UGNĖ TAMAŠAUSKAITĖ

Institut litevského jazyka

NOVÉ JAPONSKÉ KULINÁŘSKÉ VÝPŮJČKY

KLÍČOVÁ SLOVA: nová slova japonštiny, normy spisovného jazyka, užívání, kodifikace.

S šířením japonské kultury v Litvě se v našem jazyce začínají šířit také ¹nové výpůjčky z japonštiny přejaté přes angličtinu, které ještě nebyly zařazeny do Slovníku cizích slov² vydaného v roce 2008 (dále jen TŽŽ). V posledních letech si ve velkých litevských městech získaly mimořádnou oblibu japonské restaurace, a proto se rozšířila i pojmenování pokrmů japonské kuchyně; většina z nich je tak nová, že se ještě ani nepřizpůsobila systému litevského jazyka.

Pozorujeme-li dnešní množství nových výpůjček z japonštiny³ a prohlédneme-li si výpůjčky z tohoto jazyka uvedené v TŽŽ, z nichž dnes jsou nejpopulárnější termíny z oblasti sportu (aikido, bušidó, džúdó), umění (haiku, uta) a náboženství (šintoismus), zatímco z oblasti kulinářství jsou to pouze dvě internacionalismy – saké⁴ a suši, je patrná výrazná dynamika jazyka.

Sedm populárních nových výpůjček z japonštiny s variantami, které jsou uvedeny v seznamu ekvivalentů cizích slov schváleném 20. prosince 2012 Státní komisí pro litevský jazyk (dále jen VLKK; viz VLKK 2012), mirinas, onigiris, sašimis, soba, sušis, terijakis, wasabiai, jsou termíny z oblasti kulinářství. Některé výpůjčky posuzované VLKK se již vžily, zatímco u jiných se způsob užívání pravděpodobně teprve ustálí⁵.

Cílem tohoto článku je na základě synchronní analýzy, popisné a srovnávací metody podrobněji prozkoumat dosud nezkoumané výpůjčky v litevském jazy-

¹ Protože Japonci píší hieroglyfy, téměř všechny výpůjčky z japonštiny se do litevštiny nejprve dostávají v anglickém přepisu.

² Poté, co byl článek odevzdán do tisku, vyšel nový Slovník cizích slov rozšířený téměř o 5000 slov; z deseti výpůjček probíraných v článku obsahuje pouze jedinou, tofu (viz TŽŽ 2013).

³ Vycházeli jsme z Databáze nových slov litevského jazyka (ND).

⁴ Japonský alkoholický nápoj; vyrábí se fermentací rýže.

⁵ Srov.: TŽŽ 2008 uvádí cizí slovo suši, zatímco v nejnovějším TŽŽ 2013 je to již sušis.

U. TAMAŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

131

… se objevivší nová japonská kulinářská výpůjční slova a předložit normativní doporučení pro jejich užívání. Články zabývající se jednotlivými kulinářskými výrazy cizího původu vycházely i dříve (viz Girčienė 2008, Lanza 2009), avšak výpůjčky z japonštiny v této oblasti dosud samostatně rozebrány nebyly.

To, že většina japonských výpůjček, které se k nám v poslední době dostaly, pochází právě z kulinářské oblasti, potvrzuje i skutečnost, že v Litvě přibývá restaurací se sushi, oblíbeným⁶ specifickým japonským pokrmem připravovaným ze syrové ryby nebo jiných mořských produktů, méně často ze zeleniny či vajec, nazývaných jednoduše sushi bary (např. V úterý večer navštívil sushi bar v Jasinského ulici ve Vilniusu zástup početných osobností ze světa zábavy (15min.lt 2011–11–22).⁷

Sušis yra jau adaptuotas japonų kalbos žodis (žr. VLKK 2012), tačiau esama daugybė dar neadaptuotų naujųjų japonų kalbos skolinių, kurie neretai yra tradicijų (daugiausia – švenčių: Choyo, Dango, Sekku), aprangos detalių (geta, kandzaši, tabi), meno (kaidan, kaisekis, suisekis) sričių pavadinimai ar žodžiai, pavadinantys kuo išsiskiriančius ar kokioms subkultūroms priklausančius asmenis (beigelhedai, haradžiukai, hikikomoriai), bet, kadangi tai nėra šio straipsnio objektas, minėti ne kulinarijos terminai plačiau nenagrinėjami.

Tato práce analyzuje deset v Litvě oblíbenějších japonských kulinářských výpůjček (včetně variant), zaznamenaných do dubna 2013 ⁸v elektronickém prostředí a v tisku: fugu, kaisekis, kaisekis-rioris, kombuča, miso, seitanas, surimis, šabu šabu, tempura, tofu. Zkoumané nové výpůjčky označují pokrmy (fugu, kaisekis-rioris, šabu šabu, tempura, tofu) a nápoje (kombuča), náhražky masa (seitanas, surimis), omáčky (miso) či označení specifické večeře (kaiseki). Japonských výpůjček z této oblasti je samozřejmě více (samostatně by bylo možné zkoumat dokonce i názvy druhů sushi chirašis, makis, nigiris, temakis), cílem tohoto článku však není rozebrat všechna stále přibývající japonská kulinářská cizí slova.

V následující části článku jsou nová výpůjční slova probírána v tomto pořadí: jako heslové slovo je uvedena japonská výpůjčka v litevské podobě (někdy shodné i s anglickým přepisem). Pokud se slovo skloňuje, vedle

⁶ V září 2012 se v Kaunasu dokonce konal první festival sushi (restoranai.lt).

⁷ Japonské restaurace se sushi se v Litvě obvykle označují víceslovnými názvy, z nichž alespoň jedna složka je anglickým přepisem japonského slova sushi, např.: Sushi Express, Sushi Sushi, Tom Sushi, Sushi House, Sushi Town, Dao-Sushi, Sushi-Lt, IPU-sushi, Super Sushi, Oti Oti Sushi.

⁸ Je-li datum zveřejnění textu znám, informace se uvádí v závorkách vedle názvu zdroje. Nejstarší datovaný zdroj pochází z roku 2005. Jazyk příkladů nebyl upravován, s výjimkou pravopisných, interpunkčních a gramatických chyb.

132

KALBOS KULTŪRA | 86

U heslového slova se uvádí přízvuk. Zajímavé je, že všech sedm zkoumaných skloňovaných podstatných jmen má přízvukový typ 2, tj. v akuzativu jednotného čísla je přízvučná předposlední slabika buď dlouhá s klesavou intonací (seitāną), nebo krátká (kaisėkį, kaisėkį-riòrį, kombùčą, mìšą, surìmį, tempūrą). V textech obsahujících kulinářské výpůjčky se grafické znaky ponechávají v původní podobě; pouze samotná zkoumaná slova jsou v příkladech uvedených autorkou článku vyznačena tučným písmem. Každá nová výpůjčka je probírána zvlášť a na závěr jsou uvedeny obecné závěry.

Zkoumání tendencí v užívání a kodifikaci japonských výpůjček v tomto článku by mělo pomoci orientovat se i při setkání s dalšími podobnými slovy přejatými z japonštiny.

FUGÙ

Fugu je ryba (lat. Takifugu niphobles), z níž se po odstranění velmi jedovatých složek připravuje pokrm považovaný za delikatesu. Například:

Možná už se všechny mořské plody proměnily v opravdové fugu (jedovatá ryba považovaná za poměrně drahou delikatesu, kterou je třeba připravit velmi pečlivě a profesionálně)? (Vilniaus diena 2011-04-09).

Fugu (angl. blowfish) je ryba, která má ve svém těle smrtelně jedovaté látky. [...] Proto člověk, který sní špatně připravenou rybu fugu, okamžitě dostane smrtelnou dávku mimořádně silných toxinů, na které neexistuje protijed. Označením fugu se zároveň nazývají i luxusní pokrmy z této ryby, které jsou navzdory riziku smrtelné otravy v Japonsku velmi oblíbené (balsas.lt 2008-09-23).

Z deseti výpůjček, kterými se tento článek zabývá, se jediná fugu nejčastěji nevyznačuje ani v internetových zdrojích, ani v tištěných textech uvozovkami či kurzivou. Je tomu tak nejspíš proto, že její pravopis odpovídá anglickému přepisu, takže ji není třeba zvlášť přizpůsobovat litevštině.

Většina kodifikovaných výpůjček mužského rodu zakončených na u je nesklonná a má přízvuk na krátké koncové slabice (srov. DLKG 2006: 82)⁹. Proto se i výpůjčka z japonštiny fugu v původním pravopisu, která v litevštině nemá jiné pravopisné varianty, navrhuje uznat za kodifikovanou.

⁹

Dále srov. s mezinárodními slovy z kulinářství a různých dalších oborů: fondiù, interviù, kakadù, tabù (TŽŽ 2008).

U. TAMAŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

133

KAISĒKI (2)

Kaiseki – tradiční japonský oběd nebo večeře složené z mnoha chodů. Existuje několik variant tohoto výpůjčního slova. V internetových zdrojích se podařilo najít pouze akuzativ jednotného čísla, například:

Večer si lze objednat tradiční večeři složenou z mnoha chodů – kaisekį (Lietuvos rytas 2012-09-15).

Méně často užívaná přejatá slova se zpočátku obvykle ani neskloňují, a proto je paradigma skloňování tohoto slova zatím neúplné. Nesklonná varianta kaiseki je častější, srov.:

Za vrchol japonské kuchyně se považuje kaiseki (vzniklé jako doplněk čajového obřadu), které zahrnuje suroviny, jejich zpracování a přípravu i obřad spojený s několika různými pokrmy a odhaluje vytříbené umění stolování (blog. zigzag.lt 2012-04-17).

Mlsoun se rozhodl potrestat tím, že ochutná tradiční japonské menu Kaiseki (smaguris.blogspot.com 2012-11-21).

Kaiseki kuchyně má původ v tradici podávání rafinovaných pokrmů hostům při formálních setkáních u zeleného čaje. Čajový obřad si až dodnes zachoval tradiční rituál dávných dob, avšak vytříbená kuchyně kaiseki se vyvinula v samostatný kulinářský fenomén (Japonų virtuvė. Pažink Japonijos skonį 2012).

Vzhledem k tomu, že se k japonským výpůjčkám zakončeným na -i (např. onigiri, suši) při počešťování přidává koncovka -is (onigiris, sušis, srov. VLKK 2012), navrhuje se za normativní variantu považovat skloňované slovo kais ekis.

KAISÉKI-RIORI (2)

V angličtině označuje výpůjčka kaiseki-ryori pouze jedno japonské jídlo, které je sice jednoduché, ale před čajovým obřadem se podává velmi luxusním způsobem. S tímto významem se novotvar dostal do litevštiny. Jeho pravopis zde kolísá: kaiseki-rior i se píše s pomlčkou i bez ní; podle anglického přepisu se ve druhém slově zachovává dlouhé –y– kaiseki ryori, píše se však také kaiseki-riori. Tyto varianty se nejčastěji užívají bez koncového souhláskového –s, např.:

Skvělé místo k večeři (pokud vám peníze tlačí kapsu), protože ve starých kupeckých domech sídlí „high-end“ restaurace specializující se na „kaiseki ryori“ (my-trips.lt říjen 2010).

134

KALBOS KULTŪRA | 86

Kjótská kuchyně se vyvinula v luxusní Kaiseki-riori, podávané ve vysoce postavených japonských restauracích, a v 19. století měla značný vliv francouzská kuchyně. [...] Jeden z příkladů kaiseki-riori. V přikrytých nádobkách je polévka a rýže. Každá nádoba je samostatným uměleckým dílem (lt.wikipedia.org).

Poobědváte v japonské restauraci „Ryokan“, ochutnáte tradiční jídlo „Kaiseki – riori“ a seznámíte se s každodenním životem feudálního Japonska v hotelu „Ryokan“ (kelioniuakademija.lt).

V litevštině se pomlčkou spojují dvě syntakticky rovnocenná podstatná jména označující název jedné věci nebo jevu (viz VLKK KKB – http://www.vlkk.lt/lit/708). Skutečnost, že se výpůjčka píše s pomlčkou (kaiseki-riori) i bez pomlčky (kaiseki ryori), lze vysvětlit tím, že se někdy liší i anglický přepis, tj. užívá se varianta kaiseki-ryori (viz en.wikipedia.org, openkyoto.com) i kaiseki ryori (viz pref.kyoto.jp, kaveyeats.com).

Ačkoli se na rozdíl od podstatného jména kaiseki, které někdy má koncovku –is, u dvojslovných spojení kaiseki-riori nebo kaiseki ryori dosud v internetových zdrojích nezaznamenala koncovka –s, při adaptaci uvedené výpůjčky v litevštině se navrhuje kodifikovat novotvar kaisekis-rioris a začít jej skloňovat.

KOMBUČA (2)

Kombuča je fermentovaný nápoj z určitých bakterií a hub, který se pije pro údajné zdravotní přínosy. V psané litevštině se užívají dvě varianty tohoto nového výpůjčního slova: a) podoba přizpůsobená litevštině podle výslovnosti kombuča nebo b) anglický přepis výpůjčky kombucha, např.:

a) Kombuča neboli čajová houba – fermentovaný čajový nápoj. Kombuča pochází z Číny, ale dlouho se na ni zapomnělo. V posledním desetiletí 20. století začala získávat na popularitě v Kalifornii, USA, a vzbudila zájem v Japonsku a Rusku. Čajová houba je kolonie bakterií kyseliny octové a kvasinky. Její nálevy se považují za léky a preventivní prostředky proti nemocem a obsahují vitaminy B a D (lt.wikipedia.org).

Šálek čaje z kombuči – fermentovaného nápoje – vám dodá energii (pasazas.lt 20. 2. 2013).

Zápaďané, aby šetřili naše oči a nosy, prodávají „kombuču“ přelitou do běžných plastových lahví, dokonce opatřených pěknou etiketou. Proč ji kupovat? Ukazuje se, že „kombuča“ je nepostradatelnou součástí zdravé stravy! (prigauk.lt).

U. TAMAŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

135

b) Zelený čaj Gurman s přísadami kombucha [nadpis] Je to velmi starý zelený čaj, známý svými léčivými účinky. Zelený čaj, kousky limetky, kombucha (Sveika moteris, duben 2006).

Nalijte rum, likér, kombuchu a brusinkovou šťávu s několika kostkami ledu do šejkru a důkladně protřepejte. Po nalití do koktejlové sklenice lehce promíchejte (mamos-receptai.lt).

Tyto varianty se ani v témže textu nemusí vždy skloňovat, srov.:

Tento čaj se vyznačuje výrazným aroma získávaným ze zeleného čaje, kombuchy a guarany – místních keřů rostoucích podél břehů Amazonky v Jižní Americe. [...] Složení: zelený čaj (68%), citronová tráva, guarana (7%), máta peprná, zázvor, přírodní aromatická látka, květy bezu černého, černý pepř, sušený nápoj z kombuchy, citronová aloisie (assorti.lt).

Pijte čaj z kombuchy [podnadpis] (alfa.lt, 10. 7. 2012).

Někdy se neskloňovaný kulinářský termín kombucha píše s velkým počátečním písmenem a graficky se vyznačuje, tj. uvozovkami, např.:

K přípravě čaje „Kombucha“ se používá takzvaná „čajová houba“ (lrytas.lt, 15. 6. 2011).

Za základní normovanou variantu se navrhuje považovat nový skloňovaný přejatý výraz kombucha.

MĪSAS (2)

V litevském jazykovém úzu se zatím používá pouze nesklonné označení fermentované sójové pasty miso, jehož podoba se shoduje s anglickým přepisem japonského slova, např.:

Miso, jinak nazývaná sójová pasta, se vyrábí ze sójových bobů, které se uvaří, osolí, rozmačkají a poté smíchají se speciálním zákvasem a uchovávají v sudech, kde probíhá proces fermentace (kulinare.lt 2010-07-20).

[...] hmota z fermentovaných sójových bobů, nazývaná miso, pomáhá z těla odstraňovat toxiny a těžké kovy a snižuje negativní účinky atomového záření. Miso zmírňuje kocovinu a pomáhá kuřákům zbavit se nikotinu. Při každodenní konzumaci malého množství miso se snižuje pravděpodobnost onemocnění jater, tlustého

136

KALBOS KULTŪRA | 86

střeva a žaludku rakovinou. Miso výrazně obnovuje prospěšnou střevní mikroflóru a reguluje krevní tlak (sakiaivsb.lt 2009-11-30).

Miso je hmota z fermentovaných sójových bobů a dalších obilovin, z níž se spolu s mořskou řasou wakame a houbami shiitake připravuje tradiční japonská miso polévka. Japonci jsou hrdí na různé druhy miso, stejně jako jsou Francouzi hrdí na vína a sýry, Italové na olivový olej a těstoviny a Litevci na černý žitný chléb a medovinu. Miso je základem japonské kuchyně a jednou z hlavních příčin dobrého zdraví a dlouhověkosti Japonců. Japonci jedí polévku miso k snídani, obědu i večeři a používají ji také při přípravě dalších jídel. [...] Pozor! Blíží se okamžik, kdy do polévky přijde miso! 2–3 lžíce (nebo podle chuti – v zimě více, na jaře a na podzim méně, v létě jen velmi málo) miso z hnědé rýže miso je třeba v samostatné nádobě rozmíchat v části tekutiny z polévky a vlít zpět do polévky (gyua.lt).

Někdy se výpůjčka miso píše v uvozovkách, např.:

[...] polévka ze sójové pasty „miso“ s opečenými lilky a specifickou zelení (mytrips.lt 2012-01-28).

Vzhledem k tomu, že se k výpůjčkám s nepřízvučným zakončením -o (např. šp. burrito, chorizo, it. capuccino, carpaccio) přidává koncovka -as (viz VLKK 2012), navrhuje se užívat nové skloňované výpůjční slovo misas¹⁰.

SEITAN (2)

Seitan je pšeničný lepek používaný jako náhražka masa.

Anglický přepis japonského výpůjčního slova seitan se v litevštině používá zřídka, a pokud se tak píše, vždy se graficky vyznačuje uvozovkami, např.:

Buddhističtí vegetariánští kuchaři jsou při přípravě náhražek masa velmi tvořiví, např. z pšeničného lepku „seitan“, sójového „tofu“, agaru a dalších rostlinných produktů (mytrips.lt 2012-01-28).

Adaptované výpůjční slovo nejčastěji dostává litevskou koncovku a skloňuje se, např.:

Co jsou to za podivné potraviny? [...] Seitan – hmota, která svou strukturou připomíná maso a získává se praním pšeničné mouky (Lietuvos rytas 2007-05-08).

¹⁰ V prosinci 2013, když již byl článek odevzdán do tisku, se zjistilo, že seznam ekvivalentů cizích slov byl doplněn také o výpůjční slovo miso, jehož navrhovaným ekvivalentem je misas (viz VLKK 2013).

U. TAMĀŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

137

Seitanový steak [nadpis] [...] seitan nakrájíme na tenké plátky a osmažíme na oleji [...] (svajuke. wordpress.com 2013–02–25).

Navrhuje se uznat jako normativní japonské výpůjční slovo seitanas, které má koncovku -as a skloňuje se.

SURIMI (2)

Surimi je mleté rybí maso, které se obvykle používá jako náhrada krabího masa.

V konzultační databance VLKK se na základě doporučení evropského terminologického slovníku Eurovoc doporučuje používat skloňovaný tvar surimis a výrobky z mletého rybího masa označovat jako výrobky ze surimi (VLKK KKB; EV).

Teoreticky sémantický rozdíl mezi jednotným a množným číslem nového výpůjčního slova existuje, v úzu však není patrná tendence, kdy by se jednotné číslo surimis používalo pouze při hovoření o rybím mase a množné číslo surimiai výhradně při hovoření o výrobcích z rybího masa, například:

[...] surimiai vyrobené z rybolovných produktů uvedených v části I, jejichž dovoz je povolen (eur-lex.europa.eu).

[...] podle přílohy IIa protokolu se spolu s dokladem o původu výrobků ze surimų (kód KN 16042005) předkládají doklady prokazující, že ryby tvoří nejméně 40% hmotnosti výrobku ze surimų [...] (Úřední věstník Evropské unie L283 2011–10–29).

[...] textilním výrobkům a surimiams [...] (Úřední věstník Evropské unie L127 2011–05–14).

Ačkoli paradigmatu skloňování nového výpůjčního slova některé tvary chybí, zkoumání užití surimio ukazuje, že pády podstatného jména surimis v jednotném čísle se užívají častěji než tvary množného čísla (srov. výše uvedené příklady tvarů množného čísla a viz tabulku Skloňování nových výpůjčních slov), například:

Svačina připravená z koncentrovaných rybích bílkovin se nazývá surimi. Japonci v poklusu najdou svačiny ze surimio i v těch nejmenších kioscích. Vedoucí představitelé skupiny „Vičūnų“, která je lídrem ve výrobě produktů ze surimio a kteří loni navštívili Zemi vycházejícího slunce, se rozhodli představit Evropě tyto mimořádně oblíbené svačiny v asijských zemích (Lietuvos rytas 2011–09–03).

138

KALBOS KULTŪRA | 86

Surimis je pečlivě očištěné rybí maso, z něhož byly odstraněny kosti a tuk; samo maso se rozemele a zpracuje na pastu. [...] Podle toho, jaká ryba byla při výrobě surimí použita, může mít bílou, krémovou, šedavou nebo narůžovělou barvu (Lietuvos rytas 2012-09-08).

K výrobě surimi se nejčastěji používají levné bílé mořské ryby – tresky polární, kranasi, štikozubci a podobně (receptai.iki.lt 2010-03-31).

Adaptovaná výpůjčka je již jazykově kodifikována, stále se však používá i nesklonná podoba surimi, kterou databanka jazykových konzultací VLKK nedoporučuje; například:

Po celém světě získávají na popularitě výrobky ze surimi. [...] Výrobky ze surimi mají nízký obsah tuku a kalorií, neobsahují však biologicky hodnotné látky. Ty se během technologického procesu zničí, a proto se výrobky často používají jako surovina k přípravě různých pokrmů. Výrobky ze surimi se prodávají čerstvé i zmrazené (umvt.lt 2013-03-10).

[...] termín „surimi“ označující zformovanou rybí směs. Není divu, že právě v Japonsku, a nikde jinde, byl v roce 1973 vynalezen a patentován výrobek v podobě krabích tyčinek, který byl o několik let později představen i na mezinárodním trhu (e-vici.lt).

Surimi se také navrhovalo nazývat nepravými mořskými (plody), nepravými mořskými plody (Šiupienienė 2005: 37), ale jednoslovná výpůjčka je praktičtější, takže delší názvy se neujaly.

ŠABU ŠABU

Anglický přepis japonské výpůjčky shabu-shabu označuje japonský pokrm podávaný s omáčkami, který se skládá z tenkých plátků masa a zeleniny.

V internetových zdrojích a tištěných médiích v litevštině se používají varianty shabu-shabu a syabu-syabu, které se odlišují spojovníkem a dalšími grafickými prostředky (uvozovkami, velkými písmeny), srov.:

Japonská kuchyně je představena poměrně podrobně, přesto jsou pokrmy, o kterých bychom se chtěli dozvědět více. Jednou z takových japonských pochoutek je pokrm zvaný shabu-shabu (syabu-syabu). [...] V Japonsku se shabu-shabu stalo populárním ve druhé polovině 20. století, když byla otevřena restaurace „Suehiro“. Tato restaurace si v roce 1955 nechala název pokrmu patentovat. Později se pokrm rozšířil do celého světa. Říká se, že v současnosti restaurace shabu-shabu často zakládají bývalí zápasníci sumo

U. TAMAŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

139

zápasníci. [...] K přípravě pokrmu se používá maso nakrájené na tenké plátky, zelenina a omáčky. Shabu-shabu se považuje za zimní jídlo, protože jde o teplý pokrm, vychutnávat si ho však lze po celý rok (meniu.lt 2008-05-04).

„Shabu-Shabu“ Rituál přípravy hovězího masa [nadpis].

[...] SHABU-SHABU – jeden z pokrmů, který vás okouzlí netradičním servírováním a stane se skutečným objevem pro gurmány či prostě milovníky jiného jídla (delfi.lt).

Za normativní variantu se navrhuje považovat dosud jen začínající nepřechýlenou variantu s adaptovaným pravopisem šabu šabu, např.:

Nadchly mě japonské restaurace šabu šabu, v nichž si můžete večeři připravit sami. Uprostřed stolu stojí hrnec s vroucí vodou, podává se rozmanitá zelenina, hovězí maso nakrájené na tenké plátky a lahodné omáčky (Lietuvos rytas 2013-01-05).

Poslední varianta názvu pokrmu se na rozdíl od neadaptovaných přejatých slov píše bez spojovníku¹¹, protože v litevštině se spojovník používá pouze k oddělení slov s různými kořeny (srov. kaiseki–rioris). Ačkoli se přejatá slova s nepřízvučným zakončením –u v litevštině nejčastěji mění v podstatná jména s koncovkou –as (např. tiramisu → tiramisas, viz VLKK 2012), užívání takové adaptované varianty se nenavrhuje, protože se předpokládá, že by slovní spojení šabas šabas v litevštině vyvolávalo jiné asociace, nesouvisející s jídlem¹²; tato varianta se nevyskytuje ani v úzu. Název šabu šabu navíc neodporuje vnitřním jazykovým pravidlům, a proto by se jeho užívání mělo podporovat (Lanza 2009: 314).

TEMPURA (2)

Tempura (nebo tenpura) je pokrm z masa, mořských plodů nebo zeleniny připravený s křupavou krustou. Anglické přepisy japonské výpůjčky tempura a tenpura se shodují s českými variantami názvu pokrmu.

¹¹ Stejně jako dvojslovné názvy hračky jo jo a tance ča ča.

¹² Šabat [jidiš šabes < hebrejsky šabbat – klid], sedmý den židovského týdne (sobota), který začíná v pátek večer a trvá až do západu slunce v sobotu: šabas je určen k odpočinku a uctívání Jahveho (TŽŽ 2008).

140

KALBOS KULTŪRA | 86

V litevštině i angličtině se nejčastěji užívá varianta se souhláskou –m– v kořeni tempura, která se v litevštině skloňuje, např.:

Tempura, jejíž kořeny tkví v Evropě, by nám neměla připadat příliš exotická – v 17. století přivezli toto jídlo do Japonska portugalští obchodníci. Rozhodně tedy doporučuji ochutnat – nemůže vám nechutnat!

Protože je výběr mořských plodů v Litvě opravdu omezený a chtěla jsem připravit autentickou tempuru, připravila jsem vegetariánskou tempuru z takové zeleniny, jaká se používá i v japonské kuchyni – červené papriky, mrkve, brokolice, cibule a lilku. [...] Při přípravě tempury nelze opomenout jen jednu věc – přípravu těstíčka (kasnutikovi rtuvėje.blogspot.com 2010-02-24).

K tempuře se vždy podává tekutá omáčka čajové barvy k namáčení, jemnější než vyzrálá sójová omáčka – taková bývá na stolech v japonských restauracích (lrytas.lt 2012-11-08).

Krabí tyčinky v tempuře (mamosreceptai.lt).

Smažená brokolice v tempuře (sushi-lt.lt).

Tato výpůjčka se skloňuje nejen podle pádů, ale také podle čísla, pokud se mluví o několika druzích jídla; množné číslo je však stále velmi vzácné a paradigma množného čísla podstatného jména je pouze částečné, např.:

Vyberete si jednu ze čtyř tempur [...] (okay.lt).

[...] pro tempuru se používá 7 nebo více různých druhů mouky (yakata.lt).

Objevují se i varianty této výpůjčky, které se neskloňují podle pádů, např.:

Předpokládá se, že toto jídlo přivezli do Japonska v 17. století Portugalci, avšak dnešní podoba tempura se od svého předchůdce výrazně liší (Japonská kuchyně. Poznejte chuť Japonska, 2012).

Někdy se výpůjčka neskloňuje důsledně ani v témže textu, srov.:

Na tempuru budete potřebovat:

1 vejce

1/2 šálku studené vody

3–5 lžic prášku na tempuru

2 lžíce mouky

Olej na smažení [...]

Krevety obalíme v mouce, oklepeme přebytečnou mouku, pak je namočíme do těsta na tempūros a opatrně je vložíme do horkého oleje. Smažíme z obou-

U. TAMAŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

141

stran, dokud pěkně nezhnědnou. Stejně připravíme i zeleninovou tempurą: nejprve ji obalíme v mouce, potom v těstě na tempura a usmažíme v oleji. [...] Zeleninu v těstíčku tempura můžete s chutí sníst samotnou, pokud jste jí připravili příliš mnoho, nebo s omáčkou popsanou v mém předchozím příspěvku o tempurą [...] (nidos-receptai.lt 2012-10-09).

V litevštině se vlivem anglické výslovnosti používá také pravopisná varianta. Její skloňování rovněž není jednotné, např.:

Budete potřebovat:

Kuřecí prsa

Směs na těsto tempura [...]

Připravila jsem těsto na tempūros podle návodu na obalu: stačilo smíchat směs se 150 ml studené vody (salduma.wordpress.com 2012-02-06).

Pečený losos, tempūra, cuketa, mrkev, okurka, listy salátu, teriyaki omáčka, sezam (supersushi.lt).

To jsou ale tempūros... (Zravioli.com 2010-06-15).

V internetových zdrojích v litevštině se varianta tenpura s kořenovou souhláskou –n– používá pouze v nominativu a genitivu, což jen potvrzuje, že takový název pokrmu není příliš rozšířený, např.:

Japonská kuchyně dorazila také do Litvy. Sushi, sashimi, tenpura – tato jídla jsou již ve světě litevské gastronomie dobře známá (hanabiklubas.wordpress.com 2012-01-07).

<...> oběd-večeře: několik druhů salátů (nenadchly:)), tenpura (ryba a krevety smažené v těstíčku, s omáčkou, [...]) (tsukimi.blogas.lt).

Rozmačkejte zrna mladé kukuřice, pokapejte omáčkou k tenpuře a smažte na oleji (vaistugidas.lt).

Po prozkoumání variant nové výpůjčky se jako normativní ekvivalent navrhuje uznat slovo tempura., které se skloňuje v čísle i pádech

TOFU

Tofu je sójový tvaroh. Anglický přepis japonského slova tofu byl dříve považován za nevhodné cizí slovo (viz Leksika 2005: 112; Šiupienienė 2005: 39; VLKK KKB – http://www.vlkk.lt/lit/3398), avšak v novém, doplněném a opraveném vydání Leksika: skolinių vartojimas tohoto výpůjčního slova

142

KALBOS KULTŪRA | 86

vertinimas jau pakeistas, jis laikomas šalutiniu normos variantu (Leksika 2013: 63). Pvz.:

Sójový tvaroh, nazývaný také tofu podle japonského názvu (čín. dòufǔ, jap. tōfu, kor. dubu, viet. đậuphụ), je jedním ze sójových produktů, vyráběným ze sójového mléka jeho srážením kyselinami nebo solemi (lt.wikipedia.org).

Kupované tofu určitě obsahuje konzervanty, nebo je vyrobené z geneticky modifikované sóji, protože jsem na ni alergická. Ale tofu si lze připravit i doma z geneticky nemodifikované sóji. [...] Existuje mnoho různých způsobů výroby tofu (forumas.draugauki.me).

Buddhističtí vegetariánští šéfkuchaři jsou při vytváření náhražek masa velmi kreativní, např. z pšeničného lepku „seitan“, sóji „tofu“, agaru a dalších rostlinných produktů (mytrips.lt 2012-01-28).

Existuje také podoba tofū, která vznikla podle anglické výslovnosti tohoto výpůjčního slova, např.:

Libové ryby, vejce, ořechy, obiloviny: ovesná zrna a neloupaná rýže, sezamová a slunečnicová semínka, luštěniny: cizrna, různé druhy fazolí [...], čočka, sójové boby, sýr z tofū (sulieknek.lt).

Poslední varianta není přizpůsobena pravopisnému systému češtiny a neměla by se používat.

* * *

Po přehledu deseti japonských kulinářských výpůjček se ukazuje tendence, že stejně jako většina nových cizích slov se i japonské výpůjčky vyznačují variantností výrazové podoby: existuje alespoň několik konkurenčních podob téhož cizího slova (srov. Girčienė 2008: 193), podle nichž lze slova zařadit do těchto skupin: a) slova v původním pravopisu (s variantami); b) morfologicky začleněná, ale pravopisně neadaptovaná; c) pravopisně adaptovaná, ale morfologicky nezačleněná; d) pravopisně i morfologicky adaptovaná (Girčienė 2007: 110–111). Nejčastěji se používají výpůjčky v původním pravopisu (srov.: kombucha → čaj s přísadami kombucha). A ačkoli se při snaze přizpůsobit výpůjčky systému litevštiny usiluje o jejich morfologickou i pravopisnou adaptaci (srov.: kombucha → kombučos), často se však stává, že při pravopisné adaptaci není slovo morfologicky začleněno (srov.: kombucha → kombučą čaj), nebo naopak: při morfologické adaptaci není slovo pravopisně začleněno (srov.: kombucha → kombuchos).

U. TAMAŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

143

Výpůjčka označující kulinářské reálie cizích zemí je k užívání mnohem vhodnější v počeštěné podobě než domácí vytvořený ekvivalent (Lanza 2009: 311). Najít ekvivalenty k výpůjčkám se ne vždy podaří, protože ne všechno, co se výpůjčkami označuje, lze přesně pojmenovat jedním českým slovem či spojením několika slov, tj. přeložit popisným způsobem, a proto výraz často zůstává nepočeštěný. Pokud se slova přizpůsobují morfologickému systému, ponechávají se shodující se koncovky podstatných jmen, srov. anglický přepis kombucha a počeštěnou podobu kombučą; koncovky, které nejsou pro češtinu typické, se naopak vypouštějí a nahrazují odpovídajícími českými (Valeckienė 1967: 128), srov. anglický přepis kaiseki, kaiseki-riori a kaisekis, kaisekis-rioris.

Vykazuje se tendence graficky vyznačovat dosud neadaptované výpůjčky, tj. tučným či kurzivním písmem nebo uvozovkami. To, že se nová, dosud neadaptovaná výpůjčka nejčastěji píše v uvozovkách (Rudaitienė, Vitkauskas 1998: 24), potvrzují i zkoumané případy (např.: „kombuča“, „miso“, „seitan“). Autentické slovo graficky vyznačené se obvykle ponechává proto, že není vždy známo, jak je adaptovat, a takový způsob zápisu neporušuje zásady kultivace obecného jazyka (srov. Girčienė 2008: 197). Někdy se nové výpůjčky, stejně jako vlastní jména, píší s velkým počátečním písmenem (např.: Kaiseki, Kaiseki-riori). Někdy se pro upřesnění výpůjčky zapsané v původním jazyce vedle ní uvádějí také popisná spojení, např.: Kombucha, neboli čajová houba. Nebyla zaznamenána žádná pravopisná varianta s apostrofem, nelze však tvrdit, že se apostrof někdy nepoužívá. Ačkoli lze rozpoznat výraznější tendence, údaje v článku nepokrývají všechny zdroje dostupné na internetu či v tisku.

Počet slov s nespisovným pravopisem a nesklonných podstatných jmen roste proto, že se příliš opíráme nikoli o vnitřní přirozené rysy jazyka, jeho užívání a vývoje, ale obracíme se k cizím jazykům (Keinys 2007: 70). Z dlouhodobého hlediska se však v jazyce prosazují pouze ty náhrady, které jsou srozumitelné a přesně odpovídají nahrazovanému slovu (Rudaitienė, Vitkauskas 1998: 16); jazyk se navíc vyznačuje neustálou dynamikou, a proto některé varianty z aktivního užívání ustupují a zanikají, zatímco jiné zůstávají (Miliūnaitė 2009: 124). Osud i těchto zkoumaných cizích slov je tedy stále nejistý.

Z 10 zkoumaných nových slov se doporučuje skloňovat 7 (kaiseki, kaisekis-rioris, kombučą, misas, seitanas, surimis, tempura). V tabulce „Skloňování nových výpůjček“ jsou tučným a kurzivním písmem označeny doporučené adaptované výpůjčky, zatímco pouze kurzivou varianty, které nebyly počeštěny, ale skloňují se a byly nalezeny na internetu.

144

KALBOS KULTŪRA | 86

TABULKA. Skloňování nových výpůjček

kaisekis

kaisekis-rioris

kombuča

misas

seitanas

surimis

tempura

1. pád

–

–

kombuča (kombucha)

–

seitanas

surimis (jednotné číslo) surimiai (množné číslo)

tempura (j. č.) (tempura / tenpura) tempury (mn. č.)

2. pád

–

–

kombuchy (kombuchy)

–

se itanu

surimi (j. č.) surimi (mn. č.)

tempury (j. č.) (tempury / tenpury) tempur (mn. č.)

Užití

–

–

–

–

–

surimi (j. č.) surimi (mn. č.)

tempuře (j. č.) tempurám (mn. č.)

Možný

kaiseki

–

(kombucha)

–

se itanu

surimi

tempuru

Instrumentál

–

–

s kombuchou

–

–

surimi

s tempurou

Lit.

–

–

–

–

–

–

v tempuře

U jediné výpůjčky tempura byly nalezeny tvary všech pádů jednotného čísla (kromě vokativu), zatímco u surimi tvary pěti pádů. Nominativ, genitiv a dativ těchto dvou slov se někdy užívají také v množném čísle. Skutečnost, že paradigma zkoumaných podstatných jmen je neúplné a že za adaptovatelné se považují i výpůjčky skloňované pouze v několika pádech (viz užívání počeštěných neologismů kaisekis, kaisekis-rioris, misas), pouze ukazuje, že tato slova se v jazyce objevila teprve velmi nedávno.

Většina nesklonných výpůjček vlivem morfologických a syntaktických zákonitostí jazyka přijímá litevskou koncovku (srov. kaiseki → kaisekis, kaiseki-riori → kaisekis-rioris, miso → misas, seitan → seitanas, surimi → surimis), stává se skloňovanými a začíná se užívat jako podstatná jména mužského rodu (srov. Vaskelaitė 2001: 43); některá slova s koncovkou –a jsou neologismy ženského rodu.

Obecná podstatná jména cizích jazyků s přízvukem na konci slova (srov. fugu, tofu) se zpravidla gramaticky nezačleňují (Vaskelaitė 2001: 43). Je obvyklé,

U. TAMAŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

145

že rod nelze skloňovaných podstatných jmen cizího jazykového původu se vyjadřuje syntakticky (podle tvarů slov, která se s podstatnými jmény shodují), nikoli morfologicky (DLKG 2006: 64), proto je syntaktické vyjadřování rodu takových podstatných jmen velmi různorodé, tj. výpůjčky se užívají jak v mužském, tak v ženském rodě (DLKG 2006: 49). Všechna tři nesklonná japonská jazyková výpůjční slova (spolu s kořenně přízvučným šābu šābu) však končí na samohlásku -u, a při takovém zakončení se slova užívají v mužském rodě (DLKG 2006: 64).

ZÁVĚRY

1. Počet nových japonských kulinářských výpůjček rychle roste, avšak z příkladů zkoumaných v tištěných médiích a v internetovém jazyce je patrné, že se ne vždy přizpůsobují pravopisu a gramatickému systému litevštiny.

2. V úzu ze všech variantních podob nejčastěji fungují nikoli adaptované, nýbrž nové japonské jazykové výpůjčky v autentickém pravopisu (tj. v anglickém přepisu). Pokud neexistuje litevská podoba výpůjčky, postupuje se nejčastěji jednoduše, tj. slova se pouze graficky vyčleňují.

3. Sedm z deseti zkoumaných přejatých podstatných jmen lze podle jejich gramatické stavby skloňovat, avšak v úzu je jejich deklinační paradigma (většinou kvůli poměrně nízké rozšířenosti) zatím neúplné.

4. Na základě výsledků analýzy se navrhuje kodifikovat uvedené nové japonské jazykové výpůjčky a doplnit jimi seznam ekvivalentů cizích slov schválený Státní komisí pro litevský jazyk.

ŠALTINIAI

DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

EV – Europos žodynas Eurovoc. Prieiga per internetą: <http://www3.lrs.lt/pls/ev/ev.main> (žiūrėta 2013-03-15).

ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Internetinė duomenų bazė. Sud. Rita Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga per internetą: <http://naujazodziai.lki.lt/> (žiūrėta 2013-04-14).

TŽŽ 2008: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera.

TŽŽ 2013: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera.

146

KALBOS KULTŪRA | 86

VLKK 2012: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos 2012-12-20 patvirtintas svetimžodžių atitikmenų sąrašas su paaiškinimais. Prieiga per internetą: <http://vlkk.lt/lit/100213> (žiūrėta 2013 m. sausio–balandžio mėnesiais).

VLKK 2013: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos 2013-11-28 patvirtintas svetimžodžių atitikmenų sąrašas su papildymais. Prieiga per internetą: <http://vlkk.lt/lit/100213> (žiūrėta 2013-12-27).

VLKK KKB: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Kalbos konsultacijų bankas. Prieiga per internetą: <http://www.vlkk.lt/konsultacijos> (žiūrėta 2013 m. kovo mėn.).

LITERATŪRA

Girčienė J., Liutkevičienė D. 2007: Sūrių pavadinimų vartosena ir norma. – Kalbos kultūra 80, 110–122.

Girčienė J. 2008: Italų kulinarijos svetimžodžiai. – Kalbos kultūra 81, 192–204.

Keinys S. 2007: Gyvasis skolinių priderinimas ir teik yba. – Žmogus ir žodis 9(1), 70–74.

Lanza S. M. 2009: Dėl trijų skolinių iš italų kulinarijos. – Kalbos kultūra 82, 308–316.

Leksika 2005: Kalbos patarimai. Leksika: skolinių vartojimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Leksika 2013: Kalbos patarimai. Leksika: skolinių vartojimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras.

Miliūnaitė R. 2009: Dabartinės lietuvių kalbos vartosenos variantai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas.

Rudaitienė V., Vitkauskas V. 1998: Vakarų kalbų naujieji skoliniai, Vilnius: Enciklopedija.

Šiupienienė A. 2005: Į pagalbą valgiaraščių tvarkytojams, Vilnius: Ciklonas.

Valeckienė A. 1967: Kitų kalbų kilmės žodžiai lietuvių kalbos morfologinėje sistemoje. – Lietuvių kalba tarybiniais metais, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 108–128.

Vaskelaitė R. 2001: Nelietuviškų nekaitomų žodžių sintaksiniai vaidmenys. – Kalbos kultūra 74, 43–52.

Gauta 2013 05 04

Priimta 2013 12 20

U. TAMAŠAUSKAITĖ. Naujieji japonų kalbos kulinarijos skoliniai

147

NEW LOANWORDS OF JAPANESE CUISINE

Summary

As the Japanese culture is gaining popularity, new loanwords from the Japanese language are paving their way into Lithuanian through the English language, with names of Japanese dishes becoming especially popular.

The aim of this article is to provide a more extensive analysis of new loanwords of Japanese cuisine in Lithuania, which have not been previously thoroughly studied, based on synchronic analysis, descriptive and comparative methods and to provide the standardising recommendations for their use. The article analyses ten more popular Japanese cuisine related loanwords (together with their variants) recorded in the electronic domain and the press until April 2013: fugu, kaisekis, kaisekis-rioris, kombučą, misas, seitanas, surimis, šabu šabu, tempura, tofu.

The new loanwords have not yet been adapted; their Lithuanian spelling has not been established; therefore, one of the most numerous groups of Japanese loanwords under analysis in the printed media and the Internet language consists of the loanwords of authentic spelling (English transcriptions). A tendency can be observed that the names of loanwords which have not yet been adapted are usually simply distinguished graphically: in bold or italic or using quotation marks. To adapt the loanwords to the Lithuanian spelling and grammar system, it is sought to adapt them morphologically and orthographically; however, it is often the case that if they are adapted orthographically, they are not established morphologically or vice versa: if loanwords are adapted morphologically, they are not adapted orthographically. If attempts are made to adapt words under the morphological system, coincident endings of nouns are maintained, while foreign endings are rejected and replaced with corresponding Lithuanian endings. Most of the borrowed nouns under analysis can be declined by their grammatical structure; however, the declension paradigm of all the nouns under analysis is deficient due to their rather scarce prevalence.

Based on analysis data, it is recommended to codify the provided new Japanese loanwords and to add them to the list of equivalents of loanwords approved by the State Commission of the Lithuanian Language. The tendencies of use and standardisation of Japanese loanwords analysed in the article should help to orient oneself after encountering other similar Japanese loanwords.

KEYWORDS: new Japanese loanwords, norms of the standard language, actual use, codification.

UGNĖ TAMAŠAUSKAITĖ

Lietuvių kalbos institutas

Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

[email protected]

148

KALBOS KULTŪRA | 86