Terminologický seminář

Vývojové rysy a současný stav litevské terminologie

AUŠRA RIMKUTĖ

Litevský jazykový ústav

Dne 19. dubna 2006 se v Paláci vědců Litevské akademie věd konal terminologický seminář Vývojové rysy a současný stav litevské terminologie. Seminář uspořádaly Palác vědců Litevské akademie věd a Terminologické centrum Litevského jazykového ústavu. Akce byla určena všem, kdo se zajímají o litevskou terminologii a záleží jim na ní. Zahájila ji a úvodní slovo pronesla ředitelka Paláce vědců Litevské akademie věd Aldona Daučiūnienė.

Vyšší vědecký pracovník Terminologického centra Litevského jazykového ústavu Jonas Klimavičius přednesl referát Litevská terminologie: stoletý běh. Podle něj litevská terminologie začíná první litevskou knihou – katechismem Martynase Mažvydase (1547). Téměř tři století byla litevská terminologie církevní či teologická a filologická. Systematičtější tvorba vědecké terminologie začala v 19. století. Počátkem litevské terminografie je rok 1821 – slovník termínů Jurgise Ambraziejuse Pabrėži Dictionarium Botanicum Latino Samogiticum. Staré slovníky byly rukopisné. První tištěný terminologický slovník vyšel až v roce 1907. Počátky organizované terminografie podle lingvisty spadají do doby před první světovou válkou ve Voroněži, kde se u lingvisty Jonase Jablonskise scházeli Pranas Mašiotas, Marcelinas Šikšnys, Zigmas Žemaitis a Konstantinas Šakenis a společně vytvářeli, projednávali a schvalovali matematické, chemické a fyzikální termíny. V roce 1921 byla zřízena Terminologická komise. Ve čtvrtém desetiletí 20. století Komise upevnila postup organizované tvorby, projednávání a schvalování termínů, který zahájil Jablonskis. J. Klimavičius označuje období 1938–1954 za velkou mezeru v terminografii, neboť vyšel pouze jeden slovník A. Novodvorskise Stručný rusko-litevský technický slovník (1949). Od roku 1990 začíná nejproduktivnější a nejplodnější období vydávání terminologických slovníků. Celkem bylo za patnáct let (1990–2005) vydáno více než 250 terminologických slovníků a slovníčků z různých oborů. Referent litoval, že slovníky technických oborů, které dlouho nebyly aktualizovány,

232 Aušra Rimkutė | Terminologijos seminaras Lietuvių terminologijos...

lékařství, geografie, geologie, hudby a dalších oborů. Na závěr zdůraznil, že terminografická práce není považována za vědeckou a její plánování, organizace a koordinace stále nejsou institucionalizovány.

Tématem referátu vedoucí Albiny Auksoriūtė z Terminologického centra Litevského jazykového ústavu byly Úkoly a perspektivy Terminologického centra. To, že se terminologická práce v Litevském jazykovém ústavu koná již od samého založení ústavu, tedy od roku 1941, referentka zmiňovala a psala již nejednou (viz Auksoriūtė 2005: 11–20). V roce 2003 bylo v ústavu namísto Terminologického oddělení zřízeno Terminologické centrum, jehož hlavní činností je zkoumat teoretické problémy současné litevské terminologie a dějiny litevské terminologie, stanovovat zásady litevské terminologie, terminografie, normalizace a úpravy termínů, upravovat termíny z různých oborů, v případě potřeby vytvářet nové, hodnotit je a normalizovat, konzultovat přípravu terminologických slovníků a také vzdělávat odborníky na terminologii. Terminologické centrum od roku 1994 každoročně vydává odbornou publikaci Terminologija a pořádá odborné terminologické konference a semináře pro odborníky. Pracovníci centra udržují kontakty s mezinárodními terminologickými organizacemi INFOTERM, EAFT aj. Účastní se projektu Evropské komise EUROTERMBANK. Na závěr referátu A. Auksoriūtė zdůraznila, že terminologická práce v Litevském jazykovém ústavu probíhá již více než šest desetiletí a její rozsah se výrazně rozšířil. Dříve se terminologové Litevského jazykového ústavu věnovali především praktické terminologické práci, zatímco v posledních letech se v ústavu více rozvíjí vědecká teoretická terminologická práce, ačkoli pracovníci Terminologického centra mají i značné množství praktické práce. Rozšiřuje se mezinárodní spolupráce a udržují se kontakty nejen s nejbližšími sousedy – lotyšskými a estonskými vědci –, ale také s terminology ruské školy a se zástupci terminologických škol západních zemí. Jedním z hlavních problémů je nedostatek kvalifikovaných terminologů.

Na semináři bylo představeno také dvanácté číslo časopisu Terminologija. Časopis se skládá ze čtyř částí: Terminologie a současnost; Dějiny terminologie; Poznámky, úvahy, návrhy, drobnosti; Recenze, přehledy, informace, bibliografie. Redaktor Jonas Klimavičius se radoval z množství článků, ačkoli mnohé z nich napsali mladí badatelé. V časopise Terminologija se píše o terminologii stavebnictví (R. Stunžinas), vojenství (V. Drotvinas), náboženství (A. Rimkutė), lékařství (P. Zemlevičiūtė), literární vědy (A. Mitkevičienė) a práva (A. Umbrasas). Podle redaktora současnost i minulost, struktura

Terminologija | 2006 | 13

233

a vývoj, vlastní a přejatá terminologie, variování a normy – cesty, jimiž se proniká k pramenům a údajům, hlediska, z nichž se hodnotí. V poznámkách, úvahách a návrzích je otištěn pokračující článek redaktora Termín za termínem II. Ve dvanáctém čísle Terminologijos je mnoho informací dokládajících širokou terminologickou činnost. Jsou zde otištěny také recenze J. Klimavičiuse, S. Labanauskienė a A. Rimkutė. Kromě toho je zveřejněna anotovaná bibliografie terminologie (20 položek).

Lingvista Stasys Keinys představil sborník Terminologické problémy pobaltských národů a Evropská unie, připravený na základě referátů přednesených na mezinárodním terminologickém semináři Terminologické problémy a úkoly Estonska, Lotyšska a Litvy v Evropské unii, který ve dnech 5.–6. října 2004 uspořádalo Terminologické centrum Institutu litevského jazyka. Stručně představil jednotlivé články. Článek generálního ředitele Mezinárodního terminologického informačního centra (INFOTERM) Christiana Galinského analyzuje činnost Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a sémantické harmonizace; článek vedoucího Výboru pro vědeckou terminologii základních věd Institutu problémů předávání informací Ruské akademie věd Sergeje Šelova pojednává o otázkách teorie terminologie – co je termín, jak se definuje, jaké jsou typy definic termínů aj. V článcích lingvistů a odborníků z dalších oborů z Estonska (H. Tamm), Lotyšska (D. Reizniece, J. Sylis, I. Ilzinia, J. Borzovs), Litvy (A. Auksoriūtė, N. Dudlauskienė, St. Keinys, S. Meškauskienė), Maďarska (J. Pustajus) a Ruska (V. Leičikas, S. Šelovas) se probírá stav a problémy terminologie těchto jazyků. Předpokládá se, že tento sborník bude užitečný jak pro ty, kdo se zabývají praktickou terminologickou činností, tak pro všechny, kdo se zajímají o terminologii.

Na terminologickém semináři byl představen také nový terminologický titul – výbor článků lingvisty Jona Klimavičiuse Lexikologické a terminologické práce: norma a historie. Výbor představil sám autor a citoval svá slova z Předmluvy, že ho ke studiu jazykovědy „šťastně nasměroval Kazimieras Kuzavinis“ (Klimavičius 2005: 7). Kniha se skládá ze dvou částí a na konci obsahuje sjednocený seznam zkratek použité literatury a pramenů a rejstřík slov. Všechny články byly podle autora alespoň trochu doplněny a upraveny. „Snaží se soustavně spojovat dva aspekty výzkumu – historický a normativní. Velká pozornost se věnuje systémovosti lexika a terminologie. To sjednocuje i rozmanitost témat. Normy diktované náhodou, výkyvy módy či příklady z jiných jazyků, nikoli přirozeně rozvíjené vnitřním vývojem

234

Aušra Rimkutė | Terminologijos seminaras Lietuvių terminologijos...

rodosi pragaištingiausias dalykas“ (Klimavičius 2005: 8). Pirmoje straipsnių rinktinės dalyje spausdinami leksikologijos straipsniai. Pirmiausia bandoma paaiškinti: Kas yra bendrinės kalbos leksika? Išsamiai ir plačiai aptariama žodžių geradėjas, piktadėjas, niekadėjas; auka, apiera, atnaša; lemti, sąlygoti, apspręsti; skaičius, skaitliukas, skaitlingas, priskaičiuoti; savintis ir įsisavinti; domėtis ir įdomautis; interesas; amtm onas ir amstrotas; Kerzos batai kilmė ir vartosena. Plačiai aptariami žodžiai su be- priešdėliu. Apie skolinius ir vertinius rašoma straipsnyje Semantiniai vertiniai ir motyvacijos pamokos. Antra dalis skirta terminologijai. Iš straipsnio Motyvacijos pamokos galima pasimokyti terminijos lietuviškumo. Mokslinę terminiją J. Klimavičius pirmiausia regi išaugusią iš liaudies terminijos ir vis augančią (Nuo liaudies terminijos prie mokslinės). Atskiruose straipsniuose aiškinama tekstilės, metalų, aviacijos, artilerijos, ornitologijos, geologijos, fizikos, technikos, sporto ir kitų sričių terminų kilmė, paplitimas, vartosena, norma. Knyga baigiama gana plačia lietuvių terminografijos apžvalga – Lietuvių terminografija: praeities bruožai, dabarties sunkumai ir uždaviniai.

Na terminologickém semináři Rysy vývoje litevské terminologie a její současný stav byl představen národní terminologie a terminografie, jejich vývoj a současný stav; ukázalo se, že terminologická práce se v Litvě vykonává intenzivně, a byly také představeny nejnovější publikace terminologů.

LITERATŪRA

Auksoriūtė A. 2005: Terminologijos darbas Lietuvos kalbos institute. – Pabaltijo tautų terminologijos problemos ir Europos Sąjunga, Vilnius. 11–20.

Klimavičius J. 2005: Leksikologijos ir terminologijos darbai: norma ir istorija. Vilnius.

Gauta 2006-12-01

Aušra Rimkutė

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

E. paštas [email protected]

Terminologija | 2006 | 13 235