Skip to document
Back
Go to original Localized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…

Vědecká konference

Teorie a praxe jazyka

SIGITA STANKEVIČIENĖ

Technologická univerzita v Kaunasu

Dne 20. listopadu 2009 se konala vědecká konference „Teorie a praxe jazyka“, kterou uspořádala Katedra lingvistiky Fakulty humanitních věd Technologické univerzity v Kaunasu. Cílem konference, pořádané tradičně každé dva roky, je sdružovat lingvisty, specialisty na lokalizaci, terminology, pracovníky zabývající se správou terminologie, teoretiky překladu, překladatele a redaktory, aby sdíleli vědecké poznatky a praktické zkušenosti a podporovali interdisciplinární dialog a spolupráci mezi zástupci různých lingvistických oborů i dalších vědních disciplín. Konference se zúčastnili přednášející z 11 institucí; zaznělo 45 příspěvků v litevštině, angličtině, němčině a ruštině.

Konferenci zahájily a účastníky přivítaly vedoucí Katedry lingvistiky Jurgita Mikelionienė a proděkanka Fakulty humanitních věd Audra Daubarienė. Na plenárním zasedání zazněly dva příspěvky, které odrážely hlavní témata konference: první se věnoval problematice překladu, druhý otázkám terminologie a jazykových technologií. Docentka Katedry anglické filologie Univerzity Vytautase Velikého Violeta Kalėdaitė se v příspěvku Zachování a adaptace kulturních reálií v anglických překladech K. Donelaitisových „Metů“ zabývala dilematem překladatele, nakolik zachovat kulturní kolorit v překladu, aby nebyl příliš exotický a zůstal srozumitelný příslušníkům jiných kultur. Docentka Katedry litevského jazyka Univerzity Vytautase Velikého a výzkumná pracovnice Centra počítačové lingvistiky Erika Rimkutė přednesla příspěvek Možnosti automatického určování litevských termínů, v němž zhodnotila dosavadní výzkum v této oblasti v Litvě i v zahraničí a pojednala o elektronických terminologických zdrojích. Přednášející také představila experimentální korpus textů z oblasti vzdělávání a vědy, z něhož byly termíny vybrány automaticky, a popsala fáze procesu rozpoznávání termínů, nástroje i související obtíže. E. Rimkutė zdůraznila, že automatické určování termínů, ačkoli trvá déle než ruční, je objektivnější a pomáhá rozpoznat často užívaná ustálená spojení,

282

Sigita Stankevičienė | Mokslinė konferencija Kalbos teorija...

která nejsou definována jako termíny, ale vzhledem k častému užívání je lze za termíny považovat. Kromě toho lze při práci s korpusem, vytvoření konkordancí analyzovaných slov či spojení a vyhledávání termínů v nich získat úplný kontext, na jehož základě je možné termíny snáze a objektivněji definovat.

Po plenárním zasedání pokračovali účastníci konference v práci ve třech sekcích. Třetí sekce byla věnována terminologii a zaznělo v ní pět příspěvků. V i l i j a C e l i e š i e n ė (Technologická univerzita v Kaunasu) se ve svém příspěvku Synonymie různých původů v počítačové terminologii zabývala proměnami synonymie v počítačové terminologii a analyzovala řady synonym různě původních termínů ve dvou vydáních Encyklopedického slovníku počítačové techniky od V. Dagienė, G. Grigase a T. Jevsikové (2005 a 2008). Zjistila, že ve zkoumaných slovnících staršího i novějšího vydání se upřednostňují přejaté termíny – řad synonym s domácími litevskými termíny v hlavní pozici je o něco méně. Srovnáním obou vydání lze konstatovat, že se počet řad synonym počítačových termínů za několik let nesnížil. Některé synonymní termíny ve 2. vydání dříve žádná synonyma neměly. Některé řady synonym s domácími litevskými termíny v hlavní pozici navíc přenechaly přednost přejatým termínům. Byly zaznamenány také případy, kdy synonyma nebyla propojena: dřívější synonymní termíny jsou v novém vydání uvedeny jako samostatné termíny.

Problematikou konkurence domácích a přejatých termínů se ve svém příspěvku Litevské a mezinárodní termíny v radioelektronické terminologii zabývala také V i r g i - n i j a S t a n k e v i č i e n ė (Technologická univerzita v Kaunasu). Přednášející analyzovala synonymní termíny uvedené v pětijazyčném Slovníku radioelektronických termínů vydaném v roce 2000, který obsahuje mnoho víceslovných termínů poprvé uvedených v litevštině. Snažila se zjistit, jaké tendence se uplatňují při sestavování nových slovníků a zda se při vytváření nových a zpřesňování již existujících termínů upřednostňuje vlastní jazyk.

A u š r a R i m k u t ė (Institut litevského jazyka) ve svém příspěvku K některým problémům úpravy terminologie v rukopisech učebnic všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů pojednala o nejčastějších nedostatcích terminologie v rukopisech učebnic. Při hodnocení učebnic se zjistilo, že jejich rukopisy obsahují zastaralé termíny, protože se autoři neopírají o nejnovější terminologické slovníky příslušného oboru. Poměrně často autoři učebnic nedodržují požadavek označit přízvuk u všech termínů uvedených v textu nebo v připojeném slovníčku s definicemi pojmů. Nejčastější jsou chyby při tvoření termínů. Opomíjejí se důležité požadavky na termíny – stručnost a přesnost. Ačkoli jsou v terminologii nežádoucí jak synonyma termínů, tak jejich varianty, učebnic

Terminologija | 2009 | 16

283

v rukopisech se používají. Nejčastěji se synonymně užívají litevské a mezinárodní termíny. Přednost by měly dostat litevské termíny.

Solveiga Sprindienė (Litevská národní knihovna) ve svém příspěvku Rūpesčiai dėl restauratorių profesinės kalbos s politováním konstatovala, že litevská terminologie restaurování dokumentů je stále málo kodifikovaná a že odborných termínů je velmi málo. Přednášející uvedla hlavní nedostatky jazyka restaurátorů: užívá se řada rusismů, germanismů a polonismů, které vznikly v sovětských letech, a v období nezávislosti také anglicismů; chybějí litevské termíny, restaurátoři si vytvářejí nemotivované, podivné termíny a používají dokonce nářeční výrazy; užívá se mnoho synonymních termínů, protože každé restaurátorské pracoviště si vytváří vlastní odbornou slovní zásobu. Přednášející zdůraznila, že restaurátoři na nejedné konferenci diskutovali o potřebě schvalovat termíny z oblasti restaurování (a při jejich nedostatku vytvářet nové). Terminologické normy vydané Litevským úřadem pro normalizaci LST ISO 4046:2007 Popierius, kartonas, plaušiena ir su jais susiję terminai (části 2–5) a LST ISO 5127:2008 Informacija ir dokumentavimas. Aiškinamasis žodynas zaplnily pouze malou část mezer v odborném jazyce restaurátorů.

Cílem příspěvku Birutės Briaukienės (Lékařská univerzita v Kaunasu) Studentų požiūrio į specialybės kalbą kai kurie aspektai bylo prozkoumat, jak studenti Lékařské univerzity v Kaunasu hodnotí svůj jazyk a jazyk vyučujících; zjistit, co se studenti chtějí naučit během studia odborného jazyka, a určit, zda se jejich jazyk po absolvování kurzu odborného jazyka změnil. Údaje z dotazníkového šetření ukazují, že postoje studentů k vlastnímu jazyku se na začátku a na konci studia odborného jazyka statisticky významně nelišily, zatímco jazyk vyučujících studenti na konci kurzu hodnotili hůře než na jeho začátku. Potvrdila se také hypotéza, že po studiu odborného jazyka se jazyková kompetence studentů zvyšuje.

Problémů blízkých terminologii se dotkli také účastníci dalších sekčních jednání. Ve druhé sekci, věnované jazykovým technologiím a srovnávací jazykovědě, se diskutovalo o lingvistické terminologii. Jolanta Kovalevskaitė a Erika Rimkutė (Univerzita Vytautase Velikého) v příspěvku Samplaikiškumo raiška lietuvių kalboje uvedly, že srovnávací výzkum morfologických víceslovných jednotek odhalil potřebu upřesnit lingvistické termíny označující víceslovnost a stanovit vztah mezi termíny samplaikinis, sudėtinis, sudurtinis, suaug(t)inis. Přednášející navrhovaly rozšířit stávající definici morfologické víceslovné jednotky, tedy považovat za víceslovnou jednotku nejen ustálené spojení tvořené dvěma či více slovy, ale i srůstová slova. Hans-Harry Drößiger (Vilniuské

284 Sigita Stankevičienė | Mokslinė konferencija Kalbos teorija...

univerzity) se zabýval problémem ekvivalence německých a litevských lingvistických termínů. Některé lingvistické termíny je podle přednášejícího třeba považovat za reálie, protože označují jevy příznačné pouze pro určitý jazyk. S problémem užívání a překladu těchto termínů se setkáváme při psaní srovnávacích a kontrastivních lingvistických studií.

Na jednání první, překladatelské sekce, věnovaném odbornému překladu, zazněly tři příspěvky, které se zabývaly termíny jako jednotkami překladu. Problémy ekvivalence termínů a konkurence domácího a mezinárodního termínu v překladových textech jsou mimořádně důležité pro překladatele technických a dalších textů. Violeta Janulevičienė a Sigita Rackevičienė (Univerzita Mykolase Romerise) se zabývaly otázkami překladu trestněprávních termínů z angličtiny do litevštiny a rozdíly ve formální struktuře a sémantice termínů, které jsou dány odlišnými tradicemi jejich tvorby. Porovnáním 30 dvojic termínů, tvořených názvy trestných činů ve dvou právních systémech (litevském a anglicko-velšském), přednášející zjistily, že se liší způsoby tvoření jednoslovných i víceslovných termínů. Většina jednoslovných anglických termínů jsou složeniny, zatímco v litevštině převažují slovesná podstatná jména tvořená příponami. Litevský právní jazyk se nevyhýbá dlouhým víceslovným termínům s třístupňovou či ještě složitější syntaktickou závislostí, zatímco anglické víceslovné termíny jsou kratší a jejich formální struktura je jednodušší. Výzkum sémantiky termínů ukazuje, že pouze malý počet zkoumaných jazykových termínů lze považovat za absolutní ekvivalenty. Většina z nich jsou pouze částečné ekvivalenty, označující jen částečně podobné trestné činy. O obtížích při překladu právních termínů pojednala také Aušra Stepanovienė (Univerzita Mykolase Romerise) v příspěvku Teisės kalbos vertimo ypatumai. Jeho autorka upozornila na problém překladu polotermínů. Janina Liutukaitė (Univerzita Vytautase Velikého) se v příspěvku Medicinos įrangos instrukcijų vertimo problemos zabývala překladem terminologizovaných anglických spojení do litevštiny. Přednášející poznamenala, že řada takových spojení se do litevštiny překládá poprvé a nemá schválené ekvivalenty, což vede k chybám.

V dalších příspěvcích všech tří sekcí se probíraly různé otázky překladu krásné literatury, dětské literatury a odborných textů, byly představeny srovnávací výzkumy různých jazykových rovin, diskutovalo se o problémech mezikulturní komunikace a jazykových kontaktů a velká pozornost byla věnována užívání jazyka v elektronickém diskurzu a jazykovým technologiím.

Byl vydán sborník tezí konferenčních příspěvků.

Terminologija | 2009 | 16 285

Vědecká konference „Teorie a praxe jazyka“ byla přínosná nejen pro vědce a vyučující, ale také pro studenty oboru Překlad a redakce technického jazyka na Fakultě humanitních věd univerzity, která konferenci uspořádala.

Obdrženo 2009-12-15

Sigita Stankevičienė Kauno technologijos universitetas Gedimino g. 43, LT-44240 Kaunas E. paštas: [email protected]

286 Sigita Stankevičienė | Mokslinė konferencija Kalbos teorija...

Document details