LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXVII (1988)

LIETUVIŲ KALBA IR BILINGVIZMAS

KAZIMIERAS EIGMINAS

PŘÍJMENÍ Z OKOLÍ GERVĖČIAI¹

Příjmení obyvatel Gervėčiai z hlediska sémantiky rozdělujeme do dvou skupin: osobní a přezdívková. Při zkoumání původu a významu příjmení z obou těchto skupin a při snaze vyzdvihnout slovotvorné prvky je dále rozdělujeme na menší podskupiny.

Osobní příjmení. Naše osobní příjmení pocházejí ze starých pohanských litevských jmen a z křesťanských jmen, která se rozšířila po přijetí křesťanství v Litvě. Tato křesťanská jména pocházejí především z hebrejštiny, staré řečtiny, latiny, germánských jazyků a dalších jazyků.

Osobní příjmení odvozená od litevských pohanských jmen. Osobních příjmení obyvatel Gervėčiai odvozených od nejstarších dvousložkových litevských jmen je poměrně málo. Jsou to: Atminis: lit. at+min- (srov. atminti, atmintis. Būga, 1958, p. 223, Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 119); Būtvilà: lit. but- (srov. būtas „dům“, būti) + vil- (srov. viltis „doufat“) (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 66, 152); Ūlvinas: lit. ul-+vin- „příčina, vina“ (srov. vaina „příčina“) (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 152).

V okolí Gervėčiai nebyla nalezena žádná příjmení odvozená od starých litevských jednosložkových jmen a jejich zkrácených podob.

Několik příjmení je odvozeno pomocí přípon od starých litevských jmen, například Mileišis: lit. mil- (srov. pa-milti) + eišis, nebo odvozeniny od patronymických zdrobňujících a mazlivých přípon: Giedraitis a jeho dzūkijská varianta Giedraičius: lit. giedr- (srov. giedras) (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 89) + -aitis; Radžiūlis (nářeční dzūkijská podoba Radžiulis): lit. rad- (srov. rādo) (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 128) + -iulis (dj > dž > dz).

Osobní příjmení odvozená od křesťanských jmen. Několik příjmení obyvatel Gervėčiai pochází přímo z křesťanských jmen, bez jakýchkoli slovotvorných prvků. Většinou jde o různé varianty křestních jmen.

Od jména řeckého původu Aleksandras se vyskytují následující příjmení odvozená od zkrácených podob, které se nejčastěji objevují ve slovanských jazycích: Aliòchna (srov. bělorus. Алёхна), Aliòksa (srov. bělorus. Алёкса), Aliòkša (srov. bělorus. Алекша, Олекша), Aliòcha (srov. bělorus. Алёха). Od jména římského původu Emilijonas (lat. Aemilianus; Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 79) se v Gervėčiai vyskytuje příjmení Amilionas.

¹ Příjmení zaznamenala Marytė Razmukaitė; jejich seznam doplnili Kazimieras Eigminas, Julius Šalkauskas, Aloyzas Vidugiris a Angelė Žalalytė.

5°

67

Příjmení Jefremas pochází z pravoslavného křestního jména Ефрем, zatímco Jeŕmakas pochází z pravoslavného křestního jména Ермолай, respektive z jeho hovorové varianty Ермак.

Příjmení Jeraminas by podle našeho názoru mohlo být variantou polatinštěného řeckého jména Hieronymus (srov. pol. Jaromin || Hieronim), zatímco Zidòras je variantou křesťanského polatinštěného řeckého jména Izidorius, které se v litevských nářečích vyskytuje poměrně často.

Několik příjmení z okolí Gervėčiai představuje zkrácené podoby křesťanských jmen: Bazỹs je zkrácenou podobou polatinštěného řeckého jména Bazilijus (Bazilius) (srov. pol. Bazyli); Jõčius je zkráceninou jména Jaci̇̃ntas, které je variantou jména Hiacìntas (pocházejícího z polatinštěného Hyacinthus, gr. Hyákinthos) (srov. pol. Jac, Jacek, bělorus. Яцко, Яцук, Яц); Jõčas má podle našeho názoru stejný původ jako Jõčius; Mikìsas pochází z jména Mikalõjus (srov. pol. Mikłaś, bělorus. Міклаш, Міхлік), Miklùšà pochází z jména Mikalõjus (srov. pol. Miktoszek); Mìziejùs pochází ze jména Michailas (srov. bělorus. Міц, Міс, litevské příjmení Misius). Ramỹs || Remỹs || Remis || Rėmis by mohlo být zkrácenou podobou křestního jména Jeremijas (srov. pol. Remiaz z Jeremiasz). Variantu Ramỹs by bylo možné považovat za zkrácenou podobu delšího jména nebo ji odvozovat přímo z litevského ramùs ‚klidný‘. Tento předpoklad však není spolehlivý, protože Ramỹs se střídá s podobami Remỹs || Remis || Rėmis. Je pravda, že některé varianty mohou být pouze výsledkem rozdílného pravopisu.

Juškà yra krikštavardžio Юрий trumpinys: brus. Юшка, Юшко (Бірыла, 1966, c. 56); Lukšà — krikštavardžio Lùkas trumpinys (plg. brus. Лукаш, Лука, lenk. Łukasz (Бірыла, 1966, c. 110); mat Baltarusijoje įsigalėjo bažnytinė slavų kalbos forma Лука iš lenk. Lukasz (Бірыла, 1966, c. 110). Pavardę Lukšà galima sieti ir su mūsų bendriniu žodžiu lùkšas „nulinkusiomis ausimis; žioplys, ištižėlis“. Mockà — krikštavardžio Motiejus trumpinys (plg. brus. Мацко, Матвей, lenk. Maciewicz, Maciej) (Бірыла, 1966, c. 117); Sáukà — Sava || Savẽlijus trumpinys (plg. brus. Саўка, Савелій Бірыла, 1966, c. 142), lenk. Saw-czyk, Saw-icki, Sawa (Bystrón, 1936, p. 275), rus. Савицкий (Петровский, 1966, c. 351). Bet galima sieti ir su veiksmaž. šaukti „tęsiamu balsu šaukti“.

Původ příjmení Valeikà a jeho variant Veleikà, Valaikà, Velaikà, Vėlaikà není zcela jasný. Kmen pravděpodobně pochází ze zkrácených podob jmen Valys, Valius, která vznikla z jmen latinského původu Valentinas, Valėrijus aj.

V okolí Gervėčiai se vyskytuje poměrně mnoho příjmení odvozených od křestních jmen pomocí zdrobňujících a familiárních patronymických přípon.

Odvozeninou s příponou -aitis je Bazáitis, od jména Bazỹs; Česnáitis (běloruská podoba Часноў) pochází ze jmen Čėsius, Česỹs (zkrácená podoba jména Čėslovas, srov. pol. Czesław); Ilijáitis (|| Ilijõitis) pochází z pravoslavného křestního jména Ilija; Jackáitis pochází ze jména Jacka (zkrácená podoba křestního jména Jokūbas, srov. bělorus. Яцько, Яць, pol. Jacek, Jack-owski); Jurkáitis (běloruská podoba Юркой pochází ze jména Júrka, zkrácené podoby křestního jména Jūrijus (srov. bělorus. Юрко, rus. Юрка); Lukáitis (|| Lukõitis) pochází ze jména Lùkas; Marcin káitis — Marciñkus (pocházejícího z křestního jména Martýnas; lat. Martīnus < z lat. Martius; Mars „Mars“ (Kuzavinis, Savukynas, 1971, p. 116), srov. bělorus. Марции, Марцинкой, Марцінкевіч, pol. Marcinek, Marcink-iewicz, Marcink-owski); Matuláitis (|| Matulõitis, běloruská podoba Матулоў pochází ze jména Matùlis, varianty křestního jména Motiejus); Pacáitis pochází ze jména Pãcas (zkrácená podoba křestního jména Игнатий; srov. bělorus. Пац (Бірыла, 1966,

68

s. 90); není jasné, zda Vilōitis (*Vilāitis) pochází ze jména Vilius (zkrácené podoby litevských jmen Vilmantas, Viltautas apod.), nebo ze jména Vilius (zkrácené podoby německého Wilhelm).

V okolí Gervėčiai byla nalezena pouze jediná odvozenina s patronymickou příponou -ūnas: Morkūnas, jehož běloruskou podobou je Маркун; pochází z křestního jména Mōrkus.

Několik příjmení je odvozeno pomocí přípony -ulis: Augulis pochází ze jména Aūgus (zkráceniny křestních jmen Augūstas, Augūstalis), Janulis z křestního jména Jōnas (srov. bělorus. Ян, pol. Jan); Paliulis by mohlo pocházet ze jména Palys (zkrácené podoby jména Palemōnas, které vzniklo z polatinštěného řeckého Palaimōn); Vaičiulis pochází ze jména Vaičius [zkrácené podoby starého slovanského jména Vaitiekus (bělorus. Войтех, pol. Wojciech)].

Vyskytují se také dvě odvozeniny s příponami -elis, -elė: Petrėlis pochází z křestního jména Pētras, Mackelė (|| Mackelė) ze jména Mōckas (zkrácené podoby křestního jména Motiejus, srov. bělorus. Мацько, Мацько).

S příponou -ikas se vyskytuje pouze jedno příjmení: Pētrikas (|| Pētrikas), odvozené od křestního jména Pētras (srov. rus. Петрик, bělorus. Петрок, pol. Pietrzyk).

Odvozeninou s příponou -utis je příjmení Damūtis s nářeční dzūkijskou variantou Damūcis (běloruská podoba Дамурь); pochází ze jména Dōmas (pravděpodobně zkrácené podoby křestního jména Dominykas || Domininkas).

Poměrně mnoho příjmení z okolí Gervėčiai je odvozeno od křesťanských jmen pomocí slovanských přípon:

S příponami -avičius, -evičius: Adamāvičius (|| běloruská podoba Адамович (Бірьіла, 1966, c. 22); srov. bělorus. Адам, pol. Adam; Bagdonāvičius (srov. bělorus. Багдан, pol. Bogdan, což je pravděpodobně kalk z řeckého Theodosius: řeck. Theos „bůh“ a dotos „dar“ (LPŽ, 1985, p. 154); Baltrukāvičius pochází ze jména Baltrus (zkrácené podoby jména Baltramiejus) a má zdvojenou patronymickou příponu: litevskou -ukas a slovanskou -avičius; Bazāvičius (|| Bazēvičius) pochází ze jména Bazys; Brazāvičius (|| Brazevičius) ze jména Brazys (zkrácené podoby jména Ambraziejus); Česnāvičius (uvedena běloruská podoba Часнович) pochází ze jmen Česys || Česus, zkrácených podob jména Česlovas; Grigarāvičius pochází ze jména Grigorijus (srov. bělorus. Грыгор); Janāvičius (srov. bělorus. Ян, pol. Jan); Jankāvičius (srov. bělorus. Янка, Янко, pol. Jankiewicz, bělorus. Янкович); Jančēvičius (srov. bělorus. Янцевич: Иоанн); Kasandrāvičius (běloruská podoba Касандрович); Aleksandravičius: Aleksandrovīčius pochází ze jména Aleksandras (LPŽ, 1985, p. 937); Laurināvičius (|| Laurynāvičius) pochází ze jména Laurynas; Petrāvičius (|| Petrevičius): Pētras; Steponāvičius: Stēponas; Urbonāvičius (|| Urbanāvičius): Ūrbonas; Ustināvičius (běloruská podoba Устынович; srov. hovorové ruské Устин < Юстин); Valansāvičius (srov. pol. Wotąsiewicz, od jména Walenty); Andriuškēvičius [srov. běloruské varianty Андрушкевич: Андрей (Бірьіла, 1966, c. 29), pol. Andruszkiewicz: Andrzej (Bystron, 1936, p. 266)]; Grinēvičius (srov. bělorus. Грыневич: Григорий (Бірьіла, 1966, c. 55), pol. Hryniewicz: Grzegorz); Havrilkēvičius (běloruská podoba Гаўрылкевіч (Гаўрылкевич); srov. běloruská zdrobnělá podoba Гаўрылка od Гаврила); Habrukēvičius (běloruská podoba Габрукевич: Габрук, Гаврила); Ivaškēvičius | běloruská podoba Івашкевич: Иван (Бірьіла, 1966, c. 86); pol. Iwaszkiewicz: bělorus. Іваш, Івашка; Juknēvičius: Juknà (pol. Juchna, Juchno: Juryj, Jurij); Juodžēvičius (s fonetickými variantami: Jedžēvičius, Jadžēvičius; běloruská podoba Юдзевич); Juodz- někdy může pocházet z Юда (Бірьіла, 1966, c. 22), ale také z litevského kořene Juod-; Marcinķēvičius (srov. pol.

69

Marcin, Marčinėk, Marcinkiewicz, bělorus. Марцін); Petkevičius (srov. bělorus. Пяткевіч, Пятко); Rinkēvičius (běloruská podoba Рынкевич, srov. zdrobnělou podobu jména Рыма Рымка a z ní vytvořené příjmení s patronymickou příponou Рымкевич); Sienkevičius (běloruská podoba Сенкевич, srov. Сёмка, Сень, Сенка, Сенko, Сенько, pocházející ze jména Simeon); Stankēvičius (srov. bělorus. Станко, Станько, pocházející ze jména Станислав, pol. Stanieк, Stankiewicz – ze jména Stanisław); Tunkelēvičius (běloruská podoba Тункелевич, bělorus. Томка (?), pocházející ze jména Томас, rus. Томка – ze jména Том). Toto příjmení má dvě přípony: litevskou -elis a slovanskou -evičius. Vaitkēvičius (srov. podobu jména Vaitiekus rus. Войтко, Войтка – ze jména Войтех, pol. Wojtek, příjmení Wojtkiewicz – ze jména Wojciech).

S příponou -(i)auskas: Petkāuskas (srov. bělorus. Петко, Петько – ze jména Петр); Petrāuskas (srov. bělorus. Пятроўскі, pol. Petrowski); Stakauskas (srov. bělorus. Стах, Стахій, příjmení Стахоўскі – ze jména Стахій); Vitkauskas (srov. bělorus. Вітка, Вітко, litev. Vitkus ze jména But, pol. Wit).

Jанčiauškas (baltarusiška forma Янчэўскі: Іоанн (Бірыла, 1966, c. 87); plg. lenk. Janczewski, Janczowski: Janczak, Janczyk, Janczyk – iš Jan, brus. Янчук, Янчык – iš Іоанн); Tamašiauskas (plg. lenk. Tomaszewski: Tomasz); Vasiliauskas (baltarusiška forma Васілеўскі; plg. brus. Васіль – iš Василий); Zacharauskas (plg. brus. Захария).

S příponami -eckas, -ickas: Janēckas (běloruská podoba Янецкі, srov. pol. Janecki: Jan, bělorus. Ян); Jakovickas (srov. pol. Jakowicki: Jakub, bělorus. Якавіцкі: Иаков, Яков); Savickas || Savickis (srov. bělorus. Сава, Савенка, Савеня; pol. Sawicki se spojuje se jménem Sawa).

Přezdívková příjmení. Přezdívkových příjmení obyvatel Gervėčiai je mnoho. Dělí se do několika sémantických skupin.

Etnonymická příjmení. V okolí Gervėčiai jich bylo zaznamenáno několik. Od etnonyma gūdas se litevskými a slovanskými patronymickými příponami vznikla tato příjmení: Gudaitis, Gudauskas, Gudinskas (zaznamenána jsou pouze ženská příjmení: Gudinskaitė ir Gudinskienė), s nářeční dzūkijskou variantou Gudzińskas (|| Gudzinskas) a běloruskou podobou Гудзінскі.

Příjmení označující řemeslo, různé funkce, společenské postavení či určitou skupinu lidí. Takových příjmení je v těchto krajích rovněž málo: Karadys (|| Karadis; srov. kárudas); Kareivis (zaznamenána podoba s nelitevskou koncovkou Kareivy; Kare iwo; srov. kareivis); Kazōkas (srov. kazōkas); Slūžulis (|| běloruská varianta Slūželi; srov. slūžyti); Šaulys (srov. šaulys); Ulōnas (srov. ulōnas).

Živočišná příjmení. Těchto příjmení je zde více. Vyskytují se jak v podobě holých kmenů, tak jako odvozeniny s příponami. Například: Avienis (uvedena běloruská podoba Авен?; srov. avis); Kiškėlis (srov. kiškis); Kurmėlis (srov. kūrmis); Meškà (na hřbitově v Gervėčiai zaznamenáno nejspíš chybně jako Meska; srov. meškà); Meškys (|| Meškis, Miesz kis; srov. meškà); Vilkas (srov. vilkas); Būblys (srov. būblȳs), Bublēvičius; Gaigalas (na hřbitově v Gervėčiai zaznamenán pouze tvar množného čísla Gaigalai; srov. gaigalas); Kikilis (srov. kikilis); odvozeniny od kořene gulbė: Gulbināvičius, Gulbinskis (zaznamenáno Gulbinskij), Gulbickis (zaznamenáno Gulbickij); Paukštienė (srov. paukštis).

70

Příjmení označující různé tělesné nedostatky a vady. V této skupině byla zaznamenána tato příjmení: Bukelis (srov. būkas); Kairys (srov. kairys); Mažeika (srov. mažas); Maknočius² (srov. maknoti); Miklys (srov. miklus); Mikna (srov. mikseti, také Mikna slovanské, srov. bělorus. Mixna, Mixnevič); Pūiša (srov. pūiša); Pukšta || Pūkštas (srov. pūkš, pūkšti); Pliauga (srov. pliaugoti); Šėmis || Šėmys (srov. šėmus, šėmis); Tridūlis (srov. triesti).

Příjmení označující různé věci, jejich vlastnosti, charakteristiky apod. Kūlys (srov. kūlys); Kuolaitis (srov. kuolas); Reketys || Rekėtis || nář. dzūk. Rekėkis (srov. rekėtis, reketys); Statinis (srov. status, statinis); Šukelis (srov. šukė).

Přezdívková příjmení označující různé vlastnosti. Gražulis (|| Gražūl, srov. gražus); Glaudėlis (srov. glaustis, glaudūs); Raudonovičius (běloruská podoba Paўdонаві, srov. raudonas); Skirūtis || Škirūtis (srov. skirti); Trepšys (srov. trepšėti?).

Přezdívková příjmení ne­litevského původu. V okolí Gervėčiai je takových příjmení poměrně mnoho. Většina z nich jsou odvozeniny s příponami.

S příponou -ka: Apriškė; Buckà (|| Bùcka), Bucko (zařadíme sem i Bùckus, srov. bělorus. Будзька, Будзько, Буцько: дз > ц); Gluska, srov. rus. Глушко, Глушок; Kaharka, Kocharko; Kučka (do této skupiny zařadíme i Kùckus; srov. bělorus. Куць, Куцько); Meleszka (srov. pol. Meleszko); Mereška (srov. pol. Mereszka); Palaika; Popka (srov. bělorus. Папко, Попка, rus. Попко); Rožko (srov. bělorus. Рожка, Рожко); Skurka (srov. Скурка, Скурко).

S příponou -yčius: Babičius (srov. bělorus. Бабіч).

S příponami -avičius, -evičius: Šafranovičius; Černušėvičius (běloruská podoba Чарнушэвіч, srov. bělorus. Чарнушевич); Subatkėvičius (|| Subotkėvičius; srov. bělorus. Субаткевич); Šaškevičius (srov. bělorus. Шашкевич).

S příponou -auskas: Astrauskas (běloruská podoba Астроўскі, srov. pol. Ostrowski, rus. Островский); Baranauskas (běloruská podoba Бараноўскі; srov. pol. Baranowski, bělorus. Бараноўскі, rus. Барановский); Barauskas (srov. pol. Barowski); Barkauskas (srov. pol. Barkowski, Borkowski); Bučiauskas; Chmieliauskas (srov. pol. Chmielewski, bělorus. Хмялеўскі, rus. Хмелевский); Čaikauskas (srov. pol. Czajkowski, bělorus. Чайкоўскі, rus. Чайковский); Čiulauškas (běloruská podoba Чулоўскі; Dambrauskas (srov. pol. Dąbrowski); Jarauskas (běloruská podoba Яроўскі); Kalinauskas (srov. bělorus. Каліноўскі, rus. Калиновский, pol. Kalinowski); Katkauskas (srov. bělorus. Хаткоўскі, pol. Kotkowski; Kavaliauskas (srov. bělorus. Кавалеўскі, rus. Ковалевский, pol. Kowalewski); Kazlauskas (srov. bělorus. Казлоўскі, rus. Козловский, pol. Kozłowski); Koženiauskas || Kaženiauskas (srov. bělorus. Казаневецкі, pol. korzeń); Kulikauskas (srov. bělorus. Кулікоўскі, rus. Куликовский; pol. Kulikowski); Labačiauskas (srov. bělorus. Лабачэўскі, rus. Лобачевский); Lisauskas (srov. bělorus. Лісоўскі, Malinauskas (srov. bělorus. Малноўскі, rus. Малиновский, pol. Malinowski); Mankauskas (srov. bělorus. Манкоўскі, pol. Mankowski); Mlinkauskas (srov. bělorus. Млынкоўскі); Sadauskas (srov. bělorus. Садоўскі, rus. Садовский, pol. Sadowski); Saikauskas (srov. bělorus. Сайкоўскі, Šab-

¹ Toto příjmení je pravděpodobně slovanského původu (viz str. 62 a násl. tohoto vydání). – Red.

71

lauškas (srov. bělorus. Шаблоўскі); Šalauškas (srov. bělorus. Шалойскі); Zdanaūskas (srov. bělorus. Здан, pol. Zdanowski, Żdanowski).

S příponou -ickas: Katkavickas (zaznamenáno pouze ženské příjmení s dvojitou příponou Katkavickaitė; srov. bělorus. Хадко, Хадкевич); Muchnickas (zazn. Muchnickaja?); Sinickas (srov. bělorus. Сініцкі, rus. Синицкий, pol. Sinicki); Žimnickas || Zimnickis (srov. bělorus. Зімніцкі, rus. Зимницкий).

S příponou -eckas: Paneckas (srov. bělorus. Пана仔ька); Zalėckas / srov. bělorus. Залецкі, pol. Zaleski (z Zalesia) /.

S příponou -ockis: Zablòckis (srov. bělorus. Заблоцкі, pol. Zablocki).

S příponou -skis: Lipskis (srov. bělorus. Лінскі, rus. Липский, pol. Lipski).

S příponami -inskas, -inskis: Bučinskas || Bučinskis (srov. bělorus. Бучынскі); Ripinskas (běloruská podoba Рыпінскі) / Ripìnskas; Rudzinskis || Rudzińskas (srov. bělorus. Рудзінскі, rus. Рудзинский); / Rusińskas (srov. bělorus. Русінскі); Sečinskas (běloruská podoba Сячынскі || Siečynskas (zazn. Siečynska) || Sičińskas || Sečinskas (srov. bělorus. Шыць, Шыцік, Шыцікаў).

S příponou -onskis: Polònskis (běloruská podoba Палонскі).

S příponou -uckas: Prauluckas (běloruská podoba Праулучкі).

К. ЭЙГМИНАС

PŘÍJMENÍ V OKOLÍ GERVĚČIAI (GERVĚTY)

Shrnutí

Článek se zkoumá příjmení z okolí Gervėčiai (Gervěty) ze sémantického hlediska. Příjmení se dělí do dvou velkých skupin: příjmení osobního původu a příjmení vzniklá z přezdívek. Při analýze původu a významu příjmení těchto dvou skupin se příjmení dále člení do menších skupin podle jejich slovotvorných prvků.

K. EIGMINAS

PŘÍJMENÍ V JAZYKOVÉ OBLASTI GERVĖČIAI

Shrnutí

V článku jsou příjmení z jazykové oblasti Gervėčiai zkoumána a charakterizována ze sémantického hlediska. V této souvislosti se příjmení podle původu dělí do dvou velkých skupin: na příjmení odvozená od osobních jmen a příjmení odvozená od přezdívek. Tyto dvě skupiny se při zkoumání původu a významu příjmení dále člení do menších skupin, aby byly znázorněny slovotvorné prvky.

LITERATŪRA

Bystron. Nazwiska polskie. Lwów-Warszawa, 1936.

Būga K. Rinktiniai raštai. V., 1958. T. 1.

Kuzavinis K., Savukynas B. Lietuvių vardų etimologinis žodynas // Vardai ir žodžiai. V., 1971. Lietuvių pavardžių žodynas. A-K. V., 1985 (LPŽ).

Бирила М. Б. Беларуская антрапанімія. Мінск, 1966.

Петровский И. А. Словарь русских личных имен. М., 1966.

72