Page 1MARIUS SMETONA
Vilniuská univerzita, Ústav aplikované lingvistiky, Katedra litevského jazyka
ORCID iD: https://orcid.org/ 0000-0003-2816-5504
VÝZKUMNÉ OBLASTI: rétorika, etnolingvistika, baltská mytologie, lidová kultura, genealogie, staré písemnosti, kulturní lingvistika.
DOI: https://doi.org/10.35321/bkalba.2024.97.03
KOSMOPOLITISMUS V POHLEDU NA SVĚT SOUČASNÉHO LITEVCE
KLÍČOVÁ SLOVA: kosmopolitismus, kosmopolita, vlastenec, vlast, kultura, pospolitost, hodnota.
ANOTACE
V článku se v souladu s metodologií lubelské etnolingvistické školy zkoumá, jak Litevci chápou pojem kosmopolitismus. Výzkum vychází z litevských lexikografických údajů, materiálu z různých textů a výsledků průzkumu mezi mladými lidmi. Cílem je zjistit, co mají Litevci na mysli, když při mluvení či psaní užívají lexém kosmopolitismus, a jaké nové významové odstíny se objevují v kontextu. Syntetická analýza na základě údajů ze všech tří úrovní předkládá kognitivní definici pojmu.
ABSTRAKT
Článek zkoumá, jak Litevci chápou pojem kosmopolitismus, a vychází přitom z metodologie Lublinské školy etnolingvistiky. Studie je založena na litevských lexikografických údajích, materiálu z různých textů a výsledcích průzkumu mezi mladými lidmi. Jejím cílem je zjistit, co mají Litevci na mysli, když ve svém projevu a písemném vyjadřování užívají lexém kosmopolitismus, a jaké nové významové odstíny se objevují v kontextu. Syntetická analýza založená na údajích ze všech tří úrovní podává kognitivní definici tohoto pojmu.
ÚVOD
Tento článek vznikl na základě materiálu z projektu „Analýza konceptů DEMOKRACIE, PATRIOTISMU, TOLE- financovaného Státní komisí pro litevský jazyk.
54
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 2RANCE a jejich antonym a synonym“. K psaní o pojetí kosmopolitismu mě přiměly odpovědi studentů při přípravě popisu konceptu PATRIO-TISMU. V odpovědi na otázku Co pro vás znamená patriotismus? uvedli studenti také antonyma patriotismu, jak je sami chápali: šovinismus; osobní prospěch na úkor státu; nenávist k vlasti; zrada; pohrdání vlastí; protistátní činnost; její hanobení; nemít rád sebe a svou zemi; konformismus; kosmopolitismus; globalita (globalismus).
Ze všech antonym byl nejčastěji zmiňován kosmopolitismus, proto bylo rozhodnuto považovat jej za hlavní; je však třeba upozornit, že některé pojmy, které studentům připadaly jako protiklad patriotismu, souvisejí také s kosmopolitismem, například globalismus, a proto se krátce podíváme i na něj.
Kosmopolitismus je názor, že navzdory všem sociálním, ekonomickým, kulturním a politickým rozdílům jsou lidé členy téže světové společnosti. Zahrnuje perspektivní vývoj společenskosti, v němž se vždy zachovávají nejen místní kulturní postoje, ale také alternativní způsoby myšlení a jednání. Principy kosmopolitismu umožňují a podporují rozvoj komunitních principů kulturního dědictví, individuálních principů osobní svobody a demokratických principů legitimizace veřejného prostoru; kosmopolitismus se tak projevuje jako postoj dialogické kultury. Myšlenku kosmopolitismu je třeba odlišovat od takzvané světové občanské společnosti jakožto konkrétní politické, právní a veřejnosprávní ideje. Kosmopolitní oblast veřejného života zahrnuje rozvoj neomezených komunikačních vazeb. Kosmopolité se domnívají, že společná lidská přirozenost je mnohem důležitější než rozdíly ve společenském a politickém životě. Jedním ze základů kosmopolitního myšlení jsou lidská práva; úcta k nim je chápána jako univerzální závazek pro celý svět. Kosmopolité touží po sociálně, kulturně a politicky sjednocené společnosti zahrnující celý svět. Uvažují o světovém národu, světovém právu, světovém státě, světovém parlamentu, světovém občanství, kosmopolitní demokracii či kosmopolitním patriotismu. Stoupenci této tradice kulturního a politického myšlení mají sklon snižovat význam národních, náboženských a komunitních závazků (PMEŽ 2007: 69; VLEe).
Kořeny kosmopolitismu sahají až do antiky. Jak se uvádí v elektronické „Všeobecné litevské encyklopedii“, podle škol antických kyniků a stoiků je kosmopolitismus univerzální láskou k lidstvu. Stoikové věřili, že se člověk nemůže odříznout od místa svého původu; měl by přemýšlet o tom, jak svými volbami a rozhodnutími, učiněnými v mezích občanských práv, učinit svět lepším. Nepodporovali politickou pasivitu, nýbrž vybízeli k přemýšlení o
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvių pasaulėvaizdyje
55
Page 3společenství jako o něčem víc než jen o polis. V tomto kontextu byl nejdůležitějším občanským postojem stejný přístup ke spoluobčanům, občanům jiných poleis a neobčanům (Niersmans, Capanova 2016: 65). „Nespokojenost s političností a idea kosmopolitismu zrály v hlavách Řeků po celé 5. století př. n. l., ale pouze kynikům se podařilo představit ji v jasně artikulované podobě“ (Kazlauskas 2021: 92). Kosmopolitismus a monarchie byly dvěma myšlenkami, které kyniky zajímaly nejvíce. A „velkým cílem stoiků bylo sjednotit svět na základě společného práva a zaujmout přitom nejvyšší pozici jeho sjednotitelů. Zajímala je ideální jednota, která zahrnuje a pojímá v sobě skutečnou rozmanitost. V důsledném uplatňování zásady přednosti celku před částí stoikové tvrdili, že osud jednotlivého člověka nic neznamená ve srovnání s osudem oikumeny, podobně jako je lidská duše nicotná ve srovnání s duší kosmu“ (tamtéž 104).
„Sofisté, kteří formulovali ideu panhelénismu vyzývající ke spojení do společnosti širší než obvyklý městský stát, narazili na odpor Řeků věrných své polis. Občanům řeckých měst byla cizí idea širšího, takzvaně národního kosmu, avšak město – místo společného soužití různých obyvatel – se utvářelo jako kolébka kosmopolitismu. Kosmopolitismus souvisí s Aristotelovou ideou postupného rozšiřování všeobecně lidských přátelských vztahů. Tuto ideu soustavně rozvíjel I. Kant, když vytvářel koncepci dokonalého občanského sjednocení a usiloval o její modelování podle univerzálního plánu přírody“ (https://www.vle.lt/straipsnis/kosmopolitizmas/). „Společná východo-západní oikumena vytvořená Alexandrem Velikým zbořila politické hranice řeckého světa a upevnila ideu kosmopole zahrnující celé lidstvo“ (Kazlauskas 2021: 71).
Dlouho po osvícenství byl kosmopolitismus spojován s elitou, intelektuály a představiteli exilu, kteří byli kvůli určitému politickému přesvědčení a okolnostem i filozofickým názorům považováni spíše za občany světa než za občany určitého místa.
Současní filozofové pojednávají o zkoumaném pojmu na mentální úrovni; přesněji řečeno, více je zajímá samotný kosmopol – velký i malý. Arvydas Šliogeris například tvrdí: „Na lomené – tedy vždy a všude individualizované – linii horizontu se setkávají a rozcházejí dvě základní složky kosmopole: číše viditelného Nebe a číše viditelné Země, a Nebe je otcem všech jedinců kosmopole a Země je matkou všech jedinců kosmopole a obě číše kosmopole jsou hnízdem, domovem a rodištěm všech smrtelníků i nesmrtelných a žádný jedinec nemůže z rodiště odcestovat tak, aby se do něj ne-
56
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 4vrátil, a žádný smrtelník ani nesmrtelný nemůže – beztrestně – přetnout kořeny, které ho spojují s počátky kosmopole, a jen hlupáci globalismu či idealismu se mohou domnívat, že Erínye spí věčným spánkem a nevidí ty, kdo říkají: odejdeme a už se nevrátíme, protože naše pravá vlast je tam, kde dojí naši Zlatou krávu“ (Šliogeris 2011: 280).
Sociologové a antropologové, kteří se aktivně účastní diskusí a výzkumů pojednávajících o pojetí kosmopolitismu, navrhují rozlišovat mezi kosmopolitismem jako morálním či politickým postojem a normativně-filozofickým přesvědčením na jedné straně a empiricko-analytickým kosmopolitismem na straně druhé. Tvrdí se, že starou ideu kosmopolitismu je třeba obnovit jejím propojením s konkrétními sociálními realitami a že filozofii jako způsob poznávání kosmopolitismu má nahradit sociologie (Kuznec ovienė 2013: 172–173). Gerard Delanty vymezuje pojem kosmopolitismu rozlišením tří typů kosmopolitismu: morálního, politického a kulturního. Morální kosmopolitismus je založen na univerzální kosmopolitické etice. V centru kosmopolitické etiky stojí jedinec loajální k univerzálnímu společenství lidstva. Koncepce politického kosmopolitismu se dělí na „silné“ a „slabé“. První spojují kosmopolitismus s novým politickým řádem, který vznikl a rozvíjí se v posledních desetiletích, a s nadnárodní demokracií překračující hranice národního státu. Osa „slabých“ koncepcí spočívá v kosmopolitickém občanství, které vzniká s mizením jasných hranic mezi mezinárodními a národními lidskými právy, a v uznání, že práva na účast v politickém společenství mají být vymezována na základě pojmu pobytu, nikoli původu či narození. Kulturní kosmopolitismus se utváří a projevuje prostřednictvím mnoha způsobů proměny národních a lokálních struktur, jež vznikají jako důsledek jejich interakce s globálními procesy (Delanty 2006: 28).
Kosmopolitismus souvisí s globalizací, a proto ji studenti zmínili také jako opak patriotismu. Globalizace vymezuje vnější vztahy různých kolektivních útvarů, kosmopolitismus vnitřní proměnu sociálního a politického sebepojetí. Oba pojmy odrážejí změny zkušenosti každodenního života a identity, vyjadřují dialektiku vztahů mezi vzdálenými a blízkými. Globalizace je zintenzivňování a rozšiřování vazeb mezi lidmi a společnostmi, především ekonomických, v důsledku čehož rychle roste vzájemná závislost, význam států a jejich hranic klesá a svět se stává stále soudržnějším. Ačkoli jde především o pohyb zboží, kapitálu, lidí, informací a technologií mezi státy světa, má vliv na různé oblasti života. Podle kritiků globalizace mají sílící vazby mezi zeměmi světa negativní dopad na každou-
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvių pasaulėvaizdyje 57
Page 5kulturu země, podporují zánik tradičních rozdílů, sbližování, standardizaci či prosazování populární kultury dominantního světového státu – Spojených států amerických – v dalších zemích. Zde shrnuté teoretické úvahy vyjadřují pohled politologů, filozofů a sociologů na kosmopolitismus jako fenomén, cílem tohoto článku je však v souladu s metodologií lublinské etnolingvistické školy1 předložit lingvistický pohled: jak jazyková fakta ukazují, co pro Litevce znamená pojem kosmopolitismus a jaké odstíny mu dodávají. Tím je tento článek mezi lingvistickými výzkumy nový a doplňuje poznatky odborníků z jiných oborů. K dosažení cíle jsou stanoveny tyto úkoly: 1) prozkoumat, jaké poznatky o zkoumaném pojmu přinášejí údaje z litevských lexikografických zdrojů; 2) pojednat o výsledcích průzkumu mezi studenty a zjistit, s čím mladí lidé tento pojem spojují; 3) na základě údajů z různých textů pojednat o významu a odstínech pojmu; 4) vymezit kognitivní definici pojmu. Ve výzkumu se používá metoda kognitivní definice v pojetí zakladatelů lublinské etnolingvistické školy. Podle této metodologie se popis konceptu skládá ze tří částí: systémových údajů, průzkumu a různých textů (S–A–T), a článek proto tvoří tři hlavní části: „Kosmopolitismus v litevské lexikografii“, „Postoj mladých lidí ke kosmopolitismu“, „Kosmopolitismus v mediálních textech“. Závěry předkládají kognitivní definici kosmopolitismu. Způsoby shromažďování a výběru materiálu jsou představeny na začátku každé kapitoly. Výzkum by mohl zajímat sociology, filozofy a lingvisty, stejně jako politology i širokou veřejnost, která se zajímá o to, jak je v jazyce (v gramatickém a lexikálním systému i v různých textech) zakódován světonázor národa – faktor konsolidující určité společenství (rodinné, místní, regionální, národní) a určující jeho identitu.
1. KOSMOPOLITISMUS V LITEVSKÉ LEXIKOGRAFII
Materiál pro tuto část výzkumu byl shromážděn ze systému E.kalba z hesel „Lietuvių kalbos žodynas“, „Dabartinės lietuvių kalbos žodynas“, „Bendrinės lietuvių kalbos žodynas“ a z tištěného „Tarptautinių žodžių žodynas“ (2013). V „Lietuvių kalbos žodynas“ (LKŽₑ) je kosmopolitismus definován jako ‘antipatriotický druh ideologie, který za svou vlast uznává celý svět a odmí-
1 Metodologie lubelské etnolingvistiky je podrobně představena v monografiích „Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje“ (2017) a „Kalba. Tauta. Valstybė“ (2019).
58
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 6tající národní vlastenecké tradice a národní kulturu’. Protože LKŽe je uzavřeným zdrojem lexika litevského jazyka 16.–20. století, již se nedoplňuje o nová jazyková fakta ani neaktualizuje; k lexikálnímu významu jsou uvedeny dva příklady ze sovětského období: Jedním z pozůstatků buržoazní ideologie je kosmopolitismus (sov.) tisk. Mezinárodní reakce staví proti proletářskému internacionalismu kosmopolitismus (sov.) tisk. Význam je tedy politizovaný a odráží tehdejší sovětský pohled na poměry v jiných zemích: to, co v sovětském systému neexistuje, se označuje za buržoazní pozůstatek, ideologii neslučitelnou s proletářským internacionalismem. Je zřejmé, že pro výzkum současného chápání to nic nepřináší.
„Dabartinės lietuvių kalbos žodynas“ (DLKŽ8e) uvádí v zásadě stejné vysvětlení významu: ‘ideologie protikladná patriotismu, která hlásá, že vlastí je celý svět, a odmítá národní tradice a národní kulturu’.
V „Tarptautinių žodžių žodynas“ (TŽŽ) je lexikální význam analyzovaného slova ‘společenské politické názory a ideologie hlásající, že vlastí člověka je celý svět; nerespektování a znevažování tradic, kultury a životních zájmů vlastního i jiných národů’. V tomto slovníku je lexém kosmopolitizmas odkazován na lexém kosmopolitas. Zde se vysvětluje původ slova – [z řec. kosmopolitēs – občan světa], a v definici se kromě toho, co je uvedeno při výkladu kosmopolitizmas, dodává, že jde o člověka bez patriotismu.
„Bendrinės lietuvių kalbos žodynas“ (BLKŽ) se drží výkladu významu v LKŽe a DLKŽ8e – ‘ideologie protikladná patriotismu, která hlásá, že vlastí je celý svět, a odmítá národní tradice a národní kulturu’; jsou uvedeny dva příklady: Kosmopolitismus souvisí s globalizací. Národní hodnoty nahradit kosmopolitismem.
Lexém kosmopolitizmas je odvozen od kosmopolitas. Význam druhého výrazu je v LKŽe charakterizován jako ‘člověk bez pocitu patriotismu, odtržený od zájmů své vlasti, cizí vlastnímu národu, který pohrdavě hledí na jeho kulturu’. Definice souvisí s definicí odvozeného slova, v tomto případě je však zdůrazněno pohrdání vlastní kulturou a národem. DLKŽ8e uvádí poněkud odlišnou definici: ‘člověk bez patriotismu, odtržený od své vlasti a zájmů svého národa, stoupenec kosmopolitismu’. Zdůrazňuje se tedy nejen nedostatek patriotismu, ale i příslušnost k ideologii.
Z významů uvedených v LKŽe, DLKŽ8e a BLKŽ vyplývá, že kosmopolitismus popírá vše, co souvisí s patriotismem: tradice, národní kulturu. Z výkladu v TŽŽ pak vyplývá, že kosmopolita pohrdá nejen vlastními, ale i jinými
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvių pasaulėvaizdyje
59
Page 7národní tradice, kulturu a životní zájmy. Příklady z BLKŽ korelují s antonymy uváděnými studenty a antonymy popsanými v úvodu – kosmopolitismus souvisí s globalizací a je antipodem národních hodnot.
2. POSTOJ MLÁDEŽE KE KOSMOPOLITISMU
Jak bylo uvedeno v úvodu, studenti při odpovědi na otázku Co pro mě znamená patriotismus? uvedli jako jedno z antonym kosmopolitismus. Přestože tehdy nebyla uvedena žádná hodnocení kosmopolitismu, při pohledu na litevské lexikografické zdroje lze vycítit, že tomuto pojmu je jakoby přisuzován negativní význam, neboť patriotismus je v textech studentů i médií nejčastěji hodnocen kladně a lidé jej chtějí pěstovat a učit. Je proto zajímavé, jak studenti hodnotí pojem kosmopolitismus, když je v souladu s metodologií položena jediná otázka: Co pro mě znamená kosmopolitismus? Za tímto účelem se v březnu a dubnu 2023 uskutečnil průzkum mezi litevskými studenty prvního a druhého ročníku Vilniuské univerzity. Zúčastnilo se jej 104 studentů fakult Filologie, Filozofie, Historie, Komunikace, Medicíny, Matematiky, Fyziky, Práva a Přírodních věd. Po zpracování shromážděného materiálu podle metodologie Lublinské školy etnolingvistiky se ukázalo, že nejvýraznějšími deskriptory jsou sounáležitost (19%), jedinec – občan světa (16%), sjednocení, jednota (14%), příslušnost ke světu, nikoli ke konkrétnímu místu (12%), jednota světa a národů (9%), tolerance (6%), otevřenost (5%), nepřátelskost vůči patriotismu (4%), společný cíl (4%), jednota kultur (4%). Ostatní deskriptory nepřesahují 4 procenta, ale pro popis konceptu jsou také zajímavé a přínosné: společný prostor (2%), liberální přístup ke společnosti (2%), globalizace (1%), znehodnocování národních hodnot (1%), soubor idejí protikladných nacionalismu (1%).
Respondenti při vyjadřování svých názorů nejčastěji (70% odpovídajících) začínají popis kosmopolitismu slovem ideologie (je to ideologie...), 20% slovem idea (je to idea...). Těžko říci, zda jde o vědomé, nebo impulzivní užití, ale studenti prvního a druhého ročníku by již měli rozlišovat významy, protože podle DLKŽ₈ₑ je idea (3. význam) „základní, podstatný princip světového názoru či politiky“, zatímco ideologie je „systém názorů a idejí společenských vrstev či skupin“. Při dalším rozboru deskriptorů se k tomuto rozdílu ve významech nepřihlíží a tato lexémata nejsou vyčleněna ani jako samostatné deskriptory.
Studenti se domnívají, že podstatu pojmu kosmopolitismu nejlépe vystihují sounáležitost, sjednocení, jednota, společný cíl: idea/hnutí,
60
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 8které usiluje o co největší sounáležitost, dosažení společného cíle a užší společenství; názor, že jako by všechno bylo společné v jednom světě, jednota světa a národů: je to jako jednota světa, člověk má nekonečné možnosti poznávat svět; jeden společný národ, společnost. Podle jejich názoru jde tedy o ideál – společenství, v němž mizí rozdíly, které sjednocují společné cíle, otevírají se nekonečné možnosti poznávat svět a toto poznávání lidi ještě více sbližuje a sjednocuje. Tak vzniká společný prostor, jednota kultur a člověk se stává občanem světa: člověk je obyvatelem celého světa, nikoli jednoho určitého státu; tento pojem znamená, že celý svět je společným prostorem a každý člověk je jeho občanem; sociální ideologie, která tvrdí, že jedinec je občanem světa a odmítá jakékoli národní rozdělování; znamená odstranění jakýchkoli hranic mezi státy a národy světa a chápání celého lidstva jako společného celku; člověk se nehlásí k žádnému národu ani skupině, vnímá se jako občan celého světa a neztotožňuje se s konkrétním státem, rasou či národem; názor, že každý člověk je důležitou součástí/obyvatelem celého světa; ideologie projevující se jednotou kultur. Z odpovědí není jasné, zda je tato sounáležitost a zánik národních zvláštností pro současného člověka pozitivní, nebo negativní; výraznější názor zazněl pouze v jednom dotazníku: Jsou to takové postoje člověka, kdy se neupíná k jedné zemi, ale cítí se být občanem celého světa. Tím se však stírá nebo oslabuje láska k vlasti a rodné zemi a ubývá patriotismu. Tito studenti se průzkumu o patriotismu nezúčastnili, takže odpověď znovu potvrzuje, že stále existují mladí lidé, kteří jsou připoutáni ke svým národním hodnotám a jejich odmítnutí by hodnotili negativně. Jak je známo z konceptů JAZYK, NÁROD, STÁT, ZEMĚ (Smetonienė, Smetona, Rutkovska 2019; Smetonienė, Smetona, Rutkovska 2021), Litevci jsou silně připoutáni ke své zemi, kde se mluví litevsky a zachovávají se litevské zvyky; vyznačují se láskou ke své zemi a národu, ať už jsou jakékoli. Kosmopolitismus naopak vybízí k opuštění konkrétního místa (rodiště, domova) a do popředí staví příslušnost ke světu, nikoli ke konkrétnímu místu, národu či zemi: člověk světa, nepřipoutaný ke konkrétnímu místu, náležející světu; idea, že všichni lidé jsou součástí celého světa, nikoli konkrétního území či společenství; idea, že člověk náleží světu jako společenství, ale ne konkrétní zemi či národu.
Respondenti spojují kosmopolitismus s tolerancí (tolerancí k různým kulturám, zvykům a rasám; snášenlivostí, přijímáním příslušníků jiných národů), protože jen tak lze ve světě vytvořit společný a jednotný celek. Kosmopolitní svět je otevřený jakékoli kultuře i jakémukoli národu, takže
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvių pasaulėvaizdyje
61
Page 9není divu, že 5 procent respondentů zdůrazňuje otevřenost takového světa. V jednom dotazníku je jako příklad takového otevřeného modelu uvedena EU, neboť respondent žijící v ní se cítí svobodný, ničím neomezovaný a může cestovat, kam chce: Mně osobně se kosmopolitismus okamžitě spojuje s Evropskou unií. Ačkoli není globální v celosvětovém měřítku a nezahrnuje ani celý evropský kontinent, její samotná podstata podle mě vystihuje pojem kosmopolitismu. Evropská unie je takový celek, v němž jsme všichni občany Evropy, nejsme omezováni v cestování, všude se dokážeme domluvit navzdory jazykovým rozdílům a také se učíme zásadám demokracie, svobody a rovnosti. To nám umožňuje „překonat“ kulturní a tradiční rozdíly, rozličné politické názory apod. Důležité je také to, že student zdůrazňuje, že se u nás vyučuje demokracie a další základní hodnoty, a proto dnešní mladí lidé přemýšlejí jinak a vytvářejí si vlastní hodnoty; jak sami uvádějí, rozvíjí se v nich liberální přístup ke společnosti: liberální přístup ke společnosti bez rozdělování, tj. všichni jsou si rovni. Podle studentů kosmopolitismus podporuje také globalizace: bez jednoho by nejspíš nebylo ani druhé.
V několika dotaznících se respondenti pokusili definovat kosmopolitismus pomocí antonym. Celá 4 procenta respondentů tvrdí, že jde o ideologii nepřátelskou vůči patriotismu (ideologii nepřátelskou vůči patriotismu), nebo o soubor idejí protikladných nacionalismu (Jde o soubor idejí protikladných nacionalismu. Protože nacionalismus směřuje k nepřehnanému vyzdvihování vlastní vlasti a ke spojování sebe sama s určitým rodným státem, k přiřazení vlastní identity k území určitého státu, je třeba kosmopolitismus chápat jako naprostý opak). Je třeba si povšimnout, že tito respondenti pojem kosmopolitismus nepřijímají, protože kosmopolitismus se jako jev projevuje znehodnocováním národních hodnot (Kosmopolitismus se projevuje znehodnocováním národních hodnot), zatímco nacionalismus má pozitivní konotaci, protože jej nechápou jako extrémní nacionalismus či šovinismus, ale pouze jako ztotožnění se s rodnou zemí a státem. Právě tento postoj koreluje s definicemi kosmopolitismu uváděnými v litevských lexikografických zdrojích.
V zásadě je třeba uznat, že stanoviska uvedená v úvodu v „Encyklopedickém slovníku politologie“ a „Všeobecné litevské encyklopedii“ odpovídají myšlenkám vyjádřeným studenty. Mladí lidé tento pojem chápou různě: pro některé je kosmopolitismus negativním jevem, protože ničí národní hodnoty, pro jiné je to pojem bez negativních konotací, který vyjadřuje otevřenost, sounáležitost a úctu k jiným národům a jejich kulturám. Chápání mladých lidí tedy již neodpovídá definicím uváděným ve slovnících.
62
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 103. KOSMOPOLITISMUS V MEDIÁLNÍCH TEXTECH
V analýze textů se obvykle probírají jednotlivé diskurzy, hledají se v nich odstíny významu daného pojmu, které se následně porovnávají a interpretují. Při popisu sociálních konceptů je však rozmanitost textů velmi malá, a proto byl korpus sestaven z internetových zpravodajských portálů (alkas.lt, biciulyste.com, delfi.lt, lrytas.lt, lrt.lt, pasauliolietuvis.lt, sc.bns.lt, tv3.lt, ve.lt, vz.lt); vyhledávání probíhalo podle klíčových slov. Příkladů, v nichž se užívá lexém kosmopolitismus, bylo nalezeno velmi málo, proto byly zahrnuty také příklady s lexémy kosmopolitní, kosmopolitnost, kosmopolita. Jak vyplývá z lexikografických údajů, kosmopolita se definuje podobně jako kosmopolitismus, zatímco od hesla kosmopolitní se odkazuje na kosmopolita. Celkem bylo shromážděno 301 výskytů; probírají se vybrané neopakující se případy, v nichž se objevuje nový odstín významu nebo nový pohled. Vybrané příklady jsou v článku představeny podle profilů, které budou tvořit základ kognitivní definice.
V mediálních textech je kosmopolitismus chápán různě a navíc mnohem šířeji než ve slovnících; kosmopolitismus má z axiologického hlediska blíže k pojetí mladých lidí. Přesněji lze říci, že současný litevský pohled na tento pojem zahrnuje širokou škálu od jednoho krajního pólu k druhému.
3.1. Vytváření světového společenství
Existují také krajní názory, o nichž se píše v „Encyklopedickém slovníku politologie“ citovaném v úvodu – společný světový stát, jeden národ, jeden jazyk, jedna kultura:
(1) Kosmopolité (nejrůznějších „barev“ a „odstínů“ – od „rudých“ a „hnědých“ až po „modré“) usilují o vytvoření jednoho společného „světového“ státu a jeho logického důsledku – národa, který mluví jedním společným jazykem a má jednu „všelidskou“ kulturu. (https://www.tv3.lt/naujiena/lietuva/kestutis-ceponis-kosmopolitizmo-ideologija-ir-jo-ivairiaspalves-atmainos-ii-dalis-n244565)
Tento postoj se setkává s největší kritikou a odporem, neboť popírá to, co je národní a co představuje nejvyšší hodnotu – jazyk, půdu, zvyky, stát, kulturu. Právě takové prorůstání kosmopolitismu do kultury kritizoval také filozof Stasys Šalkauskis: „Národnost se tedy projevuje ve stylu, neboli formě, kulturní tvorby. Tvoří formální stránku kultury, nikoli však její obsah. V tomto ohledu je protikladem kosmopolitismu, který se zajímá především, a dokonce výlučně, o obsah kultury. Dějiny lidstva nás
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvio pasaulėvaizdyje 63
Page 11poučují, že nejhodnotnější obsah kultury byl vždy spjat s nejvýraznější národní formou“ (Šalkauskis 1995: 333). Jediné hledisko však neumožňuje absolutizovat definici kosmopolitismu na význam uvedený v LKŽe: ‘společensko-politický názor a ideologie tvrdící, že vlastí člověka je celý svět; přehlížení a znevažování vlastních i cizích národních tradic, kultury a životních zájmů’. Kosmopolitismus má v médiích mnohem více významových odstínů.
3.2. Otevřenost vůči jiným kulturám, tolerance
Stejně jako v odpovědích mladých lidí je kosmopolitismus v mediálních textech častěji chápán jako tolerance vůči jiným národům žijícím v sousedství (2, 3), hostům přijíždějícím do naší země (3), možnost dosáhnout pomocí moderních technologií kteréhokoli místa na světě (4), možnost svobodně cestovat a žít v jiných zemích, poznávat svět a komunikovat s lidmi z jiných kultur (5).
(2) I když Kaunas vždy pěstoval litevskou identitu, byl vždy kosmopolitním městem. Dnes je multikulturní. Společenství v něm tvoří národy, které žijí v Litvě z generace na generaci. (https://www.lrytas.lt/bustas/architektura/2023/10/14/news/naujomis-spalvomis-atgime-dar-vienas-daugiaaukstis-piesiniai-turi-prasme-28731818)
(3) Vilnius kosmopolitním městem, a proto jsme usilovali o to, aby tento hotel spojoval současnou eleganci, moderní styl, estetiku, technologie, pohodlí a mimořádnou péči o všechny, kteří vstoupí našimi dveřmi. (https://www.lrytas.lt/stilius/karamele/2023/10/20/news/atsinaujinusio-viesbucio-atidaryme-garsenybiu-desantas-pasirode-ir-n-jagelaviciene-28816780)
(4) Nový veřejný prostor a otevřené kanály pro šíření informací a kultury umožňují stát se kosmopolitou, i když člověk žije třeba v útulně provinčním Panevėžysu. (https://www.delfi.lt/news/ringas/lit/paulius-gritenas-kosmopolitizmas-is-panevezio-provincialumas-is-londono.d?id=84514319)
(5) Posledních 25 let nám přineslo mnoho svobody, kosmopolitismu, o němž bychom si v mládí ani netroufali snít. (https://www.delfi.lt/veidai/zmones/aktualijomis-pasibaisėjusi-d-ibelhauptaitė-prisimine-vaikyste-darosi-baisu-del-to-kas-musu-laukia-72950248)
3.3. Modernost, současnost
V médiích se objevují výroky, z nichž není příliš jasné, s čím je spojován pojem kosmopolitismus, kosmopolitní; někdy se dokonce zdá, že lidé těmto pojmům nerozumějí a že se z nich stávají pouhá módní slova bez jasného významu a konotací.
64
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 12(6) Žinoma, jaunesnė auditorija labiau kosmopolitiška ir atitinka globalaus vartotojo portretą. Tuo tarpu vyresnioji karta vis dar renkasi konservatyvesnius dizaino sprendimus (https://www.vz.lt/rinkodara/2017/05/15/pakuote--tikrasis-raktas-i-pirkejo-krepseli#ixzz8NOpQ1oVc)
(7) Pasak Neringos Antanaitienės, bendrovės produkto vadybininkės, pasirinkta prekių ženklo strategija buvo orientuota į vakarietiškos gyvensenos vartotojus, kad jie naująjį „Horn“ prekių ženklą suvoktų kaip išskirtinį ir kosmopolitišką (https://www.vz.lt/archive/straipsnis/2007/07/30/Prekiu_zenklo_diktatas#ixzz8NOqzzHut)
(8) Šeima yra kosmopolitiška ir mėgsta keisti aplinką, todėl jie pasiryžę leistis į naujo namo statybas, o šią sodybą ateityje galbūt pavyks parduoti. (https://www.lrytas.lt/bustas/pasidaryk-pats/2021/11/13/news/originaliausiu-isrinkto-alytaus-namo-kiemo-seimininkai-nustebino-aplinkai-jie-sk iria-labai-mazai-savodemesio-21341573)
(9) Šiuolaikinis miesto vyras – savimi pasitikintis, kosmopolitiškas, spėjantis tiek į oficialius susitikimus, tiek į meno parodos atidarymą. (https://www.lrytas.lt/stilius/mano-stilius/2012/08/20/news/i-vyru-mada-grizta-tamsiai-raudoni-svarkai-5199070)
V těchto příkladech může být kosmopolitismus synonymem modernosti, současnosti. Tento předpoklad lze vyvodit z toho, že v příkladu 6 je kosmopolitismus představen jako protiklad ke konzervatismu: starší generace je konzervativní, zatímco mladí jsou nejspíše moderní (DLKŽ₈ₑ moderní – „odpovídající dnešním požadavkům a vkusu, novátorský“). Moderního muže (9) lze pravděpodobně označit za současného (LKŽₑ současný – „související s touto dobou“: Někde spěchají chlapci a dívky, kteří jsou elegantně a nápaditě oblečeni v současném stylu), neboť článek dále pojednává o pánské módě. Jako moderní a současnou lze popsat také kosmopolitní rodinu (8) a značku (7).
3.4. Protiklad národní identity a nacionalismu
Ačkoli je národní příslušnost v LKŽ definována jako „příslušnost k nějakému národu, příslušnost k nějakému národu“, z popisu konceptu NÁROD je známo, že národní příslušnost souvisí se vším, co zahrnuje pojem národ: „společenství lidí, které se historicky utvořilo sjednocováním různých kmenů a které má společnou zemi, jazyk, dějiny, hospodářský a kulturní život“ (LKŽₑ). Pojem nacionalismus pouze povyšuje národní příslušnost na vyšší úroveň – „ideologie a politika založená na vyzdvihování velikosti a moci národa, oslavování vlasti a samotného národa“, proto se tyto významové odstíny probírají společně. V níže uvedených příkladech se protiklad kosmopolitismu k národní příslušnosti a nacionalismu projevuje jako
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvio pasaulėvaizdyje
65
Page 13pozitivní i negativní vlastnost. Na jedné straně kosmopolitismus ničí vše, co je národní a nacionalistické (10, 11), na druhé straně toto protikladné vymezení umožňuje vykrystalizovat samotný pojem kosmopolitismu a diskutovat o něm (12); antonyma zdůrazňují také pozitivní vlastnosti kosmopolitismu, protože je spojen se světem, v němž neexistuje segregace (13). Kosmopolitovi nejde ani tak o vytvoření společného státu se všemi jeho atributy, jako spíše o nalezení místa, kde se mu dobře žije (14, 15); globalista usiluje o světovou vládu (15), což znamená, že se rozlišují významy kosmopolity a globalisty; negativně je nyní vnímán nikoli kosmopolita, nýbrž globalista.
(10) Deja, tenka konstatuoti – kuo labiau daromės kosmopolitiški, tuo labiau naikiname savo senąsias, t.y. dvasines vertybes. Tiksliau naikiname tai, kas vis dėlto mus kūrė, formavo mus kaip asmenybes bei palaikė visuomenės dvasinę būklę. (https://www.lrytas.lt/bendraukime/isklausykite/2012/08/05/news/kuo-ir-kam-sian-dien-svarbios-vertybes--5238557)
(11) Kosmopolitismus – zjednodušení vztahu mezi národním státem a křesťanstvím. (https://www.propatria.lt/2016/06/monika-parciauskiene-kosmopolitizmas.html)
(12) Aš manau, kad kosmopolitizmo, kaip kažkokio problema dvelkiančio termino, iškilimas susijęs tik su epocha, kai būtų išryškintas kosmopolitizmo antonimas – tai nacionalizmas, nacionalumas, tautiškumas, etniškumas, t. y. visi sąmoningai suprantami tautiniai bruožai. Tik šitoje įtampoje kosmopolitizmas įgijo kažkokį kvapą ar formą, dėl kurios buvo verta ginčytis ir galvoti apie tai, kad čia yra kokie nors negatyvūs bruožai. (https://www.lrt.lt/naujienos/tavo-lrt/15/20389/lietu-viams-truksta-ir-kosmopolitiskumo-ir-nacionalizmo)
(13) Kosmopolitismus je opakem nacionalismu, šovinismu a patriotismu. Kosmopolitismus vychází z představy, že globalizovaný svět je takový, v němž nejsou „jiní-cizí“: (https://pasauliolietuvis.lt/romualdas-kriauciunas-tai-patriotiz-mas-rupinasi-sav osios-tautos-isilejimu-i-zmonija/)
(14) Kita vertus, kosmopolitizmas anaiptol ne visada reiškiasi kaip idėja. Veikiau tai prisirišimas prie konkrečių vietų, esančių ne savojoje šalyje, o kažkur kitur – kitų miestų, peizažų, šalių ir jų kultūrinio gyvenimo. (https://www.delfi.lt/archive/kosmopolitizmas-ir-tariamos-jo-gresmes.d?id=7569899)
(15) Kosmopolita je člověk, jehož vlastí je celý svět, a především místo, kde se mu dobře žije. Globalista je zastáncem světové vlády. (https://alkas.lt/2022/06/17/m-kundrotas-globalizmas-kosmopolitizmas-ir-nacionalizmas/)
Je třeba věnovat pozornost příkladu 11. Národní stát se pro náboženství skutečně stal výzvou, neboť „[křesťanství] není náboženstvím občanů jednoho státu, nýbrž všech lidí. Křesťanské uctívání Boha nemusí nutně souviset s žádným konkrétním státem; lidé všech států mohou uctívat téhož Boha. Duchovní kosmopolitismus křesťanství se neomezuje na jeden stát, ale zahrnuje celý svět“ (Lahayne 2020). Tak vzniklo napětí mezi církví a národním státem, jež
66
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 14Zmírnit se o to pokoušeli i litevští filozofové. Stasys Šalkauskis tvrdil, že křesťanství je dobrým příkladem kosmopolitismu, protože „zároveň uznává jak vznešené poslání národnosti, tak univerzálně významnou jednotu celého lidstva“ (Šalkauskis 1995: 344). Konflikt byl však zřejmý, a proto se začala hledat náhrada, která by dokázala sjednotit evropské země. Shodli se, že jednotu lze vytvořit ekonomickým faktorem – společným trhem.
3.5. Antihodnota
Kosmopolitismus se stává antihodnotou, když se hovoří o ekonomice a trhu. Ta se označuje jako liberální varianta kosmopolitismu. Právě globální ekonomika stírá hranice mezi státy (16), neboť jí jde pouze o zisk (17), nikoli o duchovní hodnoty. Společný trh se tak namísto sjednocující síly stal novým zdrojem konfliktu.
(16) Politický kosmopolitismus založený na globálním trhu kosmopolitizmas v zásadě popírá veškerou státní zkušenost lidstva: země nemůže patřit nikomu; stát (v případě dnešních Evropanů bychom měli říci sociální stát) nemůže patřit všem, tj. přistěhovalcům; a kulturní identita lidi přirozeně spojuje i rozděluje. (https://www.biciulyste.com/aktualijos/andrius-svarplys-geras-metas-permastyti-europos-vertybes/)
(17) V západním světě je obzvlášť rozšířená takzvaná „liberální“ kosmopolitizmo varianta – jejím hlavním cílem je dosahovat co největšího zisku a volně s ním nakládat. (https://www.tv3.lt/naujiena/lietuva/kestutis-ceponis-kosmopolitizmo-ideologija-ir-jo-ivairiaspalves-atmainos-ii-dalis-n244565)
3.6. Vztah kosmopolitismu a nacionalismu
V mediálních textech se objevují názory, že kosmopolitismus zásadně neodporuje národnímu cítění ani nacionalismu (18), že mezi dvěma protikladnými věcmi existuje rovnováha a že samotný kosmopolitismus je představován jako zájem o osud jiných národů, nikoli jako popírání vlastního (18).
(18) Takže, nevybavuji si přesná slova, Litevcům stále chybí i kosmopolitizmo – tedy pocit, že svět patří každému z nás a že všechno dobré i špatné, co se v něm děje, se týká i nás. Musíme číst texty a zajímat se o to, co se děje v Katalánsku, Washingtonu nebo Alabamě. Musí nás bolet, co se děje nějakým domorodým obyvatelům v amazonské džungli; to je součást kosmopolitismu. To neznamená, že kosmopolitiškumas zásadně odporuje našemu národnímu, nacionalistickému liberalismu. Právě rovnováha těchto dvou věcí je velkou moudrostí a podmínkou jakéhokoli bezrozporného a pozitivního vývoje. Sám sebe nejčastěji označuji za liberálního nacionalistu. (https://sc.bns.lt/view/item/182395)
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvių pasaulėvaizdyje
67
Page 15Zde je třeba upozornit, že podobné myšlenky se objevují i v teoretických pracích. L. Donskis opakovaně tvrdil, že jedním z nejpochybnějších rysů současných teorií globalizace je jejich vyhlášení rozsudku smrti nad nacionalismem a zároveň předčasné objednání smuteční hudby pro národní stát. Je také zřejmé, že ve skutečnosti neexistuje nic jako abstraktní světová či globální identita. Snaha totalitních ideologií a režimů, které je institucionalizovaly, vykonstruovat a násilím zavést takovou všeobecně závaznou globální ideologickou identitu selhala; v reálném světě identita vždy znamená ztotožnění lidí se strukturami kolektivní paměti, cítění a představivosti, které ztělesňují rodný jazyk, primární sociální zkušenost a s ní spojená kultura (Donskis 2002). Současní filozofové hovoří o moderním kosmopolitismu a nacionalismu a tvrdí, že je „spojuje dialektický vztah vzájemné závislosti, jehož trvalou přítomnost ani není třeba zdůvodňovat rafinovanými teoretickými argumenty. Tento vztah je přinejmenším od konce 18. století zjevným empirickým a historickým faktem. Moderní kosmopolitismus a nacionalismus totiž fakticky vznikly současně, tj. v době osvícenství, a od té doby koexistují a navzájem se podporují jako, obrazně řečeno, dvě strany téže mince. Vitalitu obou udržuje dialektický vztah protikladnosti a napětí, který je svazuje“ (Radžvilas 2017: 6). Podle L. Donského se liberální, otevřený a demokratický nacionalismus opírá o původní etiku nacionalismu a ideály všeobecného bratrství lidí, které vznikly v době Jara národů, kdy vlastní nezávislost a svoboda byly neoddělitelné od morálního závazku nebýt lhostejný ke svobodě ostatních národů (Donskis 2002). Proto autor příkladu 18 E. Aleksandravičius vyzývá k tomu, abychom se starali o celý svět, když se děje něco špatného, ale sám sebe označuje za liberálního nacionalistu.
Absolutní kosmopolitismus, jak je definován ve slovnících, je téměř nemožný; snadno lze být kosmopolitou, když má člověk domov a kořeny (19), ledaže by byl ultrakosmopolitou a pohrdal svými kořeny, to je však krajní situace. Kosmopolitismus neničí podstatu národní identity (20); člověk je otevřený rozmanitosti, ale neztrácí spojení se svým národem (21). Pozornost si zaslouží termíny, které v médiích používají nikoli teoretici: ultrakosmopolita, multinacionalita, nacionální kosmopolitismus. Je patrné, že ve vědomí společnosti probíhá nové přehodnocování hodnot a nehodnot; hledají se slova, jimiž lze pojmenovat dnešní světový řád a najít v něm své místo. Současná situace je zatím jakýmsi stavem uprostřed – ani kosmopolitním, ani národním (22).
68
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 16(19) Není pravda, že kosmopolita je člověk bez kořenů a domova. Ultrakosmopolita, který pohrdá svými kořeny, se jím možná stává. Snadno může být kosmopolitou ten, kdo má domov a kořeny: migruj jako pták, po světě cestuj jako Nizozemec, ale vždy můžeš přistát ve svém hnízdě, ať už je spleteno na „stromě“ jakékoli etnické skupiny. (https://www.lrytas.lt/kultura/istorija/2011/03/10/news/nepriklausomuju-kelias-etnokosmopolitizmo-link-5574946)
(20) Kosmopolitickáreinterpretace sebe sama neničí podstatu národní identity, i když bychom hovořili o multinacionalitě, kdy rodiče mají různou národnost, nebo dokonce rasu. Každý může jednoduše respektovat konkrétní vrstvu svého dědictví a kreativně interpretovat sebe i svou identitu. (https://www.lrytas.lt/kultura/istorija/2011/03/10/news/nepriklausomuju-kelias-etnokosmopolitizmo-link-5574946)
(21) Z tohoto hlediska se čistý kosmopolitismus stává nemožným. To by vyžadovalo, aby zmizela možnost ptát se: „Odkud jsi?“ Abstraktní odpověď: „Z Evropy“ (rozuměj: hlásím se k „západním hodnotám“ jako takovým) nic neznamená, protože Evropa je mnohotvárná a multikulturní. Její hodnoty se liší, regiony pěstují vlastní historickou paměť, národní cítění a přesvědčení. Možný je pouze národní kosmopolitismus jako otevřenost vůči rozmanitosti při zachování autentického spojení s vlastním národem. (https://www.lrytas.lt/kultura/istorija/2011/03/10/news/nepriklausomuju-kelias-etnokosmopolitizmo-link-5574946)
(22) Ta bažina, v níž žijeme, ta buranskost (od televizních hvězd až po údajné politiky) nemá ani jedno, ani druhé. Není tu nic národního, ani nic kosmopolitního. (https://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/e-aleksandravicius-lietuviams-truksta-ir-kosmopolitiskumo-ir-nacionalizmo.d?id=61708915)
Strach z kosmopolitismu a globalizace je zřejmě značně přehnaný. Neustále se o nich mluví, buď se hledají všude, nebo se jejich existence snaží popřít. O útoku kosmopolitismu na kulturu se již psalo, ale dále citovaný titulek článku jasně říká, že na dětské kresby vliv nemá (23):
(23) Vaikų piešinių ir pasakų kosmopolitizmas neveikia (https://ve.lt/naujienos/kultura/kulturos-naujienos/vaiku-piesiniu-ir-pasaku-kosmopolitizmas-neveikia-)
Podobné myšlenky nacházíme i ve vědeckých studiích. V. Vitkienė zkoumala kosmopolitní charakter umění a dochází k závěru, že v současném kosmopolitním umění jsou projevy národní identifikace zjevné, protože umění je dnes více než kdy dříve společenské a reflexivní (Vitkienė 2005: 59–64). A. Samalavičius také pochybuje, zda jsou obavy z globalizující se kultury, které pozoruje nejen v publicistice, ale také v akademických textech a na vědeckých konferencích, oprávněné: „V nestabilním, proměnlivém světě ovládaném procesy globalizace paradoxně sílí potřeba zakořenění a identity“ (Samalavičius 2003: 19). Literární badatelka M. Kučinskai-
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvio pasaulėvaizdyje 69
Page 17Autorka analyzovala romány G. Grušaitė, V. Rykštaitė, U. Kaunaitė a Z. Čepaitė vydané v letech 2010–2017. Jak poznamenává, zřetelně je patrné střetávání kosmopolitismu a litevské identity, „...je však velmi pochybné, zda je možné vymazat rodnou identitu. Nejnovější romány G. Grušaitė, V. Rykštaitė a U. Kaunaitė jen potvrzují, že Litevec přece jen touží po své vlasti, zdají se mu o ní sny, chce si zachovat litevské příjmení, a s ním i své kořeny a historii. Není tedy pravda, že mladá generace nechce náležet k žádnému národu a usiluje o to stát se ‚lidmi světa‘, kteří nikdy trvale nežijí na jednom místě (Kučinskaitė 2019: 133).“
Jak spojit dva extrémy – propadnutí kosmopolitismu a obavu, že zničí nejdůležitější hodnoty lidstva –, nejlépe vyjádřil S. Šalkauskis. Podle něj by právě národní vlastenecká výchova měla chránit občany státu jak před jednostranným agresivním nacionalismem, tak před kosmopolitismem lhostejným k hodnotám národa. Vedle národní výchovy je nezbytná také mezinárodní výchova, jejímž cílem jsou solidární a rovnocenné vztahy mezi národy (Šalkauskis 1933).
ZÁVĚRY
Z lexikálních významů a příkladů v lexikografických zdrojích lze vyvodit, že pojem kosmopolitismu zahrnuje pouze negativní vlastnosti. Kosmopolita pohrdá osobitostí vlastního i jiných národů, vlastenectvím, tradicemi, kulturou a národními hodnotami.
Mladí lidé hodnotí kosmopolitismus dvojím způsobem. Někteří studenti tento pojem spojují s tolerancí, sounáležitostí, jednotou a možností poznávat svět; poznávání pak lidi ještě více sbližuje a sjednocuje, takže vzniká jeden společný národ se společným cílem i kulturou. Jiným tento jev vyvolává negativní myšlenky, protože kosmopolitismus je opakem vlastenectví, které souvisí s rodnou zemí a státem.
Na internetových portálech se kosmopolitismus hodnotí rovněž různě: od jednoho extrému, kdy je tento jev hodnocen výhradně negativně, až po hledání kladných aspektů kosmopolitismu a jeho obhajobu. Ti, kdo kosmopolitismus hodnotí kladně, zdůrazňují otevřenost vůči jiným kulturám, toleranci a modernost. Jeho odpůrci jej považují za antivalue, neboť se stírají hranice států i duchovní hodnoty národa. Jiní zase hledají styčné body mezi kosmopolitismem a nacionalismem a tvrdí, že je spojuje dialektický vztah vzájemné závislosti; vzniká tak pojem „liberální nacionalis-
70
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 18ta“, kterému záleží na blahobytu jiných národů, ale neusiluje o odloučení od vlastního národa, země ani rodného místa. Ozývají se hlasy, že strach z kosmopolitismu a globalizace je značně přehnaný a že je pochybné, zda lze rodnou identitu vymazat. Současná situace se zatím nachází někde uprostřed – není ani kosmopolitní, ani národní.
Na základě S-A-T analýzy lze říci, že dnes je kosmopolitismus pro Litevce:
– ideologií protikladnou vlastenectví a národní identitě;
– pohrdáním národními hodnotami;
– sounáležitostí;
– jednotou světa a národů;
– tolerancí;
– otevřeností;
– příslušností ke světu, nikoli ke konkrétnímu místu;
– moderností, současností.
ŠALTINIAI
BLKŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013–2023. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrines-lietuviu-kalbos-zodynas/ [žiūrėta 2023-03-10].
DLKŽe – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (internetinis), vyr. red. S. Keinys, 8-as patais. ir papild. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/.
LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas, 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas.
PMEŽ – Politikos mokslų enciklopedinis žodynas, ats. red. A. Jankauskas, Vilniaus universiteto leidykla, 2007.
TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, redaktorių taryba A. Kaulakienė, S. Keinys, B. Kurkulis, V. Račiūnaitė, V. Žalkauskas, Vilnius: Alma littera, 2013.
VLEe – Visuotinė lietuvių enciklopedija (elektroninis variantas), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Prieiga internete: https://www.vle.lt/ [žiūrėta 2023-04-06].
alkas.lt
biciulyste.com
delfi.lt
lrytas.lt
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvių pasaulėvaizdyje
71
Page 19lrt.lt
pasauliolietuvis.lt
sc.bns.lt
tv3.lt
ve.lt
vz.lt
LITERATŪRA
Delanty Gerard 2006: The Cosmopolitan Imagination: Critical Cosmopolitanism and Social Theory. – The British Journal of Sociology 57(1), 25–47.
Donskis Leonidas 2002: Nacionalizmas ir globalizacija: XXI amžiaus iššūkiai Lietuvai. – Kultūros barai 10(455), 8–15.
Kazlauskas Raimondas 2021: Politiškumo krizė. Individas ir kosmopolis. – Sociologija. Mintis ir veiksmas 2(49), 70–146.
Kučinskaitė Martyna 2019: Tapatybės transformacijos naujausioje lietuvių moterų prozoje. – Oikos: lietuvių migracijos ir diasporos studijos 28, 125–140.
Kuznecovienė Jolanta 2013: Metodologinis nacionalizmas ir naujasis kosmopolitizmas migracijos tyrimuose. – Filosofija. Sociologija 24, 171–178.
Lahayne Holger 2020: Pilietinė religija: Tocqueville’o ar Rousseau’o keliu? Valdžia, Bažnyčia ir pilietinė religija (II). Prieiga internete: https://www.bernardinai.lt/pilietine-religija-tocquevilleo-ar-rousseauo-keliu-valdzia-baznycia-ir-pilietine-religija-ii/ [žiūrėta 2023-12-30].
Niersmans Nancy, Capanova Irena 2016: Różne oblicza kosmopolityzmu. – Obywatelskość 2.0: zaangażowane narracje o obywatelskości młodych mieszkańców Litwy i Polski, pod redakcją Marceliny Jakimowicz i Mateusza Sikory, Bydgoszcz: Oficyna Wydawnicza Epigram, 63–76.
Radžvilas Vytautas 2017: Kelios pastabos postmoderniosios globalizacijos prieštaravimų klausimu. – Logos 93, 6–15.
Rutkovska Kristina, Smetona Marius, Smetonienė Irena 2017: Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
Samalavičius Almantas 2003: Globalizacija, nacionalinė kultūra ir tapatumas. – Kultūrologija 10, 10–20.
Smetonienė Irena, Smetona Marius, Rutkovska Kristina 2019: Kalba. Tauta. Valstybė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
Smetonienė Irena, Smetona Marius, Rutkovska Kristina 2021: Žemė. Motina. Duona, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
Šalkauskis Stasys 1933: Lietuvių tauta ir jos ugdymas, Kaunas: Sakalas.
Šalkauskis Stasys 1995: Raštai 4. Vilnius: Mintis.
72
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 20Šliogeris Arvydas 2011: Lietuviškosios paraštės, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.
Vitkienė Virginija 2005: Patirties įsisąmoninimas arba tautinio identiteto apraiškos šiuolaikinėje Lietuvos dailėje. – Liaudies kultūra 5, 59–65.
Gauta 2024-04-14
Priimta 2024-04-30
MARIUS SMETONA
COSMOPOLITANISM IN THE MODERN LITHUANIAN WORLDVIEW
Summary
Cosmopolitanism is the view that, despite all social, economic, cultural, and political differences, people are members of the same global society. Cosmopolitans believe that the commonality of human nature is more important than differences in social and political life. Cosmopolitanism is linked to globalisation and was mentioned by students as an antonym of patriotism. It defines the external relations between different collective formations, whereas cosmopolitanism refers to an internal change in social and political self-perception.
From Lithuanian lexicographic sources, it is evident that cosmopolitanism negates everything associated with patriotism: traditions, national culture. From the Dictionary of International Words, it is clarified that cosmopolitans not only disregard their own but also the traditions, culture and vital interests of other nations. Examples from the Dictionary of Standard Lithuanian Language (BLKŽ) correlate with the antonyms provided by students and the antonyms described in the introduction: cosmopolitanism is associated with globalization and referred to as the antithesis of national values.
Young people perceive the concept ambiguously: for some, cosmopolitanism is a negative phenomenon because it destroys national values, while for others it is a concept without any negative connotations, showing openness, inclusivity, and respect for other nations and their cultures. In media texts, cosmopolitanism is also unevenly understood, with the axiological image of the concept being closer to the understanding of young people. More precisely, the contemporary Lithuanian perspective on the concept embraces a range from one extreme to the other: from completely negative evaluation to points of contact with nationalism and the search for positive aspects in cosmopolitanism. Thus, the concept no longer corresponds to dictionary definitions.
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvio pasaulėvaizdyje
73
Page 21Based on the S-A-T analysis, it can be concluded that cosmopolitanism for Lithuanians today means:
– an ideology opposite to patriotism, nationalism;
– contempt for the values of nations;
– community;
– unity of the world, nations;
– tolerance;
– openness;
– belonging to the world, not to a particular place;
– modernity, contemporaneity.
KEYWORDS: cosmopolitanism, cosmopolitan, patriot, homeland, culture, community, value.
MARIUS SMETONA
Vilniaus universitetas Lietuvių kalbos katedra Universiteto g. 5, Vilnius
[email protected]
MARIUS SMETONA
KOSMOPOLITIZMAS ŠIUOLAIKINIO LIETUVIO PASAULĖVAIZDYJE
Santrauka
Kosmopolitizmas – tai požiūris, kad, nepaisant visų socialinių, ekonominių, kultūrinių ir politinių skirtumų, žmonės yra tos pačios pasaulinės visuomenės nariai. Kosmopolitai mano, kad žmonių prigimties bendrumas yra daug svarbiau negu visuomeninio ir politinio gyvenimo skirtumai. Kosmopolitizmas susijęs su globalizacija, todėl kaip patriotizmo antonimą ją paminėjo ir studentai. Ji apibrėžia išorinius įvairių kolektyvinių darinių ryšius, kosmopolitizmas – vidinę socialinės ir politinės savivokos kaitą.
Iš lietuviškų leksikografijos šaltinių reikšmių matyti, kad kosmopolitizmas neigia viską, kas siejama su patriotizmu: tradicijas, nacionalinę kultūrą. O iš TŽŽ išaiškėja, kad kosmopolitas niekina ne tik savo, bet ir kitų tautų tradicijas, kultūrą, gyvybinius interesus. BLKŽ pavyzdžiai koreliuoja su studentų teiktais antonimais ir įvade aprašytais antonimais – kosmopolitizmas susijęs su globalizacija ir yra tautinių vertybių antipodas.
74
BENDRINĖ KALBA | 97
Page 22Jaunimas sąvoką supranta nevienareikšmiškai – vieniems kosmopolitizmas yra neigiamas reiškinys, nes naikina tautines vertybes, kitiems tai nieko neigiamo neturinti sąvoka, rodanti atvirumą, bendrumą ir pagarbą kitoms tautoms, jų kultūroms.
Medijų tekstuose kosmopolitizmas taip pat suprantamas nevienodai, sąvokos aksiologinis vaizdas artimesnis jaunimo sampratai. Tiksliau būtų galima apibūdinti, kad šiuolaikinio lietuvio požiūris į sąvoką apima amplitudę nuo vieno kraštutinumo iki kito: nuo visiškai neigiamo vertinimo iki sąlyčio taškų su nacionalizmu ir teigiamų kosmopolitizmo aspektų ieškojimo. Taigi sąvokos samprata nebeatitinka žodynų definicijų.
Remiantis S-A-T analize galima teigti, kad šiandien kosmopolitizmas lietuviams yra:
– priešinga patriotizmui, tautiškumui ideologija;
– tautinių vertybių niekinimas;
– bendrystė;
– pasaulio, tautų vienybė;
– tolerancija;
– atvirumas;
– priklausymas pasauliui, ne konkrečiai vietai;
– modernumas, šiuolaikiškumas.
ESMINIAI ŽODŽIAI: kosmopolitizmas, kosmopolitas, patriotas, tėvynė, kultūra, bendrystė, vertybė.
MARIUS SMETONA
Vilniaus universitetas
Lietuvių kalbos katedra
Universiteto g. 5, Vilnius
[email protected]
MARIUS SMETONA. Kosmopolitizmas šiuolaikinio lietuvių pasaulėvaizdyje
75
