Универсальные представления о человеке и мире в семантике соматических фразеологизмов с компонентом рус. «нога», лтш. «kāja», лит. «koja»

Tatjana Stoikova

Machine-translated document

This is a machine-generated translation of the original document and may contain errors, omissions, or changes in meaning. Do not rely on this translation for quotations, citations, or authoritative references. Please consult and cite the original document.

Preparing document pages…

TATJANA STOIKOVA

Ventspilská vysoká škola

Směry vědeckého výzkumu: srovnávací slovanská a baltská frazeologie, jazykový obraz světa, lexikografie, umělecký projev (ruský jazyk), jazykové kontakty (ruština a baltské jazyky).

UNIVERZÁLNÍ PŘEDSTAVY O ČLOVĚKU A SVĚTĚ V SÉMANTICE SOMATICKÝCH FRAZÉMŮ S KOMPONENTEM RUS. NOHA, LOT. KĀJA, LIT. KOJA¹

Univerzální představy o člověku a světě v sémantice somatických frazémů s komponentem ru. нога, lot. kāja, lit. koja

ANOTACE

Článek na základě srovnávací analýzy zkoumá představy Rusů a Baltů o člověku a světě, zachycené v sémantice frazémů se somatismem noha v ruštině, lotyštině a litevštině. Výsledky výzkumu ukazují, že tyto kulturní představy zaprvé zahrnují různé aspekty lidského bytí (fyzické a emoční stavy, charakter, chování, hodnotící vztah ke světu aj.) a také základní kategorie uspořádání světa (prostor a jeho organizace, čas a jeho charakteristiky);

¹ Výzkum byl proveden s podporou grantu vlády Litevské republiky (Education Exchanges Support Foundation), 2015.

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Универсальные представления о человеке и мире в семантике соматических фразеологизмов с компонентом рус. нога, лтш. kāja, лит. koja

zadruhé jsou univerzální pro Rusy a Balty. Totožnosť představ je podmíněna velkým počtem úplných mezijazykových ekvivalentů. Mezijazykové ekvivalentní SF se řadí nejen do synonymických, ale i do antonymických řad. V antonymii zkoumaných SF se zase projevuje binární princip zobrazování světa ve vědomí a jazyce.

KLÍČOVÁ SLOVA: srovnávací frazeologie; frazeologická sémantika; jazykový obraz světa; lotyšský, litevský, ruský jazyk.

ANNOTATION

Na základě srovnávací typologické analýzy článek zkoumá představy Rusů a Baltů o člověku a světě otištěné v sémantice frazeologických jednotek se somatismem foot v ruském, lotyšském a litevském jazyce. Výsledky výzkumu ukazují, že tyto kulturní představy o světě a člověku zaprvé pokrývají různé aspekty lidského života (fyzické a emoční stavy, charakter, chování, vztah ke světu atd.) a také hlavní kategorie světa (prostor a jeho organizace, čas, pohyb atd.); zadruhé je značná část těchto představ univerzální pro Rusy a Balty. Většina těchto univerzálních představ o člověku a světě je strukturována určitým souborem univerzálních opozic, do nichž zapadají ekvivalentní ruské a baltské somatické frazémy.

KLÍČOVÁ SLOVA: srovnávací frazeologie, frazeologická sémantika, jazykový obraz světa, lotyšské, litevské, ruské jazyky.

0. ÚVOD

Tento článek představuje pokus o srovnávací typologické studium somatické frazeologie blízce příbuzných (baltských) a geneticky příbuzných (baltských a ruského) jazyků. Materiál vychází z frazeologických a výkladových slovníků současné spisovné ruštiny, lotyštiny a litevštiny (ФСРЛЯ 1997; ФСРА 1994; KLFV 1974; LLVV 1972–1996; LFV 2000; LKŽ 1962; RLKFŽ 1985; FŽ 2001). Budování teorie frazeologických univerzálií je aktuálním úkolem srovnávací frazeologie, jejíž základy byly položeny v 80. letech XX. století (Мокиенко 1980; Райхштейн 1982;

Straipsniai / Articles

TATJANA STOIKOVA

Добровольский и др. 1990), – disciplíny relativně nové, avšak v současné lingvistice XXI. století se dynamicky rozvíjející.

Frazémy se somatickou složkou neboli somatické frazémy (dále SF) jsou mimořádně přitažlivým materiálem pro typologická zkoumání při srovnávání několika jazyků s cílem odhalit frazeologické univerzálie: somatismy, které tvoří nejstarší vrstvy slovní zásoby každého jazyka, se vyznačují vysokou frekvencí užívání, výraznou obrazností, pružností sémantiky a otevřeností vůči sémantickým transformacím, přičemž SF ve frazeologických systémech všech známých jazyků zaujímají první místo co do počtu – „15–25 procent celého frazeologického inventáře“ (Райхштейн 1982: 104).

Již dávno bylo zaznamenáno, že „charakteristickým rysem somatické frazeologie je existence četných“ úplných či částečných ekvivalentů v jazycích (Куницкая и др. 1989: 53), které se shodují nebo jsou si blízké strukturou a obrazností. Takové shody SF v různých jazycích se vysvětlují nejen, ba ani tolik výpůjčkami, nýbrž obecnými zákonitostmi vedoucími ke vzniku ekvivalentních SF (tamtéž). V daném případě můžeme hovořit o vzájemně podmíněných lingvistických a extralingvistických zákonitostech při tvorbě SF. Vnitrojazykové zákonitosti souvisejí s totožným charakterem přehodnocení sémantiky ekvivalentních prototypů obsahujících somatismy – prostřednictvím metaforizace nebo metonymizace, jejichž mechanismy jsou univerzální. Výběr prototypů je však motivován extralingvistickými zákonitostmi. K těmto zákonitostem patří stejný způsob vnímání světa a člověka různými národy, podmíněný především univerzálními kategoriemi a principy uspořádání světa a univerzální organizací člověka, jeho fyziologie a psychiky. Proto se v různých jazycích na základě přehodnocení ekvivalentních prototypů se somatismy paralelně rozvíjely ekvivalentní SF. V řadě případů samozřejmě nelze vyloučit ani výpůjčky SF. K oddělení výpůjček od paralelně vzniklých SF by však bylo třeba provést zvláštní výzkum. To není naším úkolem. Cílem článku je na základě analýzy SF s použitím srovnávací typologické metody odhalit společné představy Rusů a baltských národů o člověku a světě, zobrazené v sémantice SF s komponentem noga – rus. noga, lot. kaja, lit. koja.

Je třeba poznamenat, že SF (jejich sémantika a struktura) s komponentem noga v ruštině a dalších jazycích (románských, germánských, ugrofinských)

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Универсальные представления о человеке и мире в семантике соматических фразеологизмов с компонентом рус. нога, лтш. kāja, лит. koja

jsou předmětem řady výzkumů, včetně srovnávacích (Тимеа 1999; Городецкая 2007; Лапшина 2011 aj.). Srovnání SF se somatickými komponenty, zahrnujícími i komponent noha, v ruštině a baltských, jakož i germánských jazycích, je věnován výzkum posledních let, v němž je představena typologie vyjadřování množství v sémantických modelech SF (Ruškys 2005: 70–83).

Tento článek zkoumá, jak SF s komponentem noha v ruštině a baltských jazycích strukturují a popisují svět a člověka jako jeho součást. Míra univerzálnosti představ o světě zachycených v sémantice analyzované skupiny SF je určována různými faktory, avšak pravděpodobně i počtem SF ekvivalentních sémantikou, strukturou a obrazností. A než přejdeme ke srovnávací analýze SF, je třeba učinit následující předběžné poznámky.

SF jsou jedním z jazykových „nástrojů“ somatického kódu kultury. Základní pojem kódu kultury v etnolingvistice a lingvokulturologii je definován jako „síť“, kterou kultura „vrhá“ na okolní svět, člení jej, kategorizuje, strukturuje a hodnotí. Kódy kultury „kódují“ archetypální představy člověka o světě (Красных 2002: 232) a realizují se ve znakových systémech, především v jazyce. Somatický kód je považován za nejstarší ze stávajících kódů kultury a spočívá v základu nejstaršího způsobu poznávání světa člověkem, při němž je východiskem pro osvojování a chápání světa člověk sám, jeho tělo (a jednotlivé části těla): „člověk začal poznávat okolní svět poznáním sebe sama“ a „prostřednictvím uvědomění sebe sama člověk dospěl k popisu světa, když extrapoloval své znalosti o sobě samém“ na svět kolem sebe (tamtéž: 233–234).

Kromě toho, že každý jazykový obraz světa je strukturován prostřednictvím kódů kultury zaznamenaných v sémantice jazykových jednotek, spočívají v jeho popisu „binární opozice“ (Руднев 2001: 50): principy popisu světa se nevyhnutelně opírají o binarismus. Svět je dvojí a binarismus jako forma odrazu světa ve vědomí a jazyce, a tedy i jako univerzální způsob poznávání světa, se projevuje v antonymii jako lexikálně-frazeologické univerzálii. Při analýze strukturování a popisu světa a člověka v sémantice zkoumané frazeosémantické skupiny – prizmatem somatického kódu kultury – jsme si všimli, že značná část SF vytváří antonymické řady. Mezijazykové ekvivalenty, které se zcela shodují sémantikou, strukturou a obrazností, jsou považovány za mezijazyková synonyma. Neúplná shoda ve struktuře a obraznosti znamená částečnou ekvivalenci srovnávaných SF.

Straipsniai / Articles

TATJANA STOIKOVA

1. PŘEDSTAVY O ČLOVĚKU V SÉMANTICE SF S KOMPONENTEM RUS. NOHA, LOT. KĀJA, LIT. KOJA

Bylo zjištěno, že ve frazeotvorbě jsou nejproduktivnější dvě nejčastěji užívané lexikálně-sémantické varianty polysému noha – 1) „část lidského těla, dolní končetina“, 2) „základ, dolní část něčeho“ (Лапшина 2011: http://www.referun.com/n), zejména první. SF s komponentem noha, vytvořené zpravidla metaforizací (méně často metonymizací) prototypu, jsou většinou antropocentricky orientované a podílejí se na popisu člověka – jeho materiálního a duchovního bytí; fyzického, psychického a emočního stavu; chování a etických jednání i rysů charakteru. Různé aspekty bytí člověka zachycené v sémantice SF s komponentem noha v ruštině a baltských jazycích jsou níže zkoumány často v opozicích (tj. s ohledem na binarismus obrazu světa) – v případech základních stavů lidského bytí, jako jsou „život – smrt“, „bdění – spánek“, „pohyb – klid“ aj.

Fyzické stavy člověka

Život – smrt. Sémantický pól „smrt“ je zastoupen několika řadami mezijazykových ekvivalentů; srov. například úplné ekvivalenty: rus. jednou nohou v hrobě = lot. ar vienu kāju kapā = lit. viena koja grabe; rus. natáhnout nohy = lot. atsliept / notirīnāt kājas = lit. kojas īstiesti; rus. vynést nohama napřed = lot. iznest ar kājām pa priekšu – neúplný ekvivalent lit. kojas atsukti į duris.

Frazeologismy „naplňující“ níže uvedené opozice jsou sémanticky spojeny s pólem „život“.

Bdění – spánek. Úplným mezijazykovým ekvivalentům s významem „bdít“ lot. būt kājās (būt uz kājām) = lit. būti ant kojų = rus. být na nohou; jakož i lot. sacelt kājas („probudit se, začít bdít“) je postaven například bezekvivalentní antonymum rus. spát bez zadních nohou.

Zdraví – nezdraví (nemoc, slabost). Ekvivalentní mezijazyková synonyma s obecným významem „být zdravý, uzdravit se“ rus. být na nohou = lot. būt uz kājām = lit. būti ant kojų; jakož i částečné ekvivalenty s obecným významem „pomoci uzdravit se, vyléčit“ rus. postavit na nohy – lot. dabūt uz kājām mají antonymické

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

mezijazykové úplné protějšky: rus. sotva se držet / stát na nohou (ze slabosti a nemoci) = lot. tikко (ar pūlēm) turēties uz kājām = lit. vos ant kojų laikytis / pastovėti.

Únava – čilá aktivita. Obecný význam „(silná) fyzická únava, stav (úplného) vyčerpání“ je vyjádřen četnými SF – několika řadami úplných mezijazykových ekvivalentů, srov.: rus. být / zůstat bez nohou („velmi se unavit až do vyčerpání“) = lot. būt / palikt kā bez kāju; būt / palikt vai bez kājām = lit. be kojų palikti; rus. padat z nohou („být ve stavu úplného vyčerpání z únavy“) = lot. krist / gāsties no kājām = lit. nuo kojų nupulti / kristi; a také se stejným významem rus. sotva vléci nohy = lot. tikko kājas vilkt / pavilkt = lit. vos kojas pavilkti (srov. neúplný ekvivalent lit. eiti, kojas velkant); rus. necítit / nevnímat nohy pod sebou (jeden z významů polysémního SF „velmi se unavit chůzí či během“) = lot. nejust vairs kājas [sev apakšā] = lit. kojų nejaučiant [po savimi]; rus. úplně si odřít nohy – lit. kojas atkulti; rus. padnout z nohou („silně se unavit starostmi, shonem, pobíháním“) = lit. nuo kojų nusivar yti – neúplný strukturální ekvivalent lot. noskrieties vai bez kājām.

Pohyb (rychlý / pomalý) – klid. Pól „pohyb“ je sémanticky spojen s pólem „čilá aktivita“ předchozí opozice. Základní funkce nohy – být prostředkem pohybu, zajišťovat fyzický pohyb a přemisťování v prostoru – jsou motivovány základním významem somatismu noha – „jedna ze dvou dolních končetin člověka“. Existuje velké množství mezijazykových ekvivalentních SF s těmito společnými významy: 1) „rychle jít, běžet, utíkat, prchat“; 2) „jít pomalu, pohybovat se“. Srov. SF sjednocené v synonymické řady prvním významem: rus. jít / běžet, kam nohy nesou = lot. iet / skriet ko [kur] kājas nes = lit. kur kojos neša (srov. lit. eiti kaip kojos neša; lit. eiti kur kojos veda); rus. na jedné noze („rychle někam odběhnout, něco udělat“) = lit. ant vienos kojos būti; rus. dej Bůh nohy = lit. dieve duok kojas; lot. dot kājām vaļu = lit. duoti valią kojomis; srov. také neúplné (funkčně-sémantické) ekvivalenty: rus. vzít nohy do rukou – lot. ņemt kājas pār pleciem (lot. kājas pār pleciem – un prom) – lit. į kojas pakurti; rus. ze všech nohou (běžet) = lit. kiek kojos įkabina a další. Druhý význam „jít pomalu, pohybovat se“ mají následující mezijazyková synonyma: rus. noha za nohou = lit. koja už kojos (srov. také strukturní varianty lit. koja pro koją; koja kojon). Stav klidu, protikladný pohybu, se odráží zřídka – například v sémantice ekvivalentních antonym k výše uvedeným SF (s 1. a 2. významem): rus. ležet v nohách = lot. gulēt pie kājām = lit. gulėti prie kojų.

Straipsniai / Articles

TATJANA STOIKOVA

SF se somatismem noha se nepodílejí pouze na popisu fyzických stavů člověka, ale také na popisu jeho psychických a emočních stavů, sociálního chování, hodnotícího vztahu ke světu a k jiným lidem, osobních vlastností a charakteru, a dokonce i materiální životní úrovně.

Vnitřní a emoční stavy člověka

Úplné ekvivalenty s komponentovým obměňováním charakterizují náladu člověka – špatnou, zasmušilou, vrtošivou: rus. vstát levou [ne tou správnou] nohou = lot. izkāpis (no gultas) ar kreiso kāju = lit. kaire / ne ta koja iš lovos išlipti / atsikelti. Zde bychom chtěli upozornit na obecný symbolický význam komponentu levý: jestliže „pravá část těla odpovídá světlu, objektivitě“, pak „levá – tmě, subjektivitě“ (Шейнина 2006: 175). Kromě toho podle pověr vše, co se nachází vlevo, pochází od zlého (Никитина и др. 2009: 426). Je zřejmé, že negativní zabarvení komponentu levý je charakteristické pro všechny tři jazykové obrazy světa a tvoří obsah společné kulturní konotace těchto SF, odrážející společné asociace ruské a baltské lingvokultury.

Stav otřesu a strachu je vyjádřen významy SF – úplných ekvivalentů: rus. nohy se podlomily / ochrably = lit. kojas pakirto / atėmė (lit. atimti / pakirsti kojas).

Stav vnitřní nesvobody a závislosti je předáván sémantikou následujících ekvivalentních SF: rus. svazovat na rukou a nohou = lot. saistīt rokas un kājas = lit. surišti rankas ir kojas – a je stavěn do protikladu ke stavu vnější svobody a volného života; srov.: lot. uz brīvām kājām = lit. laisva / valna koja.

Osobní vlastnosti a charakter člověka

Velké množství ekvivalentních SF popisujících člověka, v jejichž významu se poukazuje na charakterové vlastnosti člověka, vzniklo metaforickým přehodnocením prototypických spojení se slovem noha v přeneseném významu – „opora, dolní konec něčeho, například nábytku, mechanismů atd.“

Samostatnost člověka. Různé aspekty této vlastnosti se předávají úplnými ekvivalenty, srov.: rus. postavit na nohy („učinit samostatným, pomoci stát se samostatným“) = lot. nostādīt uz kājām = lit. pastatyti ant kojų; pakelti ant kojų; rus. držet se na nohou = lot. turēties / noturēties uz kājām („umět samostatně existovat v obtížné situaci“) = lit. ant kojų laikytis; rus. postavit se na nohy („stát se materiálně

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

samostatným“) = lit. stotis / atsistoti ant (savų) kojų = lot. nostāties uz (savām) kājām (srov. také lot. tikt uz savām kājām („překonat obtíže a neštěstí, dosáhnout blahobytu a dostatku“); rus. stát na vlastních nohách („být samostatný, nezávislý“) = lot. stāvēt uz savām kājām = lit. savo kojomis stovėti; polysémní SF rus. stát oběma nohama (1) „mít v životě pevný, spolehlivý základ“; 2) „být realistou, jednat v souladu s reálnými možnostmi“) = lot. stāvēt ar abām kājām uz zemes = lit. remtis / stovėti abiem kojomis. Srov. antonymum k prvnímu významu poslední řady ekvivalentů – lit. stovėti kaip ant vištos kojos.

Hodnotící vztah člověka ke světu

Hodnotící, emočně-hodnotící vztah člověka ke světu, k něčemu nebo k někomu se projevuje 1) ve verbálním a 2) neverbálním chování. Verbálně se emočně-hodnotící vztah vyjadřuje například ekvivalentními gestickými SF s významem „slovně urážet, cejchovat někoho“: lot. tīđāt / mīt / bradāt kājām = lit. mindžioti kojomis; paminti po kojomis (srov. také lot. mīt ar kājām dvēsele „šlapat nohama po duši“). Jiné ekvivalentní gestické SF: rus. položit / hodit k nohám („vyjádřit úctu, obdiv, lásku“) = lot. nolikt pie kājām = lit. padėti po kojų – popisují pozitivní emočně-hodnotící vztah k někomu projevený v neverbálním chování.

Sociální chování člověka

Mnohé mezijazykové ekvivalentní SF vypovídají o chování, jednání a skutcích člověka hodnocených záporně; srov. například: rus. motat se / točit se pod nohama („překážet svou přítomností při nějaké činnosti; rozptylovat“) = lot. rīties / maisīties pa kājām = lit. painiotis po kojomis; rus. líbat někomu nohy („děkovat někomu a pokořovat se“) = lot. bučot kājas = lit. bučiuoti kojas; rus. lízát někomu nohy („podlézat a ponižovat se před někým“) = lit. laižyti kojas. Následující funkčně-sémantické ekvivalenty, strukturálně odlišné, rovněž obsahují záporné hodnocení sociálního chování; srov.: rus. udělat něco levou nohou („vykonat práci, udělat něco špatně, nedbale, ledabyle“) – lit. kur / kam koja, kur / kam ranka. (O sémantice symbolu levý viz výše.) Ekvivalentní gestické frazémy charakterizující lidské chování: rus. vrhnout se / padat k nohám [k nohoum] („úpěnlivě někoho prosit o něco“) = lot. nomesties / nokrist pie kājām = lit. į kojas pulti – v kontextu konkrétní situace rozvíjejí záporné nebo kladné hodnocení.

Straipsniai / Articles

TATJANA STOIKOVA

Materiální blahobyt člověka

Velmi vzácné ruské a baltské SF s komponentem noha popisují bohatý, luxusní život člověka; srov. například ekvivalenty: rus. žít na široké noze = lit. ant didžios kojos; rus. na panský způsob = lit. ant poniškos kojos.

2. PŘEDSTAVY O SVĚTĚ ODRAŽENÉ V SÉMANTICE SF S KOMPONENTEM RUS. NOHA, LOT. KĀJA, LIT. KOJA

Prostor a čas (chronotop) tvoří souřadnice našeho trojrozměrného materiálního světa. Základní vlastností hmoty je, jak známo, pohyb. Člověk získával první poznatky o světě, jeho kategoriích a vlastnostech především prostřednictvím tělesné zkušenosti: lidské tělo bylo odedávna, řečeno filozofickým jazykem, měřítkem všech věcí, což se odrazilo v jazyce, zejména v somatické frazeologii. Základní kategorie světa, jeho vlastnosti a kvality se otiskly i v sémantice analyzované skupiny SF. Protikladné vlastnosti světa se často zobrazují v binárních opozicích – frazeologických antonymech.

Prostor a čas (chronotop)

Nepořádek (chaos) – řád (svět, kosmos). Svět je řád na rozdíl od chaosu, z něhož svět vznikl. A „na úsvitu lidstva spočíval způsob poznávání světa v jeho uspořádávání“, přičemž toto „směřování k řádu“ převyšovalo chaos (Ковшова 2013: 151–152). Sémantický pól opozice „nepořádek“ popisují ekvivalentní SF: rus. vzhůru nohama = lot. ar kājām uz augšu / gaisā = lit. aukštyn kojomis; rus. obrátit všechno vzhůru nohama = lot. apgriezt visu (pasaule) ar kājām augšū = lit. apversti aukštyn kojomis (srov. také bezekvivalentní rus. čert aby se v tom vyznal).

Existence základu – absence základu. Tuto opozici lze chápat ve vzájemném vztahu s výše uvedenou opozicí „řád – nepořádek“: existence základu = řád – absence základu = chaos. Srov. mezijazykové ekvivalenty se společným významem „ztráta životního základu, opory, stability“: rus. půda / země se pod nohama kymácí = lot. zeme līgojas zem kājām = lit. žemė slysta iš po kojų (srov. také rus. půda / země mizí pod nohama; ztrácet půdu pod nohama) – a

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Универсальные представления о человеке и мире в семантике соматических фразеологизмов с компонентом рус. нога, лтш. kāja, лит. koja

lotyšský frazém s opačnou, antonymickou sémantikou ramats zem kājām „mít spolehlivé stabilní postavení“.

Nahoře – dole; blízko – daleko; vlastní – cizí; otevřené – zavřené; dynamické – statické. Je známo, že slova svět a prostor jsou synonyma. K archetypálním opozicím strukturujícím svět neboli prostor kolem člověka patří tyto klíčové opozice: „nahoře – dole“, „blízko – daleko“, „vlastní – cizí“, „otevřené – zavřené“, „dynamické – statické“ a některé další. Poznávání a chápání prostoru bylo nejprve zaznamenáno tělesným kódem kultury, který je bezpochyby úzce spjat s prostorovým a časovým kódem. Prostorová opozice „nahoře – dole“ je například metonymicky popsána částmi těla, srov.: rus. od hlavy k patě = lot. no galvas līdz kājām = lit. nuo kojų iki galvos. Jde o minimální prostor zaujímaný člověkem. Nejbližší neboli osobní prostor člověka označují také jiné ekvivalentní SF: rus. ležet / nacházet se u nohou = lot. gulēt pie kājām = lit. gulėti prie kojų. Člověk si osvojoval prostor směrem od „blízkého“ k „dalekému“; srov.: rus. jednou nohou zde, druhou tam = lot. ar vienu kāju [kaut kur], ar otro [citur]; lot. ar vienu kāju [kaut kur]. Postupné osvojování okolního světa člověkem rozšiřovalo hranice světa, vždy však zůstával „cizí“ prostor postavený proti „vlastnímu“ (srov. „vlastní“: rus. u nohou = lit. gale kojų = lot. pie kājām [gulēt]). Na „cizí“ prostor poukazují ekvivalentní SF s obměnou slovesné složky: rus. noha nevkročila („kde nikdo nebyl; o odlehlých, divokých, neobydlených místech“) = lit. nė koja nepastovėjo; a také lit. nė kojos nebuvo.

Prostor a čas lze oddělit pouze podmíněně. Mnoho SF s obecným významem ‘jít, běžet, pohybovat se rychle / pomalu’ (viz výše) charakterizuje prostor i čas, protože pohyb je kategorie realizující se v jednotném časoprostoru (chronotopu). Například rus. jít / běžet, kam nohy nesou = lot. iet / skriet kur kājas nes = lit. eiti kur kojos neša, stejně jako některé další ekvivalentní řady, akcentují „otevřený“, neuzavřený, „dynamický“ prostor – ve směru od „blízkého“ k „vzdálenému“.

Rychle – pomalu. Pohyb se charakterizuje prostřednictvím pojmu rychlost. Rus. ať Bůh nohy = lit. dieve diek kojas – tyto a další výše uvedené synonymní mezijazykové ekvivalenty, jakož i jejich antonymní SF, například rus. noha přes nohu = lit. koja už kojos, charakterizují pohyb jako projevený jednotný časoprostor.

Krátký – dlouhý. Jiná sémanticky antonymní prototypická slovní spojení se vyvinula v ekvivalentní SF se synonymním

Straipsniai / Articles

TATJANA STOIKOVA

významem ‘zajít někam na krátkou dobu, být někde krátkou dobu’; srov.: lot. apsildīt kājas – lit. nespeti kojų sušilti.

3. ZÁVĚR

Tak jako se v jednotlivém odráží celek, jako se v malém odráží velké, tak se v sémantice jedné skupiny somatických frazeologismů s komponentem noha v ruštině a baltských jazycích (rus. noha, lot. kāja, lit. koja), zkoumaných v komparativně-typologickém aspektu, – zachycují univerzální principy organizace světa a člověka. Totožnost fragmentu obrazu světa Rusů a Baltů je podmíněna kromě jiných faktorů velkým počtem úplných ekvivalentů (mezijazykových synonym) a částečných ekvivalentů. Mezijazykové ekvivalentní SF se často řadí nejen do synonymických, ale i do antonymických řad. V antonymii zkoumaných SF se zase projevuje binární princip zobrazování světa ve vědomí a jazyce. Představy o člověku a světě, v němž člověk žije, se v mnoha případech strukturují určitým souborem univerzálních opozic, do nichž se „ukládají“ mezijazykové ekvivalentní SF.

Z K R A T K Y

lit. – litevský

lot. – lotyšský

rus. – ruský

SF – somatické frazeologismy

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Univerzální představy o člověku a světě v sémantice somatických frazeologismů s komponentem rus. noha, lot. kāja, lit. koja

ЛИТЕРАТУРА

Городецкая Ирина 2007: Фразеологизмы-соматизмы в русском и французском языках. Автореф. дисс.... канд. филол. наук. Пятигорск. Доступно: http://www. dissercat.com/content (Обращение: 15.12.15).

Дмитрий О. Добровольский, В.Т. Малыгин, Л.Б. Коканина 1990: Сопоставительная фразеология (на материале германских языков). Владимир: ВГПИ.

Ковшова Мария Л. 2013: Лингвокультурологический метод во фразеологии: Коды культуры. Москва: Книжный дом «ЛИБРОКОМ».

Красных Виктория В. 2002: Этнопсихолингвистика и лингвокультурология. Москва: ИТДГК «Гнозис».

Куницкая и др. – Куницкая Н.В., Мельник В.Ф., Данилов Б.С. 1989: Функционально-семантическая динамика соматических лексем в составе фразеологических единиц. – Дериватология и динамика в романских и германских языках. Кишинев: Штиинца, 48–55.

Лапшина Светлана С. 2011: Особенности словообразовательно-фразеологического комплекса с полисемантом нога в современном русском языке. Автореф. дисс.... канд. филол. наук. Москва. Доступно: http://www.referun.com/n (Обращение: 22.12.15).

Никитина и др. – Никитина Татьяна Г., Рогалева Елена И., Иванова Надежда Н. 2009: Большой словарь примет. Москва: АСТ: Астрель.

Райхштейн Александр Д. 1982: К сравнительно-типологической характеристике фразеологических систем. – Исследования по сопоставительной типологии языков. Москва: МГПИ, 102–113.

Руднев Вадим П. 2001: Энциклопедический словарь культуры XX века. Москва: Агаф.

Тимеа Чэтэ 1999: Соматические фразеологизмы в русском и венгерском языках. Автореф. дисс.... канд. филол. наук. Москва. Доступно: http://www.dissercat.com/content (Обращение: 14.12.15).

Шейннина Елена Я. 2006: Энциклопедия символов. Москва: АСТ; Харьков: Торсинг.

Ruškys Algirdas 2005: Kiekuybės reikšmės frazeologizmų, vartojamų kai kuriose baltų, slavų ir germanų kalbose, funkcinė ir semantinė tipologija. – Vārds un tā pētīšanas aspekti 9. Liepāja: LU, 70–83.

Straipsniai / Articles

TATJANA STOIKOVA

СЛОВАРИ

ФСРЛЯ – Федоров Александр И. Фразеологический словарь русского литературного языка. В 2-х томах. Москва: Цитадель, 1997.

ФСРЯ – Молотков Александр И. (ed.). Фразеологический словарь русского языка, Санкт-Петербург: Вариант, 1994.

KLFV – Bauga A., Jostsone A., Tjurina L. Krievu–latviešu frazeoloģiskā vārdnīca. Русско–латышский фразеологический словарь. 2. sēj. Rīga: Liesma, 1974.

LFV – Laua Alise, Ezėriņa Aija, Veinberga Silvija. Latviešu frazeoloģijas vārdnīca. Rīga: Avots, 2000.

LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas 6. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1962.

LLVV – Ceplītis L. (ed.). Latviešu literārās valodas vārdnīca. 1.–8. Rīga: Zinātne, 1972–1996.

RLKFŽ – Stašaitienė Vilija, Paulauskas Jonas. Rusų–lietuvių kalbų frazeologijos žodynas. Русско–литовский фразеологический словарь. Vilnius: Mokslas, 1985.

FŽ – Frazeologijos žodynas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2001.

Universalios žmogaus ir pasaulio idėjos somatinių frazeologizmų su dėmeniu ru. носа, la. kāja, lie. koja semantikoje

SANTRAUKA

Remiantis lyginamąja tipologine analize, straipsnyje aptariamos rusų ir baltų idėjos apie žmonių ir pasaulį, užfiksuotos frazeologizmų su somatizmu koja semantikoje rusų, latvių ir lietuvių kalbose. Somatiniai frazeologizmai, kaip vienas iš seniausių žodyno sluoksnių bei somatinio kultūros kodo „įrankių“, atspindi archajiškus žmonių vaizdinius. Tyrimo rezultatai atskleidžia, kad, pirmiausia, šie kultūriniai vaizdiniai apima įvairius žmogaus gyvenimo aspektus (fizinę ir emocinę būseną, charakterį, elgesį, santykį su pasauliu ir pan.), taip pat ir pagrindines pasaulio sandaros kategorijas (erdvę ir jos organizavimą, laiką, judesį ir pan.). Antra, nemaža šių vaizdinių dalis yra bendra tiek rusams, tiek baltams. Kartu su

Acta Linguistica Lithuanica LXXIV

Universaliėsios predstavymai apie žmogų ir pasaulį semantike somatinių frazeologizmų c komponentu rus. ноsa, ltš. kāja, lit. koja

kitais veiksniais, rusų ir baltų idėjų apie žmogų ir pasaulį (ar pasaulio vaizdo fragmentą) tapatumo rezultatas – daug visiškų somatinių frazeologizmų atitikmenų.

Daugumą šių universalių idėjų apie žmogų ir pasaulį sudaro tam tikra universalių priešybių grupė, kurioje telpa tapatūs somatiniai rusų ir baltų kalbų frazeologizmai. Frazeologizmai sudaro tiek antonimų, tiek sinonimų eiles. Analizuojamų frazeologizmų antonimų atveju atskleidžiamas dvinaris pasaulio „organizavimo“ principas bei pasaulio atspindys sąmonėje ir kalboje. Taigi žmogaus idėjos remiasi priešybėmis: „gyvenimas – mirtis“, „budrumas – sapnas“, „sveikata – liga“, „nuovargis – energingas veikimas“, „judesys – poilsis“ ir pan. Pavyzdžiui, priešybių poroje „sveikata – liga“ kelioms kalboms būdingi tapatūs sinonimai su bendrąja reikšme „būti sveikam, pasveikti“ – ru. быть на ногах = la. būt uz kājām = lie. būti ant kojų – turi antonimus: ru. едва держаться / стоять на ногах (ot слабости и болезни) – la. tikko (ar pulēm) turēties uz kājām = lie. vos ant kojų laikytis / pastovėti. Žmogaus gyvenamo pasaulio idėjos suformuoja šias priešybes: „viršus – apačia“, „šis – svetimas“, „arti – toli“, „atviras – uždaras“ ir pan. Plg.: „šis“ („arti“) erdvė: ru. лежать в ногах = la. gulēt pie kājām = lie. gulėti prie kojų – kaip priešprieša „svetimas“ („toli“) erdvei – ru. нога не ступала = lie. nė koja nepastovėjo.

Įteikta 2016 m. vasario 21 d.

T A T J A N A S T O I K O V A

Maskavas 198 – 22, Rīga LV – 1019, Latvia

[email protected]

Straipsniai / Articles