Přehled činnosti Terminologické komise (1921–1926)

ALBINA AUKSORIŪTĖ

Institut litevského jazyka

KLÍČOVÁ SLOVA: Terminologická komise, termín, terminologie, protokoly Terminologické komise

K 90. výročí založení Terminologické komise

Článek podává přehled činnosti Terminologické komise (1921–1926), pojednává o okolnostech jejího založení, struktuře a složení, snaží se vysvětlit příčiny změn v Komisi a zhodnotit význam její činnosti pro rozvoj terminologie v Litvě.

Po obnovení nezávislého litevského státu v roce 1918 se začal klást důraz na rozvoj vědy a vzdělávání, začaly se vydávat školní učebnice, vznikat litevská terminologie potřebných oborů a byly připraveny první soubory termínů. V roce 1919 vyšel M. Šikšnysův Slovníček termínů aritmetiky a algebry (47 s.) a Vojenský litevsko-ruský a rusko-litevský slovník (106 s.), v roce 1920 – Z. Žemaitisův Soubor termínů geometrie a trigonometrie (99 s.), J. Elisonův Slovníček zoologické systematiky (144 s.) a A. Maciejauskův Technický slovník (141 s.). Tvorba a uspořádávání termínů probíhaly pouze z iniciativy jednotlivých jazykovědců a odborníků z různých oborů. S rostoucí potřebou litevské terminologie se stalo nezbytným tvořit litevské termíny a organizovaně pracovat na terminologii.

Jazykovědec Jonas Jablonskis o tom psal již v roce 1920: „Píší se vědecké učebnice pro školy, píší se také jiné texty pro lidi; je třeba hovořit o nových vědeckých i obecných věcech s vědeckými pracovníky a s různými odvětvími státní správy. Když o těchto věcech hovoříme nebo píšeme, nepoužíváme všichni pro tutéž potřebu stejné termíny. Nový život přinesl takové množství potřeb, že nyní je pro různé lidi a různé instituce obtížné vystačit s oním malým počtem termínů, s nimiž jsme se dříve spokojovali. V oblasti těchto termínů se nyní tak či onak vytváří směs; proto

80

A. Auk soriūtė | Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga

„…směs trpí ve škole a trpí i samotná kulturní práce…“ (JR II 210–211). J. Jablonskis navrhl po vzoru Lotyšů ministerstvu školství zřídit terminologickou komisi, která by se zabývala terminologickými záležitostmi. Její strukturu si představoval takto: „ve státním aparátu by mělo vzniknout několik či několik desítek terminologických komisí složených z odborníků z různých oborů; mohly by vzniknout komise pro jednotlivé přírodní vědy, správní a hospodářské záležitosti, nové obchodní a průmyslové obory, záležitosti armády atd. Každá oblast významnější státní činnosti, která pracuje s různými termíny, by si měla pro své potřeby sama zřídit komisi, která by mohla plánovitě pracovat na své terminologii a radit se přitom s hlavní terminologickou komisí ministerstva školství“ (JR II 211).

Terminologická komise byla zřízena při ministerstvu školství dne 14. března 1921. První zasedání Komise se konalo 21. dubna 1921. Ministerstvo školství na zasedání pozvalo deset členů komise, prvního zasedání se však zúčastnilo sedm: Kazimieras Būga, Aleksandras Dambrauskas-Adomas Jakštas, Pranas Dovydaitis, Jonas Jablonskis, Pranas Mašiotas, Antanas Smetona a Antanas Vireliūnas. Na zasedání se nedostavili Vladas Požela, Juozas Tumas-Vaižgantas a Adomas Varnas. Zasedání předsedal A. Smetona a zapisovatelem byl A. Vireliūnas. Jak se uvádí v zápisu ze zasedání, „za prvořadý úkol Komise bylo označeno sjednocení úředního jazyka státních institucí. Přítomní se rovněž vyslovili pro to, že je třeba přezkoumat a opravit také termíny z různých oborů“ (TKP 1921: 1)¹. Na tomto zasedání byl projednán také pracovní řád Komise. Bylo rozhodnuto, že odpovědné osoby příslušných ministerstev jí budou oficiálně písemně předkládat návrhy terminologie k posouzení: je nutné předložit deset výtisků návrhu, které budou rozeslány členům Komise k seznámení. Komise písemně oznámí ministerstvu, které návrh předložilo, kdy bude návrh projednán. K projednání návrhu budou pozváni také zástupci zainteresovaného ministerstva; kromě toho bylo rozhodnuto přijímat k projednání i návrhy terminologie předložené písemně jednotlivci. V zápisu se uvádí, že ke každému termínu musí být v návrhu připojeny vysvětlující věty obsahující daný termín. Účastníci zasedání rozhodli zveřejnit v novinách, že Terminologická komise byla ustavena a zahájila činnost.

¹ Zápisy Terminologické komise č. 1–80 (1921–1923) jsou uloženy v Terminologickém centru Ústavu litevského jazyka, zatímco č. 81–180 (1924–1926) v Ústředním státním archivu Litvy (f. 631, ap. 12, b. 94). Číslo zápisu se uvádí za dvojtečkou.

Terminologija | 2011 | 18

81

Obr. 1 a 2. Zápis č. 1 Terminologické komise.

82 A. Auksoriūtė | Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga

Terminologija | 2011 | 18 83

Druhé zasedání Terminologické komise se konalo 24. dubna a zúčastnilo se ho devět jejích členů: K. Būga, A. Dambrauskas, Pr. Dovydaitis, J. Jablonskis, Pr. Mašiotas, A. Smetona, J. Tumas-Vaižgantas, A. Varnas a A. Vireliūnas. Stálým předsedou Komise byl zvolen A. Smetona a tajemníkem A. Vireliūnas. Na tomto zasedání se jednalo o obecném pracovním řádu; bylo rozhodnuto, že „otázky předkládané Komisi se řeší prostou většinou hlasů členů přítomných na zasedání“ (TKP 1921: 2), a rozhodnutí se přijímají pouze tehdy, účastní-li se zasedání alespoň šest členů Komise, mezi nimiž je nejméně jeden filolog (J. Jablonskis nebo K. Būga) a referent. Dále bylo rozhodnuto zveřejňovat výňatky ze zápisů v novinách a scházet se každý čtvrtek.

Na druhém zasedání bylo projednáno šestnáct cizích zeměpisných názvů, které předložil J. Jablonskis. Bylo rozhodnuto psát: „1. Éstas, éstai (místo „įgauniai“); 2. graikas, graikai; 3. olándas, -ai (7 hlasů pro, 1 proti a 1 se zdržel); 4. skótas, -ai (Scholten), Skotiją; 5. aĩris, aĩriai (Iren); 6. lãtvis, lãtvai; 7. skandinãvas, Skandinaviją; 8. švėdas, švėdai; 9. norvėgas; 10. prancūzas (8 hlasů pro, 1 proti), Prancūziją (4 hlasy pro, 1 proti, 4 se zdrželi; pro „Fransija“ hlasovali 4 pro, 3 proti a 2 se zdrželi); 11. eskìmas, eskìmai; 12. samojédas; 13. nẽgras, -ai; 14. hotentótas (5 hlasů pro, 3 proti, 1 se zdržel); 15. bušmėnas (4 pro, 1 proti, 4 se zdrželi; pro „bušmėnis“ hlasovali 2 pro, ostatní se zdrželi); 16. beduinas“² (TKP 1921: 2). Na několika dalších zasedáních se projednávaly různé zeměpisné názvy, které měly být zveřejněny v tisku; před publikováním však Komise některé názvy ještě jednou přezkoumala. Komise projednávala názvy ulic ve městě Telšiai a městečku Užventis, jakož i různé termíny a slova užívaná v tisku. Například zápis ze zasedání konaného 9. června uvádí: „A. Smetona upozorňuje na potřebu pevněji stanovit slova každodenní potřeby v publicistice, odpovídající ruským slovům: власть, правительство, начальство, наследствие a dalším. Uvádí, že slova „pasekmė, įvykis“ a další užívaná v litevském tisku jsou utvořena v rozporu s jazykovými pravidly. <...> bylo stanoveno, že ruskému „власть“ odpovídá v našem jazyce valdžia, „правительство“ – vyriausybė, „начальство“ – vyresnybė, „факт“ – ponechat faktas, které lze v jednotlivých případech zlidštit slovy reiškinys, atsitikimas; „результат“ – rezultatas, které lze zlidštit slovy: galas, išdavas; „сверхчеловек (Uebermensch)“ – lze přeložit jako viršžmogis, antžmogis; „сверхестественный“ – viršugamtis; „процесс“ – veksmas“ (TKP 1921: 10).

² Citace ze zápisů jsou uváděny v autentické podobě, pravopis nebyl upravován.

84

A. Auksoriūtė | Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga

Návrh rozpočtu Terminologické komise na rok 1922 byl projednán na zasedání konaném 6. října 1921. Dále bylo rozhodnuto zřídit dílčí komise pro matematickou, přírodovědnou, zeměpisnou, literární a právní terminologii, každou se třemi členy. Dílčí komise pro matematickou terminologii byla sestavena z A. Dambrauskase, Pr. Mašiotase a A. Varna; do dílčí komise pro zeměpisnou terminologii byli jmenováni J. Jablonskis a A. Vireliūnas, kteří měli přizvat třetího člena z řad externích spolupracovníků. A. Smetona byl pověřen sestavením dílčí komise pro právní terminologii a J. Tumas-Vaižgantas sestavením dílčí komise pro literární terminologii, do níž měl přizvat jako spolupracovníky Liudase Giru a Vincase Krėvėho. Sestavení dílčí komise pro přírodovědnou terminologii bylo odloženo, dokud nebude do Komise pozván odborník přírodovědec. Na následujícím zasedání byl do Komise zařazen Tadas Ivanauskas a byl pověřen sestavením dílčí komise pro přírodovědnou terminologii.

Začátkem února 1922 otevřela Terminologická komise otázku reorganizace své práce. V zápisu ze zasedání z 2. února jsou uvedeny dva důvody reorganizace: „1) protože čím dál méně členů komise dochází na zasedání a 2) protože práce samotné komise a jejích dílčích komisí značně stagnuje, není připravena a nepřináší žádné výsledky“ (TKP 1922: 31). Bylo rozhodnuto ponechat organizaci Komise beze změny, zvýšit odměnu za zasedání a pověřit její prezidium, aby se scházelo navíc za účelem uspořádání podkladů a přípravy písemností; navrženo bylo zřídit stálou pracovní dílčí komisi, která by projednávala a připravovala termíny pro plenární zasedání Komise. Na zasedáních konaných koncem února a začátkem března bylo rozhodnuto pozvat za členy Komise učitelku M. Zinkevičaitė, Jonase Avižonise, Morkuse Morkelise a Izidoriuse Tamošaitise. Na zasedání 9. března byl předsedou Komise zvolen M. Morkelis namísto A. Smetony, který se této funkce vzdal; na následujícím zasedání byl místo P. Vireliūnase zvolen tajemníkem J. Avižonis. Na zasedání 30. března J. Jablonskis vystoupil z Komise jako její oficiální člen, ale souhlasil, že bude nadále působit jako poradce v jazykových otázkách. Koncem dubna byla schválena pracovní dílčí komise, do níž byli zařazeni jazykovědci J. Jablonskis a K. Būga; jako třetí člen byl navržen vedoucí záležitostí Komise a tajemník. Na zasedání 13. října byli do Komise přijati dva noví členové: Jonas Martynas Laurinaitis a M. Bagdonas. Poté, co se M. Morkelis vzdal předsednictví, byl předsedou zvolen I. Tamošaitis a tajemníkem A. Vireliūnas.

Návrhy terminologie předložené Komisi nebyly vždy přijaty k projednání. Například seznam psychologických termínů předložený roku 1921 komisí pro vydávání knih při odboru všeobecných záležitostí ministerstva školství a terminologický seznam zaslaný odborem školství ministerstva zemědělství

Terminologija | 2011 | 18

85

seznam jako nesprávně sestavený Komise vrátila s pokynem, aby byl řádně upraven.

Jak vyplývá z protokolů, Komise odpovídala nejen na dopisy a dotazy zaslané institucemi, ale také na otázky soukromých osob. Například v protokolu č. 75 z 5. října 1923 se píše, že

„Bylo rozhodnuto odpovědět prostřednictvím p. ministra školství na zprávu č. 1915 z 20. září t. r. od Vysokého zmocněnce litevské vlády pro Klaipėdský kraj, adresovanou panu předsedovi vlády a postoupenou ministerstvu školství, odkud ji ministerskou rezolucí předali Terminologické komisi k posouzení, toto: Podle názoru Komise ponechat název Šilutė, jak navrhuje sám zmocněnec; namísto „Försterei – Klampovė“ komise navrhuje zvolit jeden z těchto názvů: Budriai, Jankai nebo Girūliai. Panu Vaitkūnasovi (Panevėžys, Respublikos g. 31N) sdělit v odpovědi na jeho dopis z 23. září t. r. toto: Komise na zasedání dne 5. října t. r. objasnila, že jako termíny lze užívat jak kirptuvė, tak kirpykla“ (TKP 1923: 75).

Po obdržení návrhů a oprav Komise některé termíny znovu projednávala a doplňovala nebo měnila. Například v protokolu č. 57 z 22. února 1923 se píše, že

„byla projednána kritika, opravy a další připomínky ke zveřejněným termínům pro potřeby školství, které zaslali kněz J. Laukaitis, M. Grigonis, J. Lazauskas, J. Beinoris a A. Varnas, poté co od jejich zveřejnění uplynul měsíc (viz „Lietuvos“ NN). Bylo rozhodnuto provést tyto změny:

2. Vedle aplinka, aplinkuma doplnit také tarpas. Např. I mezi námi se objevují všelijací lidé.

4. Auklėja, -jos (věc.) – vypustit.

8. „Dorybingas“ vypustit.

10. Před dorovingas doplnit ještě doroviškas, dorovinis.

13. Doplnit přízvuk u didvalda.

14. Označit, že dviprasmas je příd. jméno (např. dviprasmas žodis – dvojznačné slovo), dviprašmis je podst. a příd. jméno.

18. K „savilava“ doplnit také lavinimasis, k lavinti také lavėti (lavėja – rozvíjet se).

20. K natūra doplnit také prigimtis.

26. K „pomegis, mogis, magmogis“ přidat pamėga“ (TKP 1923: 57).

J. Jablonskis dne 11. ledna 1923 odmítl účastnit se práce komisí, zdůvodňuje to tím, že v práci Komise nevidí užitek a že termíny stejně nepomohou zlepšit jazyk novin; na dalším zasedání (18. ledna) odmítl účastnit se také práce Terminologické komise. Je však třeba poznamenat, že odstoupil i kvůli neshodám mezi jejími členy. Komise se neshodla v otázce politevšťování termínů: A. Varnas a A. Vireliūnas požadovali-

86 A. Auksoriūtė | Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga

Usilovali o to, aby nezůstal jediný termín pocházející z jiných jazyků, a snažili se všechny mezinárodní termíny nahradit novotvary.

V červnu z Komise odešli M. Morkelis a M. Zinkevičaitė; na jejich místo bylo navrženo zařadit St. Dabušise a J. Beinorise, na podzim byli do Komise pozváni Kazys Kepalas a J. Murka. Dne 2. prosince 1924 zemřel K. Būga, takže v Komisi nezůstal další jazykovědec, který v ní působil po celou dobu od jejího založení. Po odchodu J. Jablonskise, a zejména po smrti K. Būgy, se činnost Komise přiklonila k extrémnímu purismu (viz Palionis 1979: 268).

Na konci roku 1921 a v roce 1922 Komise projednávala termíny z oblasti literatury, práva, spotřební daně, železnic, techniky, geografie a školství. Protokoly uvádějí nejen litevské termíny schválené Komisí, ale často také jejich ruské a méně často německé ekvivalenty; někdy jsou uvedena vysvětlení termínů či příklady jejich užití. Několik příkladů železničních (a) a geografických (b) termínů schválených Komisí: a) „1. Atšlaita, cokolį – цоколь. 2. Plūkti kelią. Kietas plūkimas. Plūkimas, plūkė – утрамбовка. Plūktuvas – prietaisas plūkti. 3. Šlaitas – откос. 4. Atkalnė – косогор. Atkalnė arba pašlaitė. 5. Iškasa – выемка. 6. Pýlimas – насыпь. Pylimui daug reikia sampilos <...>“ (TKP 1922: 27); b) „1. A. Vireliūnas navrhoval: aukštė = возвышенность, lygė = равнина. Komise rozhodla: aukštuma (aukštė) = возвышенность, lyguma (lygė) = равнина. 2. Žemuma, slėnys = низменность. 3. Paslėnė – nízko položené místo u údolí, nížina. 4. Slesnas, –a. Nízké místo – <...>. Nízké, mírně vyvýšené a vysoké ostrovy. Panevėžys leží níže než Vilnius. 5. Įslėnis arba klõnis, -io – Tal. Řeky tečou údolími. 6. Kalnesnis, -ė, įkalnesnis,-ė. Okolí Luokė je kopcovitější než okolí Panevėžys. <...> 9. Kaũpras (kaũbrė), nikoli špičatá, od okolí mírně vyvýšená hora. Kuppe. 10. Stalkalnis – Tfelberg. Stalžemis – Tafelland. 11. Masiniai kalnai, maskalniai. Massengebirge. Masyvas. 12. Raukšlėtiniai kalnai. V Alpách jsou patrné vrásy, jsou zvrásněné. Raukšlė – Falte, raukšlėjimas – Faltung. 13. Šūkakalnis – Kammgebirge <...>“ (TKP 1922: 44).

Projednávaly a schvalovaly se nejen rodové, ale také mnohé druhové termíny, například: „41. Kopėčios – лѣстница. 42. Kablinės kopėčios – штурмовая лѣстница. 43. Sustumtinės kopėčios – видвижная лѣстница. 44. Sukamosios, mechaniškosios kopėčios – механическая лѣстница. 45. Stoginės kopėčios – Dachleiter. 46. Atremiamosios kopėčios – Stockleiter. <...> 48. Káukė – маска. 49. Dūminė káukė – дымовая маска. 50. Dujinė kaukė – газовая маска. <...> 56. Žarna – рукавъ – Schlauch. 57. Siurbiamoji žarna – всасывающій рукавъ. 58. Liejamoji švirkščiamoji žarna – выкидной рукавъ – Druckschlauch“ (TKP 1923: 63); „835. Srovnavající,

Terminologija | 2011 | 18

87

viditelný, relativní pohyb, relativní vlhkost, relativní chyba měření, relativní (lomový) index lomu, měrná hmotnost, měrný odpor – относительное движение, относительная влажность, относительная ошибка измерения, относительный показатель преломления, удельный въсъ, удельное сопротивление“ (ТКР 1923: 77).

Terminologická komise v roce 1923 projednávala termíny z telefonie, politické ekonomie, školství, fyziky a požární ochrany, jakož i názvy míst v Klaipėdském kraji. V roce 1924 byly projednávány termíny metrického rýsování, fyzikální termíny A. Varna, V. Adamovičiuse, J. Barona, J. Končiuse, A. Baltrušaitise a J. Juzikise a vlastní jména zaslaná Železniční správou. Termíny přijaté Terminologickou komisí se zveřejňovaly v periodickém tisku. Členové Komise si všímali, zda se jimi schválené termíny užívají; například v protokolu ze 7. prosince 1922 se píše: „A. Vireliūnas oznámil, že redaktoři vydávaných zákonů ne vždy dodržují termíny stanovené Komisí, například: v zákoně 917 N („Vyr. Žinios“ 118N) se užívá „akčyžės“, „bravarus“ – „mielių dirbtuvė“ a další. Podle informací, které má zpravodaj k dispozici, se v Kanceláři Rady ministrů někdy termíny stanovené Komisí vědomě nahrazují jinými. Bylo rozhodnuto napsat v této záležitosti dopis ministerstvu školství“ (TKP 1922: 48).

A. Vireliūnas vydal termíny přijaté do konce roku 1923 v roce 1924 jako samostatnou publikaci Įvardai, arba terminai, priimti Terminologijos komisijos: 1. Akcizo, 2. Teisės, 3. Kelių, 4. Telefonijos, 5. Geografijos, 6. Švietimo ir 7. Politiškosios ekonomijos reikalams. V předmluvě k brožurce sestavovatel napsal, že „i v tomto soupisu jsou pouze ty názvy, které byly otištěny v „Švietimo Darbas“, jsou však přesněji a podrobněji uspořádány, a proto se s nimi pracuje pohodlněji“ (Įv 3).

J. Jablonskis v roce 1925 v Švietimo Darbo, v čísle 4, krátce pojednal o právě vydané brožurce a upozornil na její nedbalou přípravu, množství tiskových chyb i další chyby a nepřesnosti ve sborníku (podrobněji viz JR IV: 322–324). Navzdory různým nepřesnostem a chybám i termínům, jejichž tvoření je sporné, se mnohé termíny uvedené v tomto sborníku užívají dodnes, například: akcizas Įv 5, trestní řízení Įv 14, diktant Įv 119, vlhkost Įv 110, dvouvodičové vedení Įv 74, svorka Įv 75, příkop Įv 30, prohlubeň Įv 32, svah Įv 33, přijímač Įv 76, zářez Įv 77, tání Įv 77, ceník Įv 34, střídavý proud Įv 80, ložisko Įv 35, kubický metr Įv 36, laibgalys Įv 36, svědek Įv 18, měřidlo Įv 38, tlačítko Įv 82, misa Įv 7, úpatí svahu Įv 39, kladivo Įv 44, deska Įv 44, přístroj Įv 45, hromada Įv 47, ukazatel Įv 88, násyp Įv 48, vysílač Įv 88, malta 4 Įv 9, skri-

88 A. Auksoriūtė | Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga

dinys Úv 50, pružina Úv 51, šroub Úv 51, zdánlivý odpor Úv 91, guma Úv 134, oceán Úv 116, ventil Úv 95, surovina Úv 142.

V témže roce v 46. čísle časopisu Lietuvos J. Jablonskis uveřejnil článek, v němž kritizoval neologismy vytvořené Terminologickou komisí. Napsal: „Terminologové neustále razí nové termíny. V „Lietuva“ (č. 43) byl znovu předložen nový projekt termínů „Mėtoja­mosios (metmeninės) braižybos“ [termínů pro pravoúhlé (kolmé) promítání]. Čím dále, tím nápaditější se zdají být termíny pro náš kulturní život“ (JR IV: 307). J. Jablonskis uvádí příklady neologismů, kterým nerozumí a které považuje za zbytečné, např.: „e) išviduris apšvietimas – центральное освещение, įžambys – диагональ, induva – ваза; f) gulsčioji mėta – горизонтальная проекция, šalių dėjinys – периметр, mok­snis, -io – etiudas, mok­sniuoti – studijuoti; g) tyra – исследование, Forschung, tyruoti – исследовать, forschen; h) mata – измерение, matomokslis – геометрия, žemėmata – геодезия, plokštomata – planimetrija, trikampjomata – trigonometrija...“ (JR IV 307). Poznamenává, „že úkol Terminologické komise byl zpočátku mnohem užší: potřebovala vytvořit mnohem méně termínů pro nový život. Komise se buď přepracovala, nebo poněkud vybočila ze své dráhy“ (JR IV 308).

Po tomto článku J. Jablonského obdržela Terminologická komise dopis ministerstva školství ohledně odchýlení od pokynů, na jejichž základě byla Komise ustavena, a 21. března 1925 ministerstvo školství Komisi zaslalo dopis, v němž oznámilo ustavení nové Terminologické komise a požádalo, aby veškeré záležitosti předala nově jmenovanému předsedovi J. Jablonskému.

První zasedání nové Terminologické komise se konalo 26. března 1925; zúčastnili se ho Jonas Balčikonis, J. Jablonskis, Antanas Salys a Pranas Skardžius. J. Jablonskis přečetl dopis ministerstva školství, v němž bylo uvedeno, že Terminologickou komisi tvoří tito členové: J. Jablonskis (předseda), J. Balčikonis, Vaclovas Kasakaitis, A. Salys, Pr. Skardžius a A. Vireliūnas. Protože A. Vireliūnas nesouhlasil, byl místo něj pozván Stasys Šalkauskis; bylo rozhodnuto přizvat také A. Smetonu, Z. Kuzmicku a J. Laurinaitise, avšak A. Smetona účast na práci Komise rovněž odmítl pro nedostatek času. Na uvedeném zasedání J. Jablonskis poznamenal, že se ujímá předsednictví kvůli „špatnému zdraví jen do té doby, než bude mít Komise větší počet členů“; na jeho návrh byl tajemníkem zvolen Pr. Skardžius (podrobněji viz TKP 1925: 146).

Nová Terminologická komise vedená J. Jablonským vykonala velkou a velmi významnou práci. Znovu posoudila chirurgické a veterinární termíny schválené starou Komisí a především se vzdala novotvarových přídavných jmen s příponou -iškas odvozených od osobních jmen, jako například fran-

Terminologija | 2011 | 18

89

kiška jehla (=Frankova jehla), fogeliškas urometr (=Vogelův u.) a podobně. Nová Komise také v mnoha případech místo neologismů navrátila mezinárodní termíny; například schválila aerometr, nikoli ormàčio; elemento, nikoli pradojo; masażo, nikoli laitymo; termometro, nikoli šilčiarodžio atd. (viz Palionis 1979: 268–269). Jak poznamenává lingvista Jonas Palionis, „nová Terminologická komise obecně pracovala na kodifikaci termínů velmi obezřetně a opírala se přitom o správné teoretické základy, které již dříve formuloval J. Jablonskis“ (Palionis 1979: 269).

Složení Komise se koncem roku 1925 opět změnilo; odstoupili z ní St. Šalkauskis, A. Salys a Pr. Skardžius. Na návrh J. Jablonského byli do Komise zařazeni studenti humanitních oborů: Kazys Alminauskis, Jurgis Talmantas a Kazys Masiliūnas. V roce 1925 Komise projednávala chirurgické a veterinární termíny, místní názvy Klaipédské oblasti a názvy stanic předložené ministerstvem dopravy; v roce 1926 pak termíny vojenského zdravotnictví a medicíny, dělostřelectva, meliorací a kanceláře národní obrany, jména katolických světců a jména evangelíků-luteránů.

Dne 11. června 1926 J. Jablonskis dopisem ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce předsedy a ministerstvo školství rozhodlo Terminologickou komisi rozpustit a pověřilo Kaunaskou univerzitu ustavením nové komise. Byl připraven statut Terminologické komise Litevské univerzity a koncem roku 1926 byla na univerzitě ustavena Komise ve složení P. Avižonis, J. Balčikonis a St. Šalkauskis; když však P. Avižonis odmítl v ní pracovat, tato nově ustavená Komise svou činnost vůbec nezahájila. Práce Terminologické komise, která trvala pět let, tak skončila v polovině roku 1926.

ZÁVĚRY

Terminologická komise pracovala pět let. Byla to první Terminologická komise zřízená z iniciativy státu, jejíž činností začala organizovaná péče o českou terminologii.

Pracovní postup Komise, kdy soubory termínů připravují odborníci z příslušných oborů a následně se termíny projednávají společně s jejich autory a jazykovědci, se zachoval až do dnešních dnů.

Ačkoli v době činnosti Terminologické komise mezi jejími členy docházelo k různým neshodám, měnilo se její složení a činnost komplikoval purismus některých členů, měla činnost Komise pro rozvoj litevské terminologie velký význam. Za tu dobu Komise projednala, schválila a zveřejnila v tisku řadu termínů a nomenklaturních názvů z různých oborů, potřebných pro život státu; většina z nich se dostala do užívání a používá se dodnes.

90

A. Auksoriūtė | Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga

LITERATURA A PRAMENY

Įv – Názvy, neboli termíny přijaté Terminologickou komisí. Vydání společnosti „Sakalas“, 1924.

JR II–V: Jablonskio raštai. Redagavo J. Balčikonis. Kaunas, 1933–1935.

Palionis J. 1979: Lietuvių literatūrinės kalbos istorija. Vilnius.

TKP 1921–1926: Terminologijos komisijos protokolai (Nr. 1–80 (1921–1923) saugomi Lietuvių kalbos institute, Nr. 81–180 (1924–1926) – Lietuvos centriniame valstybės archyve (f. 631, ap. 12).

PŘEHLED ČINNOSTI TERMINOLOGICKÉ KOMISE (1921–1926)

Po obnovení nezávislosti Litvy v roce 1918 začalo vycházet litevské školní učební texty, rozvíjela se litevská terminologie různých oborů a vznikaly první seznamy termínů, ačkoli tvorba a uspořádávání terminologie probíhaly z iniciativy jednotlivců.

S rostoucí potřebou litevské terminologie bylo nutné vytvářet termíny a věnovat se terminologické práci organizovaným způsobem. Dne 14. března 1921 proto byla při Ministerstvu školství zřízena Terminologijos Komisija (Terminologická komise). Jejími členy byli významní odborníci na jazykovědu a další obory i veřejní činitelé, například J. Jablonskis, K. Būga, A. Dambrauskas, Pr. Dovydaitis, Pr. Mašiotas, A. Smetona, J. Tumas-Vaižgantas, A. Varnas, A. Vireliūnas, V. Požėla. Terminologická komise projednala a schválila řadu potřebných termínů z oblasti práva, ekonomie, dopravy a spojů, chirurgie a veterinárního lékařství, filozofie a teologie, fyziky, geodézie, matematiky, přírodních věd, zemědělství a dalších oborů. Termíny schválené Terminologickou komisí byly zveřejňovány v tisku. Některé z nich vyšly v roce 1924 jako slovník Įvardai, arba terminai, priimti Terminologijos komisijos (Termíny schválené Terminologickou komisí).

Terminologická komise projednávala nejen termíny, ale také názvy měst a zemí i jejich obyvatel, řek, hor, ostrovů a další zeměpisné názvy; schválila litevské názvy Klaipėdské oblasti a názvy ulic některých měst v Litvě. V roce 1925 byla reorganizována a svou činnost vykonávala do poloviny roku 1926.

Terminologická komise byla první terminologickou institucí zřízenou v Litvě z iniciativy státu. Znamenala počátek organizovaného uspořádávání terminologie. Mezi jejími členy docházelo k různým neshodám, měnilo se její složení a někdy její činnost narušovaly puristické postoje některých členů; přesto měla Terminologická komise významný vliv na rozvoj litevské terminologie. Během pěti let své činnosti projednala, schválila a zveřejnila značné množství termínů a nomenklaturních názvů důležitých pro život státu. Většina těchto termínů se ustálila a používá se dodnes.

Obdrženo 15. 12. 2011

Albina Auksoriūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g.5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

Terminologija | 2011 | 18

91