doi.org/10.35321/term30-10

5. mezinárodní vědecká konference „Vědecké, administrativní a vzdělávací dimenze terminologie“

^5th Mezinárodní vědecká konference „Vědecké, administrativní a vzdělávací dimenze terminologie“

RAMUNĖ VASKELAITĖ

Institut litevského jazyka

ID ORCID: https://orcid.org/0000-0001-6063-9699

Terminologické centrum Institutu litevského jazyka začalo pořádat mezinárodní konference již dávno. Zpočátku se konaly na různá témata a teprve postupem času získaly společný název. Akce s tímto názvem se poprvé konala v roce 2015 a letošní ročník lze již považovat za 5. mezinárodní vědeckou konferenci „Vědecké, administrativní a vzdělávací dimenze terminologie“. Konala se 19.–20. října ve Vilniusu, v Institutu litevského jazyka, ale příspěvky se přednášely nebo poslouchaly také na dálku – účastníci se připojovali počítačem z různých zemí.

Během dvoudenního konání konference zaznělo několik desítek příspěvků. Letos jich bylo téměř 40 a přednášejících ještě více, protože některé příspěvky byly společné a připravilo je několik vědců. Země, které zastupovali, ukázaly, že geografický dosah konference se rozšiřuje – kromě aktivně se účastnících badatelů z Maďarska, Gruzie, Lotyšska, Polska, Španělska a dalších zemí letos příspěvky přednesli také terminologové z Kanady, Brazílie a Kolumbie.

Příspěvek kanadské přednášející Marie-Claude L’Homme udával tón diskusím zaměřeným na vědeckou dimenzi terminologie. Tato zvaná přednášející, která provádí výzkum na Univerzitě v Montréalu, upozornila na jev polysémie neboli mnohoznačnosti, který je v terminologii mimořádně aktuální a, jak lze usuzovat z jejího příspěvku, nabývá na aktuálnosti stále více – jedním a týmž slovem se označují vzájemně související věci, avšak toto slovo má podle kontextu či situace různý význam, například přídavné jméno zelený (angl.

210

Ramunė Vaskelaitė

5-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“

green), které již nejen v angličtině označuje jak barvu, tak slovo nesoucí určitý ekologický příznak. Z příkladů, které přednášející uvedla, bylo patrné, že k tomuto problému v angličtině přispívá také formální shoda slovních druhů, která je pro tento jazyk charakteristická. Například výraz plant, který může označovat jak činnost sázení (např. rostlin), tak opětovné zalesňování (např. lesa), může být podstatným jménem i slovesem. M.-C. L’Homme zvážila možnosti řešení stále aktuálnějšího problému polysémie, navrhla obrátit se k teorii sémantických rolí, kterou vytvořil Charles Fillmore, a představila metodologii rozvíjenou v rámci projektu FrameNet. Problematika polysémie byla ostatně zmíněna také v příspěvku zástupkyň Moldavské státní univerzity Eugenie Mincu a Doriny Macovei.

Žádná z těchto konferencí se neobejde bez pozornosti věnované dalším dvěma jevům neoddělitelně spjatým s fungováním termínů – variantnosti a synonymii. Jak známo, v litevské terminologické tradici se od sebe odlišují, zatímco v zahraniční terminologii, která často vychází z korpusových dat, se tyto jevy obvykle zkoumají bez zdůrazňování rozdílu nebo se uplatňují jiná kritéria třídění. Variabilitou termínů se na konferenci zabývala také pozvaná přednášející Pilar León Araúz ze Španělska; nerozlišovala přitom synonyma a varianty a zahrnula i odlišnosti související s pojmy. Na základě dvou terminologických zdrojů tato badatelka z Granadské univerzity zdůraznila skutečnost, že vícejazyčné databáze stále zřetelněji odhalují rozmanitost termínů, a také to, že různé jazyky a kultury konceptualizují skutečnost odlišně, ačkoli v terminologii dlouho převládal názor, že pojmy nejsou závislé na jazykových rozdílech. Mezijazykové rozdíly týkající se jak termínů, tak pojmů odhalil také příspěvek, který připravily zástupkyně Brazílie Beatriz Curti-Contessota a Talita Serpa a které se konference zúčastnily poprvé. Beatriz Curti-Contessota, která příspěvek přednesla, se při zkoumání termínů upravujících manželské vztahy zaměřila také na rozdíly mezi termíny v rámci jednoho jazyka.

Jevem synonymie se tentokrát zabývaly Asta Mitkevičienė a Sigita Rackevičienė. Obě přednesly příspěvky v angličtině a nahlížely na tento jev z různých hledisek. A. Mitkevičienė, badatelka Centra terminologie při Institutu litevského jazyka, která se věnuje teoretickým otázkám synonymie termínů, vycházela z výzkumů Sabely Fernández-Silvové a údajů ze dvou litevských terminologických slovníků a nastolila otázku sémantických rozdílů synonymie

Terminologija | 2023 | 30

211

(angl. semantic distance). Zaměřila se na víceslovné synonymní termíny (např.: emocinis stabilumas ir emocinis pastovumas; nuasmeninti duomenys ir anonimizuoti duomenys) a na základě lexikálních rozdílů mezi složkami termínu navrhla rozlišovat synonymii s maximálním, minimálním a středním sémantickým rozdílem. Zkoumala tedy vztah mezi lexikálními vlastnostmi termínu a synonymií. Sigita Rackevičienė, badatelka z Univerzity Mykolase Romerise, která zkoumá termíny kybernetické bezpečnosti, se v příspěvku připraveném společně s Liudmilou Mockiene a Andriusem Utou zabývala výsledky průzkumu založeného na synonymii termínů z této oblasti. V rámci průzkumu se různých skupin uživatelů termínů ptali, kterým ze synonymních termínů by dali přednost. Šetření mezi 588 respondenty zastupujícími různé skupiny, založené na názvech 10 pojmů, odhalilo rozdílné tendence. Většina respondentů by patrně měla sklon označovat dobře známé pojmy termíny anglického původu (např.: spamas, hakeris ar fišingas), zatímco pro označení jiných by si například studenti přejímali termín z angličtiny, kdežto respondenti, kteří již ukončili studium, by upřednostnili víceslovný termín nahrazující cizí slovo. Bylo vyvozeno, že pro všechny skupiny respondentů jsou nejdůležitější srozumitelnost a přesnost termínu, nikoli nutně jeho stručnost.

Angličtina, v níž vzniká obzvláště mnoho metaforických termínů, a vícejazyčný kontext činí zřetelnými nejen aktuální otázky terminologie, jako jsou synonymie či variantnost, ale také metaforizaci neboli metaforické termíny. Vycházeje z faktu, že takové termíny se vyskytují ve všech jazycích, nebo s využitím koncepce pojmových metafor, se i v této otázce terminologie často přiklání ke změně stanoviska. Réka Sólyom, která se na konferenci pokusila vymezit pojmové metafory v maďarském právu, upozornila na zásadu jednoznačnosti termínu, jež se v tradiční terminologii obvykle zdůrazňuje, a sama se přiklonila k pracím, které tvrdí, že pojmové metafory pomáhají porozumět odbornému jazyku. Kätilin Järve z Bruselu však při zkoumání toho, jak se čisté metafory vyjadřují v právních předpisech Evropské unie (EU) a v terminologické databázi IATE používané jejich překladateli, na základě termínů překládaných do italštiny a estonštiny potvrdila svou hypotézu, že se při překladu textů metafory zpravidla vytrácejí, a proto není terminologie právních předpisů vyjádřená alespoň v těchto jazycích tak metaforická jako anglická. Jak upozornila, metafory srozumitelné mnoha zemím či kulturám (např. Trojoský kůň) se v překladech nenahrazují nemetaforickými výrazy.

212

Ramunė Vaskelaitė

5-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“

Orsolya Hedvig Kardos, zastupující Radu Evropské unie, představila také konkrétní úsilí vynakládané na to, aby se při překladu právních předpisů EU zohledňovaly rozdíly mezi zeměmi a kulturami. Jak uvedla, rozlišují se pojmy specifické pro právo EU, univerzální pojmy a pojmy specifické pro jednotlivé země. Otázky překladu či správného vyjádření ekvivalentů jsou ostatně na těchto konferencích oblíbené, a tudíž trvale aktuální. Letos se jimi zabývali také další přednášející. Maria Crina Herteg z Rumunska na základě korpusu překládaných textů konstatovala existenci faktorů, které by mohly zajistit, aby překladatelé, kteří terminologii často znají méně než odborníci v příslušném oboru, dokázali tuto terminologii správně vyjádřit. Maria-Cornelia Wermuthová z Belgie na základě ontologicky založeného systému lékařské nomenklatury SNOMED CT (angl. Systematized Nomenclature of Medicine – Clinical Terminology), který usiluje o globální působnost, představila, podle jakých zásad se překládají lékařské ontologie a s jakými obtížemi se při tom překladatelé setkávají. Ukázalo se, že při jejich překladu se postupuje podle různých pokynů, terminologických zásad a norem ISO.

Barbara Heinischová z Rakouska, která navrhla, aby terminologické databáze byly více zaměřeny na různé uživatele, nejen na terminology, upozornila, že k tomu nestačí řídit se pouze terminologickými zásadami nebo normami ISO. Další přednášející, Gunnhildur Stefánsdóttir z Islandu, porovnávala dvě terminologické databáze vytvářené v této zemi, proslulé ochranou vlastního jazyka. Jednou z nich je Islandská terminologická banka, kterou spravuje Institut Árniho Magnússona, pojmenovaný po islandském filologovi a historikovi. Vznikla díky úsilí veřejnosti a oficiálních institucí o ochranu islandštiny a je neoddělitelně spjata s tradicí terminologické práce. Druhou databází je terminologická databáze Terminologického centra islandského ministerstva zahraničních věcí, která vznikla z potřeby překládat do islandštiny termíny právních předpisů EU. Litevskou terminologickou databázi, Terminologickou banku Litevské republiky, představil Alvydas Umbrasas, badatel z Institutu litevského jazyka a vedoucí oddělení pro nahrazování cizích slov litevskými ekvivalenty při Státní komisi pro litevský jazyk. Upozornil, že zákon o zřízení této banky byl přijat krátce před vstupem Litvy do EU. Maria Onyshchuková z válkou sužované Ukrajiny analyzovala korpusy, tedy to, jak korpus umožňuje zkoumat termíny válečné medicíny, a zástupkyně Maďarska na základě korpusu zkoumaly termíny související s pandemií, jevem, který se odehrál v předvečer války, v ruštině a němčině. Na novější technologii než terminologické databáze či korpusy, která byla právě uvedena do praxe – ChatGPT – upozornil poutavě předneseným příspěvkem Marek Łukasik z Polska.

Terminologija | 2023 | 30

213

Každá konference ukazuje, že se v jednotlivých zemích aktivně hledají způsoby, jak zdokonalovat tradiční a spolehlivé nástroje pro práci s terminologickými daty a terminologickou práci – terminologické slovníky. Letos toto úsilí zvlášť výrazně představily příspěvky gruzínských výzkumníků. V jednom z nich byl představen ilustrovaný slovník leteckých termínů (Marine Osadze, Natela Muzashvili, Robert Khachidze, Vazha Kelikhashvili), v dalším, který se zabýval specifickými gruzínskými církevními termíny ovlivněnými různými vlivy (Byzantskou říší, Ruskem), byl zmíněn připravovaný slovník církevních termínů (Lia Karosanidze, Linda Giorgadze). Zazněl také další příspěvek gruzínských terminologů – pojednával o tom, že vhodný slovník technických termínů nelze sestavit, aniž by se předtím vyřešily nahromaděné terminologické problémy (Manana Erkomaišvili, Nino Dateshidze). Přednášející zastupující Litvu Dalia Gedzevičienė (Právní institut Litevského centra sociálních věd) se naopak zaměřila na Tarptautinių žodžių žodyną – zvažovala, zda jej lze považovat za zdroj právní terminologie.

Lotyšští přednášející se přímo zaměřili na terminologickou práci ve své zemi. Společný příspěvek Daces Šostakos, Jurise Borzovse a Jānise Zuterise ukázal, jak se snaží usnadnit práci lotyšské terminologické komise, která se stará o lotyšské ekvivalenty nelotyšských termínů, ale kvůli normám ISO a dalším zdrojům čelí záplavě nelotyšských termínů. Ve společném příspěvku zástupců francouzských a polských univerzit (François Berkmans, Maxence Bigerelle, Michal Wieczorowski), vycházejícím ze specifické oblasti užívání termínů – terminologie povrchů fólií a jejího srovnání s normami ISO –, se tvrdilo, že alespoň v této oblasti se termíny klasifikačního systému používají jen málo a neposkytují přesné informace, proto zazněl návrh na vytvoření nového klasifikačního systému. Jeden z účastníků této konference, Axelis Emertas z Německa, naproti tomu podrobně rozebral normu ISO 5127 upravující termíny z oblasti informací a dokumentace a hodnotil ji jako normu, která vedla ke sjednocení současné terminologie v této oblasti.

Na této akci se hojně diskutovalo také o vzdělávací rovině terminologie. Ricardo Eito-Brunas ze Španělska, který se konference účastní již poněkolikáté, letos představil kurz terminologie, který se začal vyučovat studentům na Univerzitě Karla III. v Madridu. Zástupci Maďarska (Andrea Barta, Katalin Fogarasi, Éva Katalin Varga) v příspěvku vyprávěli, jak byl rozšířen kurz terminologie vyučovaný budoucím zdravotníkům – studentům se jako primární zdroj předkládá nejnovější autentická dokumentace z oblasti medicíny. Skupina přednášejících ze tří zemí (Irene Arto Escuredo, Maria Bruno, Maria Carmen Staiano) hovořila

214

Ramunė Vaskelaitė

5-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“

o tom, jak se k výuce terminologie zavádí projekt Evropského parlamentu Terminologijos be sienų, zatímco projekt přednášejících z Kolumbie zaměřený na vzdělávací rovinu ukázal, že studenti mezinárodního obchodu se učí terminologii tím, že se zapojují do tvorby slovníku (Juan Carlos Díaz Vásquez, Sergi Casals Rispau). V příspěvku zástupců Infoterma Blancy Stelly Giraldo Perez a Christiana Galinského byl představen koncept mikroučení (angl. microlearning) a hovořilo se o jeho vztazích k terminologii. Igor Kudashev, který na Tamperské univerzitě ve Finsku vyučuje kurz terminologického managementu (angl. terminology management), vyprávěl, jak jsou jeho studenti překvapeni, když zjistí, že švec chodí bez bot – terminologové totiž alespoň ve Finsku dosud přesně nevymezili termíny terminijos tvarkyba, terminologinis darbas, terminografija.

Konference se tedy dotkla všech navržených rovin terminologie, které měly být předmětem diskuse, i aspektů předvídaných i nepředvídaných. Jeden příspěvek přednesený zvanou přednášející z Itálie Marií Teresou Zanola, která vyučuje na Katolické univerzitě Nejsvětějšího Srdce, nastolil ještě další roviny a aspekty, například ekonomický aspekt: protože je třeba produkty náležitě popsat a specifikovat, terminologie zajišťuje kvalitu produktů a terminologie efektivní komunikaci. Zvláště však tato přednášející s odkazem také na slavný příběh Florencie vyzdvihla kulturní a historický aspekt: terminologie a terminologie odhalují poznatky o jazyce, společnosti, její svébytnosti a tradicích, které byly živé i nadále žijí; při analýze terminologie lze zachytit souvislosti mezi vývojem myšlení a vývojem jazyka a slovní zásoby.

Význam historického aspektu se projevil také v již zmíněném příspěvku gruzínských vědců o církevních termínech, zatímco dějiny terminologie byly přímo předmětem analýzy v příspěvku Ágoty Fóris. Ten přinesl přehled vývoje terminologie v Maďarsku od jejích počátků. Do minulosti se obrátila i organizátorka této mezinárodní konference, členka jejího vědeckého výboru a ředitelka Litevského jazykového institutu Albina Auksoriūtė. Pojednala o způsobu tvorby termínů, který uplatňoval jeden z nejvýznamnějších litevských vzdělanců 19. století Jurgis Ambraziejus Pabrėža, jenž ve františkánském klášteře v Kretingě psal odborné botanické dílo Taislius augyminis – terminologizaci běžných lidových slov – a ukázala, že v tomto díle jsou nejprve shromážděna a uvedena pojmenování rostlin užívaná v běžné řeči. Jen několik termínů vzniklo metaforizací; hojně se uplatňoval jedinečný způsob tvorby termínů J. A. Pabrėžy: rostliny pojmenovával po pohanských božstvech a mytologických bytostech (např. austėja,

Terminologija | 2023 | 30

215

gardūnytis, klemalis, saliavas). Do minulosti obrátila pozornost také Regina Kvašytė, zastupující Šiauliaiskou akademii Vilniuské univerzity a Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity, která přednesla příspěvek v litevské sekci konference. Přiblížila nadšení, s nímž se v první polovině 20. století v Lotyšsku, mimo jiné i v tamní Terminologické komisi, připravovaly slovníky různých termínů.

Ostatní příspěvky přednesené v litevských sekcích se, jak bychom je mohli shrnout, většinou zaměřovaly na termíny a jejich skupiny, tedy na vědeckou rovinu terminologie. Jurgita Mikelionienė (Technologická univerzita v Kaunasu) se ve svém příspěvku pokusila do diskurzu o terminologii zahrnout zdrobněliny, které se podle jejího upozornění hojně zkoumají jako jev typický pro krásnou literaturu či hovorový jazyk, téměř vůbec však jako termíny. Tematicky inovativní byl i příspěvek Liny Rutkienė, vědkyně z Terminologického centra Litevského jazykového institutu. Na příkladu termínů z architektury a stavebnictví pojednala o termínech vznikajících substantivizací jako o předmětu terminologie a upozornila jak na rozdílné okolnosti jejich vzniku, tak na různou míru jejich substantivnosti. Další vědkyně téhož Terminologického centra, Aušra Rimkutė-Ganusauskienė, si zvolila poměrně málo zkoumanou skupinu termínů – eponymické termíny – a zaměřila se na eponymická označení oděvů, jako jsou makintošas, rišelė, gibsonai, Jėzaus sandalai, Brauno diržas atd. Palmira Zemlevičiūtė představila změny, jimiž dnes prochází termín depresija, považovaný jinak především za termín z oblasti medicíny, a autorka tohoto přehledu představila výzkum zaměřený na termíny z makroekonomie.

Hosté měli možnost pokračovat v poznávání Litvy v Paláci litevských velkoknížat.

Obdrženo 2023-11-20

Ramunė Vaskelaitė Litevský jazykový institut P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected]

216

Ramunė Vaskelaitė

5-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“