Go to originalLocalized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
Page 1
doi.org/10.35321/term27-05
Termíny v internetových médiích (explorativní výzkum)
ASTA MITKEVIČIENĖ
Institut litevského jazyka
ANOTACE
Článek se snaží zjistit, z jakých oborů se termíny nejčastěji dostávají do každodenních internetových médií a zda se tyto populární termíny výrazněji proměňují (pojednává se o terminologické variaci a determinologizaci). Předmětem explorativního výzkumu jsou víceslovné termíny v veřejně přístupném korpusu DELFI.lt, který je sestaven z textů publikovaných v letech 2014–2016 na stejnojmenném zpravodajském portálu. Použitá metodika má sice nedostatky, umožňuje však (nakolik je to možné) analyzovat termíny bez předběžných předpokladů – aniž by se předem určoval obor nebo konkrétní termíny.
Článek se snaží zjistit, z jakých oborů se termíny obvykle dostávají do každodenních internetových médií a zda nejpopulárnější termíny procházejí výraznějšími změnami (pojednává se o terminologické variaci a determinologizaci). Pilotní studie se zaměřuje na víceslovné termíny nalezené ve veřejně přístupném korpusu DELFI.lt, který se skládá z textů publikovaných ve stejnojmenném zpravodajském portálu v období let 2014 až 2016. Ačkoli má použitá metodika určité nedostatky, umožňuje nám (nakolik je to možné) analyzovat termíny bez předsudků, tj. bez předjímání oboru či konkrétních termínů.
Je dobře známo, že některé termíny se používají nejen ve vědecké komunikaci, ale pronikají také do obecného jazyka. Výrazný nárůst počtu termínů v každodenní komunikaci se spojuje s informačním věkem, znalostní společností a technologickou revolucí (viz Meyer a kol. 1998: 645; Kageura 2002: 15; Geeraerts 2015: XVII–XIX aj.).
Jedním z důležitých prostředků, jimiž se termíny dostávají k nespecializovanému publiku, jsou média. Média jednak uvádějí termíny do obecného užívání, jednak pomáhají zpopularizovat některé termíny z oblastí, které jsou pro ně aktuální. Když jsou termíny široce rozšířené a známé nejen odborníkům, vzniká možnost determinologizace (Gaivenis 2014: 242). Tento článek se pokouší zjistit, termíny z kterých oblastí se nejčastěji objevují v každodenních internetových médiích a zda se tyto populární termíny výrazněji proměňují (pojednává se o terminologické variaci a determinologizaci). Předmětem výzkumu jsou dvouslovné termíny užité na zpravodajském portálu DELFI.lt. Dvouslovné termíny byly zvoleny z několika důvodů. Především jde o nejčastější1 (nebo alespoň o jeden z nejčastějších – podle oboru) typ termínů; za druhé, jejich extenze je užší a intenze širší než u jednoslovných termínů téže soustavy na vyšší hierarchické úrovni, a proto se snadněji rozpoznávají.
Jde o první výzkum užívání termínů v médiích, který se neomezuje na termíny z jediné oblasti a nevychází z předem stanoveného seznamu termínů. Výzkum je explorativní.
Kazimieras Župerka analyzoval užívání lingvistických termínů v publicistice. Podle způsobu užívání rozlišil dvě funkčně-sémantické skupiny. Do první patří termíny užívané jako termíny (v přesném, přibližném, nebo dokonce nepřesném významu), do druhé determinologizované termíny (některé se užívají v systémovém přeneseném významu, jiné v individuálním přeneseném významu jako prostředek stylistického působení) (Župerka 2000). Tato klasifikace je vhodným východiskem také pro pojednání o užívání termínů z jiných oblastí mimo jejich obvyklé prostředí (vědecký a administrativní styl).
Kognitivní psychologie a filozofie zdůrazňují, že stanovit jasnou hranici mezi obecnými a odbornými znalostmi je obtížné; jazykověda pochybuje o striktním oddělení obecného a odborného jazyka (Cabré Castellví 2003: 171). Neodborník může určité slovo považovat za termín a naopak termíny užívané odborníky může nespecializované publikum pokládat za slova obecného jazyka (Kageura 2012: 12). Tento článek se proto nepokouší podrobněji pojednat o terminologičnosti a jejích stupních.
ZDROJE A METODIKA VÝZKUMU
Pro výzkum termínů v médiích jsme v očekávání co nejrychlejšího výsledku využili veřejně dostupný korpus DELFI.lt (http://tekstynas.mwe.lt/), který obsahuje 70 milionů slov. Jde o korpus internetové publicistiky,
1 Viz Umbrasas 2013: 113, 117; Bielinskienė a kol. 2015: 65 a dále.
Terminologija | 2020 | 27
109
Page 3
do něhož byly zařazeny texty publikované na webu DELFI.lt v letech 2014–2016, řazené do 12 rubrik: DELFI Veidai, Projektai, DELFI Mokslas, DELFI Auto, Sportas, DELFI Gyvenimas, DELFI Žmonės, DELFI Pilietis, Verslas, DELFI FIT, DELFI Žinios a Neidentifikuota kategorija (podrobněji o korpusu viz LKKŽ 2019: 14–15). Některé texty tedy patří do oborových rubrik a mají informační nebo analytický styl, jiné jsou určeny pro zábavu a vyznačují se uvolněnějším – expresivním – stylem2. Komentáře čtenářů do korpusu zařazeny nebyly.
Veřejně jsou dostupné soubory n-gramů získaných z tohoto korpusu a jejich četností (http://resursai.mwe.lt/atsisiusti).. Pro tento výzkum byl použit seznam bigramů.
Doplňkovým zdrojem je Databáze ustálených slovních spojení litevského jazyka (PJB), vytvořená na základě uvedeného korpusu. Obsahuje přibližně 12 tisíc dvouslovných a trojslovných ustálených spojení vytvořených s 97 podstatnými jmény, která se v takových spojeních vyskytují nejčastěji. Pokud v ní byl zaznamenán hledaný termín, ověřili jsme četnost lemmatu či tvaru a jeho varianty.
Výzkum probíhal v několika etapách. Nejprve byl zkontrolován seznam bigramů a byly v něm určeny dvouslovné termíny (přesněji jejich tvary, protože seznam nebyl lemmatizován). Vzhledem k mimořádně rozsáhlému materiálu bylo rozhodnuto zahrnout pouze ty dvouslovné termíny, jejichž alespoň jeden tvar má četnost vyšší než 500 (k tomu bylo třeba projít více než 7 000 nejčastějších bigramů3). Poté byly vybrané termíny roztříděny podle oborů. Nakonec byly v korpusu analyzovány konkordance vybraných složených termínů.
Celkem bylo vybráno 461 tvarů dvouslovných termínů, které představují 317 různých termínů. Dokonce šest flexivních tvarů spojení prekybos centras bylo užito více než 500krát (PJB uvádí četnost tohoto lemmatu 7118).
Z hlediska terminologie spočívá nedostatek metodiky v tom, že vybrané dvouslovné termíny byly v médiích užity nejen jako samostatné termíny, ale také jako součást delších termínů, srov. artimoje aplinkoje a smurtas artimoje aplinkoje, pridėtinės vertės a pridėtinės vertės mokestis. Bylo však rozhodnuto, že pokud je dvouslovná kolokace termínem, bude zde považována za dvouslovný termín, bez ohledu na to, že v části konkordančních řádků je součástí víceslovného termínu. Skutečnost, že dvouslovný termín je pouze součástí termínu, nezna-
K. Župerka rozlišuje tři podstyly publicistického stylu: informační, analytický a expresivní (Župerka 2001: 87), Audronė Bitinienė čtyři: informační, analytický, expresivní a dialogický (Bitinienė 2007).
Nejčastější bigram, který lze považovat za termín, je JAV dolerių (téměř 10 tisíc výskytů), do seznamu vybraných dvouslovných termínů však nebyl zařazen, protože jeho první složka není samostatným slovem, nýbrž akronymem. Jde o konvenční rozhodnutí – existují studie (např. Boizou a kol. 2015), v nichž je akronym ve spojení považován za jednoslovnou složku.
jeho termínovosti a frekvence užívání. Tuto volbu podporují také vlastní názvy: když se termín užívá ve složených názvech, zůstává termínem (Vilniaus gyvosios gamtos apsaugos inspekcija).
Do výzkumného materiálu se vzhledem ke specifikům jeho výběru nedostaly ty případy užití termínů, kdy od sebe jednotlivé složky termínu oddělovala jiná slova, která mezi ně vstoupila. Kromě toho se některé vybrané dvouslovné formy v jednotlivých řádcích konkordance jen náhodou formálně shodovaly se zkoumanými termíny; existují také příklady neterminologického, přeneseného užití (viz níže). Údaje o frekvenci užívání termínů v korpusu proto lze považovat pouze za přibližné.
IDENTIFIKACE TERMÍNŮ
Je dobře známo, že složené termíny nemají výlučnou formu, která by umožňovala snadno je odlišit od slovních spojení (nebo delších syntaktických konstrukcí), ačkoli některé formy jsou typičtější, např. atributivní spojení se substantivem v genitivu, s adjektivem se sufixem -inis, se zájmenným adjektivem atd.4 „Automaticky určit, které spojení je kolokací a které termínem, je téměř nemožné“ (Rimkutė et al. 2017: 15). Pokud je dvouslovná kolokace substantivním spojením, lze předpokládat, že často půjde o termín (nebo alespoň o jeho část). Například při přezkoumání 50 nejčastějších atributivních dvouslovných spojení v PJB by více než 60 procent bylo možné považovat za termíny z té či oné oblasti. Podobný počet termínů byl zjištěn také mezi 50 nejčastějšími dvouslovnými spojeními v této databázi bez ohledu na sémantický vztah jejich složek.
Ve snaze objektivněji rozhodnout, zda je kolokace termínem, se nejprve hledalo, zda se daná jazyková jednotka nachází v terminologických databázích či slovnících; přihlíželo se k tomu, že termíny mohou mít varianty a synonyma. Do terminografie se samozřejmě nedostávají všechny termíny, ani ty nejpopulárnější, a ne všechny obory mají terminografické zdroje; navíc se v těchto zdrojích někdy objevují i jiné jazykové jednotky, například vlastní názvy. Ideální by bylo, kdyby terminologickou povahu spojení posoudil odborník v příslušném oboru (význam přínosu odborníka zdůrazňují různé studie zaměřené na automatické rozpoznávání termínů), avšak v tomto případě jde o více oborů, které jsou navíc značně různorodé.
Další složitou otázkou jsou hranice termínů. Tento problém vyvstává při pokusu stanovit nejen hranice termínů, ale také hranice jiných ustálených spojení
4 Plačiau apie dvižodžių terminų struktūrinius modelius žr. Gaivenis 2014 [1975]: 64–70; Akelaitis 2008: 6–8; Drukteinis 2011: 239–241; Bielinskienė ir kt. 2015: 62; Mockienė 2016: 109–111 ir kt.
Terminologija | 2020 | 27
111
Page 5
(viz Bielinskienė et al. 2017: 86). Pokud je spojení pouze částí delšího termínu, může plnit funkci termínu jako jeho kontextové synonymum. Například kontextovým synonymem termínů afrikinis kiaulių maras a klasikinis kiaulių maras (zařazených do TB, IATE) je kiaulių maras, srov. příklady z korpusu:
Pojišťovny podle A. Baravyka přirovnaly prasečí mor k válce a prohlásily, že během války už nebudou pojišťovat proti válce, což znamená, že pravděpodobně odmítnou pojišťovat proti africkému a klasickému moru prasat. [Verslas]
Prasečí mor, který byl minulý týden zaznamenán v Litvě, způsobí obrovské škody. [Verslas]
Spojení kiaulių maras není samostatným termínem; označuje jednu ze dvou nemocí, případně obě souhrnně. Svou formou toto dvouslovné spojení i výše uvedené trojslovné termíny připomínají typické souřadné a podřazené termíny5.
TERMÍNY PODLE OBLASTÍ
Aby se co nejvíce předešlo subjektivitě, byly termíny podle oblastí rozdělovány na základě vícejazyčného multidisciplinárního tezauru Evropské unie EuroVoc a Terminologické banky Litevské republiky (TB). Je třeba upozornit, že v TB se termíny přiřazují k té či oné oblasti podle zdroje, takže termín se stejným nebo velmi podobným významem bývá uváděn jako termín z různých oblastí; například u termínu členský stát jsou uvedeny oblasti veřejná bezpečnost, obrana, právo, ekonomika, finance, sociální ochrana, zaměstnanost a pracovní podmínky, zdraví. Oblasti přiřazené termínům v TB a EuroVoc se proto někdy výrazně liší, například u termínu národnostní menšina je v TB oblastí kultura, zatímco v Eurovoc právo. V takových případech se rozhoduje podle kontextu. Protože klasifikace oblastí v obou zdrojích obsahuje společné rysy i rozdíly, pokusili jsme se v tomto článku obě klasifikace sladit, přičemž přednost jsme dali klasifikaci TB, která lépe odráží litevské reálie. Zaměřili jsme se také pouze na nejširší oblasti, abychom získali obecnější přehled o oblastech. Samostatně byla vyčleněna skupina povolání a funkcí – ve zkoumaném materiálu je velmi nápadná a početná (pokud bychom termíny z této skupiny zařadili do oblasti sociální ochrany, zaměstnanosti a pracovních podmínek, vedla by tato oblast podle počtu termínů).
5 V článku „Mor zvířat“ ve VLEe jeho autor Vytautas Stūgys uvádí, že „[ž]námy jsou tyto nemoci označované jako mor: mor skotu, mor malých přežvýkavců, africký mor koní (africká nemoc), africký mor prasat a klasický mor prasat, psinka, ptačí mor (chřipka), lososí mor, štikový mor, račí mor.“ Klasický mor prasat a africký mor prasat jsou kontaktní virová onemocnění prasat (viz TB).
Vzhledem k velkému množství materiálu je mimořádně obtížné prozkoumat každý řádek konkordance, a proto se může stát, že termín není ve všech případech použit ve stejném významu, a náleží tak do více než jedné oblasti. Přesto vycházíme z předpokladu, že alespoň nejširší oblast, do níž patří nejpopulárnější mediální termíny, lze snadno určit.
Pokud termín v různých významech náleží do několika (nejčastěji dvou) oblastí, řadíme jej ve výzkumu do skupiny termínů z více oblastí. Obvykle jedna z jeho významových a oborových příslušností zjevně převládá. Například třetí země (nejčastější podoba třetích zemí) se častěji používá jako termín z oblasti mezinárodních vztahů než jako právní termín:
Ve srovnání s loňským rokem vzrostl objem dovozu ze třetích zemí o 5,4%. [Verslas]
Zkoumané dvouslovné termíny užívané v médiích náležejí do velmi rozmanitých oblastí (viz obr. 1 a tab. 1). To je samozřejmě dáno extralingvistickými příčinami – aktuálními tématy médií a tematikou textů.
Obr. 1. Nejčastější dvouslovné termíny (jedna z podob se vyskytla více než 500krát) a jejich podoby6 v textovém korpusu DELFI.lt podle oblastí
6 Frekvence uvedené v souboru bigramů se ne vždy shodují s výsledky vyhledávání v korpusu, odchylka však není velká a nepovažuje se za významnou. Kvantitativní údaje v diagramu pocházejí z primárního zdroje výzkumu – souboru bigramů. Frekvence termínů (lemat), o nichž pojednávají další pododdíly článku, byla ověřována v korpusu a případně také v PJB.
Terminologija | 2020 | 27 113
Page 7
Tabulka 1. Nejčastější (alespoň jedna podoba se vyskytla více než 500krát) dvouslovné termíny v korpusu DELFI.lt podle oborů
OBOR
PŘÍKLADY
POČET TERMÍNŮ
tělesná výchova a sport
kvalifikační soutěž, atletika, body žebříčku, sportovní disciplína
44
profese a funkce
tiskový mluvčí, vedoucí společnosti, policejní úředník, poslanec Seimasu
OBLASTIPŘÍKLADYTERMÍNŮ POČETkulturakulturní dědictví4standardizace a metrologiekubický metr3statistikadomácnost1několik oblastítřetí země, veřejný prostor7
Jak již bylo uvedeno v úvodní části, pro výzkum byly vybrány nejčastější podoby termínů v korpusu. Při použití lematizovaného seznamu termínů s četnostmi lze očekávat odlišné rozložení oblastí podle počtu a četnosti termínů.
TERMÍNY A (VLASTNÍ) VÍCENÁSOBNÁ POJMENOVÁNÍ
Část termínů lze považovat za časté v neodborné komunikaci, neboť se do médií dostávají jako součást vlastních názvů, které jsou důležitější pro veřejnost nebo její určitou skupinu. Například tvar termínu silničních komunikací se v korpusu vyskytl více než 700krát, nejčastěji však jako součást názvu Lietuvos automobilių kelių direkcija. Druhý nejčastější tvar téhož termínu – silničními komunikacemi (četnost vyšší než 180) – je rovněž nejčastěji součástí víceslovného názvu (zákon o bezpečnosti silničního provozu). Pro srovnání: lokálový tvar na silničních komunikacích se vyskytl pouze několikrát. O terminologickém charakteru spojení silniční komunikace však není větších pochyb; termín je zahrnut také v TB. Podobné příklady lze uvést i u některých dalších termínů (viz také následující oddíl).
Jiným typem příkladu je termín akciový trh (četnost 2382 PJB). Jeho nejčastějšími tvary jsou lokál na akciových trzích (774) a genitiv akciových trhů (526). Oba tyto tvary i samotné spojení se nejčastěji užívají v zobecňujících názvech trhů konkrétního regionu nebo země (např.: asijské akciové trhy, na amerických akciových trzích aj.), srov.:
Ve čtvrtek byl na baltských akciových trzích patrný příliv velkých obchodů. [Verslas]
Oživení obchodování na akciových trzích pobaltských zemí způsobily zprávy o společnostech. [Verslas]
Terminologija | 2020 | 27
115
Page 9
SYNONYMA, PERIFRÁZE, VARIANTY
Při přezkoumání vybraných termínů užívaných v médiích byly zaznamenány synonymní výrazy, perifráze a varianty7.
Mezi nejčastější bigramy se dostala synonyma z oblasti komunikace. Jednou z dvojic synonym jsou tisková zpráva a zpráva pro média (četnosti 4437 a 1340; u obou termínů jde o nejčastější singulárové lokálové tvary). První termín lze nalézt také v EuroVoc a v terminologické databázi IATE, kde je hodnocen jako vysoce spolehlivý. Většina konkordančních řádků méně rozšířeného termínu zpráva pro média náleží rubrice „Auto“; výrazná je také rubrika „Mokslas“, takže zde lze spatřovat i subjektivní preference autorů, které mohou být ovlivněny také zdroji publikací. Do nejnovějšího slovníku termínů vztahů s veřejností (RVŽ 2018) jsou zařazeny oba termíny, přednost se však dává termínu tisková zpráva.
Další dvojicí synonym, jejichž oba členy se v médiích často užívají, jsou veřejné mínění (četnost lemmatu 1217; nejčastější tvar veřejného mínění) a názor veřejnosti (četnost lemmatu 742, včetně neatributivní varianty; nejčastější tvar názoru veřejnosti). Pořadí synonym v uvedeném slovníku termínů vztahů s veřejností – veřejné mínění, názor veřejnosti – odpovídá rozšíření těchto termínů v médiích. Výraznější rozdíly v užívání nebyly zaznamenány; výjimkou je, že u názvů některých institucí zabývajících se výzkumem veřejného mínění se častěji užívá jedno synonymum, u jiných druhé. Tím lze částečně vysvětlit, proč je v korpusu výzkum názoru veřejnosti častější než výzkum veřejného mínění (četnosti 265 a 146 PJB).
Termín z oblasti energetiky atomová elektrárna je v médiích mnohem častější (četnost lemmatu v korpusu 1697) než synonymum jaderná elektrárna (četnost 58)8. První termín má nepochybně delší tradici užívání, důležité však je, že je součástí víceslovných názvů, například: Ignalinská atomová elektrárna, Astravská atomová elektrárna (oficiální název je Běloruská atomová elektrárna, viz VLEe), což přispívá k jeho rozšíření v široké veřejnosti-
7 Zde se uplatňuje užší pojetí termínových variant (různé podoby téhož termínu). O gramatické variantnosti ustálených spojení, včetně těch užívaných jako termíny, píše v textu DELFI.lt Agnė Bielinskienė se spoluautorkami (2019). V tomto článku je pojetí varianty širší; za varianty jsou například považována spojení jako odůvodněné rozhodnutí – neodůvodněné rozhodnutí, růst ceny – růst cen.
8 VLEe – jaderná elektrárna, atomová elektrárna. Pořadí synonym ve zdrojích TB není jednotné; například v zákoně Litevské republiky o jaderných (atomových) elektrárnách a ve slovnících z oblasti obrany se upřednostňuje termín jaderná elektrárna, ve slovníku termínů tepelné a jaderné techniky a ve slovníku fyzikálních termínů atomová elektrárna; v dalších zdrojích (např. ve slovníku automatizace) jsou uváděny jako nesynonymní termíny.
… staré. V korpusu se tento termín často vyskytuje v názvech konkrétních elektráren (nebo se používá při hovoru o elektrárnách, jejichž (litevský) název obsahuje složku atominė), srov.:
Švédské plány na uzavření jaderných elektráren a také jaderná elektrárna Astravec, která vzniká v Bělorusku, změní situaci na našem trhu s elektřinou. [Pilietis]
V korpusu jsou poměrně časté také termíny atominė jėgainė (četnost lemmatu 229) a branduolinė jėgainė (193). Bez odborných znalostí a pouze z kontextu lze jen těžko přesně určit, zda jsou ve všech případech použity ve stejném významu jako probírané termíny se složkou elektrinė, avšak v nejednom řádku konkordance je jejich synonymní užití zcela zřejmé:
Nová jaderná elektrárna bude první jadernou elektrárnou postavenou ve Spojeném království za posledních dvacet let. [Verslas]
Ignalinská jaderná elektrárna – první jaderná elektrárna na světě odstavená kvůli ruským reaktorům RBMK, které jsou v ní instalovány a považovány za nebezpečné. [Verslas]
Jaderná elektrárna se často zaměňuje s elektrárnou (viz poznámku k termínu vėjo elektrinė v IATE; podrobněji viz Klimavičius, Smilgevičius 2002), přičemž i na Vikipedijoje je termín branduolinė jėgainė definován jako elektrárna.
Další častou dvouslovnou formou v korpusu je vyriausybės vadovas. VLEe uvádí termíny ministras pirmininkas, premjeras („v mnoha zemích předseda vlády (kabinetu ministrů, rady ministrů a dalších)“), do TB je zařazen pouze ministras pirmininkas (zdroj: slovník politologie) a do litevského klasifikátoru povolání Ministras Pirmininkas. Posledně uvedený termín je v Litvě oficiálním názvem funkce. Časté lemma v korpusu vyriausybės vadovas (PJB 1693, včetně ženských tvarů) tedy na první pohled působí jako opis termínů, stylistické synonymum (srov. častější lemmata premjeras (více než 20 000 výskytů), ministras pirmininkas (více než 5 000)). Zajímavé je, že právě termín vyriausybės vadovas lze nalézt v EuroVoc; odtud se dostal i do IATE. Spojení vyriausybės vadovas tedy dobře ilustruje, že mezi termíny a opisy není příliš ostrá hranice (podrobněji Mitkevičienė 2015: 54–55). Názvy v médiích z stylistických důvodů kolísají a působí jako rovnocenné jednotky:
Mezi možnými kandidáty jsou uváděni irský premiér Enda Kenny, bývalý předseda lotyšské vlády Valdis Dombrovskis a bývalý estonský předseda vlády Andrus Ansipas. [Žinios]
Terminologija | 2020 | 27
117
Page 11
Mezi nejčastějšími formami se objevila také podoba termínu ochranné známky (frekvence 891 PJB). Do PJB je zahrnut zobecněný výraz ochranná známka (frekvence 3530), který zahrnuje i případy, kdy má první složka podobu množného čísla. Kolísání čísla závislé složky je terminologicky významné. Jako termín je nyní schválená varianta ochranná známka (viz TB, zákon Litevské republiky o ochranných známkách), ačkoli se do TB ze slovníků dostala také varianta ochranná známka. Lze tvrdit, že uvedený termín stále kolísá (srov. také ochranná známka, ochranná známka VLE, ochranná známka slovník VŽ aj.)9. Toto kolísání se odráží i v korpusu. Tabulka 2 shrnuje podoby uvedeného termínu podle čísla obou složek a uvádí jejich frekvenci v korpusu (podle PJB). Jak je patrné, varianta ochranná známka v médiích jasně převažuje; množné číslo závislé složky mohlo být podmíněno množným číslem hlavní složky (ochranné známky). Stejná příčina – podoba hlavní složky termínu v kontextu – mohla zvýšit i četnost varianty ochranná známka.
Tabulka 2. Frekvence jednotného a množného čísla termínu ochranná známka
ochranná známka (tvary jednotného čísla) 1988 ochranné známky (tvary množného čísla) 632 Ani vlastníci o c h r a n n ý c h z n á m e k nemohou omezovat obchodování s vlastními výrobky na internetu. [Verslas]
ochranná známka (tvary jednotného čísla) 268 ochranné známky (tvary množného čísla) 642 Z tohoto důvodu během krize zaniklo mnoho známých o c h r a n n ý c h z n á m e k, když jejich vlastnící společnosti zbankrotovaly. [Verslas] Jak si při dělení majetku zachovat svou o c h r a n n o u z n á m k u nebo název? [Verslas]
2620
910
kolísající termín ochranná známka 3530
Uvedený kolísající termín má v korpusu také gramatické synonymum – značka, které není tak populární (frekvence lemmatu 592 PJB). Zajímavé je, že se nejčastěji vyskytuje v genitivu, stejně jako jeho synonymum ochranná známka.
9 Další informace o termínu ochranná známka a jeho variantách jako ekvivalentech cizího slova brand viz Vladarskienė 2016. V analyzovaném korpusu se slovo brand vyskytlo jen několikrát a téměř vždy bylo graficky vyznačeno, jako by se tím upozorňovalo na jeho status.
Mezi nejčastější bigramy patří také atributivní a neatributivní varianty termínů, např.: nemovitý majetek (3684) a nemovitý majetek (558), ve veřejném prostoru (1296) a ve veřejném prostoru (534). V médiích populární termín nemovitý majetek (5551 výskytů v PJB) se mnohem častěji užívá v atributivní (4749) než neatributivní podobě (802), přestože i počet výskytů druhé podoby je překvapivě vysoký. Užívání neatributivní podoby lze vysvětlit jak nedbalostí ve vyjadřování, tak stylistickými důvody, neboť tento termín se v neatributivní podobě objevuje například i v astrologických předpovědích a v citacích výroků respondentů (hovorová řeč?), srov.:
Vidíme, že nyní se většina objektů n e m o v i t é h o m a j e t k u, které vznikají ve městě Vilniusu, zejména těch vyšší kategorie, nachází právě v Užupisu a okolních oblastech,“ upozorňuje <...>. [Verslas]
Ve dnech 12.–13. října, kdy bude Mars procházet královským stupněm, můžete vykonat obzvlášť mnoho důležitých věcí – je to vhodná doba pro ty, kdo chtějí koupit n e m o v i t o s t nebo automobil. [Gyvenimas]
Na konci týdne se bude dařit těm, kdo si chtějí pořídit n e m o v i t o s t nebo změnit bydliště. [Gyvenimas]
Další kolísající termín veřejný prostor není jednoznačné spojení – v médiích se užívá především jako termín z oblasti komunikace, ale také jako označení pojmu z oblasti životního prostředí. V obou případech kolísá.
Frekvence neatributivních variant dalších populárních termínů užívaných v médiích nepřesahuje 500, např.: místo bydliště (2410 PJB) a místo bydliště (215); základní část sezony (1579) a základní část sezony (703) (nejčastější podobou obou variant tohoto termínu je genitiv jednotného čísla), anebo je dokonce velmi nízká, např. veřejná doprava (2776) a veřejná doprava (12) aj.
Analýza kontextu umožňuje tvrdit, že neatributivní podoba místo bydliště se opět užívá v astrologických předpovědích, nachází se však i v méně neformálních rubrikách.
Slovník sportovních termínů (viz TB) uvádí termín základní část soutěžní sezony. Pokud budeme právě tento termín považovat za základní, bylo by třeba spojení základní část sezony pokládat za jeho zkrácenou variantu. Tříslovný termín se v korpusu vyskytl pouze jednou (mezi jeho složky byl několik desítekkrát vložen název konkrétní ligy, např. základní část sezony Euroligy). Lze proto tvrdit, že v médiích se jako sportovní termín užívá právě dvouslovné spojení základní část sezony.
Terminologija | 2020 | 27
119
Page 13
Mezi nejčastější bigramy patří také neurčité formy raudona kortelė a raudoną kortelę. Ve slovníku sportovních termínů (viz také heslo „Kortelė“ ve VLEe) se uvádí určitý termín raudonoji kortelė. V korpusu tento sportovní termín v určité formě zaznamenán není. Několik nalezených příkladů s určitou formou se sportovní oblasti netýká, ačkoli si je z ní nepochybně vypůjčily (transeterminologizovaly):
Navíc se navrhuje zavést takzvaný systém „červené karty“, který by 55% národních parlamentů EU umožnil zablokovat nebo změnit směrnice vydávané Bruselem. [Žinios]
V médiích se tedy jako sportovní termín ustálila neurčitá varianta raudona kortelė.
Jak se zdůrazňuje v doporučeních pro jazykovou praxi, neurčité formy lze ve víceslovných názvech užívat v hovorovém jazyce a v jiných neformálních stylech (KP1: 26). Nabízí se otázka, zda je v takovém případě spojení stále termínem, nebo alespoň nadále plní funkci termínu. Jednoznačná odpověď je zřejmě obtížná nejen proto, že se názory na termíny mimo vědecký diskurz liší, ale také proto, že opozice určitých a neurčitých forem je komplikovaná. Jak ukazují podrobné výzkumy Ramunė Vaskelaitė, užívání určitých forem v terminologii neodpovídá kodifikované normě (viz Vaskelaitė 2016, 2019). Nejprve je tedy třeba zjistit, v jaké formě se ten či onen termín užívá v diskurzu odborníků, a teprve potom vyvozovat závažnější závěry o změnách a variování podoby termínů v internetových médiích. Je možné, že užívané termíny se neshodují s těmi, které uvádějí slovníky.
DETERMINOLOGIZACE
Jak již bylo zmíněno, Kazimieras Gaivenis psal, že k determinologizaci10 může dojít tehdy, je-li termín široce rozšířený a známý nejen odborníkům. Časté termíny v populárních médiích by tedy tuto podmínku měly splňovat. Je však třeba zdůraznit, že determinologizace je ve vědecké literatuře chápána různě. Podle nejširšího pojetí se za tento jev považuje jakékoli užití termínu mimo jeho obvyklé prostředí, v důsledku čehož se nepovažuje za termín, ale za běžné slovo (např. Superanskaja a kol. 2003). Hlavním kritériem je zde situace užití. Ingrid Meyer a Kristen
10 V tomto článku byl zvolen skutečný mezinárodní termín determininologizacija, nikoli varianta užívaná K. Gaivenisem, determinizacija.
Mackintosh (2000) dažnai cituojamame straipsnyje apibūdina du determinologizacijos atvejus: 1) įvardijama ta pati sąvoka kaip ir atitinkamoje dalykinėje srityje, bet ta sąvoka suvokiama paviršutiniškiau nei dalyko specialisto, galimos konotacijos, 2) nebeįvardijama ta pati dalykinė sąvoka, žodis vartojamas kita reikšme. Pati determinologizacija šių autorių aiškinama kaip semantiniai, gramatiniai (plg. jau aptartą įvardžiuotinių ir neįvardžiuotinių formų opoziciją) ir pragmatiniai pokyčiai, kai terminus vartoja ne tos srities specialistai. Jana Nová (2018), determinologizaciją nagrinėjanti iš leksikografinės perspektyvos, išskiria tarpinį determinologizacijos etapą, kai terminas vartojamas miglota dalykine reikšme – ne specialistai tiesiog nežino, kad terminą vartoja netiksliai (pvz., psichiatrijos ir psichologijos terminų depresija įvardijamas laikinas liūdesys).11
K. Gaivenis vysvětluje determinologizaci jako proměnu termínů v běžná slova: „determinologizovaný termín nezaniká, ale pouze vyšle nového potomka (běžné slovo) do jiné oblasti užití“ (Gaivenis 2014 [1997]: 242). Z tohoto tvrzení a z příkladů uvedených v citovaném článku (epicentras ve fyzice a geologii a neramumų epicentras) je patrné, že determinologizace je zde chápána jako proměna termínu prostřednictvím přenosu významu běžných slov. Jde o úzké pojetí determinologizace. Úzkého pojetí determinologizace (viz úvodní část) se drží také K. Župerka (2000), který ani nepřesné užívání termínů nepovažuje za determinologizaci. Zde lze připomenout i záměnu termínu jėgainė za elektrinė zmíněnou v předchozí kapitole.
Jurgita Mikelionienė a Aušra Berkmanienė ve své studii determinologizace termínů se složkou aparatas vycházejí ze zahraniční literatury a za částečnou determinologizaci považují stylistické užití termínu při zachování jeho základních sém, například: „Kávovar hlasitě zabublal, takže už kape posledních pár kapek.“ (Mikelionienė, Berkmanienė 2018: 242).
Při prohlížení konkordance termínu prekių / prekės ženklas probíraného v předchozí kapitole bylo zaznamenáno poměrně časté metonymické užití tohoto termínu: nejčastěji místo označení vlastníka (a), méně často místo označovaného předmětu (b), například:
a) Většina z n a č e k se na pobaltské země dívá jako na jednu zemi. [Verslas]
b) Americké a evropské konglomeráty obchodující se známými z n a č k a m i pociťují dopady zmatků v Rusku <...>. [Verslas]
11 Zde bylo zmíněno pouze několik prací zahraničních badatelů, ačkoli o determinologizaci bylo napsáno poměrně mnoho. Lze uvést ještě několik významnějších či podrobnějších publikací: Halskov 2005; Dury 2008; Bagijan 2014; Renouf 2017 a další.
Terminologija | 2020 | 27
121
Page 15
V závislosti na teoretickém přístupu by bylo možné takové metonymické užití považovat také za projev determinologizace. Význam pojmenovaný termínem však není překročen, spojení nadále plní funkci termínu a metonymie je patrně realitou profesního, nikoli obecného (nespecializovaného) jazyka.
Dále se bez zabíhání do teoretických jemností determinologizace pojednává pouze o užívání termínů jako běžných spojení v přeneseném významu.
Determinologizaci lze v korpusu určit pouze z kontextu a zkoumaný materiál je příliš rozsáhlý na to, aby bylo možné prohlédnout každý řádek konkordance vybraných dvouslovných termínů12. Proto bylo poměrně subjektivně vybráno několik termínů z různých oblastí, a to na základě předpokladu, že k determinologizaci mají sklon dobře známé termíny z oblasti životního prostředí, sportu a zdraví; následně byly analyzovány jejich řádky konkordance. Naopak analýza konkordance pouze potvrdila předpoklad, že spojení jako zemní plyn, vojenská technika, trestný čin, volební kampaň se v médiích užívají jako termíny.
Bylo zjištěno, že zemětřesení se nejčastěji užívá v přesném (alespoň to lze usuzovat z kontextu) terminologickém významu. Pouze v několika desítkách případů (z více než 1 300) bylo užito metaforicky:
Vítězství euroskeptiků ve volbách do Evropského parlamentu se ne náhodou označují za zemětřesení. [Žinios]
Spojení váhová kategorie je v konkordanci nejčastěji zaznamenáno jako sportovní termín, méně často jako metrologický. Stylové užití (zjištěné v několika desítkách případů) souvisí právě s častějším, sportovním pojmem; konkrétnější sportovní disciplína je někdy uvedena také v metajazykových komentářích, srov.:
Rusko se nesnaží vyrovnat Spojeným státům a měřit s nimi síly, jako by oba státy patřily do stejné váhové kategorie. [Žinios]
„Hrubá chyba by znamenala zákaz startu a drobnější chyby nás mohly odsunout do 1. skupiny, tedy do jiné váhové kategorie, jak by řekli zápasníci,“ vysvětlil navigátor S. Jurgelėnas. [Auto]
Časté spojení cílová čára je v korpusu v pouhých několika desítkách řádků konkordance užito v přeneseném významu, nikoli jako sportovní termín. Tyto determinologizované příklady se objevují jak v odborných rubrikách (např. věda, obchod), tak v rubrikách pro volný čas:
12O zásadách sestavování korpusu pro výzkum determinologizace pomocí jazykovětechnologických nástrojů podrobně píše Julie Humbert-Droz se spoluautorkami (2019). Omezují se na terminologii jediné oblasti.
Farmaceutické společnosti mezi sebou závodí o to, která jako první nabídne léky nové třídy regulující hladinu cholesterolu v krevním oběhu. Očekává se, že cílovou čáru překročí právě letos alespoň některé společnosti. [Věda]
Již bylo napsáno, že sportovní termín červená karta se v korpusu vyskytl v transterminologizovaném významu. Zde lze ještě dodat, že několik příkladů užití svědčí také o determinologizaci tohoto spojení (předpokládalo se, že takových případů bude více):
Tisíce Čechů symbolicky ukázaly současnému prezidentovi země Miloši Zemanovi „červenou kartu“. [Zprávy]
Jiným příkladem z hlediska determinologizace je bolest hlavy. Ačkoli se tento výraz do materiálu výzkumu formálně dostal jako jeden z častějších dvojslovných termínů, v konkordanci je však jeho terminologické užití méně časté než užití přenesené („starost“) – tvoří přibližně 40 procent všech zaznamenaných případů, srov.:
V té době už úvěrový rating Ukrajiny působil značné bolesti hlavy. [Byznys]
Obecné reakce – zvýšená teplota, bolest hlavy, vyrážka – se objevují zřídka. [Život]
Přibližně 40% výskytů tohoto spojení v základním významu13 je v množném čísle. Taková četnost formy by mohla být považována i za specifikum užívání termínu v médiích, ale ani ve vědeckém stylu se množnému číslu nevyhýbají, jak ukazuje vyhledávání Google Scholar (srov. název jedné z publikací: „Bolesti hlavy: diagnostika a léčba. Metodická příručka“ (2017)).
Přenesené užití termínů lze nejčastěji považovat za stylistický, nikoli systémový jazykový jev. A do slovníku spisovné litevštiny (BŽ) se cílová čára, zemětřesení dostaly pouze v doslovném významu. Přesto by bolest hlavy ve významu „starost“ (srov. bolest srdce ve významu „žal, zármutek“ v LKŽ) mohla být považována za samostatný význam tohoto spojení.
ZÁVĚRY
Ačkoli provedený výzkum představuje pouze průzkumnou studii, lze v něm rozpoznat určité tendence v užívání termínů v médiích.
Nejčastější dvouslovné termíny v médiích jsou z věcného hlediska různorodé – spadají do více než dvaceti oborů. K těmto výsledkům jsme dospěli při zkoumání pouze nejrozsáhlejších oblastí.
13 Motivované tvary množného čísla (bolesti břicha a hlavy) se do tohoto počtu nezahrnují.
Terminologija | 2020 | 27
123
Page 17
Popularitu některých termínů v médiích zvyšují vlastní víceslovná pojmenování aktuální pro média.
I pro populárnější termíny v médiích je charakteristická formální variabilita a synonymie. Vyplývá to jak z terminologie příslušného oboru, v němž je pojem označován různými způsoby, tak i ze stylistických faktorů. Nemotivovanou variabilitu lze vysvětlit nedostatečnou pozorností věnovanou jazykovému vyjádření.
Nelze tvrdit, že důsledné užívání některých termínů v jiné podobě, než jakou uvádí terminografie, je rysem užívání termínů v médiích – do médií se takové termíny mohly dostat přímo z odborného diskurzu (včetně mluveného).
Mezi populárními dvouslovnými termíny v médiích byly zaznamenány případy determinologizace, což znamená, že jsou dobře známé publiku internetových médií.
Použitá metodika, ačkoli má své nedostatky, umožňuje (nakolik je to možné) analyzovat termíny bez předběžných předpokladů – bez předem stanovené oblasti či konkrétních termínů.
Lietuvių kalbos pastovieji žodžių junginiai. Resursai atsisiuntimui: 2-gramos ir jų dažniai. Prieiga internete: http://resursai.mwe.lt/atsisiusti.
PJB – Lietuvių kalbos pastovieji žodžių junginiai. Duomenų bazė. Prieiga internete: http://resursai.mwe.lt/paieska.
LITERATŪRA
Akelaitis Gintautas 2008: Sudėtinių administracinių terminų struktūriniai modeliai. – Specialybės kalba: terminija ir studijos: mokslinių straipsnių rinkinys, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras, 5–12.
Bagijan 2014: Багиян Александр. Детерминологизация как результат размытости границ между специальной и общепотребительной лексикой. – Филологические науки. Вопросы теории и практики 7(2), 28–33. Prieiga internete: https://www.gramota.net/materials/2/2014/7-2/6.html.
Bielinskienė Agnė, Boizou Loïc, Grigonytė Gintarė, Kovalevskaitė Jolanta, Rimkutė Erika, Utka Andrius 2015: Lietuvių kalbos terminų automatinis atpažinimas ir apibrėžimas: monografija, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: https://www.vdu.lt/cris/bitstream/20.500.12259/92/3/ISBN9786094671487.pdf.
Bielinskienė Agnė, Kovalevskaitė Jolanta, Rimkutė Erika, Vilkaitė Laura 2017: Kolokacijų ir frazeologizmų atpažinimo kriterijai. – Kalbų studijos 31, 83–101. Prieiga internete: http://mwe.lt/wp-content/uploads/2018/01/atpazinimo_kriterijai.pdf.
Bielinskienė Agnė, Kovalevskaitė Jolanta, Rimkutė Erika, Vilkaitė Laura 2019: Lietuvių kalbos pastoviųjų junginių gramatinis variantiskumas. – Kalbų studijos 34, 91–110. DOI: https://doi.org/10.5755/j01.sal.0.34.21214.
Bitinienė Audronė 2007: Publicistinis stilius, Vilnius: Vilniaus pedagoginio universiteto leidykla.
Boizou Loïc, Kovalevskaitė Jolanta, Rimkutė Erika 2015: Lietuvių kalbos dvižodžių junginių morfologinių ir sintaksinių ypatybių sąsajos. – Darbai ir dienos 64, 115–131. Prieiga internete: https://www.vdu.lt/cris/bitstream/20.500.12259/27753/1/ISSN2335-8769_2015_N_64.PG_115-131.pdf.
BŽ: Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, e. leidinys, vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://bzk.lki.lt/ [žiūrėta 2020 m. liepą].
Cabré Castellví M. Teresa 2003: Theories of Terminology. Their Description, Prescription and Explanation. – Terminology 9(2), 163–199. DOI: 10.1075/term.9.2.03cab.
Dury Pascaline 2008: The rise of carbon neutral and compensation carbone: A diachronic investigation into the migration of vocabulary from the language of ecology to newspaper language and vice versa. – Terminology 14:2, 230–248. DOI: 10.1075/term.14.2.06dur.
EuroVoc. Prieiga internete: https://op.europa.eu/lt/web/eu-vocabularies [žiūrėta 2020 m. birželio mėn.].
Gaivenis Kazimieras 2014: Rinktiniai raštai, sud. J. Gaivenytė-Butler, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.
Geeraerts Dirk 2015: Foreword. – Handbook of Terminology 1, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, XVII–XX.
Halskov Jakob 2005: Probing the Properties of Determinologization: The DiaSketch. – LAMBDA 29: 39–63.
Humbert-Droz Julie, Picton Aurélie, Condamines Anne 2019: How to build a corpus for a tool-based approach to determinologisation in the field of particle physics. – Research in Corpus Linguistics 7, 1–17. DOI: 10.32714/ricl.07.01.
IATE: Interaktyvioji terminologija Europai. Prieiga internete: https://iate.europa.eu/home [žiūrėta 2020 m. liepos mėn.].
Kageura Kyo 2002: The Dynamics of Terminology: A descriptive theory of term formation and terminological growth, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Kageura Kyo 2012: The Quantitative Analysis of the Dynamics and Structure of Terminologies, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
Klimavičius Jonas, Smilgevičius Algirdas 2002: Jėgainė ir elektrinė ne tas pat. – Lietuvos rytas, 2002 m. rugsėjo 3 d., 6.
KP1: Kalbos patarimai 1: Gramatinės formos ir jų vartojimas, sud. R. Miliūnaitė, teksto aut. R. Miliūnaitė, A. Paulauskienė, vyr. red. A. Pupkis, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2002.
Lietuvos profesijų klasifikatorius. Prieiga internete: http://www.profesijuklasifikatorius.lt/ [žiūrėta 2020 m. birželio mėn.].
LKKŽ 2019: Lietuvių kalbos kolokacijų žodynas, sud. A. Bielinskienė, L. Boizou, I. Bumbulienė, J. Kovalevskaitė, T. Krilavičius, J. Mandravickaitė, E. Rimkutė, L. Vilkaitė-Lozdienė, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://mwe.lt/wp-content/uploads/2019/02/Lietuviu_kalbos_kolokaciju_zodynas.pdf.
LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), e. variantas, vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. Prieiga internete: www.lkz.lt.
Meyer Ingrid, Mackintosh Kristen, Varantola Krista 1998: From Virtual Sex to Virtual Dictionaries: On the Analysis and Description of a De-terminologizes Word. – EURALEX98 Proceedings 2, 645–654. Prieiga internete: https://euralex.org/wp-content/themes/euralex/proceedings/Euralex%201998%20Part%202/Ingrid%20MEYER,%20Kristen%20MACKINTOSH%20&%20Krista%20VARANTOLA%20From%20Virtual%20Sex%20to%20Virtual%20Dictionaries%20On%20%20t.pdf.
Meyer Ingrid, Mackintosh Kristen 2000: When terms move into our everyday lives: an overview of de-terminologization. – Terminology 6(1), 111–138.
Mikelionienė Jurgita, Berkmanienė Aušra 2018: Determinologisation of Lithuanian and English Technical Terms: The Case of Apparatus. – Readings in Humanities [Humanities - Arts and Humanities in Progress 3], ed. O. Andreica, A. Olteanu. Cham: Springer, 235–246. DOI: 10.1007/978-3-319-66914-4_15.
Mitkevičienė Asta 2015: Kai kurie terminų sinonimijos aspektai. – Terminologija 22, 39–60.
Mockienė Liudmila 2016: Contrastive analysis of models of formation of two-word terms in legal acts of a constitutional nature in English and Lithuanian. – Kalba ir kontekstai 7(1), 105–113. Prieiga internete: https://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/objects/LT-LDB-0001:J.04~2016~1488988036342/datastreams/DS.002.1.01.ARTIC/content.
Nová Jana 2018: Terms Embraced by the General Public: How to Cope with Determinologization in the Dictionary? – Proceedings of the XVIII EURALEX International Congress: Lexicography in Global Contexts, ed. J. Čibej, V. Gorjanc, I. Kosem, S. Krek, Ljubljana: Ljubljana University Press, 387–398. Prieiga
Renouf Antoinette 2017: Some corpus-based observations on determinologisation. – Neologica 11: La néologie en terminologie, 21–48.
Rimkutė Erika, Kovalevskaitė Jolanta, Bielinskienė Agnė, Boizou Loïc, Krilavičius Tomas, Mandravickaitė Justina, Bumbulienė Ieva, Vilkaitė Laura 2017: Lietuvių kalbos terminų ir kolokacijų automatinis nustatymas. – 2-oji tarptautinė mokslinė terminologijos konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“: tezės, 15–16. Prieiga internete: http://old.lki.lt/LKI_LT/images/TEZ%C4%96S_Moksliniai_administraciniai_ir_edukaciniai_terminologijos_lygmenys_2017.pdf.
RVŽ 2018: Aiškinamasis ryšių su visuomene terminų žodynas, Vilnius: Lietuvos komunikacijos asociacija. Prieiga internete: https://www.ltka.eu/žodynas/.
Superanskaja ir kt. 2003: Суперанекая Александра, Подольская Наталия, Васильева Наталия. Общая терминология. Вопросы теории, отв. ред. Т. Канделаки, Москва: Едиториал УРСС.
TB: Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga internete: http://terminai.vlkk.lt/ [žiūrėta 2020 m. liepos mėn.].
Umbrasas Alvydas 2013: Lietuvos Respublikos terminų bankas: 10 metų po įstatymo priėmimo. – Terminologija 20, 96–122.
Vaskelaitė Ramunė 2016: Įvardžiuotinių formų nevartojimas terminijoje ir jo keliamas iššūkis normai. – Bendrinė kalba 89, 1–58. Prieiga internete: http://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/172/181.
Vaskelaitė Ramunė 2019: Įvardžiuotinės formos makroekonomikos terminijoje: vartojimo dėsningumai ir svyravimų priežastys. – Terminologija 26, 103–139. DOI: 10.35321/term26-06.
VLEe: Visuotinė lietuvių enciklopedija (elektroninis variantas), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Prieiga internete: https://www.vle.lt/ [žiūrėta 2020 m. liepos mėn.].
VŽ žodynas: „Verslo žinių“ žodynas. Prieiga internete: http://zodynas.vz.lt/ [žiūrėta 2020 m. gegužės mėn.].
Župerka Kazimieras 2000: Kalbotyros terminai publicistikoje. – Darbai ir dienos 24, 175–182. Prieiga internete: http://donelaitis.vdu.lt/publikacijos/zuperka.pdf.
Župerka Kazimieras 2001: Stilistika, Šiauliai: Šiaulių universitetas.
TERMS IN ONLINE MEDIA (PILOT STUDY)
S u m m a r y
Media is one of the major ways through which terms reach a non-professional audience. The article attempts to determine the domains from which terms usually get into the daily online media and whether the most popular terms undergo any more prominent changes (terminological variation, determinologization are discussed). The research focuses on two-word terms.
The study on the terms used in the media is based on the corpus of the news portal DELFI.lt (http://tekstynas.mwe.lt/). The research was carried out in several stages. First of all, the list of bigrams gathered from the corpus (http://resursai.mwe.lt/atsisiusti) was reviewed and two-word terms (to be more precise, the forms of terms, because the list is not lemmatized) where at least one form demonstrates the frequency higher than 500 were identified. In this way, 461 two-word term forms were selected, resulting in 317 different terms. The selected terms were then divided by domain. Finally, the concordances of the chosen composite terms in the corpus were analysed. Though such methodology has certain weaknesses, it enabled us (as much as possible) to analyse terms without any prejudices, i.e., by not anticipating the field or specific terms.
Though it is only a pilot study, we can nevertheless grasp certain tendencies of term usage in the media:
1) The most common two-word terms used in the media are varied subject-wise – they belong to over twenty domains. Such findings were received by limiting with the largest domains only.
2) The popularity of a part of the terms in the media is increased by composite proper names relevant to it.
3) Even popular media terms demonstrate formal variation and synonymy. It also pertains to the terminology coming from the respective domain in which a concept is named in multiple ways; stylistic factors play a role as well. Unmotivated variation may be explained by inadequate attention to expression.
4) We cannot say that the consistent use of certain terms in a different form than provided in terminology is a characteristic feature defining the usage of terms in the media – they could have come into the media in such a form straight from professional discourse (including spoken).
5) Cases of determologization were identified among the two-word terms which are popular in the media, which means that the audience of the online media is well familiar with them.
