Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

Blanca Stella Giraldo Perez; Christian Galinski

doi:10.1007/978-3-642-55991-4_26

Go to original

Preparing document pages…

Rozdíly a podobnosti mezi mikros obsahem a strukturovaným obsahem (včetně terminologií a dalších jazykových a obsahových zdrojů)

BLANCA STELLA GIRALDO PEREZ

Centrum translatologických studií, Vídeňská univerzita

CHRISTIAN GALINSKI

Mezinárodní informační centrum pro terminologii (Infoterm)

KLÍČOVÁ SLOVA: eContent, interoperabilita obsahu, lexikální sémantika, strukturovaný obsah, mikroobsah, terminologie a další jazykové a obsahové zdroje (TLCR), faktické znalosti, mikroobjekty učení (MLO), terminologická data, lexikografická data

1. POJEM eCONTENT

Předchozí příspěvky ukázaly, že pojem obsah – zde ve významu digitální obsah, obecně označovaný jako „eContent“ – podléhá řadě interpretací v závislosti na různých účelech vycházejících z odlišných zájmů. Protože existuje mnoho druhů eContentu, existuje také několik druhů systémů správy obsahu (CMS):

„Ve skutečnosti je CMS spíše koncept než produkt. Je to koncept, který zahrnuje soubor procesů. Potřeby institucí jsou často velmi individuální (odrážejí heterogenitu jejich procesů a informačních systémů na pozadí)... Hranice oblasti CMS jsou navíc nejasné. Významné překryvy existují se systémy správy dokumentů, systémy správy znalostí, systémy integrace podnikových aplikací, systémy elektronického obchodování a portály. Domníváme se také, že existují významné (dosud však obecně neuznávané) překryvy s intranetovými systémy pro skupinovou spolupráci a virtuálními vzdělávacími prostředími. Může se dokonce ukázat, že „řízené vzdělávací prostředí“ jedné instituce je CMS jiné instituce.“ (Browning & Lowndes 2001: 2)

Výše uvedené naznačuje překryv některých CMS s „řízenými vzdělávacími prostředími“, což nepřímo poukazuje na souvislost mezi obsahem a vzdělávacími zdroji.

eContent původně vycházel z představy textových dat. Brzy bylo rozpoznáno nejen to, že existuje mnoho jazyků (a písem), ale záhy

Blanca Stella Giraldo Perez, Christian Galinski

Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

eContent musel být dále rozšířen tak, aby zahrnoval další druhy jazykových zdrojů a nelingvistická data, například grafická data, zvuková a audiovizuální data a nakonec multimediální data. Tyto velmi odlišné druhy dat (z hlediska správy obsahu) se stále častěji vyskytují v kombinované podobě nebo jsou vzájemně propojeny, což si vyžádalo nové přístupy umožňující integraci obsahu a interoperabilitu obsahu. Kromě toho se při správě obsahu z teoreticko-metodologického hlediska obvykle jasně nerozlišuje mezi:

obsahem na jedné straně a daty – informacemi – znalostmi na straně druhé¹,

velkými a malými obsahovými entitami (a příslušnými obsahovými zdroji),

strukturovaným a nestrukturovaným obsahem.

To se často ukazuje jako významná překážka integrace a interoperability obsahu, které jsou dnes stále více požadovány v čím dál větším počtu e-aplikací (Giraldo & Galinski 2014).

Tento příspěvek zkoumá řadu různých druhů malých entit strukturovaného obsahu a jejich úlohu v rozmanitých aplikacích, přičemž je analyzuje ve vztahu k mikroobsahu.

2. INTEROPERABILITA OBSAHU

Jak bylo uvedeno výše, rané koncepce eContent nerozlišovaly mezi různými druhy obsahu ani mezi rozsáhlými obsahovými položkami – například celými databázemi – a jejich jednotlivými součástmi. Vícejazyčná data (včetně různých písem) se brzy stala nezbytností v několika aplikačních oblastech, například při lokalizaci produktů a softwaru. Globalizace podnítila rozvoj přístupů k „internacionalizaci“, které měly lokalizaci usnadnit. To vyžadovalo vyšší míru strukturování obsahu, pro niž byly vyvinuty různé přístupy – stále častěji se záměrem vyrovnat se se „sémantikou“. Přibližně od roku 1980 se začaly objevovat pokusy o standardizaci sémantického strukturování malých digitálních objektů² obsahu – zejména těch, které byly zaznamenávány a spravovány v databázích. Později se zpracovávaly také další druhy obsahu – prezentované v širším spektru modalit – v

¹ Obecně lze říci, že z pohledu uživatele jsou informace veškerým obsahem, zatímco z pohledu počítačového programátora jsou veškerými daty. (Boiko 2004: 5)

² „Digitální objekty“ se označují také jako položky, jednotky, záznamy, dokumenty atd. – v tomto příspěvku se bude používat neutrální termín „entita“.

Terminologija | 2014 | 21

Databáze a rozšíření mobilních zařízení dále podporují zavádění rozšířených modalit, mimo jiné také s cílem pomáhat lidem se zdravotním postižením (PwD) v oblasti eAccessibility a eInclusion (Galinski & Beckmann 2012). Netřeba dodávat, že tento vývoj činí interoperabilitu ve všech jejích aspektech stále důležitější.

„Recommendation on software and content development principles 2010“ proto definuje jako základní požadavky na sémantickou interoperabilitu způsobilost pro:

• vícejazyčnost (zahrnující také kulturní rozmanitost),

• multimodalitu a multimédia,

• eAccessibility a eInclusion,

• prezentace ve více kanálech.

Měly by být zohledněny v nejranější fázi procesu návrhu softwaru a modelování dat (včetně definice metadat) a následně ve všech iterativních vývojových cyklech (MoU/MG 2012). Toto doporučení nevyhnutelně vyžaduje vyšší míru strukturální složitosti, s níž je třeba se vypořádat vyšší mírou granularity datových modelů.

Evropský rámec interoperability (EIF – vztahující se k celoevropským službám elektronické veřejné správy) definuje interoperabilitu jako „schopnost systémů informačních a komunikačních technologií (ICT) a podnikových procesů, které podporují, vyměňovat si data a umožňovat sdílení informací a znalostí“ (IDABC EIF 2004: 5). Tato definice je vychýlena ve prospěch technické interoperability a nedostatečně zohledňuje interoperabilitu obsahu. Přesto však naznačuje složitost „interoperability“ tím, že identifikuje technickou, organizační a sémantickou interoperabilitu, k nimž lze na úrovni rozhodování přidat politickou interoperabilitu (mezi zeměmi či regiony) a strategickou interoperabilitu (v rámci organizací nebo mezi nimi) (Galinski 2008).

Interoperabilita obsahu jde nad rámec technické integrace obsahu a sémantické interoperability, neboť zahrnuje (ve smyslu mezilidské komunikace) syntaktickou, konceptuální a pragmatickou interoperabilitu. Interoperabilita obsahu se tedy vztahuje k datům a datovým strukturám v integrovaných (a přesto případně heterogenních) systémech – ještě více však k distribuovaným (a případně heterogenním) úložištím obsahu, na něž se vztahují základní požadavky správy obsahu, totiž „single sourcing“ a „resource sharing“. Jeden zdroj neboli jednotný zdroj

12 Blanca Stella Giraldo Perez, Rozdíly a podobnosti mikroobsahu a strukturovaného obsahu (včetně terminologií a dalších jazykových a obsahových zdrojů) Christian Galinski

Sdílení zdrojů (odvozené od publikování z jediného zdroje) umožňuje používat stejnou obsahovou položku – uloženou a spravovanou pouze jednou – v různých dokumentech nebo v různých formátech pro nejrůznější aplikace, zatímco sdílení zdrojů umožňuje uživatelům a tvůrcům obsahových entit vyhnout se duplicitní práci prostřednictvím spolupracujících procesů. Interoperabilita obsahu tak nejen reaguje na dnešní požadavky mobility/všudypřítomnosti a na distribuované a federované obsahové zdroje, ale je také předpokladem vysoké výkonnosti příslušných technologií. Interoperabilita obsahu nezahrnuje pouze vysokou míru integrovatelnosti a opětovné použitelnosti obsahu, ale měla by také umožňovat jeho široké opětovné využití, např. pro účely eLearningu. Z technického hlediska vyžadují techniky zpracování dat a (technicky vzato) syntaxe a sémantika obsahu technické metodické normy (zejména související se softwarem). Z hlediska mezilidské komunikace vyžaduje interoperabilita obsahu metodické normy nejen pro všechny druhy obsahu, ale také pro:

distribuovanou (webovou) správu pracovních postupů,

řízení kvality obsahu,

identifikaci obsahových položek,

správu autorských práv (včetně práv na využití),

návrh a údržbu úložišť metadat,

obecné principy a požadavky modelování dat,

metamodely také pro úložiště metadat,

metody a techniky federace atd.

V následujících odstavcích bude eContent analyzován z hlediska různých druhů strukturovaného obsahu, včetně terminologie a dalších jazykových a obsahových zdrojů (TLCR), které jsou na úrovni lexikální sémantiky považovány za strukturovaný obsah.

3. LEXIKÁLNÍ SÉMANTIKA A TLCR

Dictionary.com’s 21st Century Lexicon (2003–2014) definuje lexical semantics jako „studium významu slov a frází a vztahů mezi nimi, jako jsou synonymie, antonymie a hyponymie“. (Barker & Chris 2001: 1) uvádí: „Hlavním důvodem, proč je sémantika na úrovni slov z kognitivního hlediska obzvláště zajímavá, je to, že slova jsou názvy jednotlivých pojmů.“ Podle (Baldwin 1998: 7) se „lexikální sémantika zásadně překrývá s obory, jako jsou:

Terminologija | 2014 | 21

lexikografie,

frazeologie,

filozofie,

korpusová lingvistika,

syntax,

pragmatika,

osvojování jazyka v dětství“.

Baldwin (1998) is subsuming terminological entities under lexicography. The semantic entities in the literature on lexical semantics can be represented by lexical entities ranging from morphemes via words, compounds, phrases up to collocations, and also cover relationships between them. Needless to say that the concepts represented by lexical entities and the relations between them need explanation to become explicit. A look into common language dictionaries and other works of reference proves that lexical entities are often supplemented or exemplified by non-verbal representations – especially if a concrete object or a class of concrete objects is referred to.

Terminologická teorie a metody se zabývají vědeckotechnickými pojmy, které jsou ve specializované komunikaci zastoupeny především označeními, včetně morfémů (jsou-li významové) a termínů (včetně víceslovných termínů). Terminologická frazeologie se rovněž zohledňuje jako terminologické jednotky v kontextu (odhalující komunikační konvence příslušné domény či oboru), nebo jako označení v podobě terminologického frazému. Terminologická metodologie ve specializované komunikaci stanovuje mimo jiné kvůli jednoznačnosti a konzistentnosti (mj. s cílem předcházet právní odpovědnosti a dalším problémům) přísnější požadavky na zaznamenávání popisů pojmů, jako jsou definice, definiční kontexty atd. Vzhledem k povaze textů ve specializované komunikaci jsou neverbální reprezentace v mnoha doménách/oborech zcela běžné a často jsou stejně autonomní jako reprezentace verbální. To platí jak

pro neverbální označující reprezentace, jako jsou grafické a jiné neverbální symboly;

pro neverbální popisné reprezentace, jako jsou prvky technických výkresů, složité vzorce atd.

V této souvislosti může být zajímavé, že při navrhování dopravního značení se prvkům dopravních značek říká „morfémy“, zatímco dopravní značky jsou

Blanca Stella Giraldo Perez, Christian Galinski

Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

nazývané „koncepty“. Na silnicích lze kombinovat dvě nebo více dopravních značek, aby vyjadřovaly význam, který lze vysvětlit jako varování, informaci, zákaz nebo omezení atd. Barva a tvar dopravních značek mají velký sémantický význam! (Galinski 2011)

Výše uvedené ukazuje, že jevy týkající se lexikálních a terminologických entit – obojí představujících koncepty – jsou do značné míry paralelní. Liší se pouze zaměření: zde na komunikaci v obecném jazyce, tam na odbornou komunikaci. Avšak,

• podle moderního výzkumu mozku se lidské myšlení neustále přepíná mezi obecnými koncepty a koncepty specifickými pro danou oblast či obor, což lze považovat za jeden z hlavních mechanismů rozvoje znalostí;

• výzkumníci v oblasti jazyků pro specifické účely (LSP) opakovaně konstatují, že mezi texty běžné jazykové komunikace a texty odborné komunikace neexistuje ostrá hranice. (Arntz, Picht & Schmitz 2014: část 2.2)

V závislosti na účelu a společenském kontextu komunikace bude její komunikační obsah zahrnovat více lexikálních entit obecného jazyka, nebo více terminologických entit určených pro odbornou komunikaci. Kromě toho existují

• procesy „determinologizace“, při nichž se terminologické entity mění v lexikální entity obecného jazyka;

• procesy „terminologizace“, při nichž se lexikální entity obecného jazyka znovu používají jako terminologické entity vysoce specifické pro danou oblast či obor.

Proto se nabízelo, aby mezinárodní technická komise ISO/TC 37 „Terminologie a další jazykové a obsahové zdroje“ v roce 2005 rozhodla o tomto dlouhém názvu a rozšířila své působení na: „Normalizaci zásad, metod a aplikací týkajících se terminologie a dalších jazykových a obsahových zdrojů v kontextu vícejazyčné komunikace a kulturní rozmanitosti.“³

S ohledem na výše uvedené úvahy zahrnují TLCR entity na úrovni lexikální sémantiky.

³ Viz: http://www.iso.org/iso/home/standards_development/list_of_iso_technical_committees/iso_technical_committee.htm?commid=48104

Terminologija | 2014 | 21

4. STRUKTUROVANÝ OBSAH A MIKROOBSAH

Podobně jako se zaměnitelně používají výrazy obsah – data – informace, setkáváme se také s výrazy „strukturovaný obsah“, „strukturovaná data“ a „strukturované informace“, které se používají víceméně zaměnitelně, jak vyplývá z následující citace:

„Strukturovaná data lze definovat jako data uložená v pevných polích záznamu nebo souboru. Příklady strukturovaných dat jsou relační databáze a tabulkové procesory.“ (PC.COM)/Opakem, totiž „nestrukturovanými daty“, jsou zjevně/ „data, která nejsou uložena na pevných místech.... Velká část firemních informací má podobu nestrukturovaného textu.“ (PC.COM)

Na základě takových vysvětlení dospěli Giraldo & Galinski (2014) k závěru, že TLCR je strukturovaným obsahem i na úrovni lexikální sémantiky.

V této souvislosti se poukazuje na paradox: vysoká míra strukturální složitosti v podobě vyšší granularity, kterou představuje větší počet metadat (včetně většího počtu různých druhů metadat), ve skutečnosti snižuje složitost z hlediska zpracování informací:

„Vysoce strukturované znalostní báze umožňují informačnímu systému spravovat nízkou míru složitosti. Naproti tomu míra složitosti je ve slabě strukturovaných znalostních bázích velmi vysoká, přestože uživatel potřebuje pouze malé množství informací o metastruktuře.“ (Zumpe & Esswein 2002: 246)

Malé či nejmenší jednotky obsahu se stále častěji označují jako mikroobsah. Podle Leeneho (2006) není mikroobsah jako takový nový; existuje již po staletí. Termín mikroobsah se objevil v souvislosti s rozvojem databází a později webové komunikace.

„Jakob Nielsen (1998) původně označil mikroobsah za malé skupiny slov, které může člověk rychle přehlédnout, aby získal jasnou představu o obsahu webové stránky. Zahrnul mezi ně titulky článků, názvy stránek, předměty zpráv a záhlaví e-mailů. Takové fráze lze také vyjmout z kontextu a zobrazit v adresáři, na stránce s výsledky vyhledávání, v seznamu záložek apod.“⁴

Další užití tohoto termínu (označované také jako mikroformát⁵) se vztahuje i na další malé informační celky, které mohou stát samostatně nebo být použity v různých kontextech, včetně rychlých zpráv, příspěvků na blogu, kanálů RSS a abstraktů.

⁴ Viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Microcontent#cite_note-1

⁵ Viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Microformat)

Blanca Stella Giraldo Perez, Christian Galinski

Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

In any case, things have changed dramatically since Anil Dash (2002: 246⁶) defined ‘microcontent’:

„Dnes se mikroobsah používá jako obecnější pojem označující obsah, který sděluje jednu hlavní myšlenku či koncept, je dostupný prostřednictvím jediné jednoznačné URL adresy nebo permalinku a je vhodně napsán a formátován pro zobrazení v e-mailových klientech, webových prohlížečích nebo podle potřeby na přenosných zařízeních. Příklady mikroobsahu mohou být předpověď počasí na jeden den, časy příletu a odletu letadla, abstrakt rozsáhlé publikace nebo jediná okamžitá zpráva.“

Jiné zdroje⁷ uvádějí charakteristiky mikroobsahu, které jsou zde porovnány s terminologickými údaji v následující tabulce:

Mikroobsah:

Ve srovnání s terminologickými údaji:

obecný termín pro adresovatelný, strukturovaný, nedělitelný a samostatný prvek digitální informace (obvykle jednojazyčný)

→ reprezentace pojmu prostřednictvím terminologického záznamu, který obvykle obsahuje údaje ve více než jednom jazyce

samostatný prvek informace, který může stát sám o sobě, tj. nepotřebuje kontext, protože veškerý význam je obsažen v něm samém (tato charakteristika se nevztahuje na mnohé druhy entit mikroobsahu)

→ to se může vztahovat na jazykovou část jednotlivého terminologického záznamu nízké složitosti nebo na celý terminologický záznam, pokud se zanedbají vztahy mezi pojmy

nedělitelný prvek informace, který již nelze rozdělit na menší užitečné části (tato charakteristika se nevztahuje na mnohé druhy entit mikroobsahu)

→ to se může vztahovat na jednotlivou jazykovou část terminologického záznamu

strukturovaný v tom smyslu, že nesestává z jediného bloku informací, ale má strukturu

→ to platí také pro většinu TLCR

„vnější strukturu“ tvoří metadata

→ v terminologickém managementu se používají datové kategorie

adresovatelný v tom smyslu, že je adresovatelný na Internetu, což znamená, že má permalink

→ to se vztahuje na jedinečný identifikátor každého terminologického záznamu (stejně jako mnoha jiných druhů záznamů), který lze – pokud je založen na webu – vyhledat prostřednictvím permalinku

⁶ Viz: http://dashes.com/anil/2002/11/introducing-microcontent-client.html

⁷ Viz: http://www.sivas.com/microcontent/articles/definition/definition.html

Terminologija | 2014 | 21

Mikroobsah:

Ve srovnání s terminologickými daty:

nemusí být nutně malý, protože může mít ve skutečnosti velmi velkou velikost v megabajtech

→ to platí většinou také pro TLCR, zejména pokud jsou zahrnuta neverbální znázornění

flexibilní v tom smyslu, že je možné přidávat nová pole, a tím rozšiřovat strukturu položky

→ to může (a stále častěji by mělo) platit také pro mnoho TLCR

mohou existovat vztahy mezi položkami (což je v rozporu s charakteristikou „samostatný celek“)

→ to platí také pro terminologické záznamy

položky by měly být vlastnictvím svých autorů, kteří by měli mít možnost položku měnit nebo mazat

→ to se stále častěji týká také TLCR vyvíjených a spravovaných na základě webových a kooperativních přístupů

umožňuje opětovné použití položky, které lze také říkat mashup

→ to lze – avšak jiným způsobem, protože v terminologii je zapotřebí přísnější kontrola – uplatnit také na TLCR

k výměně a opětovnému použití potřebuje „kontejner“, k němuž je zapotřebí „formát“

→ to platí také pro záznamy TLCR

Formálně řečeno, také metadata jsou určitým druhem mikroobsahu, pro nějž jsou opět zapotřebí metadata, aby je bylo možné zaznamenávat a spravovat v registrech metadat v souladu se souborem mezinárodních norem ISO 11179.

Z výše uvedeného lze vyvodit, že rozdíl mezi TLCR a mikroobsahem není teoreticky zásadní. Zatímco mikroobsah používaný na internetu má za cíl umožnit snadnou tvorbu, jednoduché opětovné použití a plynulé přizpůsobování příslušného obsahu novým účelům, TLCR se vyvinuly s cílem splnit minimální požadavky na kvalitu, stabilitu a udržitelnost dat. Kromě toho v oblasti správy terminologie od počátku převládal vícejazyčný přístup.

Soudě podle výše uvedeného by bylo možné TLCR bez větších obtíží používat na internetu ve formě mikroobsahu.

5. MIKROOBSAH A TLCR

Na obecné úrovni existují příklady typů mikroobsahu (viz mimo jiné Leene 2006), například:

Blanca Stella Giraldo Perez, Christian Galinski

Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

kontaktní karty (elektronický ekvivalent vizitky), které mohou obsahovat více polí,

recepty (obsahují štítky, například klíčová slova, a obrázky – položku mikroobsahu, která zvyšuje složitost),

obrázky,

zvukové soubory,

příspěvky na blogu (považované za jeden z hlavních typů mikroobsahu).

Existuje mnoho zdrojů, z nichž lze mikroobsah čerpat, například⁸:

vysoce formalizované předpovědi počasí (např. Accuweather),

nabídka dne,

fotografie,

mikrovidea (např. ve formátu Instagram),

kurátorovaný obsah.

Dalšími příklady typů mikroobsahu, které lze snadno vytvářet, jsou⁹:

tipy,

návody,

citáty,

kontrolní seznamy,

infografiky.

Následující text může napovědět, jak pochopit rozdíl – avšak pravděpodobně nikoli zásadní rozdíl – mezi TLCR a mikroobsahem:

„Existuje mnoho více či méně známých pojmů, které lze vyjádřit jazykem, ale nemají odpovídající slovo. V angličtině neexistuje jediné slovo, které by konkrétně označovalo vůni broskve nebo oblast jemné kůže na spodní straně předloktí, ačkoli takové slovo by pravděpodobně existovat mohlo. Navíc je běžné, že jeden jazyk zvolí lexikalizaci poněkud odlišného souboru pojmů než jiný.“ (Barker & Chris 2001: 1)

Z výše uvedeného lze mimo jiné vyvodit, že

ve vesmíru potenciálně existuje příliš mnoho hmotných či nehmotných objektů, jejichž pojmy mohou potřebovat název (tj. lexikální jednotku nebo záznam TLCR);

⁸ Viz: http://heidicohen.com/4-micro-content-marketing-ideas-you-can-steal/

⁹ Viz: http://www.sivas.com/microcontent/articles/definition/definition.html

Terminologija | 2014 | 21

pojmenování pojmů – zejména v běžném jazyce – se může lišit jazyk od jazyka (a jejich příslušných kultur), nemluvě o konkrétních účelech atd.;

některý mikroobsah se vztahuje k faktům, nikoli ke klasifikovaným znalostem – např. k rychle se měnícím informačním položkám v předpovědi počasí (což nevylučuje, že se klasifikované znalostní položky používají k vytváření faktů).

Některé druhy mikroobsahu se podobají faktickým údajům ve smyslu „ověřitelných faktů“ (u nichž lze – v komerčním prostředí – důvodně předpokládat, že přispívají k prozkoumání, pochopení a řešení daného problému¹⁰) nebo faktickým informacím (tedy typu informací, které popisují skutečné dění). Při předávání komukoli nevyžadují další informace. Terminologické heslo lze chápat jako kontejner určitých faktických údajů o pojmech a jejich reprezentacích. Přidávání nebo kombinování údajů zřejmě zvyšuje sémantickou bohatost informací jak v mikroobsahu, tak v TLCR.

I zde lze pozorovat zaměnitelné používání výrazů data a informace. Pokud jde o faktické znalosti, v oblasti e-learningu se však rozvinula do jisté míry související diskuse, která by mohla ovlivnit debatu o mikroobsahu.

6. M I K R O O B S A H A F A K T I C K É Z N A L O S T I

Již dlouho se uznává, že existují různé druhy znalostí. Různé obory klasifikují nebo kategorizují znalosti různými způsoby – například v souvislosti s (revidovanou) Bloomovou taxonomií vzdělávacích cílů¹¹:

Typ znalostí

Příklady

Faktické znalosti Základní prvky, které studenti musí znát, aby se seznámili s určitou disciplínou nebo v ní řešili problémy

Odborná terminologie; hudební symboly; významné přírodní zdroje; důvěryhodné zdroje informací; díla umělce; historické události

¹⁰ Viz: http://www.businessdictionary.com/definition/factual-data.html#ixzz33j0vSCEK

¹¹ Ve vzdělávání http://cte.illinois.edu/resources/topics/syllabus/blooms.html

Blanca Stella Giraldo Perez, Christian Galinski

Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

Typ znalosti

Příklady

Konceptuální znalost Vzájemné vztahy mezi základními prvky v rámci větší struktury, které jim umožňují společně fungovat

Klasifikace syntaxe; geologická období; formy vlastnictví podniků; Pythagorova věta; základní zákony fyziky; teorie evoluce; teorie deskové tektoniky; genetické modely; modely vládnutí

Procedurální znalost Jak něco dělat, metody zkoumání a kritéria pro používání dovedností, algoritmů, technik a metod

Dovednosti používané při malování akvarelem; dovednosti používané při určování sportovního zranění; algoritmy pro řešení kvadratických rovnic; metody literární kritiky; vědecká metoda; kritéria pro určení, který statistický postup použít

Metakognitivní znalost Znalost poznávání obecně, stejně jako uvědomování si a znalost vlastních poznávacích procesů

Znalost různých mnemotechnických strategií; znalost různých organizačních strategií; znalost toho, že strategie rozpracování, jako je shrnování a parafrázování, mohou vést k hlubšímu porozumění; znalost vlastní úrovně znalostí v určité oblasti; znalost vlastní motivace k danému úkolu

Faktické znalosti zde označují základní prvky, které studenti musí znát, aby se seznámili s určitou disciplínou nebo v ní řešili problémy¹². Příklady zahrnují:

znalost terminologie: odborná slovní zásoba, hudební symboly atd.;

znalost konkrétních podrobností a prvků: hlavní přírodní zdroje, spolehlivé zdroje informací atd.

Faktické znalosti tedy zřejmě zahrnují především TLCR a faktické informace, přičemž obojí lze považovat za mikroobsah. Příklady faktických znalostí by mohly zahrnovat všechny druhy TLCR na jedné straně a mnoho různých druhů mikroobsahu na straně druhé. Stejně jako TLCR a mikroobsah obecně mohou zahrnovat sémanticky mělké i sémanticky bohaté entity.

V této souvislosti jsou lexikální entity důležité pro porozumění jakémukoli mikroobsahu na základní úrovni a pro komunikaci o něm. Odborná slovní zásoba (tj. terminologické entity) je zásadní pro porozumění odborné problematice dané oblasti a pro komunikaci mezi odborníky. Terminologie má navíc další důležitou funkci:

¹² Viz: http://oregonstate.edu/instruct/coursedev/models/id/taxonomy/factual.htm

Terminologija | 2014 | 21

Jelikož terminologické entity vycházejí z klasifikace pojmů (Wüster 1971), jsou nepostradatelné pro uspořádání znalostí a jejich hlubší pochopení – nemluvě o jejich správném používání ve specializované komunikaci.

Mnoho druhů mikroslovního obsahu tvoří proměnlivé faktické znalosti, které nemusí být určeny k zaznamenávání a uchovávání po delší dobu. Některé lze vytvořit operativně v reakci na požadavek uživatele – stále častěji je dokonce automaticky vytvářejí systémy ICT. Mnohé z nich jsou výrazně orientované na určitý účel nebo na něm závislé. Jejich „hodnota“ spočívá v možnosti společenského či dokonce komerčního využití. Mikroslovní obsah nabízený na webu je stále častěji vícejazyčný (nebo se automaticky překládá do dalších jazyků).

Hodnota jiných druhů mikroslovního obsahu, například terminologie, závisí na jejich kvalitě, spolehlivosti a udržitelnosti. Během mnoha let postupného rozvoje teorie a metodologie terminologie byly vyvinuty datové modely schopné zvládat vnitřní složitost terminologického záznamu (včetně požadavků na vícejazyčnost a multimodalitu u mnoha aplikací).

Všechny druhy mikroslovního obsahu jsou nebo by se mohly stát důležitými především na základní úrovni osvojování znalostí v oblasti vzdělávání. Soudě podle výše uvedeného lze TLRC a faktické informace/znalosti považovat za mikroslovní obsah (nebo je tak používat) a vše lze na úrovni lexikální sémantiky chápat jako strukturovaný obsah. V této souvislosti je relevantní také úzce související diskuse o mikroobjektech učení.

7. MIKROSLOVNÍ OBSAH A MIKROOBJEKTY UČENÍ (MLO)

Job & Ogalo (2012: 92) observed:

„Mikroučení vychází z mikroslovního obsahu. Mikroslovní obsah tvoří drobné útržky digitálních informací, které jsou v trvalém stavu změn a oběhu. Často se týkají jediného tématu, mají omezený rozsah, lze je rychle zkonzumovat a jejich rozsah bývá často omezen softwarem nebo zařízením. Jde o sdílení zdrojů. Opírá se o interakci mezi lidmi a interakci s internetovými médii. Mikroučení zaujímá aktivní roli při filtrování a poskytování informací. Díky znalosti kontextu, v němž se uživatel učí, může mikroučení nabízet a iniciovat zajímavé informace. Současné technologické, ekonomické a společenské změny podněcují potřebu nových koncepcí a strategií na podporu celoživotního učení.“

Blanca Stella Giraldo Perez, Christian Galinski

Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

Years before, Sánchez-Alonso et al. (2006: 296) stated about microlearning:

„Pojem ‚/mikro/¹³objektu učení‘ (McGreal, 2005) se v posledních letech rozšířil jako klíčový strukturní pojem pro vzdělávací zdroje – popisované záznamy metadat. Mikroslovní obsah se vzdělávacím účelem a metadata popisující jak samotný obsah, tak jeho využití ve vzdělávání lze v zásadě považovat za běžný objekt učení. Vize mikroslovního obsahu však předpokládá, že tyto popisy mají vycházet ze subjektivních osobních pohledů na svět, například z pohledů autorů blogů.“

Dále poznamenali:

„Mikroučení bylo chápáno jako specifický pedagogický přístup zaměřený na využívání mikroslovního obsahu coby zvláštního, stručného a subjektivního pojetí pojmu ‚vzdělávací zdroj‘. Jiným směrem se paradigma objektů učení soustředí na opakované využití vzdělávacích zdrojů prostřednictvím metadat. Na první pohled lze oba přístupy považovat za komplementární. Mikropřístup k učení však (údajně) klade důraz na subjektivní pohledy, rychlou tvorbu informací a jistou míru neformálnosti. Z toho plyne, že tvorba metadat by se měla řídit stejnou filozofií, což by nakonec vedlo ke specifickému stylu či způsobu vyjadřování při tvorbě objektů učení.“ (Sánchez-Alonso et al. 2006: 296)

Sánchez-Alonso et al. (2006: 302) conclude:

„Mikroslovní obsah lze považovat za vzdělávací objekty s jemnou granularitou, které vznikají v konkrétních prostředích nesoucích určitou subjektivitu a které jsou v mnoha případech neformální a neřídí se silným vzdělávacím záměrem. Praxe tvorby metadat a jejich využívání při vyhledávání má proto určité specifické rysy.“

Implicitně to naznačuje, že na jedné straně může systematická přeměna entit mikroslovního obsahu na MLO – a faktických znalostí obecně – z hlediska interoperability obsahu (včetně otázek udržitelnosti) vyžadovat další specifická metadata, aby byly splněny požadavky mikropedagogiky či mikrodidaktiky. Na druhé straně by samotné MLO mohly být opět považovány za mikroslovní obsah. Tato oblast i oba obory mikropedagogiky a mikrodidaktiky vyžadují další výzkum.

8. Z Á V Ě R Y

Tento příspěvek zkoumal úzce související pojmy s ohledem na nejmenší entity eContentu, jako je (sémanticky) strukturovaný obsah,

¹³ Doplnili autoři, protože právě to je zde míněno.

Terminologija | 2014 | 21

2 3

lexikální sémantika, terminologie a další jazykové a obsahové zdroje (TLCR), mik obsah, faktické znalosti a mikro výukové objekty (MLO). Ukazuje, že několik oblastí výzkumu vyvinulo odlišnou terminologii pro podobné či případně totožné „digitální objekty“, které lze shrnout pod pojem „strukturovaný obsah na úrovni lexikální sémantiky“, například:

• terminologie a další jazykové a obsahové zdroje (TLCR),

• mik obsah,

• faktické znalosti,

• mikro výukové objekty (MLO).

Lexikální sémantika se v každém případě neomezuje na verbální entity, ale může zahrnovat jakýkoli typ modality reprezentující pojmy.

Existují silné indicie podporující předpoklad, že „strukturovaný obsah na úrovni lexikální sémantiky“ je vhodným pojmem pro zahrnutí všech druhů mikroobsahu nebo potenciálního mikroobsahu a že příslušné entity strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky se buď z velké části překrývají, nebo by se mohly za určitých účelů či aplikací sbližovat. Ve skutečnosti mohou existovat ještě další druhy takových entit, které dosud nebyly jako takové identifikovány. V každém případě téměř všechny mohou být MLO nebo se jimi stát v závislosti na účelu či aplikaci. Není třeba dokazovat, že řada z nich se již proměnila v ziskový obchod na internetu.

Kromě toho existují silné indicie podporující předpoklad, že se všechny druhy strukturovaného obsahu z fundamentálního teoretického hlediska neliší. Liší se z hlediska účelu a aplikace, které jsou obvykle zaměřeny na určité publikum, což má dopad na přístup a metodiku. Zdá se však, že rozdíly v přístupech a metodikách vyplývají méně z povahy daného mikroobsahu a daného účelu a více z návrhu systému použitého k realizaci daného přístupu či metodiky. Zdá se, že podrobnosti mnoha implementací určuje spíše softwarové inženýrství než inherentní požadavky příslušného obsahu nebo požadavky nezbytné pro daný účel.

Téměř veškerý mikroobsah (včetně MLO chápaných jako entity mikroobsahu s vyšší sémantickou bohatostí) vychází z přístupů k modelování dat využívajících metadata:

„Popis, ukládání a vyhledávání „mikro výukových objektů“ by se proto měly řídit určitými zásadami, které jsou v souladu s konkrétní tvorbou kontextu mikroobsahu. Například mikrometadata by měla mít

Blanca Stella Giraldo Perez, Christian Galinski

Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

požadavek, aby se dal snadno upravovat – stejně jako příspěvky na blogu. Mikroobsah navíc vede k rozmnožení záznamů mikrometadat v takovém rozsahu, že je třeba jej pečlivě zvážit z technického hlediska.“ (Sánchez-Alonso et al. 2006: 296)

To ukazuje, že harmonizace metadat a jejich používání by mohly být pákou k dosažení vyšší míry obsahové interoperability v této oblasti elektronického obsahu, což by bylo zvláště přínosné pro efektivní tvorbu a využívání MLO v eLearningu. Teorie a metodologie terminologie by v tomto ohledu mohly sloužit jako osvědčený postup. Potvrzují to Sánchez-Alonso et al.:

„Po technické stránce jsou zapotřebí mechanismy pro sémantické vyhledávání, výběr a agregaci mikroobsahu, chceme-li skutečně využít přínosů metadat (Koper, 2004). Dále by měly být vyvinuty nástroje pro ‚mikroanotaci‘ mikroobsahu v rámci běžných technologií (blogy, wiki atd.) a zkoumány z různých hledisek – včetně interakce člověka s počítačem. Po koncepční stránce představuje hlavní nevyřešený problém otázka, jak začlenit mikropedagogiky či mikrodidaktiky do použitelných ontologií, aby bylo možné vyvíjet softwarové nástroje, které lidem pomohou vytvářet kontexty mikroučení –...“ (Sánchez-Alonso et al. 2006: 302)

Je zapotřebí dalšího zkoumání

• analyzovat datové modely a formáty (včetně použitých metadat) různých druhů entit strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky – včetně aspektu sémanticky mělkých a sémanticky bohatých entit;

• zkoumat, jak může celé pole entit strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky těžit z vícejazyčného a multimodálního přístupu ke správě terminologie – vzhledem k tomu, že se u mnoha druhů mikroobsahu stále častěji vyžaduje vícejazyčnost;

• zkoumat možnost vytvoření obecného datového modelu pro MLO, který by zahrnoval většinu nebo všechny tyto entity strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky – alespoň pokud jde o základní metadata potřebná k tomu, aby většina či všechny druhy entit strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky mohly být znovu využity jako MLO.

Sánchez-Alonso et al. (2006: 302) are right when stating: “... but for this, studies on learning theories must come before actual ontology engineering”.

Terminologija | 2014 | 21

REFERENCES

Arntz R., Picht H., Schmitz K.-D. 2014: Fachsprache und Fachwortschatz. – Arntz R., Picht H., Schmitz K.-D. Einführung in die Terminologiearbeit, Hildesheim: Georg OlmsVerlag, 11–34.

Baldwin T. 1998: ACL/HCSNet Advanced Programme in NLP Lexical Semantics: An Introduction – [viewed 30 January 2014] slide 7. Available from: http://www.pdfe2dg.org/read-360973/#.U4ykomSx9k

Barker C., Chris B. 2001: Lexical Semantics. – Encyclopedia of Cognitive Science USA, Macmillan. Available from: http://semarch.linguistics.fas.nyu.edu/barker/Research/barker-lexical.pdf

Boiko B. 2004: Defining Data, Information, and Content. – Content Management Bible, 2nd Edition, Indianapolis: Wiley Publishing Company, 3–12. Available from: http://www.metatorial.com/downloads/Boiko_Wp_DefiningDataInformationContent.pdf

Browning P., Lowndes M. 2001: Content Management Systems. – JISC TechWatch Report, 2. Available from: http://pozi.dsic.upv.es/spw/viejo/content%20management/tsw_01-02.pdf

Dash A. 2002: Introducing the Microcontent Client. Blogged November 13, 2002. Available from: http://dashes.com/anil/2002/11/introducing-microcontent-client.html

Dictionary.com (n.d.).Lexical semantics. WordNet® 3.0 [viewed June 01, 2014]. Available from: http://dictionary.reference.com/browse/lexical_semantics

Galinski C. 2008: Content Interoperability of multilingual content resources. – Prys D., Williams B. eds. Proceedings of the International Conference on Global Understanding in Multilingual and Multimedia Contexts (GUM3C2008), Bangor: University Bangor, 11–38.

Galinski C. 2011: A Sign equals Thousand Words; Consistency of Traffic/Road Signs and Verbal Messages. – Bekiaris E., Wiethoff M., Gaitanidou E. Infra-structure and Safety in a Collaborative World: Road Traffic Safety (1st ed.), Heidelberg, Dordrecht, London, New York: Springer, 263–284.

Galinski C., Beckmann H. 2012: Concepts for Enhancing Content Quality and Accessibility: In General and in the Field of eProcurement – Kajan E., Dorloff F.-D., Bedini I. Handbook of Research on E-Business Standards and Protocols: Documents, Data and Advanced Web Technologies, Hershey PA, USA: IGI Global, vol. 1, 84–101.

Giraldo B. S., Galinski C. 2014: Typology of structured content in e-Applications – Under a content interoperability perspective. – Budin G. & Lušicky V. Languages for Special Purposes in a Multilingual, Transcultural World. Proceedings of the 19th European Symposium on Languages for Special Purposes. 8–9 July 2013, Vienna: University of Vienna, 405–417.

IDABC EIF 2004: European Interoperability Framework for Pan-European eGovernment Services. – European Interoperability Framework for Pan-European eGovernment Services, Belgium: Office for Official Publications of the European Communities. Available from: http://ec.europa.eu/idabc/servlets/Docd552.pdf?id=19529

ISO 1087:2000 Terminology work– Vocabulary – Part 1: Theory and application. Travauxterminologiques – Vocabulaire – Partie 1: Théorieet application

ISO 11179 (series). Information technology – Metadata registries (MDR)

Job M. A., Ogalo H. S. 2012: Micro Learning As Innovative Process of Knowledge Strategy. – International Journal of Scientific & Technology Research 1(11), 92–96. Available from: http://www.ijstr.org/final-print/dec2012/Micro-Learning-As-Innovative-Process-Of-Knowledge-Strategy.pdf

Leene A. 2006: MicroContent is Everywhere!!! Defining MicroContent.MicroLearning. Available from: http://www.sivas.com/microcontent/articles/ML2006/MicroContent.pdf

MoU/MG (Management Group of the ITU-ISO-IEC-UN/ECE Memorandum of Understanding concerning eBusiness standardization) 2012: Recommendation on software and content development principles 2010. (MoU/MG/12 N 476 Rev.1) Available from: http://isotc.iso.org/livelink/livelink/fetch/2000/2489/Ittf_Home/MoU-MG/Moumg500.html

PC.COM (n.d.).Encyclopedia [viewed: 1. July 2013.] Available from: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/52162/structured-data

Sánchez-Alonso S., Sicilia M.-A., García-Barriocanal E., Armas T. 2006: From microcontents to micro-learning objects – which semantics are required? (Semantics for Microlearning), 295–304. Available from: http://www.cc.uah.es/ssalonso/papers/SanchezEtAl_Microlearning06.pdf

Wüster E. 1971: Begriffs- und Themaklassifikationen.Unterschiede in ihrem Wesen und ihrer Anwendung [Concept and subject classifications.Differences in their nature and in their application]. – Nachrichten für Dokumentation, n°3 98–104 and n°4 143–150.

Blanca Stella Giraldo Perez, Christian Galinski

Differences and Similarities of Micro-content and Structured Content (Including Terminologies and Other Language and Content Resources)

Zumpe S., Esswein W. 2002: Simplification of Knowledge Discovery using “Structure Classification”. – Gaul W., Ritter G. Classification, Automation, and New Media: Proceedings of the 24th Annual Conference of the Gesellschaft fürKlassifikatione. V., University of Passau, March 15-17, 2000, Dresden, Germany: Springer, 245-252 [viewed 1. June 2013]. Available from: http://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-642-55991-4_26

MIKRO TURINIO IR STRUKTŪRINIO TURINIO (ĮSKAITANT TERMINIJĄ IR KITUS KALBOS BEI TURINIO IŠTEKLIUS) SKIRTUMAI IR PANAŠUMAI

Elektroninio turinio tvarkyboje yra sričių, tokių kaip terminologiniai duomenys, bibliotekų informacija, daugelis produktų pagrindinių duomenų rūšių, kuriuose turinio ištekliai – ir dėl standartizavimo pastangų – tampa integruojami ar bent suderinami. Kitose srityse galima pastebėti išsiskyrimo tendencijas, dėl kurių galiausiai išryškėja didžiulis pastangų dubliavimas. Švietimo ir mokymo srityje yra labai daug turinio kūrėjų ir dar daugiau šios srities turinio išteklių, skirtų mokytojams ir mokiniams. Daugelį šių išteklių sudaro leksinės semantikos lygmens struktūrinis turinys, apimantis terminologinius, leksikografinius duomenis ir kitus turinio išteklius. Dabar tokie duomenys laikomi ir mikroturiniu.

Ankstesniuose darbuose terminologiniai, leksikografiniai duomenys ir kiti turinio ištekliai buvo laikomi pagrindinėmis leksinės semantikos lygmens struktūrinio turinio rūšimis. Dabar peržiūrimame ISO 1087:2000 standarte terminija apibrėžiama kaip „žymiklių, priklausančių vienai specialiajai kalbai, aibė“. Žymiklis apibrėžiamas kaip „ženklas, kuriuo žymima sąvoka“. Šio termino straipsnio pastaboje rašoma, kad „terminologijos darbe skiriamos trys žymiklių rūšys: terminai, simboliai ir tikriniai vardai“. Šios ir kitos apibrėžtys tiesiogiai ar netiesiogiai apima ir nekalbinius sąvokų ir vardų (įskaitant tikrinius vardus) ženklus, kurie yra svarbūs daugelyje sričių, ypač švietimo srityje.

Mikroturinys yra labai naudingas ir reikalingas įvairiems verslo, viešojo administravimo tikslams, taip pat elektroniniam mokymui(si), tačiau jis dar retai tampa sistemiškai išplėtotu mokymosi objektu. Švietimo srities turiniui taikomi metodai turi būti suderinami tam, kad sukurtiems mokymosi objektams taip pat būtų būdingas semantinis suderinamumas.

Mikromokymosi ir mikrodidaktikos srities literatūroje aptariami ir mikromokymosi objektai. Šio straipsnio tikslas yra nustatyti, kiek mikromokymosi objekto sąvoka susijusi su mikroturinio sąvoka. Sistemiškai taikant terminologijos metodologiją galima pagerinti įvairiapusišką mikroturinio kaip mikromokymosi objektų naudojimą. Atsirastų daugiau mikroturinio naudojimo galimybių, jį būtų galima suderinti ir su elektroniniu turiniu apskritai, ir panaudoti elektroniniam mokymui(si).

Gauta 2014–06–05

Blanca Stella Giraldo Perez Center of Translation Studies, University of Vienna Gymnasiumstrasse 50, 1190 Vienna, Austria E-mail [email protected]

Christian Galinski International Information Centre for Terminology (Infoterm) Gymnasiumstrasse 50, 1190 Vienna, Austria E-mail [email protected]

Terminologija | 2014 | 21

Rozdíly a podobnosti mezi mikros obsahem a strukturovaným obsahem (včetně terminologií a dalších jazykových a obsahových zdrojů)

1. POJEM eCONTENT

2. INTEROPERABILITA OBSAHU

3. LEXIKÁLNÍ SÉMANTIKA A TLCR

4. STRUKTUROVANÝ OBSAH A MIKROOBSAH

5. MIKROOBSAH A TLCR

6. M I K R O O B S A H A F A K T I C K É Z N A L O S T I

7. MIKROSLOVNÍ OBSAH A MIKROOBJEKTY UČENÍ (MLO)

8. Z Á V Ě R Y

Je zapotřebí dalšího zkoumání

REFERENCES

MIKRO TURINIO IR STRUKTŪRINIO TURINIO (ĮSKAITANT TERMINIJĄ IR KITUS KALBOS BEI TURINIO IŠTEKLIUS) SKIRTUMAI IR PANAŠUMAI

Document details