ZIGMAS ZINKEVIČIUS

VÝZNAMNÉ ŽIVOTNÍ JUBILEUM JAZYKOVĚDCE ALGIRDASA SABALIAUSKASE

Významný litevský jazykovědec, člen korespondent Litevské akademie věd, autor mnoha odborných i popularizačních knih a článků (seznam jeho prací čítá téměř dva tisíce bibliografických položek!), nositel dvou řádů velkoknížete Gediminase Litevského, habilitovaný doktor, profesor Algirdas Sabaliauskas oslavil 26. července 2009 osmdesáté narozeniny.

Jubilant se narodil v Marijampolė. Zde v roce 1948 absolvoval gymnázium Rygiškių Jonas (za sovětské éry přišlo o toto jméno). Mezi jeho učitele patřil litevský jazykovědec Jonas Kalbelka, s nímž se jubilant znovu setkal při studiu litevštiny na Vilniuské univerzitě, kde se nejvíce zajímal o dějiny litevského jazyka. Vzpomínám na mladíka s dychtivýma očima, který v první lavici pečlivě zapisoval každou myšlenku, kterou vyučující vyslovil. Aktivně se zapojil do činnosti kroužku litevského jazyka a byl volen jeho předsedou. Na schůzích přednášel o atematických slovesech (tématu své budoucí diplomové práce) a o souhláskových kmenech podstatných jmen. Významnou událostí byla cesta do Rigy s mladším studentem, který se později stal známým badatelem litevského jazyka, Jonasem Kazlauskasem. Tehdy se oba setkali s velkým lotyšským

Z. ZINKEVIČIUS. Kalbininko Algirdo Sabaliausko garbinga sukaktis

367

jazykovědcem Jānisem Endzelīnsem. To vše přivedlo A. Sabaliauskase k zájmu o lotyštinu. Lotyšsky se dobře naučil. Později přeložil do litevštiny několik knih lotyšských spisovatelů a byl zvolen zahraničním členem Lotyšské akademie věd.

Paskutiniais studijų universitete metais (1953) pradėjo dirbti Lietuvių kalbos ir literatūros institute, su kuriuo vėliau susiejo visą savo gyvenimą. Institute baigė doktorantūrą (tada vadintą aspirantūra), parašė ir apgynė kandidato, vėliau ir daktaro (dabar habil. dr.) disertacijas. Visą laiką dirbo Kalbos istorijos ir dialektologijos skyriuje – nuėjo kelią nuo jaunesniojo mokslinio bendradarbio iki vyriausiojo mokslo darbuotojo; 1997–2000 m. buvo atkurto Lietuvių kalbos instituto direktorius.

Jubilant vykonal mnoho práce při výzkumu dějin litevských slov. Na toto téma publikoval řadu článků a rozsáhlejších studií. Tématem jeho doktorské disertace byl Baltų kalbų žemės ūkio augalų pavadinimų kilmė (1958), tématem habilitační práce pak Baltų kalbų leksikos tyrinėjimai (1975). Vydal tři rozsáhlé studie z této oblasti: Lietuvių kalbos leksikos raida, Baltų kalbų naminių gyvulių pavadinimai ir Iš baltų kalbų gyvulininkystės terminologijos istorijos. V roce 1990 vydal syntetické dílo Lietuvių kalbos leksika. Zajímal se o výpůjčky v baltských jazycích a baltismy v jiných jazycích a zkoumal je.

Druhou oblastí práce A. Sabaliauskase, jíž věnoval mnoho času a energie, byly dějiny výzkumu litevského jazyka a baltských jazyků obecně. Na toto téma publikoval četné články a kratší příspěvky; vše shrnul ve dvousvazkovém díle Lietuvių kalbos tyrinėjimo istorija: I. svazek – do roku 1940 (vyšel v roce 1979), II. svazek – 1940–1980 (vyšel v roce 1982). Jde o nejpodrobnější a nejlepší dějiny litevské a baltské jazykovědy vůbec. Za ně byla autorovi udělena státní cena. Nyní se píše třetí kniha, která podá přehled výzkumu litevského (baltského) jazyka v posledních desetiletích, uskutečněného po roce 1980. To vše doplňují knížky: Baltų kalbų tyrinėjimai (1986) a Rytų slavų kalbininkai lituanistikos baruose (1990, s Jonasem Palionisem), stejně jako populárně-naučné knihy – Kaip tyrinėta lietuvių kalba (1984), Mes baltai (1986, ²2002, anglický překlad We, the Balts, 1993). Mnoho článků z této oblasti publikoval v Litvě i v zahraničí: o badatelích litevského jazyka, výzkumných ústavech, organizacích, významných publikacích a akcích v lituanistice a baltistice, zejména v encyklopediích (jen v Lietuvių kalbos enciklopedijoje (1999) jich je celých 563!). To nám dává právo nazývat Algirdase Sabaliauskase Nestorem litevské jazykovědy a nejvýznamnějším popularizátorem lituanistiky. Co znamená už jen účast v takové zahraniční publikaci, jako je Lexicon Grammaticorum: Who’s Who in the History of World Linguistics (Tübingen, 1996; člen redakční rady).

368

KALBOS KULTŪRA | 82

Jako nejvýznamnější popularizátor litevské jazykovědy publikoval Algirdas Sabaliauskas mnoho dalších popularizačních článků různého zaměření a vydal knížky, které zaujaly veřejnost: Žodžiai keliauja (1962, ²1993), Žodžiai pasakoja (1965), Žodžiai atgyja (1967, ²1980, ³2000, anglický překlad 1973; japonský jazykovědec Ikuo Murata přeložil jednotlivé kapitoly této knížky do japonštiny!), Šimtas kalbos mįslių (1970, ²2001). Mladým studentům vydal v roce 1994 ještě jednu knížku o původu slov – Iš kur jie? To vše rozšiřovalo obzory lidí, popularizovalo litevštinu i Litvu v zahraničí, posilovalo sebeúctu samotných Litevců a ukazovalo zájem o litevský jazyk v širém světě.

Jubilant vykonal mnoho práce i v dalších oblastech litevské jazykovědy; například společně s Kazim Morkūnasem zkoumal jazyk obyvatel Kurské kosy, psal o praktických otázkách litevštiny a publikoval články o jazykové kultuře, pravopisu a morfologii. Aktivně se účastnil akcí jazykové sekce Vlastivědné společnosti na Vilniuské univerzitě. Významný byl jeho televizní cyklus přednášek o původu litevských slov, badatelích litevského jazyka a dalších tématech. Výrazně přispěl k přípravě a redakci kolektivních děl. Od založení odborného časopisu Baltistica (1965) je členem jeho redakční rady. Je jedním ze sestavovatelů Rinktinių raštų Jonase Kruopase a knihy Vladimiras Toporovas ir Lietuva. Byl členem redakčních rad různých filologických a bibliografických publikací, různých rad, výborů a komisí. Zapojil se do organizování konferencí baltistů. Přibližně 30 let působil jako předseda státní zkušební komise pro lituanisty na Vilniuské pedagogické univerzitě (dříve institutu). Přednášel budoucím učitelům litevského jazyka a literatury i široké veřejnosti.

Ze všech litevských jazykovědců má Algirdas Sabaliauskas nejvíce kontaktů se zahraničními kolegy.

Autor těchto řádků měl to štěstí, že s jubilantem udržoval přátelské vztahy více než 50 let. To je dost dlouhá doba na to, aby člověk druhého dobře poznal. Nezapomenutelná je naše společná cesta v roce 1975 do Tartu, kde jsme blahopřáli našemu příteli, estonskému jazykovědci Paulu Aristemu, k jeho 70. narozeninám, cesta do Francie v roce 1986 a návštěva u slavného litevského vědce, jednoho ze zakladatelů sémiotiky, Algirdase Greimase, časté setkávání s upřímným přítelem Litevců, velkým ruským jazykovědcem Vladimirem Toporovem a další. Mnohokrát jsem se mohl přesvědčit o jubilantově upřímnosti, dobrosrdečnosti a přátelskosti. Nezbývá než mu popřát pevné zdraví a tvůrčí energii, aby mohl dokončit vše, co ještě plánuje udělat.

Z. ZINKEVIČIUS. Kalbininko Algirdo Sabaliausko garbinga sukaktis

369