Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

Ágota Fóris

doi:10.35321/term29-03

Go to original

Preparing document pages…

doi.org/10.35321/term29-03

Terminologická práce v procesu překladového projektu. Maďarská perspektiva

ÁGOTA FÓRIS

Károli Gáspár University TERMIK

ORCID id: https://orcid.org/00000-0002-7599-0323

A B S T R A K T

Cílem tohoto článku je prozkoumat místo a roli terminologie a terminologické práce v procesu překladového projektu a na základě odborné literatury a každodenní praxe analyzovat změny týkající se terminologické práce, k nimž v posledních letech došlo v Maďarsku. Metodou analýzy je komparativní obsahová analýza a deskriptivní metoda. Terminologický management, správa dokumentů a řízení překladu (projektu) spolu souvisejí, stejně jako všechny formy správy obsahu, a terminologie v nich hraje klíčovou roli. Kvalita výchozího textu je pro kvalitu překladu zásadní, a proto kvalitní překlad začíná při tvorbě obsahu. Proces překladového projektu začíná přípravou dokumentace a sestává ze čtrnácti kroků. Terminologická práce je nějakým způsobem přítomna ve většině kroků procesu překladového projektu a hraje důležitou roli dokonce i v kroku nula, tedy při tvorbě výchozího textu. Terminologická práce, a to jak v procesu překladového projektu, tak při tvorbě dokumentace, zahrnuje řadu regulovaných postupů a kroků; některé z nich jsou stanoveny v normách a pojednává o nich také mezinárodní literatura o terminologii, překladu a technické komunikaci. V každodenní praxi jsou překladatelské agentury stále častěji pověřovány také tvorbou dokumentace, vedle překladů, redakčních úprav a korektur. Přesto se ukázalo, že v Maďarsku nejsou při činnosti překladatelských agentur ani při tvorbě technické dokumentace terminologické pracovní postupy vždy koordinovány, terminologické databáze se ne vždy používají a terminologičtí specialisté jsou zaměstnáváni zřídka.

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie, terminologická práce, proces překladového projektu, výchozí text, dokumentace.

Terminologija | 2022 | 29

A N O T A C E

Cílem tohoto článku je prozkoumat místo a roli terminologie a terminologické práce v procesu překladového projektu a na základě odborné literatury a každodenní praxe analyzovat změny související s terminologickou prací, k nimž v posledních letech došlo v Maďarsku. Byla provedena komparativní obsahová analýza a použita deskriptivní metoda. Terminologický management, správa dokumentů a řízení překladu (projektů) spolu souvisejí: všechny jsou formami správy obsahu a terminologie v nich hraje důležitou roli. Kvalita výchozího textu je pro kvalitu překladu velmi důležitá, proto kvalitní překlad začíná tvorbou obsahu. Proces překladového projektu se skládá ze čtrnácti etap a začíná přípravou dokumentů. Terminologie se tak či onak uplatňuje v mnoha etapách procesu překladového projektu a hraje důležitou roli dokonce i v nulové etapě, tedy při tvorbě výchozího textu. Terminologická práce zahrnuje jak v procesu překladového projektu, tak při tvorbě dokumentů několik regulovaných postupů a etap; některé z nich jsou stanoveny v normách a jsou předmětem diskuse v mezinárodní literatuře o terminologii, překladu a technické komunikaci. V každodenní praxi jsou překladatelské agentury stále častěji pověřovány nejen překlady, redakcí a korekturami, ale také prací na dokumentech. Přesto lze pozorovat, že při činnosti překladatelských agentur v Maďarsku a při tvorbě technické dokumentace nejsou terminologické pracovní postupy vždy koordinovány, terminologické databáze se ne vždy používají a terminologičtí specialisté jsou zapojováni zřídka.

KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie, terminologická práce, proces překladového projektu, výchozí text, dokumentace.

1. ÚVOD

1.1. V posledních desetiletích se metody překladu i lidé zapojení do překladatelského procesu výrazně změnili a objem textů určených k překladu v Maďarsku i na celém světě dramaticky vzrostl. Lokalizace a internacionalizace nabyly ještě většího významu než dříve a tyto změny vedly k potřebě důkladné organizace a silného technického zázemí pro rozsáhlé překladatelské projekty i ke koordinované týmové spolupráci (viz Várnai, Mészáros 2011; Warburton 2015, 2021; Horváth 2016). Provoz překladatelských agentur vyžaduje silné technické a IT zázemí, procesně orientovaný přístup a zavádění projektového řízení a procesů zajišťování kvality. V důsledku lokalizace se překladatelský pracovní postup rozčlenil a role projektového řízení nabyla ještě většího významu než dříve. Překladatele navíc podporují nové typy odborníků. Vzhledem ke složitosti překladatelských projektů spolupracují překladatelské agentury s projektovými manažery, korektory, terminology, jazykovými

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

koordinátory, jazykovými inženýry, odborníky na DTP atd., kteří všichni plní svou úlohu předtím, než překladatelé začnou pracovat na textu, nebo poté; překlady vznikají s pomocí nástrojů počítačem podporovaného překladu. Roste také tendence zadávat překladatelským agenturám vedle překladů, redakčních úprav a korektur i úkoly související s tvorbou dokumentace.

Vhodnost terminologie a její přiměřenost v textu zásadně určují kvalitu překladu; u některých odborných textů jsou navíc terminologická přesnost a přiměřenost nejdůležitějším měřítkem kvality. To znamená, že z hlediska překladatelské práce a procesu překladového projektu musí být překladatel schopen řešit terminologické otázky a pracovat se softwarem pro správu terminologie jak při analýze zdrojového textu, tak při tvorbě textu v cílovém jazyce; překladatel i překladatelská agentura proto musí dobře znát zásady terminologie, terminologické nástroje a metody (viz např. Matis 2010).

Tvorba technické dokumentace se rozvinula v samostatné průmyslové odvětví, které se řídí různými normami, zákony a předpisy (viz Bölcskei 2021b). Její překlad se zpočátku řídil skutečnými potřebami uživatelů, tedy zpřístupnit materiály inženýrům, uživatelům i obchodním pracovníkům. Dnes musí být technická dokumentace, zejména ta určená uživatelům, přeložena a zpřístupněna v úředním jazyce či úředních jazycích dané země tak, aby informace byly ve všech jazycích totožné a snadno dohledatelné. Globalizace a vícejazyčný hospodářský trh vyžadují, aby byla technická dokumentace dostupná v jazycích všech zemí, v nichž se výrobek nebo služba prodává (viz B. Papp 2021a, 2021b). Tvorba dokumentace ve zdrojovém i cílovém jazyce se dnes řídí zákony a právními předpisy oblastí, v nichž se výrobek nebo služba prodává.

Proces tvorby a překladu technické dokumentace se stále více prolíná a roste potřeba integrovat oba pracovní postupy do jednotného projektového procesu (viz Brown-Hoekstra 2010). Procesy tvorby a překladu technické dokumentace úzce souvisejí s řízením kvality, v němž terminologie, terminologická práce a pracovní postupy hrají klíčovou roli. Podle Faludiho (2020) není správné nastavení procesu tvorby zdrojové dokumentace a správy terminologie pouze důležitou součástí řízení kvality, ale také (a) zjednodušuje a zpřehledňuje pozdější kroky překladových projektů,

Terminologija | 2022 | 29

a (b) může při použití vhodných technických nástrojů významně snížit náklady.

Traditionally, in literature on translation studies (e.g., Klaudy 2018), the lexeme translation has two distinct meanings: ‘product’ and ‘process’. Not all authors agree on what exactly constitutes translation and which products and processes fall within the scope of translation studies. Since the term “translation process” is often used to refer to the work done by the translator, to avoid ambiguity, here the translation process handled by translation service providers is referred to as the “translation project process”.

1.2. Cílem této práce je analyzovat terminologii a úlohu terminologické práce v procesu překladového projektu a pojednat o změnách, k nimž v posledním desetiletí v Maďarsku došlo a které se týkají terminologické práce. Metodou výzkumu je komparativní obsahová analýza dostupné maďarské a mezinárodní literatury a porovnání současných norem; využita je také deskriptivní metoda, která popisuje terminologickou práci v oblasti dokumentace a překladatelských služeb.

V posledních několika letech jsme provedli několik tematicky se doplňujících a vzájemně se podporujících studií; výsledky výzkumného projektu uskutečněného v předchozích letech jsou představeny v kapitole 2. Kroky procesu překladového projektu, začlenění zdrojového textu do tohoto procesu, důsledky digitální transformace, internacionalizace a lokalizace a místo a úloha terminologie v těchto procesech jsou rozebrány v kapitole 3.

2. MAĎARSKÉ ASPEKTY A VÝZKUMNÉ PROJEKTY

2.1. Nejprve bych ráda představila dvě hlavní organizace působící v oblasti terminologie v Maďarsku, abych nastínila organizační zázemí našich aktivit. V následující části stručně shrnu výzkumné projekty, které jsme realizovali.

Rada maďarské terminologie (MaTT, web2) byla založena v roce 2005 pod záštitou Maďarské komise UNESCO. Jejím prvním předsedou byl profesor Vilmos Voigt. Úkolem Rady maďarské terminologie je sjednocovat a koordinovat terminologické aktivity v Maďarsku a usnadňovat výměnu informací mezi výzkumníky, učiteli a odborníky působícími v oblasti terminologie.

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

Podporuje výzkum a vzdělávání v oblasti terminologie a výměnu vědeckých informací. Pravidelně pořádá setkání, konference, prezentace knih a cykly přednášek o terminologii. MaTT je maďarskou členskou organizací Infotermu.

Výzkumná skupina pro terminologii a komunikaci (TERMIK, web3) byla založena v roce 2009 na Fakultě humanitních a společenských věd Univerzity Károliho Gáspára Maďarské reformované církve. Na činnosti skupiny se jako dobrovolní výzkumníci podílejí učitelé, studenti, doktorandi a hostující výzkumníci. TERMIK je členem Evropské asociace pro terminologii (EAFT).

2.2. V letech 2018 až 2021 prováděla skupina TERMIK výzkum jazykových aspektů dokumentace, tvorby obsahu a technického psaní v rámci projektu s názvem „Maďarský jazyk a odborná kultura. Maďarský lingvistický výzkum v oblasti tvorby obsahu a technické dokumentace“.

Problematika tvorby obsahu, dokumentace a technického psaní souvisí s lingvistickým výzkumem v mnoha ohledech, zejména pokud jde o terminologii, překlad a textovělingvistický výzkum. Lingvistické výsledky a výzkumné metody mají navíc v těchto oblastech praktické uplatnění.

Když jsme tento projekt zahájili, stanovili jsme si tři hlavní cíle: zkoumat (1) vztah mezi tvorbou obsahu, dokumentací, technickým psaním a lingvistikou, (2) úlohu lingvistiky v procesu dokumentace a (3) možnosti lingvistického výzkumu v těchto oblastech. Zaměřili jsme se především na vztah těchto disciplín k terminologii, odborným textům a překladu. Zajímaly nás také terminologické a komunikačně-pragmatické aspekty odborné komunikace a související procesy.

V rámci tohoto výzkumného projektu jsme vydali dva svazky vybraných příspěvků v maďarštině. V prvním svazku (Fóris, Bölcskei 2019) jsme se zaměřili především na výzkum související s terminologií, překladem, analýzou textu a normalizací, jakož i na jejich význam pro vysokoškolské vzdělávání v souvislosti s dokumentací, tvorbou obsahu a technickým psaním. Ve druhém svazku (Fóris, Bölcskei 2021a) jsme se zabývali proměněným prostředím technické komunikace, procesy (např. průmyslovými, obchodními, servisními a dokumentačními) a právními předpisy a normalizací

Terminologija | 2022 | 29

zázemí. Autoři se rovněž zabývali typologickými, sémantickými, lexikálními a pravopisnými rysy odborných textů v oblasti technické a lékařské dokumentace. Doufáme, že naši práci zpřístupníme také mezinárodním čtenářům, a proto jsme vybrané studie z těchto dvou publikací přeložili a sestavili anglicky psaný svazek (Fóris, Bölcskei 2021b). Tento svazek má tři části: první část obsahuje studie o technické komunikaci, druhá se věnuje dokumentaci, terminologii a překladu a třetí se zabývá odbornými texty.

Otázky vývoje obsahu, dokumentace a odborného psaní úzce souvisejí s oblastí terminologie, vzhledem k významné úloze, kterou termíny hrají v jazyce pro specifické účely (LSP). Zájem o propojení těchto oblastí s terminologií jsem začala rozvíjet při založení magisterského studijního programu Terminologie a institucionální výuky terminologie na magisterské úrovni na Univerzitě Károliho Gáspára (KRE) (více viz Fóris 2014). V letech 2011 až 2018 absolvovalo magisterské studium terminologie 41 studentů. Bohužel, navzdory úspěšné akreditaci i úspěchům tohoto samostatného studijního programu jej ministerstvo odpovědné za vysoké školství zrušilo a dosud se nám jej nepodařilo obnovit. Od roku 2023 však budeme moci v jiné podobě otevřít specializaci „Aplikovaná lingvistika (odborné psaní, terminologie a správa obsahu)“ jako specializaci v rámci magisterského programu Maďarský jazyk a literatura.

2.3. V letech 2018 až 2020 prováděla Mezikulturní výzkumná skupina a překladatelská dílna (web1) Univerzity Károliho Gáspára výzkum překladu a terminologie v rámci dílčího projektu „Vztah mezi překladem a terminologií. Úloha terminologie v mezikulturním transferu“. Výsledkem výzkumného projektu byla kniha vydaná v maďarštině (Fóris 2020), která byla následně přeložena do angličtiny (Fóris 2022). Kniha pojednává o vztahu mezi překladem a terminologií i mezi teorií a praxí v kontextu výzkumu a odborné činnosti; přehledně popisuje vztah mezi překladem a terminologií a zkoumá úlohu terminologie a terminologických databází v procesu překladu. Doktorská disertace Andrey Faludi (2020) s tímto tématem úzce souvisí, neboť jejím cílem bylo zkoumat procesy překladu a dokumentace z projektového hlediska a

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

určit místo a úlohu terminologické práce v těchto procesech, představit každodenní praxi maďarských překladatelských agentur a technických autorů a porovnat teorii s praxí.

2.4. „Terminologie je formou obsahu, a proto je správa terminologie formou správy obsahu“ (Warburton 2021: 74). Vývoj a správa obsahu dnes představují rozsáhlá a výnosná odvětví služeb: od velkých digitálních korporací po malé a střední podniky se tvorbou obsahu a jeho správou zabývá mnoho společností. Pro lingvisty je otázkou, kde a v které fázi se může lingvistika do vývoje obsahu zapojit.

Jedním z možných směrů výzkumu je studium samotného procesu: procesu psaní, posloupnosti jednotlivých kroků, účastníků, terminologické přípravy textů a tvorby a správy jazykových databází (např. terminologických databází). Normy a stylistické příručky pro tvorbu odborných textů se z velké části zabývají procesem tvorby textu a poskytují k němu pokyny.

Druhým směrem výzkumu je studium „jazykového produktu“: charakteristik vytvořených textů, vlivu cílové skupiny na typ textu a jazykových rysů jednotlivých žánrů a typů textů. Z lingvistického hlediska lze odborné texty analyzovat týmiž metodami, jaké se používají při studiu textů obecného jazyka: z lexikálního, stylistického, sémantického (např. z hlediska užití metafory či metonymie), textového a komunikačně-pragmatického hlediska. Studovat můžeme jednojazyčné texty i texty vytvořené nebo přeložené do několika jazyků. V rámci deskriptivního lingvistického výzkumu přistupujeme k textům a jejich charakteristikám z různých hledisek, která přesahují tradiční sociolingvistický přístup, včetně komunikačně-pragmatického, textovělingvistického, lexikálně-terminologického a funkčně-kognitivního přístupu.

Dalším směrem výzkumu je volba jazyka pro odborné texty. Texty LSP se obvykle píší anglicky a poté se z anglických zdrojových textů překládají do jiných jazyků. Angličtina je proto primárním jazykem odborného psaní, zejména v nadnárodních společnostech. Ne všechny zdrojové texty jsou však napsány anglicky. Například mnoho zdrojových textů se píše také francouzsky a není neobvyklé, že jsou texty místo překladu přepracovány v jiných jazycích (Kóbor 2021). Je běžné, že se některé texty vytvářejí v několika jazycích

Terminologija | 2022 | 29

především, nebo aby byly napsány ve výchozím jazyce (často angličtině) – ne nutně rodilými mluvčími – a později či současně přeloženy do dalších jazyků. Obvykle není známo, zda texty vytvořené tímto způsobem napsali rodilí, nebo nerodilí mluvčí, a ne vždy je jasné, který jazyk byl výchozím (či původním) jazykem.

Autoři textů ve výchozím jazyce by měli psát tak, aby bylo možné text snadno a účinně překládat (lokalizovat) do dalších jazyků; jinými slovy, musí internacionalizovat výchozí text. Překladatelé textů navíc potřebují důkladně znát charakteristiky daného typu textu v cílovém jazyce.

V ideálním případě lidé z příslušné společnosti, profese nebo oboru zajistí konzistentnost terminologie používané v textech v různých jazycích tím, že vytvoří terminologickou databázi, která podpoří kodifikaci a šíření termínů. Příklady takového přístupu obvykle najdeme v profesích, kde je klíčové zajistit, aby odborníci mohli rychle a bez ztráty informací spolupracovat (jako v případě leteckých projektů, viz Eito Brun 2016) na složitých projektech, jejichž účastníci mohou být od sebe geograficky vzdáleni. Tvorba a využívání terminologických databází jsou stejně důležité v každodenní práci i výzkumu, neboť dokumentaci obvykle nepřekládají do jiných jazyků výzkumníci ani jiní odborníci, ale překladatelé. Ti často mají jen malé nebo žádné znalosti příslušného vědeckého či technického oboru, protože nejsou součástí jeho diskurzního společenství; proto překladatelé k dokončení práce často potřebují terminologickou databázi v daném jazyce.

3. TERMINOLOGIE V PROCESU PŘEKLADATELSKÉHO PROJEKTU

3.1. Proces překladatelského projektu

Szondy (2016) divides the translation process into five major parts: 1. Launch (request for a quotation; task specifications, collecting information; pricing, price quote); 2. Planning (scheduling; planning the project steps, setting deadlines); 3. Preparation (preparing the files; adding references, preparing the terminology; creating the project in the CAT tool); 4. Translation (using translation memory to pre-translate the file; translation; decisions on terminology, research; review, verification); 5. Closure (self-check; post-production, editing and DTP; preparing files for sign-off, handing over the files to the client).

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

V mezinárodní i maďarské odborné literatuře někteří autoři (např. Horváth 2011; Mohácsi-Gorove 2014) dosud zkoumali a přehledově zpracovali celý proces překladatelského projektu. Většina autorů se naproti tomu zaměřuje na jednotlivé kroky tohoto procesu; nejčastěji zkoumanými fázemi jsou příprava, vlastní překlad a korektury.

Proces překladatelského projektu má v praxi 10–15 kroků. Norma EN ISO 17100:2015/AMD 1:2017 „Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby – Změna 1“, která byla přijata také v Maďarsku (MSZ EN ISO 17100:2019), shrnuje minimální požadavky na překladatelské služby.

As Faludi (2020) pointed out in her PhD thesis, the ISO standard does not cover all the steps used in international practice, nor is there a uniform interpretation of the translation project process in the literature. In other words, there is no uniform definition of the translation project process for quality management of translation services. Faludi based her research in the complex translation project process on the quality management system of a Hungarian translation agency and the actual ISO standard. In her work, the translation project process was divided into thirteen (13) steps. She summarised the steps of the translation project process and put the linguistic and terminological tasks involved in each project step in a table (Table 1). The steps that are discussed from a linguistic point of view in the literature, such as translation and bilingual review, are not detailed.

Tabulka 1. Jazykové a terminologické úkoly v jednotlivých krocích překladatelského projektu

(Zdroj: Fóris 2022: 93, původní znění v maďarštině: Faludi 2020: 69–70.)

KROKY PROJEKTU

JAZYKOVÉ A TERMINOLOGICKÉ ÚKOLY

příprava projektu

• analýza výchozího textu • příprava terminologie • příprava/výběr překladové paměti (TM) a terminologické databáze (TB) • vytvoření stylové příručky • průzkum dalších dostupných zdrojů • výběr účastníků projektu (po vymezení podoblasti)

příprava souborů

• určení obsahu určeného k překladu • vymezení překladatelské jednotky

překlad

viz literatura

Terminologija | 2022 | 29

Termínová báze (TB) je databáze obsahující terminologii a související informace. Překladová paměť (TM) obsahuje dříve přeložené texty uložené v segmentech (obvykle větách). TM ukládá předchozí překlady do databáze pro pozdější použití a nabízí překladateli uložený cílový text na základě úplné shody (100% a CM [shoda kontextu]) a částečné shody [fuzzy shoda]).

3.2. Začlenění zdrojového textu do procesu

Proces tvorby zdrojového textu, tj. technické dokumentace, je úplně prvním krokem procesu překladového projektu, nebo bychom mohli říci nejdůležitějším „krokem nula“ před samotným překladem. Počet kroků lze dále zvýšit nebo změnit jejich pořadí, pokud to charakter projektu vyžaduje, například v případě doplňkových služeb s přidanou hodnotou.

Procesu překladového projektu tedy předchází příprava zdroje, označovaného jako (technická či odborná) dokumentace. Tuto práci obvykle vykonávají profesionální copywriteři (nebo techničtí autoři či odborníci). Přizpůsobení dokumentu k překladu začíná internacionalizací, kdy je text napsán nebo upraven tak, aby byl vhodný k překladu.

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

Dnes je cílem namísto vytváření dlouhého souvislého textu tvořit mikrotexty s modulární strukturou, uložené v centrální databázi („hlavní databázi“), a každou změnu provádět prostřednictvím této databáze, aby bylo možné každou část textu opakovaně používat.

Kvalita zdrojového textu je pro kvalitu překladu zásadní, protože kvalitní překlad začíná již při tvorbě obsahu. Terminologická práce je v té či oné podobě přítomna ve většině kroků procesu překladového projektu a hraje důležitou roli dokonce i v kroku nula, tedy při tvorbě zdrojového textu. Podílí se zejména na různých fázích přípravy projektu a kontroly kvality (např. kontrole konzistence překladu, čísel, interpunkce v nejširším smyslu a terminologie) a na údržbě a rozvoji terminologických databází. Tvorba dokumentace se opírá o různé typy softwaru a norem a řídí se různými právními předpisy.

Based on Faludi’s (2020) work, the translation project process is divided into thirteen steps, but if we add documentation preparation as step zero, we have a fourteen-step (14) project process. So, the steps in the complex translation project process, including documentation, are the following:

0. příprava zdrojového textu (dokumentace v původním jazyce),

1. příprava projektu,

2. příprava souborů,

3. překlad,

4. revize, dvojjazyčná revize,

5. softwarová QA,

6. sazba, DTP, příprava souborů,

7. korektura,

8. korektura,

9. závěrečná kontrola,

10. finalizace,

11. dodání,

12. kontrola a zpětná vazba klienta,

13. údržba TM.

3.3. Digitální transformace, internacionalizace a lokalizace

Dokumentace je výsledkem týmové práce: na tomto procesu se podílejí vývojáři a další inženýři, techničtí autoři a terminologové (např. terminologická práce v oblasti softwarových aplikací pro řízení satelitů, viz

Terminologija | 2022 | 29

Eito Brun 2020). They need accurate and relevant technical data at their disposal, preferably from a central database. They also need established terminology stored in a central term base.

Při psaní dokumentace je zásadní dbát na to, aby byl text jednoznačný, přesný, odborný a srozumitelný. Jednoznačnost a odborná úroveň závisí na vhodném, přesném a důsledném používání termínů. (O jednotlivých krocích tvorby technické dokumentace viz Czinkóczki, Fehér 2021.)

Je také zapotřebí vhodný autorský software, protože dokáže zpracovat technické výkresy, ilustrace, speciální písmena a znaky používané v přeložených (lokalizovaných) verzích, včetně různých směrů psaní. Užitečné je také, pokud má společnost obsahovou strategii a zavedenou stylistickou příručku. Dokumentace určená k mezinárodnímu vydání by měla být napsána tak, aby ji bylo možné snadno přeložit do několika jazyků.

Technologické změny způsobily, že převádění informací (např. dokumentace) do strojově čitelné podoby, tedy vytváření digitálního obsahu, je ještě důležitější než dříve. Umělá inteligence (AI) se objevila jako „uživatel“, který získává obsah (informace a metadata) z databází a textů vytvořených lidmi (psaných či mluvených) a na jejich základě vytváří nový obsah. Inteligentní obsah je obsah, který lze zpracovávat pomocí AI. Tvorba inteligentního obsahu přináší řadu výhod: například informace jsou konzistentní (tj. ve všech kanálech jde o totožný, platný a aktuální obsah), kvalitní a dostupné prostřednictvím více kanálů.

Tyto procesy vedly ke vzniku nových typů textů a rozšíření strukturovaného psaní, při němž je obsah uspořádán hierarchicky. Nejznámějším formátem tohoto typu textu je XML, existuje však mnoho dalších standardů pro správu dokumentů. Vznikají takzvané mikrotexty a pro efektivitu se stala důležitou možnost jejich kombinování (modulární dokumentace). Tyto nové požadavky, procesy a způsoby digitalizace a využívání informací mění také samotnou dokumentaci. Techničtí autoři například již nepíší obsah pouze pro lidi, ale vytvářejí jej také pro chytrá zařízení. Tvorba dokumentace jako digitálního interaktivního obsahu dostupného na různých zařízeních mění procesy i požadavky (viz B. Papp 2021b).

Globalizace je proces, který probíhá již desítky let (podle některých odborníků dokonce staletí) a jehož dopad lze pozorovat především

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

v ekonomice, společnosti a kultuře. Výsledkem je určitá míra sjednocování mezinárodního užívání jazyků, které má usnadnit a zrychlit komunikaci a zefektivnit a zlevnit ji interně i externě při regulaci výroby a obchodu ve firmách a u poskytovatelů služeb. V podnikání znamená internacionalizace přizpůsobení produktu nebo služby potřebám trhů po celém světě. Internacionalizace je proces vytváření produktu tak, aby jej bylo možné s co nejmenším úsilím přizpůsobit konkrétní zemi, kultuře nebo jazyku (tj. aby se produkt snadno lokalizoval). Existují nejméně čtyři vzájemně se ovlivňující úrovně internacionalizace: internacionalizace organizace, procesu, produktu a dokumentace (Brown-Hoekstra 2010). Technická dokumentace musí být rovněž připravena tak, aby se dala snadno lokalizovat (tj. aby ji bylo možné snadno, levně a přesně a ve vysoké kvalitě přeložit současně do mnoha cílových jazyků). Lokalizace je komplexní kulturní přizpůsobení produktu nebo služby: vícestupňový proces, v němž je překlad pouze jedním krokem. Lokalizace dokumentace obvykle spočívá ve vytvoření původní dokumentace v jiných jazycích (překladem nebo přepracováním) (Cadieux, Esselink 2004; Snopek 2016). Kóbor (2021) podrobně popsal charakteristiky projektů lokalizace webových stránek a upozornil, že cizojazyčné webové stránky nevznikají vždy překladem. „Často se stává, že se obsah vytváří ve více než jednom jazyce nebo že vedle původního webu existuje ‚mezinárodní‘ verze (v terminologii lokalizace ‚internacionalizované‘ stránky, obvykle v angličtině), která slouží jako základ pro lokalizované webové stránky (srov. loreal.fr vs loreal.com)“ (Kóbor 2021: 183).

V posledním desetiletí se změnily metody překladu i účastníci zapojení do překladatelského procesu, a s nimi se změnil také samotný proces překladu. Lokalizace a internacionalizace hrají větší roli než dříve a tyto změny znamenají, že překladatelská práce vyžaduje důkladné organizační a silné technické zázemí i koordinovanou týmovou spolupráci mnoha lidí. Důvodem je, že lokalizace přesahuje rámec překladu a musí zohledňovat kulturní a jazykové charakteristiky dané země. Lokalizace také vedla k rozdělení překladatelského pracovního postupu na dílčí části, což posílilo úlohu projektového řízení (Fóris, Faludi 2021). Překladatelské společnosti spolupracují s mnoha externími překladateli, jejichž práci koordinují projektoví manažeři a podporují korektoři, terminologové a lingvisté;

Terminologija | 2022 | 29

překlady vznikají s pomocí nástrojů počítačem podporovaného překladu (Várnai, Mészáros 2011).

V minulosti bylo vytváření textů součástí vlastního tvůrčího procesu autora. Dnes je vytváření textů a jejich překlad do jiných jazyků procesem zahrnujícím mnoho kroků a spolupracovníků. Uvažování v kategoriích procesů vyžaduje odlišný přístup, protože každý krok vícestupňového procesu je třeba popsat a koordinovat a určit jeho pořadí i vzájemné závislosti, což vysvětluje význam řízení procesů (a algoritmů při jejich popisu). Procesy lze rozdělit na části (dílčí procesy) a je třeba určit, které z nich vyžadují jazykovou práci a kde je nutné text vytvořit, zkontrolovat a opravit. Jazykové dílčí procesy zahrnují všechny procesy, které se týkají textů či textových jednotek, pravopisu, gramatiky (morfologie a syntaxe), sémantiky a pragmatiky. Každá z těchto oblastí může ovlivnit a určovat srozumitelnost textu a souvisí s jeho obsahem.

3.4. Místo a role terminologie v těchto procesech

Terminologie hraje důležitou roli jak při správě stávajících dokumentů, tak při přípravě dokumentace: konzistentní dokumentace je možná pouze tehdy, je-li terminologický systém daného oboru plně rozvinut, což usnadňuje psaní, editaci, správu, zpracování a překlad.

Cabré (1999: 50) distinguishes three areas concerning the use of terminology for documentation purposes: “terminology is also the basis for the writing of technical texts (technical writing), the translation of specialized texts (technical translation and interpretation) and the description, storage and retrieval of specialized information (technical documentation)”. Cabré primarily considers the writing and creation of documentation to be the goal of using terminology for documentation purposes.

Terminologie se uplatňuje v průběhu celého procesu překladového projektu, výrazně se však projevuje ve dvou krocích: v přípravné fázi a ve fázi ověřování (korektury a revize). Při přípravě textu k překladu se vyhledávají neznámé termíny ve výchozím jazyce a shromažďují se jejich ekvivalenty v cílovém jazyce, pokud možno z ověřených zdrojů. Příprava terminologie je proto klíčovým krokem při překladu (Gouadec 2002) i v překladových projektech. Pokud existuje několik možných ekvivalentů v cílovém jazyce

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process.

The Hungarian Perspective

(synonym nebo částečných ekvivalentů), překladatel vybírá ten, který nejlépe odpovídá tématu nebo kontextu. Sestavuje se terminologický glosář termínů použitých v textu (termínů ve výchozím a cílovém jazyce, případně s definicemi), jehož cílem je důsledně používat v textu v cílovém jazyce stejný termín a zajistit a udržovat tak soudržnost. V každodenní překladatelské praxi se však běžně stává, že překladatelé nemají na terminologickou přípravu čas a musí ji provádět během práce (tj. zaznamenávat termíny do integrovaného překladatelského rozhraní nástrojů CAT při překládání).

Ve fázi ověřování lze soulad terminologie kontrolovat ze dvou hledisek. Zaprvé je třeba zjistit, zda termíny v cílovém jazyce odpovídají termínům uvedeným v terminologickém glosáři nebo databázi. To lze ověřit pomocí softwaru pro zajištění kvality (QA); software porovnává překlad v cílovém jazyce s terminologickou databází. Dalším cílem fáze ověřování je zkontrolovat obsah v cílovém jazyce a zjistit, zda terminologie odpovídá terminologickým standardům dané profese. V takových případech se glosář nebo termbáze někdy v této fázi upravuje, případně průběžně v rámci projektů. To může také znamenat nutnost upravit předchozí překlady uložené v překladové paměti (TM), aby se při opětovném použití těchto segmentů v dalších překladech zajistilo důsledné používání termínů.

Termbáze ukládají velké množství termínů a souvisejících údajů. Databáze pro překladatele obsahující vícejazyčné terminologické údaje se nazývají termbáze orientované na překlad. V procesu překladového projektu jde často jednoduše o dvojjazyčné glosáře vytvořené pomocí softwaru pro správu terminologie, které se také nazývají „termbáze“ nebo „TB“, ve skutečnosti však mají k sofistikovanosti centrálních terminologických databází daleko (viz Steurs et al. 2015).

Postupy pro terminologii orientovanou na překlad jsou rovněž stanoveny v mezinárodní normě (ISO 12616-1:2021). Problematikou terminologických databází orientovaných na překlad se zabývalo také několik autorů z oblasti terminologie a překladu. Tamás (2014) rozdělil terminologické databáze do tří typů: jednoduché, tradiční a komplexní terminologické databáze. Za zmínku stojí také kategorie znalostních bází, které ukládají rovněž znalosti a pravidla umožňující přístup k informacím, jež nejsou ve znalostní bázi výslovně obsaženy. Literatura se zabývá jak analýzou struktury a obsahu online

Terminologija | 2022 | 29

terminologických databází, tak jejich kategorizací a možnými kritérii hodnocení; například Tamás a Sermann (2019) představili soubor hodnoticích kritérií. Jiné studie podrobně popisují tvorbu konkrétní terminologické databáze pro překladatele. Příkladem je tvorba anglicko-maďarské databáze terminologie laserové fyziky (Fóris, B. Papp 2015) nebo tvorba terminologické databáze OFFI (Maďarského úřadu pro překlady a ověřování), nazvané IUSTerm (Tamás 2020).

Faludi (2020, 2021) used interviews with Hungarian translation service providers and technical writers to study the role of the technical documentation process and terminology work in the complex process of producing and translating documentation. She examined whether there was an accepted practice in the management and translation of documentation and in terminology management in the practice of translation agencies. Data on the practice of terminology work were collected in the form of structured interviews, i.e., based on pre-formulated questions. The interviews were conducted with technical writers and translation service providers working in the Hungarian market. The main findings of the interviews were as follows:

– „Rozhovory ukázaly, že postupy správy terminologie a využívání terminologických databází se u poskytovatelů překladatelských služeb ani při přípravě dokumentace dosud nestaly běžnou praxí. Platí to navzdory skutečnosti, že normy i odborná literatura upozorňují na potřebu terminologické práce a její přínosy jak při správě dokumentů, tak v procesu překladu.

– Z uskutečněných rozhovorů vyplynulo, že terminologická práce je považována za důležitou, avšak nepanuje shoda ohledně jejích okolností a podmínek. Podle některých respondentů je terminologická práce potřebná pouze tehdy, je-li součástí projektu dokumentace překlad, zatímco jiní se domnívají, že se terminologická databáze používá pouze k uvádění zakázaných termínů. Existují však také příklady velmi pokročilého a regulovaného provádění terminologické práce a široké dostupnosti terminologické databáze autorům dokumentace, překladatelům i dalším jazykovým odborníkům. […]

– Terminologická práce a správa terminologie jsou bez ohledu na úroveň propracovanosti tohoto procesu společnou činností v oblastech

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

technických překladatelských služeb a technického psaní. Jen zřídka používají techničtí autoři a překladatelé stejnou sdílenou terminologickou databázi nebo na ní společně pracují. Správa terminologie je nanejvýš pouze součástí práce technických autorů, a totéž platí pro poskytovatele překladatelských služeb (tj. terminologická práce je rozptýlena v celém procesu a společnosti obvykle nezaměstnávají pracovníka pověřeného správou terminologických pracovních postupů).

– Žádný z oslovených technických autorů nemá na starosti sledování výrobního procesu a kvality překladů do cílového jazyka a poskytovatelé překladatelských služeb také nemají určenou osobu, která by zpracovávala zdrojový text z hlediska terminologie ani dalších faktorů souvisejících s kvalitou (např. pravopisu). Je pravděpodobné, že z tohoto problému vyplývají komunikační chyby na obou stranách. Zvláštní pozornost si zaslouží příprava zdrojového textu, neboť poskytovatelé překladatelských služeb se obecně shodují, že nejdůležitější součástí terminologické práce je příprava zdrojového textu a že právě proto chápou význam zaměstnávání terminologa. Z výše uvedených údajů je však zřejmé, že zdrojový text se připravuje jen zřídka. [...]

– Dalším pozoruhodným zjištěním je, že podle odpovědí z rozhovorů si techničtí autoři více uvědomují význam, metodiku a úlohu terminologické práce a správy terminologie než překladatelské agentury. Je to pravděpodobně dáno tím, že techničtí autoři bývají častěji zaměstnáni ve velkých mezinárodních společnostech, kde je správa terminologie zřetelně rozvinutější, než v malých a středních podnicích [subject-matter experts] působících na maďarském trhu“ (Faludi 2021: 219–220).

Z výše uvedeného vyplývá, že terminologická práce, ať už v rámci procesu překladatelského projektu, nebo při tvorbě dokumentace, zahrnuje řadu regulovaných procesů a kroků, z nichž některé jsou stanoveny v normách a pojednává o nich také literatura věnovaná terminologii, překladu a technické komunikaci. Přesto nejsou při provozu překladatelských agentur ani při tvorbě technické dokumentace terminologické pracovní postupy vždy koordinovány, terminologické databáze se nepoužívají vždy a terminologičtí specialisté jsou zaměstnáváni jen zřídka.

Terminologija | 2022 | 29

4. ZÁVĚR

Souhrnně lze konstatovat, že správa terminologie, správa dokumentů a řízení překladů (projektů) jsou různými formami správy obsahu. Terminologie hraje klíčovou úlohu v každém procesu tvorby a správy obsahu. Literatura o terminologii se rozsáhle zabývá dokumentací a jejími hlavními typy: technickým psaním, technickým překladem a technickou dokumentací. Základem jednoznačnosti a profesionality je vhodné, přesné a důsledné používání terminologie. Procesy tvorby dokumentace a překladatelských projektů se vzájemně ovlivňují a v souladu s Brown-Hoekstra (2010) je třeba v budoucnu tyto procesy integrovat. Proces překladatelského projektu proto musí zahrnovat krok nula (vytvoření zdrojového textu, tj. přípravu dokumentace) a terminologická práce je určitým způsobem součástí většiny kroků procesu překladatelského projektu, počínaje tímto krokem nula.

V každodenní praxi jsou překladatelské agentury v Maďarsku stále častěji pověřovány také tvorbou dokumentace, vedle překladů, redakčních úprav a korektur. Proces tvorby vysoce kvalitní vícejazyčné dokumentace začíná internacionalizací, při níž se zdrojový text napíše nebo upraví tak, aby byl vhodný k překladu. Při tvorbě technické dokumentace a v provozu překladatelských agentur však nejsou terminologické pracovní postupy vždy koordinovány a terminologické databáze se nepoužívají vždy.

Uživatelé rádi vyhledávají informace ve vlastním jazyce; technická dokumentace, zejména ta určená uživatelům, by proto měla být přeložena do úředního jazyka či jazyků dané země a zpřístupněna ve formě mikrotextů tak, aby informace byly ve všech jazycích stejné a daly se snadno vyhledat. To vysvětluje, proč se úloha technické dokumentace v poslední době stala významnější: globalizace a vícejazyčný ekonomický trh vyžadují, aby byla technická dokumentace dostupná ve všech jazycích, v nichž se daný produkt nebo služba uvádí na trh.

Závěrečná poznámka: Tento výzkum byl podpořen projektem nazvaným „Relationship of Translation and Terminology. The Role of Terminology in Intercultural Transfer“, který realizovala Fakulta humanitních a společenských věd Univerzity Károliho Gáspára Reformované církve v Maďarsku.

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

SOURCES

EN ISO 17100:2015/AMD 1:2017 Translation services – Requirements for translation services – Amendment 1.

ISO 12616-1:2021 Terminology work in support of multilingual communication – Part 1: Fundamentals of translation-oriented terminology.

MSZ EN ISO 17100:2019 EV Fordítási szolgáltatások. Fordítási szolgáltatások követelményei (ISO 17100:2015 + Amd 1:2017) EGYESÍTETT VÁLTOZAT.

web1 = Intercultural Research Group and Translation Workshop at the Faculty of Humanities and Social Sciences at the KRE. Available at: https://btk.kre.hu/index.php/interkulturalis-kutatocsoport-es-forditomuhely.html [accessed July 20, 2022].

web2 = MaTT (Council of Hungarian Terminology). Available at: www.matt.hu [accessed July 20, 2022].

web3 = Terminology and Communication Research Group (TERMIK) at the Faculty of Humanities and Social Sciences at the KRE. Available at: https://btk.kre.hu/index.php/2015-12-05-09-31-20/karikutatocsoportok/824-terminologiai-kutatocsoport-termik.html [accessed July 20, 2022].

SOURCES – PUBLICATIONS OF TERMIK AND THE INTERCULTURAL RESEARCH GROUP

Fóris Ágota, Bölcskei Andrea (eds.) 2019: Dokumentáció, tartalomfejlesztés és szakírás, Budapest: KRE – L’Harmattan.

Fóris Ágota, Bölcskei Andrea (eds.) 2021a: Tartalomfejlesztés és dokumentáció. Nyelvészeti vonatkozások, Budapest: KRE – L’Harmattan.

Fóris Ágota, Bölcskei Andrea (eds.) 2021b: Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan.

Fóris Ágota 2020: Fordítás és terminológia. Elmélet és gyakorlat, Budapest: KRE – L’Harmattan.

Fóris Ágota 2022: Translation and Terminology. Theory and Practice in Hungary, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan.

REFERENCES

Bölcskei Andrea 2021a: Practices in Technical Communication and the Latest Challenges. – Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan, 75–94.

Bölcskei Andrea 2021b: What Do Technical Writers Do and What Do They Learn? – Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan, 95–118.

B. Papp Eszter 2021a: Professional Documentation in the 21st Century. – Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan, 41–58.

B. Papp Eszter 2021b: Documentation 4.0. – Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan, 59–74.

Brown-Hoekstra Kit 2010: How documentation and translation processes affect each other. – Tcwold magazine 10. Available at: https://www.tcworld.info/e-magazine/translation-and-localization/how-documentation-and-translation-processes-affect-each-other-126/ [accessed 20 August, 2022].

Cabré Maria Teresa 1999: Terminology. Theory, methods and applications, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

Cadieux Pierre, Esselink Bert 2004: GILT: Globalization, Internationalization, Localization, Translation. – Globalization Insider XI(1.5), 1–5.

Czinkóczki Ágnes, Fehér Ildikó 2021: How is Technical Content Created? The Lifecycle of Technical Documentation. – Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan, 119–135.

Eito Brun Ricardo 2016: Design of an Ontologies for the Exchange of Software Engineering Data in the Aerospace Industry. – Knowledge Engineering and Semantic Web 649, eds. A. C. Ngonga Ngomo, P. Křemen (Communications in Computer and Information Science, 649), Cham, Springer, 3–17.

Terminologija | 2022 | 29

Eito Brun Ricardo 2020: Terminology as the Basis for Building Engineering Feature-based Models. – Terminologija 27, 186–200. DOI: doi.org/10.35321/term27-08.

Faludi Andrea 2020: A terminológiai munka helye és szerepe a dokumentációkészítés és -fordítás komplex folyamatában: PhD thesis, Budapest: ELTE.

Faludi Andrea 2021: Terminology Work in the Process of Technical Writing and Translation. – Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan, 203–225.

Fóris Ágota, B. Papp Eszter 2015: Creating an English-Hungarian Termbase for Laser Physics. The DictionELI. – Terminologija 22, 26–38.

Fóris Ágota, Faludi Andrea 2021: Technical Writing and Documentation as Intralingual Technical Translation. – Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest/Paris: KRE – L’Harmattan. 157–176.

Fóris Ágota 2014: Terminology and LSP in higher education in Hungary. – Terminology – responsibility and awareness, ed. J. Hoel (Terminologen No. 2 – Terminologi ansvar og bevissthet), Oslo: Sprakradet, 90–100. Available at: http://eaft-aet.net/fileadmin/files/EAFT_Summit_2012/Proceedings_EAFTSummit2012.pdf.

Gouadec Daniel 2002: Traduction, terminologie, rédaction. – Colloque international 2001 sur la traduction spécialisée. Université de Rennes 2, Paris: La Maison du Dictionnaire.

Horváth Ildikó (ed.) 2016: The Modern Translator and Interpreter, Budapest: ELTE Eötvös.

Horváth Péter Iván 2011: A szakfordítások lektorálása. Elmélet és gyakorlat, Budapest: Tinta.

Kóbor Márta 2021: Features of Texts on Websites and Characteristics of Their Translation. – Linguistic Research in the Fields of Content Development and Documentation, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest/Paris: KREc – L’Harmattan, 177–202.

Matis Nancy 2010: Terminology Management during Translation Projects: Professional Testimony. LinguaCulture 1(1), 107–115. DOI: doi:10.47743/lingc-2010-1-0226.

Mohácsi-Gorove Anna 2014: A minőség fogalma a fordítástudományban és a lektorálás mint minőségbiztosítási garancia: PhD thesis, Budapest: ELTE.

Snopek Márta 2016: Localisation. – The Modern Translator and Interpreter, ed. I. Horváth, Budapest: ELTE Eötvös, 113–122.

Steurs Frieda, De Wather Ken, De Malsche Evy 2015: Terminology tools. – Handbook of Terminology I, eds. H. J. Kockaert, F. Steurs, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 222–249.

Szondy Melinda 2016: Freelance Translators as Service Providers. – The Modern Translator and Interpreter, ed. I. Horváth, Budapest: ELTE Eötvös, 29–43.

Tamás Dóra Mária 2014: Gazdasági szakszövegek fordításának terminológiai kérdéseiről, Budapest: ELTE BTK Fordító- és Tolmácsképző Tanszék.

Tamás Dóra Mária 2020: Az OFFI Zrt. tevékenységének és terminológiai projektjeinek bemutatása. – Nyelv, kultúra, identitás. Alkalmazott nyelvészeti kutatások a 21. századi információs térben: I. Terminológia, lexikográfia, fordítás, eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest: Akadémiai Kiadó. DOI: 10.1556/9789634545354, https://mersz.hu.

Tamás Dóra Mária, Sermann Eszter 2019: Evaluation System for Online Terminological Databases. – Terminologija 26, 24–46. DOI: doi.org/10.35321/term26-02.

Várnai Judit Szilvia, Mészáros Andrea Éva 2011: Fordítókalauz, Budapest: Tinta.

Warburton Kara 2015: Managing terminology in commercial environments. – Handbook of Terminology I, eds. H. J. Kockaert, F. Steurs, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 360–392.

Warburton Kara 2021: The Corporate Terminologist, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.

Ágota Fóris

Terminology Work in the Translation Project Process. The Hungarian Perspective

TERMINOLOGIJOS DARBAS VERTIMO PROJEKTO PROCESE. VENGRIJOS ASPEKTAI

Santrauka

Šio straipsnio tikslas – išnagrinėti terminologijos darbo vietą bei vaidmenį vertimo projekto procese ir, remiantis literatūra bei kasdiene praktika, išanalizuoti pastarųjų metų pokyčius, susijusius su terminologijos darbu. Buvo atliekama lyginamoji turinio analizė ir taikomas aprašomasis metodas.

Terminologijos tvarkyba, dokumentų valdymas ir vertimo (projektų) valdymas yra tarpusavyje susiję: jie visi yra turinio valdymo formos, o terminologija atlieka svarbų vaidmenį. Originalo teksto kokybė yra labai svarbi vertimo kokybei, todėl kokybiškas vertimas prasideda nuo turinio kūrimo. Vertimo projekto procesas susideda iš keturiolikos etapų, o pradedama nuo dokumentų rengimo. Vienaip ar kitaip terminologijos darbas dalyvauja daugelyje vertimo projekto proceso etapų ir netgi atlieka svarbų vaidmenį nuliniame etape, t. y. kuriant originalo tekstą. Tiek vertimo projekto procese, tiek rašant dokumentus, terminologijos darbas susideda iš kelių reglamentuotų procesų ir etapų; kai kurie iš jų nustatyti standartuose ir aptarti tarptautinėje terminologijos, vertimo ir techninės komunikacijos literatūroje. Kasdienėje praktikoje vertimų biurams vis dažniau pavedama atlikti ne tik vertimo, redagavimo ir korektūros darbus, bet ir darbus su dokumentais. Visgi vertimų biurų veikloje ir rengiant techninę dokumentaciją terminologijos darbo srautai ne visada koordinuojami, terminologijos duomenų bazės ne visada naudojamos, o terminologijos specialistai pasitelkiami retai.

Gauta 2022-10-31

Ágota Fóris Károli Gáspár University TERMIK 1146 Budapest, Dózsa György út 25–27. (Hungary) E-mail [email protected]

Terminologija | 2022 | 29

Terminologická práce v procesu překladového projektu. Maďarská perspektiva

A B S T R A K T

A N O T A C E

1. ÚVOD

2. MAĎARSKÉ ASPEKTY A VÝZKUMNÉ PROJEKTY

3. TERMINOLOGIE V PROCESU PŘEKLADATELSKÉHO PROJEKTU

3.1. Proces překladatelského projektu

3.2. Začlenění zdrojového textu do procesu

3.3. Digitální transformace, internacionalizace a lokalizace

3.4. Místo a role terminologie v těchto procesech

4. ZÁVĚR

SOURCES

SOURCES – PUBLICATIONS OF TERMIK AND THE INTERCULTURAL RESEARCH GROUP

REFERENCES

Santrauka

Document details