₖₚᵣ 1897 3 41, med VrPₖₚᵣ 1897 3 41, mýdlo VrPₚₘₐₜ 1890 8 123, mléko VrPₚₘₐₜ 1890 2 21, cibule VrPₖₚᵣ 1897 3 41.
1.5. Označení osob. Těmito označeními se pojmenovávají osoby spojené s lékařskou vědou a praxí, např.: al’kohोलikas VrPₚₛₗ 1891 12 183, boba – daktarका VrPₚₘₐₜ 1890 2 21, doriškai- mažaprotis VrPₚₛₗ 1891 11 166, doriškai-silpnaprotis VrPₚₛₗ 1891 11 166, dvasios ligoniai VrPₖdᵣ 1895 9/10 157, dvasiškai-sergantys VrPₚₛₗ 1891 9 134, VrPₚₛₗ 1891 10 150, VrPₚₛₗ 1891 11 166, VrPₚₛₗ 1891 12 182, rodička VrPₚₘₐₜ 1890 8 123, opilec
Terminologija | 2009 | 16
159
Page 7VrpKdr 1895 9/10 156, VrpKdr 1895 11 173, hysterici VrpJsl 1891 11 167, morfinista VrpJsl 1891 9 134, mumie VrpPMat 1890 8 123, psychopatka VrpJsl 1891 11 167, nedonošený plod VrpPMat 1890 2 21, plod dvou organismů s odlišnou konstitucí VrpJsl 1890 5 69 a další.
1.6. Názvy věd. Do této skupiny se řadí názvy lékařských vědních oborů a věd souvisejících s medicínou, např.: bakteriologie VrpPMat 1891 4 55, chirurgie VrpPMat 1890 8 123, fyziologie VrpBgd 1889 2 22, homeopatie VrpAlk 1890 7 97, patologie VrpKdr 1889 9 139, psychiatrie VrpJsl 1891 9 136. VrpJsl 1891 10 152, terapie VrpKdr 1889 11 168 a další.
1.7. Įstaigų pavadinimai. Ši grupė apima gydymo įstaigų pavadinimus, pvz.: klinika VrpPMat 1891 4 56, VrpKdr 1895 9/10 157, ligonbutis VrpPMat 1890 7 105, VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1891 4 55, VrpJsl 1891 12 183, namai sumišėlių VrpKdr 1895 9/10 157 ir kt.
2. PŮVOD LÉKAŘSKÝCH TERMÍNŮ
V tomto článku se lékařské termíny podle původu z hlediska litevštiny dělí na termíny litevského původu, výpůjčky a hybridy17. Tři pětiny (60%) zkoumaných termínů jsou litevského původu. Výpůjčky tvoří pouze pětinu (20%) všech termínů, stejně velký podíl mají také termíny smíšeného původu18.
2.1. Termíny litevského původu. Varpe Autoři, kteří ve Varpu psali o lékařských otázkách, ve svých článcích používali především názvy částí těla a orgánů litevského původu, jimi vylučovaných tekutin, nemocí a jejich příznaků i chorobných stavů, osob, činností souvisejících s medicínou, procesů, stavů a vlastností. Tyto názvy tvoří více než polovinu všech termínů. Některé z uvedených názvů se staly termíny současného jazyka lékařské vědy, jiné se v něm již nepoužívají.
2.1.1. Termíny litevského původu užívané v současném jazyce lékařské vědy.Je třeba říci, že značná část termínů z lékařských článků časopisu Varpas se v současném lékařském jazyce ustálila. Mnoho výrazů převzatých z živého jazyka a starých písemností, které tvoří jádro současné litevské anatomické terminologie, označujících části těla
Za hybridy se považují pouze taková slova, která mají složky litevského a cizího původu (viz (Gaivenis, Keinys 1990: 78), např. houba.17
K termínům smíšeného původu se řadí jednoslovné hybridy, např. boulička, a víceslovné termíny s komponenty různého původu, např. chronická nemoc, lékařská věda.18
160
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 8ir organų pavadinimų (tai liudija LKŽ duomenys) rasta Varpo medicinos straipsniuose, pvz.: akįs VrpKdr 1895 9/10 155, VrpKdr 1889 1 8, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 10 152, Vrpr. 1889 12 184, VrpJsl 1890 5 68, VrpKdr 1895 11 174, VrpKpr 1897 3 42, ausis VrpKdr 1889 3 41, VrpPMat 1890 2 20, burna VrpKdr 1889 3 40, VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1889 9 139, VrpJsl 1890 3 38, VrpJsl 1890 4 53, VrpJsl 1890 5 68, VrpPMat 1890 7 106, dantis VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 11 168, VrpJsl 1890 3 39, galva VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 10 153, VrpKdr 1889 11 168, VrpPMat 1890 1 5, VrpPMat 1890 2 21, VrpPMat 1891 4 54, VrpKdr 1895 11 175, VrpKpr 1897 3 42, gomurys VrpKdr 1889 9 139, inkštas VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1895 9/10 157, kakta VrpJsl 1890 4 54, VrpKdr 1889 3 41, kaulas VrpJsl 1890 3 38, VrpPMat 1891 4 55, VrpKpr 1897 3 42, kepenyys VrpKdr 1895 9/10 156, koja VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 3 41, Vrpr. 1889 12 184, VrpPMat 1890 2 20, VrpKdr 1895 9/10 156, nosis VrpKdr 1889 3 40, VrpKdr 1889 4 60, VrpPMat 1890 2 20, VrpJsl 1890 5 68, pilvas VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 8 120, VrpPMat 1890 7 105, VrpKdr 1895 9/10 157, VrpKpr 1897 3 41, pirštas VrpPMat 1890 2 21, VrpPMat 1890 7 106, VrpKpr 1897 3 41, ranka VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 3 41, Vrpr. 1889 12 184, VrpPMat 1890 2 20, VrpJsl 1890 3 39, VrpJsl 1890 4 54, VrpJsl 1890 5 54, VrpPMat 1890 8 123, VrpKdr 1895 11 174, veidas VrpKdr 1889 3 41, VrpJsl 1890 3 38, VrpJsl 1890 4 53, VrpJsl 1890 5 68, VrpKdr 1895 9/10 156, žarna VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 3 41, VrpPMat 1890 5 72, VrpPMat 1890 8 123 ir kt. Dalies anatomijos ir fiziologijos terminų rašyba dabar yra kitokia, pvz.: ašara VrpKdr 1889 4 60, Vrpr. 1889 12 184 – dabar ašara, krūtinė VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 10 152 – dabar krūtinė, kūnas VrpBgd 1889 2 20, VrpKdr 1889 3 40, VrpJsl 1890 3 37, VrpJsl 1890 4 53, VrpJsl 1890 5 69, VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 9 138, VrpPMat 1890 10 154, VrpSMat 1891 1 11, VrpPMat 1891 4 55, VrpJsl 1891 10 151, VrpKpr 1897 3 42 – dabar kūnas, lupa VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1889 9 139 – dabar lūpa. Kai kurie anatomijos terminai varijavo (daugiausia tai rašybos ir fonetiniai variantai), pvz.: liežūvis VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1889 9 139, Vrpr. 1889 12 184 / liežūvis VrpKdr 1889 3 41, oda VrpKdr 1895 9/10 157 / ūda VrpBgd 1889 2 21 / uoda VrpJsl 1890 4 54, VrpJsl 1890 3 38, VrpPMat 1890 2 20, VrpPMat 1890 7 105, plaučiai VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 10 153, VrpPMat 1891 4 55, VrpKdr 1895 9/10 156 / plauczei VrpKdr 1889 1 8, VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 10 152 / plaucziai VrpKdr
Terminologija | 2009 | 16
161
Page 91889 10 152, sunariai VrpPMat 1891 4 55 / sanariai VrpKdr 1895 9/10 156, smegens VrpBgd 1889 2 22 / smagens VrpBgd 1889 2 21 / smegenys VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 3 41, VrpPMat 1890 2 21, VrpPJs 1890 3 39, VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1891 4 55, VrpPJs 1891 12 183, VrpKdr 1895 9/10 156 / smagenys VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1889 4 61, VrpKdr 1889 11 168, VrpPJs 1891 11 167, szirdis VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 3 41, VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1889 10 152 / širdis VrpPMat 1890 2 20, VrpKdr 1895 9/10 156, vidurei VrpKdr 1889 1 9. VrpKdr 1889 9 139 / viduriai VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139, VrpPMat 1890 2 21, VrpAlk 1890 7 98, VrpKdr 1895 9/10 156, VrpKpr 1897 1 9, žandas VrpPJs 1890 3 38, VrpPJs 1890 4 53 / žandas VrpKdr 1889 3 41. Totéž platí i pro některé názvy činností a procesů, např.: gydymas VrpAlk 1890 7 97, VrpPMat 1890 8 123 / gydymas VrpKdr 1895 9/10 155, VrpPMat 1891 4 55, VrpPMat 1890 2 21, VrpPMat 1890 10 153, VrpPMat 1891 4 55, kvėpavimas VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139 / kvėpavimas VrpBgd 1889 2 21, skiepijimas VrpPMat 1890 9 138, VrpPMat 1890 10 153 / skiepyjimas VrpPMat 1891 4 56.
V současné klinické terminologii se vyskytuje řada ustálených názvů nemocí, jejich příznaků a chorobných stavů, které používali autoři lékařských článků časopisu Varpo (pravopis jen některých se liší od pravopisu dnes užívaných termínů), např.: cziaudėjimas VrpKdr 1889 4 60, kepenų diegliai VrpKdr 1895 9/10 156, drebulys VrpKdr 1889 3 41, džiova VrpKdr 1889 10 152, VrpKdr 1889 11 168, VrpPMat 1891 4 54 / džiova VrpPMat 1890 10 153, VrpKpr 1897 3 41, gelta VrpKpr 1897 1 10, karpa VrpKpr 1897 3 42, karštis VrpKdr 1889 3 41 / karštis VrpKpr 1891 4 55, VrpKpr 1897 3 42, karštligė VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 9 137, VrpPMat 1891 4 54 / karštligė VrpPMat 1890 7 106 / karštligės nom. pl. VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 9 138, VrpPMat 1890 10 153 / karštligės VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 10 154, VrpPMat 1891 4 54, kosulys VrpKdr 1889 3 40, VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 10 152, VrpR. 1889 12 184, mišlungis VrpKpr 1897 3 42, miežis VrpKpr 1897 3 42, niežai VrpKpr 1890 7 105, priepuolis VrpPJs 1891 11 167 / priepūlis VrpKdr 1889 4 61, raupai VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 12, VrpPMat 1890 9 138, VrpPMat 1891 4 54, VrpKpr 1897 3 42, silpnaprotytė VrpPJs 1891 12 184 / silpnaprotystė VrpKdr 1895 9/10 157, plaučių uždegimas VrpPMat 1890 7 106, vėmimas VrpKdr 1889 3 41, VrpR. 1889 12 184, VrpPMat 1890 1 5, vėžys VrpKdr 1889 9 139 / vėžys VrpKpr 1897 3 42, viduriavimas VrpPMat 1890 2 20, vilkas VrpKdr 1889 4 60, VrpPMat 1891 4 56, žaizda VrpKdr 1895 9/10 157, žegsejimas VrpKdr 1889 3 41 atd.
162 Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 10Dabartinėje vartosenoje yra išlikusių Varpo medicinos straipsniuose rastų asmenų pavadinimų, pvz.: beprotis VrPJsl 1891 10 151, kudikis VrPKdr 1895 11 174, lavonas VrPPbgd 1889 2 21, VrPPMat 1890 7 106, vaisius VrPPMat 1890 10 154, ir įvairias abstrakčias su medicina susijusias sąvokas įvardijančių pavadinimų, pvz.: atmintis VrPKdr 1889 4 61, badas VrPKdr 1889 11 168, gimdymas VrPPMat 1890 7 106, jautimas VrPJsl 1891 10 152, VrPJsl 1891 9 135, kvapas VrPPr. 1889 12 184, miegas VrPPbgd 1889 2 20, VrPKdr 1889 2 25, VrPKdr 1889 3 41, prigimtis VrPJsl 1890 5 68, protus VrPJsl 1890 4 54, VrPJsl 1890 5 69, VrPJsl 1890 4 54, VrPJsl 1890 5 69, VrPJsl 1891 11 168, VrPJsl 1891 12 182, VrPJsl 1891 11 168, VrPJsl 1891 12 182, VrPSMat 1891 1 9, sapnas VrPJsl 1891 12 183, sveikata VrPKdr 1889 1 8, VrPKdr 1889 3 40, VrPKdr 1889 11 168, VrPPMat 1890 1 4, VrPPMat 1890 2 21, VrPPMat 1891 4 54, VrPPMat 1890 7 105, VrPPMat 1890 8 123, VrPPMat 1890 10 154, VrPSMat 1891 1 11, VrPSMat 1891 3 41, VrPJsl 1891 10 152, VrPJsl 1891 12 183 ir kt. Tebevartojamas P. Matulaičio straipsnyje rastas įstaigos pavadinimas gimdymo namai VrPPMat 1890 8 123.
Některé termíny z článku M. Kuprevičiuse „Lietuviški ligų vardai“, například: dederinė, dieglys, drugys, dusulys, gumbas, pleiskanos, prietvaras, se nyní užívají v jiných významech. Dederinė (dėdiruenės19 – lichen scrophulosorum VrPKpr 1897 3 41) tento lékař zaznamenal jako „kerpligės“ (dnes lichen znamená kerpligė MedŽ 302, zatímco dederinė – pityriasis MedŽ 439), dieglys (dieglys – neuralgia VrPKpr 1897 3 41) – „neuralgijos“ (dnes diegliai znamená (bolesti břicha) colica MedŽ 112, zatímco neuralgia – neuralgija, nerviniai skausmai MedŽ 373), drugys (drugys – febris intermittens VrPKpr 1897 3 41) ve významu „periodické horečky“ (dnes febris intermittens yra protarpinis karščiavimas MedŽ 200, zatímco drugys – malaria MedŽ 324).
Diskusi v tehdejším tisku vyvolal termín gumbo užívaný v běžném jazyce. Roku 1896 se S. Matulaitis v novinách Ūkininkas pokusil objasnit otázku „Co je to nemoc gumbas?“: „naši lidé nazývají g u m b u20 mnoho nemocí. Žena, která onemocní ženskou chorobou, říká, že ji trápí g u m b a s; podobně říká i někdo, kdo trpí nějakou střevní chorobou, že má g u m b u. Muži, kteří onemocněli, ať už žaludeční nebo střevní či jinou chorobou břicha, si stěžují na g u m b o. Jeden si mi dokonce stěžoval, že má g u m b a v hlavě. Mnozí věří, že ten g u m b a s je nějaký živý tvor, který se tu zvedá vzhůru ve stře-
19 V článku M. Kuprevičiuse „Lietuviški ligų vardai“ jsou litevské termíny i jejich latinské ekvivalenty psány velkými písmeny.
20 Termíny jsou v této i dalších ilustračních větách vyznačeny proloženým písmem autorkou tohoto článku.
Terminologija | 2009 | 16 163
Page 11vech, pak zase klesá. <...> proto když nám někdo říká, že trpí g u m b u, ještě neznáme jeho skutečnou nemoc, víme jen, že ho bolí žaludek, střeva, játra nebo ženské orgány (pokud je pacientkou žena)“ (Matulaitis 1896: 4 28). Roku 1897 vyšel ve Varpe článek M. Kuprevičiuse „Jaké nemoci se říká gumbu?“, v němž autor „chtěl ze své strany připojit několik slov na vysvětlení termínu „gumbas“, užívaného našimi lidmi v medicíně“ (Kuprevičius 1897: 1 9). Podle lékaře „bychom měli g u m b u nazývat pouze tu patologickou formu, která se latinsky nazývá Catarrhus ventriculi, neboli řecky Gastritis“ (Kuprevičius 1897: 1 9). V jeho seznamu litevských názvů nemocí najdeme vedle gumbo zapsaný další latinský ekvivalent – gastritis chronica. První medicínský význam slova gumbo v LKŽ je „výrůstek, otok, boule (na lidském těle), vřed, bolák“ Tv, Varn, Vkš, Šts; druhý „žaludeční katar nebo jiná bolest střev; silná bolest břicha“ Vžns, Ck, Vv, Sg, Ašb. V těchto dvou významech se slovo gumbas užívá v běžném jazyce.
V uvedeném článku M. Kuprevičiuse termín dusulys – astma bronchiale VrpKpr 1897 3 41 znamená „bronchiální astma“ (dnes asthma bronchiale je bronchinė astma MedŽ 61 a dusulys – dyspnoea MedŽ 160), pleiskanos je seborrhoea sicca VrpKpr 1897 3 42 (dnes seborrhoea sicca znamená sausojį seborėja MedŽ 495 a pleiskanos – furfur MedŽ 215), prietvaras je miserere VrpKpr 1897 1 10, VrpKpr 1897 3 42 (dnes miserere odpovídá termínu vėmimas išmatomis MedŽ 343, zatímco prietvaras je synonymem pro vidurių užkietėjimo (lat. obstipatio MedŽ 384).
V. Kudirka a M. Kuprevičius ve svých článcích užívali termín sloga v širším významu. Sloga v současném jazyce lékařské vědy znamená pouze „zánět nosní sliznice“ (lat. rhinitis MedŽ 485). V článcích uvedených lékařů se sloga užívala také pro označení zánětů sliznic jiných orgánů (úst, hrdla, patra, břicha, plic, žaludku), například: paprasta skilvio sloga VrpKdr 1895 9/10 156, sloga pilvo VrpKdr 1889 9 139, slogos gerklės – laryngitis VrpKpr 1897 3 42 (dnes laringitas, gerklų uždegimas MedŽ 295), slogos gomurio – pharyngitis VrpKpr 1897 3 42 (dnes faringitas, ryklės uždegimas MedŽ 432), slogos plaučių – bronchitis VrpKpr 1897 3 42 (dnes bronchitas, bronchų uždegimas MedŽ 80).
Je třeba poznamenat, že v Varpu se v lékařských článcích vyskytovaly takové termíny, které se zachovaly v současném lékařském jazyce, ale měly ještě synonyma. Například šílenství M. Kuprevičius nazýval také horečkou, např. horečka (šílenství) – typhus VrpKpr 1897 3 42, žloutenka – gėltlige VrpKpr 1897 3 41. Tuberkulózu P. Ma-
164 Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai.
Page 12Matulaičio nazývaná termíny džiova ir sausligė, např.: džiova Vrₚₚₘₐₜ 1890 10 153, sausligė Vrₚₚₘₐₜ 1891 4 54 / Vrₚₚₘₐₜ 1890 6 91, Vrₚₚₘₐₜ 1890 7 106, Vrₚₚₘₐₜ 1891 4 54, zatímco J. Jasiulaitis používal pouze termín sausligė Vrₚⱼₛₗ 1890 5 68. Kromě termínů ligonis Vrₚⱼₛₗ 1891 9 135, Vrₚⱼₛₗ 1891 10 150, Vrₚⱼₛₗ 1891 11 166, Vrₚⱼₛₗ 1891 12 183, gydytojas Vrₚⱼₛₗ 1891 10 152, J. Jasiulaitis používal také termíny apsirgusis, liginamas is, pacientas, sergantis, sergantysis, vaistytojas (podrobněji o těchto termínech viz 2. 1. 2. 3).
2.1.2. Termíny litevského původu a jejich zdomácnělé ekvivalenty, které se v současném jazyce lékařské vědy nepoužívají.
Snad nejzajímavější částí litevsky utvořených termínů v lékařských článcích Varpu jsou označení konkrétního a abstraktního významu, která se nedostala do současné lékařské terminologie. Zvláště hojné jsou dnes neužívané anatomické termíny (názvy částí těla a orgánů) a klinické termíny (názvy nemocí); najde se také několik dalších termínů jiného významu, které se neujaly (názvy osob, léčebných zařízení aj.). Některými z nich se zde podrobněji zabýváme².
2.1.2.1. Názvy částí těla a orgánů. J. Jasiulaitis nazýval obočí (lat. supercilium MedŽ 522) v článku z roku 1890 výrazem bruviiu: „Nevyvolává snad zvyk svrašťovat bruv ius v nich postupně nesmazatelnou rýhu?“ Vrₚⱼₛₗ 1890 3 38. Jde o staré litevské slovo z živé mluvy (Adutiškis, Bartninkai), které užíval K. Sirvydas. P. Matulaitis v článku z téhož roku tento přídavný oční orgán označoval termínem antakis Vrₚₚₘₐₜ 1890 9 138, který se v současném jazyce medicíny používá dodnes.
Ve významu „tkáň“ (lat. tela MedŽ 532) se užívaly tři termíny – auda, audeklas ir audimas. J. Bagdonas a V. Kudirka ve svých článcích z roku 1889 používali termín auda (audos), např.: audos Vrₚᵦg 1889 2 21, Vrₚₖdᵣ 1889 9 139, Vrₚₖdᵣ 1889 8 120 (kūno audos Vrₚₖdᵣ 1889 1 9, Vrₚᵦg 1889 2 21, maitinimo audos Vrₚᵦg 1889 2 21, organizmo audos Vrₚₖdᵣ 1889 9 139, Vrₚₖdᵣ 1889 2 25, Vrₚₖdᵣ 1889 1 9 / audos organizmo Vrₚₖdᵣ 1889 1 9, smagenų audos Vrₚᵦg 1889 2 21), plaučių auda Vrₚₖdᵣ 1889 9 139. Podle údajů LKŽ se výraz auda ve významu „tkáň“ v živé mluvě nepoužívá. J. Jasiulaitis v tomto významu užíval termín audimas Vrₚⱼₛₗ 1890 3 38, zatímco P. Matulaitis používal audeklas Vrₚₚₘₐₜ 1890 7 106, Vrₚₚₘₐₜ 1890 9 138, Vrₚₚₘₐₜ 1891 4 57. LKŽ ukazuje, že ani audimas, ani audeklas nemají lékařský význam, ačkoli
2)Často se pro označení jednoho pojmu synonymně užívalo několik termínů, a to buď u téhož autora, nebo u různých autorů – buď pouze litevského původu, nebo litevského původu a přejatých. V této podkapitole jsou uvedena všechna synonyma označující tentýž pojem.
Terminologija | 2009 | 16
165
Page 13posledně uvedený se v současném jazyce lékařské vědy používá jako synonymum pro audinio.
P. Matulaitis v článku „Mikroorganizmy“ označoval termíny baltieji kraujo skrduliai, baltieji skrduliai buňku, která pohlcuje a tráví jiné buňky či částice (lat. phagocytus MedŽ 431): „Třetí se domnívají, že b í l é k r v i n k y v boji s bakteriemi tak zesílí, že pak snadno zneškodní bakterie, které pronikly do těla. Nejvědečtější je tato poslední teorie: předložil ji profesor Mecznikov; Mecznikov ukázal, že b í l é k r v i n k y, jak u nižších, tak u vyšších živočichů i u člověka vykonávají velmi důležitou práci: chytají a požírají každou nepotřebnou věc, která se dostala do tkání. <...> vylitá krev již není potřebná; tuto krev, takříkajíc, také pozřou b í l é k r v i n k y a modřina zmizí. Mecznikov proto nazval b í l é k r v i n k y fagocitais (doslova: požírači)“ VrpPmat 1890 9 138. Tento lékař v témže článku používal také současný termín fagocitas.
Svazek vláken, jímž se podnět dostává do mozku (lat. nervus MedŽ 369), nazývali J. Bagdonas a V. Kudirka litevským termínem dirksnė, např.: dirksnės VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 10 153 (gardumo dirksnės VrpKdr 1889 3 41, ploniu dirksės (dirksnės? – P. Z.) VrpKdr 1889 4 60): „Činnost tkání a celého ústrojí je pod dohledem d i r k s n i u²², z nichž nejdůležitější pro zachování života se nacházejí v galvos smegenyse“ VrpBgd 1889 2 21. LKŽ uvádí dirgsnė jako slovo V. Kudirk y, ale na základě údajů z časopisu Varpo by mohlo jít také o novotvar J. Bagdonase. V. Kudirka, P. Matulaitis a S. Matulaitis označovali svazek vláken také přejatým výrazem nervas, např.: nervai VrpPmat 1890 1 4, VrpSmat 1891 1 9, nervų sistema VrpKdr 1895 9/10 157.
Nálevkovitá trubice (lat. pharynx MedŽ 433) byla u V. Kudirk y a P. Matulaičiše označována termínem gerklė VrpKdr 1889 9 139 / gerklė VrpKdr 1889 10 152, VrpPmat 1890 7 105: „<...> jestliže se mikroorganismy dostanou na naši kůži, do břicha a do h r d l a, co se s nimi tam děje, zda se tam snad nemnoží a neškodí člověku?“ VrpPmat 1890 7 105, „Pravda, zpočátku ještě zvířecí chlupy vypudí téměř všechny saze (tehdy je hlen černý), ale později jich ‚nestačí‘ a saze pak obloží h r d l o jako nějaký komín.“ VrpKdr 1889 10 152. Tento orgán trávicí soustavy P. Matulaitis v jiném článku z téhož roku 1890 označoval také termínem kosere: „jestliže člověk ještě ne
22Termíny jsou v této i dalších ilustračních větách vytištěny kurzivou v originále.
166
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 14začal zvracet, strkat prst do k o s e r e, aby zvracel“ VrPMat 1890 2 21. Podle údajů LKŽ se toto slovo ve významu „hltan“ dodnes užívá v živém jazyce, zatímco v současném lékařském jazyce se ustálil termín ryklė.
Ve významu „cévy (krevní cévy, mízní cévy atd.)“ (lat. vas MedŽ 577) užívali J. Bagdonas a V. Kudirka termín indai VrPBgd 1889 2 21 (plaučių indai VrPKdr 1889 9 139). Tito lékaři ve svých článcích z roku 1889 užívali termín gysla v užším významu „žíla“: „Čistá krev se zadržuje v určitých cévách – arterijose (sunkese) a proto se nazývá arterijiniu, zatímco nečistá – v ž i l á c h a nazývá se gysliniu“ VrPBgd 1889 2 21, „<...> nečistá krev přechází do jiných krevních cév, do ž i l <...> VrPKdr 1889 9 139. Krevní cévy (lat. sanguineum MedŽ 577) V. Kudirka označoval termíny indai a indeliai, například: kraujo indai VrPKdr 1889 9 139, VrPKdr 1895 9/10 156, kraujo indelei VrPKdr 1889 4 61. Slovo indas ve významu „kanálek, žíla“ není v LKŽ doloženo z živého jazyka, zatímco slovo gysla ve významu „céva, kterou proudí krev nebo míza“ je doloženo z živého jazyka (Smilgiai, Naujamestis, Geistarai [Didvyžiai], Liškiava, Meteliai, Varanavas).
Krevní céva, kterou krev proudí ze srdce (lat. arteria MedŽ 50), se označovala dvěma způsoby – litevským termínem sunkė a přejatým slovem arterija. Druhý termín užíval J. Bagdonas, ale vedle něj v závorce uváděl litevský ekvivalent, například arterijos (sunkės): „Čistá krev se zadržuje v určitých cévách – v tepnách (s u n k ė s e)“ VrPBgd 1889 2 21. V. Kudirka užíval pouze termín litevského původu: „Krev vyživuje tkáně lidského organismu: při průtoku z levé strany srdce tepnami poskytuje tkáním potřebný degį, <...>“ VrPKdr 1889 9 139. V. Kudirka použil termín sunkė v devátém čísle, zatímco J. Bagdonas ve druhém. J. Bagdonas tedy užil termín sunkę dříve než V. Kudirka. V. Kudirka však byl redaktorem časopisu Varpo, takže je možné, že litevský termín sunkė byl v článku J. Bagdonase připsán do závorky vedle přejatého slova arterija samotným V. Kudirkou. Tento termín by tedy mohl být novotvarem V. Kudirk y. Potvrzuje to i LKŽ, kde je tento neologismus uveden jako slovo z díla V. Kudirk y.
V článku J. Jasiulaitise z roku 1890 je užit termín kaullavoniai (v LKŽ nezaznamenaný), který by mohl znamenat „žebra“: „Ve fyziologii je to pozoruhodně zjištěné, že všechny k a u l l a v o n i u s (grobūs) rostou tak, jak rostou, či dokonce rychleji než svaly, které na nich leží“ VrPJs 1890 3 38. Termín grobai uvedený vedle něj v závorce naznačuje, že tato slova byla užita jako synonyma; srov. grobas 1., „žebro“ Gdl, Al, Slm, Vad, Lš LKŽe. Ke kosti hrudníku připojené k páteři a hrudní kosti
Terminologija | 2009 | 16 167
Page 15kost hrudního koše (lat. costa MedŽ 125) J. Bagdonas označoval termínem szonkaulis VrpBgd 1889 2 21, který je dnes běžným anatomickým termínem. Ve významu „kosti pokrývající mozek“ užíval J. Jasiulaitis termín kiaušė VrpJsl 1890 4 53: „Svaly leží mezi lebkou a takzvanými poli umístěnými na vnější straně obličejových kostí.“ Podle LKŽ jde o slovo doložené v písemných pramenech (K, K. Donel, Blv, RB), nikoli z živého jazyka. Dnes se užívá termín kaukolė (lat. cranium MedŽ 125).
V článku P. Matulaitise z roku 1890 byl nalezen termín z oblasti pohlavních orgánů, který se v současném lékařském jazyce neujal. Ve významu „vajíčko“ (lat. ovulum MedŽ 405) užíval termín kiaušinukas: „nemoc se přenáší na plod jak mužským semenem, tak ženským v a j í č k e m“ VrpPMat 1890 10 154. Nepárový dutý orgán, v němž se vyvíjí a rodí plod (Anusevičienė, Cibas, Lilienė 2002: 142), se označoval termínem motė: „Ženy po porodu někdy onemocní těžkou horečkou; příčinou takových nemocí bývají porodní báby, které při porodu pracují s nečistýma rukama; tím se do m a t e dostávají bakterie, <...>“ VrpPMat 1890 7 106. Podle LKŽ je slovo motė ve významu „děloha“ doloženo pouze z písemných pramenů. V současném lékařském jazyce se ustálil termín gimda (lat. uterus MedŽ 571).
Arteriální krev V. Kudirka označoval termínem sunkinis kraujas: „<...> krev <...> poskytuje tkáním potřebný degį, díky němuž je krev červená (t e p n o v á k r e v), <...>“ VrpKdr 1889 9 139. Podle LKŽ by mohlo jít o termín vytvořený V. Kudirkou. J. Bagdonas tuto krev označoval dvěma termíny – artėrijinis kraujas VrpBgd 1889 2 21 a tyras kraujas VrpBgd 1889 2 21.
Pro označení žilní krve užívali J. Bagdonas a V. Kudirka termín gyslinis kraujas VrpBgd 1889 2 21, VrpKdr 1889 9 139, kraujas gyslinis VrpBgd 1889 2 21: „<...> nečistá krev přechází do jiných krevních cév, do žil (ž i l n í k r e v) <...>“ VrpKdr 1889 9 139, „Ž i l n í k r e v se shromažďuje v pravé části srdce, odkud ji srdce žene do plaučius, a odtud, když získá degtuvį, vtéká do levé části srdce, která ji rozvádí do všech částí těla k výživě tkání“ VrpBgd 1889 2 21. V LKŽ je slovo gyslinis uvedeno v jiných než lékařských významech. Termín žilní krev tedy mohl vytvořit J. Bagdonas nebo V. Kudirka. J. Bagdonas označoval žilní krev také termínem netyras kraujas VrpBgd 1889 2 21.
Termín užitý v článku P. Matulaitise z roku 1891 „O kochině – léku proti souchotinám“, limfatiški žirniai, by mohl označovat „mízní uzlinu“ (lat. nodi lymphatici axillares MedŽ 378): „bacily souchotin se nejen v plicích mohou
168
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 16usadit se, ale i v jiných částech těla: v kostech, kloubech (dna kloubů, kostí), v lymfatických uzlinách, mozku a dokonce i v mozku“ VrPPMat 1891 4 55. Do LKŽ je slovo hrášek zařazeno s jiným medicínským významem – „jedna ze zápěstních kůstek (os pisiforme)“.
Orgán tvořený tkání schopnou se stahovat (lat. musculus MedŽ 350) nazývali lékaři J. Bagdonas a P. Matulaitis termínem raumuo (v článcích se užíval tvar množného čísla raumenys VrPBgd 1889 2 21, VrPPMat 1890 7 105). Užívaly se také varianty raumens nom. pl. VrPJsl 1890 3 38, VrPJsl 1890 4 53 (raumens smilkininiai VrPJsl 1890 3 39), raumenės VrPBgd 1889 2 21. V témže článku J. Bagdonas svaly označil také termínem „maso“: „Tkáně našeho těla, jako například maso, mozek atd., se nyní prací opotřebovávají a k obnově potřebují potravu, kterou si přisvojují z krve“ VrPBgd 1889 2 21. LKŽ uvádí slovo mėsa ve významu „svaly“ z Eriskių, Dusetų, Tauragnų, Utenos, Skirsnemunės a Marcinkonių. V článku J. Jasiulaitise najdeme také latinský výraz muskulai VrPJsl 1890 3 38. V současném jazyce lékařské vědy se ustálil litevský termín raumuo.
Nosní dírky (lat. naris MedŽ 364) J. Jasiulaitis nazýval termínem šniurkšlės: „K takovým znakům je třeba připočítat také to zdvižení nosu, které činí šniurkšlės otevřenými a zepředu viditelnými, <...>“ VrPJsl 1890 4 53. Doklady užití slova šniurkšlė jsou do LKŽ převážně excerpovány z písemných pramenů (J, Sch, Ch), jeden doklad pochází z živé řeči (Sintautai), tímto slovem se však označuje nosní průchod zvířete, nikoli člověka (šniurkšlė 1. „nozdra zvířete“).
Tekutinu vylučovanou z organismu ledvinami (lat. urina MedŽ 568) J. Bagdonas a V. Kudirka označovali stejně – termínem szlapumas VrPBgd 1889 2 22, VrPKdr 1889 3 41, VrPKdr 1889 2 25, zatímco P. Matulaitis užíval termín myžalai VrPPMat 1890 6 92, VrPPMat 1890 7 106. Podle údajů LKŽ se slova šlapumas (Pv, Bgt, Įrb, Jsv, Yl, DūnŽ) a myžalai (Pc) ve významu „moč“ stále užívají v živé řeči, zatímco v současném lékařském jazyce se ustálil termín šlapimas.
Poslední část trávicího traktu, která začíná tenkým střevem a pokračuje až k řitnímu otvoru (lat. intestinum crassum MedŽ 276), P. Matulaitis označil termínem kamaronė žarna: „Při pití a jídle polykáme miliony mikroorganismů; nemáme si myslet, že všichni v břiše zahynou; nikoli, většina z nich zůstává naživu i u zdravého člověka; je jich mnoho, zvláště v kamaronė žarna, kde nestrávená potrava zůstává déle; <...>“ VrPPMat 1890 7 106. Dnes se užívá termín storoj žarna.
Terminologija | 2009 | 16 169
Page 172.1.2.2. Názvy nemocí. Infekční onemocnění bylo v článcích označováno termíny limpanti liga, limpančioji liga, například: limpanti liga VrpKdr 1889 10 153, limpančios ligos VrpKdr 1889 10 153, Vrpr. 1889 12 184, limpančiosios ligos Vrpr. 1889 12 184: Je pozoruhodné, že při epidemii influenzy se často současně vyskytují epidemie jiných nakažlivých nemocí, <...>“ Vrpr. 1889 12 184. Podle údajů LKŽ jsou limpančios (< lipti „lpět, být nakažlivý [o nemoci]“) ligos doloženy z Priekulė a Biržų, výraz limpanti liga pochází ze slovníku J. Brodovského Lexicon Germano-Lithuanicum et Lituanico-Germanicum.
Akutní hnisavý zánět prstu na ruce (lat. panaritium MedŽ 408) M. Kuprevičius nazýval termínem aptakys VrpKpr 1897 3 41. V LKŽ je toto slovo v uvedeném významu doloženo pouze z tohoto článku, autor však výraz aptakį zaznamenal z živé řeči. Dnes se toto infekční onemocnění označuje politevštěným latinským termínem panaricijus a litevským výrazem landuonis.
Akutní nakažlivé onemocnění (lat. typhus MedŽ 562) M. Kuprevičius a P. Matulaitis označovali třemi termíny – litevského původu karštine, šiltine a řeckého původu tifas. Například: karštinės (šiltinės) – typhus VrpKpr 1897 3 42, šiltinė VrpPMat 1890 7 106, tifas VrpPMat 1890 8 124, VrpPMat 1890 9 137, VrpPMat 1891 4 54. LKŽ uvádí slovo karštinė ve významu „horečka, tyfus, malárie“ z Kupiškio, Dusetų, Tauragnų, Kuktiškių, Alovės, Utenos, Druskininkų, Nočios a Paringio, zatímco šiltinė ve významu „takové akutní nakažlivé onemocnění (typhus)“ pochází z Telšiů, Salamiesčio, Pivašiūnů a Stirniů. V současném jazyce lékařské vědy se ustálil termín šiltinės.
Jednu z forem neurózy – hysterii (lat. hysteria MedŽ 262) – M. Kuprevičius označoval termíny priemetė (priepuola) – hysteria VrpKpr 1897 3 42, J. Aleksa výrazem priepuola: „<...> znám to pískání, zdá se mi, že je to priepuola“ VrpAlk 1890 7 97. Termíny priemetis, priepuola jsou v článcích obou lékařů uvedeny jako slova venkovského lidu (živé řeči). Slova priemetė (doložena je pouze varianta priemetė [Šmn]) a priepuola (Jnk, Kml, Nm, Zp, Vv, Bgt, Gs, Gl, Skr) jsou v LKŽ doložena z živé řeči, nikoli však ve významu „hysterie“, srov. priepuola „nervové onemocnění projevující se v záchvatech, abnormální duševní stav, projev takového stavu“, priemetė „nervové onemocnění, křeče“. V článku z roku 1897 „Co je to priepuola“ S. Matulaitis psal, že venkované tímto názvem (také pamėtis, priepuolis) označují mnoho různých nemocí: „Bolí hlava, říká se, že je to priepuola. Lámají kosti, revmatismus, prý se priepuola dostala do kostí. Když někdo onemocní nějakou chorobou, je to priepuola. Někoho bolí oko, zase priepuola, prý se mu to nahrnulo do očí, a tak stovku nemocí nazývají jedním jménem priepuola“ (Matulaitis 1897: 12 184). Tento lékař
170
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 18podle názoru „by se za záchvat měla označovat jen jedna nemoc, která vzniká z oslabení nervů a lékaři ji obvykle nazývají tancem svatého Víta (latinsky cholera minor)“ (Matulaitis 1897: 12 184). Dnes se tato nervová nemoc označuje mezinárodním termínem řeckého původu isterija.
Chronické duševní onemocnění – epilepsii (lat. epilepsia MedŽ 180) V. Kudirka, M. Kuprevičius a P. Matulaitis označovali termíny nuomirulis VrpₚₚMat 1890 2 21, nuomarius Vrpₖdr 1895 9/10 157, nuomara Vrpₖpr 1897 3 42. Všechny tyto termíny jsou slova z živého jazyka, viz nuomara „nuomaras“ Srv, Ėr, Rm, Sm1, Grž, nuomarius „nuomaras“ Plv, nuomirulis „nuomaras“ VIkv, Erž, Tlž LKŽ.
Chronické nakažlivé pohlavní onemocnění (lat. syphilis MedŽ 528) M. Kuprevičius označoval termíny prasta liga (piktoji) Vrpₖpr 1897 3 42. Podle LKŽ znamená piktoji pouze „zmiji“. P. Matulaitis důsledně užíval termín latinského původu sifilis, který se ujal v současném lékařském jazyce23 VrpₚₚMat 1890 8 123, VrpₚₚMat 1891 4 57, VrpₚₚMat 1890 9 137, VrpₚₚMat 1890 10 153.
Termínem P. Matulaičia sausgela (sausgėla) mohl být označován revmatismus (lat. rheumatismus MedŽ 485): „Muchomůrku připravuje takto: a) proti s a u s - g e l a – půl láhve naplní suchými rozdrobenými muchomůrkami, zalije vodou, uzavře a potom na 9 dní vloží do hnoje nebo do země; pak tekutinou potírá bolavé místo; <...>“ VrpₚₚMat 1890 2 21. Tento lékař pro označení uvedené nemoci užíval také výpůjčku z řečtiny reumatismas VrpₚₚMat 1890 10 154. M. Kuprevičius zaznamenal termín sausgela – rheumatismus muscularis Vrpₖpr 1897 3 42 ve významu „svalového revmatismu“ (lat. rheumatismus musculorum MedŽ 485). V živém jazyce sausgėla znamená „bolest kostí a kloubů, revmatismus“ VIkv, Dkš, Gs, Grdž LKŽ.
Chronické infekční onemocnění dýchacích orgánů (lat. tuberculosis MedŽ 559) J. Jasulaitis a P. Matulaitis označovali termínem sausligės, např.: sausligė VrpₚₚMat 1891 4 54, sausligė VrpₚIsl 1890 5 68, VrpₚₚMat 1890 6 91, VrpₚₚMat 1890 7 106, VrpₚₚMat 1891 4 54. P. Matulaitis v článku „O kochině – léku proti sausligė“ vytvořil řadu názvů jednotlivých druhů, např.: sausligė kaulų VrpₚₚMat 1891 4 57, sausligė sunarių VrpₚₚMat 1891 4 57, sausligė uodos VrpₚₚMat 1891 4 57, plaučių sausligė VrpₚₚMat 1891 4 57 (pradinė plaučių sausligė VrpₚₚMat 1891 4 56), sausligė kaulų VrpₚₚMat 1891 4 55, sausligė limfatiškų žirnių VrpₚₚMat 1891 4 56, sausligė plaučių VrpₚₚMat 1891 4 57, sausligė sąnarių VrpₚₚMat 1891 4 57, sausligė sunarių VrpₚₚMat 1891 4 55, sausligė uodos VrpₚₚMat 1891 4 57,
23M. Fasmer se domnívá, že slovo sifilis pochází z italštiny a vzniklo podle jména postavy z Ovidiových Proměn, která touto nemocí trpěla (Фасмер III 1971: 629).
Terminologija | 2009 | 16
171
Page 19sausligė vidurių VrpPMat 1891 4 57, tikroji sausligė VrpPMat 1891 4 57, vietinė kaulų sausligė VrpPMat 1891 4 57. Podle LKŽ je slovo sausligė ve významu „souchotiny, tuberkulóza“ doloženo pouze z písemných pramenů (J, Tat, VŽ, LC). V lékařských článcích časopisu Varpo se užíval také termín džiova, který se ujal v současné klinické terminologii VrpKdr 1889 10 152, VrpKdr 1889 11 168, VrpPMat 1891 4 54 / džiova VrpPMat 1890 10 153, VrpKpr 1897 3 41.
Termín M. Kuprevičia z článku „Litevská jména nemocí“ saldžioji votis by mohl znamenat „puchýřový ekzém“ (lat. eczema vesiculosum MedŽ 164) i „pustulózní ekzém“ (lat. eczema pustulosum MedŽ 163), srov. vedle uvedený latinský ekvivalent eczema vesiculosum et pustulosum VrpKpr 1897 3 42. Podle údajů LKŽ je saldžioji votis „velmi svědivá vyrážka, ekzém“ označení nemoci užívané v živém jazyce (Ss, Pc, Aln, Kpč, Slm, Klt, Kp, LTR[An]).
Snížení počtu červených krvinek a množství hemoglobinu (lat. anaemia MedŽ 30) M. Kuprevičius označil lidovým termínem nikulys – anaemia VrpKpr 1897 3 42. Varianta nykulys zaznamenaná v LKŽ tento význam nemá; jedním z významů tohoto slova, známého z Bartninků, Ėriškiů, Plokščů a Alanty, je „nemoc chřadnutí, vysychání“. V současném jazyce lékařské vědy se užívá termín řeckého původu anemija a jeho litevské synonymum mažakraujystė. Je třeba poznamenat, že posledně uvedený termín se v úzu více vžil.
V seznamu názvů nemocí uvedeném v článku M. Kuprevičia z roku 1897 je mnoho výstižných lidových termínů, namísto nichž se v současném jazyce lékařské vědy užívají buď litevské podoby latinských termínů, nebo složené termíny litevského či smíšeného původu, např.: grįžas – dyspepsia VrpKpr 1897 3 41 (dnes dispepsija, virškinimo sutrikimas MedŽ 158), rietenos – soor VrpKpr 1897 3 42 (dnes kandidamikozė MedŽ 88), sunkenybė – emphysema pulmonum VrpKpr 1897 3 42 (dnes plaučių emfizema MedŽ 169), trukys – euteropfosís VrpKpr 1897 3 42 (dnes enteroptozė, vidurių nusileidimas MedŽ 176) a další.
2.1.2.3. Označení osob.
V současném jazyce lékařské vědy se neujal termín gimdytoja, který P. Matulaitis užíval ve významu „žena, která porodila dítě“: „Proto by každá rodička na vesnici neměla k sobě pouštět bábu, aniž by ji přiměla, aby si dobře umyla ruce mýdlem a vyčistila si nehty“ VrpPMat 1890 8 123.
Varpo se v lékařských článcích jako synonyma ve významu „odborník na léčbu“ užívaly termíny gydytojas ir vaistytojas a z latiny pocházející ter-
172
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 20mín daktaras. Pravopis termínu gydytojas se tehdy ještě značně lišil, např.: gydytojas VrPalk 1890 7 97 / gydytojas VrPalk 1890 7 98 / gydytojas VrPPMat 1891 4 55, VrPjsl 1891 10 152, VrPKdr 1895 9/10 155, VrPKpr 1897 1 9, VrPKpr 1897 3 41. Termín vaistytojas užíval J. Jasiulaitis; vedle něj v závorkách uváděl gydytoją, např. vaistytojas (gydytojas) VrPjsl 1891 12 182. Podle údajů LKŽ je vaistytojas „lékař“ doložen ze starých spisů K. Sirvydase, M. Daukšy a J. Bretkūnase.
Nemocný člověk se nejčastěji označoval termínem ligonis, který se ujal v současném jazyce lékařské vědy; dokládají jej VrPKdr 1889 2 25, VrPKdr 1889 3 41, VrPKdr 1889 10 153, VrPr. 1889 12 184, VrPPMat 1890 2 20, VrPalk 1890 7 97, VrPPMat 1890 8 123, VrPSMat 1891 1 13, VrPPMat 1891 4 55, VrPjsl 1891 9 135, VrPjsl 1891 10 150, VrPjsl 1891 11 166, VrPjsl 1891 12 183, VrPKdr 1895 9/10 155, VrPKpr 1897 1 9, VrPKpr 1897 3 42; v LKŽ je zaznamenán ze Saugų, Ėriškių, Taujėnų, Rokiškia a Vištytise. V tomto významu J. Jasiulaitis užíval také termíny vyjádřené substantivizovanými příčestími: apsirgusis: „<...> když psychické síly ochabnou, což bývá vyvoláno otravou nebo duševní chorobou, vůle již nemůže ovládat tok psychických procesů, a proto se n e m o c n ý stává arénou afektů“ VrPjsl 1891 10 151, sergantis: „Tato neschopnost žít životem lidstva se obzvlášť jasně projevuje při záchvatech, kdy n e m o c n ý je zcela pohlcen duševním stavem a veškeré jeho síly jsou věnovány duševnímu rozpoložení“ VrPjsl 1891 10 150 / sergantysis VrPjsl 1891 10 152. Synonymičnost těchto termínů dokládá skutečnost, že J. Jasiulaitis vedle termínu sergantieji uvedl v závorkách termín ligoniai, např. sergantiejie (ligoniai) VrPjsl 1891 9 134. J. Jasiulaitis označoval nemocného také termínem pacientas, pocházejícím z latiny, VrPjsl 1891 10 152. Vedle tohoto termínu připsal v závorkách domácí litevský termín liginamasis, např. pacientas (liginamasis): „Jestliže p a c i e n t a s (l i g i n a m a s i s) začne obracet svou pozornost k osudu bližních, projevovat soucit a tím spíše činit cokoli pro druhé pod vlivem těchto motivů (podnětů), pak je to podle mého názoru nejjistější známkou toho, že se jeho stav zlepšuje“ VrPjsl 1891 9 134. Slovo liginamasis24 LKŽ nezaznamenává – mohlo jít o novotvar tehdejší doby.
2.1.2.4. Názvy institucí.
Nemocnice (lat. hospitalium MedŽ 249) byla v článcích J. Jasiulaitise a P. Matulaitise označována termínem ligonbutis25: „Dříve lidé umírali po operacích v n e m o c n i c í c h, dá se říci.
24 Viz liginti 1. „pečovat o nemocného, opatrovat, ošetřovat“; 2. „léčit“ LKŽ.
25 J. Palionis ligonbutį laikė J. Šliūpo naujadaru (Palionis 1952: 239).
Terminologija | 2009 | 16
173
Page 21jako mouchy; <...>“ VrPPMat 1890 8 123. J. Aleksa tuto instituci označil výpůjčkou špitolė (podrobněji viz 2. 2. 2.).
„Psychiatrická nemocnice“ (lat. maniconium MedŽ 325) by mohl označovat termín, který použil V. Kudirka, namai sumušėlių. „Děti alkoholiků jsou skutečnou obětí domů pro pomatené a věznic“ VrPKdr 1895 9/10 157. Význam posledního termínu by mohl odpovídat i významu termínu bepročių namai (lat. morocomium MedŽ 347), uvedeného v Medicinos terminų žodyne s označením psn. (zastaralé).
2. 2. Výpůjčky. Medicínské články Varpu obsahují jednu pětinu všech termínů v podobě výpůjček. Nejvíce výpůjček pochází z řečtiny – tvoří 30% všech přejatých lékařských termínů. Další v pořadí podle četnosti jsou výpůjčky z latiny (20%) a slovanských jazyků (20%). Několik výpůjček pochází také z jiných jazyků (francouzštiny, arabštiny, němčiny aj.), stejně jako výpůjčky nejasného původu a výpůjčky se složkami různého původu26.
Výpůjčkami byly pojmenovány především léčebné a jiné prostředky. Jde o názvy léků, chemických, dezinfekčních a jiných látek, nápojů a jiných tekutin i rostlinných složek, např.: alunas VrPKpr 1897 3 41, amniakas VrPPMat 1890 6 91, antipyrinas VrPr. 1889 12 184, arbata VrPKdr 1889 1 8, VrPKdr 1889 2 25, VrPPMat 1890 1 4, VrPPMat 1890 2 2, VrPKdr 1895 11 173, atropinas VrPPMat 1890 1 4, chininąs VrPr. 1889 12 184, VrPPMat 1890 1 4, chloroformas VrPPMat 1890 6 92, ergotinas VrPPMat 1890 1 5, etheris VrPBgd 1889 2 20, eteriškas aliejus VrPKdr 1889 1 8, kefiras VrPPMat 1890 6 91, kochinas VrPPMat 1891 4 56, kumysas VrPPMat 1890 6 91, morfijus VrPΨ 1891 9 134, ricinos aliejus VrPPMat 1890 2 21, salolis VrPr. 1889 12 184, skleromucinas VrPPMat 1890 1 5, strichninas VrPKdr 1889 1 9, taninas VrPKdr 1889 1 8, teinas VrPKdr 1889 1 9, vynas VrPSMat 1891 1 9, VrPKdr 1895 11 173 atd.
Lékaři ve svých článcích kromě toho používali i nelitevštěné, převážně klinické termíny, např.: anaemia VrPBgd 1889 2 21, antidotum VrPKdr 1889 2 25, arytmia VrPKdr 1889 1 9, catarrhus ventriculi VrPKpr 1897 1 9, contagium VrPPMat 1890 7 106, delirium tremens VrPKdr 1895 9/10 156, depressio VrPKdr 1889 1 9, dyspepsia VrPKpr 1897 3 41, eclampsia VrPKpr 1897 3 42, „endometritis“ VrPKpr 1897 1 9, gastritis VrPKpr 1897 1 9, miasma-contagium
26 Při třídění mezinárodních termínů podle jazyka, z něhož pocházejí, se setkáváme s termíny, které mají složky pocházející z více než jednoho jazyka, například chloroformas – z řeckého chlóros a latinského (acidum)form(icicum)). Z hlediska obecné jazykovědy jsou taková slova hybridy, z hlediska litevštiny však jde o výpůjčky. Proto se takové termíny v tomto článku nazývají výpůjčkami se složkami různého původu.
174 Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 22Vrpₚₘₐₜ 1890 7 106, „retroflexio uteri“ Vrpₖₚᵣ 1897 1 9. Nemálo nelitevštěných bakteriologických termínů se našlo v článku P. Matulaitise z roku 1890 o mikroorganismech, např.: bacillus ahthr…acis Vrpₚₘₐₜ 1890 7 106, bacterium lacticum Vrpₚₘₐₜ 1890 5 73, bacterium termo Vrpₚₘₐₜ 1890 6 91, Clostridium butyricum Vrpₚₘₐₜ 1890 6 91, mycoderma aceti Vrpₚₘₐₜ 1890 6 91.
Jak bývá v lékařské literatuře obvyklé, lékaři u některých termínů uváděli v závorkách nebo za pomlčkou jejich latinské ekvivalenty, např.: bakterija sausligės – bacillus Kochi Vrpₚₘₐₜ 1890 7 106, bakterija šiltinės – spirillum Obermeyeri Vrpₚₘₐₜ 1890 7 106, dūsnė (dosis) Vrpₖդᵣ 1889 1 9, džiova (phthisis) Vrpₖդᵣ 1889 10 152, gurklys – struma Vrpₖₚᵣ 1897 3 42, kolera -- cholera asiatica Vrpₖₚᵣ 1897 3 42, musmiris (Amanita muscaria) Vrpₚₘₐₜ 1890 2 20, prus rukszte (acidum borussicum) Vrpₖդᵣ 1889 8 120, skalsa (Secale cornutum) Vrpₚₘₐₜ 1890 1 4, tabakinis spangumas (amblyopia nicotiana) Vrpₖդᵣ 1889 10 152 atd.
2.2.1. Přejatá slova užívaná v současném jazyce lékařské vědy.
Ačkoli byly lékařské články časopisu Varpas publikovány na konci 19. století, část přejatých termínů označujících různé lékařské pojmy, které se v nich užívaly, zůstala v současném jazyce medicíny nezměněna; například anatomické termíny-přejímky arterija Vrpᵦᵍ𝒹 1889 2 21, fagocitai Vrpₚₘₐₜ 1890 9 138, nervai Vrpₚₘₐₜ 1890 1 4, Vrpₛₘₐₜ 1891 1 9, organai Vrpⱼₛₗ 1890 3 38. Je důležité poznamenat, že tyto přejaté termíny měly také litevské konkurenty. Například cévu, kterou krev proudí ze srdce, J. Bagdonas a V. Kudirka označovali dvojím způsobem – litevským termínem sunkė (podrobněji viz 2. 1. 2. 1.) a přejatým slovem arterija.
Část těla zvláštního tvaru, která plní určitou funkci (lat. organum MedŽ 397), se dnes nazývá organu. Tento termín užívali také J. Jasiulaitis, V. Kudirka a P. Matulaitis, avšak například J. Bagdonas se tento pojem pokusil pojmenovat litevsky – jako įtaisas: „Hrudník, sevřený žebry, objímá nejdůležitější a nezbytná zařízení našeho těla – srdce a plíce“ Vrpᵦᵍ𝒹 1889 2 21. Slovo įtaisas nemá v LKŽ lékařský význam, lze tedy říci, že J. Bagdonas terminologizoval toto slovo z živého jazyka.
V současném jazyce lékařské vědy se zachovala přejatá označení nemocí, jejich příznaků a chorobných stavů užívaná v lékařských článcích časopisu Varpo: ergotizmas Vrpₚₘₐₜ 1890 2 20, gangrena Vrpₚₘₐₜ 1890 2 20, hipochondrija Vrpⱼₛₗ 1891 12 184, idiotizmas Vrpⱼₛₗ 1891 12 184 (V. Kudirka užíval variantu idijotizmas Vrpₖₚᵣ 1895 9/10 157), karbunkulas Vrpₚₘₐₜ 1890 7 106, Vrpₚₘₐₜ 1890 9 138, Vrpₚₘₐₜ 1891 4 57, kokliušas Vrpₚₘₐₜ 1890 7
Terminologija | 2009 | 16
175
Page 23106, VrppMat 1890 8 123, VrpKpr 1897 3 42, konvulsijos VrpKdr 1889 3 41, sifilis VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1891 4 57, VrpPMat 1890 9 137, VrpPMat 1890 10 153, simptomai VrpPMat 1891 4 57, skarlatina VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1891 4 54 (P. Matulaitis dar vartojo variantus škarлатina VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 9 137 / škarletina VrpPMat 1890 9 138), skorbutas VrpKdr 1889 3 41, tymai VrpPr. 1889 12 184, VrpPMat 1890 7 106. Kai kurių terminų rašyba dabar yra pakitusi, pvz.: alkoholizmas VrpKdr 1895 11 173, VrpKdr 1895 9/10 155, galucinacijos VrpKdr 1895 9/10 157 / haljucinacijos VrpJsl 1891 11 167, influenza VrpPr. 1889 12 184, VrpPMat 1890 8 123, katars VrpKpr 1897 3 41, melancholija VrpJsl 1891 11 167, VrpJsl 1891 12 184, paralyžas VrpKpr 1897 3 42, psichozė nom. sg. VrpJsl 1891 11 167, reumatismas VrpPMat 1890 10 154.
Články P. Matulaitise obsahují mnoho druhových termínů s hlavními složkami tvořenými přejatými slovy, která se užívají dodnes: bakterija a epidemija, např.: bakterijos VrpPMat 1890 4 59, VrpPMat 1890 5 73, VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 9 137, VrpPMat 1890 10 154, VrpPMat 1891 4 55 (bakterijos choleros VrpPMat 1890 8 123, bakterijos džiovos VrpPMat 1890 10 154, bakterijos pilvinio tifo VrpPMat 1890 8 123, drugio bakterijos VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 10 154, karštligių bakterijos VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1891 4 56, patogeniškos bakterijos VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 123, reumatizmo bakterijos VrpPMat 1890 10 154), epidemija VrpPMat 1890 8 123 (epidemija choleros VrpPMat 1890 8 123, epidemija tifo VrpPMat 1890 8 124), epidemijos VrpPMat 1891 4 54 (epidemijos karštligių VrpPMat 1890 9 138, epidemijos raupų VrpPMat 1890 9 138, epidemijos tikrųjų raupų VrpPMat 1890 9 138), epidemijos čumos VrpPMat 1890 8 123, epidemijos jedros VrpPMat 1890 8 123, epidemijos pilvinio tifo VrpPMat 1890 8 123, epidemijos skarlatinos VrpPMat 1890 8 123 atd. Vyskytují se varianty syntaktických termínů, např.: bakterijos sifilio VrpPMat 1890 10 154 a sifilio bakterijos VrpPMat 1890 10 154, puvimo bakterijos VrpPMat 1890 7 106 a bakterijos puvimo VrpPMat 1890 7 106.
V lékařských článcích časopisu Varpo se v menší míře vyskytují přejatá slova označující děje, procesy, stavy a vlastnosti, která se užívají dodnes, např.: affektas VrpJsl 1891 10 151, anomālija VrpJsl 1890 4 54, atavizmas VrpJsl 1891 12 183, eksperimentas VrpPMat 1890 5 72, VrpPMat 1890 6 91, epidemijos VrpPr. 1889 12 184 (ligų epidemijos VrpPr. 1889 12 184), funkcija VrpKdr 1895 9/10 156, operacija VrpBgd 1889 2 21, VrpPMat 1890 8 123, pulsas VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 3 41, temperatura VrpPMat 1890 7 105.
176
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 24Dodnes se užívá také většina přejatých slov autorů časopisu Varpo označujících osoby, např.: chirurgas VrpₚMat 1890 8 123, VrpₚMat 1891 4 57, felčeris VrpₚAlk 1890 7 97, homeopatas VrpₚAlk 1890 7 97, mumijos VrpₚMat 1890 8 123, psicho- patas VrpₚJsl 1891 10 151 atd., pouze názvy některých osob měly varianty (nejčastěji pravopisné a fonetické), např.: alkoholikas VrpₚJsl 1891 12 183 / alkogolikas VrpₚKdr 1895 9/10 156, fiziologai VrpₚBgd 1889 2 21, VrpₚJsl 1890 5 69 / fiziol’ogai VrpₚJsl 1890 3 38, melancholikas VrpₚJsl 1891 11 166 / mel’ancholikas VrpₚJsl 1891 11 167, pacientas VrpₚJsl 1891 9 134. VrpₚJsl 1891 10 152, psichijtras VrpₚKdr 1889 10 153 / psichiatras VrpₚJsl 1891 10 151, VrpₚJsl 1891 11 166, sifilitikas VrpₚMat 1890 10 153.
V současném jazyce lékařské vědy se zachoval termín řeckého původu klinika (lat. clinica MedŽ 109). V článcích V. Kudirkase a P. Matulaitise označoval zdravotnické zařízení, v němž probíhá vědecká a výuková činnost: „Po tomto oznámení začal Koch dávat svůj lék k dispozici klinikám, nemocnicím, ba i jednotlivým lékařům k rozsáhlejšímu zkoumání“ VrpₚMat 1891 4 56.
Ve významu „odborník poskytující léčbu“ se často užíval termín daktaras pocházející z latiny VrpₚKdr 1889 1 9, VrpₚR. 1889 12 184, VrpₚMat 1890 1 4, VrpₚMat 1890 2 20, VrpₚMat 1890 5 72, VrpₚAlk 1890 7 97, VrpₚMat 1890 8 123, VrpₚSMat 1891 1 11, VrpₚMat 1891 4 56. VrpₚJsl 1891 9 135. Častým druhovým termínem v článku J. Aleksy z roku 1890 „Kde se naši lidé léčí?“ byl také tikras daktaras VrpₚAlk 1890 7 97. Autor jím označoval odborníky poskytující léčbu, „kteří absolvovali dlouhá a náročná studia na lékařských fakultách“ (Aleksa 1890: 7 99). V současném jazyce lékařské vědy je běžným termínem gydytojas (lat. medicus MedŽ 328), v hovorovém jazyce se však v tomto významu užívá také daktaras.
Všechny názvy oborů lékařské vědy a souvisejících věd užívané ve zmíněných článcích časopisu Varpo se užívají i dnes; pravopis některých názvů však tehdy ještě nebyl ustálen, takže každý autor mohl tentýž termín zapisovat podle svého. Jde většinou o termíny řeckého původu, např.: chirurgija VrpₚMat 1890 8 123, homeopatija VrpₚAlk 1890 7 97, terapija VrpₚKdr 1889 11 168. Pravopis některých termínů je dnes odlišný, např.: bakteriologija VrpₚMat 1891 4 55, patalogija VrpₚKdr 1889 9 139. Varianty měly termíny fiziologija, higiena ir psichiatrija – šlo většinou o pravopisné a fonetické varianty těchto termínů, např.: fiziologija VrpₚBgd 1889 2 22 / fiziologija VrpₚKdr 1889 9 139 / fiziol’ogiia VrpₚJsl 1890 3 38, hygiena VrpₚKdr 1889 1 8, VrpₚKdr 1889 2 25, VrpₚKdr 1889 3 40, VrpₚKdr 1889
Terminologija | 2009 | 16
177
Page 259 139, VrpKdr 1889 10 152, VrpKdr 1889 11 168 / hygiena VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 8 120 / higiena VrpPak 1890 7 97 / higijena VrpJsl 1891 12 184 / higijena VrpKdr 1895 9/10 155, psichiatrija VrpJsl 1891 9 136, VrpJsl 1891 10 152 / psychijatrīja VrpKdr 1895 9/10 155 / psychijatría VrpKdr 1895 9/10 157.
Je pochopitelné, že autoři píšící o medicínských otázkách se ve svých článcích neobešli bez latinského termínu medicina, který označuje tento vědní obor a používá se dodnes: VrpJsl 1891 12 184, VrpKdr 1895 9/10 155, VrpKpr 1897 1 9, VrpPMat 1890 10 154, VrpPMat 1890 1 4, VrpPMat 1890 2 21. Pouze v článku P. Matulaičise se vyskytla varianta medecina VrpPMat 1891 4 55, ačkoli by na druhou stranu mohlo jít i o tiskovou chybu, zvlášť když tento lékař používal také termín medicina. M. Kuprevičius a P. Matulaitis s tímto termínem vytvořili i specifikující pojmenování, např.: lietuviška medicina VrpKpr 1897 3 41, maskoliška medicina VrpPMat 1890 2 21, moksliška medicina VrpPMat 1890 2 21, mokslo medicina VrpKpr 1897 1 10, VrpKpr 1897 3 41, praktiška medicina VrpPMat 1890 1 4 / praktiszka medicina VrpPMat 1890 1 4, žmonių medicina VrpKpr 1897 1 9, VrpKpr 1897 3 41.
2.2.2. Výpůjčky a jejich vžité ekvivalenty, které se v současném jazyce medicínské vědy nepoužívají.
V článcích autorů, kteří ve Varpas psali o medicínských otázkách, se hojně užívala také taková přejatá slova (většinou pocházející ze slovanských jazyků), která jsou dnes považována za cizí, avšak tehdy byla součástí lékařské terminologie a navíc byla známa i z živého jazyka. M. Kuprevičius v článku z roku 1897 o litevských názvech nemocí uvedl nejen názvy litevského původu, ale i přejaté názvy. Napsal: „Z tohoto seznamu je patrné, že ne všechny názvy jsou čistě litevské, jako například kokliušas, rona, paralyžas a další, ale zařadil jsem i je, protože je tak užívají naši lidé“ (Kuprevičius 1897: 3 41). V tomto článku se tedy nachází řada přejatých slov označujících nemoci (většinou ze slovanských jazyků), která byla zaznamenána z živého jazyka²⁷, např.: osýpky28 – morbilli VrpKpr 1897 3 42 – dnes morbilli znamená spalničky MedŽ 346, karbonka29 – pustule maligna VrpKpr 1897 3 42 – dnes pustula maligna znamená sněť slezinnou (karbunkul) MedŽ
27 Na konci článku M. Kuprevičius poznamenal, že slova byla sesbírána v Kaunském kraji (v okrese? – P. Z.).
28 P. Matulaitis ve svých článcích používal termíny jedra VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 9 137, VrpPMat 1891 4 54, jedra VrpPMat 1890 7 105. Podle údajů LKŽ se jedra (= adra, pol. odra) „nakažlivé kožní onemocnění, spalničky, neštovice“ používá v běžné mluvě (Skapiškis, Pociūnėliai, Šimonys, Salamantestis).
29 Slovo karbonka v LKŽ (pol. karbonka) znamená pouze „pokladničku na dary“.
178
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 26466, kruopos30 – diphtheritis VrpKpr 1897 3 42 – dnes diphtheritis znamená 1. difterija, 2. difteritas MedŽ 150, kyla31 – hernia VrpKpr 1897 3 42 – dnes hernia yra hernija, išvarža MedŽ 245, lisnikai32 – helminthiagis VrpKpr 1897 3 42 – dnes helminthosis yra helmintozė, kirmėlinė liga MedŽ 242, rona33– vulnus VrpKpr 1897 3 42 – dnes vulnus yra žaizda MedŽ 596, škruplus34 – scrophulosis VrpKpr 1897 3 42 – dnes scrophulosis yra skrofuliozė MedŽ 495, sukata35 – vertigo VrpKpr 1897 3 42 – dnes vertigo yra galvos svaigimas MedŽ 588, valasnykas36 – ulcus chronicum (tedy panaritium) VrpKpr 1897 3 42 – dnes panaritium yra panaricijus, landuonis MedŽ 408, žyvatas37 – enteritis catarrhalis VrpKpr 1897 3 42 – dnes enteritis yra enteritas, plonosios žarnos uždegimas MedŽ 175, a catarrhalis yra katarinis MedŽ 94.
P. Matulaitis užíval termín čuma ve významu „mor“ (lat. pestis MedŽ 430) VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 123 (srov. rus. чuma RLKŽ IV 1985): „Ve 14. století čuma poslala na smrt 77 milionů lidí; <...>“ VrpPMat 1890 8 123.
Bylo by těžké přesně říci, kterou kožní nemoc – favus, susnu (lat. favus MedŽ 200), nebo favus vlasaté části hlavy (lat. favus capilliti MedŽ 200) – M. Kuprevičius a P. Matulaitis označili termíny parkai VrpPMat 1890 7 106, parkos VrpKpr 1897 3 41: „Zmíním ještě některé nemoci, které pocházejí z mikroorganismů: lišej, parkus atd. První dvě nemoci pocházejí z plísní – ty se množí v kůži; <...>“ VrpPMat 1890 7 106. Podle údajů LKŽ se slavismus parkai (bělorus. пархи, pol. parchy) ve významu „taková kožní nemoc, svrab, strupy“ používá v Lazdijai, Vilkaviškisu, Bartninkai,
30 Viz 2 kruopos „záškrt“ v LKŽ.
31 Slovo kyla v LKŽ (pol. kita, bělorus. кила) znamená „kýla, pruh, vysunutí (hernia)“ a bylo zaznamenáno ve Vieksniai, Užventisu, Tauragėnai a Nemakščiai.
32 *Lisnikas v LKŽ (bělorus. zničik) znamená „střevní červ, škrkavka“ a byl zaznamenán v Saločiai, Ramygale a Gružiai, avšak nikoli ve významu „parazitární onemocnění“, nýbrž „parazita, který parazitární onemocnění způsobuje“.
33 Podle údajů LKŽ se rona (bělorus. рана) ve významu „rána“ hojně používá v běžné mluvě (Šubaičius, Malkava, Laukuva, Daugėliškis, Alytus, Leipalingis, Marijampolė).
34 Viz 2 *škruplas „skrofulóza“. J. Jabl(Plk) LKŽ.
35 Slovo 3 *sukata je v LKŽ uvedeno v jiném významu: „křivice“.
36 Podle údajů LKŽ je *valasnykas (srov. pol. włosienica, rus. волосяница) „landuonis aptaka“ známé z Duset, Serijů.
37 Jeden z významů slavismu žyvatas v LKŽ je „průjem“, v tomto významu se užívá v Nemakščiai, Kelmė, Upytė. Mimochodem, vedle tohoto termínu uvedl M. Kuprevičius synonymum tryda litevského původu.
Terminologija | 2009 | 16
179
Page 27Ve Veiveriai, ˣparkos (bělor. napxi, pol. parchy) v témže významu – v Pušalotas, Upytė, Mosėdis.
P. Matulaitis v článku „Du nuodingu augalu“ užíval termín pavietrė ve významu „epidemie“ (lat. epidemia MedŽ 179): „Takové nemoci z námelu se nyní v západní Evropě vyskytují zřídka; tam jsou lidé bohatší, lépe oddělují plevel od zrna a jedí čistší chléb. V Rusku se to stává poměrně často. A tak i letos se v gubernii Vjatka objevila epidemie z námelu“ VrpPMat 1890 2 20. Podle údajů LKŽ se pavietre (pol. powietrze) „mor, epidemie, nakažlivé nemoci“ užívá v Keturvalakiai, Želva, Barstyčiai.
Na druhou stranu se v dnešní lékařské terminologii zachovaly ve stejném významu takové názvy nemocí slovanského původu jako rožė38 – erysipelas VrpKPr 1897 3 42 a kaltunas39 – plica polonica VrpKPr 1897 3 42; srov. rožė (lat. erysipelas) MedŽ 184, kaltūnas (lat. plica polonica) MedŽ 444. K těmto názvům patří také název infekčního onemocnění řeckého původu tifas, ačkoli v současném úzu je běžnější litevský termín šiltinė. Druhové termíny, které P. Matulaitis vytvořil se základní složkou tifas, však mají v dnešním jazyce lékařské vědy jiné, litevské ekvivalenty: pilvinis tifas VrpPMat 1890 9 137, VrpPMat 1890 7 106, VrpPMat 1890 8 124, pletmuotas tifas VrpPMat 1890 8 123, VrpPMat 1890 7 106. Pilvinis tifas se dnes nazývá vidurių šiltinė (lat. typhus abdominalis MedŽ 562), zatímco pletmuotas tifas se nazývá demėtoji šiltinė (lat. typhus exanthematicus MedŽ 563).
Nemocnice (lat. hospitalium MedŽ 249)], Aleksa ji nazýval slovanskou výpůjčkou špitolė (pol. szpital LKŽ): „<...> je třeba v nemocnicích sledovat a vyšetřovat různé nemoci, abychom je pak mohli poznat a věděli, jakou pomoc poskytnout“ VrpALk 1890 7 98. Jiní autoři pro označení tohoto zařízení užívali termín ligonbutis (podrobněji viz 2.1.2.4.).
Zařízení, v němž se vyrábějí a prodávají léky, je lékárna (lat. officina, rus. анмека MedŽ 387); J. Aleksa, V. Kudirka a S. Matulaitis jí říkali slovanským výrazem aptieka: „Když jí léky koupené v lékárně nepomáhají, pak ty ženy nevědí, co si počít, a tak vezou nemocného k nějakému vědátorovi, který umí zaříkávat, nebo k nějakému felčarovi, kterých se teď na vesnicích vyrojilo jako hub po dešti“ VrpALk 1890 7 97. Podle LKŽ je slovo ˣaptieka (pol. apteka) „lékárna“
38 Jak vyplývá z LKŽ, slovo rožė (bělor. poža, pol. róża) „nemoc projevující se ostře ohraničenou červenou skvrnou na kůži a zvýšením teploty“ je v kraji poměrně rozšířené (Rod. Alks. Krs. Grsl, LKT86[Kl], Pt, Šts, Antr. Grv, Aps. Pls, Ggr, LTR[Ant], Kp, Str, LTR[Imb], Grd, Všk).
39 Podle údajů LKŽ je slovo kaltūnas (rus. колтун, pol. kołtun) „taková nemoc (plica polonica)“ známé z Daugelškis, Marijampolė, Vaisiškis, Rokiškis, Vilniuského kraje, Leipalingis, Sasnava, Upytė a Armoniškiai.
180
Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 28uveden z Panevėžys, Krosny, Adutiškisu. Lékárník (lat. pharmaceutus MedŽ 432) J. Aleksa jej nazval slavismem aptiekorius VrPₐₗₖ 1890 7 97. LKŽ aptiekorius (1. aptekarz) „lékárník“ je rovněž doloženo z živého jazyka (Geistarai[Didvyžiai], Dusetos).
Ve významu „lék“ J. Aleksa v článku z roku 1890 užil slavismus lie-karsta40; pravda, v jednom případě jej uvedl vedle litevského termínu, např. vaistas (liekarstos) VrPₐₗₖ 1890 7 98, v jiném případě naopak, např. liekarstos (vaistai) VrPₐₗₖ 1890 7 97. Ostatní lékaři (J. Bagdonas, V. Kudirka, M. Kuprėvičius, P. Matulaitis, S. Matulaitis) již důsledně užívali termín vaistas VrPᵦɢᴅ 1889 2 22, VrPₖᴅʀ 1889 2 25, VrPₖᴅʀ 1889 3 40, VrPₖᴅʀ 1889 11 168, VrPʀ. 1889 12 184, VrPₚₘₐₜ 1890 1 4, VrPₚₘₐₜ 1890 2 21, VrPₚₘₐₜ 1890 6 91, VrPₚₘₐₜ 1890 10 154, VrPₛₘₐₜ 1891 1 10 VrPₚₘₐₜ 1891 4 54, VrPₖᴅʀ 1895 9/10 155, VrPₖₚʀ 1897 3 41, který se užívá dodnes (lat. medicamentum MedŽ 328).
Tekutou lékovou formu J. Aleksa označil germanismem dropai41, vedle něj však uvedl i litevský ekvivalent: dropai (lašai) VrPₐₗₖ 1890 7 97. Posledně uvedený termín užíval i V. Kudirka: lašai VrPₖᴅʀ 1895 9/10 157.
2.3. Hybridy. V lékařských článcích Varpas bylo nalezeno jen několik hybridních termínů (z některých z nich byly vytvořeny druhové termíny), např.: durnavojimas VrPᵢₛₗ 1890 5 68 (rezonavojantis durnavojimas VrPᵢₛₗ 1891 10 153), grybelis VrPₚₘₐₜ 1890 4 59, VrPₚₘₐₜ 1890 5 72, VrPₚₘₐₜ 1890 6 91 (mielinis grybelis VrPₚₘₐₜ 1890 4 59, VrPₚₘₐₜ 1890 5 72, VrPₚₘₐₜ 1890 6 91, pelesinis grybelis VrPₚₘₐₜ 1890 4 59, VrPₚₘₐₜ 1890 7 106), guzeliai VrPₚₘₐₜ 1891 4 56, lengvaliejus VrPₖᴅʀ 1889 2 25, tėmytlyumas42 VrPᵢₛₗ 1891 10 152. V současném jazyce lékařské vědy se zachoval pouze termín grybelis (lat. fungus MedŽ 214). Několik hybridů se vyskytuje jen jako hlavní složky víceslovných termínů, např.: kairėji kamaraite VrPₖᴅʀ 1895 9/10 156, psichiškas ap-sijojimas43 VrPᵢₛₗ 1891 11 167, vidurių išliausavimas VrPₚₘₐₜ 1890 2 21. Hybridním termínem kamaraite mohl V. Kudirka označovat srdeční komoru (lat. ventriculus MedŽ 586): „Samotné srdce se zvětšuje, zvláště levá k a m a r a i t e a přepážka.“
Povolání lékaře bylo v jednom článku J. Aleksy označeno hybridním termínem
40 V LKŽ jsou jako doklady užití slova liekarsta (1. liekarstwo) „lék“ uvedeny příklady z Veiviržėnů, Eržvilků, Krosny, Gžů a Ylakiů.
41 Srov. dropai z pruské němčiny drop(e), „kapka“ Alm 46, srov. střední dolnoněmecké drope, „kapka“ MndW I 583.
42 Srov. tėmyti 1. „pozorně se dívat, sledovat (zejm. očima), pozorovat“, 2. „ukládat si do paměti, zapamatovat si“ LKŽ.
43 Srov. 2 jovyti (rus. азать) 2. „objevit se, představit se“, 3. „jeviti se“ LKŽ.
Terminologija | 2009 | 16
181
Page 29termínem daktarystė: „<...> skutečnou léčbou se mohou zabývat pouze skuteční lékaři, kteří dokončili dlouhá a náročná studia na univerzitách lékařství, <...>“ VrpAlk 1890 7 99. Ve významu „lékařské povolání, profese lékaře“ je slovo daktarystė v LKŽ doloženo pouze v písemných pramenech (Š, M. Valanč, V. Kud ir, Vaižg).
ZÁVĚRY
1. Na konci 19. století bylo v časopise Varpo otištěno patnáct článků různého rozsahu z antropologie, bakteriologie, farmakologie, hygieny, klinické medicíny a dalších lékařských oborů. Nejaktivněji psali lékaři. Většina z nich byli významní litevští veřejní činitelé té doby, hlasatelé národního obrození a šiřitelé zakázaného litevského tisku (J. Bagdonas, V. Kudirka, M. Kuprevičius, P. Matulaitis, S. Matulaitis). Jejich články jsou důležité pro dějiny a terminologii litevského lékařství především jako osvětové a populárně-vědecké texty, ale také jako zdroje litevských lékařských termínů.
2. V časopise Varpe začal lékař M. Kuprevičius jako první otevírat teoretické otázky terminologie. Vyzýval lékaře, aby používali nikoli přejatá, nýbrž litevská slova, věnovali větší pozornost termínům lidového léčitelství a při vytváření litevské lékařské terminologie vycházeli ze slov živého jazyka.
3. Termíny v lékařských článcích pojmenovávají sedm skupin pojmů: nemoci, jejich příznaky a chorobné stavy; úkony, procesy, stavy a vlastnosti; části těla a orgány i tekutiny, které produkují; léčebné a jiné prostředky; osoby; vědní obory a instituce.
4. Tři pětiny lékařských termínů v časopise Varpo tvoří slova a slovní spojení litevského původu. Přejatá slova a termíny smíšeného původu (jednoslovné hybridy a víceslovné termíny s komponenty různého původu) představují pouze po jedné pětině všech termínů.
5. Autoři článků používali převážně termíny litevského původu. Některé z nich se staly termíny současného jazyka lékařské vědy. Jde o stará slova z této oblasti (akis, džiova, ligonis, sveikata aj.), která jsou známa především z živého jazyka. Některými termíny z klinické praxe, které pronikly do jazyka lékařské vědy (drugys, dusulys, gumbas aj.), se dnes označují jiné pojmy. Značná část termínů litevského původu (zejména názvy částí těla a orgánů a názvy nemocí) se v současném jazyce lékařské vědy neujala. Některá jsou slova z nářečí (nejčastěji) a písemných pramenů (jak ukazují údaje LKŽ), jiná mohou být novotvary vytvořené samotnými autory článků (dirgsnė „nerv“; liginamasis „nemocný“; sunkė „tepna“ aj.).
182 Palmira Zemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 306. Přejatá slova tvoří pětinu všech lékařských termínů v časopise Varpo. Nejvíce je přejímek z řečtiny, značný počet z latiny a slovanských jazyků a několik z dalších jazyků (francouzštiny, arabštiny, němčiny aj.). Část přejatých slov označujících anatomické, klinické a jiné pojmy zůstala v současném jazyce lékařské vědy nezměněna jak významově, tak formálně. Některá přejatá slova byla různou měrou přizpůsobována litevštině. Lékaři, kteří nenalezli (nebo neznali) vhodné litevské ekvivalenty, používali také nelitevštěné termíny (převážně klinické).
Hojně se používala přejatá slova slovanského původu, která se nestala lékařskými termíny a dnes jsou považována za cizí výrazy. Podle údajů LKŽ je většina z nich známá v živém jazyce.
7. Hybridních termínů je v lékařských článcích časopisu Varpo velmi málo. Většina z nich se v současném jazyce lékařské vědy neujala, protože jedna z jejich složek je slovanského původu (durnavojimas, kamaraitė aj.).
8. Část lékařských termínů měla varianty a synonyma. V době časopisu Varpo ještě nebyl pravopis ustálen, a proto někteří autoři (někdy i titíž) zapisovali určité termíny různě (pravopisné a fonetické varianty termínů). Tentýž pojem se často označoval několika termíny. V některých případech se vedle přejatých slov uvádějí v závorkách jejich litevské ekvivalenty, nebo naopak.
9. Jak je v lékařské literatuře obvyklé, autoři článků v časopise Varpo uváděli vedle termínů jejich latinské ekvivalenty. To naznačuje, že své články možná určili nejen běžným čtenářům, ale i odborníkům.
10. Při psaní lékařských článků dbali lékaři nejen o zdraví lidí, ale také o jejich vzdělávání. Termíny v článcích ukazují, že jejich autoři nepochybně dobře znali živý jazyk a pečovali o něj, čímž významně přispěli k utváření litevské lékařské terminologie.
HLAVNÍ PRAMENY
Atgaivys. Kur musu žmoneles gydosi? – Varpas, 1890, Nr. 7, 97–99.
Draugaitis. Keli žodžiai apie girtuoklystę. – Varpas, 1891, Nr. 1, 9–14; Nr. 3, 40–41.
Hygiejos tarnas. Hygiena. I. Arbata. – Varpas, 1889, Nr. 1, 8–9.
Hygiejos tarnas. Hygiena. II. Kava. – Varpas, 1889, Nr. 2, 25.
Služebník Hygieie. Hygiena. III. Tabák. – Varpas, 1889, č. 3, 40–41; č. 4, 60–61; č. 8, 120; č. 9, 139–140; č. 10, 152–153; č. 11, 168–169.
Hygienos tarnas. Alkoholgis ir alkoholizmas. – Varpas, 1895, Nr. 9/10, 155–157; Nr. 11, 173–175.
J. Krása lidského těla. – Varpas, 1890, č. 3, 37–39; č. 4, 53–55; č. 5, 68–70.
J. J. Péče o duševně nemocné. – Varpas, 1891, č. 9, 134–136; č. 10, 150–153; č. 11, 166–168; č. 12, 182–184.
J. Szidaras. Dėl ko mes miegame? – Varpas, 1889, Nr. 2, 20–22.
M. Sk-ra. Kokia liga gumbu vadinasi? – Varpas, 1897, Nr. 1, 9–10.
M. Sk-ra. Lietuviški ligų vardai. – Varpas, 1897, Nr. 3, 41–42.
Terminologija | 2009 | 16
183
Page 31Paulius. Apie kochIną – vaistą nuo sausligės. – Varpas, 1891, Nr. 4, 54–57.
Paulius. Du nuodingu augalu. – Varpas, 1890, Nr. 1, 4–5; Nr. 2, 20–21.
Paulius. Mikroorganismy. – Varpas, 1890, č. 4, 59–60; č. 5, 72–73; č. 6, 91–92; č. 7, 105–107; č. 8, 122–124; č. 9, 137–138; č. 10, 153–154.
R. Influenza. – Varpas, 1889, č. 12, 184.
DOPLŇKOVÉ PRAMENY
Alm 1931: Alminauskis K. Die Germanismen des Litauischen 1. Die deutschen Lehnwörter im Litauischen, Kaunas.
LKŽ: Slovník litevského jazyka. – www.lkz.lt
MedŽ 1980: Astrauskas V., Biziulevičius S., Pavilonis S., Vaitilavičius A., Vileišis A. Medicinos terminų žodynas, Vilnius.
MndW I 1931: Dr. Karl Schiller und Dr. August Lübben. Mittelniederdeutsches Wörterbuch. Bd. 1–6. Photomechanischer Neudruck, Münster in Westf.
VLE X 2006: Visuotinė lietuvių enciklopedija 10, Vilnius.
Matulaitis S. 1896: [B.] Kas tai yra liga gumbas? – Ukininkas 4, 28.
Matulaitis S. 1897: [Dr.] Kas tai yra priepuola. – Ukininkas 12, 184–185.
RIKŽ IV 1985: Rusų–lietuvių kalbų žodynas 4. Sudarė J. Kardelytė, Ch. Lemchenas, J. Macaitis, A. Mankevičienė, Vilnius.
LITERATŪRA
Anusevičienė O. A., Cibas P., Lilienė L. 2002: Žmogaus anatomija ir fiziologija, Kaunas.
Gaivenis K., Keinys St. 1990: Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas.
LPLP 2006: Lietuvos bibliografija. Serija C. Lietuviškų periodinių leidinių publikacijos 1897, Vilnius.
LS I 2004: Lietuviškieji slapyvardžiai: lietuviškos spaudos iki 1990 m. slapyvardžių sąvadas 1: Autoriai. Sudarė ir parengė J. Mačiulis. Vilnius.
LS II 2004: Lietuviškieji slapyvardžiai: lietuviškos spaudos iki 1990 m. slapyvardžių sąvadas 2: Slapyvardžių žodynas. Sudarė ir parengė J. Mačiulis. Vilnius.
Nečiūnas V., Nečiūnienė V. 1987: Metodinės rekomendacijos savarankiškam kompleksiniam klinikos terminijos mokymuisi: mokymo – metodinė priemonė. Kaunas.
Palionis J. 1952: Lietuvių literatūrinės kalbos normalizacija XIX a. pabaigoje (1880–1901) [filologijos mokslų kandidato laipsnio disertacija], Vilnius, VUB RS, F 76–DS 58.
Staugaitis J. 1932: A. a. d-rą Mikalojų Kuprevičių atsiminus. – Medicina 11, 702–708.
Žemlevičiūtė P. 2008: Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai. – Terminologija 15, 142–155.
Фасмер М. III 1971: Этимологический словарь русского языка 3, Москва.
TERMS USED IN ARTICLES ON MEDICINE IN VARPAS
This article deals with the meaning and origin of terms in articles on medicine published in monthly newspaper Varpas (1889–1906) as well as with the fate of these terms in modern medical terminology.
The newspaper, which dealt with various issues of literature, politics and science published fifteen articles on anthropology, bacteriology, pharmacology, hygiene, clinical medicine and other fields of medicine. The most active authors of these articles were doctors Julius Aleksa, Juozas Bagdonas, Vincas Kudirka, Mikalojus Kuprevičius, Petras Matulaitis and Stasys Matulaitis.
Doctor Kuprevičius was the first to raise theoretical issues of terminology. He was encouraging doctors to use not borrowed, but Lithuanian words, to consider more seriously folk terms of medicine when creating Lithuanian medical terminology and to use words of the living language.
184
Palmira Žemlevičiūtė | Varpo medicinos straipsnių terminai
Page 32Terms from the articles on medicine fall into seven groups of concepts: medical conditions; actions, processes, conditions and features; parts of the body, organs and their fluids; healing measures and other measures; persons; sciences and institutions.
Sixty percent of medical terms are words and word-combinations of Lithuanian origin. Borrowings and terms of mixed origin (one-word hybrids and complex terms with elements of different origin) make up twenty percent each.
The authors of these articles most frequently used terms of Lithuanian origin. Some of them have become terms of modern medical science. Usually they are old words known from the living language, such as akis (eye), džiova (tuberculosis), ligonis (patient), sveikata (health). Some terms now name other concepts. Quite a lot of terms of Lithuanian origin (mostly names of parts of the body and organs and names of diseases) did not take root in the modern language of medical science. Some of these terms were words from dialects or old written sources (this can be seen from the Dictionary of the Lithuanian language), other terms could have been created by the authors of articles (dirgsnė (nerve), ligìnamasis (patient), sunkė (artery)).
The majority of borrowings came from Greek as well as Latin and Slavic languages, only a few – from French, German, Arabic and other languages. The meaning and form of some terms of anatomy, symptoms and progression of an illness and other fields have remained unchanged until today. Some of the borrowings were Lithuanianized. Being short of appropriate Lithuanian terms doctors also used terms which were not Lithuanianized. Borrowings from Slavic languages were used frequently, but most of them did not become established in Lithuanian medical terminology and now are treated as barbarisms. As can be seen from the Dictionary of the Lithuanian language the majority of them were known in the vernacular.
One-word hybrid terms are rare. The majority of them are not used in the modern language of medicine. Usually one part of them is of Slavic origin, for instance kamaraitė (now anga or ertmė (cavity)).
Some terms in the articles on medicine had variants and synonyms. Lithuanian orthography at the time of Varpas was not fully settled, therefore some terms were spelt differently by different authors (sometimes even by the same author). Frequently the same concept had a few names. In some cases borrowings had their Lithuanian equivalents presented in brackets and on the contrary.
It was common in articles on medicine for doctors to present Latin names next to Lithuanian terms, for instance kolera – cholera asiatica. These articles were aimed at common people as well as specialists.
Writing popular articles on medicine doctors cared not only about healing, but also about education. The terminology of these articles shows that their authors knew language rather well, cared about it and had their input in the creation of Lithuanian medical terminology.
Gauta 2009-11-24
Palmira Zemlevičiūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT – 10308 Vilnius E. paštas: [email protected]
Terminologija | 2009 | 16
185