AGNĖ ČEPAITIENĖ

L i t e v s k ý j a z y k o v ý ú s t a v

V ě d e c k é o b o r y: geolingvistika, dialektologie, sociolingvistika, rysy mluvené litevštiny.

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM DIFERENCIÁLNÍCH NÁŘEČNÍCH ZNAKŮ: PŘÍPAD VÝCHODNÍCH AUKŠTAITŮ Z PANEĖVEŽYSU A ŠIRVINTOS

Kvantitativní výzkum diferenciálních nářečních rysů: případ východních Aukštaitů z Panevėžysu a Širvintos

A N O T A C E

Článek poprvé využívá kvantitativní metody dialektometrie ke zkoumání litevských nářečí. Kvantitativním vyhodnocením rozlišovacích rysů podnářečí východních Aukštaitů z Panevėžysu a Širvintos je cílem určit nářeční příslušnost bodů Litevského jazykového atlasu (LKA) – Stum̃briškio (171), Šilų (338), Kavársko (340), Taujenų (374), Vidiškių (375 a), Dėltuvos (409), Jakūtiškių (446), Pabaisko (475), Mančiūšėnų (500), Čiobiškio (520).

Výzkumný materiál tvoří 12 hodin zvukových záznamů z oblastí panevėžišského a širvintišského nářečí. Vybrané rozlišovací nářeční rysy jsou analyzovány pomocí počítačového programu Gabmap, vytvořeného na základě metod dialektometrie a určeného ke zkoumání jazykové (a geografické) variability. Na základě fonetických přepisů slov se v něm vypočítává Levenshteinova vzdálenost mezi body LKA, provádějí se statistické výpočty a určují se diferenciální nářeční rysy panevėžišského a širvintišského nářečí.

Získané výsledky umožňují konstatovat, že tradiční nářeční rysy panevėžišského a širvintišského nářečí se shodují z jazykového i jazykově-geografického hlediska. Statisticky shodné nářeční rysy se častěji používají nikoli v bodech LKA náležejících témuž podnářečí, nýbrž v sídlech jednotlivých zkoumaných podnářečí. Zjištěné možné rozlišovací rysy klastrovaných zkoumaných bodů LKA jsou společné oběma podnářečím a statisticky dokládají podobnost panevėžišského a širvintišského nářečí.

Straipsniai / Articles

143

AGNĖ ČEPAITIENĖ

KLÍČOVÁ SLOVA: východní aukštaitští panevėžiškiai, východní aukštaitští širvintiškiai, diferenciální nářeční rysy, dialektometrie.

ANOTACE

Článek představuje první využití kvantitativních metod dialektometrie při analýze litevských nářečí. Po kvantifikaci diferenciálních rysů podnářečí východních aukštaitů panevėžiškiai a širvintiškiai je jeho cílem určit nářeční příslušnost analyzovaných lokalit Litevského jazykového atlasu (LLA) – Stum̃briškis (171), Šilai (338), Kavárskas (340), Taujénai (374), Vìdiškiai (375 a), Déltuva (409), Jakūtiškiai (446), Pabáiskas (475), Mančiūšénai (500), Čiõbiškis (520).

Výzkumný materiál tvoří 12 hodin zvukových nahrávek východních aukštaitů panevėžiškiai a širvintiškiai. Vybrané diferenciální nářeční rysy jsou analyzovány webovou aplikací Gabmap, která vychází z metod dialektometrie. Je určena k výzkumu jazykové (a geografické) variability. Na základě fonetických přepisů slov se vypočítává Levenshteinova vzdálenost mezi lokalitami LLA, provádějí se statistické výpočty a určují se diferenciální nářeční rysy východních aukštaitů panevėžiškiai a širvintiškiai.

Výsledky naznačují, že nářeční rysy tradičních východních aukštaitů panevėžiškiai a širvintiškiai se shodují z jazykového i jazykovězeměpisného hlediska. Statisticky shodné nářeční rysy se často neužívají ve stejných lokalitách podnářečí LLA, ale v sídlech obývaných mluvčími jednotlivých zkoumaných podnářečí. Potenciální diferenciální rysy analyzovaných lokalit LLA seskupených do shluků jsou společné oběma podnářečím a statisticky dokládají podobnost východních aukštaitů panevėžiškiai a širvintiškiai.

KLÍČOVÁ SLOVA: východní aukštaitští panevėžiškiai, východní aukštaitští širvintiškiai, diferenciální nářeční rysy, dialektometrie.

1. ÚVOD

O vztahu mezi východními aukštaitskými panevėžiškiai a širvintiškiai se neustále diskutuje: panují neshody ohledně kritérií jejich rozlišení, hranic podnářečí a příslušnosti lokalit Kavárskas a Vìdiškiai v Litevském jazykovém atlasu (LKA)¹ k panevėžiškiai,

¹ LKA 1977; 1982; 1991.

144

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferenciacinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

širvintiškým nebo anykšténům (srov. hranice panevėžiškiů a širvintiškiů podle výzkumů provedených v různých obdobích na obr. 1 a 2)².

¹ PAV. Širvintiškiams priskiriami tiriamieji LKA punktai pagal Aliūkaitė ir kt. 2014: 183³

² Žr. Urbanavičiūtė-Markevičienė 1994: 85–87; Markevičienė, Markevičius 1995: 69–72; Zinkevičius 1997: 237–241; Markevičienė 1999: 18–20; Markevičius 2002: 101–105; Markevičienė ir kt. 2009: 11–56. Markevičienė ir kt. 2009 žr. ir apie iki šiol atliktus širvintiškių tyrimus, o panevėžiškių tyrimų literatūros sąrašą žr. Pukevičiūtė 2014: 175–195.

³ Remiamasi LKA 1977: žemėlapis Nr. 1.

Straipsniai / Articles

145

AGNĖ ČEPAITIENĖ

2 PAV. Širvintiškiams priskiriami tiriamieji LKA punktai pagal Markevičienę ir kt. 2009: 24

146

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferenciacinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

Tento článek poprvé využívá metody dialektometrie⁴ ke zkoumání litevských nářečí⁵ a zabývá se 12 hodinami zvukových záznamů⁶ pořízených na konci 20. a na začátku 21. století v 10 bodech LKA: 6 panevėžiškijských (Stumbriškis (171), Šilai (338), Kavarskas (340), Taujėnai (374), Kunigiškiai (409)⁷, Jakūtiškiai (446)), 1 anykšténský (Vidiškiai (375 a)) a 3 širvintiškijské (Pabaiskas (475), Mančiūšėnai (500), Čiobiškis (520)) (viz obr. 3).

Cílem článku je kvantitativně vyhodnotit rozlišovací rysy podnářečí panevėžiškijského a širvintiškijského a určit nářeční příslušnost zkoumaných bodů LKA. Tím se ověří také podobnost bodů LKA Kavarskas a Vidiškiai s oblastmi panevėžiškijského nebo širvintiškijského nářečí. Předmětem jsou rozlišovací nářeční rysy panevėžiškijského a širvintiškijského.

Panevėžiškijské nářečí je považováno za největší a nejsilnější podnářečí východních aukštaitských nářečí, a lze tedy předpokládat, že může ovlivňovat i širvintiškijské nářečí, které je nejmenším a slábnoucím podnářečím východních aukštaitských nářečí.

Tuto hypotézu podporuje poměrně malý rozdíl mezi podnářečími: širvintiškijské nářečí se od (jižního) panevėžiškijského liší odlišnou výslovností krátkých a, e, i, u v koncovce: mluvčí širvintiškijského nářečí zachovávají jejich kvalitu, zatímco mluvčí panevėžiškijského nářečí tyto hlásky slévají v jednu (v po tvrdé souhlásce, ʋ po měkké) (Girdėnis, Zinkevičius 1966: 139–147; Zinkevičius 1966: 15; Zinkevičius 1994: 56)⁸.

Kromě této vlastnosti se za účelem dosažení cíle zkoumá dalších 7 nářečních rysů panevėžiškijského a širvintiškijského nářečí (viz tab. 1).

⁴ Dialektometrie je směr geolingvistiky, jehož cílem je počítat, zobrazovat a analyzovat celkové nářeční podobnosti či rozdíly jako funkci vlastností geografického prostoru (Szmrecsanyi 2011: 45).

⁵ Metody dialektometrie se využívají v současném výzkumu zahraničních vědců: kvantitativně zkoumali varianty angličtiny (Shackleton 2007: 30–102), nizozemštiny (Spruit ir kt. 2009: 1624–1642), norštiny (Heeringa ir kt. 2009: 167–183), švédštiny (Leinonen, 2010, 2011: 75–95), švýcarské němčiny (Scherrer 2012: 63–71), čínštiny (Stanford 2012: 247–278), bulharštiny (Prokić, Cysouw 2013: 147–168), nizozemštiny a belgických variet (Heeringa, Hinskens 2014: 26–52; 452–453) a dalších jazyků.

⁶ Registrační čísla CD 1204 RAS 31, CD 484 RAS 26, CD 456 RAS 10, CD 958 RAP 69; ostatním dosud registrační čísla přidělena nebyla. Zvukové záznamy jsou uloženy v Nářečním archivu Ústavu litevského jazyka.

⁷ Výzkum nářečí na začátku 21. století ukázal, že bod LKA Kunigiškiai zanikl, a proto byl přesunut do Deltuvy. V dalším textu se bod LKA 409 označuje jako Deltuva.

⁸ Objevily se návrhy, aby se za základ rozlišování podnářečí širvintiškijského a panevėžiškijského považovaly jiné nářeční rysy, například změna nepřízvučného kmenového o na a (Markevičius 2002: 103).

Straipsniai / Articles

147

AGNĖ ČEPAITIENĖ

3 PAV. Tiriamieji LKA punktai (LKA 1977: žemėlapis Nr. 1)

TABULKA 1. Zkoumané nářeční rysy panevėžišké a širvintišké nářeční oblasti⁹

Nářeční rysy

Zaznamenaná slova

Prodlužování přízvučných krátkých samohlásek

Byl, velký, můj, svůj, má, všechno

Krácení nepřízvučných dlouhých samohlásek

Žije

Splývání / nesplývání krátkých přízvučných koncových a, e, i, u

Je, není, těžko, člověk

Změna nepřízvučného koncového o na a, o; změna e na krátké e

Můj, nic, říká, svůj, měl

Nejasná výslovnost prvního prvku přízvučných cirkumflexních dvojhlásek ai, au

Byl jsem, dobře, jak, velmi, nevím, tak

Přesun přízvuku

Byl jsem, dobře, je, nevím, není, těžko, člověk

Redukce koncovek

Velký, žije, je, let, není, jeden, všechno, člověk, lidí

Převod nepřízvučného kmenového o na a

Člověk, lidí

⁹ LKTCH 2004: 160–164, 173–183.

148

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferencinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

Zkoumaný materiál byl zpracován v několika etapách: 1) při poslechu zvukových nahrávek nářečí byla zaznamenána jednotlivá slova (celkem 26), v nichž se odrážejí zkoumané rysy podnářečí panevėžyského a širvintiškého; 2) zaznamenaná slova byla přepsána transkripcí Mezinárodní fonetické abecedy (angl. International Phonetic Alphabet (IPA)) (viz obr. 4 a 5); 3) data byla zadána do programu MS Excel a uložena v Unicode (angl. Unicode) (byl vytvořen textový dokument); 4) materiál byl zpracován počítačovým programem Gabmap¹⁰; 5) s využitím počítačových programů RuG/L04¹¹ a Google Earth¹² byla vytvořena mapa zkoumaných oblastí, která byla rovněž zpracována počítačovým programem Gabmap (viz mapa 1 a obr. 6). Při interpretaci získaných výsledků se k sociolingvistickým informacím o informátorech nepřihlíží.

4 PAV. IPA balsių klasifikacija (Kasparaitis 2013: 4)

V počítačovém programu Gabmap tvoří základ dialektometrických analýz prováděných různými výpočetními nástroji jazykové rozdíly (vzdálenosti) mezi dvojicemi zkoumaných lokalit. Vyhodnocují se výpočtem průměru rozdílů mezi proměnnými lokalit (tj. slovy, v nichž se odrážejí nářeční rysy). Nejčastěji se analyzují fonetické transkripce – vypočítává se Levenshteinova vzdálenost (angl. Levenshtein distance¹³) (Leinonen et al. 2015: 6)¹⁴.

V tomto výzkumu jsou samostatně použité nástroje počítačového programu Gabmap pro měření nářečních rysů a principy výpočtu a interpretace rozdílů stručně popsány v jednotlivých podkapitolách následující kapitoly.

¹⁰ Hlavním tvůrcem je Çağrı Çöltekin. Počítačový program Gabmap. Dostupné online: https://www.gabmap.nl/; Nerbonne et al. 2011: 65–89; Leinonen et al. 2015: 1–21.

¹¹ Počítačový program RuG/L04. Dostupné online: http://www.let.rug.nl/~kleiweg/L04/.

¹² Počítačový program Google Earth. Dostupné online: https://www.google.com/earth/.

¹³ Apie Levenšteino atstumo algoritmą žr. Kessler B. 1995: 60–66; Nerbonne ir kt. 1996: 185–202; Nerbonne ir kt. 1999: 5–15; Heeringa 2004: 121–124 ir kt.

¹⁴ Dále lze zkoumat číselná data (vektory frekvencí formantů samohlásek) a kategorická data (lexikální či syntaktická) (Leinonen et al. 2015: 6).

Straipsniai / Articles

149

AGNĖ ČEPAITIENĖ

5 PAV. IPA priebalsių klasifikacija (Kasparaitis 2013: 5)

MAPA 1. Mapa zkoumaných bodů LKA vytvořená pomocí počítačového programu Gabmap^.15

OBR. 6. Výřez z mapy zkoumaných bodů LKA

¹⁵ Zde i na dalších mapách RAA označuje východní aukštaitské Anykščiai, RAP – východní aukštaitské Panevėžys, RAŠ – východní aukštaitské Širvintos.

150

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferencinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

2. ANALÝZA DIFERENČNÍCH NÁŘEČNÍCH RYSŮ

2.1. Statistická spolehlivost provedených výpočtů

Spolehlivost provedených výpočtů byla statisticky vyhodnocena pomocí počítačového programu Gabmap, který vypočítal Cronbachovu alfu (angl. Cronbach‘s alpha)¹⁶. Nehodnotí se jí, jak je obvyklé, koeficient spolehlivosti dat, nýbrž koeficient spolehlivosti různých měření všech dat. Závisí na kvalitě dat, kvalitě metody použité pro výpočty a počtu zkoumaných jednotek.

Hodnoty koeficientu mohou růst od 0 do 1: čím blíže je hodnota jedné, tím více spolu zkoumané jednotky souvisejí¹⁷. Je žádoucí, aby koeficient Cronbachovy alfy dosahoval alespoň 0,5. Tato hodnota se může mírně lišit v závislosti na cílech výzkumu a zkoumaném materiálu: čím větší je počet zkoumaných jednotek, tím vyšší je i koeficient (Vaitkevičius, Saudargienė 2010: 98).

Počítačový program Gabmap vypočítal, že koeficient spolehlivosti různých měření zkoumaného materiálu nesplňuje stanovenou doporučenou normu – činí 0,04. Předpokládá se, že nízký koeficient mohl být způsoben malým počtem zkoumaných jednotek (26 zkoumaných slov použitých v 10 obcích), a proto získaná hodnota nemusí nutně svědčit o nízké spolehlivosti měření dat.

Jiným statistickým ukazatelem – mírou místní nekonzistence (angl. Local Incoherence) – se vypočítávají rozdíly mezi jednotkami (zkoumanými obcemi) s přihlédnutím k zeměpisné vzdálenosti mezi nimi. Optimální hodnota je 0. Počítačový program Gabmap vypočítal, že míra místní nekonzistence zkoumaného materiálu je o něco vyšší než 0 – činí 0,42. To mohl způsobit také malý počet zkoumaných obcí, navíc ne všechny leží blízko sebe (nejvzdálenější obec je Stumbriškis).

Ačkoli je množství zkoumaného materiálu malé a body LKA nejsou rozmístěny v souvislé oblasti, výpočty provedené počítačovým programem budou pro ověření hypotézy tohoto článku spolehlivé.

¹⁶ Apie Kronbacho alfa koeficientą plačiau žr. Pukėnas 2009: 24–28.

¹⁷ V tomto výzkumu platí, že čím blíže je hodnota jedné, tím více jsou různá měření dat v souladu a vzájemně souvisejí.

Straipsniai / Articles

151

AGNĖ ČEPAITIENĖ

2.2. Levenshteinova vzdálenost

Tímto algoritmem se počítají vzdálenosti (rozdíly) mezi fonetickými transkripcemi vyslovených slov a určuje se nejmenší počet operací (vložení, odstranění, záměny) potřebných k nahrazení jedné transkripční jednotky jinou (Kessler 1995: 62; Nerbonne ir kt. 2011: 65–89). Při výpočtu Levenshteinovy vzdálenosti se zohledňuje geografické rozmístění zkoumaných lokalit na mapě – čím větší je geografická vzdálenost mezi lokalitami, tím větší je i Levenshteinova vzdálenost (Nerbonne ir kt. 1999: 8).

Protože geografická vzdálenost ovlivňuje vypočtenou hodnotu, je podle všech zkoumaných rysů největší Levenshteinova vzdálenost mezi Stum̃briškisem, který leží nejdále od zkoumaných lokalit, a ostatními body LKA (viz tabulka 2).

TABULKA 2. Levenshteinova vzdálenost mezi zkoumanými body LKA¹⁸

Stum̃briškis | Šilai | Taujėnai | Deltuva | Jakūtiškiai | Kavárskas | Vidiškiai | Pabáiskas | Mančiūšėnai | Čiobiškis Stum̃briškis | — | 0,9 | 0,77 | 0,54 | 0,65 | 0,96 | 0,9 | 0,44 | 0,65 | 0,56 Šilai | — | 0,64 | 0,67 | 0,71 | 0,75 | 0,39 | 0,62 | 0,79 | 0,89 Taujėnai | — | 0,62 | 0,46 | 0,15 | 0,48 | 0,52 | 0,31 | 0,52 Deltuva | — | 0,67 | 0,77 | 0,44 | 0,56 | 0,5 | 0,71 Jakūtiškiai | — | 0,39 | 0,79 | 0,23 | 0,31 | 0,75 Kavárskas | — | 0,56 | 0,67 | 0,39 | 0,6 Vidiškiai | — | 0,58 | 0,71 | 0,58 Pabáiskas | — | 0,56 | 0,69 Mančiūšėnai | — | 0,48 Čiobiškis | —

Je vidět, že Levenshteinova vzdálenost je poměrně velká i mezi body LKA téže podskupiny, v nichž žijí panevėžiškiai (Stum̃briškis a Šilai (0,9)¹⁹, Taujėnai (0,77), Jakūtiškiai (0,65), Deltuva (0,54); naproti tomu například Levenshteinova vzdálenost mezi Stum̃briškisem, který patří k panevėžiškiai, a Pabáiskasem, kde žijí širvintiškiai, je 0,44). Na tyto výsledky má vliv nejen větší geografická

¹⁸ Tmavou barvou jsou označeny body LKA s panevėžiškiai, světlou body s širvintiškiai a bílou body s anykštėnai (podle tradiční klasifikace litevských nářečí, viz obr. 3).

¹⁹ Zde i dále je v závorkách uvedena Levenshteinova vzdálenost vypočtená počítačovým programem Gabmap.

152

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferencinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

vzdálenost, ale také skutečnost, že Stum̃briškis patří k severním východním aukštaitským panevėžiškům, zatímco všichni ostatní k jižním²⁰.

Výsledky uvedené v tabulce 2 ukazují, že větší jazyková a geografická podobnost se neprojevuje mezi lokalitami téže podnářeční skupiny, nýbrž mezi panevėžiški a širvintiški, tj. mezi Taujėny a Kavárskem (0,15), Jakūtiškiai a Pabáiskem (0,23), Taujėny a Mančiūšėny (0,31), Jakūtiškiai a Mančiūšėny (0,31). Je také patrné, že v Kavársku se užívají tytéž nářeční rysy jako v lokalitě LKA náležející k panevėžiškům.

Analýza rovněž odhalila podobnost Vidiškiů s panevėžiški: nejmenší Levenšteinova vzdálenost dělí tuto lokalitu LKA od Šilů (0,39). Vzdálenost mezi Kavárskem a Vidiškiai je poměrně průměrná (0,56), což znamená, že jazyk obyvatel, kteří zde žijí a mluví nářečím, by měl být podobný.

Výsledky tedy ukazují, že celková Levenšteinova vzdálenost mezi panevėžiški a širvintiški je malá. Z hlediska geografické vzdálenosti mezi lokalitami LKA jsou rysy těchto podnářečních skupin statisticky podobné a mohou svědčit o probíhajícím procesu jejich sbližování v lokalitách LKA.

Aby bylo toto tvrzení podloženo ještě důkladněji, byly pomocí počítačového programu Gabmap vytvořeny mapy a grafy znázorňující Levenšteinovu vzdálenost jednotlivých lokalit od ostatních lokalit LKA.

2.3. Prostorové a jazykové vztahy mezi lokalitami LKA

Prostorové a jazykové vztahy jsou znázorněny na mapách a grafech s referenčními body. Ukazují, nakolik se zvolená lokalita (na mapě označená hvězdičkou) liší od ostatních z jazykového i geografického hlediska. Čím tmavší je barva na mapě, tím podobnější jsou si lokality.

Na mapě 2 a na obr. 7 a 8 jsou znázorněny již probrané nejsilnější jazykové a prostorové vztahy lokality LKA Kavárskas s Taujėny (0,15), které ukazují, že v Kavársku se užívá nejvíce nářečních rysů panevėžišků.

Zde jsou zaznamenány také nářeční rysy typické pro širvintiški; dokládá to (značkami) menší podobnost Kavárska nejen s Jakūtiškiai, které patří k panevėžiškům, ale i s Mančiūšėny, jež náležejí k širvintiškům (v obou případech 0,39). Vzhledem k poměru geografické vzdálenosti a nářeční odlišnosti se Kavárskas nejvíce liší od Stum̃briškia (0,96), možná z důvodů probraných výše.

²⁰ Severní východní aukštaitští panevėžiški žijí severně od Panevėžys, jižní jižně od něj. Hlavním rozlišovacím rysem severních a jižních panevėžišků je rozdílný stupeň redukce samohlásek (LKTCH 2004: 173).

Straipsniai / Articles

153

AGNĖ ČEPAITIENĖ

MAPA 2. Prostorové a jazykové vztahy Kavárska k ostatním bodům LKA

OBR. 7. Výřez z mapy prostorových a jazykových vztahů Kavárska k ostatním bodům LKA

OBR. 8. Prostorové a jazykové vztahy Kavárska k ostatním bodům LKA

154

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferencinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

MAPA 3. Prostorové a jazykové vztahy Vidiškiů k ostatním bodům LKA

OBR. 9. Výřez z mapy prostorových a jazykových vztahů Vidiškiů k ostatním bodům LKA

OBR. 10. Prostorové a jazykové vztahy Vidiškiů k ostatním bodům LKA

Straipsniai / Articles

155

AGNĖ ČEPAITIENĖ

Z mapy 3, obr. 9 a 10 je patrné, že bod Vidiškiai v LKA lze podle geografické a jazykové podobnosti nejvíce přiřadit k lokalitám v oblasti panevėžiškiai – Šilai (0,39), Deltuva (0,44), Taujėnai (0,48) a Kavárskas (0,56). Od bodů LKA v oblasti širvintiškiai tuto lokalitu odděluje větší Levenshteinova vzdálenost; největší je od Stumbriskis (0,9) (snad ze stejných výše zmíněných důvodů).

Analýza prostorových a jazykových vztahů Kavárska a Vidiškiů k jednotlivým lokalitám tedy ukazuje, že oba body LKA lze z geografického i nářečního hlediska přiřadit k panevėžiškiai, nikoli k širvintiškiai.

Při ověření lokalit, u nichž se nepochybuje o jejich zařazení, stejným algoritmem se rovněž rýsují geografické a nářeční podobnosti bodů LKA v oblasti panevėžiškiai a širvintiškiai. Například Pabaiskas, který se řadí k širvintiškiai, je podle Levenshteinovy vzdálenosti podobnější nikoli lokalitě svého podnářečí, ale Jakūtiškiai (0,23), ležícím v oblasti panevėžiškiai (viz mapa 4, obr. 11 a 12).

Prostorové a jazykové vztahy Pabaiska k bodům LKA v oblasti širvintiškiai jsou nezpochybnitelné (středně silné vztahy jej spojují s Mančiūšėnai (0,56), které patří k širvintiškiai), avšak tento bod LKA má více podobností s obydlenými lokalitami v oblasti panevėžiškiai – se Stumbriskis (0,44), Taujėnai (0,52) a Deltuvou (0,56). Stejně jako případ Kavárska i tento případ ukazuje, že v jednom bodě LKA mohou převládat nářeční rysy panevėžiškiai, ačkoli mohou být zaznamenány také nářeční rysy širvintiškiai.

Mančiūšėnai v oblasti širvintiškiai jsou z geografického i nářečního hlediska nejblíže rovněž bodům LKA v oblasti panevėžiškiai – Taujėnai (0,31) a Jakūtiškiai (0,31) (viz mapa 5, obr. 13 a 14).

Větší Levenshteinova vzdálenost odděluje Mančiūšėnai od Kavárska (0,39), Čiobiškis (0,48), Deltuvy (0,5) a Stumbriskis (0,65); největší je od Šilai (0,79). Na základě výsledků lze tvrdit, že bod LKA Mančiūšėnai v oblasti širvintiškiai spojují silnější prostorové a jazykové vztahy s body LKA v oblasti panevėžiškiai než s body v oblasti širvintiškiai. To znamená, že se v této lokalitě rovněž užívá více nářečních rysů panevėžiškiai než širvintiškiai.

Jediný případ Čiobiškis ukazuje největší podobnost bodu LKA s lokalitami téhož podnářečí. Z geografického i nářečního hlediska je nejpodobnější Mančiūšėnům (0,48), které patří k širvintiškiai (viz mapa 6, obr. 15 a 16). Samotné Mančiūšėnai však spojují nejsilnější prostorové a jazykové vztahy s body LKA v oblasti panevėžiškiai (viz mapa 5, obr. 13 a 14). Mančiūšėnai od Taujėnai (0,52), ležících v oblasti panevėžiškiai, dělí podobná Levenshteinova vzdálenost.

156

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kvantitativní výzkum diferenčních nářečních rysů: případ východních aukštaitských panevėžiškiai a širvintiškiai

MAPA 4. Prostorové a jazykové vztahy Pabaiska k ostatním bodům LKA

OBR. 11. Výřez z mapy prostorových a jazykových vztahů Pabaiska k ostatním bodům LKA

OBR. 12. Prostorové a jazykové vztahy Pabaiska k ostatním bodům LKA

Straipsniai / Articles

157

AGNĖ ČEPAITIENĖ

MAPA 5. Prostorové a jazykové vztahy Mančiūšėnů k ostatním bodům LKA

OBR. 13. Výřez z mapy prostorových a jazykových vztahů Mančiūšėnů k ostatním bodům LKA

OBR. 14. Prostorové a jazykové vztahy Mančiūšėnů k ostatním bodům LKA

158

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferencinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

MAPA 6. Prostorové a jazykové vztahy Čiobiškia k ostatním bodům LKA

OBR. 15. Výřez z mapy prostorových a jazykových vztahů Čiobiškia k ostatním bodům LKA

OBR. 16. Prostorové a jazykové vztahy Čiobiškia k ostatním bodům LKA

Straipsniai / Articles

159

AGNĖ ČEPAITIENĖ

Navzdory největší geografické vzdálenosti mezi zkoumanými lokalitami je Čiobiškis velmi podobný Stum̃briškisu (0,56), který se nachází v oblasti (severních) panevėžiškiai, a nejvíce se liší od poněkud bližších Šilů (0,89). Čiobiškis se také poměrně výrazně podobá bodům LKA Vidiškiai (0,58) a Kavārsko (0,6), které se silnějšími prostorovými a jazykovými vazbami pojí s lokalitami v oblasti panevėžiškiai. Na základě výsledků lze předběžně tvrdit, že v řeči obyvatel Čiobiškisu převažuje více nářečních rysů panevėžiškiai než širvintiškiai.

Mapy a grafy referenčních bodů tedy nevymezují samostatné oblasti panevėžiškiai a širvintiškiai; naopak – podle vztahu mezi geografickou vzdáleností a nářečními rysy se téměř všechna zkoumaná sídla širvintiškiai nejvíce podobají bodům LKA v oblasti panevėžiškiai.

Pouze na základě Levenshteinovy vzdálenosti však nelze určit, který rozdíl – geografický, nebo jazykový – je mezi zkoumanými lokalitami větší. To lze zjistit pomocí dalších nástrojů programu Gabmap pro měření rozdílů.

2.4. Fonologické rozdíly mezi body LKA

Fonologické rozdíly se analyzují pomocí map rozdílů. Ty ukazují, zda jsou vazby mezi určitými dvěma sousedními lokalitami silné z hlediska obecných fonologických rozdílů. Čím tmavší je čára spojující body LKA, tím jsou si lokality podobnější.

Na mapě 7 a obr. 17 je patrné, že nejsilnější vazby spojují Taujėny a Kavārskas; podobně silné jsou vazby mezi Jakūtiškiai a Pabāiskas a mezi Jakūtiškiai a Mančiūšėnai. To ukazuje, že nářeční rysy užívané v těchto sousedních lokalitách jsou si nejpodobnější. Tyto výsledky se shodují s údaji o Levenshteinově vzdálenosti, o nichž byla řeč výše (viz tab. 2). Lze tedy s jistotou tvrdit, že rozlišovací nářeční rysy se mohou vyskytovat stejně často nejen v lokalitách jednoho podnářečí, ale i v jednotlivých bodech LKA oblastí panevėžiškiai a širvintiškiai.

Z hodnocení výsledků vyplývá, že body LKA stejného podnářečí ležící nedaleko od sebe nejsou z fonologického hlediska vždy nejpodobnější. Dokládají to případy Šilů a Kavārska, Šilů a Jakūtiškiai, náležejících k panevėžiškiai, a Pabāiska a Čiobiškisu, náležejících k širvintiškiai. Tyto lokality od sebe dělí také velká Levenshteinova vzdálenost.

Nejslabší vazby spojují body LKA Stum̃briškis a Šilai – mezi nimi je mnoho fonologických rozdílů. Takové výsledky lze vysvětlit jejich příslušností k různým skupinám východních aukštaitských panevėžiškiai: Stum̃briškis náleží k severní, zatímco Šilai k jižní.

160

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferenciinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

MAPA 7. Vazby mezi sousedními body LKA podle fonologických rozdílů

OBR. 17. Výřez z mapy vazeb mezi sousedními body LKA podle fonologických rozdílů

Analýza mapy rozdílů založené na fonologických rozdílech mezi sousedními body LKA tedy potvrdila výsledky vypočtené Levenshteinovy vzdálenosti – nářeční podobnost bodů LKA v oblastech panevėžiškių a širvintiškių. Tyto tendence se projevují i při zkoumání materiálu pomocí dalších nástrojů počítačového programu Gabmap.

2.5. Klastrová analýza bodů LKA podle podobnosti nářečních znaků²¹

Klastrování prováděné počítačovým programem Gabmap představuje alternativu k technikám izoglos používaným v tradiční dialektologii. Při klastrování objektů se však vymezují hranice odpovídající nikoli určité jednotlivé izoglose, nýbrž obecným nářečním rozdílům mezi lokalitami tvořícími jednotlivé skupiny (Nerbonne a kol. 2011: 80). Algoritmy klastrování seskupují data tak, aby nářeční rozdíly uvnitř klastru tvořeného zkoumanými lokalitami byly co nejmenší a mezi klastry co největší (Leinonen a kol. 2015: 11).

²¹ O klastrové analýze používané v nářečních výzkumech, provedené jiným počítačovým programem – SPSS Statistics – viz Pukevičiūtė 2015: 175–195.

Straipsniai / Articles

161

AGNĖ ČEPAITIENĖ

Metody hierarchické klastrové analýzy založené na váženém průměru (angl. Weighted Average) a Wardově metodě (angl. Ward‘s Method) umožňují na základě analyzovaných dat ověřit, jak se zkoumané lokality seskupují podle podobnosti užívání nářečních znaků. Při analýze materiálu metodou váženého průměru se všechny klastry považují za stejně významné (mají stejnou váhu), bez ohledu na počet objektů v každém klastru. Při zkoumání materiálu Wardovou metodou se v každém kroku analýzy vezmou jednotlivé dvojice klastrů a vypočítá se součet čtverců odchylek proměnných od středu sloučeného klastru. Tento postup se provede pro každou dvojici klastrů a na konci se spojí ty klastry, jejichž spojením vznikne nejmenší součet odchylek. Data vypočtená oběma metodami se mohou lišit, protože rozdíly jsou měřeny na základě odlišných principů (Prokić 2008: 156, Leinonen a kol. 2015: 11)²²

Zjištěné skupiny podobných objektů jsou znázorněny na mapách a dendrogramech. Počet určených klastrů je 2 (zkoumá se materiál dvou podnářečí).

Na mapě klastrové analýzy provedené metodou váženého průměru jsou vyčleněny dvě skupiny podobných objektů – Stum briškis a Čiobiškis tvoří jednu skupinu, zatímco zbývající lokality druhou (viz mapa 8 a obr. 18). Diferenciální nářeční znaky v bodech LKA v oblastech panevėžiškių a širvintiškių tedy mohou být velmi podobné bez ohledu na jejich geografické rozmístění.

MAPA 8. Seskupení zkoumaných bodů LKA podle podobnosti nářečních znaků. Metoda váženého průměru²³

OBR. 18. Výřez z mapy seskupení zkoumaných bodů LKA podle podobnosti nářečních znaků (podle metody váženého průměru)

²² Plačiau apie svorinio vidurkio ir wardo klasterinės analizės metodus žr. Prokić 2008: 153–172.

²³ Na mapách klastrové analýzy a dendrogramech je první skupina podobných objektů vyznačena tmavší barvou, druhá světlejší.

162

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kvantitativní výzkum diferenciálních nářečních znaků: případ východních aukštaitských panevėžišků a širvintišků

Dendrogram názorně ukazuje, v jakém pořadí byly klastry spojovány (viz obr. 19). Je vidět, že ve 2. klastru byli podle podobnosti nářečních rysů v prvním kroku spojeni Taujėnai a Kavárskas, ve druhém Mančiūšėnai a Jakūtiškiai atd. Čím dříve jsou body LKA spojovány, tím podobnější jsou si lokality z nářečního hlediska.

OBR. 19. Dendrogram spojování klastrů. Metoda váženého průměru

Získané údaje potvrzují, že zkoumané lokality náležející k různým podnářečím mohou být vzájemně podobnější než body LKA téhož podnářečí.

Po použití wardovy metody ke grupování lokalit se výsledky změnily – podle užívání podobných nářečních rysů tvoří jeden klastr Čiobiškis, Dél tuva, Stumbrìškis, Šilai a Vidiškiai, druhý tvoří zbývající lokality (viz mapa 9 a obr. 20). Přetrvává však stejná tendence – širvintišké a panevėžišké nářeční rysy se podle podobnosti seskupují společně.

Při porovnání výsledků klastrových analýz provedených různými metodami je vidět, že jiný princip grupování lokalit vedl k přesunu Šilů, Dél tuv os a Vidiškių do jiných skupin. Avšak stejně jako výpočty provedené metodou váženého průměru i dendrogram klastrové analýzy provedené wardovou metodou dokládá, že podobné či totožné nářeční rysy se užívají jak v oblasti panevėžišků, tak širvintišků: nejpodobnější jsou body LKA Vidiškiai a Šilai, Stumbrìškis a Dél tuv os (v 1. klastru) a sídla Taujėnai a Kavárskas, Jakūtiškiai a Mančiūšėnai (ve 2. klastru) – při grupování zkoumaných lokalit byly spojeny v prvních krocích (viz obr. 21).

Hierarchická klastrová analýza provedená dvěma metodami tedy ukazuje, že nářeční rysy v bodech LKA panevėžišků i širvintišků jsou velmi podobné, nebo dokonce totožné; malý rozdíl ve výslovnosti jednotlivých slov je galimai příliš slabým důvodem k vyčlenění těchto podnářečí. K ověření získaných údajů je třeba potvrdit výsledky klastrové analýzy i dalšími statistickými metodami, tj. zjistit, jak jsou zkoumané objekty rozmístěny ve vícerozměrném prostoru (Nerbonnė a kol. 2011: 81).

Straipsniai / Articles

163

AGNĖ ČEPAITIENĖ

MAPA 9. Grupování zkoumaných bodů LKA podle podobnosti nářečních znaků. Wardova metoda

OBR. 20. Výřez mapy zobrazující grupování zkoumaných bodů LKA podle podobnosti nářečních znaků (podle wardovy metody)

OBR. 21. Dendrogram spojování klastrů. Wardova metoda

2.6. Umístění bodů LKA ve vícerozměrné škále

Vícerozměrná škála zkoumá, do jaké míry nářečí vytvářejí kontinuum. Z jazykového hlediska nejpodobnější lokality leží v rovině blíže u sebe, odlišné pak dále od sebe. Diagram pomáhá identifikovat obyvatele, kteří nejsou místní, a rozpoznávat nářeční skupiny. Ukazuje také, jaké struktury jsou klastrové

164

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferenciacinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

skupiny tvořené nářečně podobnými body LKA, zjištěné během analýzy (Leinonen ir kt. 2015: 11).

Výsledky se statisticky vyhodnocují Randovým indexem (an. Rand index) (označovaným písmenem r) v rozmezí od 0 do 1: 0 znamená, že dva shluky vytvořené zkoumanými jednotkami se neshodují ani v jediné nářeční vlastnosti, zatímco 1 znamená, že zkoumané shluky jsou zcela totožné (Prokić 2008: 161–163)²⁴.

Získané údaje odpovídají rozmístění skupin podobných objektů zjištěných pomocí klastrové analýzy provedené Wardovou metodou: nářečně nejbližšími lokalitami jsou Šilai a Vidiškiai (přestože leží daleko od roviny, spojuje je malá Levenshteinova vzdálenost (0,39)), které patří do klastru 1, a Taujėnai, Jakūtiškiai a Mančiūšėnai (Levenshteinova vzdálenost mezi těmito lokalitami je rovněž jednou z nejmenších), které patří do klastru 2 (viz obr. 22).

22 OBR. Rozložení bodů LKA ve vícerozměrné škále podle podobnosti nářečních vlastností

²⁴ Podrobněji viz tamtéž vzorce pro výpočet Randova indexu.

Straipsniai / Articles

165

AGNĖ ČEPAITIENĖ

Do vymezených zón nepatří a ze zkoumaných lokalit se nejvíce odlišují body LKA ve Stumbriškis, Deltuva, Pabaiskas, Čiobiškis a Kavarskas, které náležejí k různým podnářečím. Možná to lze vysvětlit poměrně velkou Levenshteinovou vzdáleností mezi těmito a ostatními zkoumanými lokalitami.

Počítačový program Gabmap vypočítal, že r = činí 0,82; to znamená, že nářeční vlastnosti používané ve skupinách podobných objektů vytvořených z bodů LKA se liší jen nepatrně.

Vícerozměrná škála tedy statisticky potvrzuje výsledky klastrové analýzy a ještě více zdůrazňuje podobnosti mezi nářečními vlastnostmi panevėžyského a širvintiškého nářečí.

2.7. Diferenciální nářeční rysy lokalit LKA

Pomocí nástrojů počítačového programu Gabmap se určují diferenciální nářeční rysy, které reprezentují nářeční oblast. Údaje jsou uvedeny ve čtyřech tabulkách: jsou v nich uvedeny rozlišovací nářeční rysy ve dvou skupinách vytvořených z lokalit LKA, jež byly určeny shlukovou analýzou metodou váženého průměru, a v dalších dvou shlucích určených shlukovou analýzou metodou ward.

Ve sloupci Rozdíl mezi shluky (angl. Between score) jsou uvedeny rozdíly mezi vybraným shlukem a druhou skupinou. Čím vyšší je skóre, tím výraznější rozlišovací rys mají lokality LKA tvořící vybraný shluk (angl. item). Sloupec Variace ve shluku (angl. Within score) poskytuje informaci o tom, nakolik se určitý rys ve vybraném shluku mění. Čím nižší je skóre variace, tím reprezentativnější je rozlišovací rys. Celkové skóre (angl. Score) vyjadřuje celkový rozdíl mezi těmito dvěma skóre (angl. Between–Within score) (Leinonen a kol. 2015: 14).

Z výsledků shlukové analýzy provedené metodou váženého průměru vyplývá, že nejvýraznějším rozlišovacím rysem lokalit LKA Stumbriškis a Čiobiškis tvořících první shluk je prodlužování krátkých přízvučných samohlásek (tyto oblasti odlišuje užívání slova jis, zčásti také didelis) (viz tab. 3). Celkové skóre tohoto diferenciálního rysu je vysoké (více než 2), podle něj se Stumbriškis a Čiobiškis výrazně odlišují od ostatních zkoumaných oblastí (o něco více než 1). Variace ve shluku je záporná, což znamená, že diferenciální nářeční rys je reprezentativní.

Rozdíl mezi shluky v užívání slova didelis, které odráží tentýž rys, případně redukci koncovky, je menší než rozdíl v užívání slova jis. Výslovnost tohoto slova se však ve Stumbriškisu a Čiobiškisu mění méně než výslovnost slova jis a celkové skóre obou ukazatelů je vysoké. Lze proto tvrdit, že užívání slova didelis dokládá, že prodlužování krátké přízvučné samohlásky nebo redukce koncovky jsou reprezentativními nářečními rysy, které odlišují lokality LKA Stumbriškis a Čiobiškis od ostatních.

166

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferenciinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

TABULKA 3.

Diferenciální nářeční rysy 1. shluku (Stuṁbriškis, Čiobiškis). Metoda váženého průměru

Celkové skóre

Variace ve shluku

Rozdíl mezi shluky

Slovo / diferenciální nářeční rys

2.065730

−0.734482

1.331248

Jis

0.991031

−1.057100

−0.066069

Didelis

…

…

…

…

−1.485962

1.699261

0.213300

Není

Tento shluk vůbec nereprezentuje nerovnoměrná výslovnost krátkého přízvučného koncového a, která se považuje za základ rozlišení podnářečí panevėžiškiai a širvintiškiai (ukazuje to užívání slova nėra). Ačkoli vysoké skóre variace ve shluku znamená, že výslovnost slova nėra se v lokalitách LKA panevėžiškijského Stumbriškisu a širvintiškijského Čiobiškisu velmi mění (což by ukazovalo, že krátké přízvučné koncové a se v těchto lokalitách LKA vyslovuje různě a že se lokality LKA (a podnářečí) podle tohoto nářečního rysu liší), celkové skóre i rozdíl ve výslovnosti tohoto slova mezi shluky jsou však velmi nízké (přibližně −1,5 a přibližně 0,2). Z toho plyne, že tento nářeční rys není reprezentativní – krátké přízvučné koncové a se v oblastech panevėžiškiai i širvintiškiai vyslovuje téměř stejně.

Prodlužování krátkých přízvučných samohlásek identifikuje také oblast dalších zkoumaných lokalit LKA, které tvoří jiný shluk (ukazuje to užívání slov jis, zčásti také turi) (viz tabulku 4). Skóre rozdílu mezi shluky, variace ve shluku a celkové skóre se zcela shodují s hodnotami rozlišovacích ukazatelů slova jis v první skupině. V obou skupinách podobných objektů je tedy prodlužování přízvučných krátkých samohlásek shodným diferenciálním nářečním rysem, a to bez ohledu na příslušnost lokalit LKA k různým podnářečím. Podle tohoto nářečního rysu se proto oblasti neliší.

TABULKA 4.

Diferenciální nářeční rysy 2. klastru (Šilai, Tau jėnai, Deltuva, Jakučiškiai, Kavárskas, Vidiškiai, Pabáiskas, Mančiūšėnai). Metoda váženého průměru

Celkové skóre

Variace v klastru

Rozdíl mezi klastry

Slovo / diferenciální nářeční rys

2.065730

−0.734482

1.331248

On

0.516433

−0.218049

0.298383

Má

…

…

…

…

−0.495996

0.202406

−0.293589

Velmi

Straipsniai / Articles

167

AGNĖ ČEPAITIENĖ

Pojednávaný shluk nediferencuje nejasná výslovnost prvního přízvučného dvojhláskového ai s cirkumflexovou intonací (dokládá to užívání slova labai) – v obou shlucích se vyslovuje podobně (rozdíl v jeho užívání mezi shluky je malý, přibližně -0,3). Tento nářeční rys se málo mění také v samotném shluku sestaveném z bodů LKA.

Nejasná výslovnost prvního přízvučného dvojhláskového ai s cirkumflexovou intonací je však jedním z diferenciálních nářečních rysů, které odlišují body LKA Stumbrškis, Šilai, Deltuva, Vidiškiai a Čiobiškis od druhého shluku podle výsledků shlukové analýzy provedené wardovou metodou (dokládá to užívání slova kaip, viz tab. 5). O něco reprezentativnější je redukce koncovek (dokládá to užívání slova metų). Souhrnné skóre rozlišovací schopnosti obou nářečních rysů je vysoké a v samotném shluku se příliš nemění, avšak koncovky se podobně redukují a první složka přízvučného dvojhláskového ai s cirkumflexovou intonací se v obou skupinách sestavených z bodů LKA vyslovuje nejasně (rozdíl mezi shluky činí přibližně 0,3, respektive 0,5).

TABULKA 5. Diferenciální nářeční rysy shluku 1 (Stumbrškis, Šilai, Deltuva, Vidiškiai, Čiobiškis). Wardova metoda

Souhrnné skóre | Variace ve shluku | Rozdíl mezi shluky | Slovo / diferenciální nářeční rys 1.189237 | −0.924962 | 0.264275 | Metų 1.086116 | −0.641110 | 0.445006 | Kaip... |... |... |... −0.494413 | 0.494413 | −0.000000 | Žmogus −0.494413 | 0.494413 | −0.000000 | Sako

Body LKA tvořící první skupinu podobných objektů se nevyznačují změnou nepřízvučného kmenového o ^a²⁵, redukcí koncovek, splynutím krátkých přízvučných koncových u, změnou nepřízvučného koncového o na a ani posunem přízvuku. Dokládá to nulové skóre užívání slov žmogus, sako v obou shlucích; znamená to, že se zkoumané shluky podle těchto rysů vůbec neliší a že se tyto jevy vyskytují ve všech zkoumaných lokalitách stejně často. V bodech LKA tvořících první probíraný shluk se však jejich užívání v průměru mění.

Nejasně vyslovovaný nepřízvučný prvek dvojhlásky s cirkumflexovou intonací ai je také rozlišovacím nářečním rysem skupiny podobných objektů vymezené druhou shlukovou analýzou provedenou Wardovou metodou (Taujėnai, Kavárskas, Jakūtiškiai, Pabáiskas a Mančiūšėnai odlišuje užívání slov gerai, kaip, viz tab. 6). Odlišuje ji také posun přízvuku

²⁵ Tento nářeční rys byl navržen jako základ pro rozlišení podnářečí širvintišků a panevėžišků (Markevičius 2002: 103).

168

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferencinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

nářeční rys posunu přízvuku. V obou shlucích sestavených z bodů LKA se tyto nářeční jevy užívají podobně často (přibližně 0,3 a 0,5), tedy s mírou variace odpovídající jejich užívání v lokalitách tvořících druhý shluk (přibližně -0,9 a -0,5), ačkoli souhrnné skóre je vysoké.

TABULKA 6. Diferenciální nářeční rysy shluku 2 (Taujenai, Kavárskas, Jakūtiškiai, Pabáiskas, Mančiūšėnai). Wardova metoda

Souhrnné skóre Variace ve shluku Rozdíl mezi shluky Slovo / diferenciální nářeční rys 1.189237 -0.924962 0.264275 Gerai 0.916410 -0.471405 0.445006 Kaip............ -0.496747 0.531640 0.034893 Žmonių

Nediferenciální nářeční rysy této skupiny se částečně shodují s rysy shluku 1 – změnou nepřízvučného kmenového o na a a redukcí koncovek (dokládá to užívání slova žmonių). Výslovnost tohoto slova se v obou shlucích mírně liší a ve shluku 2 se v průměru mění, zatímco souhrnné skóre obou těchto ukazatelů je nízké. Redukci koncovek ani změnu nepřízvučného kmenového o na a tedy nelze považovat za rozlišovací nářeční rysy panevėžišků a širvintišků.

Ačkoli se výsledky analýz diferenciálních nářečních rysů zjištěných metodami založenými na různých principech výpočtu neshodují, odhalily stejné tendence. Získaná data lze shrnout takto: vzhledem k tomu, že skupiny podobných objektů určené oběma metodami shlukové analýzy, sestavené z bodů LKA panevėžišků i širvintišků, charakterizují tytéž nářeční jevy, jsou tyto jevy příznačné pro obě nářeční oblasti, a nelze je proto označovat za diferenciální.

Analýza nevyčlenila ani jiné možné diferenciální nářeční rysy, které by případně rozlišovaly podnářečí panevėžišků a širvintišků; mluví se jimi jak v sídlech panevėžišků, tak širvintišků. Lze proto předběžně konstatovat, že mezi těmito podnářečími nejsou zásadní rozdíly.

Článek nepopírá možnost, že panevėžiškai a širvintiškai mohli mít v minulosti výraznější nářeční rozdíly. Výsledky provedeného výzkumu však ukazují, že pokud takové rozdíly existovaly, v nářečních zvukových záznamech z konce 20. a počátku 21. století se již diferenciální nářeční rysy nezaznamenávají. Mohly to způsobit různé

Straipsniai / Articles

169

AGNĖ ČEPAITIENĖ

faktory – například postupně probíhající konvergence obou nářečních subdialektů²⁶. To je však předmětem dalšího a podrobnějšího výzkumu, protože podle Petera Auera a kol. (2005: 16) by bylo pro označení jazykových změn za nářeční konvergenci třeba porovnat oba subdialekty diachronně alespoň ve dvou aspektech.

3. ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ

Nářeční rysy tradičních východoaukštaitských panevėžiškiů a východoaukštaitských širvintiškiů se shodují z jazykového i jazykovězeměpisného hlediska. Dokládají to výrazné fonologické podobnosti mezi zkoumanými nářečími a malá Levenštejnova vzdálenost mezi body LKA těchto subdialektů.

Shodné nářeční rysy se statisticky častěji vyskytují nikoli v bodech LKA téhož subdialektu, nýbrž v sídlech jednotlivých zkoumaných subdialektů. Možné rozlišovací rysy zkoumaných klastrovaných bodů LKA, které se ukázaly, jsou společné oběma subdialektům a statisticky dokládají jejich podobnost. Analýza nevyčlenila žádné nářeční rysy, které by případně odlišovaly panevėžiškiai a širvintiškiai.

Na základě Levenštejnovy vzdálenosti a statistických údajů lze Kavárskas a Vidiškiai považovat za podobnější bodům LKA panevėžišků.

Mají-li být širvintiškiai považováni za samostatný subdialekt, bude třeba hledat jiné diferenciální nářeční rysy.

LITERATŪRA

Aliūkaitė Daiva, Bakšienė Rima, Jaroslavienė Jurgita, Judžentytė Gintarė, Leskauskaitė Asta, Lubienė Jūratė, Meiliūnaitė Violeta, Pakalniškienė Dalia, Ragaišienė Vilija, Rinkauskienė Regina, Švambarytė-Valužienė Janina, Urbanavičienė Jolita, Vaišnienė Daiva 2014: Punktų tinklo tankis geolingvistinės skirties aukštaičiai: žemaičiai požiūriu. – XXI a. pradžios lietuvių tarmės: geolingvistinis ir sociolingvistinis tyrimas (žemėlapiai ir jų komentarai), sud. Danguolė Mikulėnienė, Violeta Meiliūnaitė. Vilnius: Briedis, 129–196.

Aliūkaitė Daiva, Mikulėnienė Danguolė 2014: Geolingvistika: ideologija, teorija ir metodai. Pagrindinės sąvokos. – XXI a. pradžios lietuvių tarmės: geolingvistinis ir

²⁶ Kalbinė konvergencija vadinama kalbėtojo, kuris, siekdamas sumažinti skirtumus, prisitaiko prie kitų kalbos, kalbine apraiška (Auer ir kt. 2005: 6–7). Dar žr. ir Aliūkaitė, Mikulėnienė 2014: 44.

170

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferenciacinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

sociolingvistinis tyrimas (žemėlapiai ir jų komentarai), sud. Danguolė Mikulėnienė, Violeta Meiliūnaitė. Vilnius: Briedis, 29–47.

Auer Peter, Hinskens Frans, Kerswill Peter, eds. 2005: Dialect change: Convergence and divergence in European languages. Cambridge: Cambridge University Press.

Girdenis Aleksas, Zinkevičius Zigmas 1966: Dėl lietuvių kalbos tarminių klasifikacijos. – Kalbotyra 14, 139–147.

Heeringa Wilbert 2004: Measuring Dialect Pronunciation Differences using Levenshtein Distance. PhD thesis. The Netherlands: University of Groningen.

Heeringa Wilbert, Hinskens Frans 2014. Convergence between dialect varieties and dialect groups in the Dutch language area. – Aggregating Dialectology, Typology, and Register Analysis: Linguistic Variation in Text and Speech, ed. by B. Szmrecsanyi, B. Wälchli. New York: Walter de Gruyter, 26–52, 452–53.

Heeringa Wilbert, Johnson Keith, Gooskens Charlotte 2009: Measuring Norwegian Dialect Distances using Acoustic Features. – Speech Communication 51, 167–183. Prieiga internetu: http://www.let.rug.nl/~kleiweg/L04/

Kasparaitis Pijus 2013: Kompiuterinės lingvistikos įvadas. Fonologija ir fonetika. Prieiga internetu: http://www.mif.vu.lt/~pijus/CLF/Fonetika.pdf

Kessler Brett 1995: Computational dialectology in Irish Gaelic. – Seventh Conference of the European Chapter of the Association for Computational Linguistics, 60–66.

Kompiuterinė programa Gabmap. Prieiga internetu: https://www.gabmap.nl

Kompiuterinė programa Google Earth. Prieiga internetu: https://www.google.com/earth/

Kompiuterinė programa RuG/L04. Prieiga internetu: http://www.let.rug.nl/~kleiweg/L04/

Leinonen Therese 2010: An Acoustic Analysis of Vowel Pronunciation in Swedish Dialects. Doctoral dissertation. Groningen: University Library Groningen.

Leinonen Therese 2011: Aggregate analysis of vowel pronunciation in Swedish dialects. – Oslo Studies in Language 3(2), 75–95.

Leinonen Therese, Çöltekin Çağrı, Nerbonne John 2015: Using Gabmap. – Lingua (in press). Prieiga internetu: http://dx.doi.org/10.1016/j.lingua.2015.02.004

LKA 1977: Lietuvių kalbos atlasas 1. Leksika, ats. red. K. Morkūnas. Vilnius: Mokslas.

LKA 1982: Lietuvių kalbos atlasas 2. Fonetika, ats. red. K. Morkūnas. Vilnius: Mokslas.

LKA 1991: Lietuvių kalbos atlasas 3. Morfologija, ats. red. K. Morkūnas. Vilnius: Mokslas.

Straipsniai / Articles

171

AGNĖ ČEPAITIENĖ

LK TCH 2004: Lietuvių kalbos tarmių chrestomatija, sud. Rima Bacevičiūtė, Audra Ivanauskienė, Asta Leskauskaitė, Edmundas Trumpa. Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla.

Markevičienė Žaneta 1999: Aukštaičių tarmių tekstai 1. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla.

Markevičienė Žaneta, Markevičius Valdimantas 1995: Kelios pastabos apie Vidiškių šnektos balsių ir dvibalsių trukmę. – Kalbotyra 44(1), 69–72.

Markevičienė Žaneta, Markevičius Valdimantas, Markevičius Aurimas 2009: Širvintiškių tekstai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Markevičius Valdimantas 2002: Kelios rytų aukštaičių širvintiškių ir pietų panevėžiškių tarmių vokalizmo ypatybės. – Baltistika 37(1), 101–105.

Nerbonne John Colen Rinke, Gooskens Charlotte, Kleiweg Peter, Leinonen Therese 2011: Gabmap – A Web Application for Dialectology. – Dialectologia Special Issue 2, 65–89.

Nerbonne John, Heeringa Wilbert, Hout Erik van den, Kooi Peter van der, Otten Simone, Vis Willem van de 1996: Phonetic distance between Dutch dialects. – CLIN VI. Papers from the sixth CLIN meeting, ed by. G. Durieux, W. Daelemans, S. Gills. Antwerpen: University of Antwerpen, 185–202.

Nerbonne John, Heeringa Wilbert, Kleiweg Peter 1999: Edit distance and dialect proximity. – Time Warps, String Edits and Macromolecules: The Theory and Practice of Sequence Comparison. Second edition, 5–15.

Prokić Jelena, Cysouw Michael 2013: Combining regular sound correspondences and geographic spread. – Language Dynamics and Change 3.2, 147–168.

Prokić Jelena, Nerbonne John 2008: Recognizing Groups among Dialects. – International Journal of Humanities and Arts Computing, Special Issue on Language Variation, ed. by J. Nerbonne, Ch. Gooskens, S. Kürschner, R. van Bezooijen, 153–172.

Pukėnas Kazimieras 2009: Kokybinių duomenų analizė SPSS programa: mokomoji knyga. Kaunas: LKKA.

Pukevičiūtė Agnė 2015: Rytų aukštaičiai panevėžiškiai: klasterinė analizė ieškant tarmiškumo. – Acta Linguistica Lithuanica 72, 175–195.

Scherrer Yves 2012. Recovering dialect geography from an unaligned comparable corpus. – Proceedings of the 2012 Joint Workshop of LINGVIS and UNCLH. Stroudsburg, PA: Assoc. Comput. Linguist, 63–71.

172

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Kiekybinis diferencialinių tarminių požymių tyrimas: rytų aukštaičių panevėžiškių ir širvintiškių atvejis

Shackleton Robert George Jr. 2007: Phonetic variation in the traditional English dialects. A computational analysis. – Journal of English Linguistics 35, 30–102.

Spruit Marco René, Heeringa Wilbert, Nerbonne John 2009: Associations among linguistic levels. – Lingua 119(11), 1624–1642.

Stanford James N. 2012: One size fits all? Dialectometry in a small clan-based indigenous society. – Language Variation and Change 24, 247–78.

Szmrecsanyi Benedikt 2011: Corpus-based dialectometry: a methodological sketch. – Corpora 6(1), 45–76.

Urbanavičiūtė-Markevičienė Žaneta 1994: Dar kartą apie rytų aukštaičių tar-mių ribas. – Kalbotyra 43(1), 85–87.

Vaitkevičius Raimundas, Saudargienė Aušra 2010: Psichologinių tyrimų duomenų analizė. Praktikos darbai. Kaunas: VDU leidykla.

Zinkevičius Zigmas 1966: Lietuvių dialektologija. Vilnius: Mintis.

Zinkevičius Zigmas 1994: Lietuvių kalbos dialektologija. Vilnius: MEL.

Zinkevičius Zigmas 1997: Dėl rytų aukštaičių tarmės skirstymo. – Lietuvių kalbotyros klausimai 38, 237–241.

Quantitative Research of Differential Dialectal Features: Case of Eastern Aukštaitians of Panevėžys and Širvintos

SUMMARY

The article presents the first-time use of the quantitative methods of dialectometry to analyse Lithuanian dialects. After quantifying the differential features of the Eastern Aukštaitians of Panevėžys and Širvintos subdialects, it aims to identify the dialectal dependence of Lithuanian Language Atlas (LLA) points under analysis – Stumbřiškis (171), Šilai (338), Kavárskas (340), Taujėnai (374), Vidiškiai (375 a), Deltuva (409), Jakūtiškiai (446), Pabaiskas (475), Mančiūšėnai (500), Čiobiškis (520).

The research material consists of 12 hours of audio recordings of the Eastern Aukštaitians of Panevėžys and Širvintos. Differential dialectal features were selected from it: lengthening of the stressed shorts; shortening of the longs; pronunciation of the stressed short a, e, i, u in the ending; o instead of unstressed a; short e instead of ė; pronunciation

Straipsniai / Articles

173

AGNĖ ČEPAITIENĖ

of inarticulate first stressed / unstressed component; retraction of accent; reduction of endings.

They are analysed by the web application Gabmap based on dialectometry methods. It is designed for the research of linguistic (and geographical) variability. On the basis of phonetic transcriptions of words, the Levenshtein distance is calculated between LLA points, the statistical computations are performed and the differential dialectal features of the Eastern Aukštaitians of Panevėžys and Širvintos are determined.

The results suggest that the dialectal features of the traditional Eastern Aukštaitians of Panevėžys and Širvintos coincide from the linguistic and linguistic-geographical points of view. The closest locations by the Levenshtein distance measure are Taujėnai and Kavárs-kas (0,15), Jakūtiškiai and Pabaiskas (0,23), Taujėnai and Mančiūšėnai (0,31), Jakūtiškiai and Mančiūšėnai (0,31). All areas under analysis are linked by significant phonological similarities.

Statistically equal dialectal features are frequently used not in the same LLA points of subdialects but in the localities inhabited by the speakers of separate subdialects under analysis. The potential differential features of clustered LLA points under analysis found in the study are common to both subdialects and statistically justify the similarity of the Eastern Aukštaitians of Panevėžys and Širvintos.

Įteikta 2015 m. lapkričio 19 d.

AGNĖ ČEPAITIENĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva

[email protected]

174

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV