JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

Institut litevského jazyka

NEURČITÁ ČASOVÁ PŘÍSLOVCE

KAŽKADA IR KADA NORS: VZTAH VÝZNAMŮ A UŽÍVÁNÍ

KLÍČOVÁ SLOVA: neurčitá časová příslovce, zájmenná příslovce neboli zájmeno jako proforma, adverbiály, ukazatel neurčitosti.

ANOTACE

Článek pojednává o rozšiřování oblasti užívání kažkada, kdy dochází k přechodu od tradičního modelu, který slouží k určení času (faktického) děje proběhlého v neurčitém okamžiku v minulosti, k méně obvyklému modelu, v němž se kažkada volí k určení času děje, který může nastat v budoucnu (ireálného děje), tradičně vyjadřovaného příslovcem kada nors. Typologický výzkum implikačních univerzálií neurčitých zájmen, který provedl Martinas Haspelmathas (1997) a který zahrnuje i příslovce zájmenného původu (PRO-ADVERBS), ukazuje, že při volbě kažkada k popisu času ireálného děje dochází k porušení principu spolupráce s partnerem v rozhovoru (angl. the cooperative principle; srov. Grice 1975). Na druhé straně je však třeba tuto volbu spojovat také s obecným sklonem ke změnám významů a funkcí ukazatelů neurčitosti – s možností, že ukazatele neurčitosti zaujímající v mapě implikačních univerzálií sousední pozice přejímají významy v určitém směru (srov. Haspelmath 1997: 63).

ÚVOD

Užívání příslovcí kažkada a kada nors se na první pohled zdá být založeno na kontrastním rozvržení časových situací (minulost–budoucnost)¹. V poslední době stále častější volba příslovce kažkada k vyjádření neurčitosti časové situace v budoucnosti namísto

¹ Srov. poznámku nalezenou na jedné internetové stránce: „kada nors se užívá k označení budoucnosti, zatímco kažkada – minulosti. Jednou budu bohatý; kdysi jsem byl bohatý“ (https://vaistininkouzrasai.lt/ skaitytoju-klausimai/pastaba-kada-nors-vartojama; navštíveno 2020-12-29). Zajímavé je, že kažkada a kada nors v textech této stránky správně označují rozdíl mezi minulostí a budoucností, takže jazykové poučení lze považovat za určitý druh reklamy na danou stránku.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors:

reikšmės santykis ir vartosena | 2

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

očekávané někdy ukazuje, že mluvčí ztrácejí povědomí o tom, že toto příslovce času slouží pouze k popisu minulých situací, srov.:

1) Někdy napíšu knihu o tom, s jakými lidmi jsem měl v životě možnost pracovat.²

2) je málo pravděpodobné, že takové počítačové systémy někdy budou fungovat lépe, než to dokáže člověk <...>.³

3) Je třeba <...> říci někdy „Stop“.⁴

4) pokud přemýšlíme o stavu ekonomiky tady a teď, a ne někdy za 10 let, pak jsou nejdůležitějšími faktory, které ji ovlivňují <...> očekávání spotřebitelů a jimi podmíněná poptávka po spotřebním zboží a službách.⁵

5) Kariéra není proces, který začne někdy po ukončení studia.⁶

6) Divadlo je pomíjivé umění, nezůstává. <...>. Proto jsou všichni jevištní umělci – zpěváci, herci, režiséři – uznáváni, pokud vůbec, tady a teď, a ne někdy po smrti.⁷

7) Tyto peníze lze použít také <...> na podporu dětí jinými prostředky. Ne ve snaze podpořit ty, které se teprve narodí někdy v příštím roce, ale skutečně se podívat, kde jsou sociální problémy a jaká finanční podpora je zapotřebí.⁸

V pracích zaměřených na normování litevštiny je stále věnována značná pozornost chybám při užívání neurčitých příslovcí (včetně někdy, někdy) ve spojeních s to⁹. Ačkoli užívání takových spojení již není časté, jejich příklady jsou důležité z jiného hlediska – zdůrazňují obvyklé kontexty užívání výrazu někdy. V lingvistických pracích se poznámky o výrazech někdy a někdy

² https://www.15min.lt/max/naujiena/verslas/versmes-sanatorijos-direktore-apie-135-atsauk imus-per-savaite-keista-nes-pas-mus-tikrai-saugiau-nei-uzeiti-i-parduotuve-1224-1409156 (navštíveno 2020-12-29).

³ https://kauno.diena.lt/naujienos/nuomones/nuomones/snekamoji-kalba-mitai-realybe-ir-tyrimu-galimybes-870672 (navštíveno 2020- 12- 29).

⁴ https://m.delfi.lt/lietuvoje/article.php?id=86384825 (navštíveno 2021-02-12).

⁵ https://www.llri.lt/naujienos/ekonomine-politika/o-gal-ekonomikos-prognozuotojai-ne-taip-jau-ir-klydo/irinka (navštíveno 2020-12-29).

⁶ http://www.vpvp mc.lt/karjeros-ugdymo-centras/580-karjeros-plano-nauda-siekiant-karjeros-tiksl1.html (navštíveno 2020-12-29).

⁷ http://www.lkti.lt/apie_mus/knygynas/teatras/gintaro-varno-teatras.html (navštíveno 2020-12-29).

⁸ https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/maciulis-apie-10-tukst-euru-mokejima-gimusiam-vaikui-siulymas-galintis-tureti-neigiamu-pasekmiu.d?id=86100285 (navštíveno 2020-12-29).

⁹ Srov. http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/didziosios-klaidos/zodyno/neteiktini-vertiniai (navštíveno 2020-12-29).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 3

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

případy zaměňování významů lze nalézt jen obtížně, cílem tohoto článku je proto objasnit možnosti vhodného užívání časových příslovcí neurčitosti někdy a někdy (v budoucnu), které souvisí s jejich sémantikou. Stanovíme si tři úkoly: 1) přehledně představit, o jaké ilustrace se opírají významy těchto příslovcí a jejich synonym v hlavních slovnících litevského jazyka: akademickém Slovníku litevského jazyka (LKŽe), Slovníku současného litevského jazyka (DŽ), Slovníku spisovného jazyka (BŽe)¹⁰ a Slovníku synonym (SŽe); 2) pojednat o tom, jak jsou gramatický status a význam těchto ukazatelů časové neurčitosti popsány v lingvistických pracích; 3) prozkoumat rozložení četnosti užívání výrazu někdy v Korpusu současného litevského jazyka (DLKT) a Korpusu mluveného litevského jazyka (SLKT). Struktura článku odpovídá pořadí odpovědí na tyto úkoly: 1. Někdy a někdy (v budoucnu) ve slovnících; 2. gramatický status a sémantika výrazů někdy a někdy (v budoucnu); 3. užívání výrazů někdy, kdovíkdy v DLKT a SLKT. K přehledu teoretických poznatků a výzkumu empirického materiálu jsou využity analytická a komparativní metoda.

1. NĚKDY A NĚKDY (V BUDOUCNU) VE SLOVNÍCÍCH

Uvedený rozdíl v užívání výrazů někdy a někdy (v budoucnu) k popisu událostí v minulosti či budoucnosti lze rozpoznat ve vysvětleních významu těchto příslovcí a v příkladech, které je ilustrují, uvedených v DŽ a BŽe (viz srovnání slovníkových hesel pro výrazy někdy a někdy (v budoucnu) a jejich možných synonym v tabulce 1). DŽ rozlišuje dva významy výrazu někdy: „kdovíkdy“ a „dávno“, které jsou ilustrovány příklady dějů proběhlých v minulosti. V BŽe je užívání příslovcí někdy, kdovíkdy rovněž doloženo příkladem děje v minulosti (bez vysvětlení významu). V LKŽe jsou výrazy někdy a kdovíkdy propojeny vzájemnými odkazy: význam výrazu někdy je objasněn odkazem na výraz kdovíkdy, zatímco výraz kdovíkdy odkazuje na výrazy kdovíkdy a někdy. Z příkladů v tabulce 1 je patrné, že souvislost příslovce někdy s výrazy kdovíkdy, kdysi, kdysi dávno, kdysi označujícími neurčitý čas minulého děje uvádějí nejen SŽe, ale také LKŽe a částečně i DŽ. Význam příslovce někdy (v budoucnu) slovníky vysvětlují popisem, který vyjadřuje volbu časového okamžiku nebo jeho neurčitost, srov.: kdykoli

¹⁰ DŽ a BŽe jsou normativní slovníky, srov. http://lkiis.lki.lt/lkz-pratarme, http://lkiis.lki.lt/lkz-ivadas a http://bkz.lki.lt/?pg=bendros_zinios.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 4

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

(LKŽe), kdykoli neurčitě (DŽ), v neurčitou dobu (BŽe). V BŽe je užití výrazu někdy (v budoucnu) ilustrováno podrobněji: tímto příslovcem se charakterizuje nejen čas děje, který nastane v budoucnosti, ale také možnost děje v minulosti.

TABULKA 1. Slovníková hesla výrazů někdy, někdy (v budoucnu) a časových příslovcí, která jsou jim v některých aspektech významu synonymní, v hlavních slovnících litevského jazyka

LKŽe

DŽ

BŽe

ŠŽe

kažkadà

viz kdovíkdy

1. kdovíkdy: Kdysi zde žil. 2. dávno: My už jsme kdysi práci dokončili.

Kdysi zde býval obchod.

kadaise

kaži(n) kadà

1. kdo ví kdy, někdy: Kdožví kdy přijede vlak, musíme čekat. 2. dávno: Už jsme kdožví kdy skončili s kopáním brambor <...>. ‖ velmi dávno: Kdožví kdy jsem byl v Kupiškách. ‖ kdysi: Kdožví kdy i já jsem uměl takhle vyšívat <...>.

někdy

Kdoví kdy jsem se ocitla v podobné situaci jako ty teď.

–

kdysi

někdy, dávno, za starých časů: Tilindis <...> usmál se, vzpomenuv, že i on sám byl kdysi <...> neposedou. Kdysi tu bývaly lesy. <...>. Kdysi jsem i já dobře zpíval. <...> ◊kdysi dávno, velmi dávno:

kdysi, dávno: Kdysi jsme žili jinak. Kdysi tu bývaly lesy.

Kdysi ten kraj patřil Němcům.

ne nyní, v dávno minulých dobách: Kdysi tu rostl dubový háj.

kdysi dávno

Kdysi tu bývaly lesy. <...>. Kdysi jsem i já dobře zpíval. <...> ◊kdysi dávno, velmi dávno:

dávno: Kdoví kdy se to stalo, už si nevzpomínám. Kdysi dávno, kdysi dávno, přísl. hovor. dávno: Kdysi dávno jsem se vrátil. Kdysi dávno jsem tě viděl.

To bylo už kdysi dávno.

kdysi, za starých časů (Žil kdysi ve městě), někdy, jindy (Žil tu kdysi jeden stařeček), někdy, někdy dávno,

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 5doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

Kdysi byl básník Mačys.

kadaĩ co přísl. dávno, ne nyní: Někdo nám kdysi sklidil žito

dávno, kdysi (S. zde se spalo v lesích), v dobách povodní kni., kdy kdesi <...>. –

kadaĩ(s)

1. viz kadaise: Tehdy jezdili. <...> 2. někdy: A víme jistě, že my všichni jednou zemřeme BPII6.

kadaĩ přísl. 1. dávno: Čekám na tebe už dlouho. Už je dávno doma. <...> 2. kdysi: Kdysi zde rostl les.

Kdysi jsem svaté lásce věřil.

kadaĩ přísl. → kdysi

kitadà

dříve, příště, kdysi: <...> dvanáct hodin, které jsou někdy dlouhé a někdy krátké BPI 232. Nám příště způsobí soužení Mž 290.

přísl. příště, kdysi: Kdysi žil jeden člověk

Nebudu moci přijít ani tehdy, ani příště.

–

kitadõs

1. kitada: <...> Kdysi žil král. <...> 2. někdy: Někdy sám ani neví, co chce

kitada

Kdysi na tomto místě býval starý hřbitůvek.

–

kdykoli

kdykoli: Ir tu atvažiuok kada nors. J. Jabl.

v kteroukoli neurčitou dobu: Kada nórs gal susitiksim. Ateik kada nórs.

v neurčitou dobu: Ar kada nórs esate pirkęs ką nórs internete? Àš taĩp nóriu dár kada nórs nuvykti į Paryžių. Taĩ galingiausias kada nórs susp rogdintas užtaisas.

–

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)http://journals.lki.lt/bendrinekalbaISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 6 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

Z toho plyne, že příklady uvedené v DŽ zachycují pouze kontrastně vnímané užití výrazů někdy a kdykoli (neurčitý čas v minulosti: neurčitý čas v budoucnosti); v BŽe je spektrum významů těchto ukazatelů časové neurčitosti představeno podrobněji: výraz někdy se spojuje se skutečnými (faktickými) minulými situacemi, zatímco výraz kdykoli se vztahuje nejen k okamžiku děje, který nastane v budoucnosti, ale i k okamžiku děje, který mohl nastat v určitém časovém úseku.

Než začneme hovořit o gramatickém statusu a sémantice těchto slov, je důležité objasnit, se kterými kategoriemi slovesného modu a způsobu souvisejí výše uvedená označení děje, který se ve skutečnosti odehrál (faktického), a možného (nefaktického) děje. Faktické (reálné / uskutečněné) děje obvykle vyjadřujeme slovesy epistémické (hodnoticí¹¹) modality. Z hlediska kategorie způsobu se spojují s oznamovacím způsobem: „Epistémická modalita souvisí s lidským poznáním světa <...>. Epistémické predikáty modifikují výroky, které lze posuzovat z hlediska pravdivosti, a výsledkem této operace je rovněž výrok, jehož pravdivost lze určit“ (Holvoet, Judžentis 2004: 82, 85). Nefaktické děje vyjadřujeme slovesy deontické (ireálné¹²) modality. Nefaktická slovesa deontické modality se volí při vyjadřování dějů spojených s budoucností – se záměry, pobídkami, příkazy a potřebami: „Deontickou modalitou se – na rozdíl od epistémické – charakterizují nikoli výroky, nýbrž abstraktní propozice vyjadřující jednání či činy určitých subjektů“ (Holvoet, Judžentis 2004: 83). Z hlediska modality je výjimečný budoucí čas¹³. Vyjadřuje budoucí děje, a proto „výroky vyjádřené slovesnými tvary tohoto času nejsou v okamžiku promluvy verifikovatelné: uskutečnit, a tedy i ověřit je lze až v určitém okamžiku v budoucnosti“ (Holvoet, Pajėdienė 2004: 123). Budoucnost se spojuje se záměry¹⁴, které se obvykle předkládají jako plány, protože sled naplánovaných budoucích událostí může být narušen a předpovídaná událost nemusí nastat. Pojmenování budoucích dějů proto nelze spojovat pouze s vyjadřováním času – budoucí děje zahrnují také prvek předvídání (proroctví) a určitý prvek související s modalitou

¹¹ Srov. definici hodnoticí modality, kterou uvádí Vladimir Plungian: „jde o mluvčím prováděné hodnocení skutečnosti situace (nebo míry její pravděpodobnosti)“ (Plungian 2011: 192).

¹² Podle V. Plungiana patří z kognitivního a komunikačního hlediska k nejdůležitějším významům také významy ireálné modality, které se užívají k popisu irealních situací – „když modální ukazatele charakterizují určitý ‚alternativní svět‘, který v době sdělení existuje ve vědomí mluvčího“ (Plungian 2011: 193).

¹³ Více o problematice pojetí budoucího času a odkazy na literaturu viz Holvoet, Pajėdienė 2004: 122–124.

¹⁴ Apie ketinimų interpretaciją žr. Lyons 1993: 814tt.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 7 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

reikšmę (plg. Lyons 1993: 677). Lietuvių kalboje būsimojo laiko veiksmažodžių formomis reiškiamus teiginius¹⁵ galima laikyti modalumo požiūriu nežymėtais (plg. Holvoet, Pajėdienė 2004: 123).

2. NĚKDY A KDYKOLI GRAMATICKÝ STATUS A SÉMANTIKA

2.1. V lingvistických pracích mohou být někdy a kdykoli (a jejich varianty a synonyma¹⁶) charakterizovány jako náležející ke třem různým gramatickým podtřídám – příslovcí (srov. Senn 1966; Ulvydas 1971, 2006; Paulauskienė 1976; Forssman 2003), adverbiálů (srov. Makauskaitė 2016, 2019) nebo neurčitých zájmen (srov. Haspelmath 1997). Tyto rozdíly v klasifikaci jsou dány rozsahem a povahou seskupení zkoumaného materiálu.

Tradiční rozlišení někdy a kdykoli jako příslovcí, tedy samostatného slovního druhu, pro nějž je charakteristická „samostatnost lexikálního významu“ (srov. Ulvydas 1971: 425; 2000: 1; 2006: 410), vychází z funkce vyjadřovat „okolnosti děje nebo stavu vyjádřeného slovesem“ (srov. Ulvydas 2006: 410). Pojem adverbiálu se volí při popisu prostředků časového významu různých původů (slovotvorných typů)¹⁷. Ve výzkumu pozičních možností časových adverbiálů v současné litevštině, který provedla Indrė Makauskaitė, jsou k adverbiálům řazena „časová příslovce a jejich sémantické ekvivalenty, které se formálně za příslovce nepovažují, jakož i téměř adverbializovaná slova nebo slovní spojení“ (Makauskaitė 2019: 76). Je třeba upozornit, že Antanas Smetona a Aurelija Usonienė, autoři, kteří jako první poukázali na potřebu vyčlenit třídu adverbiálů při popisu některých jevů litevského jazyka¹⁸, zdůrazňují, že sémanticko-funkční třída adverbiálů „není totožná s příslovci jako tradičním slovním druhem v gramatice ani s příslovečnými určeními jako tradičními větnými členy v syntaxi“ a že tato volba „nezpochybňuje status pojednávaných jazykových jevů z hlediska slovních druhů či větných členů“ (Smetona, Usonienė 2012: 124).

¹⁵ Srov.: „Litevština má časové tvary zřetelně oddělené od modálního systému, takže kategorii deiktického času lze přiřadit tři hodnoty – přítomný, minulý a budoucí čas“ (Holvoet, Pajėdienė 2004: 124).

¹⁶ Srov. výrazy uváděné v lingvistických pracích: kažin kada, kažin kuomet, kažkuomet, kuomet nors (Ulvydas 1971: 454; 2000: 30) nebo kažkadais, kaž(i)n kada, kaž(i)n kuomet ir kuomet nors (Makauskaitė 2019: 77, 91, 107, 108).

¹⁷ K sémantickým studiím prostředků časového vyjadřování v litevštině, které lze pokládat za adverbiály, viz Makauskaitė 2016.

¹⁸ Viz Smetona, Usonienė 2012: 124, 128–131, 136.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors:

reikšmės santykis ir vartosena | 8

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

Při zvažování možností vhodné volby mezi někdy a kdykoli je důležité přihlédnout také k typologickým výzkumům. Těmto ukazatelům neurčitosti v litevštině věnuje zvláštní pozornost práce Martina Haspelmatha Indefinite Pronouns (1997), která představuje výsledky výzkumu implikačních univerzálií neurčitých zájmen ve 140 jazycích. M. Haspelmath používá pojem zájmeno nejen v etymologickém smyslu (PRO-NOUN), nýbrž i v širším smyslu – jako původní formu (PRO-FORMA) – tedy jako termín označující různé útvary zájmenného původu, včetně zájmenných příslovcí (angl. pronominal adverbs; srov. Haspelmath 1997: 10–11). Potřebu chápat někdy a kdykoli jako jednotky souboru slov řazených k zájmenům ukazují také gramatické popisy litevštiny, v nichž jsou tato slova a jejich synonymní či slovotvorné varianty představovány jako příslovce, zdůrazňuje se jejich zájmenný původ a skladebný způsob utvoření z několika zájmen a uvádějí se další podobná vymezení (srov. Senn 1966: 313; Paulauskienė 1976: 202, 204; Valeckienė 1979: 130¹⁹; Kniūkšta 2001: 161²⁰; Forssman 2003: 284). Než přejdeme k významům a možnostem užití výrazů někdy a kdykoli (a jejich synonymních variant), které vyzdvihl Haspelmathův výzkum, je důležité zmínit popisy významu těchto ukazatelů časové neurčitosti, uváděné ve starších (Ulvydas 1971, 1985) i nejnovějších (Forssman 2003; Makauskaitė 2019) studiích litevského materiálu.

2.2. V Gramatice litevského jazyka (LKG) jsou v popisu významových skupin příslovcí výrazy kažkada, kažkuomet²¹ a kada nors, kuomet norint řazeny k příslovečným určením času, která označují „současnost nebo obecné časové pojmy“ (Ulvydas 1971: 454; 2000:

¹⁹ Adelė Valeckienė (1979: 131–133) aptaria kada etimologijas, taip pat mini ir kartūna „kada nors“ (ten pat, 130), kuris LKŽe šia reikšme iliustruojamas tarminiais pavyzdžiais (plg.: Kartūnta gal ir aš būsiu laimingas; Kartūnta tu paprašysi manęs).

²⁰ Srov.: „Nyní se zapomíná na rozmanitost neurčitých zájmen a odpovídajících příslovcí a začínáme vystačit pouze s tvary se kaž-: kažkas, kažkoks, kažkada… A. Vienuolis užívá tvary s kaž- a kazin tak, jak je běžné v živém jazyce – když se mluví o jedné nějaké ne zcela jasné věci: <...>. Když se mluví o jedné z několika neznámých věcí, spisovatel jemně volí jiné slovo: <...> Každý si vzpomněl, že i on bude muset někdy (dříve či později) zemřít (R II 84). Ze současné literatury bychom mohli shromáždit stovky vět, v nichž se i v takových případech už vkládají kažkoks a kažkada. A. Vienuolis slovo kažkada s nejasným významem vůbec nepotřebuje – neurčitý minulý čas vyjadřuje příslovci kadaise ir kitados <...>“ (Kniūkšta 2001: 161).

²¹ Srov. poznámku v LKG, že „obecnější význam minulosti“ mají příslovce „<...> kadaise, <...>, kitada, kitados <...>“ (Ulvydas 1971: 455; 2000: 31).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 9

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

30)²², podskupině, ačkoli příklady, které mají toto tvrzení podpořit, tomu nenasvědčují: kažkada je ilustrováno větami s tvary sloves v minulém čase, zatímco kada nors, kuomet norint – větami s tvary sloves v budoucím čase, srov.:

8) Kažkuomet <...> šlápla na odhozenou kosu <...>.

9) Kažin kada a já jsem také uměla takto vyšívat <...>.

10) Kada nors někdy ti povím o Damulienė.

11) Vždycky kuomet norint bude muset pustit <...>.

V Gramatice současné litevštiny (DLKG) lze pozorovat zpřesnění tohoto popisu: v podskupině okolnostních příslovcí označujících „současnost nebo obecné časové pojmy“ se zmiňuje pouze kada nors, zatímco v podskupině příslovcí označujících minulost se z těch dříve uvedených zmiňuje pouze kadaise²³ (srov. Ulvydas 2006: 426).

Nejnovější výzkum upozorňuje na deiktickou povahu těchto slov. Berthold Forssman (2003: 51, 264) řadí kažin kada / kažkada / kažkuomet „irgendwann“ (kontext popisu naznačuje, že také kada nors²⁴) mezi bodová, avšak nedeiktická²⁵ neurčitá časová příslovce, zatímco I. Makauskaitė (2019) mezi deiktické časové adverbialy. Rozdílné hodnocení souvisí s definicí deiktickosti vyplývající ze způsobů zkoumání materiálu: v prvním případě – v morfosemantickém popisu systému příslovcí – byly zkoumané prvky hodnoceny jako anaforický (tj. odkaz, který má své místo v celkovém chápání diskurzu), kdežto ve druhém na základě sémantiky popisovaných prvků v reálném diskurzu nebo subjektivní deixi²⁶. Při popisu časových adverbialů podle trojčlenného dělení – na deiktické, intrinsické a

²² Srov. také nesprávně přiřazený význam „kdykoli“ této víceslovné jednotce v jiné práci, ilustrovaný větou kuomet norint: Oi, klius jam nuo manęs kuomet norint (Ulvydas 1974: 23; 2000: 320).

²³ Srov. překlad do ruštiny uvedený v Грамматика литовского языка: kada nors „когда-либо“, kadaise „некогда, когда-то“ (Ulvydas 1985: 341).

²⁴ Kada nors je patrně řazeno do této skupiny bodových nedeiktických neurčitých příslovcí podle významu uvedeného v němčině, srov.: kadanorint (kadanonts, kadanorįs, kadanōrs) „irgendwann“ (Forssman 2003: 200). Zde lze připomenout překlady probíraných příslovcí, které uvádí Alfred Senn (1966: 313), srov.: kažkada, kažkuomet, kaž(n) kada, kaž(i)n kuomet se překládá jako ‘irgendwann einmal, vor langer Zeit einmal, wer weiß wann’, zatímco kada nors jako ‘je, einmal’.

²⁵ Podle B. Forssmana nedeiktická časová příslovce označují absolutní pozici založenou na poznání světa, kterou lze klasifikovat jako předcházející, následující nebo souběžnou s uvedeným referenčním časem, případně označují pozici, v níž je čas děje záměrně ponechán otevřený nebo považován za nepodstatný (srov. Forssman 2003: 51).

²⁶ Apie deiksę ir anaforą dar plg. Lyons 1993 [1977]: 673tt; Levinson 1983: 54–55.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 10 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

… modelu extrinsické časové reference byly deiktickým adverbiálům přiřazeny časové koncepty závislé na pozici pozorovatele (srov. Makauskaitė 2019: 12, 37, 39, 40).

I. Makauskaitė (2019: 82) adverbialą kažkada vadina daugiazoṅiu²⁷: juo gali būti nusakoma tolima praeitis, nežinomas laikas praeityje bei ateityje. Tyrėja adverbialą kada nors apibūdina kaip galintį nurodyti nežinomą laiką praeityje ir ateityje, kuriuo realizuojami leksiniai konceptai NEŽINOMAS LAIKAS PRAEITYJE ir NEŽINOMAS LAIKAS ATEITYJE, bet daugiazoṅiu jo nevadina (plg. Makauskaitė 2019: 91, 107–109, 228–229). Remdamasi DLKT užfiksuotos vartosenos pavyzdžiais, autorė teigia, kad ir kada nors, ir kažkada būna pasirenkami leksiniams konceptams NEŽINOMAS LAIKAS PRAEITYJE ir NEŽINOMAS LAIKAS ATEITYJE²⁸ perteikti, o adverbialais kažkada, kažkuomet (kaip ir adverbialais kadaise, kitados, kitąkart, kitąsyk, seniai ir senokai bei jų variantais) dar gali būti realizuojamas ir leksinis konceptas TOLIMA PRAEITIS (plg. Makauskaitė 2019: 230–231). Taigi, naujausiame tyrime pateiktas kada nors semantinių galimybių apibūdinimas atitinka įprastą vartoseną (kuri atspindima ir BŽe pateiktuose pavyzdžiuose), o kažkada, kažkuomet ir jų variantų reikšmės aprašai skiriasi. Tai skatina pažvelgti ne vien į DLKT pasitaikančius paskirus kažkada vartojimo atvejus pasirenkamam leksiniam konceptui NEŽINOMAS LAIKAS ATEITYJE realizuoti, bet ir nustatyti santykinį tokių atvejų dažnumą tiek visame tekstyne, tiek jo dalyse (žr. šio straipsnio 3 sk.).

2.3. Typologický výzkum implikačních univerzálií neurčitých zájmen, který provedl Martinas Haspelmathas (1997), umožňuje nahlédnout do systémů vyjadřování neurčitosti pomocí zájmen jako proforem v různých jazycích a předvídat možnosti změn ve způsobech vyjadřování neurčitých zájmen²⁹. Podle M. Haspelmatha určují druhovou povahu (angl. SERIES) charakteristickou pro neurčitá zájmena dvě složky: kmen označující ONTOLOGICKOU KATEGORII (v tomto případě by šlo o kada a kuomet označující časovou kategorii, srov.: kada nors,

²⁷ Podle modelu klasifikace adverbiálů označujících čtyři typy času, který navrhl Renaatas Declerckas (srov. Declerck 2006: 590), se adverbiál, jímž lze označit časový úsek v přítomnosti, budoucnosti i minulosti, považuje za vícečasový (srov. Declerck 2006: 593; Makauskaitė 2019: 85).

²⁸ I. Makauskaitė uvádí, že tento lexikální koncept se realizuje „týmiž adverbiály, jimiž lze označit i neznámý čas v minulosti. Samy o sobě tyto adverbiály označují pouze časovou neurčitost a právě kontext rozhoduje o tom, zda se jimi odkazuje k minulosti, nebo budoucnosti“ (Makauskaitė 2019: 107–108).

²⁹ Apie šį tyrimą žr. Croft 2003: 133–138. Apie proformomis perteikiamo apibrėžtumo ar neapibrėžtumo semantinę ir pragmatinę skirtį žr. Bhat 2007: 201–202.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 11

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

kuomet nors; kažkada, kažkuomet) ir šalia esantis afiksas (prefiksas arba postfiksas), atliekantis neapibrėžtumo žymiklio (angl. INDEFINITENESS MARKER) funkciją – tai būtų kaž(i(n)) arba nors / norįs / norint(s), plg.: kada nor(int)s / kuomet nor(int)s, kaž((i)n)kada, kaž(i)n))kuomet (Haspelmath 1997: 21–22). Neapibrėžiamieji įvardžiai gali būti susiję su neiginio, negatyvaus poliariškumo frazėmis, specifiškumo ir nespecifiškumo nuorodomis, kalbančiojo žinojimo ir laisvo pasirinkimo raiška (plg. Haspelmath 1997: 31–52). Aptariamieji lietuvių kalbos laiko neapibrėžtumo rodikliai, sudaryti su kaž- ir nors³⁰, susiję vartojimo galimybių kontrastu pagrįstu santykiu: dariniams su kaž- yra būdinga specifinio, o dariniams su nors – nespecifinio neapibrėžtumo raiška (plg. Haspelmath 1997: 38–39). Specifiškumo ar nespecifiškumo nuorodą lemia atitikmens tikrovėje buvimas ar trūkumas: specifinė nuoroda susijusi su atitikmenimis tikrovėje – tai žinojimo arba fakto erdvė; specifiškumo neperteikiančios nuorodos siejamos su noro arba irealiąja erdve, kuri nusakoma galėjimo, privalėjimo, būsimojo laiko, imperatyvo konstrukcijomis, sąlygos sakiniais ir klausimais (plg. Haspelmath 1997: 108, 109)³¹. Kalbant apie lietuvių kalboje pasirenkamas laiko neapibrėžtumo nuorodas pabrėžtina, kad specifiškumas perteikiamas prieveiksminiais įvardžiais, kilusiais iš veiksmažodžio žinoti kamieno: kažkada / kažkuomet (<-- kažin kada / kuomet <-- kas žino kada / kuomet), o nespecifiškumas – kilusiais iš veiksmažodžio norėti kamieno³² prieveiksminiais įvardžiais: kada / kuomet nors (kada / kuomet norįs / norint(is). M. Haspelmatho teigimu, neapibrėžtumo įvardžiais perteikiama specifiškumo ir nespecifiškumo priešybė gali būti realizuojama daugelyje kontekstų, bet ypač ryškiai pastebima renkantis fakt yvaus ir irealaus veiksmo apibūdinimų galimybes (Haspelmath 1997: 39). Realis situacijas nusakančiuose kontekstuose pasirenkami tik specifiniai neapibrėžiamieji įvardžiai – tai būtų kažkada vartojimas laiko neapibrėžtumui praeityje žymėti. Tam tikruose irrealis kontekstuose³³ galimas ir specifinio, ir nespecifinio neapibrėžtumo rodiklio vartojimas.

³⁰ Podle Alberta Rosina se ve spisovné litevštině i nářečích užívají dva typy neurčitých zájmen (substantivních a adjektivních), tvořených pomocí kaž(in) (prepozitivně) a nors (postpozitivně), mezi nimiž existuje vztah doplňkové, nikoli kontrastní distribuce (srov. Rosinas 1988: 114–115; 1996: 116). Zájmena tohoto typu, utvořená pomocí kaž- a nors, se řadí do skupiny zájmen existence („neurčitosti“), která mají diferenční rys „neurčitý“ (indefinite), protože označují nebo vyjadřují prvky neznámé adresátovi a nevymezené (srov. Rosinas 1988: 113, 253).

³¹ O možnostech / nutnostech a podoblasti přání, které tvoří oblast ireálného modu, viz Plungian 2011: 199–200.

³² Dar plg. Forssman 2003: 200.

³³ O významech termínů realis a irrealis a jejich užití k označení typů slovesných způsobů viz Holvoet, Judžentis 2004: 88tt.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 12 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

Možnost volit buď někdy, nebo někdy jindy lze pozorovat také v některých větách z DLKT, které popisují hypotetické minulé situace, srov.:

12) některé dětské písně někdy mohly být důležitou součástí repertoáru kněží a vaidilů.

13) Že vymezená oblast někdy mohla být mnohem větší, naznačují zmínky <...>.

14) Nyní je těžké uvěřit, že lidé někdy dokázali tak úžasně <...> mluvit dvěma jazyky.

Pasak M. Haspelmatho (1997: 41), kai kuriuose irrealis kontekstuose dera tik nespecifinis neapibrėžtumo rodiklis. Specifinių neapibrėžiamųjų įvardžių netinkamumą imperatyvo konstrukcijoms M. Haspelmathas (1997: 42) grindžia bendradarbiavimo principo (angl. the cooperative principle; žr. Grice 1975) pažeidimu, šiam teiginiui iliustruoti pateikdamas ir lietuviško sakinio variantus su kada nors ir kažkada³⁴ kaip tinkamo ir netinkamo vartojimo parinktis, plg.:

15) (a) Navštivte mě někdy.

(b) *Navštivte mě někdy.

Žádá-li mluvčí o laskavost v neurčité budoucnosti, musí k jejímu časovému určení zvolit někdy. Zvolí-li někdy, nesdílel by s posluchačem důležitou informaci, protože časový odkaz by kódoval nejen jako neurčitý, ale také jako nesoucí rysy specifičnosti (posluchač by je chápal jako mluvčím známé, avšak před posluchačem utajené)³⁵. Podle M. Haspelmatha by byl princip kooperace porušen také volbou neurčitých zájmen v tázacích nebo podmínkových větách, neboť vložení specifických neurčitých zájmen by i zde mohlo vést k porušení principu kooperace (Haspelmath 1997: 42, 44). Takové situace žádosti (vyjadřované tázacími větami) a slibu nebo možnosti (vyjadřované podmínkovými větami)³⁶ lze ilustrovat přeformulováním vět 15 (a a b) do podoby tázacích nebo podmínkových vět, srov.:

16) (a) Navštívíte mě někdy?

(b) *Navštívíte mě někdy?

17) (a) Ukázal bych tu knihu, kdybyste mě někdy navštívili.

(b) *Ukázal bych tu knihu, kdybyste mě někdy navštívili.

³⁴ M. Haspelmath cituje varianty vět na základě výzkumu Alfonsa Pilky (Pilka 1984: 56).

³⁵ Platesnį aiškinimą ir nuorodas į literatūrą žr. Haspelmath 1997: 42. Apie bendradarbiavimo principą bei konvencinę ir nekonvencinę implikatūras dar žr. Satkauskaitė 2011: 29–42.

³⁶ O užívání podmiňovacího způsobu v podmínkových větách a o významu možnosti viz Holvoet, Judžentis 2004: 99n.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors:

reikšmės santykis ir vartosena | 13

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

Podle M. Haspelmatha je znalost mluvčího sémantickým faktorem, který určuje, zda se referent označovaný neurčitým zájmenem identifikuje, či nikoli (Haspelmath 1997: 45). Fakticita souvisí s jedinečností a znalostí děje / objektu. Litevské někdy (stejně jako další indikátory neurčitosti podtypu nějak-) je etymologicky odvozeno z konstrukcí kladoucích otázku po vědění: nějak- (< kdoví < kdo ví³⁷) kdy (srov. Haspelmath 1997: 275). Ireálné situace popisují děje / objekty spojené s možnou jedinečností, která mohla existovat v minulosti, existuje v přítomnosti nebo může nastat v budoucnosti, avšak dosud nebyla potvrzena ani nenastala (dokud objekt není vnímán jako existující, není jedinečný, a jeho vlastnosti jsou proto nespecifické), a s možností volby, která se v litevštině vyjadřuje indikátory neurčitosti odvozenými ze spojení s nefinitními (neosobními) tvary slovesa chtít³⁸ (srov. Haspelmath 1997: 71, 159).

Polyfunkčnost neurčitých zájmen v některých případech vede také k polysémii: tutéž funkci (odkaz na specifický známý či specifický neznámý, nespecifický (ireálný) děj nebo objekt apod.) lze v různých jazycích – model užití je v každém jazyce jedinečný – realizovat neurčitými zájmeny jednoho nebo několika podtypů (srov. Haspelmath 1997: 59, 76).

Modely užívání ukazatelů neurčitosti v některých cizích jazycích, zejména v těch, jejichž užívání – učení a znalost – je žádoucí na státní úrovni a/nebo se stává prestižním, jsou někdy vnímány jako vzor. To může být podnětem k zachování stávajících modelů užívání ukazatelů neurčitosti v mateřském jazyce (pokud se funkční možnosti vyjadřování neurčitosti v jazycích, které jsou ve vzájemně těsnějším kontaktu, shodují), případně k jejich postupné změně (pokud se možnosti vyjadřování neurčitosti liší). Při hodnocení tendencí v užívání neurčitých zájmen (v širokém smyslu) s kaž- ve spisovné litevštině lze konstatovat, že ruština

37

O variantách redukce spojení kas žino v žemaitských a aukštaitských dialektech nebo o původu víceslovného výrazu *kas žina + nežymimasis įvardis (indefinite pronoun) viz Rosinas (1981: 25–26; 1988: 220–223; 253). O dvojím původu neurčitých zájmen z TÁZACÍCH ZÁJMEN nebo z PODSTATNÝCH JMEN OZNAČUJÍCÍCH OBECNOU ONTOLOGICKOU KATEGORII viz Haspelmath 1997: 26 a násl.

³⁸ O víceslovných spojeních, která se začala tvořit „ještě v předlitevské epoše z neurčitých zájmen a zpravidla postpozitivně užívaného aktivního participia *narins“ a mají rys „neurčitosti“, jakožto poziční variantě víceslovných spojení s významem „někdo“, viz Rosinas 1988: 223–224.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 14

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

Systém ukazatelů neurčitosti v jazyce³⁹ v určitém období⁴⁰ pomohl zachovat tradiční užívání těchto ukazatelů neurčitosti, spojené s vyjadřováním odkazu na specifickou neznámost. Implikativní univerzální mapy sestavené M. Haspelmathem ukazují, že možnosti užití ruského ukazatele neurčitosti -to a litevského ukazatele neurčitosti kaž- se překrývají, neboť v obou jazycích plní tyto ukazatele neurčitosti stejné funkce (srov. Haspelmath 1997: 71, 273, 275–276). Změněné pořadí priorit cizích jazyků a znalost angličtiny, která se stává cílem (a skutečností), mohou podle všeho do jisté míry podněcovat změny v užívání některých ukazatelů neurčitosti (včetně časové neurčitosti). Ukazatele neurčitosti anglického podtypu some, které slouží k označení jak specifické neznámé, tak nespecifické neznámé neurčitosti, mohou zřejmě⁴¹ do jisté míry podněcovat rozšiřování oblasti užívání litevských ukazatelů neurčitosti řady kaž- od vyjadřování specifické neznámé neurčitosti k vyjadřování nespecifické neznámé neurčitosti (o možnosti přenosu významu v určitém směru u ukazatelů neurčitosti, které zaujímají sousední pozice na implikativní univerzální mapě, viz Haspelmath 1997: 63). Užívání výrazu Kažkada namísto obvyklého kada nors může podněcovat nejen příklad angličtiny, ale i dalších jazyků – polštiny, němčiny a lotyštiny. Toto téma však samozřejmě vyžaduje samostatný výzkum.

³⁹ M. Haspelmath zdůrazňuje, že systém ruských neurčitých zájmen je kvantitativně i kvalitativně bohatší než systém anglický (Haspelmath 1997: 64–65)

⁴⁰ O bilingvismu v sovětské Litvě a možných důvodech odporu vůči němu srov. Toyota 2010: 132–133.

⁴¹ O vlivu angličtiny na směšování významových oblastí neurčitých zájmen kažkas a kas nors viz Rosinas 1996: 116.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 15

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

3. UŽÍVÁNÍ VÝRAZŮ KAŽKADA, KAŽIN KADA V TEXTECH

3.1. V DLKT jsou doloženy nejen případy užití výrazů kažkada, kada nors, ale také jejich synonymních protějšků kažin kada, kuomet nors⁴² (oba poslední ukazatele časové neurčitosti chybějí v částech korpusu zachycujících mluvený jazyk – Sakytinė kalba a Administracinė literatūra⁴³); viz tabulku 2.

TABULKA 2. Frekvence užívání příslovcí vyjadřujících časovou neurčitost kažkada, kada nors, kažin kada, kuomet nors v DLKT

kažkada | kažin kada | kada nors | kuomet norsČásti DLKT | Publicistika | 3 001 (61,1%) | 29 (53,7%) | 3 478 (53,25%) | 7 (63,6%) | Beletrie | 1 394 (28,4%) | 21 (38,9%) | 1 957 (29,96%) | 1 (9,1%) | Odborná literatura | 320 (6,5%) | 4 (7,4%) | 955 (14,62%) | 3 (27,3%) | Administrativní literatura | 108 (2,2%) | – | 113 (1,73%) | – | Mluvený jazyk | 91 (1,8%) | – | 29 (0,44%) | – | 4 914 (100%) | 54 (100%) | 6 532 (100%) | 11 (100%)

Jak ukazují údaje uvedené v tabulce 3, výraz kažkada je v DLKT pro vyjádření lexikálního konceptu NEZNÁMÝ ČAS V BUDOUCNOSTI volen poměrně zřídka – tyto případy tvoří pouze ~3,05% všech výskytů.

⁴² Příslovce kažkuomet, kaži(n) kuomet nejsou v DLKT doložena.

⁴³ Hlavním zdrojem dokladů výrazů kažkada a kada nors v této části DLKT jsou stenografické záznamy ze zasedání Seimasu Litevské republiky.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 16

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

TABULKA 3. Celková relativní frekvence užívání výrazu kažkada v DLKT

kažkada označuje neurčitý čas děje, který se odehrál v minulosti | označuje neurčitý čas děje, který se mohl odehrát v minulosti | označuje neurčitý čas děje, který se může odehrát v budoucnosti | (v kontextech nutnosti a podmínky) | (vyjádření budoucího času jako přání, možnosti) | celkový počet výskytů v DLKT a jejich relativní podíl | Části DLKT | Publicistika | 2 904 (~59,1%) | 10 (~0,2%) | 19 (~0,39%) | 68 (~1,38%) | 3 001 (~61,1%) | Beletrie | 1 376 (~28%) | 2 (~0,04%) | 5 (~0,1%) | 11 (~0,22%) | 1 394 (~28,37%) | Odborná literatura | 314 (~6,4%) | 3 (~0,06%) | 1 (~0,02%) | 2 (~0,04%) | 320 (~6,51%) | Administrativní literatura | 81 (~1,65%) | – | 15 (~0,3%) | 12 (~0,24%) | 108 (~2,2%) | Mluvený jazyk | 74 (~0,08%) | – | 5 (~0,1%) | 12 (~0,24%) | 91 (~1,85%) | Celý korpus | 4 749 (~96,64%) | 15 (~0,3%) | 45 (~0,92%) | 105 (~2,14%) | 4 914 (100%) | 4 764 (~96,95%) | 150 (~3,05%)

Srovnáme-li relativní frekvenci dvou případů užití výrazu kažkada v různých částech korpusu, je patrné, že k vyjádření nespecifických situací spojených s popisem budoucích událostí se kažkada v psaném jazyce užívá mnohem méně často než v částech DLKT zachycujících mluvený jazyk (viz tabulky 4 a 5). V textech psaného jazyka vyjadřuje budoucí situace 106 z 4 715 výskytů (což v DLKT představuje 95,95% všech výskytů výrazu kažkada), tedy ~2,25%: 87 výskytů (~2,9%) se nachází v publicistice, 16 (~1,1%) v beletrii a 3 (~0,9%) v částech DLKT zachycujících odbornou literaturu. V částech DLKT obsahujících texty mluveného jazyka je ze 199 výskytů (což v DLKT představuje 4,05% všech výskytů výrazu kažkada) určeno k označení budoucích situací 44 výskytů (~22,11%) výrazu kažkada: 27 výskytů (25%) se nachází v části DLKT Administracinė literatūra a 17 (~18,7%) v části Sakytinė kalba.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors:

reikšmės santykis ir vartosena | 17

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

TABULKA 4. Rozložení případů užití příslovce kažkada v částech DLKT zahrnujících mluvený a psaný jazyk

kažkada

označuje neurčitý čas minulého děje

označuje neurčitý čas děje, který případně proběhne v budoucnosti

celkový počet výskytů v DLKT a jejich relativní četnost

Části DLKT

Publicistika

Beletrie

Naučná literatura

4 609 (97,75%)

106 (~2,25%)

4 715 (100%)

Administrativní literatura

155 (77,89%)

44 (~22,11%)

199 (100%)

Mluvený jazyk

V celém korpusu

4 764 (~96,95%)

150 (~3,05%)

4 914 (100%)

TABULKA 5. Relativní četnost způsobů užívání příslovce kažkada v jednotlivých částech DLKT

kažkada

označuje neurčitý čas minulého děje

označuje neurčitý čas děje, který může nastat v budoucnosti

celkový počet výskytů v DLKT a jejich relativní podíl

části DLKT

Publicistika

2 914 (~97,1%)

87 (~2,9%)

3 001 (100%)

Beletrie

1 378 (~98,9%)

16 (~1,1%)

1 394 (100%)

Naučná literatura

317 (~99,1%)

3 (~0,9%)

320 (100%)

Administrativní literatura

81 (~75%)

27 (~25%)

108 (100%)

Mluvený jazyk

74 (~81,3%)

17 (~18,7%)

91 (100%)

V celém korpusu

4 764 (~96,95%)

150 (~3,05%)

4 914 (100%)

SLKT⁴⁴ není mnoho dokladů příslovce kažkada (kažin kada, kažkuomet nebylo zaznamenáno), a málo je také jeho užití v kontextech budoucího času – 3 případy (7,3%) z

⁴⁴ Výzkumným zdrojem je morfologicky anotovaný SLKT (sakytinistekstas.vdu.lt), který je shromažďován na Vytautasově univerzitě. Tvorbu korpusu podpořily Litevský státní fond pro vědu a studium (2006–2008), Litevská

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 18 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

41 (viz tabulku 6). Je třeba upozornit na situační kontext těchto případů: jde o komunikaci v médiích – 1 větu účastnice televizního pořadu (2,4%) – a spontánní institucionální řeč – 2 věty pronesené zaměstnanci banky (4,9%).

TABULKA 6. Relativní četnost modelů užití příslovce někdy v SLKT

někdy

označuje neurčitou dobu děje, který se odehrál v minulosti

označuje neurčitou dobu děje, který se může odehrát v budoucnosti (vyjádření budoucího času)

počet výskytů

podíl v SLKT

Akademická komunikace (celkový počet slov 50 714)

4 (9,8%)

–

4 (9,8%)

Komunikace v médiích (celkový počet slov 68 493)

2 (4,9%)

1 (2,4%)

3 (7,3%)

Teologická komunikace (celkový počet slov 2 100)

–

–

–

Spontánní soukromá řeč (celkový počet slov 121 788)

27 (65,9%)

–

27 (65,9%)

Spontánní institucionální řeč (celkový počet slov 40 478)

5 (12,2%)

2 (4,9%)

7 (17,1%)

V celém korpusu (celkový počet slov 297 798)

38 (92,7%)

3 (7,3%)

41 (100%)

Takže části DLKT Administrativní literatura a Mluvený jazyk ukazují, že pro odkazování k lexikálnímu konceptu NEZNÁMÝ ČAS V BUDOUCNOSTI se kažkada volí mnohem častěji než

rada pro vědu podle Národního programu rozvoje lituanistiky na období 2009–2015 (LIT-9-11) a podle Státního programu lituanistického výzkumu a šíření výsledků na období 2016–2024 (LIP-085/2016).

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 19 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

psaném projevu: při veřejném mluvení představují takové případy 25%, zatímco v soukromé komunikaci 18,7% (viz tabulka 5). SLKT zaznamenává užití kažkada v kontextech budoucího času pouze ve veřejném prostředí – 7,3% (viz tabulka 6).

3.2. Po prozkoumání vzorců užívání příslovcí kažkada, někdy, kdovíkdy, kdykoli v DLKT lze vyslovit ještě jeden hypotetický předpoklad: sbližování významů kažkada a někdy může podporovat také ztotožnění výrazu kažkada s méně gramatikalizovaným víceslovným příslovcem kdovíkdy, vhodným k vyjádření časového okamžiku jak děje, který proběhl v minulosti (faktického), tak děje, který nastane v budoucnosti (ireálního)⁴⁵. Užívání víceslovného výrazu kdovíkdy je v DLKT poměrně řídké (54 výskytů). Vyskytuje se pouze v částech korpusu zachycujících psaný jazyk (21 výskytů v krásné literatuře, 4 v odborné literatuře a 29 v publicistických textech)⁴⁶. Ve 44 případech (81,5%) vyjadřuje neurčitost času uskutečněného (specifického) děje a v 10 případech (18,5%) neurčitost času možného (nespecifického) budoucího děje (údaje DLKT viz v tabulce 7). Význam výrazu kdovíkdy užívaného v kontextech faktického děje, „dávno“, může být zdůrazněn částicí už, zatímco význam „kdo ví kdy“ lze zvýraznit výrazy s různými indikátory typu nějaký- (viz věty 20–21). V kontextech budoucího (ireálního) děje si kdovíkdy dosud zachovává svůj etymologický tázací význam „kdo ví, kdy“, vhodný také k vyjádření lexikálního konceptu NEZNÁMÝ ČAS V BUDOUCNOSTI (viz věty 22–23), srov.:

18) Povilas už kdovíkdy v synových očích neviděl. DLKT

19) Vždyť už jsi Kazise kdovíkdy neviděl. DLKT

20) Jeden salon zdobil turecký stan, kdovíkdy přivezený kdovíkým. DLKT

21) Otec kdovíkdy kdovíkdy cosi říkal <...>. DLKT

22) konec jeho řady už je na dosah, ale konec borovice kdovíkdy. DLKT

23) sliby se nechce spokojit – chce pomoc teď, ne však kdovíkdy. DLKT

Takže, ačkoli se výraz kdovíkdy v DLKT vyskytuje 91krát méně často než výraz kažkada (srov.: 4914: 54), kontexty užití ukazují, že méně gramatikalizované kdovíkdy se mnohem častěji (~18,5%)

⁴⁵ Tento způsob užívání dokládají také příklady uvedené v LKG, srov.: I jeho jsem kdysi potkal ve městě; Aniolus (=anděly) kdovíkdy spatříme <...> (Ulvy das 1971: 454).

⁴⁶ V DLKT se nachází 55 případů užití výrazu kdovíkdy, avšak v jednom případě je toto spojení součástí přímé otázky, srov.: Paní, kdovíkdy si budu moci odnést ten televizor domů? Tázací výraz vytvořený ze sousedících slov kdovíkdy bývá častěji spojován s kontexty budoucího času (jak ukazuje citovaný příklad), lze jej však použít také při snaze zjistit čas již uskutečněného děje, srov. větu: Kdovíkdy se tu objevil ten batoh? O rozdílech a podobnostech v užívání tázacích a neurčitých zájmen viz Bhat 2007: 231–232.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 20 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

než někdy (~3,05%) se volí k popisu kontextů souvisejících s budoucími situacemi (ireálného děje).

TABULKA 7. Sémantické vzorce užití příslovce kdovíkdy v DLKT

kdovíkdy

označuje neurčitý čas děje, který se odehrál v minulosti

označuje neurčitý čas děje, který se případně odehraje v budoucnosti

Celkem

Část korpusu

Publicistika

21 (38,9%)

8 (14,8%)

29 (53,7%)

Krásná literatura

19 (35,2%)

2 (3,7%)

21 (38,9%)

Odborná literatura

4 (7,4%)

–

4 (7,4%)

Administrativní literatura

–

–

–

Mluvený jazyk

–

–

–

V celém korpusu

44 (81,5%)

10 (18,5%)

54 (100%)

ZÁVĚRY

Srovnání popisů příslovcí kažkada a kada nors v hlavních slovnících litevského jazyka ukazuje, že spektrum významů těchto neurčitých časových ukazatelů nejúplněji představuje Slovník spisovného jazyka: příklady v něm uvedené ukazují, že užívání kažkada se pojí pouze se skutečnými (faktickými) minulými situacemi, zatímco kada nors nejen s okamžikem děje probíhajícího v budoucnosti, ale také s okamžikem děje, který mohl proběhnout v určitém časovém úseku.

V lingvistických pracích se vyskytují tři různé klasifikace gramatického statusu těchto ukazatelů časové neurčitosti: řadí se do tříd příslovcí, adverbiálů nebo neurčitých zájmen (v širokém smyslu). Rozdíly v klasifikaci jsou dány pouze odlišným rozsahem seskupování zkoumaného materiálu. Také význam těchto slov je popisován různě. Existuje i zavádějící popis významu kažkada a kada nors, který odporuje sémantice vět uváděných jako příklady: jsou přiřazována k příslovcím označujícím „současnost nebo obecné časové pojmy“ (Ulvy das 1971: 454), a také popis založený výhradně na doloženém užívání v DLKT (aniž by se pojednávalo o relativní frekvenci tohoto modelu užívání), který

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 21 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

umožňuje na základě popisu významu kažkada řadit toto slovo mezi vícesémantické adverbiály, tj. adverbiály označující jak minulé, tak budoucí situace (srov. Makauskaitė 2019: 82). K objasnění modelu užívání souvisejícího se sémantikou neurčitých časových příslovcí kažkada a kada nors pomáhá typologický výzkum implikačních univerzálií neurčitých zájmen, zahrnující i příslovce zájmenného původu, který provedl M. Haspelmath (1997). Na jeho základě lze za vhodné považovat pouze užívání kažkada k vyjádření časové neurčitosti faktických situací (vyznačujících se specifickostí). Pokud by se Kažkada zvolilo i k popisu reálného (nespecifického) času děje, byl by tím porušen princip spolupráce s komunikačním partnerem.

Výzkum četnosti různých gramaticko-sémantických případů užití kažkada v Korpusu současného litevského jazyka ukazuje, že kažkada označující neurčitý čas děje, který může proběhnout v budoucnosti, představuje přibližně 3,05% (celkový vzorek případů užití činí 4 914 výskytů). Srovnání četnosti těchto případů v různých částech korpusu ukazuje, že k popisu času ireálného (nespecifického) děje se kažkada používá mnohem častěji v textech mluveného jazyka (přibližně 22,11%) než v jazyce psaném (přibližně 2,25%). Analýza údajů poskytnutých Korpusem mluvené litevštiny (celkový vzorek případů užití čítá pouze 41 výskytů) ukazuje, že kažkada bylo zvoleno k popisu času ireálného (nespecifického) děje při veřejném, nikoli soukromém vyjadřování: řídké užití bylo zaznamenáno v částech tohoto korpusu Komunikace v médiích (2,4%) a Spontánní institucionální řeč (4,9%).

Příčiny, které vedou k volbě kažkada namísto kada nors pro označení času ireálného (nespecifického) děje, mohou být různé: modely užívání neurčitých zájmen v některých cizích jazycích, systém ukazatelů neurčitosti v litevštině nebo obecné tendence ve vývoji užívání ukazatelů neurčitosti. Jejich objasnění však vyžaduje další výzkum.

ŠALTINIAI

BŽe – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas), vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt.

DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt [žiūrėta 2021-02-15]

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 22 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (internetinis), vyr. red. St. Keinys. 7-as patais. ir papild. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015 (atnaujinta versija, 2017). Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt.

LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas, t. 1–20, 1941–2002 (elektroninis variantas 2005, atnaujinta versija 2017), vyr. red. G. Naktinienė. Prieiga internete: www.lkz.lt.

SLKT – Sakytinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://sakytinistekstynas.vdu.lt [žiūrėta 2021-05-26].

ŠŽe – Sinonimų žodynas (elektroninis variantas). A. Lyberis. 2-asis patais. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/sinonimu.

LITERATŪRA

Bhat Darbhe Narayana Shankara 2007: Pronouns, Oxford: Oxford University Press.

Croft William 2003: Typology and Universals, Cambridge: Cambridge University Press.

Declerck Renaat 2006: The Grammar of the English Verb Phrase 1: The Grammar of the English Tense System. A Comprehensive Analysis, Berlin, New York: Mouton de Gruyter.

Forssman Berthold 2003: Das baltische adverb: Morphosemantik und Diachronie, Heidelberg: Universitätsverlag Winter GmbH.

Grice Paul H. 1975: Logic and Conversation. – Syntax and Semantics 3: Speech arts, 41–58. Prieiga internete: https://www.ucl.ac.uk/ls/studypacks/Grice-Logic.pdf.

Haspelmath Martin 1997: Indefinite Pronouns, Oxford: Oxford University Press.

Holvoet Axel, Judžentis Artūras 2004: Nuosakos kategorijos struktūra. – Axel Holvoet, Loreta Semėnienė, red., Lietuvių kalbos gramatikos darbai 2: Gramatinių kategorijų tyrimai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 77–104.

Holvoet Axel, Pajėdienė Jūratė 2004: Laiko kategorija ir laiko formos. –Axel Holvoet, Loreta Semėnienė, red., Lietuvių kalbos gramatikos darbai 2: Gramatinių kategorijų tyrimai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 121–140.

Kniūkšta Pranas 2001: Kalbos vartosena ir tvarkyba, Vilnius: LKI leidykla.

Levinson Stephen C. 2005: [1983]. Pragmatics, Cambridge: Cambridge University Press.

Lyons John 1993 [1977]: Semantics 2, Cambridge: Cambridge University Press.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors: reikšmės santykis ir vartosena | 23 doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

Makauskaitė Indrė 2016: Lietuvių kalbos laiko adverbialai: pozicija laiko raiškos priemonių sistemoje ir semantinių tyrimų apžvalga. – Lietuvių kalba 10. Prieiga internete: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/view/209/163.

Makauskaitė Indrė 2019: Lietuvių kalbos laiko adverbialų semantinė struktūra (humanitarinių mokslų daktaro disertacija), Vilnius: Vilniaus universitetas.

Paulauskienė Aldona 1976: Prieveiksmis. – Lietuvių kalbos morfologija, Vilnius: Mokslas, 201–211.

Pilka Alfonsas 1984: Lietuvių kalbos nežymimieji determinatyvai (gretinant su anglų kalba) (filologijos mokslų kandidato disertacija), Vilnius: Vilniaus universitetas.

Plungian Vladimiras 2011: Gramatinių kategorijų tipologija 2, Vilnius: Vilniaus universitetas, asociacija „Academia Salensis“.

Rosinas Albertas 1981: Kelios pastabos parodomųjų ir nežymimųjų įvardžių evoliucijos klausimu. – Baltistika 17(1), 16–27.

Rosinas Albertas 1988: Baltų kalbų įvardžiai, Vilnius: Mokslas.

Rosinas Albertas 1996: Lietuvių bendrinės kalbos įvardžiai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Satkauskaitė Danguolė 2011: Linguistinė pragmatika. Prieiga internete: https://www.knf.vu.lt/dokumentai/failai/katedru/germanu/Satkauskaite_LINGVISTINE_PRAGMATIKA_elektronine.pdf

Smetona Antanas, Usonienė Aurelia 2012: Autoriaus pozicijos adverbialai ir adverbializacija lietuvių mokslo kalboje. – Kalbotyra 64(3), 124–139.

Toyota Junichi 2010: Identity-related Issues in Contact-induced Historical Changes. – Identity Issues – Literary and Linguistic Landscapes, Cambridge Scholars publishing, 127–138.

Ulvydas Kazys 1971: Prieveiksmis. – Lietuvių kalbos gramatika 2, vyr. red. Kazys Ulvydas, Vilnius: Mintis, 425–576.

Ulvydas Kazys 1974: Iš lietuvių kalbos prieveiksmio tyrinėjimų. – Lietuvių kalbotyros klausimai 15, 7–28.

Ulvydas Kazys 1985: Наречие. – Грамматика литовского языка, vyr. red. Vytautas Ambrazas. Vilnius: Mokslas, 327–414.

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors:

reikšmės santykis ir vartosena | 24

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

Ulvydas Kazys 2000: Lietuvių kalbos prieveiksmiai, sud. Elena Valiulytė, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Ulvydas Kazys 2006: Prieveiksmis. – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, vyr. red. Vytautas Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 410–431.

Valeckienė Adelė 1979: Tada, kada, šiada, andai, idant. – Baltistika 15(2), 130–134.

Gauta 2021 02 24

Priimta 2021 05 18

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351–7204

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ. Neapibrėžiamieji laiko prieveiksmiai kažkada ir kada nors:

reikšmės santykis ir vartosena | 25

doi.org/10.35321/bkalba.2021.94.01

INDEFINITE TEMPORAL ADVERBS KAŽKADA AND KADA NORS: RELATIONSHIP OF MEANING AND USAGE

Summary

The article discusses the shift in the usage of kažkada ‘sometime’ from the traditional model under which the time of the specific (real) action, which took place at an indefinite moment in the past, is described towards a less usual model where kažkada is used to describe the time of the non-specific (irreal) action, which may potentially occur in the future and which is traditionally expressed by the adverb kada nors ‘sometime’. Referring to Martin Haspelmath’s (1997) typological research addressing the implicational universals of indefinite pronouns, which also include pronominal adverbs, the article attempts to explain this shift and anticipates the further shift in the usage of kažkada. The analysis of kažkada usage patterns is based on the data provided by two text corpuses – the Corpus of the Modern Lithuanian Language and the Corpus of Spoken Lithuanian.

KEYWORDS: indefinite temporal adverbs, pronominal adverbs or pronoun as pro-forma, adverbials, indefiniteness marker.

JŪRATĖ PAJĖDIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, 10308 Vilnius

[email protected]

BENDRINĖ KALBA 94 (2021)

http://journals.lki.lt/bendrinekalba

ISSN 2351-7204