PRANAS KNIŪKŠTA

ALBINA BATAITYTĖ – ZŮSTALA PO NÍ DÍLA A JASNÝ OBRAZ

Rozloučili jsme se se spolupracovnicí časopisu Kalbos kultūros, schopnou redaktorkou a upřímnou pěstitelkou rodného jazyka Albinou Bataitytė. Albina odešla na věčnost rok po svých osmdesátých narozeninách, a tak se slova blahopřání věnovaná jejímu jubileu stala zároveň rozloučením i vzpomínkou na světlý obraz bývalé kolegyně.

A. Bataitytė se narodila 9. ledna 1935 ve vesnici Paantvardis v okrese Jurbarkas. Studovala na základní škole v Paantvardisu a na gymnáziu v Jurbarkasu. Po jeho absolvování studovala na Vilniuské univerzitě litevský jazyk a literaturu. Po studiích jeden rok učila na střední škole v Tverėčius a v různých institucích pracovala v redakční, vydavatelské a archivářské oblasti.

Jako zkušená redaktorka a editorka publikací byla A. Bataitytė v roce 1993 pozvána do oddělení jazykové kultury Litevského jazykového ústavu (dále jen oddělení) a byla pověřena péčí o přípravu a vydávání časopisu Kalbos kultūros. Do té doby neměl časopis stálého redaktora, jednotlivá čísla připravovali různí pracovníci oddělení. Takové střídání redaktorů ztěžovalo plánování dlouhodobější práce i zachování jednotného zaměření publikace. A. Bataitytė byla jmenována stálou redaktorkou časopisu; její prací bylo shromažďovat články napsané pro Kalbos kultūrai, předkládat je k projednání redakční radě a připravovat je k tisku. Jak sama přiznala: „Bylo to trochu nepříjemné a náročné, protože publikace vyžadovala pečlivost i odpovědnost.“

Práci v oddělení zahájila A. Bataitytė 67. číslem Kalbos kultūros; zde vyšel její krátký článek „Co se proměnilo ve struktury?“ a především připravila k tisku toto číslo, které ovšem ještě sama nesestavila. Následující, 68. číslo již sestavila sama; na druhé straně je uvedeno: „Číslo sestavila a k tisku připravila A. Bataitytė.“ Celkem sestavila a k tisku připravila 16 čísel časopisu (od 68. do 83.); pouze poslední dvě čísla se již nenazývají sešity – vzhledem k jejich narůstajícímu rozsahu pro ně toto označení přestalo být vhodné.

Během tohoto období se proměnil charakter publikace: z časopisu zaměřeného na jazykovou praxi a popularizaci vědy se Kalbos kultūra stal vědeckým časopisem, který se zabývá nejrůznějšími otázkami jazykového užívání i teorie. Jako redaktorka čísel se na těchto změnách významně podílela a pomáhala je uskutečňovat také A. Bataitytė.

Při shromažďování materiálů pro Kalbos kultūrai bylo třeba komunikovat s lingvisty z různých vědeckých institucí, a nejen s lingvisty. V časopise vyšly například články Arvyda Juozaitise (77. číslo) a Vytautase Landsbergise (83. číslo). Jak vyplývá z rejstříku čísel 71–80, v těchto číslech publikovalo své články či jiné příspěvky přibližně 90 autorů a celkem v nich bylo otištěno

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

PRANAS KNIŪKŠTA. Albina Bataitytė – liko darbai ir šviesus paveikslas | 2

více než 230 příspěvků. Jejich obsah se měla nejprve seznámit sestavovatelka těchto čísel. Protože články psali autoři zabývající se různými jazykovými otázkami a jazykové jevy hodnotící různým způsobem, dostávala Kalbos kultūra od nich všemožné články, často s tématy zcela novými a nečekanými. Bylo třeba hledat způsoby, jak je předložit, jak je vzájemně sladit i sladit s celkovým zaměřením publikace.

Po dlouhá léta neměla Kalbos kultūra ustálenou strukturu a články v jednotlivých číslech byly řazeny volně. Na začátku se obvykle uváděly oficiální dokumenty o jazykové politice a jazykové péči, seznam článků zpravidla uzavíraly medailony osobností. Ostatní články se řadily podle toho, jak to zrovna vyšlo.

A. Bataitytė se pustila do úpravy struktury časopisu podle témat a vyčlenila a pojmenovala jednotlivé rubriky. Čísla 67 a 68, která připravila, měla pouze rubriku „Osobnosti“; v čísle 69 se objevily „Jazyk a společnost“ a „Přehled a informace“. V číslech osmé desítky se začaly objevovat různě nazývané rubriky věnované jazykové praxi, které od čísla 74 nesly název „Aktuální otázky jazykové praxe“. Od čísla 76 se ustálila struktura časopisu s těmito hlavními rubrikami: „Aktuální otázky jazykové praxe“, „Jazyk a společnost“, „Přehled a informace“ a „Osobnosti“. V zásadě se tato struktura, někdy doplněná o další rubriku nebo opatřená jiným názvem, udržela až do 86. čísla. Podrobnější obraz časopisu Kalbos kultūros si lze vytvořit z rejstříků čísel 61–70 a 71–80, které připravila A. Bataitytė.

Kromě časopisu Kalbos kultūros se A. Bataitytė podílela také na přípravě dalších publikací Ústavu k tisku. Redigovala deset svazků lingvistického časopisu Acta Linguistica Lithuanica (Lietuvių kalbotyros klausimai) (sv. 44–53), tři čísla časopisu Terminologijos a více než deset dalších knih (monografií a sborníků článků). Redaktorskou práci vykonávala pečlivě a tvořivě; jak sama napsala, zajímavé bylo sledovat vývoj autorových myšlenek, jazykové vyjadřování, postřehy, shrnutí i závěry.

A. Bataitytė sama také psala a v různých publikacích uveřejňovala informativní a přehledové články; šest z nich vyšlo v časopise Kalbos kultūroje. V 76. čísle časopisu vyšel článek „Zahájení pátého desetiletí časopisu Kalbos kultūra“, který přináší přehled čtyř desetiletí časopisu Kalbos kultūros a referuje o setkání věnovaném tomuto jubileu. V závěru přehledu autorka vrhla znepokojený pohled do budoucnosti: „Čas však plyne a nevyhnutelně přináší novinky, na které si musíme zvyknout a nějakým způsobem je hodnotit. Neustále slýcháme: věk vědění, informační společnost. <...> A co jazyk? Jaký bude ve společnosti stále dokonalejších technologií? Nestane se příliš standardizovaným a suchým jako uschlý strom?“

A. Bataitytė živý jazyk nejen hájila ve svých prohlášeních a nabádala, abychom si ho vážili; i její vlastní texty jsou plynulé, živé a působivé. Vyzkoušela si také psaní poezie; soubor jejích básní vyšel v novinách Literatūros ir meno (v prosinci 2000). Hovoří se v nich také o slově, jeho spojení se životem a s „dechem srdce“:

Jen nepřicházej z úzkosti, Z bezesné noci. Vytrpěné slovo, bolestivá myšlenko. Přijď ze Země. Ze života. A vylij se ne jako voda. Ale jako krev. Jako dech srdce.

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015)

www.bendrinekalba.lt

ISSN 2351-7204

PRANAS KNIŪKŠTA. Albina Bataitytė – liko darbai ir šviesus paveikslas | 3

Každodenní život a práce však nebyly poezií, nýbrž záležitostmi jazykové kultury a Kalbos kultūra. Dokládá to i její obsáhlý článek o organizátorovi Kalbos kultūros a prvním odpovědném redaktorovi Kazyu Ulvydovi – „Kazys Ulvydas – poslední představitel klasické lingvistické školy“ (Literatūra ir menas, 12. ledna 2001). Poslední článek A. Bataitytė byl otištěn v posledním tištěném (86.) čísle Kalbos kultūros. Je to jakési znamení, že končí jedna etapa Kalbos kultūros, která byla důležitá i pro jednu etapu našeho života.

Je příjemné vzpomínat na práci, kterou jsme s kolegyní Albinou odváděly po celé jedno a půl desetiletí, i na bolestný fakt, že už neuslyšíme její vřelá, moudrá slova překypující optimismem.

Přijato 20. 11. 2015 Opraveno 20. 1. 2016

BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204