Go to originalLocalized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
1 short passage of this localized version is shown in the original language because it could not be localized reliably.
Page 1
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS
Vilniaus universitetas
SOUČASNOST A PERSPEKTIVY LITEVSKÉ SYNTÉZY ŘEČI
KLÍČOVÁ SLOVA: litevský jazyk, syntéza řeči, projekt LIEPA.
ÚVOD
Řeč je nejpřirozenějším a nejpřijatelnějším způsobem komunikace mezi člověkem a počítačem, proto není překvapivé, že se vynakládá velké úsilí na zdokonalování schopnosti počítačů mluvit různými jazyky. Litevština není výjimkou. Ačkoli od prvních pokusů „naučit“ počítač mluvit litevsky uplynulo čtvrt století, lze konstatovat, že k zásadnímu průlomu došlo až v roce 2015, po dokončení projektu „Služby ovládané litevskou řečí“ (LIEPA). V rámci projektu LIEPA byla vytvořena elektronická čtečka textu (syntetizátor), která hovoří čtyřmi hlasy, a sedm služeb, v nichž se používá. Podrobněji viz webové stránky projektu LIEPA (https://www.raštija.lt/liepa). Algoritmy použité v litevských syntetizátorech řeči, zvukové databáze a dosažené výsledky (srozumitelnost a přirozenost řeči) jsou podrobněji popsány v článku (Kasparaitis 2016), zatímco tato práce pojednává o nových službách založených na syntéze řeči, které vznikly v návaznosti na aktivity projektu LIEPA, a také o službách, které by mohly vzniknout v blízké budoucnosti.
1. SOUČASNÉ APLIKACE SYNTETIZÁTORU
Elektronická čtečka textu vytvořená v rámci projektu LIEPA je volně šířena spolu se zdrojovými texty, což vytváří podmínky pro další osoby a organizace, které nejsou s projektem LIEPA spojeny, aby hledaly stále nové a rozmanitější možnosti využití syntetizátoru.
1.1. Představení Remote Vilnius
Hlasy syntetizátoru LIEPA Aistė a Edvardas byly poprvé použity ještě před dokončením vývoje. Stalo se tak na mezinárodním divadelním festivalu Sirenos 2014, na kterém se konalo
Page 2
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 2
premiérové uvedení představení německého souboru Rimini Protokoll vytvořeného speciálně pro Vilnius s názvem Remote Vilnius. V představení není ani jeviště, ani herci. Dějištěm jsou speciálně vybrané vilniuské ulice či jiné městské prostory, kulisami jsou domy, auta a kolemjdoucí a herci – zároveň i diváci – jsou skupina asi 50 lidí vybavených sluchátky, v nichž znějí syntetické hlasy Aistė nebo Edvardas (v představení Juozas), která se snaží získat důvěru posluchačů, zaujmout je a nakonec tuto skupinu lidí ovládat. Představení jako by předpovídalo budoucnost lidstva, kdy budou lidem velet počítače. Snímek z představení je uveden na obr. 1, ukázky z představení viz mediální archiv LRT (FLM1 2014). Představení vzbudilo v tisku velký ohlas; seznam odkazů najdete v novinkách projektu LIEPA (LN1 2014).
Pro představení byly potřeba právě mechanicky a nepřirozeně znějící hlasy, takže dosud nevyladěné hlasy syntetizátoru se k tomu skvěle hodily. Hlasové nahrávky byly ještě doplněny různými zvukovými efekty.
OBR. 1. Snímek z představení Remote Vilnius (foto D. Matvejevas)
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 3
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 3
1.2. Ozvučování článků na internetových stránkách
Další zřejmou a tedy početnou skupinou aplikací jsou ozvučené internetové články, zprávy apod. Podstatu asi nejlépe vystihuje název článku v Lietuvos žinios (LŽ 2015): Od nynějška se Lietuvos žinios nejen čtou, ale i poslouchají. Jinými slovy, vedle textu článku je zveřejněna také hlasová nahrávka. Portál Lietuvos žinios (http://lzinios.lt/) a jeho mobilní verze (http://m.lzinios.lt/) začal jako první využívat syntetizátor k tomuto účelu dne 14. září 2015, od konce října 2015 pak také Ūkininko patarėjas (http://ukininkopatarejas.lt/), od února 2016 webové stránky Vilniaus miesto savivaldybės (http://www.vilnius.lt/) (VLN 2016), od února 2017 pak mobilní verze zpravodajského portálu Delfi (http://m.delfi.lt/) (DELFI 2017).
Na těchto stránkách se objevuje poměrně velké množství nových článků, proto se hlasová nahrávka vygenerovaná z textu již nekoriguje, protože by na to nestačil čas, prostředky apod. Je velmi důležité, aby syntetizátor dělal co nejméně chyb. Tvůrcům syntetizátoru působí největší potíže počáteční zpracování textu, tj. převod čísel, dat, zkratek, zvláštních znaků a dalších netextových informací na text. Na různých stránkách mohou platit různá pravidla přípravy textu, proto je třeba blok zpracování textu syntetizátoru přizpůsobit každé stránce.
Hlasové nahrávky lze zveřejňovat vedle článků také na stránkách se stálým obsahem. Hlavní rozdíl oproti výše popsané aplikaci spočívá v tom, že počet článků je konečný nebo se mění pomalu, takže lze text každého článku přizpůsobit syntetizátoru, případně připravit dvě verze textu: jednu pro čtenáře a druhou pro syntetizátor. Syntetizátor lze také do jisté míry přizpůsobit textu, například doplněním slovníku zkratek syntetizátoru. Příkladem takové aplikace je Visuotinė lietuvių enciklopedija (https://www.vle.lt/). ukázka hesla baltai (VLE 2017) výborně ilustruje, jaký text se předkládá čtenáři a jak by jej měl syntetizátor před čtením upravit:
„…západní Δ praslovanština se oddělila přibližně v polovině 1. tisíciletí př. n. l.“
„…západní prabaltština se oddělila přibližně v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem“
V současné době syntetizátor čte nepřipravený text, tj. sám by měl rozhodnout, které slovo vložit místo trojúhelníčku, zvolit správný tvar číslovky, rozvinout zkratky,
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351–7204
Page 4
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 4
slovesa skloňovat, i když to zatím neumí. V tomto příkladu je také další problém, kterého si čtenář ani nevšimne – místo pomlčky je použita spojovací pomlčka.
1.3. Služba převodu textu na řeč
Služby převodu textu na řeč využívají nejčastěji nevidomí a slabozrací, mohou však být užitečné i pro další uživatele, například pro žáky či studenty při převodu poznámek z přednášek na řeč. Jednou z těchto služeb je RoboBraille, kterou vytvořily Synscenter Refsnæs společně s Sensus ApS z Dánska (http://robobraille.org/). Litevské syntetické hlasy vytvořené v rámci projektu LIEPA jsou ve službě RoboBraille k dispozici od listopadu 2015 (ROBO 2015, LN2 2015). Služba RoboBraille umožňuje automaticky převést textové dokumenty do mnoha alternativních formátů vhodných pro osoby se zrakovým či čtenářským postižením. Jedním z možných formátů je zvukový soubor MP3. Jde o samoobslužnou službu, která funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Pro jednotlivé nekomerční uživatele je služba zdarma. Umožňuje buď vybrat jeden či více textových souborů (podporované formáty: .DOC,.DOCX,.PDF,.PPT,.PPTX,.TXT,.HTML,.HTM,.RTF,.EPUB,.MOBI a další), nebo zadat internetovou adresu, případně jednoduše vložit požadovaný text do příslušného pole. Poté lze vybrat jeden ze čtyř litevských hlasů a jednu ze sedmi rychlostí. Jakmile systém připraví zvukový soubor MP3, zašle na e-mailovou adresu uvedenou uživatelem odkaz na něj.
1.4. Informace na autobusovém nádraží
Dalším využitím syntetizátoru je hlasové čtení oznámení pro cestující na autobusových a železničních nádražích, letištích apod. Díky úsilí Algimantase Ankevičiuse, ředitele autobusového nádraží ve Vilkaviškisu, společnosti UAB, tato služba již funguje. Hlasové nahrávky se zde místo živého hlasatele začaly používat v roce 1980 po připojení hodin k magnetofonu; v roce 2012 byly nahrávky nahrazeny litevským hlasovým syntetizátorem a hlasy z projektu LIEPA znějí na autobusovém nádraží ve Vilkaviškisu od druhé poloviny roku 2015. Podrobněji viz video (FLM4 2015). Od 7 hodin ráno do 19 hodin večer jsou cestujícím oznamovány přesný čas, příjezdy a odjezdy autobusů a další informace. Na nástupišti se čtou pouze oznámení, zatímco v čekárně se oznámení čtou a vysílají se rozhlasové pořady. Oznámení je třeba přečíst během jedné minuty,
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351–7204
Page 5
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 5
protože po minutě se zapne rádio. Oznámení čtou dvojice hlasů syntetizátoru (střídavě ženský a mužský hlas, vždy několik frází), podobně jako moderátoři televizních pořadů.
je humanoidní robot Robotikos akademijos a společnosti UAB Baltic OrbisNAO, který začal mluvit litevsky (obr. 2). Vyzýval k návštěvě litevského stánku během akce EU OPEN DAY 2016, která se konala v Bruselu a na níž se představily země Evropské unie (LN3 2016, FLM2 2016). Litevské syntetické hlasy vytvořené v projektu LIEPA do robota nainstaloval a naučil jej pohybovat se inženýr Robotikos akademijos Linas Aidokas; scénář robotova vystoupení připravili prof. Laimutis Telksnys (VU MII), dr. Rita Miliūnaitė (LKI) a Tautė Bernotaitė (LKI). Robot NAO také učil litevská slova návštěvníky Dne evropských jazyků, který se konal v muzeu Ermitáž v Petrohradu (litevský stánek navštívilo téměř 3000 návštěvníků) (FLM3 2016), a přednesl úryvek z díla Kristijonase Donelaitise Metų na konferenci Ar kalbės robotai lietuviškai?, která se konala v Seimasu Litevské republiky (LN4 2016).
Pravděpodobně jedním z využití projektu LIEPA, které nejvíce zaujalo mladé uživatele moderních technologií,
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 6
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 6
2. POTENCIÁLNÍ PŘÍKLADY VYUŽITÍ
V této kapitole budou uvedeny ty potenciální příklady využití syntézy řeči, které dosud nebyly realizovány, byly však již učiněny první kroky k jejich uskutečnění.
2.1. Přenesení syntetizátoru do OS LINUX
Syntetizátor projektu LIEPA byl vytvořen pro prostředí Windows. Pokud by byl přizpůsoben prostředí Linux, rozšířily by se možnosti jeho využití. Především by se používal k ozvučování článků v online novinách, časopisech a na dalších podobných webových stránkách, jak již bylo popsáno v kapitole 1.2, avšak na těch stránkách, které jsou realizovány na platformě Linux.
Obdobně by se syntetizátor používal také k ozvučování webových stránek se stabilnějším obsahem; například se plánuje ozvučit encyklopedii Wikipedia (viz Chirgwin 2016).
2.2. Virtuální asistenti
S rozvojem umělé inteligence vznikají virtuální asistenti schopní odpovídat na otázky, které lidé formulují volnou formou. Návštěvníkům webových stránek Migračního odboru při Ministerstvu vnitra Litevské republiky (http://www.migracija.lt/)) pomáhají virtuální asistenti Martynas a Ieva. Lze jim klást otázky a oni na ně odpovídají nebo poskytují seznam odkazů na související stránky webu. Například na otázku Kolik stojí pas bude uvedena tato odpověď:
Stanovené správní poplatky za vydání osobních dokladů:
• Pas;
• Občanský průkaz;
• dočasné potvrzení občana.
Osvobození od poplatku
Jak zaplatit
Upozorňujeme, že osobní doklady vydávají migrační oddělení územních policejních úřadů.
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 7
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 7
Dále se otevře stránka Seznam státních poplatků. Stejná odpověď se zobrazí i na otázku Kolik stojí občanský průkaz, tj. odpovědi jsou předem připravené a poněkud obecnější než otázky.
Na nekorektní otázky asistent poskytuje odpovědi tohoto typu: Prosíme, upřesněte otázku; Pokusím se Vám pomoci, pokud položíte krátké otázky; Pokusím se odpovědět na Vaši otázku v rámci kompetencí Migračního úřadu.
Jednou z nevýhod virtuálních asistentů je, že jejich odpovědi nejsou namluveny v litevštině.
OBR. 3. Virtuální asistenti Ieva a Martynas (http://www.migracija.lt/)
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 8
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 8
2.3. ROBOT MIO MOBILE KIOSK
Mnoho rekreantů na pobřeží v Palanze už vidělo mladíky nesoucí chladicí tašky a neustále vykřikující: „Horké čebureky! Smažený chléb! …“ Takovou práci by mohl vykonávat i robot. Právě pro tento účel určený autonomní mobilní prodejní automat s názvem MIO mobile kiosk (obr. 4) v současnosti vyvíjí jeden z litevských startupů (http://miokiosk.com/) (Fuks 2016). Předpokládá se, že bude moci rozvážet a prodávat občerstvení a nápoje v parcích, na náměstích a veřejných prostranstvích, ale také během různých akcí. Plánuje se, že tohoto robota bude možné přivolat prostřednictvím mobilní aplikace a ke komunikaci se zákazníkem bude sloužit dotyková obrazovka. Pro pohodlí uživatelů by robot mohl také promlouvat litevsky: lákat zákazníky, propagovat své zboží, poskytovat pokyny k použití apod.
OBR. 4. MIO mobile kiosk (http://miokiosk.com/)
2.4. Programy pro automatický překlad
První počítačové programy schopné překládat text z jednoho jazyka do druhého se objevily už před několika desetiletími. Některé z nich dokážou nahlas přečíst překládaný text nebo již
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 9
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 9
přeložený text. Například jeden z nejoblíbenějších programů Google Překladač (http://translate.google.lt/) dokáže přečíst text napsaný v jazycích sousedních zemí: polštině, ruštině a lotyštině. Jsou známy nejméně 4 překladové programy, které překládají do litevštiny nebo z litevštiny: již zmíněný Google Překladač, Microsoft Překladač (http://www.bing.com/translator/), překladač Univerzity Vytautase Velikého (http://vertimas.vdu.lt/twsas/), Tildė IT a překladač Institutu litevského jazyka (https://translate.tilde.com/lt/). Bohužel tyto překladové programy nedokážou litevský text přečíst nahlas.
2.5. Přizpůsobení chytrých telefonů nevidomým
V posledních letech se mnoho úkolů, které lidé byli zvyklí vykonávat na počítačích, například prohlížení internetu nebo psaní e-mailů, nyní provádí na chytrých telefonech. Výjimkou nejsou ani nevidomí a slabozrací, kteří také stále častěji používají chytré telefony. Stejně jako při používání počítačů se nevidomým poskytuje odezva hlasem. Za tímto účelem mají chytré telefony vestavěné hlasové syntetizéry a prostřednictvím standardizovaného rozhraní s nimi propojené odečítače obrazovky určené nevidomým. Nejoblíbenější operační systémy chytrých telefonů a v nich vestavěné odečítače jsou tyto: otevřený systém Android a odečítač TalkBack, systém společnosti Apple iOS a VoiceOver, systém společnosti Microsoft Windows Mobile a Narrator. Bohužel ani Apple, ani Microsoft nevytvořily litevský syntetizér a možnost nainstalovat do jejich zařízení vlastní syntetizér je záměrně omezena, takže v současnosti lze litevsky zprovoznit pouze chytré telefony se systémem Android. K tomu by bylo třeba přenést software syntetizéru do systému Android a vytvořit standardní rozhraní; nevidomí by pak mohli používat chytrý telefon s pomocí vestavěného odečítače obrazovky TalkBack. S přenosem syntetizéru LIEPA do systému Android souvisí několik překážek:
Chytré telefony mají obvykle méně paměti než počítače, proto by bylo třeba zmenšit zvukové databáze, což by mohlo zhoršit kvalitu hlasu. V chytrých telefonech by však mohla postačovat i nižší vzorkovací frekvence signálu; tím by bylo možné zmenšit zvukové databáze pouze snížením frekvence;
V systému Android se rozhraní obvykle programuje v programovacím jazyce Java, který patří mezi interpretované jazyky, zatímco syntetizátor je napsán v jazyce C, který je
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 10
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos |10
kompilovaný; je dobře, že systém Android umožňuje volat funkce C z Javy i naopak;
• Syntetizér musí být schopen rychle přerušit čtení započaté fráze a přejít k další frázi;
• Systém Android používá mnoho výrobců v různých modelech telefonů. Mohou se lišit položky nabídky, oznámení, zkratky v nich používané apod. Například v telefonu Samsung Galaxy J3 je položka nabídky Aut. psát vel. písmeny, která by se měla číst jako Automaticky psát velkými písmeny. Bylo by třeba provést zvláštní úpravy pro co největší počet různých modelů.
2.6. Automobilová navigace
Po převedení hlasového syntetizátoru projektu LIEPA do prostředí Android a vytvoření standardního rozhraní tohoto prostředí Android by syntetizátor mohly využívat i další programy, které tomuto rozhraní rozumějí. Jedním z nich je navigace iGO Primo fungující v chytrém telefonu Android. Ve většině navigačních systémů se používají hlasové nahrávky a jen v několika málo z nich se hlas syntetizuje.
Navigacijos sistemos paprastai atlieka šias funkcijas (NAV 2017): įvedus adresą ar žemėlapyje nurodžius vietą, suskaičiuoja ir žemėlapyje parodo visą maršrutą, būsimos kelionės trukmę ir atstumą. Važiuojant priartina žemėlapį, šneka ir rodo, kaip važiuoti. Balsu pasako iš anksto, vėliau kelis kartus pakartoja, kai reikia pasukti, įvažiuoti, išvažiuoti, persirikiuoti ir kt. Klaidingai pasukus perskaičiuoja maršrutą. Perspėja apie svarbias kelionės vietas: valstybės sienos kirtimą, greičio matuoklius, maksimalų leidžiamą greitį ir ar jis neviršytas ir pan.
Obtíže při přizpůsobování syntetizátoru navigaci:
• Navigační program získává informace z různých zdrojů, například z map v několika různých formátech, seznamů radarů a podobně. Je třeba umět rozlišit informace, které se nemají číst;
• Navigační hlášení se dynamicky sestavují ze šablon zapsaných v konfiguračních souborech; tyto šablony lze spojovat, vkládat do sebe a doplňovat dalšími informacemi.
BENDRINĖ KALBA 90 (2017)
www.bendrinekalba.lt
ISSN 2351-7204
Page 11
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos | 11
Je třeba umět ve větě sestavené ze šablon správně upravit čísla a zkratky, skloňovat je a podobně, například Za 3 km 500 m odbočte doleva.
SHRNUTÍ
Po skončení projektu LIEPA došlo k zásadnímu skoku v kvalitě syntézy litevského hlasu, ještě důležitější však je, že se začali objevovat lidé a organizace, kteří z vlastní iniciativy začali hledat nová využití hlasové syntézy. Syntetizátor byl již použit v divadelním představení, také k namluvení článků internetových časopisů, encyklopedií a dalších webových stránek; čte informační hlášení na autobusovém nádraží, slouží jako služba pro předčítání textu a litevsky promluvil robot NAO. V blízké budoucnosti lze očekávat i nová využití. Aby se okruh využití ještě více rozšířil, bylo by třeba syntetizátor převést do dalších prostředí, například na počítače Linux a chytré telefony Android. Další výzvou, kterou je obvykle třeba řešit při vývoji nové aplikace, je zdokonalení modulu pro předzpracování textu nebo příprava velkého množství textů pro syntetizátor.
ŠALTINIAI
Chirgwin R. 2016, Wikipedia to build and give away speech synthesis code. A talking Wikipedia? Yes please, say the visually-impaired. Prieiga internete: http://www.theregister.co.uk/2016/03/14/wikipedia_seeks_help_for_speech_synthesis/, (žiūrėta 2017 09 01).
FLM1 2014: Teatras. Pasivaikščiojimas po „Sirenas“ su trupėmis „Rimini Protokoll“ ir „Teatr Post“. Prieiga internete: http://www.lrt.lt/mediateka/irasas/65190/teatras nuo 19:50 iki 32:40, (žiūrėta 2017 09 01).
FLM4 2015: Vilkaviškio autobusų stotis. 2015. Prieiga internete: https://www.youtube.com/watch?v=sS9xKZpVeGU, (žiūrėta 2017 09 01).
Fuks E. 2016: Mobilus kioskas: gali atvežti, ko norite. Prieiga internete: http://www.delfi.lt/projektai/archive/mobilus-kioskas-gali-atvezti-ko-norite.d?id=73308794, (žiūrėta 2017 09 01).
Google vertyklė. Prieiga internete: http://translate.google.lt/, (žiūrėta 2017 09 01).
Kasparaitis P. 2016: Lietuviško balso sintezatorių kokybės vertinimas. Kalbų studijos / Studies about languages. 28, 80–91. Prieiga internete: http://kalbos.ktu.lt/index.php/KStud/article/view/15130, (žiūrėta 2017 09 01).
LN3 2016: Lietuviškai šnekantis robotas EU OPEN DAY renginyje. Prieiga internete: https://www.raštija.lt/naujienos/projekto-liepa-naujienos/lietuviškai-šnekantis-robotas-eu-open-day-renginyje/7635, (žiūrėta 2017 09 01).
LN4 2016: Robotas prašneko lietuviškai Lietuvos Respublikos Seime. Prieiga internete: https://www.raštija.lt/naujienos/projekto-liepa-naujienos/robotas-prašneko-lietuviškai-lietuvos-respublikos-seime/7632, (žiūrėta 2017 09 01).
LŽ 2015: Nuo šiol „Lietuvos žinios“ ne tik skaitomos, bet ir klausomos. Prieiga internete: http://lzinijos.lt/lzinijos/Lietuva/nuo-siol-lietuvos-zinios-ne-tik-skaitomos-bet-ir-klausomos/208668, (žiūrėta 2017 09 01).
BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204
Page 13
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos |13
Microsoft vertyklė. Prieiga internete: http://www.bing.com/translator/, (žiūrėta 2017 09 01).
Migracijos departamentas prie Lietuvos Respublikos vidaus reikalų ministerijos. Prieiga internete: http://www.migracija.lt/, (žiūrėta 2017 09 01).
MIO mobile kiosk. Prieiga internete: http://miokiosk.com/, (žiūrėta 2017 09 01).
NAV 2017: Kaip kas veikia / Navigacinės savybės. Prieiga internete: http://www.euronet.lt/produktai/veikimo-principas/navigacines-savybes, (žiūrėta 2017 09 01).
ROBO 2015: Four New Lithuanian Voices in RoboBraille. Prieiga internete: http://robobraille.org/news/four-new-lithuanian-voices-robobraille, (žiūrėta 2017 09 01).
Tildė IT ir Lietuvių kalbos instituto vertyklė. Prieiga internete: https://translate.tilde.com/lt/, (žiūrėta 2017 09 01).
VLN 2016: www.vilnius.lt – pirmoji iš Lietuvos savivaldybių svetainių, naudojanti teksto skaitytuvą. Prieiga internete: (http://www.vilnius.lt/index.php?2914688187, (žiūrėta 2017 09 01).
Gauta 2017 09 06
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS
Vilniaus universitetas, Matematikos ir informatikos fakultetas
PIJUS KASPARAITIS, GINTARAS SKERSYS. Lietuviško balso sintezės dabartis ir perspektyvos |14
Pijus Kasparaitis, Gintaras Skersys
PRESENT AND PERSPECTIVES OF THE LITHUANIAN TEXT-TO-SPEECH SYNTHESIS
Summary
Lithuanian text-to-speech synthesis is introduced: where it is currently used, where it is intended to be used in the future, what are outstanding unresolved problems and how the philologists could help informatics to solve them.