Termín vedle termínu. VIII

JONAS KLIMAVIČIUS

PROSTŘEDÍ A PROSTŘEDEK, PROSTŘEDEK A MÉDIUM

Termíny (a běžná slova) prostředí a prostředek nejsou synonymní. Jejich významy a vzájemné vztahy se utvářely po dlouhou dobu, ale již jsou téměř ustálené a dále se rozvíjejí jen natolik, nakolik to podmiňuje rozvoj a diferenciace věd. Historie je zajímavá a poučná. Stále však existují také zcela aktuální otázky, které je třeba řešit. Například „živé a neživé přírodní prvky nacházející se v moři, nad mořem a v zemských hlubinách pod mořem (vzduch, voda, dno a zemské hlubiny pod mořským dnem, jejich přírodní zdroje)“ – je to mořské prostředí, nebo mořský prostředek? Abychom tomu porozuměli a rozhodli, je třeba – jako obvykle v terminologii – nejen ovládat jazyk a znát lingvistiku, ale také mít povědomí o daném oboru. Proto je užitečné podrobněji prozkoumat příčiny, průběh a výsledky vzniku, vzájemného působení a odlišování prostředí a prostředku.

Oba vznikly terminologizací, avšak příčiny byly podníceny (indukovány) a další obtížný, neplynulý vývoj byl zapříčiněn vnějšími vlivy – především ruskými slovy среда a окружение, jakož i angl. medium.

Prostředí 1. „okolí“, zaznamenáno již v SD 1642 (Okolicá / Vicinia, territorium vniuersitas agrorum. regie. Apikayme / aplinka ir okrąženia / Ambitio. ambitus. us. circumiectus. us. Aplynka), později v slovníku Antanase Jušky; LKŽ I₂ 1968 uvádí také doklad z živé řeči: Iš visos aplinkos susirinko Krekenava. Odraz vývoje nových, knižních významů představuje LKŽ I₁ 1941 aplinka 2. nediferencovaný význam a jeho neúplný výklad – „okolí, prostor“ (ačkoli tarpas zde již představuje i malý krok k prostředku). V LKŽ I₂ 1968 byl význam rozčleněn – 2. „souhrn přírodních podmínek, v nichž (=kterými) se něco rozvíjí a působí“ a 3. „sociální a životní podmínky, <…>“. Zajímavé je, že oba významy jsou doloženy větami Jonase Jablonskise – prostředí 2: A prostředí má na člověka velký vliv; prostředí 3: Má také mít určitý vliv na jazykovědu ve škole a na život ve svém prostředí. Později se vžil a málo užívaný novotvar Antanase Vireliūnase aplinkotyra

200 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

„část vlastivědy [rovněž novotvar Vireliūnase], která zkoumá nejbližší okolí“ vychází, zdá se, z obou významů prostředí. Nový význam přidává DŽ 1954 – aplinka 3. „okolí, prostor, sféra“: Vzduch je prostředím, v němž se šíří zvuk. DŽ 1972 – aplinka 3. je vykládáno poněkud přesněji, ale stále dvojznačně – „prostředek, sféra“ – vzduch je skutečně prostředkem šíření zvuku, ale úprava okolí obytných domů není žádným prostředkem, ba ani sférou. Není tedy divu, že LKŽ I₂ 1968 aplinka 4. „prostředek, sféra“ dokládá pouze vzduchem; ale ani ve výkladu neměla zůstat sféra. Později, zřejmě když byla rozpoznána odlišnost prostředí a prostředku, se aplinka 1. vykládá jako „fyzické podmínky“: geografické, přírodní; obytných domů, ale také plynové, korozní DŽ 1993, ačkoli poslední dva příklady jsou spíše prostředky.

Než přistoupíme k prostředí jako vědeckému termínu, je třeba se nejprve porozhlédnout po jeho částečně terminologickém či dokonce determinologizovaném užívání, v němž se v různých spojeních a výkladech nejlépe odhaluje motivace a sémantické vztahy. Na úvod dva příklady: <...> prostředí kolem nás už je jiné Sav su TV 2008 42 3; elektrické pole – 1. prostředí se zvláštními vlastnostmi kolem nabitého objektu nebo proměnného magnetického pole AETŽ 2010. Nesčetněkrát a odedávna až dodnes se užívá okolní prostředí: Fyziologie buněk, stejně jako jejich morfologie, závisí na prostředí, které je obklopuje ŽA 1972 14. Prostředí kolem nás je dynamické IQ 2010 3 121. <...> vztah k okolnímu prostředí Sav su TV 2012 1 30. <...> uvažování o světě a prostředí, které jej obklopuje NŽA 2011 2 84. <...> vliv jaderné elektrárny na okolní prostředí Vd 2009 20 32. Po zhodnocení rizikových a ochranných faktorů jak u dítěte, tak v jeho okolním prostředí, <...> Vd 2008 50 74. Jistě, lidé kolem něj – to je zcela přirozené, ale když se člověk rozvášní, tak i prostředí a lidé kolem něj Sav su TV 2011 26 14. Vedle toho se často objevuje i prostředí podobné slovo obklopení: <...> strávit zimu v obklopení Sav su TV 2008 14 3. <...> sanatorium situované v lůně přírody <...> sanatorium Vd 2010 37 43. Žijeme obklopeni šedou ekonomikou Vd 2011 15 22. Daně – poplatek za civilizaci a moderní společnost, takže pokud chceš žít v lidském prostředí, musíš zaplatit Vd 2011 15 70. Je třeba učit se novým hodnotám v jejich obklopení. Vd 2010 39 66.

KPP 1976 a 1985 provedly opravu: okolní prostředí – prostředí. To však nestačí, a když se nevysvětlí, proč je to nesprávné, má oprava malý úspěch. Stačilo velmi málo – uvést ruské окружающая среда. Nyní je konečně třeba věc probrat podrobněji.

Terminologija | 2012 | 19

201

Rus. okruženije a ¹среда jsou v lexikografii doložena již od roku 1627 (ССРЛЯ VIII 1959 a XIV 1963). Z novějších významů, které nás zajímají, se rozšířil spíše jen ¹среда – 3. „sociálně-životní situace, <...> okolí“ (A. Gercen, I. Turgeněv) || „souhrn lidí spojených společnými životními podmínkami, činnostmi, zájmy nebo někým“ (M. Saltykov-Ščedrin, M. Gorkij), zatímco 4. „skupina lidí“ (M. Lermontov, F. Dostojevskij) – zast., proto je nyní z okruženie aktuální 3. || „okolní lidé, společnost“. A také ¹среда – 2. „souhrn přírodních či společenských podmínek, <...>“: geografické, okolní, a окружение – 3. „okolní prostředí, prostředí“: prostředí rostliny, avšak pouze ¹среда – 1. „látka, která vyplňuje určitý prostor a má určité vlastnosti“: vzdušná, homogenní, živná. Současný význam ruského среда je širší než окружение – zahrnuje také окружение: среда¹ – 1. prostředí, okolí; prostor: в среде учёных – mezi vědci, 2. médium: воздушная – vzdušné RLKŽ II 1967, 1. spec. médium, prostředí: agrární prostředí, distorze prostředí / distorzní médium, почвенная – půdní substrát RLKŽ IV 1985, zatímco окружение – 1. prostředí, okolí; sféra: literární prostředí (4. obklíčení, obklopení) RLKŽ II 1967, 2. prostředí, okolí: geografické, maloburžoazní RLKŽ II 1983; prostředí – среда, окружение: geografické, literární LRKŽ 1971, среда, окружение: geografické, literární, slavnostní, v našem prostředí – в нашей среде LRKŽ 1988, a prostředí – среда (okolí): živné LRKŽ 1971, prostředí (okolí) – среда: živné LRKŽ 1988. Z tohoto porovnání významů je srozumitelná potřebnost přívlastečného určení окружающая (среда), a při užívání tohoto spojení také nezbytnost termínu окружение. V ruštině jsou běžná spojení žít, existovat, přebývat, růst v prostředí a prostředí obklopuje СССРЯ XIV 1963. Среда je jasně motivováno среду – тарр(е), zatímco окружающая среда – to je přece contradictio in adiecto (oxymóron). Slepým přejímáním tohoto spojení vzniklé české(?) obklopující prostředí je pleonasmus. Ačkoli nebyl pochopen jeho původ, byl zaznamenán a odstraňován, a nepřímo tak pomohl k tomu, že vzniklo, a zejména že se rozšířilo a ustálilo prostředí. Okolí je svou motivací podobné angl. environment: environ – (ob)klopit a něm. Umgebung: umgeben – (ob)klopit a Umwelt (okolní svět VLKŽ II 1992).

Nepravým východiskem z této kolize bylo, byť, mimochodem, i pozdním – spojení vnější prostředí: vnější prostředí – outdoor environment – среда внешняя AATŽ 2000; dezinfekce – ničení patogenních mikroorganismů ve vnějším prostředí

202

Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

koje LTE III 1978. Oda – svarbus sudėtingas organas, kuris atlieka daugybę funkcijų: padeda orientuotis išorinėje aplinkoje, <...> Sav su TV 2012 4 13. Taigi išorinės aplinkos dirginami vaikai dabar bręsta greičiau Vd 2010 36 36. Tai – antras pleonazmas, šokimas nuo vilko prie lokio. Aklai nuoseklūs eina iki buko galo: būtina ir vidinės, ir išorinės įmonės aplinkos analizės dermė AtsV 2011 1 8. Pasitaiko ir priešpriešų (išorinė) aplinka ↔ vidus: Išorinė aplinka, be abejo, turėjo įtakos, bet jei valstybės viduje bus chaosas, jokia aplinka nepadės Vd 2009 17 17. <...> fiziologija – mokslas apie tai, kas vyksta organizmo viduje, o ekologija – apie tai, kas vyksta išorinėje aplinkoje MkslL 2012 19 9. Mindaugui rūpėjo <...> didinti savo dinastijos prestižą šalies viduje ir tarptautinėje krikščioniškoje aplinkoje MkslL 2009 8 11. Nieko nevertas išorinis pasaulis, aplinka Sav su TV 2012 1 30.

Když je již zcela zřejmé, že výraz terpės je potřebný, je třeba šířeji terminologicky pojednat o aplinką, aby byl rozdíl mezi nimi oběma zcela srozumitelný.

Vývoj pojmu aplinka, který probíhal mimo litevštinu, odhalují terminologické slovníky a encyklopedie. Např.: prostředí (něm. Umwelt) – „J. Uexküll („Prostředí zvířat a vnitřní svět“, 1909) dal tomuto pojmu význam přírodní Δ (světa působení), která na zvířata působí a v níž se orientují podle své smyslové organizace; později byl tento význam rozšířen také o životní prostor rostlin a lidí. Filosofická antropologie pak zdůraznila, že člověk jako „bytost otevřená světu“ (M. Scheler) duchovně překračuje hranice přirozených Δ, neboť je dokáže měnit, a proto je specifická lidská Δ již poznamenána kulturou. <...>, v dobách krizí způsobených bezuzdnou vědeckou, technickou a ekonomickou přeměnou přírody vyvstávají zvláštní problémy ekologie, ochrany Δ a etiky“ FilosŽ 2002.

Uvádí se také sociologický aspekt původu tohoto pojetí: sociální ekologie (řec. oikos – obydlí a logos – věda) – „oddíl sociologie, v němž se zkoumají problémy vztahu člověka a prostředí. S. e. vznikla ve 20. letech 20. století ve Spojených státech amerických (...). <...>. Někteří sociologové se domnívají, že má zkoumat vztahy člověka k přírodě – okolní fauně a flóře; jiní definují S. e. jako vědu o vztahu společenských forem k sociálním faktorům, které jsou vůči těmto formám údajně „prostředím“; <...>. Otázka vztahu přírody a společnosti se stala zvláště aktuální v souvislosti se současnou vědeckotechnickou revolucí, v jejímž důsledku se vyčerpávají přírodní zdroje a znečišťuje lidské prostředí. <...> FilosŽ 1975.

Terminologija | 2012 | 19

203

Při encyklopedickém uvedení všech současných významů výrazu aplinkos se jejich pořadí mění – nejstarší je 3. (biol.) – „souhrn přírodních objektů, jevů a podmínek, v nichž žije jedinec, populace nebo druh“, uprostřed je 2. (geogr.) – „souhrn neživých a živých přírodních a antropogenních prvků území, které obklopují člověka (společnost) a jsou s ním vzájemně propojeny“ (pojetí je dosti složitě teoretizováno: „antropoekosystém je chápán jako ekologický systém, jehož ústředním organizujícím prvkem (hostitelem) je člověk, zatímco ostatní přírodní nebo antropogenní útvary s ním spojené tvoří jeho životní Δ (domov)“), a aplinka 1. je jakýmsi zobecněním – „prostor nebo souhrn objektů (prostředí, tzv. domov), který něco obklopuje a vzájemně působí s obklopeným objektem či subjektem (tzv. hostitelem). <...>. Podle povahy zkoumaného prostředí nebo převládajících složek prostoru se rozlišují přírodní (přirozené), antropogenní, technické, ekonomické, sociální, duchovní Δ a další druhy Δ“ VLE I 2001. Aplinka 4. je velmi specifická – matematická, avšak v LTE I 1976 byla aplinka ještě pouze matematická; zvlášť se ovšem uváděla – geografické prostředí – „souhrn objektů a jevů živé a neživé přírody (klimatu, půdy, nerostného bohatství, reliéfu, rostlinstva, živočišstva), který tvoří jednu z nezbytných podmínek existence společnosti. <...>“ LTE IV 1978. Dokud nebyl pojmenován protiklad hostitele a domova, bylo toto pojetí chápáno i bez těchto termínů, např.: Mezi organismem a prostředím dochází k neustálé výměně látek a energie, <...> ŽA 1972 30. Hostitelem samozřejmě není zdaleka jen člověk a domov není jen lidský. Když se však mluví o člověku a lidech, výraz životní prostředí je velmi častý a živý, např.: Les je součástí našeho vědomí, naše životní prostředí, <...> Sav s TV 2011 42 5. Ačkoli zvířata v běžné mluvě obvykle nežijí, nýbrž zdržují se (a domácí jsou chována), teoreticky samozřejmě žijí, a mají tedy také své životní prostředí, např.: Když se v důsledku globálního oteplování mění migrace zvířat, mění se i jejich životní prostředí Vd 2009 11 45.

O aplinką dnes mluví mnoho lidí. Například známý lingvista David Crystal: <...>: ekosystém tvoří vzájemné působení všech živých organismů, rostlin, živočichů, bakterií atd. s fyzikálními a chemickými faktory jejich prostředí KM 2005 40. Geografické prostředí zmiňuje etnografka Pranė Dundulienė (LEtn 1982 7). Odborníci z jiných oborů někdy užívají teoretický pojem aplinka také poněkud svébytně, např.: Člověka podmiňuje všechno ostatní jsoucno, které tvoří jeho prostředí UP 1992 164. Vesmír není nějakým prostředím těles ani nádobou UP 1992 140.

204 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

Mezi druhy se stále objevují nové – abiotické prostředí – „souhrn anorganických podmínek (↑abiotických f a k t o r ů), v nichž existují všechny živé organismy“, zatímco biotické prostředí „tvoří přírodní f a k t o r y a j e v y, které vznikly v důsledku činnosti jiných organismů (pro mnoho mikroorganismů jsou biotickými f a k t o r y vnitřní p r o s t ř e d í organismu)“ VLE I 2001. Šíří se duchovní prostředí Sav su TV 2009 27 23, kaunské literární prostředí AtsP. Cvirk 1969 449 nebo literární prostředí Moskvy MokslL 2001 11 5, akademické prostředí IQ 2011 4 111, informační prostředí MokslL 2007 1 7, podnikatelské prostředí IQ 2010 4 29, podnikatelské prostředí IQ 2010 4 78, investiční prostředí Vd 2007 3 11. Některé výrazy snad patří jen na okraj terminologie či za její hranice, např.: <...> v dnešní společnosti a kultuře již krásná literatura existuje v jiném p r o s t ř e d í v n í m á n í SLL 23 2007 305. Mimochodem, výraz může být i bez přívlastku, např.: prostředí – 1. „látka nebo pole s určitými vlastnostmi vyplňující prostor, v němž se nachází zkoumaný systém nebo probíhá sledovaný jev“, např. kapalné prostředí 2. „vnější podmínky (teplota, vlhkost, tlak, vibrace), které ovlivňují činnost zařízení“, např. elektromagnetické prostředí AETŽ 2010. Pozitivistická metodologie hledala příčiny vzniku textu, jeho vlivy a zdroje tak, že jej srovnávala s jinými texty. P r o s t ř e d í (milieu) bylo nezbytné nejen ke zkoumání jeho geneze, ale i k rozboru jeho významu SLL 23 2007 305. Básník (Albinas Žukauskas) má také prostředí srdce: Srdce se brání návratům, které čas v jeho prostředí bez ustání vyvádí AtsP.Cvir 1969 634. Nezaostává... ani reklama na ložní prádlo: Dvojitá, útulná přikrývka <...> udržuje svěží p r o s t ř e d í p r o s p á n e k.

Tolik k vědě o prostředí. Pro praktický život je nejaktuálnější jeden aspekt – ochrana prostředí: prostředí – celek vzájemně propojených prvků fungujících v přírodě (zemský povrch a podzemí, vzduch, voda, půda, rostliny, živočichové, organické a anorganické látky, antropogenní složky) a přirozených i antropogenních systémů, které je sjednocují: fyzické, přírodní, přirozené, zdravé, lidské, antropogenní, degradované, výrobní,... AATŽ 2000. Zákon o ochraně životního prostředí (znění zákona z roku 2005) uvádí pouze redakčně upravenou tuto definici (MkslL 2011 9 7). Zde je tedy nejdůležitější ochrana životního prostředí před fyzikálními, chemickými, biologickými a jinými negativními vlivy vznikajícími při využívání přírodních zdrojů, monitoring životního prostředí, sledování stavu životního prostředí – „systematické sledování stavu životního prostředí a jeho složek, hodnocení a předpověď antropogenních změn“, znečištění životního prostředí, péče o životní prostředí, hodnocení životního prostředí (: ochranná hodnota životního prostředí, funkce životního prostředí, nebezpečnost životního prostředí, vliv člověka na životní prostředí) TechEnc I 2000,

Terminologija | 2012 | 19

205

environmentální inženýrství a krajinné plánování (obor na KTU), chemie životního prostředí „odvětví chemie zabývající se znečištěním životního prostředí a způsoby jeho omezování“ ChŽ 2003.

Když jsme si ujasnili, co je prostředí, můžeme odpovědět i na otázku zmíněnou hned na začátku – existuje mořské prostředí MksIL 2011 9 7 (čl. 3 odst. 7 uvedeného zákona), 11 12.

Terpė je také údajem živého jazyka – variantem slova tarpas: terpė 1. viz ¹tarpas 1: Nepalik terpių verdama audeklą Dusetos (také Smálvos); 2. viz ¹tarpas 3: Aš čia sienos terpėn visa sudedu Sudeikiai (také Dusetos). Ji se již dávno zkoušela zavést i do spisovného jazyka a terminologie: terpė 3. „volné, neobsazené služební místo, vakantní místo“: Wakancyja iákiego wrzedu. Vacantia officia, dignitates. Terpe wiresnibes kokios SD 1642, 4. (neolog.) „závorka“ A. Baranauskas, rovněž terpė 2: tilto terpė VI 1924 (LKŽ XVI 1995). Terpės ještě není ve slovníku LKV 1950 (161–604). Teprve v nejnovější době se objevuje a ujímá terpė 2. „látka vyplňující prostor nebo tělesa obklopující něco“: Vzduch je jednoduchým prostředím pro oheň. Voda je prostředím, v němž žijí ryby. Živná půda pro pěstování bakterií DŽ 1954. O něco později se tento význam rozdělil – terpė 1. „látka vyplňující prostor“: Vzduch <...>, 2. „prostředí, v němž něco existuje“: Voda <...>. Živná půda DŽ 1972. Později se „látka“ oprávněně vypouští: terpė 1. odborně „prostředí, v němž něco existuje, projevuje se či probíhá“: Vzduch je prostředím pro oheň. Krev je vnitřním prostředím organismu. Živné (výživné) prostředí pro pěstování bakterií. Pevné, kapalné, vodivé prostředí. Kyselé, zásadité prostředí. Kalení (tech.) (2. vých. „mezera“) DŽ 1993. Je zklamáním, že po pouhých dvou letech se LKŽ XVI 1995 vrací zpět: terpė 5. „l á t k a vyplňující prostor“: Světlo, které se setká s prostředím s vyšší optickou hustotou, zpomaluje své šíření P. Avižonis. Krev spolu s lymfou je vnitřním prostředím organismu Raštai a 6. „p r o s t ř e d í, v němž něco existuje, projevuje se či probíhá“: Voda je prostředím, v němž žijí ryby DŽ.

Terpės Terminologii v terminografii a textech je třeba začít rozlišovat od prostředí. Jde o samostatnou etapu této mikrosoustavy – nekrátkou, nepříliš rychlou, v zásadě již ukončenou. Proces rozlišování je však stále aktuální a vyžaduje pozornost, protože se v některých oblastech užívání dosud hojně udržuje. V roce 1927 napsal významný filozof a terminolog – teoretik a tvůrce i uspořadatel filozofické a pedagogické terminologie: Vzájemné působení lidí vytváří ve společnosti p r o s t o r v z á j e m n ý c h v z t a h ů, neboli p r o s t ř e d í, které Francouzi nazývají milieu S. Šalk R I 1990 171. I pro něj byly začátky

206 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

obtížné. Ale i po 70–80 letech se stále podobně žongluje se slovy: Tento virus je ve vnějším prostředí mimořádně odolný, <...> a chřipka H1N1 z roku 2009 je jedním z kmenů chřipky, který vznikl v prostředí prasat <...> Sav su TV 2009 50 6. Každá rodina si kolem sebe vytváří okruh příbuzných a přátelských rodin, <...> G.GosNR 2010 116. Kvůli rychlému technickému pokroku vždy hrozí nebezpečí, že se vzdálíme základní realitě, přírodě, která nám byla dána, prostředí, které nás obklopuje M.D.PhilTI 2009 69. A nedejbože, aby nastala doba, kdy se na obálkách časopisů budou vyjímat a poučovat nás o životních pravdách domovníci, kteří si hrdě říkají třeba „stylisté vnějšího prostředí a způsobu života“ Vd 2010 41 62.

Naprosto neospravedlnitelné a až dodnes nevymizelo synonymní užívání: Virus chřipky hyne v zásaditém prostředí (prostředí) Sav su Tv 2009 47 31.

Mnohem častější je však záměnné užívání obou v zásadě odlišných termínů: Voda je prostředím mnoha chemických reakcí <...>. V průběhu evoluce se některé vodní rostliny a živočichové přizpůsobili životu na souši, ale voda byla a je nejdůležitějším faktorem jejich prostředí TechEnc IV 2010 (faktory jsou v prostředí, zatímco v životním prostředí jsou podmínky). <...> nezměněná lidskou činností (...), tj. přirozené mořské a vodní prostředí (jde o pojetí trojrozměrného prostředí) MkslL 2011 9 6. Musel jsem změnit tři prostředí, když jsem přecházel z jedné školy na druhou. – Vraťme se však ke třem prostředím, o nichž jsem mluvil, nebo prostředím, v nichž jsem musel dospívat. – Tehdy jsem svému prostředí nerozuměl. – <...> prostředí, které se utvořilo na gymnáziu, bylo smíšené. – Čtvrtým prostředím byl Polytechnický institut NŽA 2008 9–10 392, 393, 393, 394, 394.

Je však třeba pozorně se zamyslet, abychom pochopili, které z výrazů užívaných střídavě je správné. Rozhodně to není vždy prostředí, často je správné právě okolí, např.: Svět se skládá ze dvou částí <...> (kontinentů, pevniny) a vodních ploch (...). <...>. Rostlinstvo a živočišstvo těchto částí se značně liší, stejně jako antropogenní prostředí MkslL 2011 9 6. <...> lokální místa nejsou jen fyzické geografické body a prostředí, <...>. Předmoderní lokální místa – pole, usedlost, vesnické louky, kostel, tržiště, zámek – jsou geografickými „místními“ prostředími téměř všech sociálních interakcí J. TomlG ir K 2002 61. – Jíl, žula, sůl. Které prostředí je nejvhodnější pro ukládání jaderného odpadu? – Těžko říci, <...>. Je třeba ukládat ho v tom prostředí, které je v konkrétní zemi MkslL 2008 18 7. Vědecké a technické prostředí nás potlačuje, zvláště od chvíle, kdy se objevil počítač, informatika atd. To vše nás může ponořit do takového prostředí, které už nebude skutečně lidské

Terminologija | 2012 | 19

207

M.D.PhilTI 2009 68. Každá loď – <...> – je autonomní strukturou, často s vlastním sociokulturním prostředím (...) a námořní sociokulturní sférou MkslL 2011 9 7 ir 14. Makroekonomická sféra a makroekonomické prostředí Vd 2008 30 11. Vilnius by mohl usilovat o to, aby se prosadil jako právně příznivé prostředí pro zakládání fondů alternativních investic. <...>. Vše je třeba začít vytvářením vhodného právního prostředí; příznivé prostředí by se nemělo měnit nejméně 7–10 let, <...> IQ 2010 3 68. <...> v prostředí charakterizovaném otevřeností vnímáme rozmanité vztahy jednotlivce a společenství k sobě samým i k vlastnímu okolí SLL 23 2007 34. Takové chyby vznikají, když se píší takové nestrávené věci: Tyto problémy úzce souvisejí se společenskými vědami, které v životě každého státu a společnosti zaujímají stále větší prostor Vd 2010 25 47.

Je třeba být ještě opatrnější – výrazy prostředí a sféra užívané vedle sebe nemusí být ani synonymní, ani zaměnitelné; každý z nich má svůj vlastní význam a své správné místo: Staré duté stromy, mrtvé dřevo – to je životní prostředí různých živých organismů: hub, lišejníků, mechů, měkkýšů atd., kteří mohou žít jen ve starém nebo zetlelém dřevě. <...>V lese jsou tisíce forem života, o něž je třeba pečovat především zachováním jejich životního prostředí Vd 2010 19 32. <...>V méně regulovaném podnikatelském prostředí je menší prostor pro korupci Vd 2011 3 32. Za touto děsivou špičkou ledovce, fasádou epidemie sebedestruktivního chování ničícího i ostatní a končícího předčasnou smrtí, se skrývá prostředí, které tuto epidemii živí – otrávené duchovní prostředí, <...> Vd 2009 18 62. <...>Rodina a mikrosocium (...) vytvářejí prostředí, které pomáhá, nebo brání utváření duchovní odolnosti dospívajících. Krize společnosti, projevující se množstvím rizikových faktorů a vysokou toxicitou sociálního prostředí, sociálním vyloučením a nedostatkem tolerance, otravuje křehký duchovní svět dospívajících a podněcuje chorobné formy vzpoury Vd 2007 38 78. <...>Rodina je také sférou, v níž je třeba lásku střežit a pěstovat, a <...>kromě rodiny je zapotřebí i další prostředí M.D.PhilTI 2009 96.

Proč je rodina už sférou, a ne prostředím? Teolog otec Marie-Dominique Philippe OP a jeho překladatelé – bratři a sestry z komunity sv. Jana – jsou terminologicky naprosto přesní: v pedagogice (edukologii) se rozlišuje prostředí a sféra: prostředí – environment – Umgebung – среда – „činitel výchovy člověka: souhrn přírodních, geografických, klimatických, sociálních a kulturních podmínek, v nichž žije jedinec nebo skupina lidí. Je to ekologická sféra, s níž jedinec nebo skupina vzájemně působí. Sociální makro-

208

Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

prostředí – společnost a její instituce; mikroprostředí – bezprostřední sféra (rodina, škola, továrna, instituce). <...>“ PT 1993, 1. „<...> Sociální prostředí – <...>. Mikroprostředí – komunikační sféra (...) EncEŽ 2007.

Tím se dostáváme o další krok dál, a to už rozhodující. Je snad rodina jen sférou? Přirozené – přírodní, geografické,... – prostředí představuje životní podmínky – příznivé i nepříznivé, které také ovlivňují dění. Ne vždy, ale někdy se používá termín environmentální faktory – environmental factors – факторы окружающей среды – „abiotické, tj. fyzikální (vlhkost, vítr, proudy, příliv a odliv, sluneční záření atd.), chemické (anorganické prvky a různé jejich sloučeniny a mnoho organických sloučenin – vedlejších produktů životní činnosti organismů) a biotické faktory, tj. rostliny, živočichové, mikroorganismy a jejich vzájemné působení“ AATŽ 2000. Je-li třeba podmínky konkretizovat a rozčlenit, vznikají faktory. Umělé antropogenní prostředí (technické, kulturní, sociální, duchovní,...) se však vytváří (nebo se alespoň vytvářet snaží) jako příznivé a účinné – stává se jakousi sférou (tedy rozhodujícími faktory), avšak jen tehdy, jsou-li snahy úspěšné; nejsou-li, pak ne. Kdybychom tento – mimochodem jemný – rozdíl necítili, zdálo by se, že tyto sféry by měly být prostředími: Člověk v cizí sféře zapomíná mnoho věcí Vd 2007 4 54. Tvůrčí sférou starého vilniuského fotografa byl onen čistý éter, jímž dýchají bohové NŽA 2007 11–12 535. <...>litevská identita <...>se v budoucnu <...> bude v prostředí tradiční kultury stále obtížněji „vešla“ B.KuzTTS 2007 173. <...> litevská kultura jako sféra národního vědomí v emigraci, <...> B. KuzTTS 2007 178. Jenže tyto sféry jsou (téměř) konkrétními faktory, které vyvolávají zřetelné účinky a působení (ve vztahu k prostředí – interakce!). Nejsou to právě publicistika a esejistika, kde se nejprve vnímají myšlenkové nuance i posuny?

A pro posuny je pak typická také setrvačnost – tehdy už se často, možná téměř všude, hovoří o historické a kulturní sféře MoksIL 2009 6 4, mezinárodní kulturní sféře IQ 2010 4 93. Tyto sféry se vyznačují zcela konkrétními znaky, z nichž prvním je, že živí: <...>každodenní korupce je právě živnou půdou, z níž vyrůstá korupce ve státní správě Vd 2010 2 12. <...> obrátit se k bohaté naší kulturní sféře Sav su TV 2012 38 21. Příznivé prostředí pro podnikatelské začátky jako by podněcovalo k zakládání nových podniků, nikoli však k rozvíjení a růstu těch již založených IQ 2011 4 75. <...> rychle klesající ceny výstavby solárních elektráren a pevné výkupní tarify dotované vládami představují skvělé podmínky pro boom ve výstavbě elektráren IQ 2010 8 89. <...> sociální-

Terminologija | 2012 | 19

209

ální sítě jsou n e j l e p š í s f é r o u pro vytváření nového profilu političnosti NŽA 2012 1 9. <...> Vysokorychlostní internet se již stal u n i k á t n í s f é r o u pro integraci nejnovějších technologií, kvality a dostupnosti Vd 2009 13 30. Široce opěvovaná „dialogičnost“ nových médií je značně přehnaná; vhodnější by bylo mluvit o „i n t e r a k t i v n í j e d n o s m ě r n é s f é ř e“ Z. BaumG 2007 84. <...>chyběla n o r m á l n í „s o k r a t o v s k á“ i n t e l e k t u á l n í s f é r a IQ 2010 4 19. Společnost odborníků je n e j l e p š í s f é r o u nejen pro diktátory, ale i pro populistické politiky NŽA 2012 5 319. Existují i další příklady, které dokládají konkrétnost a účinnost sfér: Existence jazyka není pouze prostředkem, nýbrž i předpokladem možnosti poznání – prostředkem proto, že samo poznání může p r o b í h a t p o u z e v j a z y k o v é s f é ř e; předpokladem proto, že poznání směřuje ke svému objektu jako k něčemu, co s e p r o j e v u j e v podobě výpovědí FĮ 1992 149. <...> Pro dosažení vyšší kultury je n e z b y t n á odpovídající historická s f é r a KngA 2009 2 27. Obnovení nezávislosti Litvy vytvořilo s f é r u p r o h o v o ř e n í p r a v d y NŽA 2012 5 289; skvělé podmínky pro vysvětlování a uskutečňování myšlenek ochrany přírodního prostředí MksIL 2008 16 4, prostor ke zneužívání Vd 2010 22 21, skvělé podmínky pro rozkvět šedé ekonomiky Vd 2010 37 78. Dále se opět projevuje setrvačnost (nebo snad dokonce tlak systému): sociální sféra Sav su TV 2008 25 6, sociokulturní sféra NŽA 2007 3 115, politická sféra NŽA 2008 6 284, 2011 2 138, živá vědecká sféra MksIL 2010 9 9, akademická sféra MksIL 2006 22 3, Vd 2007 37 34, IQ 2010 4 95. Možná ne (jen) ze setrvačnosti, ale i z jiného důvodu (ten se ukáže při úvahách o médiu a sféře) máme tyto sféry: informační sféra Sav su TV 2009 45 7, elektronická sféra KKS 2005 211, SLL23 2007 307, VD 2007 7 51, 2011 8 7, internetová sféra NŽA 2011 3 162, digitální sféra MksIL 2006 19 13, NŽA 2011 6 408.

Na závěr tohoto rozhodujícího kroku je třeba ještě krátce zmínit uvedenou setrvačnost. Zachází už i do absurdností, například: <...> přírodní v ě d y jsou vůbec velmi tvůrčí s f é r o u – je třeba je pochopit a porozumět jim Vd 2010 25 48. Tam se však rozšířil i výraz prostor, například: internet je snad nejpříznivějším prostorem pro diskuse NŽA 2012 5 320. Míra je zapotřebí u obojího. Každý vidí, že i samotnou tuto sféru „internet prostě ‚zabíjí‘ lidskou civilizaci a nahrazuje ji povrchní komunikací“ Sav su TV 2008 14 5 (čl. Globální sféra... pro laiky).

Někdy se objevují i nejrůznější neobvyklé drobnosti. Nelze říci, že by nebylo možné začlenit se do prostředí, například: Zvíře nemá jazyk proto, že, řečeno heideggerovsky, nepřebývá „v mýtině bytí (Lichtung)“, nýbrž je zasazeno do svého prostředí A.MacR VI 1994 283.

210 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

Občas se vyskytuje pleonasmus vnitřní prostředí, např.: „‚Lokální‘ a ‚globální‘ jsou nejpřísnější pojmy tohoto vnitřního prostředí, jehož hlavní část se nazývá ‚národní‘ či regionální“ M.B.StegG 2008 35. Nebo by prostředí bylo jako mezera: Spojovací prostředí mezi sférami hmoty a ducha zde zastává prvotní hmota UP 1992 128. Terminografie se částečně nevyhnulo idem per idem, např.: prostředí – 1. „reakční médium“, zatímco médium – „prostředí, v němž něco existuje či probíhá“ ChŽ 2003 (mohlo by pomoci „okolí“). Někdy je to opravdu nebezpečné, např.: prostředí 1. – „<...> prostředí, nazývané domovem)“ VLE I 2001.

Takže prostředí dalo vzniknout, ale médium se od něj již zřetelně liší, přestože obě tvoří mikrosystém. Dobře je to patrné ve slovníku: prostředí – environment, ambient – environnement – Umgebung – окружающая среда – viz také médium, a médium – medium – milieu – Medium – среда – viz také prostředí RTŽ 2000. Nyní vidíme, že velmi konkrétní a velmi působivá prostředí se mění v média.

Co zůstává? Zůstává to, od čeho médium začalo – medium – prostředí (látka, která něco obklopuje nebo v níž něco probíhá) – среда [a milieu exterieur fr. (...) – vnější prostředí – наружная среда, milieu interieur (...) – vnitřní prostředí (podmínky) – внутренняя среда] MedŽ 1980, „prostředí, v němž může organismus žít, vyvíjet se a rozmnožovat“ – medium: fyziologické, živné, kultivační, klíčicí, inkubační,..., medium – 2. médium, prostředí (?!): onulient medium – prostředí, surrounding medium – prostředí [a prostředí – „souhrn vnějších vlivů působících na vývoj organismu“ – environment, surroundings; environment – prostředí, vnější podmínky, surroundings – prostředí] AugbiolŽ 1998, medium – среда – „prostředí, v němž organismus žije (živí se, roste, vyvíjí se a rozmnožuje); souhrn jeho životních podmínek“: fyziologické, živné, přirozené, umělé; kapalné, pevné, kyselé, zásadité AATŽ 2000.

Bylo by zbytečné zde opakovat komentář k vnitřnímu prostředí a podobně, ale je třeba připomenout, že podobné věci se vyskytovaly i jinde: vnitřní prostředí organismu Zoopsich 1983 41, buňka a prostředí, které ji obklopuje ŽA 1972 13. Prostředí organismu někdy zastupuje jednoduše organismus (in vivo) jako protiklad k umělému prostředí (in vitro) M ir T 1974 6 24, někdy dokonce vnitřní prostředí: Změny vnitřního prostředí zaznamenává nervová soustava Zoopsich 1983 121. Prostředíprostředí však není jen celý organismus, ale také jeho určitá část, např.: Krev je skvělým prostředím pro množení bakterií Sav s TV 2010 43 10. Umělé prostředí může být nejen in vitro, tedy výzkumné / určené k výzkumu, např.: Při umělém oplodnění se ženě odebere osm vajíček, z nichž spermie ve zvláštním prostředí oplodní šest Vd 2010 40 45.

Terminologija | 2012 | 19

211

Médium se nesprávně místo prostředí vyskytuje zřídka, bohužel se však přece jen vyskytuje: Dolní část troposféry o tloušťce několika desítek kilometrů je velmi důležitá jako životní médium rostlin, živočichů a lidí (=životní prostředí) TechEnc IV 2010. Naturalismus se například opírá o pojetí přírody jako jednotného (=společného) média jevů a objektů (=prostředí), NŽA 2007 8–9 411.

Ještě pár vedlejších poznámek. S médiem souvisí sloveso vmísit – nikoli ve významu „vložit do mezery“ (Vložil slovo do věty) DŽ 1972, nýbrž „o rozptylování sypkých látek a nalévání kapalin“ (=rozmetat, rozlít, zaorat) KPP 1976; mimochodem, stále se objevuje, např.: <...> čím větší semeno, tím hlouběji se vysévá. Fazole se tedy vysévají do hloubky 4–6 cm, <...>. Kromě toho se v lehčí písčité půdě semena vysévají o něco hlouběji než v hlinité půdě, ačkoli už předtím: Do takového záhonu se často vysypou 3 sáčky Sav s TV 2011 17 10. K nesouvisejícím výrazům patří genetický termín integrace – integration – интеграция – „začlenění molekuly DBR nebo její části, plazmidu či chromozomu fága do buňky, bakterie nebo plazmidu za účasti enzymů; <...>“ GenŽ 1995 (naproti tomu se jinde integrovat stalo pouhým lexikálním parazitem!), např.: Do takto pěstované zeleniny se vnáší gen z ryby, aby se déle nekazila Vd 2010 16 38.

Pravděpodobně od začlenit se do prostředí (živé bytosti <...> se začleňují do svého prostředí a zabydlují se v něm FĮ 1992 126) se přešlo i k jinak ne novému, ale vzácnému výrazu vprostředkovat (variantě častého, ale mnohoznačného slova zprostředkovat), např.: Dostojevského cílem bylo akumulovat ducha evangelia, vprostředkovat tradici do současnosti a zdůraznit etickou pravdu evangelia NŽA 2011 7 487. Ve filozofii má smysl, a je tedy potřebné, v sobě zprostředkovat: <...>: substance je v sobě zprostředkovaná neboli reflektovaná v sobě. To znamená, že v pravém jsoucnu je vše, co je částí, mnohostí či rozmanitostí, takové proto, že se jsoucno vrací k sobě FĮ 1992 111. Pojem je to, co je živé, je zprostředkováním sebe sama sebou samým FĮ 1992 323.

Menší a novější část – médium a média – byla podnícena anglickými výrazy environment a zejména medium (mn. č. mediums a latinské media). Toto podnícení přineslo dokonce tři procesy a tři výsledky – masová média, médium a prostředí, a také médium.

Poměrně rychle a úspěšně vznikl výraz masová média – „informační prostředky – tisk, rozhlas, televize“ MokLKŽ 2000 [ale dosud chybí v téměř stereotypním vydání DŽ 1993 i v DŽ 2000; pouze DKŽe 2006 uvádí „prostředky veřejného informování (periodický tisk, rozhlas, televize, internet)“], mass media – masová média PoNS.ALKŽ 2004.

212 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

Média – přínos amerických Litevců. Tehdy už v Litvě sovětské prostředky masové komunikace („TASS je oprávněn oznámit!“) téměř vypustily svůj totalitní zápach, i když někteří je stále pěstovali v podobě zkratky VIP (navzdory téměř mezinárodnímu homonymu VIP – angl. very important person!..). V prostoru teorie se vznášela masinė komunikacija – массовая коммуникация – mass communication – „systematické poskytování zvlášť připravených sdělení společenského významu (za použití technických prostředků rozmnožování) velkým, anonymním, rozptýleným publikům. Cílem je ovlivňovat postoje, hodnocení, názory a chování lidí. Δ je významnou sociální a politickou institucí současné společnosti, podsystémem komunikace. <...>. Δ má institucionální zdroje, mezi něž patří také zpětná vazba podporovaná publikem. Prostředky Δ jsou tisk, rozhlas, televize, kino, zvukové a obrazové záznamy. <...>. Δ má více sociálních a psychologických možností než tradičnější druhy komunikace – mezilidská a veřejná komunikace. <...>. Psychologie, sociologie a sémiotika zkoumají různé problémy Δ, <...>“ PsychŽ 1993. Názvy se mění, ale: Démonismem můžeme podmíněně nazvat p o p u l á r n í m é d i a, jimiž jsme velmi zranitelní ŠA 2001 30 7. S v ě t m é d i í se zde otevírá jako utopický prostor legalizovaného klamu NŽA 2003 10 571.

Ujalo se to poměrně rychle, protože zde bylo třeba rozhodnout se právě takto – nelze tomu říkat dvěma způsoby. Veřejné souhlasy (v odpovědi na dotazy uživatelů) – schvalitelné, možné a podobně (Šiupienienė 1997, Murinienė 1997) se setkaly s širokou podporou, ačkoli se objevily i různé pochybnosti a námitky – zmíněný VIPas, navrhovalo se dokonce média, ačkoli jde o m a s s m e d i a, navíc je pro každodenní praxi mezinárodní slovo nevhodné. Odpůrcům – bez vážných argumentů – dost ostře odpověděl (v éteru) autor tohoto článku. Jen na samém začátku se občas projevovalo nepochopení rozsahu pojmu: informační civilizace (chápaná jako m é d i a a i n t e r n e t) MT 2010 10 103 a její oprava: Internet je také mediální prostředek ŠA 2001 15 3, nebo něco ještě neobvyklejšího: mediální s y s t é m KB 2001 5 20, televizní a rozhlasová m e d i á l n í s í ť L ir M 1999 34 2, globalizovaný a „medializovaný“ svět KB 2001 10 5. Vznikala označení jednotlivých druhů: telemediální šíření L ir M 1999 34 2, televizní média GK 2001 5 25, internetová média ŠA 2001 15 3, NŽA 2002 11–12, 508, Vd 2004 12 23, elektronická média ŠA 2001 15 3, interaktivní média ŠA 2001 15 3, sekulární a konfesní média NŽA 2004 3 117, světská a církevní média (z éteru). Existují také opačné druhy lhomédia, špínomédia.

Terminologija | 2012 | 19

2 1 3

Ne jako název, nýbrž jako označení se užívá také šíření informací Vd 2003 7 4, 31 41 – stejně jako další podobná šíření: šíření kultury NŽA 2003 9 489, Vd 2004 20 46, NŽA 2004 5 277, šíření kulturních informací NŽA 2003 3 130, veřejné šíření myšlenek NŽA 2004 6 242, šíření umění NŽA 2003 1–2 53, šíření vědy MkslL 2012 22 Prd 1, šíření německého práva MkslL 2012 20 6, šíření inovací KngA 2003 3 29, šíření technologií MkslL 2003 15 3, Vd 2004 18 53, dokonce šíření hluku a znečištění Vd 2003 37 9, a také šíření kultury a vzdělávání v médiích NŽA 2004 4 174.

Právě v souvislosti se vznikem médií zde došlo k malé změně ve významu slova sklaida. Sklaida znamenala „rozptylování“: zákon rozptylu (kulek) LKV 1950 slovník (161–604), 1. „rozptylování (se)“; 2. fyz. „rozklad paprsků světla různých barev při průchodu předmětem, který je láme (např. hranolem)“ DŽ 1954, 3. biol. „počáteční vývoj tkání, orgánů“: Poruchy rozptylu zárodku DŽ 1993; a také význam „rozvíjení, rozvíjení se“, který se objevil už dávno, ale ve slovnících dosud není zaznamenán (především ve filosofii). Avšak už asi 20 let se namísto tohoto nového, dosud nezaznamenaného významu slova sklaida široce užívá jasnější a přesnější (bez mnohoznačnosti) výraz išsklaida (a samozřejmě odpovídající slovesa – iš(si)skleisti), ačkoli zpočátku se užívalo střídavě se slovem sklaida (a slovesem skleisti(s)): Je pravda, že vědec tento pojem nerozvádí NŽA 2004 5 251. <...> otázku člověka zaměřenou na zdůvodnění metafyziky rozvést jako zásadní otázku M.HeidRR 1992 39. Kant, rozvíjeje své vlastní zdůvodnění, <...> M.HeidRR 1992 39; rozvést problematiku M.HeidRR 1992 41, rozvinout souvislou interpretaci transcendence jako „starosti“ M.HeidRR 1992 54. Proto Newton říkal: hypotheses non fingo, principy se nevymýšlejí libovolně. Rozvíjejí se z plánu přírody a jsou do něj zasazeny M.HeidRR 1992 141. Rozvíjející se zkoumání se nerozptyluje do nahodilých, <...> M.HeidRR 1992 143. Nietzsche <...> nerozvinul metafyziku dovršené subjektivity M.HeidRR 1992 200. <...> myšlení samo o sobě jako rozvinutá plnost reflexe reflektovaného objektu M.HeidRR 1992 343. ‖ Přípravné myšlení a jeho rozvinutí M.HeidRR 1992 170, <...> „systematické rozvinutí ‚filosofické antropologie‘ M.HeidRR 1992 30. Zdůvodnění metafyziky z hlediska jejích úkolů, základů, rozvinutí i cíle realizace tohoto úkolu M.HeidRR 1992 50; rozvinutí otázky M.HeidRR 1992 115, rozvinutí otázky o Nicotě

214 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

M.HeidRR 1992 115, rozvinutí problematiky M.HeidRR 1992 54, interpretační rozvinutí porozumění M.HeidRR 1992 83, rozvinutí základního metafyzického postoje M.HeidRR 1992 170, rozvinutí nihilismu M.HeidRR 1992 176. Řeč chápaná jako rozvíjení významů M.HeidRR 1992 391, rozvinutí myšlenky sv. Tomáše Akvinského NŽA 2001 5 212; způsob rozvinutí významů NRom 200 3 16, teoretické rozvinutí NRom 1998 5 54, ale také rozvíjení individuality ve středověku KngA 2001 1 13, rozvíjení ženské osobnosti. Tyto dva příklady však možná mají ještě poněkud jiný význam – „odhalování (se)“. A už existuje také atsklaida (spolu se slovesem atskleisti): On [název humanismus] nevyjadřuje ani teorii stvořeného, padlého a vykoupeného člověka rozvinutou křesťanskou teologií. Označuje takový filosofický výklad člověka, který celek jsoucen odhaluje a hodnotí pouze na základě člověka a se zaměřením na člověka M.HeidRR 1992 151. Aby bylo konstatování pravdivé, nemusí nutně odhalovat podstatu věci. Pravda nastává pouze tam, kde k takovému odhalení dochází M.HeidRR 1992 219. <...> intelekt je způsob a myšlení prostředek, jak prvotně uchopit Nicotu a rozhodovat o jejím možném odhalení M.HeidRR 1992 116. Tak nakonec dospíváme i k zakrytí: Nepodložené tvrzení a opakování stačí k tomu, aby se odhalení změnilo v zakrytí M.HeidRR 1992 85. Vzniká dokonce duisklaida: <...> osou celé Heideggerovy filosofie je takzvané dvojí rozštěpení bytí a jsoucna (Zweispalt) Arvydas Šliogeris (M.HeidRR 1992 18).

Média se ustálila. V teoretických diskusích však jako označení určitého prostředku šíření prostředků stále existuje i pojem médium: Kdo popře, že média jsou dnes nejen otevřenější, ale také zákeřnější a mocnější? L ir M 2004 19 22, Skirmantas Valiulis. Často se užívá vedle slova média: média vytvářející kontrolovaný „mediální prostor“ NŽA 2004 3 117. Další vlastností médií, která je vůči církvi velmi nejednoznačná, je jejich všudypřítomnost. Tisk, rozhlas a televize, které dosahují i do nejodlehlejších koutů, vytvářejí takzvaná „mediální společenství“ NŽA 2004 3 117. Takové [TV] kampaně, jejichž oběťmi se stávají miliony lidí, budou nepochybně pokračovat a jejich rozsah poroste. Ani jinak tomu být nemůže, neboť stále více odhalují přednosti a přínosy života ve skutečnosti zprostředkované médii NŽA 2002 11–12 508. Hlavními účastníky a hrdiny této pestré virtuální války už nejsou vojáci umírající v zákopech a při útocích, nýbrž zástupci médií. Úkolem lidí se zbraní v ruce už není vyhrávat bitvy, ale dodávat surovinu, z níž se vyrábí medializovaná

Terminologija | 2012 | 19

215

skutečnost války, která svou realitou zastíňuje válku probíhající ve fyzickém prostoru <…> Tamtéž 510, Vytautas Radžvilas. Podporu médiu poskytl překlad knihy Marshalla McLuhana (1964) – Jak rozumět médiím. Prodloužení člověka. Podstatu jeho teorie a termínu lze pochopit z poznámky překladatelky Dainy Valentinavičienė připojené k úvodu Lewia H. Laphama Věčná přítomnost: „V obecné McLuhanově teorii médium znamená především jakoukoli technickou formu lidského vyjadřování, technologii, vynález či dokonce základní surovinu nějaké činnosti (například papír, číslo, sekeru, oděv, dům, fotografii, hodiny, peníze, elektrické světlo atd.). Většina médií jsou samozřejmě prostředky komunikace v doslovném či přeneseném smyslu (silnice, jízdní kolo, tiskařský lis, noviny, telegraf, televize atd.) nebo prostředky informování, a často obojí“ (McLuhan 2003: 7). Překladatelka má pravdu, že masová média mají užší význam. Dodejme, že masová média zahrnují pouze prostředky masové informací (především) a komunikace, nikoli však jejich materiály (ne suroviny!) a konkrétní technické formy (předměty); navíc je pro McLuhana i zpráva médiem a jazyk prodloužením člověka¹ (McLuhan 2003: 26, 91). A tak se to dále zdvojuje. V roce 2007 se konala konference Média a imperialismus: tisk, fotografie, filmy, rozhlas a televize v éře moderního imperialismu. ‖ Samotná asociace [The International Association for Media and History – IAMHIST] časem začala sdružovat nejen vědce a historiky, ale i všechny, kdo se zabývají výzkumem v oblasti filmu, televize, rozhlasu, fotografie, tisku a dalších médií (prostředků masové komunikace) NŽA 2011 6 425. Objevuje se dokonce i nesrozumitelné užití: o médiích a prostředí, bez něhož není nic, hovořil N NŽA 2011 5 350.

V informatice existují environment a medium, jsou však si velmi blízké. Zkoušelo se vystačit s jediným českým termínem prostředí – 2. „p r o s t ř e d í, v němž objekt funguje (environment). Prostředí pro běh aplikace – počítač, operační systém, paměťové zařízení, soubor dat“: hardwarové, informační, operační a programové prostředí a 1. „p r o s t ř e d í pro uchovávání informací (medium), tj. m a t e r i á l pro záznam a uchovávání dat“: fyzické a paměťové médium; srov. datové médium – (data) medium, media – „materiální prostředí pro záznam a uchovávání dat“ AKŽ 1995. Avšak rych-

¹ Mimochodem, nejde o jediné chápání jazyka jako média, srov.: „Jazyk je víc než jen prostředek dorozumívání či získávání informací. ‚Jazyk,‘ tvrdí H. G. Gadamer, ‚je spíše oním univerzálním p r o s t ř e d í m (M e – d i u m), v němž se samo poznání uskutečňuje‘“ (Maceina 1994: 436; 1978).

2 1 6

Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

tak vznikly dva termíny – prostředí (srov. okolí) – environment; medium – среда – Umgebung, Umwelt; Medium, Mittel – a operační, programové, technické, uživatelské, člověkem a počítačem interakční prostředí a paměťové, záznamové, přenosové médium, a také okolí (srov. prostředí) – environment; neighbourhood – среда – Umgebung, Umwelt: reálné vnější okolí Inf 1997. Nejspíše jde o „souhrn všech vnějších podmínek a vlivů působících na systém v určitém okamžiku“ – okolí – environment – environnement – окружающая среда ATeleKŽ 2004. Vzápětí se však zkouší prosadit okolí – environment – „soubor hardwarových a/nebo softwarových prostředků, s nimiž vykonavatel určité úlohy a program potřebný přímo pro tuto úlohu interagují a jejichž zdroje využívají“; používá se také prostředí, ale... prostředí viz ↑ okolí EncKompŽ₂ 2005, takže se prostředí ve skutečnosti opouští. Nezůstává ani medium – pouze multimed ium – multimedia – „souhrnné označení ↑ multimodální informace, ↑ multimodálního zařízení a ↑ multimediálního prostředí. Při překladu z jiných jazyků se doporučuje zvolit jeden z uvedených termínů, který nejlépe odpovídá kontextu“, zatímco multimediální prostředí je „prostředí tvořené multimodální informací a multimediálním zařízením, které ji zpracovává“ EncKompŽ₂ 2005.

V užívání nebyla multimédia do té doby ničím neobvyklým: Laboratoř m u l t i m é d i í Fakulty informatiky VDU GK 2001 5 26; multimediální produkty Vd 2003 35 45, 41, 51, multimediální služby Vd 2003 38 46. A i potom se v užívání objevují, dokonce i médium: Nejnovější technologie a m é d i a přinášejí literárním kritikům nejednu hádanku. Elektronické vydávání zásadně mění dostupnost literárních děl NŽA 2007 11–12 558; konference „Dějiny m é d i í a kulturní paměť“; kultura m é d i í NŽA 2001 6 425, interaktivní portál m é d i í Vd 2006 52 56. Je tu i všelijaký okrajový materiál – jednak program Grid p r o s t ř e d í MksIL 2007 1 3, jednak: I n t e r n e t je pro nás především p r o s t ř e d í Vd 2006 52 56, a také multimediální prostředí Vd 2006 52 55, Sav su TV 2009 15 31, 18 11, 2012 16 6, a dokonce... multimediální prostředí Vd 2011 1 57.

Takže multimediální gramotnost MksIL 2009 18 5 je terminologicky téměř vyřešena – EncKompŽ₂ 2008 ponechal vše při starém, jen – kdo ví proč – přidal: přehrávač médií – „program pro přehrávání souborů multimediálních informací“. Užívání však s normováním stále trochu zaostává.

Třetí médium je institucionální – Katedra fotografie a m é d i í Vilniuské akademie výtvarných umění L ir M 2004 20 22, stejně jako „m u l t i m e d i á l n í

Terminologija | 2012 | 19

2 1 7

výtvarné umění“ NŽA 2003 7–8 412, festival multimediálního umění L ir M 2004 20 22 a dokonce i neskloňované (!!!): Pro další vývoj videa a media umění je příznačné propojování různých oblastí a interakce. <...>. Informační centrum současného umění a tvůrčí skupina RŪT RŪT <...> představují festival multimediálního umění a hudby „Centras“ L ir M 2004 20 21. <...>, před zahájením výstavy <...> známý švýcarský kurátor video a media výstav přednese přednášku „Instalace a navigace na výstavách“ (v angličtině) L ir M 2004 19 21. Tak si tedy počínají – napůl anglicky, dokonce s navigací na výstavách – co také čekat, když ani motoristé nedokážou nebo nechtějí nahradit navigátor ukazatelem cesty. Jiní by se o to aspoň chtěli pokusit: „<...> ani pro nové umělecké jevy – intermedia, multimedia, junk dosud nebyly vytvořeny ani se neustálily litevské ekvivalenty“ KngA 2004 1 38. Pro začátek lze připomenout alespoň přibližné charakteristiky: <...> na jedné straně je v umění důležité to, co je předkládáno nebo vyjadřováno, tj. duchovní obsah. Na druhé straně existuje určité médium, materiál, jehož prostřednictvím se obsah předává nebo vyjadřuje FĮ 1992 31; medium – 2. výrazový prostředek v umění PONS. ALKŽ 2004. Vzhledem k architektonickému stylu techno (snad techno-styl, technoarchitektura) a k pojmu technomuzika TŽŽ 2001 by bylo možné navrhnout k úvaze i zcela srozumitelný termín technovýtvarné umění.

Z lat. medium – 1. střed LoLieŽ 2007 máme mediumas 1. „osoba schopná vyvolávat hypnózu, obdařená schopnostmi sugesce a telepatie; jasnovidec, kterého spiritisté pokládají za prostředníka mezi lidmi a duchy“, 2. „střední hlasový rejstřík zpěváků“, 4. „studentská slavnost pořádaná uprostřed studia“ a medijas – „slovesný rod starých indoevropských jazyků, zachovaný v chetitštině, řečtině, indoíránských a tocharských jazycích, významem blízký zvratnému tvaru slovesa v litevštině“ TŽŽ 2001 (v KTŽ 1990 medijo není). Medium 3. „prostředí, okolí“ je opět latinské (u církevních autorů) LoLieŽ 2007 (mediumas – 3. prostředí, okolí TŽŽ 2001), a proto medija ir multimedija nemohou být latinismy, jak se tvrdí v TŽŽ 2001, ale jsou to anglicismy; pouze angl. medium (1. střed; průměr, 2. prostředek, způsob, 3. (životní) podmínky, okolnosti, 4. fyz. prostředí, 5. prostředník, 6. medium (u spiritistů), 7. (barevné) rozpouštědlo ALKŽ 1975) je zase výpůjčkou z latiny. Jednotné číslo medija sotva pochází z angl. množného čísla media (ačkoli při přejímání někdy dochází k převodu množného tvaru na jednotné číslo, např. pirsas, sibsas) – může být utvořeno jako auditorija z auditorium.

2 1 8 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

Poměrně nedávno se objevil ještě jeden médiový prostředek: Nejvíce sloučenin vápníku a fosforu se hromadí ve střední vrstvě tepny – v medii, <...> MkslL 2009 7 13. Různých středních vrstev je mnoho – opravdu je třeba jim říkat média?

ZÁVĚRY

Prostředí (fyzické, geografické, přírodní, obytné,...) a prostředky (fyziologické, výživové,...) se terminologizovaly pod vlivem slov z jiných jazyků – rus. среда, angl. medium, a neobešlo se to bez kolizí – jinak než u prostředí (srov. okolí, srov. také angl. environment – environ „(ob)klopovat“) motivace rus. среда (srov. среда „mezi“) vyžadovala přívlastek окружающая ve významu „prostředí“, a vlivem interference vzniklo slepé významové cizí slovo (a zároveň oxymóron) obklopující, později vnější prostředí, a poté mechanicky ve významu „prostředí“, byť vzácně, vnitřní prostředí, a dokonce vnitřní médium; nakonec se začalo synonymně a zaměnitelně užívat výrazů prostředí a médium, tedy dochází k jejich zaměňování. Vedle sebe užívané výrazy prostředí a médium přitom mohou mít každý svůj vlastní význam a své správné místo; jen není snadné rozlišit, kdy je užití správné a kdy dochází k záměně. Ačkoli se definice prostředí značně liší (závisí to také na rozvolňování pojmu, přibývání druhů a proměnách významu), jeho podstatou jsou „podmínky jako celek“, které nepochybně působí na děje, zatímco médium představuje rozhodující „činitele“. Jak se však pojem „prostředí“ rozvíjí a podmínky se konkretizují, přičemž se stále zřetelněji projevuje jejich účinnost, mnohá taková dílčí „prostředí“ (rodina, škola, instituce,...) se mění v média (komunikační, vědomostní, kulturní, sociokulturní, sociální médium nebo médium k mluvení pravdy, zneužívání).

Angl. mass medium bylo úspěšně pojmenováno jako masová média (prostředek, nikoli činnost). Po zavedení tohoto pojmenování bylo „šíření, rozvíjení“ sklaida (otázky, pojmu, metafyziky,...) nahrazeno přesnějším, jednoznačným výrazem „rozptyl“. Médium se užívá v teorii (v překladové či kompilované literatuře), zatímco v praxi pouze jako označení, nikoli jako termín.

V informatice byl nejprve environment překládán jako prostředí a medium – médium, dnes však z výrazů pro média zůstalo jen multimodální (nikoli mnohonásobné) médium a nediferencovaný význam slova multimédia.

Zůstalo také mediální umění (dokonce nesklonné (multi)media art) – zároveň médium i materiál.

Z lat. medium pochází také mediumas (mnohoznačný), dále hist. gramatický termín medijas a hovorové medija.

Tyto otázky jsou důležité nejen pro různé terminologie, ale také pro normativní lexikografii.

Terminologija | 2012 | 19

219

ŠALTINIAI

AATŽ 2000 – Aplinkos apsaugos terminų žodynas. Red. kom. V. Raškauskas, K. Jankevičius, P. Zajançkauskas, Vilnius: Lietuvos Respublikos aplinkos ministerija.

AETŽ 2010 – Aiškinamasis elektrotechnikos terminų žodynas. Vyriaus. red. S. Žebrauskas, Kaunas: Technologija.

AKŽ 1995 – Paulauskas K. V., Jasinevičius R. Aiškinamasis kompiuterijos žodynas. Ats. red. V. K. Paulauskas, Kaunas: Technologija.

ALKŽ 1975 – Svecevičius B. Anglų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius: Mintis.

ATeleKŽ 2004 – Aiškinamasis telekomunikacijų terminų žodynas. Parengė V. Valiukėnas, R. Sabaliauskaitė, J. Gabijūnienė, Vilnius: AB „Lietuvos telekomas“.

AtsP. Cvirk 1969 – Atsiminimai apie Petrą Cvirką, Vilnius: Vaga.

AtsV – Atsakingas verslas (laikraštis).

AugbiolŽ 1998 – Trumpas anglų–lietuvių ir lietuvių–anglų kalbų augalų biologijos terminų žodynas. Parengė O. Rupainienė, Vilnius: UAB „Nacionalinių tyrimų centras“.

Z. BaumG 2007 – Bauman Z. Globalizacija: pasekmės žmogui. Vert. V. Rubavičius, Vilnius: Apostrofa.

ChŽ 2003 – Chemijos terminų aiškinamasis žodynas. Ats. red. Z. Mačionis, spec. red. R. Mudėnienė, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

DŽ 1954 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla.

DŽ 1972 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mintis.

DŽ 1993 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

DŽ 2000 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

DŽₑ 2006 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. VI (III el. leid.), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

EncEŽ 2007 – Jovaiša L. Enciklopedinis edukologijos žodynas, Vilnius: Gimtasis žodis.

EncKompŽ₁ 2005 – Dagienė V., Grigas G., Jevsikova T. Enciklopedinis kompiuterijos žodynas, Vilnius: TEV.

EncKompŽ₂ 2008 – Dagienė V., Grigas G., Jevsikova T. Enciklopedinis kompiuterijos žodynas, Vilnius: TEV.

FĮ 1992 – Anzenbacher A. Filosofijos įvadas. Vert. red. V. Ališauskas ir T. Sodeika, Vilnius: Katalikų pasaulis.

FilosŽ 1975 – Filosofijos žodynas. Liet. leid. red. R. Plečkaitis, Vilnius: Mintis.

FilosŽ 2002 – Halder A. Filosofijos žodynas. Vert. A. Tekorius, red. E. Dagytė, Vilnius: Alma littera.

GenŽ 1995 – Rubikas J. Dažnesnių lietuviškų genetikos terminų žodynėlis, Vilnius: Biochemijos institutas.

GK – Gimtoji kalba (žurnalas).

G. GosNŽ 2010 – Gospodinov G. Natūralus romanas. Vert. G. Kubilickaitė, Vilnius: Baltos lankos.

M. HeidRR 1992 – Heidegeris M. Rinktiniai raštai. Vert. A. Šliogeris, red. J. Pribušauskaitė, Vilnius: Mintis.

Inf 1997 – Lietuvių–anglų–rusų–vokiečių kalbų terminų žodynas. Informatika. Red. R. Valatkaitė, Z. Kudirka, Vilnius: Matematikos ir informatikos institutas.

IQ – IQ (žurnalas).

KB – Kultūros barai (žurnalas).

KKS 2005 – Pupkis A. Kalbos kultūros studijos, Vilnius: Gimtasis žodis.

KM 2005 – Crystal D. Kalbos mirtis. Vert. E. Šidlauskaitė ir G. Gailiūtė, Vilnius: Tyto alba.

KngA – Knygų aidai (žurnalas).

KTŽ 1990 – Gaivenis K., Keinys S. Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa.

B. KuzTTS 2007 – Kuzmickas B. Tautos tapatumo savimonė. Lietuvių savimonės bruožai, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras.

LEtn 1982 – Dundulienė P. Lietuvių etnografija, Vilnius: Mokslas.

L ir M – Literatūra ir menas (laikraštis).

LKV 1950 – Lietuvių kalbos vadovas: Tartis ir rašyba. Kirčiavimas. Kalbos dalykai. Žodynas. Sudarė Pr. Skardžius, St. Barzdukas, J. M. Laurinaitis, Bielefeld: Lietuvių tremtinių bendruomenė.

220 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII

LKŽ I₁ 1941 – Lietuvių kalbos žodynas 1, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

LKŽ I₂ 1968 – Lietuvių kalbos žodynas 1, Vilnius: Mintis.

LKŽ XV 1995 – Lietuvių kalbos žodynas 15, Vilnius: Mokslas.

LoLieŽ 2007 – Kuzavinis K. Lotynų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

LRKŽ 1971 – Lyberis A. Lietuvių–rusų kalbų žodynas, Vilnius: Mintis.

LRKŽ 1988 – Lyberis A. Lietuvių–rusų kalbų žodynas, Vilnius: Mokslas.

LTE I 1976 – Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 1, Vilnius: Mokslas.

LTE III 1978 – Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 3, Vilnius: Mokslas.

A. MacR VI 1994 – Maceina A. Raštai 6, Vilnius: Mintis.

MedŽ 1980 – Astrauskas V., Bizulevičius V., Pavilonis S., Vaitilavičius A., Vileišis A. Medicinos terminų žodynas, Vilnius: Mokslas.

M ir T – Mokslas ir technika (žurnalas).

MkslL – Mokslo Lietuva (laikraštis).

Prd – Priedas.

Mt – Metai (žurnalas).

NRom – Naujoji Romuva (žurnalas).

NŽA – Naujasis židinys–Aidai (žurnalas).

M. D. PhilT 2009 – Phellipe M. D. OP. Trys išmintys, Vilnius: Agapetos.

PONS. ALKŽ 2004 – PONS. Anglų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius: Šviesa.

PsichŽ 1993 – Psichologijos žodynas. Spec. red. P. Augis, R. Kočiūnas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

PT 1993 – Jovaiša A. Pedagogikos terminai, Kaunas: Šviesa.

RLKŽ II 1967 – Rusų–lietuvių kalbų žodynas 1. Paruošė V. Baronas, V. Galinis, red. B. Larinas, J. Macaitis, Vilnius: Mintis.

RLKŽ II 1983 – Rusų–lietuvių kalbų žodynas 2. Sudarė Ch. Lemchenas, Vilnius: Mokslas.

RLKŽ IV 1985 – Rusų–lietuvių kalbų žodynas 4. Sudarė J. Kardelytė, Ch. Lemchenas, J. Macaitis, A. Mankevičienė, Vilnius: Mintis.

RTŽ 2000 – Radioelektronikos terminų žodynas. Vyr. red. V. Palenskis, Vilnius: Litimo.

Sav su TV – Savaitė (su TV) (žurnalas).

SD 1642 – Pirmasis lietuvių kalbos žodynas: Konstantinas Sirvydas. Dictionarium trium linguarum [fotografuotinis tekstas], Vilnius: Mokslas, 1979.

SLL 23 2007 – Senoji Lietuvos literatūra 23, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas.

M. B. StegG 2008 – Steger M. B. Globalizacija. Labai trumpas įvadas. Vert. E. Vareikis, Vilnius: Eugrimas.

ŠA – Šiaurės Atėnai (laikraštis).

S. ŠalkR I 1990 – Šalkauskis S. Raštai 1, Vilnius: Mintis.

TechEnc I 2000 – Technikos enciklopedija 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

TechEnc IV 2000 – Technikos enciklopedija 4, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras.

J. TomlG ir K 2002 – Tomlinson J. Globalizacija ir kultūra, Vilnius: Mintis.

TŽŽ 2001 – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera.

UP 1992 – Gineitis L. Istorinis kelias į universalią pasaulėžiūrą, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Vd – Veidas (žurnalas).

VĮ 1924 – Vireliūnas A. Įvardai, arba terminai, priimti Terminologijos komisijos, Kaunas: Sakalas.

VLKŽ II 1992 – Krizinauskas J., Smagurauskas S. Vokiečių–lietuvių kalbų žodynas 2, Vilnius: Mokslas.

Zoopsich 1983 – Bagdonas A. Zoopsichologija, Vilnius: Mokslas.

ŽA 1972 – Pavilonis S., Strolus R., Tamašauskas K. ir kt. Žmogaus anatomija, Vilnius: Mintis.

ССРЛЯ VIII 1959 – Словарь современного русского литературного языка 8, Москва–Ленинград: Издательство Академии Наук СССР.

ССРЛЯ XIV 1963 – Словарь современного русского литературного языка 14, Москва–Ленинград: Издательство Академии Наук СССР.

Terminologija | 2012 | 19

2 2 1

LITERATŪRA

KPP 1971: Kalbos praktikos patarimai. Sudarė A. Pupkis, Vilnius: Mokslas.

KPP 1985: Kalbos praktikos patarimai. Sudarė A. Pupkis, Vilnius: Mokslas.

Maceina A. 1994: Raštai 6, Vilnius: Mintis.

McLuhan M. 2003: Kaip suprasti medijas. Žmogaus tęsiniai. Vert. D. Valentinavičienė, Vilnius: Baltos lankos.

Murinė L. 1997: Iš konsultacijų. – Lietuvos rytas 1997 09 26.

Šiupienienė A. 1997: Klausiate. Atsakome. – Vakarinės naujienos 1997 08 21.

Gauta 2012-12-27

Jonas Klimavičius

Erfurto g. 56-14

LT-04107 Vilnius, Lietuva

222 Jonas Klimavičius | Terminas prie termino. VIII