Go to originalLocalized version was produced by AI. It may contain inaccuracies.
Preparing document pages…
Page 1
GERTRŪDA NAKTINIENĖ, AURELIJA GRITĖNIENĖ
Institut litevského jazyka
U PŘÍLEŽITOSTI 70. VÝROČÍ NAROZENÍ LEXIKOGRAFKY ZITY VIRGINIJE ŠIMĖNAITĖ (1950–2016)
Dnes nechám srdce jít na procházku. Já tam nepůjdu. Já nikam nepůjdu...
Justinas Marcinkevičius
Fotografie Prana Vasiliauska
Letos, v roce 2020, by lexikografce Zitě Virginiji Šimėnaitė bylo 14. října 70 let. Sestra Smrt ji objala 1. srpna 2016. Kolegové dodnes se zvláštním vřelým citem vzpomínají na drobnou, štíhlou, vždy elegantní Zitelė (tato zdrobnělina jejího jména jí velmi slušela). Uměla sdružovat lexikografy, byla kronikářkou lexikografie a lexikografů, připravovala, sestavovala a redigovala slovníky, jiné knihy i bibliografie. Zita byla estétka, krásný, citlivý a velmi vnímavý člověk, soustředěný na podstatné věci a nejdůležitější hodnoty.
Zita Šimėnaitė se narodila roku 1950 ve městě Šakiai. V roce 1969 absolvovala střední školu v Kretingě a v roce 1974 Vilniuskou univerzitu (obor litevský jazyk a literatura). V roce 1973 začala pracovat v oddělení slovníků Ústavu litevského jazyka a literatury Akademie věd (nyní Ústav litevského jazyka). V roce 1973 byla starší laborantkou, v letech 1974–1991 mladší vědeckou pracovnicí, v letech 1991–2012 vědeckou pracovnicí, od roku 2012 starší vědeckou pracovnicí a v letech 2005–2014 vedoucí tehdejšího Lexikografického centra Ústavu litevského jazyka.
Zitos Virginijos Šimėnaitės (1950–2016) 70-ąsias gimimo metines | 2
doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.04
Stejně jako pro mnoho dalších lexikografů z Ústavu litevského jazyka (dále jen Ústav) byla příprava velkého Slovníku litevského jazyka (dále jen LKŽ) její celoživotní prací. Spolu s dalšími lexikografy psala text svazků XII–XVIII LKŽ (1981–1997). Redigovala text svazků XVII–XX (1996–2002), byla členkou redakční kolegia XVII. svazku a připravovala elektronickou verzi tohoto slovníku (2005, aktualizovaná vydání 2008 a 2018, viz www.lkz.lt) i jeho druhé elektronické vydání (2013); byla členkou redakčního kolegia tohoto vydání. Zita Šimėnaitė napsala celkem asi 740 stran (více než 70 autorských archů) základního textu LKŽ – krátkých i rozsáhlých slovníkových hesel. Obsahovala zděděná baltská a litevská slova, stará i novější přejatá slova a slova vzešlá z tvořivosti a potřeb lidu, jež zakořenila v našem vědomí a životě. Mezi slovy, která Zita popsala, jsou pro litevský život zásadní mnohoznačná slova srdce, dítě, tma, hustý, chybět, chodit, věnec aj., opředená množstvím metafor, přirovnání, přísloví a frazeologismů. Hesla takových slov s jejich obraznými příklady ze živé řeči lze číst jako umělecká díla.
Spolu s kolegy lingvistka připravila Výkladový slovník litevského jazyka (2000; 2. opravené vydání 2010), Frazeologický slovník (2001) a podílela se na psaní textů Slovníku spisovné litevštiny (http://bkz.lki.lt). Za Frazeologický slovník získala v roce 2002 spolu se spoluautory Litevskou vědeckou cenu; téhož roku obdržela spolu s dalšími také poděkování vlády Litevské republiky za zásluhy o velký Slovník litevského jazyka.
Pracovní skupina vedená Zitou Šimėnaitė na základě koncepce, kterou vytvořila spolu s Danutė Liutkevičienė, připravila sedmé opravené a doplněné vydání Slovníku současného litevského jazyka (šéfredaktor Stasys Keinys, 2012). Spolu s kolegy se podílela na přípravě Litevsko-maďarského slovníku Endreho Bojtára (2007).
Zkušenou slovníkářku zvláště zaujal jeden ze slovníkových výrazů, které sama zpracovala pro LKŽ – podstatné jméno srdce, jež má 23 významů, řadu frazeologismů a široké derivační vztahy. Z této lexikografické práce vyrostlo teoretické téma. Zita Šimėnaitė připravila a v roce 2003 obhájila doktorskou disertaci „Sémantika a derivace mnohoznačného slova (mikrosystém podstatného jména srdce)“. Tuto disertaci i články na dané téma – „Sémantika podstatného jména srdce“ (Lietuvių kalbotyros klausimai 37, 1997, 62–87), „Odvozeniny podstatného jména srdce“ (Lietuvių kalbotyros klausimai 35, 1995, 148–168) a „Sémantika frazeologismů s podstatným jménem srdce“ (Leksikografijos ir leksikologijos problemos, 2003, 225–252) – lze považovat za příklad komplexního výzkumu mnohoznačného slova.
Při sběru jazykových údajů se lexikografka zúčastnila více než deseti expedic v různých částech Litvy. Pro kartotéku Slovníku litevského jazyka zapsala asi 10 000 nářečních
BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204
Zitos Virginijos Šimenaitės (1950–2016) 70-ąsias gimimo metines | 3
doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.04
žodžių. Papildymų kartotekoje rasime jos užrašytų kortelių iš Dubičių (1971), Skaistgirio ir Žagarės (1975), Daūgų (1979), Kråžių (1981), Kavársko (1983), Palėvenės (1986), Seinų (1989), Grūšlaukio (1990), Šalako (1991), Kuktiškių (1991, 1993, 1996), Vajasiškio (1991, 1993, 1994), Salantų (1994), Iñturkės (1995, 1996). Retesnį, įdomesnį žodį, gražesnį pasakymą ji gaudydavo ir darbe. Nemažai kortelių užrašė iš žodingosios LKŽ kartotekų tvarkytojos švenčioniškės Elenos Ažusienienės (1931–2013), su kuria Institute tam tikrą laiką darbavosi viename kambaryje. Žodžius rinko ir iš rašytinių šaltinių: periodinės spaudos, Antano Vaičiulaičio, Romualdo Granausko ir kitų rašytojų raštų.
OBR. 1. Kartičky, které Zita Šimenaitė zapsala pro Slovník litevského jazyka z různých částí Litvy
Zita se zvláště zajímala o nářečí východních Aukštaitů z okolí Molėtai. Mnoho kartiček zapsala podle své babičky Zofije Siminkevičienė (1901–1984), která dobře ovládala mluvu z Alanty. V obci Pasuojė trávila Zita léta i víkendy; na dosah byla také její teta Valerija Kazakevičienė (1925–2012). I od ní Zita zapsala do slovníku více než tisíc kartiček. Shromáždila mnoho zvukových záznamů vyprávění obyvatel Alanty a začala připravovat k vydání sbírku nářečních textů s komentáři Šneka alantiškiai: tarminiai tekstai. V roce 2001 zorganizovala lexikografickou expedici do Alanty. Je škoda, že kvůli množství jiné práce, a poté také zhoršujícímu se zdraví, už tyto texty nestihla dokončit k vydání.
BENDRINĖ KALBA 93 (2020)
http://journals.lki.lt/bendrinekalba
ISSN 2351-7204
Page 4
GERTRŪDA NAKTINIENĖ, AURELIJA GRITĖNIENĖ. U příležitosti 70. výročí narození lexikografky Zity Virginije Šimėnaitė (1950–2016) | 4 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.04
Ve vědeckém tisku lexikografka publikovala články o otázkách lexika, frazeologie, frazeografie a lexikografie.
OBR. 2. První strana rukopisu článku Zity Šimėnaitė pro 59. číslo časopisu „Kalbos kultūra“, s redakčními úpravami sestavovatele publikace Prana Kniūkšta
Účastnila se mezinárodních konferencí a seminářů ve Vilniusu, Grodně, Kaliningradu, Ostromeči a Rize. Z různých hledisek zkoumala lexikografické prameny LKŽ i práce lexikografů Jona Kruopase a Antanase Lyberise. Zajímaly ji souvislosti mezi litevskou a polskou lexikografií; tomuto tématu
BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204
Page 5
GERTRŪDA NAKTINĖNĖ, AURELIJA GRITĖNIENĖ. Připomínka 70. výročí narození lexikografky Zity Virginije Šimėnaitė (1950–2016) | 5 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.04
připravila články (viz například: Związki leksykografii polskiej i litewskiej, Językowe i kulturowe dziedzictwo Wielkiego Księstwa Litewskiego. Bydgoszcz, 2010, 158–166).
Vědkyně pracovala na různých jazykových projektech a několika z nich také vedla. Mezi tyto projekty patří „Projevy litevské duchovní kultury: elektronický soubor etnologických, jazykových a historických pramenů“ (RaSa, www.aruodai.lt, 2003–2006), „Kumulace kartotéky Slovníku litevského jazyka“ (2006), „Shromažďování lexikálního dědictví dosud nezkoumaných nářečí“ (2007, vedoucí), „Příprava elektronické verze kartotéky etymologického slovníku Kazimierase Būgy“ (2007–2008, vedoucí), „Příprava a realizace programu návratu mozků“ (2008, koordinátorka), „Shromažďování a vědecký výzkum lexikálních a zvukových dat málo prozkoumaných nářečí“ (2009–2010), „Konstantinas Sirvydas – průkopník litevské lexikografie“ (2012, vedoucí), „Díla Konstantinase Sirvydase a jeho epocha“ (2013, vedoucí). Vedla studenty v rámci projektu Rady pro vědu Litvy „Studentská vědecká praxe“ (2006–2008). Koordinovala práce na investičním projektu „Vývoj řešení IKT a obsahu, které přispívají k zachování litevštiny ve veřejném prostoru, a vytvoření možností jejich využívání“, realizovaném v rámci programu „Litevština v informační společnosti“: „Digitalizace kartotéky Slovníku litevského jazyka“ a „Digitalizace jednojazyčných slovníků litevského jazyka“ (2012–2015); významně přispěla zejména k tvorbě koncepce posledně jmenovaného projektu.
Zapojila se také do mezinárodních projektů. V roce 2012 vedla projekt „Lituanistika v Maďarsku“ (byly uskutečněny dva rozsáhlé úkoly: k vydání připravila a vydala maďarský překlad knihy A. Sabaliauskase My Baltové a připravila učebnici litevštiny pro maďarsky mluvící studenty Setkání s Litvou, jejíž autorkou je Aranka LaczHázi). V roce 2013 spolupracovala na projektu EUROPHRAS (Evropské frazeologické společnosti) „Widespread Idioms in Europe and Beyond“ („Rozšířené idiomy v Evropě i za jejími hranicemi“). V letech 2013–2014 vedla projekt „Příprava bělorusko-litevského slovníku“ (http://bylt.lki.lt).
Sudarė lietuvių kalbos frazeologijos literatūros (1956–1997) rodyklę (1998), kalbininkų Kazimiero Eigmino (Homo sum: žodžiai Kazimierui Eigminui, Vilnius, 1998, 283–294), Sofijos Kėzytės (1999), Kazio Pakalkos (2000), Irenos Erm anytės (2007), Klementinos Vosylytės (2008), Aldono Pupkio (2008, su A. Pupkiu), Antano Lyberio (Antanas Lyberis. Leksikografijos teorija ir praktika, 2009, 410–422) bibliografijos rodykles, pirmojo žodynininko Konstantino Sirvydo bibliografiją (1960–2013) (Leksikografija ir leksikologija 3, 2013, 387–405). Pataisė ir papildė Vytauto Vitkausko bibliografijos rodyklės antrą leidimą (2005), redagavo Antano Balašaičio (2011) bibliografijos rodyklę.
BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204
Zitos Virginijos Šimėnaitės (1950–2016) 70-ąsias gimimo metines | 6
doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.04
Sudarė leidinius Dvidešimt Lietuvių kalbos žodyno tomų (2002, su J. Zabarskaite), Antanas Lyberis. Leksikografijos teorija ir praktika (2009, leidinio mokslinė redaktorė), Leksikografija ir leksikologija. Konstantino Sirvydo darbai ir jo epocha (2013, straipsnių rinkinio vyriausioji redaktorė). Buvo rinkinio Leksikografija ir leksikologija 2 vyriausioji redaktorė (2010), Gimtosios kalbos žurnalo konsultantų grupės narė. Simboliška, kad paskutinis jos redaguotas veikalas buvo A. Pupkio monografija Juozas Balčikonis ir didysis Lietuvių kalbos žodynas (2013).
V roce 2002 věnovala mnoho energie dokumentárnímu filmu „Evropský dinosaurus“. Při natáčení tohoto filmu o litevštině a díle důležitém pro litevskou jazykovědu a kulturu – velkém Slovníku litevského jazyka (režisérka Vitalija Steponavičiūtė, autor scénáře Albertas Žostautas, kameraman Algimantas Liutkevičius) cestovala společně s tvůrčím týmem po okolí Molėtů (vesnice Avižliai, Antaliežiai a Pasuojė), hovořila s informátory a sdílela tvůrčí nápady; později pomohla uspořádat uvedení filmu na panství Alanta a v Institutu litevského jazyka. Konzultovala také tvůrčí tým filmu „Být v jazyce“ (2005) (režisér Juozas Javaitis, autorka scénáře Elena Jolanta Zabarskaitė, kameraman Donatas Buklys).
Zita Šimėnaitė vynaložila velké úsilí a starala se o to, aby se začala připravovat kniha Vzpomínky na Vytautase Vitkauskase (2015). Když se dočkala vydání knihy, nabádala, aby se nezapomínalo na další lexikografy, kteří pracovali dlouhá léta, ani na dějiny velkého LKŽ. Vážila si lidí kolem sebe a dbala na to, aby navštěvovala kolegy, kteří už nepracovali, nebo jim alespoň zavolala.
Mnozí si Zitu pamatujeme také jako skvělou fotografku. Ráda fotografovala lidi, zvířata, přírodu, květiny…
OBR. 3. Fotografie Zity Šimėnaitė pořízená v roce 2012 na statku přátel v okrese Zarasai
Zitos Virginijos Šimėnaitės (1950–2016) 70-ąsias gimimo metines | 7
doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.04
Po mnoho let sbírala staré i nové fotografie kolegů pořízené různými fotografy a doplňovala album, které shromažďovali její dřívější spolupracovníci. Na jaře roku 2014 uspořádala výstavu fotografií lexikografů, kteří v Institutu pracovali a pracují, nazvanou „Z alba slovníkářů“. Kolegové vzpomínají také na výstavu fotografií jeřábů, které sama Zita pořídila ve foyer knihovny. Je tedy symbolické, že i letos při příležitosti 70. výročí narození Zity Šimėnaitė otevíráme v knihovně Institutu výstavu jejích děl a fotografií, které pořídila. Ať nám připomíná Zitino velké srdce a lásku k životu.
