Terminologické akce v Ústavu litevského jazyka

JOLANTA GAIVENYTĖ-BUTLER, DIANA ŠILOBRITAITĖ

Ústav litevského jazyka

V říjnu 2011 se v Ústavu litevského jazyka konaly dvě terminologické akce.

Mezinárodní vědeckou konferenci Metodologie terminologie, její současnost a budoucnost uspořádalo Terminologické centrum Ústavu litevského jazyka společně s mezinárodním terminologickým informačním centrem Infoterm. Akce, která se konala 12.–13. října, byla věnována 90. výročí založení Terminologické komise. V činnosti této Komise, zřízené při ministerstvu školství, se podílela řada významných tehdejších vědeckých a veřejných osobností – Kazimieras Būga, Jonas Jablonskis, Pranas Mašiotas, Antanas Smetona, Juozas Tumas-Vaižgantas, Antanas Vireliūnas a další. Komise, která působila pět let, projednala a schválila řadu termínů z různých oborů, z nichž část byla uvedena ve slovníku vydaném v roce 1924 Įvardai, arba terminai, priimti Terminologijos komisijos. Činnost Komise, byť se setkala s rozporuplným hodnocením, byla prvním pokusem o organizovanou normativní úpravu litevské terminologie.

Konference se zúčastnili přednášející z Irska, Rakouska, Běloruska, Lotyšska, Polska, Litvy, Ruska, Maďarska a Německa.

První den konference byly příspěvky předneseny v angličtině. Největší pozornost byla věnována vývoji terminologické vědy, rozvoji terminologie, tvorbě a využití informačních a komunikačních technologií v terminologické práci a také otázkám výuky terminologie a jazyka odborných oborů.

První dva příspěvky se věnovaly vývoji terminologické vědy. Pozvaný přednášející Heribert Picht přehledně představil důvody a předpoklady vzniku terminologie jako samostatné disciplíny, jakož i vliv standardizace, hnutí Wirtschaftslinguistik, které vzniklo v německy mluvících zemích, prací E. Wüstera, E. Drezena a D. S. Lotteho a modelu navrženého L. Hoffmannem na vývoj terminologie. Při přehledu terminologických škol přednášející upozornil na to, že hlavní přístupy těchto škol k

198

J. Gaivenytė-Butler, D. Šilobritaitė

Terminologijos renginiai Lietuvių kalbos institute

Teorie terminologie se neliší. Podle H. Pichta je terminologie samostatnou disciplínou současné lingvistiky, pro niž je charakteristická metadisciplinární povaha. Sergiusz Grinev-Griniewicz (Univerzita v Białystoku, Moskevský humanitně-pedagogický institut) poznamenal, že na dějiny terminologické vědy lze nahlížet jako na dějiny vývoje metod zkoumání speciální slovní zásoby. Pojednal o systémovém, typologickém, sémiotickém a parametrickém přístupu, metodách slovotvorné analýzy termínů a jejich definovatelnosti, které se používaly v různých obdobích, i o antropolingvistickém přístupu, který navrhl sám přednášející. Ágota Fóris (Univerzita Károlyho Gáspára, Budapešť) hovořila o souvislostech mezi terminologií a textovou lingvistikou. Ze sedmi vlastností textu věnovala přednášející zvláštní pozornost koherenci a hovořila o úloze terminologie při kódování a dekódování znalostí v textu. Příspěvek Briana Ó Raghallaigha a Gearóida Ó Cleircína, pracovníků Fiontar, oddělení irského jazyka na Dublinské městské univerzitě, se zabýval irskými termíny ve vícejazyčné terminologické databázi institucí Evropské unie IATE. Poté, co se irština stala úředním jazykem Evropské unie, vzrostla potřeba irské terminologie. Přednášející se podělili o zkušenosti s tvorbou a správou terminologie a představili irské instituce, které se této činnosti věnují, i terminologickou banku. Valentīna Skujiņa z Institutu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity a Ilze Irēna Ilziņa z Institutu matematiky a informatiky téže univerzity hovořily o vlivu překladu na vývoj lotyšské terminologie a o významu mezinárodních terminologických norem pro harmonizaci terminologie.

V příspěvku dalšího zvaného řečníka, který zahájil odpolední zasedání – ředitele Infotermu Christiana Galinského –, byla věnována největší pozornost významu obsahové kompatibility a důležitosti mezinárodních norem pro dosažení kompatibility. V tématu normalizace pokračoval Klaus-Dirk Schmitz z Kolínské univerzity aplikovaných věd, který hovořil o přínosu mezinárodních norem při výměně terminologických dat. Liudmila Ryčkova (Státní univerzita Janky Kupaly v Grodně) přednesla příspěvek o výuce odborného jazyka. Přednášející poznamenala, že v procesu utváření znalostní společnosti nabývá terminologie na významu nejen pro odborníky v určitém oboru, ale i v širším sociokulturním kontextu. Příspěvek Sergeje Šelova z Institutu ruského jazyka Viktora Vinogradova (Moskva) se zabýval implicitními informacemi v terminologické znalostní bázi.

Druhý den konference byl věnován litevské terminologii. Příspěvky byly předneseny v litevštině. Na dopoledním zasedání se hovořilo o vývoji litevské terminologie v různých oborech, o činnosti Terminologické komise a její úloze v dějinách litevské terminologie.

Terminologija | 2011 | 18 1 9 9

a vývoji litevské terminologie, činnosti Terminologické komise a její úloze v dějinách litevské terminologie.

Vedoucí Terminologického centra Institutu litevského jazyka Albina Auksoriūtė podala přehled činnosti Terminologické komise (1921–1926) – pojednala o úkolech a vykonané práci této Komise a zhodnotila jejich význam pro další rozvoj terminologie v Litvě. Vincentas Drotvinas z Vilniuské univerzity pedagogických věd seznámil posluchače s názvoslovím řemeslníků ve starých písemných památkách a v dvojjazyčných lexikografických dílech ze 17.–18. století. Materiál byl pojednán z několika hledisek: přednášející analyzoval zvláštnosti uvádění termínů ve slovnících, specializaci řemeslníků, původ slovníků východoaukštaitských a západoaukštaitských nářečí, dějiny užívání názvů aj.

Pracovníci Terminologického centra Institutu litevského jazyka hovořili o otázkách z dějin terminologie jednotlivých vědních oborů. Palmira Zemlevičiūtė podala přehled původu a synonymie termínů týkajících se zdraví v článcích novin Keleivis (1849–1880) a upozornila na slova, která se nestala lékařskými termíny. O druhových lidových termínech ve stavebnictví hovořil Robertas Stunžinas a zdůraznil, že analýza termínů z hlediska rodu a druhu je důležitým úkolem terminologie. Původ názvů rodů rostlin v litevštině a lotyštině používaných v Baltijos šalių floroje (1993–2003) pojednala Solvita Labanauskienė. Přednášející porovnala několik skupin názvů rodů rostlin v baltských jazycích a zdůraznila podobnosti a rozdíly mezi litevskými a lotyšskými názvy rodů rostlin. Diana Šilobritaitė analyzovala způsoby a prostředky tvoření termínů používaných v učebnici aritmetiky litevského společenského činitele z přelomu 19. a 20. století Petra Vileišise Keturi svarbiausieji veikalai aritmetikos (1886) a porovnávala je se současnými matematickými termíny. Asta Mitkevičienė hovořila o úloze Terminologické komise v dějinách terminologie literární vědy v litevštině a podala přehled literárněvědných termínů, kterými se tato Komise zabývala. Zvlášť pojednala o synonymii literárních termínů. Alvydas Umbrasas zkoumal strukturu rukopisného rusko-litevského slovníku právních termínů (1920). Podle přednášejícího není struktura tohoto slovníku pro terminologické slovníky typická.

Na odpoledním zasedání se probíraly současné problémy litevské terminologie. Audra Ivanauskienė (Státní komise pro litevský jazyk) představila terminologickou činnost Komise. Zdůraznila snahu zajistit šíření správné terminologie a upozornila také na spolupráci litevských a evropských institucí a odborníků

200

J. Gaivenytė-Butler, D. Šilobritaitė

Terminologijos renginiai Lietuvių kalbos institute

Evropské unie v otázkách užívání termínů. Egidijus Zaikauskas z Litevského jazykového oddělení Generálního ředitelství pro překlady Evropské komise hovořil o litevské terminologii v institucích Evropské unie: zabýval se terminologií překladu a textu, právní konzistencí, dobou překladu dokumentů aj. Cílem příspěvku Reginy Kvašytė z Šiauliaiské univerzity bylo na základě odborných prací a slovníků určit zvláštnosti metalanguage terminologie v litevštině a lotyštině. Zkoumala mikrosystém termínů se základem termin- v litevštině a lotyštině. Příspěvek autorského kolektivu z Univerzity Vytautase Velikého – Eriky Rimkutė, Gintarė Grigonytė, Andriuse Utkase a Loica Boizoua – představil pokusy o automatickou identifikaci litevských termínů pomocí lingvistické metody. Bylo zdůrazněno, jak lze pomocí určitých počítačových programů urychlit proces identifikace potenciálních termínů. Gintautas Grigas a Tatjana Jevsikova z oddělení metodologie informatiky Institutu matematiky a informatiky Vilniuské univerzity přednesli příspěvek o anglicko-litevských frazémech z oblasti výpočetní techniky. Největší pozornost byla věnována nástrojům, jejichž využití by urychlilo lokalizaci softwaru do litevštiny a zlepšilo kvalitu překladu termínů. Markas Paura z katedry překladatelských studií Vilniuské univerzity hovořil o pojmu kompiuterių virusas a jeho interdisciplinární povaze. Příspěvek Viliji Cielienė z Kaunaské technologické univerzity podal přehled struktury litevských synonymních počítačových termínů různého původu a zkoumal, které termíny studenti upřednostňují a jaké faktory ovlivňují jejich volbu. Eglė Dumšienė ze Šiauliaiské státní koleje analyzovala užívání počítačových termínů v závěrečných projektech studijního programu technologie informačních systémů. Přednášející vymezila skupiny chyb v těchto termínech (cizí výrazy, slovotvorba, tvary aj.). Studentka Vilniuské univerzity Agnė Strelkauskytė zkoumala lexikum a terminologii webu sociální sítě Facebook a porovnávala je s weby jiných sítí.

Práci konference shrnul pracovník Terminologického centra Alvydas Umbrasas.

Na webových stránkách Institutu litevského jazyka lze najít program konference a teze. Články vypracované na základě části konferenčních příspěvků jsou otištěny v tomto čísle Terminologijos, několik dalších článků vyjde v devatenáctém čísle časopisu.

Terminologija | 2011 | 18

201

Ve dnech 17.–18. října přednášel na terminologickém semináři pořádaném Terminologickým centrem jeden z nejvýznamnějších evropských terminologů, emeritní profesor Heribert Picht. Jako lektor se účastnil terminologických školení pořádaných v šestnácti zemích a jako hostující profesor vyučoval na Norské ekonomické škole (Norges Handelshøyskole); mnoho let působil na Kodaňské obchodní škole (Copenhagen Business School (Handelshøjskolen)). Mezi oblasti jeho výzkumu patří teoretická a aplikovaná terminologie, odborný jazyk (LSP), správa znalostí a terminologické banky, jazykové a terminologické plánování, výuka terminologie a odborná komunikace. Profesor Heribert Picht je prvním terminologem, který získal cenu Eugena Wüstera, udělovanou od roku 1997 za zásluhy v oblasti terminologie mezinárodním informačním centrem pro terminologii Infoterm. V roce 2007 vydalo nakladatelství John Benjamins na jeho počest sborník terminologických studií Indeterminacy in Terminology and LSP (ed. Bassey Edem Antia).

První den semináře přednesl prof. H. Picht tři přednášky. Přednáška Terminology, LSP and professional communication (Terminologie, odborný jazyk a odborná komunikace) se zabývala vývojem terminologické disciplíny, jejím postavením mezi ostatními lingvistickými disciplínami, vztahem mezi terminologií a odborným jazykem a jejich významem pro odbornou komunikaci a předávání znalostí obecně. Přednáška Object, concept and their representational forms (Objekt, pojem a jejich reprezentace) byla věnována základním terminologickým pojmům a termínům. Profesor hovořil o pojetí objektu, pojmu a termínu, klasifikacích objektů, extenzi a intenzi pojmů, lingvistických, sociolingvistických a metodologických principech tvorby termínů, definicích termínů, terminologických spojeních, neverbálních formách reprezentace pojmů a významu jejich začlenění do terminologických databází; podal přehled definic základních terminologických termínů v mezinárodních normách a upozornil posluchače na jejich případné nedůslednosti. Přednáška Knowledge ordering at conceptual level (Uspořádání znalostí na pojmové úrovni) se zabývala vztahy mezi objekty, mezi pojmy a mezi pojmy a termíny.

Druhý den semináře se probírala dvě témata. Přednáška Language planning and terminology planning (Jazykové a terminologické plánování) se věnovala cílům, prostředkům a institucím jazykového plánování, úrovním a způsobům terminologického plánování, standardizaci terminologie a vztahům mezi jazyky v různých oblastech činnosti. V přednášce Indeterminacy, the

202 J. Gaivenytė-Butler, D. Šilobritaitė Terminologijos renginiai Lietuvių kalbos institute

sciences and professional communication (Neurčitost, vědy a odborná komunikace) H. Picht položil otázku, zda neurčitost a určitost skutečně tvoří dichotomii, navrhl definice pojmu jako jednotky myšlení, pojmu jako jednotky znalostí a pojmu jako jednotky poznání, upozornil na nutnost rozlišovat epistemologickou neurčitost a neurčitost vyplývající z termínu (reprezentace pojmu) použitého v textu a ukázal, jak lze využít terminologické metody k dosažení určitosti terminologické jednotky.

Účastníci semináře obdrželi osvědčení.

Přijato 2011-12-05

Jolanta Gaivenytė-Butler Litovský jazykový institut P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected]

Diana Šilobritaitė Litovský jazykový institut P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected]

Terminologija | 2011 | 18

2 0 3