PERSONALIJA
137
GRATULUJEME VYTAUTU AMBRAZOVI
Nejtěžší je vybrat slova blahopřání, uznání a poděkování – obzvlášť obtížné (a zdá se dokonce nemožné) je vybrat je pro Mistra řeči a výmluvnosti.
Oficiální představení podle obvyklého dotazníkového vzoru by znělo takto: Vytautas Ambrazas se narodil 25. března 1930 v Kaunasu. V letech 1947–1948 studoval na Univerzitě Vytautase Velikého, v letech 1948–1952 na Vilniuském pedagogickém institutu. Od roku 1953 vědecký pracovník Ústavu litevského jazyka, v roce 1958 doktor filologických věd, v roce 1979 doktor habilitovaný. V letech 1989–2001 vedl oddělení gramatiky Ústavu litevského jazyka. Od roku 1996 profesor (VDU). Přednášel nejen na Univerzitě Vytautase Velikého v Kaunasu, ale také na univerzitách v Chicagu, Kalifornii (1988), Pise (1990), Janově (1994), Florencii, Parmě a Potenze (1990, 1994) a Stockholmu (1995). Jeho hlavní vědecké zaměření – zájem o historickou syntax litevského jazyka – korunuje řada vědeckých článků a tři monografie: Lietuvių kalbos dalyvių istorinė sintaksė (1979; za ni byla autorovi udělena Litevská státní cena), Сравнительный синтаксис причастий балтийских языков / Vergleichende Syntax der baltischen Partizipien (1990) a brzy vycházející nová kniha vědeckých studií – Lietuvių kalbos istorinė sintaksė. Vytautas Ambrazas je jedním ze spoluautorů Lietuvių kalbos gramatikos (sv. 2, 1971; sv. 3, 1976); jako redaktor (a spoluautor) sjednotil kolektivní úsilí při přípravě jednosvazkové litevské gramatiky: v roce 1985 vyšla Грамматика литовского языка, v roce 1994 (1996, 1997, 2005) Dabartinės lietuvių kalbos gramatika a v roce 1997 Lithuanian Grammar (jeho působení v oblasti gramatiky bylo oceněno Litevskou vědeckou cenou). Vytautas Ambrazas je členem různých vědeckých redakčních rad a komisí a jedním z hlavních autorů Lietuvių kalbos enciklopedijos (1999) i připravovaného aktualizovaného vydání této encyklopedie.
Vážnou vědeckou činnost provází úcta a uznání, ale veřejná ocenění – různá, včetně státních vyznamenání – se nedají snadno dohledat, protože profesor se nerad chlubí. Raději pracuje a umí pracovat. Jeho výzkumy jsou zkrátka odolné vůči času.