PRANAS KNIŪKŠTA

Institut litevského jazyka

ODKUD POCHÁZÍ PŘÍJMENÍ KNIŪKŠTŲ

Kniūkšta patří mezi méně častá litevská příjmení. Jak uvádí Slovník litevských příjmení, v meziválečné Litvě žilo 60 rodin s tímto příjmením (LPŽ I 1034). Toto příjmení se vyskytovalo na malém území žemaitského nářečí, především v okolí Salantů (19 rodin), Plungė (14), Kuliů (11) a Karteny (10); ze všech ostatních míst je dohromady uváděno pouze šest.

Ve slovníku je uvedena také podoba s krátkým u – Kniukšta. Celkem bylo napočítáno 45 takových rodin, téměř polovina z nich z Kretingy, ostatní z širší oblasti – od Mažeikiai a Sedu až po Klaipėdu. O původu se opatrně říká: „Zdá se, že příjmení s krátkou samohláskou u jsou druhotná, pozdější, jisté obměny příjmení s kniūkšt-.“ Ve skutečnosti zde taková opatrnost není vůbec nutná; lze směle říci, že tato příjmení s krátkým u jsou zkomolené podoby, nebo ještě přímočařeji řečeno, podoby zapsané s pravopisnou chybou. Podrobněji se o tom píše v samostatném článku „Kniūkšta, ne Kniukšta“¹. Lze dodat, že podoba s krátkým u se mohla šířit také z polských či ruských zápisů tohoto příjmení Kniukszta, Кнюкшта, z nichž se obvykle rekonstruuje podoba Kniūkšta.

Uvádějí se ještě dvě varianty probíraného příjmení: Kniūkštas a Kniūkštys, zaznamenané dále od hlavní oblasti výskytu příjmení: Kniūkštas – čtyřikrát (z toho dvakrát z Kaunasu), Kniūkštys – jednou, a to v podobě rekonstruované z poněmčené formy Kniukšties. Jde nejspíše o náhodné obměny příjmení Kniūkšta, u nichž se změnila nejen délka samohlásky u, ale i koncovka.

Ve slovníku se příjmení Kniūkšta spojuje s přídavným jménem kniūkštas, kniūkšta a uvádí se jeho význam, který je synonymní s přídavným jménem kniūbščias – „skloněný, tváří se dotýkající země“. Uvádí se také příjmení Kniūpštà, přímo spojené s přídavným jménem kniūbščias (kniūb-ščias) (z Kniūbšta); pravda, zaznamenáno bylo pouze jednou – z Gargždů. Příjmení Kniūkšta a Kniūpštà jsou propojena odkazem viz: Kniūkšta viz Kniūpštà; Kniūpštà viz Kniūkšta. Slovník je spojuje podle slovotvorby a významu

¹ Viz Kniūkšta P. Užívání a úprava jazyka, Vilnius: nakladatelství Institutu litevského jazyka, 2001, 576–578.

P. KNIŪKŠTA. Iš kur Kniūkštų pavardė

27

podobnost, ale označují jejich odlišný samostatný původ: Kniūpšta se odvozuje od kniūbščias, Kniūkšta – od kniūkštas.

Z historického hlediska jsou vztahy mezi těmito příjmeními poněkud jiné a složitější; vystopovat je pomáhají prameny ze starších dob. Nejstarším takovým pramenem je kniha křestních zápisů salantského kostela z let 1641–1659, uložená v archivu salantského kostela. V této knize se příjmení Kniūkšta nenachází; nepodařilo se najít ani příjmení Kniūpšta, jeho existenci však dokládají zde zapsaná patronymika Kniūpštaitis, Kniūpštaitė (zapisovaná polským pravopisem Kniupsztaytis, Kniupsztaytė – autor článku je po převedení do litevské podoby zapisuje s dlouhým ū). V knize je několikrát zmíněn Ambraziejus (Ambrozius) Kniūpštaitis: 28. srpna 1657 je zapsán jako kmotr; 28. února 1658 byla pokřtěna dívka, jejímž otcem byl rovněž (pravděpodobně tentýž) Ambraziejus Kniūpštaitis. Kniūpštaitė je zaznamenána 1. března 1659, kdy byla pokřtěna dcera Marinos Kniūpštaitės (zapisují se rodná příjmení matek). Oba tito Kniūpštaičiai pocházeli z Barzdžů; lze se domnívat, že v Barzdžích žil jejich otec Kniūpšta. Z jiných míst nejsou zapsáni ani Kniūpštaičiai, ani Kniūpštai; možná se tehdy jinde vůbec nevyskytovali.

Toto osobní jméno, související se slovesem kniupti a jeho odvozeninou kniūpščias, muselo být původně přezdívkou označující konkrétního člověka, který klopýtal nebo se potácel. Takový člověk musel žít v Barzdžích; jinde se tato přezdívka vůbec nemusela vyskytovat, podobná lidská vlastnost mohla zůstat nepojmenovaná nebo se označovat slovem utvořeným jiným způsobem.

Příjmení podobného významu Kniustis, spojované se slovesem kniusti označujícím klopýtání (LKŽ VI 270), je zapsáno v záznamu z 28. července 1641 a pochází ze sousední vesnice Pesčiai. Několikrát je zapsána polonizovaná podoba příjmení Kniustovič (polsky psáno Kniustowicz) a patronymika Kniustaitis, Kniustaitė (ta poslední nejen z Pesčů).

Osobní jména Kniustis a Kniūpšta, která se stala příjmeními, měla odlišný osud. Kniustis postupem času ustupovalo: v seznamu obyvatel salantské farnosti z roku 1853 je Kniustis zapsáno dvakrát, po jednom pak Kniustaitė (psáno Kniustowna) a Kniustienė (psáno Kniustowa); v seznamu z roku 1896 zůstal jen jeden Kniustis (zapsaný rusky jako Кнюстис). O několik desetiletí později Kniustis zcela vymizelo – LPŽ toto příjmení již neuvádí.

Příjmení Kniūpšta se udrželo až do 19. století, později nabylo jiné podoby a změnilo se na Kniūkšta. Starou podobu ještě nacházíme v knize křestních zápisů kostela v Kalnalis z let 1793–1821 (kniha je uložena v kretingském muzeu). V ní jsou příjmení Kniūpšta (psáno Kniupszta) a rodné příjmení Kniūpštaitė (psáno Kniupsztowna) v posledním desetiletí 18. století zaznamenány ve třech vesnicích –

28

KALBOS KULTŪRA | 82

Bardžiai, Kūlių Soda (dnes Kūlsodis) a Nasrėnai. Z Bardžů je z roku 1796 zapsán kmotr Juozapas Kniūpšta a matka téhož dítěte Kotryna Kniūpštaitė; z Kūlių Sody – otec dítěte Juozapas Kniūpšta z roku 1794; z Nasrėnů – kmotra Julija Kniūpštaitė z roku 1794, kmotra Kotryna Kniūpštaitė z roku 1796 a kmotr Laurynas Kniūpšta z roku 1799.

V knize se nacházejí poněkud odlišné varianty příjmení. Z Nasrėnů je roku 1794 zapsán Stanislovas Kniupštas. Zvláště zajímavý je zápis z roku 1820, který uvádí, že matkou pokřtěného dítěte je Marina Kniuštūona (Kniusztołwna) a kmotrou Ona Kniuštūona – obě pocházely z Kūlupėnai. V litevské podobě by jejich příjmení znělo Kniūštaitė a odpovídající mužské příjmení Kniūšta.

Takové podoby mohly vzniknout písařskými chybami, ale ukazují také, že staré podobě příjmení začaly konkurovat jiné varianty i jiná příjmení, mezi nimiž bylo také Kniustis. Kniūpšta se objevil také tvar Kniūšta, který jako by tvořil můstek od podoby Kniūpšta k podobě Kniūkšta. Přechod od jedné podoby ke druhé byl snadný, protože se formálně (zvukově) podobaly a jejich původní význam i souvislost se slovesem kniūpti se vytratily. Že Kniūšta a Kniūkšta mohou být chápána jako varianty téhož příjmení, dokládá několik dokumentů mého otce; jedním z nich je knížka o plnění povinností z let 1928–1938. Na obálce a na stránkách prvních tří let je zapsáno Kniūšta, na dalších stránkách Kniukšta a na jednom místě dokonce Kniusta (všude s krátkým u). Konečně i sám autor článku dostával zásilky, na nichž bylo jeho příjmení zapsáno nikoli jako Kniūkšta, nýbrž jako Kniūkštas, Kniusta, nemluvě o variantě s krátkým u – Kniukšta. Vznik podoby Kniūkšta z podoby Kniūpšta mohla podporovat i tendence k asimilaci souhlásek – podoba se dvěma k se vyslovuje snáze než přeskok od k k p.

Ve zmíněné knize křestních zápisů kostela v Kalnalis příjmení Kniūkšta není, ale nachází se v seznamu obyvatel salantské farnosti z roku 1853. Zde již není stará podoba Kniūpšta; všude ji nahradila podoba Kniūkšta (psáno Kniukszta). Kniūkšta se objevilo i ve vesnicích, kde se v knize z Kalnalis vyskytovalo Kniūpšta – v Bardžích a Kūlių Sodě. Kniūpšta nemohlo jen tak beze stopy zmizet. Je zřejmé, že Kniūkšta zde nebylo nové příjmení a nevzniklo ze slova kniūkštas, nýbrž bylo přetvořeno z příjmení Kniūpšta.

Seznam ukazuje nejen novou podobu příjmení, ale také jeho rozšíření. Je z něj patrné, že v salantské farnosti tehdy žilo pět samostatných rodin Kniūkštů – jako hospodáři je zapsáno pět mužů s příjmením Kniūkšta. Jeden takový hospodář, Pranciškus Kniūkšta, žil v Erlėnai, dva – Simonas Kniūkšta a Jonas Kniūkšta – v Jakštaičiai a další dva, oba Juozapai, v Bardžích.

P. KNIŪKŠTA. Iš kur Kniūkštų pavardė

29

(Z údajů o členech rodiny lze vyvodit, že jeden z nich byl můj pradědeček.) Mezi dalšími rodinami jsou zapsáni tři podruzi, kteří měli vlastní rodiny: v Jakštaičiai – Antanas Kniūkšta, v Kūlių Sodoje – Juozapas Kniūkšta, v Barzdžių Medsėdžiuose – Mikodemas Kniūkšta (zapsáno právě takto – Mikodemas). Další dva Kniūkštové jsou zapsáni jako čeledíni u jiných hospodářů: v Juodupėnai – Petras Kniūkšta, v Šaučikiai – Juozapas Kniūkšta s manželkou Ona. U členů rodin, manželek a dětí jsou zapsána pouze křestní jména, takže tu vůbec nejsou Kniūkštienės. Zapsáno je však šest Kniūkštaitės (psáno Kniukszłowna), které žily mimo vlastní rodiny – jedna v domě farnosti Salantai, jedna v Pesčiai jako podruhyně, čtyři jako děvečky (dvě v Juodupėnai, po jedné v Jakštaičiai a Kūlių Sodoje). Příjmení Kniūkštů tedy bylo ve farnosti Salantai rozšířené: zapsáno bylo devět rodin žijících v sedmi vesnicích a celkem byli Kniūkštové a Kniūkštaitės zapsáni dokonce z devíti míst. V Nasrėnai však Kniūkštové nejsou; v křestní matrice Kalnalis byli odtud zapsáni Kniūpšta a Kniūpštaitė, ale nezůstali tam ani Kniūpštové.

Podobný obraz příjmení Kniūkštů ukazuje seznam obyvatel farnosti Salantai sestavený v roce 1896. Navenek se sice liší, protože byl sepsán ruským písmem v době zákazu tisku a jména i příjmení byla rusifikována více, než se dříve polonizovala. I Kniūkšta se píše s koncovkou –o – Кнюкшто; takto jsou zapsány také ženy, pravděpodobně jde o Kniūkštaitės, a jednou je zaznamenána podoba označující vdanou ženu Кнюкшотова. Taková zkreslení nebrání tomu, abychom obnovili skutečná příjmení a zjistili jejich rozšíření.

Ve druhém seznamu se nachází všech pět dříve samostatných rodin Kniūkštů. Objevily se však dvě nové: v Erlienai je zapsán druhý hospodář Petras Kniūkšta, v Barzdžių Medsėdžiuose nahradil dřívějšího podruha hospodář Antanas Kniūkšta. V Jakštaičiai a Kūlių Sodoje už podruzi nejsou, stejně jako čeledíni v Juodupėnai a Šaučikiai – v těchto posledních třech vesnicích Kniūkštové už vůbec nejsou. Čeledín je zapsán v Didieji Žalimai a podruh v Salantai. Žádní čeledíni s příjmením Kniūkštaitės zapsáni nejsou, jsou tu však ženy (Kniūkštaitės nebo Kniūkštienės) v postavení podruhyně – jedna v Šaukliai, dvě v Salantai. Celkem je příjmení Kniūkštů doloženo v sedmi místech; pevnými rodovými sídly Kniūkštů jsou Barzdžiai, Erlėnai a Juodupėnai a toto příjmení se postupně dostává i do Salantai.

Příjmení Kniūkštů bylo na konci 19. století nepochybně rozšířeno nejen ve farnosti Salantai, ačkoli autor tohoto článku nemá shromážděny konkrétní údaje. Zřejmá fakta však ukazují, že se dále šířilo co do počtu i územního rozsahu.

30

KALBOS KULTŪRA | 82

Slovník litevských příjmení uvádí, že kolem poloviny 20. století bylo v okolí Salantai 19 rodin s příjmením Kniūkštů (do slovníku se vloudila chyba: na tomto místě je uvedena zkratka pro Sintautai namísto zkratky pro Salantai). Je třeba předpokládat, že se vycházelo z území okresu Salantai, které se přibližně shodovalo s farností Salantai. Počet obyvatel s tímto příjmením v okolí Salantai se tedy za půl století zdvojnásobil.

Příjmení Kniūkštů je téměř stejně časté v okolí Plungė a Kretingy (zaznamenáno 18 případů v každé oblasti), o něco méně časté, ale rovněž rozšířené v okolí Karteny (10) a Kuliů (11). Ačkoli je někde zapsáno s dlouhým u a jinde s krátkým, jde o totéž příjmení, proto se zde oba zápisy počítají a probírají společně. Slovník ukazuje, že toto příjmení bylo v polovině 20. století rozšířeno na malém území žemaitského nářečí mezi Salantai, Kretingou, Kuli a Plungė (do této oblasti patří i Kartena). Z jiných míst je doloženo jen jednou či dvakrát. Celkem je toto příjmení, včetně varianty Kniukštas, zaznamenáno 109krát, v hlavní oblasti 76krát a všude jinde 33krát.

Současné rozšíření příjmení Kniūkštů si lze představit podle telefonních seznamů, v nichž jsou uvedena příjmení osob s pevnou telefonní linkou. Podle telefonního seznamu okresu Klaipėda z roku 2001 mělo v tom roce v okrese Kretinga telefon 15 osob s příjmením Kniūkštů, 26 Kniūkštienės a jedna Kniūkštaitė (většina z nich je tam zapsána s krátkým u). To ukazuje, že v okrese Kretinga tehdy muselo být asi 40 rodin s příjmením Kniūkštů. O půl století dříve bylo v tomto území (v okresech Kretinga, Salantai, Kartena a Darbėnai) zaznamenáno 51 takových rodin, tedy o něco více. Telefonní seznam přesný počet neukazuje; mohly existovat i rodiny Kniūkštů, které telefon neměly. Tak či onak, ve staré oblasti výskytu příjmení Kniūkštů jejich počet nerostl, nýbrž klesal.

To neznamená, že se celkový počet osob s příjmením Kniūkštų snížil. Přibylo jich v jiných místech a příjmení se začalo šířit tam, kde dříve vůbec nebylo. Například v polovině 20. století bylo toto příjmení z Klaipėdy a Endriejavas zaznamenáno pětkrát v každém místě, zatímco podle telefonního seznamu z roku 2001 mělo ve městě a okrese Klaipėda telefon dokonce 55 osob s příjmením Kniūkštů (Kniūkštos a Kniūkštienės).

V jiných směrech se příjmení Kniūkštů rozšířilo ještě dál. Podle telefonního seznamu okresu Kaunas z roku 2004 mělo tehdy v Kaunasu telefon šest rodin s příjmením Kniūkštů, v okrese Kaunas dvě. Čtyři osoby s tímto příjmením jsou zaznamenány v okrese Kaišiadorys. V telefonním seznamu města Vilnius z roku 2004 je Kniūkšta uveden sedmkrát a Kniūkštienė čtyřikrát. V okresech Vilniuského kraje toto příjmení není, nestihlo se zde rozšířit. Obecně je rozšířeno na západě Litvy a ve velkých městech.

Jak se příjmení Kniūkštų šířilo, mohu ukázat na příkladech své rodiny. Na začátku 20. století žil v obci Barzdžiai v okrese Salantai můj dědeček Ka

P. KNIŪKŠTA. Iš kur Kniūkštų pavardė

31

zimieras Kniūkšta. Ve třicátých letech se jeden jeho syn usadil v obci Darbėnai, další v okrese Kretinga a třetí, můj otec, zůstal v Barzdžiai. Ani mužští potomci z Kretingy, ani ti z Darbėnů nezanechali mužské potomky a příjmení nepředali dál, takže se muselo znovu začít šířit z Barzdžių. Zde jsme byli v otcově rodině tři bratři – jeden zůstal v Barzdžiai, další dva jsme se usadili dál, jeden v Kretingě a druhý ve Vilniusu. Tentokrát se šíření příjmení našeho rodu nezastavilo; další generace je rozšířila téměř po celé Litvě. Mladší generace našeho rodu, Kniūkštové, žijí dokonce v sedmi městech: v Kretingě, Šventoji, Klaipėdě, Telšiai, Kaunasu, Rumšiškėse a Vilniusu. Bohužel v rodovém sídle už žádní nezůstali; posledního Kniūkštu z Barzdžių, bratra Juozase, jsme vyprovodili na věčnost v roce 2008.Kniūkštu

Taková je stopadesátiletá historie příjmení Kniūkštų. Kdybychom počítali od dřívější podoby příjmení Kniūpšta, zahrnovala by dokonce tři sta padesát let. Časy se měnily, příjmení se měnilo a jeho geografické rozšíření se zvětšilo a stále se zvětšuje. Jak se říká: Tempora mutantur et nos mutamus in illis – časy se mění a s nimi se měníme i my.

LITERATŪRA

LKŽ VI 1962 – Lietuvių kalbos žodynas 6, Vilnius.

LPŽ I 1985 – A. Vanagas, V. Maciejauskienė, M. Razmukaitė. Lietuvių pavardžių žodynas 1 (A–K), Vilnius.

Gauta 2009 10 29

WHERE HAS THE SURNAME KNIŪKŠTA COME FROM?

Summary

The Dictionary of Lithuanian Surnames (Lietuvių pavardžių žodynas) suggests that the surname Kniūkšta should be related to the adjective kniūkštas and is comparable to the surname Kniūpšta made from the adjective kniūbsčias. Older sources suggest that Kniūkšta might have originated from Kniūpšta. The Salantai church book of the 17^th century does not have a single entry for Kniūkšta; however, it has a patronymic Kniūpštaitis from the village of Barzdžiai, which might indirectly refer to Kniūpšta residing in the same village. The surname Kniūpšta was preserved until the beginning of the 19^th century; its last entry was found in the last decade of the 18^th century in the birth register of the church book of Kalnalis.

32

KALBOS KULTŪRA | 82

The surname Kniūkšta was recorded in the census of Salantai parish in 1853. However, it had not a single Kniūpšta; the latter surname also disappeared from the villages previously mentioned in the church book of Kalnalis. This might suggest that Kniūkšta was not a new surname but rather made from Kniūpšta. In Salantai parish in the 19^th century the surname Kniūpšta was most frequent in three villages: Barzdžiai, Erlėnai and Juodupėnai. In the middle of the 20^th century it was mostly found in a small area of Lowlanders (žemaičių) between Salantai, Kretinga, Kuliai and Plungė; in the 20^th century the surname spread to the west of Lithuania and major cities of the country.

PRANAS KNIŪKŠTA

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, Vilnius LT–10308

P. KNIŪKŠTA. Iš kur Kniūkštų pavardė

33