Skip to document
Back
Go to original Localized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
2 short passages of this localized version are shown in the original language because they could not be localized reliably.

AGNĖ ALEKSAITĖ

Institut litevského jazyka

VYJADŘOVÁNÍ EMOCÍ CITOSLOVCI V ŘEČI ŽÁKŮ

KLÍČOVÁ SLOVA: citoslovce, řeč žáků, výpůjčky, nadávky.

Citoslovce se aktivně užívají v hovorové řeči k vyjadřování nejrůznějších pocitů. Tuto neohebnou slovní třídu „tvoří slova, která přímo a výrazně vyjadřují pocity, projevy vůle a podněty, aniž by je pojmenovávala“ (DLKG 2006: 462). Ačkoli se v elektronické komunikaci, která dnes často nahrazuje ústní komunikaci, k tomuto účelu často používají emotikony (viz Wolf 2000: 827–833; Tossell 2012: 659–663), ani zde se nevyhýbáme slovnímu vyjadřování pocitů, k němuž se citoslovce hodí nejlépe. Výzkumů toho, jak citoslovce fungují v současné litevštině a jaké změny a novinky nastaly, je však téměř poskrovnu (větší pozornost je věnována fonosémantice citoslovcí, srov. Zabarskaitė 2009: 91–110). Pro výzkum je obzvláště vhodná řeč žáků, v níž lze nalézt různé náznaky jazykových novinek či změn.

Od roku 2015 působí v Centru výzkumu spisovného jazyka Litevského jazykového institutu Skupina školské lituanistiky (vedoucí dr. Aurelija Tamulionienė), která zkoumá řeč žáků a jejich jazykové postoje. Asociace „Lituanistų sambūris“ ve spolupráci s vědci ze Skupiny školské lituanistiky uspořádala v rámci projektu „Integrace změn v lexiku moderní litevštiny do učebních osnov a rozvoj odborných kompetencí učitelů“, podporovaného Centrem pro rozvoj vzdělávání, dva průzkumy mezi žáky a učiteli o litevské slovní zásobě, jejím užívání, výuce a hodnocení. V září 2015 byl žákům na webových stránkách průzkumů apklausa.lt předložen dotazník složený z 15 otázek, který se zabýval užíváním slov mezinárodního původu, dialektismů, neologismů a nadávek i bohatstvím jazyka (žáci měli vysvětlit význam slov aukštielninkas a meldai, uvést, jakými citoslovci vyjadřují své pocity v daných situacích, když jsou mezi přáteli a komunikují s nimi, aj.). Zkoumaly se také písemné návyky žáků v elektronické komunikaci a jejich schopnost používat tištěné či internetové slovníky. Cílem dotazníku bylo zhodnotit, jak dobře žáci znají různé vrstvy slovní zásoby, a také prověřit možnosti rozsáhlejších výzkumů na základě jednotlivých témat otázek v průzkumu. Cílem článku je na základě výsledků dotazníku předloženého žákům prozkoumat vyjadřování pocitů citoslovci v řeči žáků a posoudit poměr litevských a nelitevských citoslovcí.

Jedna z 15 otázek předložených žákům zněla: Jakými citoslovci byste vyjádřili své pocity v uvedených situacích, když jste mezi přáteli a komunikujete s nimi? Touto otázkou se mělo zjistit, zda žáci chápou, co jsou citoslovce, a také jaká citoslovce používají nejčastěji. Byla vyslovena hypotéza, že v užívání si silně konkurují litevská a anglická citoslovce, nebo dokonce ta druhá převažují (viz obrázek). Na vznik prvků tohoto cizího jazyka v mateřském jazyce má obrovský vliv prestiž angličtiny (podrobněji viz Sauciuc

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Jausmų raiška jaustukais mokinių kalboje | 2

2006: 269; Vaicekauskienė 2007: 34). „Kontakt dvou kultur bývá pravděpodobně jen zřídka vzájemně vyrovnaný; častěji jde o vztah mezi ‚dávající‘ a ‚přijímající‘ stranou. Dávající strana představuje prestižní kulturu, k níž se přijímající kultura vztahuje a jejíž prestiž propůjčuje prestiž i jejímu jazyku“ (Vaicekauskienė 2007: 39). Žáci proto citoslovce, stejně jako jiné jazykové prostředky, přejímají především z prestižního jazyka, neboť se tak snaží nejen učinit prestižním vlastní jazyk, ale také se odlišovat od skupiny vrstevníků. Je třeba zdůraznit, že tento prostředek emocionálně-expresivního vyjadřování, který přichází z cizího jazyka, se rychle ujímá v mateřském jazyce a zakořeňuje ve vědomí jeho uživatelů (dlouhý a úzký kontakt „přijímající“ a „dávající“ kultury není vůbec nutný). Například velká většina studentů jedné rumunské vysoké školy, kteří přijeli do Itálie v rámci programu kulturní výměny a strávili v této zemi pouhých 10 dní, si okamžitě z italštiny vypůjčila a začala používat citoslovce jako bah a boh (Sauciuc 2006: 269).

OBR. Úryvky z rozhovorů dívek ve věku 8–11 let na internetových stránkách www.super.lt (2010)

(Snímek Rity Miliūnaitė. Litevská a nelitevská citoslovce jsou zvýrazněna.)

Americký psycholog Robert Plutchik ve své teorii základních emocí (pocitů) rozlišil osm základních emocí (pocitů), totiž přijetí, znechucení, hněv, strach, radost, žal, překvapení a očekávání (zvědavost) (Lekavičienė 2008: 383). Otázka o citoslovcích položená žákům v průzkumu zahrnuje pět z osmi základních pocitů, které žáci lépe chápou, totiž hněv, strach, radost, znechucení a překvapení. Aby se zjistilo, jaká citoslovce žáci používají, byly předloženy konkrétní situace blízké jejich každodennímu životu, v nichž bylo třeba vyjádřit pocit. Předpokládalo se, že většina žáků odpověděla na zadané otázky poctivě.

Průzkumu se zúčastnilo 532 žáků z různých litevských měst; takový počet respondentů již umožňuje rozpoznat tendence v tom, jakými citoslovci žáci vyjadřují své pocity, když jsou mezi přáteli a komunikují s nimi. Protože byl průzkum anonymní, žáci (jejich věkové skupiny nebyly rozlišeny) měli uvést pouze školu, kterou navštěvují. Jak vyplývá z odpovědí, průzkumu se zúčastnili žáci ze škol a gymnázií v Anykščiai, Elektrėnai, Kaunasu, Kėdainiai, Kretingě, Mažeikiai, Palanga, Plungė, Raseiniai, Telšiai, Trakai, Ukmergė, Vilniusu a Zarasai.

První situace předložená žákům v průzkumu zněla: vyprávíte, že jste při chůzi o něco zakopli a poranili si nohu. Jak je patrné z tabulky 1, v odpovědích žáků převažuje anglicismus auč, který se ve spisovném jazyce neužívá, a jemu nejbližší litevské ekvivalenty – ai, oi (podrobněji o

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Jausmų raiška jaustukais mokinių kalboje | 3

citovou částici auč a její užití viz Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyną (ND)). Jen velmi zřídka se stává, že žáci místo citových částic volí zvukomalebná slova (pyst, keberio kšt, pokšt aj.), nelze však tvrdit, že nerozlišují dva různé slovní druhy – citoslovce a zvukomalebné slovo; někteří pravděpodobně chtěli zdůraznit nikoli své prožité pocity, ale zvuky konkrétního děje – zakopnutí. Mimochodem, „zvukomalebná slova se považují za samostatný slovní druh pouze v litevštině a v některých dalších neindoevropských jazycích. V mluvnicích jiných jazyků se obvykle řadí k citoslovcím, někdy také ke slovesům“ (DLKG 2006: 469).

TABULKA 1. Citoslovce a slova, která je zastupují, užívaná rozzlobenými žáky1

Litevská citoslovce a zvukomalebná slova

Nelitevská citoslovce (anglicismy)

Slova zastupující citoslovce (klení, eufemismy)

Ai, aj (72)

Auč, au, auch, auuch, ouch, ouč, jauč, tauč (85)

[Riebus rusiškas keiksmažodis]

Oi, oj, oooi (65)

Ups (3)

Blemba, bliamba, blmb (17)

Ui, uj, uoj (18)

For fuck sake, ffs (3)

Čert, k čertu (8)

Bam, bum (15), bumt (1)

Eina namas (1)

Pyst, pist (12)

U sta hromů (1)

Keberio kšt (3)

U sta py pkių (1)

Prásk (3)

Badatelka expresivní lexiky Jolanta Zabarskaitė v článku „Jaustukai kalboje ir šnekoje“ zdůrazňuje, že „stejnou emoční funkci jako citoslovce plní také nadávky, jednotky z periferie lexika, které se v systému pohybují mezi citoslovci a frazémy“ (Zabarskaitė 2009: 93–94), a proto mnozí žáci při vyjadřování hněvu dávají přednost nadávkám před citoslovci. Mladí lidé nejčastěji uváděli různé ruské nadávky, zmínili však i litevská zaklení (jen je otázkou, zda je skutečně používají), např.: k čertu, u sta hromů, u sta hromů. K litevským zaklením se přidávají eufemismy ruských nadávek, jako jsou bliamba a eina namas. Při analýze odpovědí se ukázalo, že mnoho žáků k vyjádření hněvu neuvedlo vůbec žádná citoslovce – buď zadání neporozuměli, nebo je nepoužívají. Zde i jinde v tomto článku je uveden autentický jazyk žáků:

Dnes se stala menší nehoda:D Neuvěříš, co se stalo.. když jsem šla po schodech, nevšimla jsem si ještě jednoho schodu a spadla jsem.. Připadala jsem si jako úplná hlupačka:D;

Hodně jsem si odřela nohu, jak to bolí;

Představ si, šla jsem a zakopla o vlastní nohu.

Druhá situace: mile jste překvapeni – dostali jste nečekaný dárek. K vyjádření příjemného překvapení v odpovědích žáků převažují litevská citoslovce (viz tabulka 2). Žáci chtějí-li ukázat velké překvapení, vyslovují samohlásku či souhlásku citoslovce protahovaně, což odrážejí i v písemném projevu – ji

1 Čísla uvedená v závorkách u citoslovcí a dalších emočně konotovaných slov v této i dalších tabulkách označují četnost výskytu těchto výrazových prostředků v odpovědích žáků na otázky v dotazníku. Vedle základního emočně konotovaného slova jsou uvedeny také další pravopisné varianty.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Jausmų raiška jaustukais mokinių kalboje | 4

zdvojují, např.: oo, avv, nebo ztrojují, např. ooo. Když vyjadřují hněv, mladí lidé obvykle užívají primární neboli neodvozená citoslovce, která „nemají ustálenou morfologickou podobu“ (DLKG 2006: 462), avšak ve druhé situaci se objevují i sekundární neboli odvozená citoslovce – „deriváty plnovýznamových slov, která ztratila svou pojmenovávací funkci a často i morfologické znaky“ (DLKG 2006: 463), např. valio (srov. valioti). Když vyjadřují údiv, mladí lidé užívají nejen slova vyjadřující etiketu řeči, např.: děkuji, mockrát děkuji, ale také vulgarismy, protože „[v]ulgarismy nevyjadřují vždy negativní pocity vůči skutečnosti; někdy se jimi nadává i za účelem vyjádření prostě silných, ‚přehřátých‘ emocí (např. překvapení, silného údivu, dokonce náhlého úspěchu apod.)“ (Zabarskaitė 2009: 101).

TABULKA 2. Citoslovce užívaná žáky, kteří byli překvapeni, a slova, která je zastupují

Litevská citoslovce

Cizojazyčná citoslovce (anglicismy)

Slova zastupující citoslovce (vulgarismy, slangové výrazy)

Oho (91)

Wow (14); vau (42); wau (2)

Geras (4); nu čia geras (1); kai geras (1)

O, oo, ooo (47)

Omg (21)

Jėga (3)

Ačiū (30), ačiū labai (4), labai ačiū (5)

Aww, aw (16); avv (2)

py... [necenzūrinis žodis]

Ak (18)

Valio (10)

Někteří žáci vyjadřují překvapení smíšené s vděčností nikoli citoslovci, ale delšími větami, např.:

No teda, to je od tebe tak milé;

To je skvělé! Poprvé jsem dostal takový nečekaný dárek;

Kámo, dostal jsem skvělý dárek, vůbec jsem to nečekal.

Další situace předložená žákům zněla: znechutil vám nepříjemný zápach. V odpovědích žáků převažují výhradně litevská citoslovce, anglicismy se objevují jen ojediněle (viz tabulka 3). Nejčastěji používané citoslovce fu není zahrnuto do Slovníku současné litevštiny (DŽ), ačkoli v Slovníku litevského jazyka a v právě dokončovaném Slovníku spisovné litevštiny (BŽ) toto citoslovce uvedeno je. Je pravda, že Slovník litevského jazyka (LKŽ) jasně nerozlišuje mezi citoslovci fu, fui a fe, nicméně panuje názor, že citoslovce vyjadřující znechucení se přece jen liší stylistickými odstíny:

„fe – 1. vyjadřuje znechucení (emocionální funkce): Fe, nech toho!; 2. vyjadřuje odpor (emocionální funkce): Fe, jak je samý pupínek.

fi – vyjadřuje znechucení afektovaným způsobem (emocionální funkce): Fi, to je ale nechutné.

fu – 1. vyjadřuje znechucení: Fu, to je ale špinavý pes; 2. vyjadřuje odpor: Fu, ta holka je hrozná.

fui – 1. vyjadřuje silnější znechucení: Fui, nejez to ovoce; 2. vyjadřuje ještě větší odpor: Nerozumím těm novým zvykům – fui“ (Zabarskaitė 2009: 93).

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Jausmų raiška jaustukais mokinių kalboje | 5

TABULKA 3. Emotikony a slova, která je zastupují, užívaná žáky k vyjádření znechucení

Litevské emotikony

Cizojazyčné emotikony (anglicismy)

Slova zastupující emotikony (vulgarismy)

Fu, fuu (195); fu jako smrdí (8); fu (12); fuj, fui (88); fe (22); feh (2); fech (1)

Omg (1)

[Když vyprávím zaujatě, mohou mi uklouznout ruská slova]

Ve (5); ew (12); vek (1)

Ups (1)

[Nejčastěji používám] do sta hromů..

Hm (5)

Fuj (3); fuj, jaký zápach (1)

pff, pf, pfu (3); tfuuu, tfu (2)

Po prostudování odpovědí žáků je zřejmé, že většina mladých lidí vyjadřuje znechucení nepříjemným zápachem poměrně odvážně, někteří však zůstávají zdrženlivější a vznikající pocit nedávají najevo:

Jaký nepříjemný zápach!;

Záleží na tom, s jakými kamarády jsem, tak podle toho taky mluvím; asi kdyby to smrdělo, prostě bych nic neřekl;

Nic neříkám.

Jiná situace – vyděsili jste se. V odpovědích žáků, které ji popisují, převládají litevská primární (neodvozená) citoslovce, např.: a, ai, oi, o (viz tabulku 4). Litevská sekundární (odvozená) citoslovce, jako o Dieve, o Viešpatie, o Jėzau, soupeří s anglickou zkratkou omg (angl. oh my God! „Bože můj!“).

TABULKA 4. Citoslovce a slova, která je nahrazují, používaná žáky k vyjádření leknutí

Litevská citoslovce

Nelitevská citoslovce (anglicismy)

Slova nahrazující citoslovce (nadávky, starší výpůjčky, eufemismy)

A (93)

Omg (25)

Na sta tisíc všiváků! (1)

Ó Bože (28); ó Pane; ó Ježíši (10); ó Ježíši, Marie (1); ó Ježíši, Marie a všichni svatí se všemi nejsvětějšími (1); božínku (1).

Ó bože (2)

Oi (28); oj (8); uoj (3)

Ó krtečku (1)

O, ooo (23)

Ai (17); aj (1)

Ak (11)

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Jausmų raiška jaustukais mokinių kalboje | 6

Objevuje se také tu a tam nějaká litevská či ruská nadávka a její mírnější varianty – eufemismy, např. o kurmi2. Někteří žáci ovšem zdůrazňují, že při vyjadřování leknutí jim pomáhají různé neverbální prostředky, tj. mimika a gesta. Jen několik žáků uvádí, že když se leknou, neužívají jazykové ani neverbální prostředky vyjádření, ale pouze konstatují samotný fakt, že se lekli:

Nu ir išgasdinai tu mane!;

Negazdink;

Durniau tu!

Poslední situací předloženou žákům bylo máte obrovskou radost. Z tabulky 5 je patrné, že užívání citoslovcí (litevských i cizojazyčných) je zhruba vyrovnané, ačkoli v této situaci žáci uvádějí více a rozmanitějších příkladů cizojazyčných citoslovcí. Lze předpokládat, že mladí lidé při komunikaci s přáteli častěji vyjadřují radost než hněv, údiv, znechucení či strach, a proto je právě v této situaci škála citoslovcí tak pestrá. Aby žáci vyjádřili velkou radost a dali najevo spokojenost, mají sklon vyslovovat samohlásku či souhlásku v citoslovci prodlouženě, např.: jeeee, vuuuuuu, avvvv aj.

TABULKA 5. Citoslovce a slova, která je zastupují, užívaná žáky k vyjádření radosti

Litevská citoslovce

Cizojazyčná citoslovce (anglicismy)

Slova zastupující citoslovce (nadávky, slangové výrazy)

Valio (45)

Yes (20); yey (12); yay (16); jay; jej; jejejejej (3); jes (3); yaaaaaaas (6)

Paráda (15)

Jé (22)

Je, jeeee (23); jė (19); yea (2); yeee, jei (7); jės (2); jėėė (1)

To je super (13)

Ach (20)

Jé (15); vauč; wow (5)

Neskutečné (2)

Aaa (8)

Omg (10)

Ó Bože (4); ó Bože, děkuji! (1)

Wuhu (2); vuhu (2); vūhū; woho, woohoo (4); wooo, woo woo, uhu (2); woho (2); vuuuuuu (1); yohoo (1)

Ach (4)

Aww (4); avvvv... (1)

Z odpovědí vyplynulo, že jen málo žáků by vyjádřilo svou radost jinak než jazykovými prostředky, totiž řečí těla:

Svou radost vyjadřuji pohyby těla – usměji se;

Skákal/a jsem radostí.

Prozkoumané a shrnuté údaje o citoslovcích v jazyce žáků jsou uvedeny v tabulce 6.

2 Toto citoslovce není náhodné. Ačkoli se nevyskytuje často, používá se v hovorové řeči a elektronické komunikaci.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ. Jausmų raiška jaustukais mokinių kalboje | 7

TABULKA 6. Poměr litevských a nelitevských citoslovcí v řeči žáků

Poř. č.

Situace

Poměr litevských a nelitevských citoslovcí (v procentech)

Litevská citoslovce

Nelitevská citoslovce

1.

Vyprávíte, že jste při chůzi o něco zakopli a poranili si nohu

67,5

32,5

2.

Příjemně vás překvapilo, že jste dostali nečekaný dárek

67,9

32,1

3.

Znechutil vás nepříjemný zápach

99,4

0,6

4.

Vyděsili jste se

90

10

5.

Velmi jste se zaradovali

38,7

61,3

Protože byla pro výzkum zvolena metoda dotazníkového šetření, je třeba poznamenat, že tyto výsledky ukazují pouze subjektivní obraz toho, jak sami žáci sledují svou řeč. Skutečný stav užívání citoslovcí by se výrazněji projevil, kdyby byl proveden experiment s objektivním sledováním řeči žáků (zaznamenáním jejich spontánní řeči). Provedené dotazníkové šetření však také ukazuje určité tendence současného expresivního mluveného jazyka žáků.

ZÁVĚRY

Po analýze odpovědí žáků týkajících se vyjadřování pocitů pomocí jazykových prostředků lze učinit několik závěrů:

1. V soukromé komunikaci žáků si litevské a anglické citoslovce výrazně konkurují.

2. Z litevských citoslovcí žáci uvádějí, že nejčastěji používají různá primární (neodvozená) citoslovce.

3. Žáci mají sklon vyjadřovat stejnými citoslovci značně odlišné pocity – od hněvu až po radost.

4. Žáci uvádějí, že k vyjádření úžasu, znechucení a leknutí nejčastěji používají litevská citoslovce, zatímco k vyjádření hněvu a radosti hojně používají jak litevská, tak nelitevská citoslovce. Při vyjadřování radosti však žáci uvádějí, že používají více a rozmanitějších nelitevských citoslovcí, a proto lze tvrdit, že vyjadřování tohoto pocitu je v jazyce dotázaných žáků nejvíce ovlivněno angličtinou.

LITERATŪRA

BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas). Prieiga internete: http://bkz.lki.lt

DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. V. Ambrazas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

AGNĖ ALEKSAITĖ, Jausmų raiška jaustukais mokinių kalboje | 8

DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (elektroninis variantas), red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006. Prieiga internete: http://www.dz.lt

Lekavičienė R. ir kt. 2008: Psichologija šiandien. Kaunas: Technologija.

LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas), vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. Prieiga internete: http://www.lkz.lt

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Internetinė duomenų bazė. Sudarė R. Miliūnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujažodžiai.lkz.lt/.

Sauciuc G. 2006: Borrowings – a source of innovation in the class of interjections. – Revue Roumaine de Linguistique 2, 267–300. Prieiga internete: http://www.lingv.ro/RRL%202%202006%20Sauciuc.pdf.

Tossell Ch. C. 2012: A longitudinal study of emoticon use in text messaging from smartphones. – Computers in Human Behavior 28(2): 659–663.

Vaicekauskienė L. 2007: Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Wolf A. 2000: Emotional expression online: gender differences in emoticon use. – CyberPsychology & Behavior 3(5): 827–833.

Zabarskaitė J. 2009: Jaustukai kalboje ir šnekoje. – Kalbos kultūra 82, 91–109.

Gauta 2015 11 17

Priimta 2015 12 28

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

Document details