ROBERTAS KUDIRKA

Fakulta Vilniuské univerzity v Kaunasu

ORCID id: https://orcid.org/0000-0002-1781-0478

Oblasti vědeckého výzkumu: lexikologie, lexikografie, fonetika.

DOI: doi.org/10.35321/all83-13

ADVERBIALIZOVANÁ SLOVNÍ SPOJENÍ A SLOŽENÁ PŘÍSLOVCE LITEVSKÉHO SLANGU A JEJICH ADAPTAČNÍ VLASTNOSTI¹

Adaptivní vlastnosti slangových příslovcí v litevštině: adverbializovaná slovní spojení a složená příslovce

ABSTRAKT

Článek analyzuje adverbializovaná slovní spojení a složená příslovce (205) litevského slangu a nespisovného jazyka, vybraná ze Slovníku litevského slangu a nespisovné lexiky. Cílem analýzy je stanovit systematické vlastnosti adverbializace a adaptace přejímek. Většina předložkových konstrukcí, adverbiálních frazeologických spojení a složených příslovcí jsou výpůjčky z ruštiny foneticky a graficky adaptované. Lexika se adaptuje foneticky a graficky podle principu substituce cizích fonémů fonémy co nejbližšími domácím. Část slangových výrazů se adaptuje také morfologicky: integruje se do flektivních paradigmat litevštiny. Složená slangová příslovce jsou spojení předložek a částic vypůjčených z ruštiny se substantivy, jejichž předložky a částice se při specifické adaptaci mění v předpony. Mezi adverbializovanými slovními spojeními a složenými příslovci je mnoho vulgarismů.

KLÍČOVÁ SLOVA: příslovce, adverbializace, slang, adaptace.

¹ Článek vznikl v rámci projektu Lingvistické vlastnosti litevského slangu financovaného Státní komisí pro litevský jazyk v letech 2019–2021.

272

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Adverbializovaná slovní spojení a složená příslovce litevského slangu a jejich adaptační vlastnosti

ANOTACE

Tento článek analyzuje 205 adverbializovaných slovních spojení a složených příslovcí z litevského slangu a nespisovného slovníku (Kaunas, 2012). Cílem analýzy je identifikovat a popsat systematický proces adverbializace a adaptace. Většina předložkových konstrukcí nebo adverbiálních frazeologických spojení jsou foneticky a graficky adaptované výpůjčky z ruštiny. Příslovce se adaptují foneticky a graficky podle principu substituce cizích fonémů fonémy co nejbližšími vlastním. Část příslovcí se adaptuje také morfologicky: integruje se do flektivních paradigmat litevštiny. Většina složených příslovcí jsou kombinace předložek a částic se substantivy vypůjčenými z ruštiny, jejichž předložky a částice se adaptací mění v předpony. Mezi adverbializovanými slovními spojeními a složenými příslovci je mnoho vulgarismů.

KLÍČOVÁ SLOVA: příslovce, adverbializace, slang, adaptace.

ÚVOD

Příslovce se vyznačuje rozmanitou strukturou: nejen slovo, ale i slovní spojení nebo konstrukce se může změnit derivačně a sémanticky, tj. adverbializovat. Adverbializace má několik stupňů: slovo nebo slovní spojení může být plně adverbializované, případně může být adverbializace pouze částečná: oslabená jmennost, avšak ještě nedošlo k úplné adverbializaci, např. matymo, be pertrūkio (LKG II 1971: 428; LKE 1999: 504). Je přirozené, že typy stability a ustalování slovních spojení v jazyce jsou také přechodné, smíšené nebo stále probíhající, proto se v podrobnějších výzkumech používají termíny jako apstabarėjęs frazė (angl. semi-fossilized phrase) apod. (srov. Howarth 1998: 28). Z uvedených důvodů vzniká mnoho variant (zejména jde-li o výpůjčku), protože slovo nebo slovní spojení, frazém přecházející v příslovce nebo již v příslovce přešlý, se mění nejen morfologicky, ale i foneticky. Výrazným rysem příslovce je také neměnnost (stupňuje se jen malá část), takže vypůjčené příslovce se adaptuje mnohem snadněji (Paulauskienė 1994: 379).

V současné litevštině (bk) získaly příslovečný význam nejčastěji předložkové konstrukce se jmény: be galo „velmi“, iš paskos „potom“, iš paskutiniųjų „obtížně“ apod. (Pakerys 2002: 547–552). Rovněž existuje značné množství složených^² příslovcí s částicemi: bet kaip, tuoj pat, kai kur, vis tiek (Kovalevskaitė, Rimkutė 2010: 79–82). Taková ustálená spojení jsou dvouslovná nebo

^² K termínům samplaikinis, junginys, suaugintinis viz podrobněji: Kovalevskaitė, Rimkutė 2010: 84–86; Rimkutė, Jarašiūnaitė, Homola 2005: 62–64.

Straipsniai / Articles

273

ROBERTAS KUDIRKA

delší, tvořená ohebnými nebo (i) neohebnými slovními druhy, přičemž hlavní příčinou ustalování a adverbializace je okolnostní užití (srov. Marcinkevičienė 2010: 130; 2001: 91). Samotná okolnostní funkce nemění předložkové konstrukce v příslovce; velký význam má lexikalizace konstrukce, vznik jediného společného významu a metaforičnost. Proto je třeba zvlášť zmínit adverbiální frazeologická spojení, která mají nejen ustálenou strukturu a jednotný význam, ale jsou také obrazná (srov. Ulvydas 2000: 141–143). V morfologických výzkumech se názory na tato spojení ne vždy shodují, jejich hodnocení balancuje na hranici frazeologie: není nijak zvláštní, že některá příslovce Současného slovníku litevštiny (srov. DLKŽ iš tikro, iš tikrųjų př. „skutečně“) jsou ve Frazeologickém slovníku považována za frazémy: iš mažens (FŽ, 415), iš paskutinio, iš paskutiniųjų (FŽ, 500), iš tyko, iš tikro (FŽ, 744), iš tikrųjų (FŽ, 745), iš tolo (FŽ, 747) (podrobněji viz Markevičius 2014). Předložkové spojení podobné struktury může být ve slovnících považováno za frazém i za příslovce: iš lėto je v LKŽ považováno za frazém (◆ iš lėto „pomalu, zvolna, bez spěchu“), zatímco v DLKŽ je iš tyko považováno za příslovce (iš tyko př. „tiše; pomalu“) (Markevičius 2014: 72). Adverbializace souvisí s mnoha různými změnami (zejména zkracováním), proto mohou mít častější příslovce v teritoriálních dialektech litevštiny dokonce deset variant, srov.: čia (čianai, čianais, čionais, čionai, čianajos...) (Zinkevičius 1981: 178).

Adverbializace v nespisovném jazyce je mnohem spontánnější, avšak vztahy mezi standardizovaným a nespisovným jazykem nejsou spontánní, protože většina těchto jevů je jakousi interakcí systémů. Adaptaci výpůjček ve slangu lze soustavně popsat těmito typy: a) neadaptované³, b) graficky a foneticky adaptované, c) graficky, foneticky a morfologicky adaptované (s flektivní koncovkou nebo derivační příponou) (srov. Wohlgemuth 2009: 56; Valeckienė 1967: 128; Vaicekauskienė 2007: 94). Integrace adaptovaných výpůjček je jazykovou univerzálií, protože konkrétní bk je vůči výpůjčkám, které do ní vstupují, nejčastěji dominantní (Irwin 2011: 44–53; Sharp 2001: 30; Sunde 2018: 85–88).

Uvedené tři stupně adaptace lze názorně ilustrovat několika skupinami slangových výrazů. Neadaptovaných adverbiálně užívaných slovních spojení a složených příslovcí je velmi málo; podmíněně sem lze zařadit výpůjčky z angličtiny: ◆ fifty fifty, fifty fifty (angl. hovor. fifty-fifty) „napůl“, ◆ super duper (angl. hovor. super-duper) „skvěle“ aj. Tyto příklady přesto ukazují minimální adaptaci – v nespisovném jazyce se píší bez spojovníku, vzniká

³ Cizí slova někdy nemusí být adaptována ani z fonetických důvodů – po počeštění by se změnila k nepoznání: drive in, body art (Vaicekauskienė 2007: 155). Nulová adaptace je však spíše teoretická záležitost; užívaná výpůjčka se sama foneticky adaptuje podle principu substituce cizích fonémů fonémy co nejbližšími domácím.

274

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Adverbializovaná slovní spojení a složená příslovce litevského slangu a jejich adaptační vlastnosti

varianta s krátkými samohláskami (fifti fifti) apod. Dominantní systém nutí přizpůsobit i takové krátké výpůjčky: ♦ oki doki (angl. hovor. okey-dokey) má variantu ♦ okis dokis, zatímco spojení ♦ super duper má varianty již s morfologickými adaptačními znaky – koncovkami: ♦ super duperis a ♦ superis duperis (jis supranta kad nelaimėjas nebus ten super duperis istorijoj... tik žiedai ji sulygins su kitais didžiais zaidejais. // ką jis turėjo gero tai metimą, bei mokėjimą provokuoti pražangas, o šiaip tai kad jis kažkoks superis duperis nepasakyčiau)⁴. Příslovečně užívaná spojení a složená příslovce ruského původu se vždy adaptují graficky a foneticky: ♦ za adno (odno) (rus. за одно)⁵, nafig (rus. vulg. на фиг). Ve slangu existuje značné množství slangových výrazů slovanského původu, kdy se vypůjčené spojení, např. rus. vulg. nu chera „nic“, adaptuje jak jako spojení, tak jako jedno slovo: nichera a ni chera (nichera nemoka žaisti kašės, bet visvien laiko save geriausiais // tau atrodo sukant starteriu, kad tuoj griebti turi, bet ni chera). V tomto případě jsou varianty spojení ni (nė) chera v užívání vzácné. Také záporná částice rus. nu může být adaptována (přeložena) jako záporná předpona ne-: nechera (pakeitus fiske pradėjo matyt davikliu bet daviklis nechera nerode greicio), tento rys lze již hodnotit jako určitou morfologickou adaptaci.

Častěji užívané vypůjčené slangové výrazy jsou adaptovány foneticky i morfologicky, např.: ♦ pa polnai (rus. по полной), ♦ pa polnai programe (pragrame) (rus. hovor. по полной програ́мме), ♦ pa polnai katuške (rus. vulg. по полной кату́шке) ve významu „maximálně“. Pouze foneticky adaptované jsou v úzu vzácnější: ♦ pa (po) polnoi, ♦ pa (po) polnoi programe (pragrame), ♦ pa (po) polnoi katuške, zatímco samotné příslovce ve tvaru *polnoi se v litevském slangu samostatně neužívá, vždy jen polnai: jde o standardní⁶ odvozeninu s příponou –ai od adjektiva polnas, –a (turi kelias pozicijos–nuo polnai gulinos iki sedimos. // Krc užregistravau vakar, sutvarkiau viską polnai // Idealios bukles, polnai veikiantis, visi laidai). Je třeba zdůraznit, že ve slangu nejsou vzácné případy, kdy kvůli specifice užívání ustáleného spojení (jeho stálosti) může často užívaný výraz sestávat pouze z foneticky adaptovaných specifických forem, např.: programe, polnoi. Ve slangu se samostatně užívá pouze příslovce polnai „zcela“; rovněž dávno ve spisovném jazyce přijatá výpůjčka programa si ve slangovém výrazu zachovává morfologicky neadaptovaný ruský

^⁴ V textu článku je uvedeno pouze několik příkladů pro přesnější pochopení významu v kontextu; více příkladů užití je uvedeno v příloze článku. Ilustrační příklady nebyly redigovány, každý příklad je oddělen znakem // (podrobněji viz Kudirka 2012: 3–5).

^⁵ Všechna ruská slova, s výjimkou jednoslabičných, jsou opatřena jedním přízvukovým znaménkem užívaným v ruštině (´) (–ė– zůstává bez přízvukového znaménka, je však vždy přízvučné). Přízvučná slabika litevských slangových výrazů je podtržena.

^⁶ Hybridní odvozeniny s příponou –ai od odvozených adjektiv ruského původu jsou v litevském slangu nejčastější (Kudirka 2019: 49).

Straipsniai / Articles

275

ROBERTAS KUDIRKA

předložkovou lokálovou formu programe (rus. противи́мме), která se sama v užívá ve slangu nevyskytuje⁷ a ve spisovném jazyce takový pádový tvar neexistuje. Uvedené výrazy mají také morfologicky adaptované, přeložené podoby: ♦ podle úplného programu, ♦ celá (plná) katuškė, ♦ na celé (plné) katuškės „maximálně“.

Dalším názorným příkladem je slangový výraz prikolas (rus. slang. прико́л), který je morfologicky adaptován koncovkou a skloňuje se – jde o standardní integraci do flektivního nebo derivačního systému. Pokud forma tohoto slangového výrazu patří do ustáleného spojení, působí na taková spojení pravidelné zákonitosti omezeně: forma vypadající jako pádový tvar nemusí být z funkčního hlediska pádem nebo může vzniknout lexikální idiomatičnost (Čermák 2007: 77–82; Baldwin, Kim 2010: 269). Například ve spojení ♦ pa (po) prikolum (rus. slang. по прико́лум) „ze žertu“ se forma *prikolum samostatně neužívá, vždy je pouze součástí příslovečného výrazu (ziuru, kai kuriems nedasuto, kad cia viskas po prikolum eina? // pamirsau paminet, kad mano gimtadienis balandzio 1, tai visi kazkodel man dovanas pa prikolum dovanoja). Ve stejném významu se v nespisovném jazyce užívá také více podob výrazu adaptovaných v několika variantách (již i morfologicky): ♦ pa (po) prikolam (prikolom), ♦ kvůli prík़olu (překl. z rus. slang. для прико́ла), ♦ ant prikolo „ze žertu; jen tak“.

Příslovce nespisovného jazyka se vyznačují několika rysy fonetické adaptace. Ve slangových výrazech systematicky kolísají kmenové samohlásky výpůjček [a] a [o]: ochujienai, ochujenai „skvěle; velmi“ (: ochujenas, ochujenas, –a, srov. se systematickým achujeriai, achujenai), ofigenai, ofigenai „skvěle; velmi“ (: ofigenas, ofigenas, –a, srov. se systematickým adfigienai, afigenai). Rovněž v příslovečných spojeních, např.: ♦ do nemagu (nemogu) (rus. hovor. до не могу) „k nemožnosti, nade vše“, ♦ čerez nemagu (nemogu) (rus. hovor. через не могу) „neochotně, násilím“. V nepřízvučných slabikách ruských slov se místo [o] vyslovuje redukované [a] (РГ 1980: 25–27; Аванесов 1984: 51–60; Горбачевич 1989: 35–42). Tato výslovnostní vlastnost se při přejímání ruských slov poměrně důsledně přebírá, např. složená příslovce s adaptovanou předložkou do (rus. до) jsou vzácná, ve slangu je tato předložka pravidelně adaptována jako předpona da-: dachuja, dachrena, dachera (rus. vulg. до хуя́ (хрена́, хера́) „velmi mnoho“ aj. Zvuk [o] v takových případech užívají zřejmě vzdělanější informanti, avšak takové varianty (dofiga, dochera, dočior­ta apod.) jsou méně časté.

Dalším výrazným rysem fonetické adaptace je pro současné slangové výrazy slovanského původu charakteristické systematické kolísání kořenové samohlásky [e] s diftongizovanými [ie] nebo jinak kvalitativně změněnými samohláskami (možná je i nivelizace [ę], [ié]): padagrievas, padagrevas (rus. jaz. slang. подогрев) „materiální podpora zvenčí“; lievukas, levukas (rus. slang. левáк) „šunt“; sugnievinti, sugnevinti (srov.

^⁷ Ve spisovném jazyce jsou obdobné případy u příslovcí rovněž zřejmé, např. ve spojení předložek iki šiolei, iki šiol se slova šiol, šiolei samostatně neužívají.

276

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Adverbializovaná slovní spojení litevského slangu a složená příslovce a jejich adaptační vlastnosti

rus. разгне́бить, pol. zgniewać) „rozzlobit“ (více viz Kudirka 2012). Přísloveč...

Publikované slangové slovníky podnítily systematické zkoumání zákonitostí gramatické adaptace slangových výrazů a stanovení znaků vnitřních norem. V současnosti probíhá projekt podporovaný VLKK, jehož úkolem je popsat lingvistické vlastnosti litevského slangu. Tento článek je částí projektu věnovanou příslovcím. Systematičtější analýza hybridních derivátů příslovcí s litevskou příponou -ai a jednotlivých adverbializovaných slov ukázala, že morfologické vlastnosti zkoumaných příslovcí jsou v litevském systému specificky transformovány, zatímco jejich adaptační vlastnosti jsou s určitou pravidelností podmíněny teritoriálními dialekty litevštiny a spisovným jazykem (Kudirka 2019; 2020; 2020a). Zároveň je cílem podrobně popsat jevy litevského slangu, protože existují mnohé předpojaté a nesprávné názory (zejména mezi odborníky na komunikační kompetenci), že slang nemá vlastní fonetický a gramatický systém, např.: „Slangové výrazy se od nářečních slov liší tím, že druhá jsou neoddělitelnou součástí nářečního systému, tj. primárními názvy věcí a jevů tohoto systému, zatímco slangové výrazy jsou sekundární^⁸, bezsystémová slova“ (Greb liauskienė, Večkienė 2004: 118). Absence systémových vlastností by komunikaci velmi narušovala nebo by ji dokonce činila nemožnou – bez pravidel (vnitřních norem) by žádná jazyková varieta (teritoriální ani sociální dialekt) vůbec nemohla existovat (srov. Pupkis 2005: 17). Nebo jak lze tvrdit: „[...] įsikliopyti se v jazyce mládeže užívá slepě, bez zvláštního či originálního významu. Pro Litevce je įsikliopyti sémanticky prázdné slovo“ (Norkaitienė 1984: 39). Paradoxní však je, že įsikliopinti (srov. pol. wkłepać się, bělor. кляпаць) se neformálně užívá právě pro své expresivní a originální vlastnosti: přímost, familiárnost, novost a rafinovanost. Fond mateřského jazyka tento význam nijak neochuzuje: įsipitrinti, įsimeklinti,

^⁸ Označení antriniai je rovněž nekorektní, protože ve slangu existují skutečnosti, které ve spisovném jazyce nejsou, např. v kriminálním slangu malinuoti „tajně si přivlastnit peníze předáním ukradené peněženky komplici“ aj.

Straipsniai / Articles

277

ROBERTAS KUDIRKA

įsispanginti, į akį (širdį) įkristi a další, ale je třeba popsat i neformálně, nově a rafinovaně^⁹...

Příslovce jsou kvůli své morfologické složitosti ve výzkumu výpůjček analyzována zřídka; nejčastěji se zkoumají substantiva, adjektiva a slovesa (Vai­­cekauskienė 2013; Pakerys 2014; Pakerys 2016; Lanza 2011; Banuševičienė 2019; Tamaševičius 2008) nebo se jev přejímání hodnotí pouze obecně (Čepienė 2006). Při výzkumu byl zvláště užitečný popis příslovcí spisovného jazyka vypracovaný podle principů morfonologické analýzy (Pakerys 2002: 510–593). Systematické a podrobné výzkumy litevské slangové lexiky neexistují.

Cíle tohoto článku cíle: 1) morfologicky prozkoumat litevský slang: (a) adverbializovaná slovní spojení, (b) srůstající příslovce; 2) zkoumaná spojení a slova klasifikovat podle typů (podle zobecněného formálního znaku, nejčastěji kořene nebo předpony jazyka dárce), provést systematickou analýzu, jejímž cílem je vyčlenit převládající modely adverbializace a způsoby přizpůsobení litevskému jazyku; 3) rovněž stanovit systematické morfologické rysy a obecné strukturální zákonitosti a pojednat o adaptačních rysech; 4) prozkoumat, z kterých jazyků jsou adverbializovaná slovní spojení a srůstající příslovce přejímána.

Materiál (162 adverbializovaných slovních spojení a 43 složených příslovcí) byl vybrán ze Slovníku litevského slangu a nespisovné lexiky (Kudirka 2012) a doplněn elektronickou databází uvedeného slovníku^¹⁰. Materiál tohoto slovníku byl shromážděn ze dvou zdrojů: (a) z mluveného jazyka a (b) z textových zpráv internetových fór a interaktivních internetových chatů (mIRC, Skype a podobně). Sestavit vyhledávací řetězec ve vyhledávači Google nebylo obtížné, protože spojení a složená příslovce jsou neohebná; bylo třeba pouze systematizovat různě foneticky adaptované formy (podrobněji viz Aleksandravičiūtė 2008: 266–282). Původ výpůjček se uvádí podle výkladových slovníků (Czeszewski 2006; Vaitkevičiūtė 2003; Kvesel­evič 2005; Mokienko 2000; OED).

^⁹ Rovněž je třeba zohlednit analogii s citoslovcem kliopt „vyjádření náhlého děje“ a klioptelėti, kliopterti, kliopti „uvíznout“, „udeřit“ (LKŽ) apod.

^¹⁰ Materiál pro Slovník litevského slangu a nespisovné lexiky nebyl získáván z tištěných („papírových“) zdrojů, uměleckých (beletristických) a podobných textů, které mohly být redigovány. Slang některých sociálních oblastí – vězeňský, kriminální, narkomanský, vojenský apod. – byl shromažďován výhradně z mluveného jazyka při osobních rozhovorech nahrávaných diktafonem; tímto způsobem byla získána téměř celá část lexiky z těchto oblastí (podrobněji viz Kudirka 2012: 3–5).

278

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Adverbializovaná slovní spojení litevského slangu a složená příslovce a jejich adaptační vlastnosti

ADVERBIALIZOVANÁ SLOVNÍ SPOJENÍ

Většina takových adverbializovaných předložkových konstrukcí nebo adverbiálních frazeologických spojení byla přejata z ruštiny nebo jde o kalky: ♦ da (do) lampočkî¹¹ (rus. hovor. do лампочки) „je to jedno“, ♦ iki lemputės (překl. z rus. hovor. do лампочки) „je to jedno“, ♦ pa (po) barabanų (rus. vulg. по барабану) „nezáleží, je to jedno“, ♦ ir viso takoje (rus. hovor. и всё такое) „a tak dále“, ♦ v žopu (rus. vulg. в жопу) „k čertu; maximálně“, ♦ po prostu (pol. po prostu) „jednoduše, prostě“, ♦ po defaultu (rus. počítačový slang по дефолту, srov. angl. počítačové by default) „ve výchozím nastavení“, ♦ dėl ponto (překl. z rus. slangu для понта) „nevážně; ze žertu“, ♦ ne prikolas „špatně, zle“, ♦ na ura (rus. на ура) „jak to vyjde“, ♦ pa (po) liubomu (rus. hovor. по-любому) „v každém případě, stejně“, ♦ prosto tak (rus. hovor. просто так) „jednoduše, jen tak“, ♦ za adno (odno) (rus. за одно) „společně, zároveň“, ♦ pats gazas „právě; skvěle, nejlépe“, ♦ tol’ka (tol’ko)¹² tak (rus. только так) „jaksepatří, jak má být“, ♦ tol’ko (tol’ka) pesnia (piesnia) „plynule“, ♦ be tolko (rus. без толку) „nesmyslně; chaoticky“, ♦ ant pilno (vi-so) gazo (srov. rus. vulg. на полном газу) „maximálně“, ♦ savo chodu (překl. z rus. своим ходом) „samostatně, vlastními silami“, ♦ dalše nekuda (rus. hovor. дальше некуда) „už vůbec“, ♦ pa natūre (rus. по натуре) „ve skutečnosti, od přirozenosti“, ♦ v natūre (rus. vulg. в натуре) „ve skutečnosti“, ♦ ant bajerio (pol. hovor. na bajer) „ze žertu“, ♦ dalše nekuda (niekuda) (rus. hovor. дальше некуда) „dál už to nejde“. Některá ustálená spojení se změněným významem pronikla do obecného slangu z kriminálního slangu: ♦ ne zapadlo (rus. vězeňský kriminální slang не западло) „není ostuda“, ♦ ant zapadlo „s cílem záměrně uškodit“, ♦ v padlu (rus. slang. в падлу) „je ostuda“, ♦ per blatą, po (pa) blatu (rus. hovor. по блату) „neoficiálně, nelegálně“ (podrobněji viz Kudirka 2014). Existují také konstrukce s vlastními hybridními deriváty vytvořenými analogicky, např. z pozměněného slangového příslovce be formato nematų „předem se nepodívat, slepě“ byla vytvořena předložková konstrukce ♦ ant ne-matuškės (Pernai aš taip į tą žygį “ant nematuškės” vykau ir viskas buvo tiesiog puiku! // bijau ant nematuškės važiuoti su vaikuciais važiuosim norim kad būtų patogu, gal gali nr atsiųsti ir nuorodą). Tyto hybridní deriváty byly patrně vytvořeny analogicky podle ♦ čerez nemagu (rus. hovor. через не могу) „neochotně, násilím“, ♦ do nemagu, iki nemagu (rus. hovor. до не могу) „maximálně, k nemožnosti“, nelze však vyloučit ani analogii zakončení podle spisovných příslovcí sykį, pusbalsiu, akimirksniu.

¹¹ Transliterovaná vypůjčená adverbiální spojení se nejčastěji přízvukují stejně jako v jazycích, z nichž pocházejí: po prostu (pol. po prostu), v padlu (rus. slang. в падлу), v natūre (rus. vulg. в натуре), za adno (rus. за одно) aj.

¹² Apostrofem po souhlásce (např. tol’ka) se označuje měkkost souhlásky.

Straipsniai / Articles

279

ROBERTAS KUDIRKA

V litevském slangu se objevilo také malé množství frazeologických spojení neslovanského původu: ♦ be ryšio „nesmyslně, hloupě“, ♦ aukštyn papais žert. „vzhůru nohama, naznak“, ♦ ant smūgio „náhle“, ♦ viiskas ore „všechno je v pořádku“, ♦ nerauk rūtų žert. „špatně; raději ne“, ♦ ant grybo „jakkoli, nevážně“, ♦ ant to karto „z tohoto hlediska“, ♦ per fuksą, ant fukso „náhodou, šťastnou náhodou“.

V litevském slangu se užívají také eufonické složené adverbiální výrazy vzniklé z citoslovcí (Kalinauskas 1974: 139–140; srov. spisovné příklady Ulvydas 2000: 315), téměř všechny získané jako výpůjčky z ruštiny nebo prostřednictvím ruštiny. Eufonie (tj. rým, rytmus, aliterace) dodatečně spojuje slovní spojení v sémantickou jednotku, zvukomalebnost pomáhá složeným výrazům zachovávat jejich ustálenost a přeměňovat je ve frazeologická slovní spojení: ♦ ti ap liap (rus. hovor. тяп-ляп) ‚ledabyle‘, ♦ šaltai baltai (rus. vulg. шалтaй-болтай) ‚neseriózně‘, ♦ šąchar machar (šacher macher, šakar makar) (pol. hovor. szacher-macher) ‚lstivě, nelegálně, šejdrem‘, ♦ fiti miti (srov. rus. krim. slang. мúмu-мúмu ‚peníze‘) ‚lstivě‘, ♦ raz dva (srov. rus. раз, два u домóво ‚raz dva a hotovo‘), ♦ raz raz ‚rychle, raz dva‘, ♦ pyst pyst ‚obratně, raz dva‘, ♦ cap carap (rus. hovor. цап-царап ‚popadnout‘) ‚pokradmu, čapem lapem‘, ♦ taram baram (srov. rus. vulg. mápbl-бáры ‚žvásty‘) ‚a tak dále‘, ♦ tiutel’ka u tiutel’ku (rus. hovor. тютелька в тютельку) ‚naprosto přesně‘, ♦ liuksum pirdum žert. ‚skvěle, úžasně‘.

Adverbium či ki (rus. slang. чúку) ‚dobře‘ tvoří několik rytmických adverbiálních spojení: ♦ či ki či ki (srov. rus. slang. чúку-чúку) ‚skvěle; přesně‘. Stejný význam mají i rčení ♦ či ki briki (rus. slang. чúку-бpúку), ♦ či ki piki, či kis pikis (rus. slang. чúку-пíку), ♦ či ki puki (rus. slang. чúку-пýку), ♦ či ki bari. Objevilo se jen několik anglicismů: ♦ oki doki, okis dokis¹³ (angl. hovor. okey-dokey) ‚dobře‘, ♦ oki poki (okis pokis) ‚dobře‘, ♦ super duper (puper) (angl. hovor. super-duper) ‚skvěle‘, ♦ fifti fifti, fifty fifty (angl. hovor. fifty-fifty) ‚napůl‘, ♦ tip top (angl. hovor. tiptop, rus. mun-mon) ‚právě tak; přesně‘. Morfologicky adaptované ustálené varianty spojení okis dokis, čikis pikis, okis pokis s koncovkou -is vznikly působením systému litevského jazyka: převládající deklinační systém taková slova netypické stavby variantně adaptuje koncovkami (dále srov. hovor. fam. ačiukas ‚díky‘, okiukas ‚dobře, ok‘). Eufonická složená adverbia s vulgarismy: ♦ jabat (var.: jebat’, jib at’) kapat’ (rus. vulg. ебáть-конáть) ‚to snad ne‘, ♦ kyšt myžt ‚obratně, raz dva; ledabyle‘. V nespisovném jazyce existují i méně častá frazeologická spojení užívaná adverbiálně, některá se blíží adverbiím: ♦ nei pist, nei knist ‚nic; už není třeba nic‘ (Juos visus).

¹³ V takových případech může mít význam spojení liuksum pirdum, okis dokis, či ki piki aj. jak adjektivní význam ‚skvělé‘, tak adverbiální ‚skvěle‘, srov.: geras klipas ane, taip ir toliau saunu gerai liuksum pirdum (= adj. ‚skvělé‘, adv. ‚skvěle‘). // Okis dokis, man tinka, pasistengsiu pasirodyt horizonte (= adj. ‚skvělé‘, adv. ‚skvěle‘).

280

Acta Linguistica Lituanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaugtiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

zatkli ho, článek za znásilnění, tak jim policajt říká, že teď už nebude třeba ani šukat, ani mrdat, jako že jste si zadělali. // A kdyby pracovali jako koně, dlouho by to nevydrželi a nechtěli by ani šukat, ani mrdat).

Z polštiny přejatá (srov. pol. byle) částice bele (bile) s litevskými adverbii kada, kur, kaip, kiek podle modelu polských složených výrazů (srov. pol. byle gdzie – lit. bele kur) tvoří značné množství hybridních složených adverbií: ♦ bele (bile, belen, bilen) kaip (srov. pol. byle jak ‚jakkoli‘) ‚jakkoli; špatně‘, ♦ bele (bile, belen, bilen) kada ‚kdykoli‘, ♦ bele (bile, belen, bilen) kur ‚kdekoli‘, ♦ bele (bile, belen, bilen) kiek ‚jakkoli mnoho‘, ♦ ^{bele (bile) tik} (srov. pol. byle tylko) ‚jen tak; pouze, jen tak‘. Hybridní složená adverbia s částicemi bele (bile), belen (bilen) se užívají jak jako spojení, tak jako složená slova: belekaip (bilekaip, belenkaip, bilenkaip) ‚jakkoli; velmi‘, belekada (bilekada, belenkada, bilenkada) ‚kdykoli‘, belekur (bilekur, belenkur, bilenkur) ‚kdekoli‘, belekiek (bilekiek, belenkiek, bilenkiek) ‚jakkoli mnoho‘, beletik (biletik) ‚jen tak‘.

Také typickým jevem ve slangu je utváření nového významu lexému nebo spojení. Ve slangu se složený výraz ♦ bele kaip užívá také ve specifických významech ‚velmi; silně; značně‘, které v polštině nejsou. Tyto významy adverbium převzalo již z hybridního složeného zájmena bele koks: 1. ‚jakýkoli‘, 2. ‚velký, silný; pravý‘:

‚velmi‘: seis metais zadėjo negryst visai i lietuva. o as jo belekaip pasiilgau. // Nauji belekaip grazus batai! 38 dydis – Nauji pirkti is nastygal.com 38 dydis, jokiu defektu!

‚silně‘: ryja kura belekaip, skoda fabia sdi 1.9 47kw 100km/101. nzn ka daryti ir nuo ko pradet ieskoti bedos, gal kam buvo? // mergaite, kas is taves pasidare? tu jauc̄iu esi vienas is tu zmoniu, kuris belekaip pankavo.

‚značně‘: Kojos bele kaip užk̄ālintos, o rankos plonos. // komplektacija irgi nekazkas.. mechaninis, be teliko, be parktroniku, gesinant varikli susipurto jis belekaip.

Spojka by, bi pocházející z polštiny (pol. by) tvoří s adverbiem tik jak složená, tak spřežková hybridní adverbia: ♦ by (bi) tik, bytik (bitik) (srov. pol. byle tylko) ‚jen tak; pouze, jen tak‘ (jurḡui, akivaizdžiai, by tik palot ir pakritikuot // Kai paskaitau kai kuriuos komentarus tai kazkokie snarḡliai raso bytik kad parasyt ka nors).

Ve slangu rozšířený vulgarismus chui tvoří mnoho adverbiálních spojení: ♦ dachuja ir biški (su biškiu) (srov. rus. vulg. до хуя и больше) ‚velmi mnoho‘, ♦ pol chuja (rus. vulg. пол хуя), s pol chuja (rus. vulg. с пол хуя) ‚docela dobře‘, ♦ chui s nim (rus. vulg. хуй с ним) ‚tak to nech být‘, ♦ chui znajet (znajet, znajit) (rus. vulg. хуй знает) ‚neví se‘, ♦ ne (ni, nie) za chui (rus. vulg. не (ни) за хуй) ‚za nic, pro nic za nic‘, ♦ chui s nim (taboi) (rus. vulg. хуй с ним (тобой)) ‚tak to nech být, k čertu s tím‘, ♦ za nechui (rus. vulg. за нехуй) ‚za nic, vůbec za nic‘,

¹⁴ Srov. LKŽ bile tik je uváděno jako spojka ve významu ‚jen aby‘.

Straipsniai / Articles

281

ROBERTAS KUDIRKA

♦ nečhui delat’ (rus. vulg. héxуū déлать) ‚snadno, hračka‘. Analogická spojení se tvoří i s dalšími adverbii: ♦ nefig (nečhren) delat’ ‚velmi jednoduše, snadno‘, ♦ za nečhren ‚za nic, vůbec za nic‘. S výpůjčkou chui existují i hravá spojení, která se podobají příslovím: ♦ chui da nichuja (rus. vulg. хуй да нихуя) ‚téměř nic, velmi málo‘ (Iš tų dvidešimt gramų gaunas vabščė ten chui da nichuja, bet konsistencija – jėbat kapat, supranti, jis pats ten susifermentuoja.), ♦ chot’ by chui (rus. vulg. хоть бы хуй) ‚kdyby aspoň něco; je mu to jedno‘ (savo RRD supertype esu kales į zeme taip, kad 2 st ropos truko, o jam chot bi chui, tai ka blogas?), ♦ nol’ celych, chui desiatych (rus. vulg. ноль целых, хуй десятых) ‚velmi málo, trošku‘ (Taip ir gavos – nol celych, chui desiatych. // Penkiolika kabelis septyni ir chui desiatych, nu ir atsireguliuoji).

Analogické frazeologismy užívané adverbiálně mohly v litevštině vzniknout jednak disfemizací (srov. nė velnio_{, FŽ 2001: 824), jednak jako překlady ruských vulgarismů (srov. rus. vulg. нихуя}^¹⁵): ♦ nė (anei, nei) bybio ‚ani trochu, vůbec nic, ani čerta‘, ♦ bybis žino (rus. vulg. хуй знает; disfem. z: velnias žino) ‚neví se‘, ♦ nei bybis, nei gegutė (disfem. z: nei velnias, nei gegutė) ‚ani ryba, ani rak‘, ♦ su nuogu (pliku) bybiu ‚bez ničeho‘ (disfem. z: su pliku užpakaliu), ♦ mat jį (ją, juos) bybys ‚tak to nech být‘ (disfem. z: mat jį velniai), ♦ bybis su juo (tavimi) (srov. rus. vulg. хуй с ним (тобой)) ‚tak to nech být; čert ví‘, ♦ pusė bybio (disfem. z: pusė velnio (bėdos), srov. rus. vulg. пол хуй) ‚docela dobře‘, ♦ gyvas bybis (disfem. z: gyva pekla) ‚velmi mnoho‘, ♦ kurio (kokio) bybio? (srov. rus. vulg. какого хуя?, за каким хуем?, dále srov. disfem. z: kokio velnio?) ‚proč, k čemu‘. Nejsou vzácné ani částečné hybridní přepracované výrazy, srov.: ♦ chui žino (rus. vulg. хуй знает), ♦ kokio chujo (srov. rus. vulg. за каким хуем?), ♦ chui su juo (tavimi) (rus. vulg. хуй с ним (тобой)), ♦ chui suprasi (ikirsi) ‚neví se‘.

Adverbiální význam mohou mít i další nadávky tvořící ustálená spojení: ♦ da (do) pizdy (rus. vulg. до пизды) ‚je to jedno‘ (vazinesiu su kuo noresiu ir man da pizdi ka kiti galvoja), ♦ v rot jabat’ (jebat’) (rus. vulg. ебáть в рот) ‚tak to nech být‘ (Nu v rot jabat, galvoju, pabandysiu.), ♦ kibeni feni (srov. rus. vulg. иди к ёбене фене) ‚do prdele‘ (Kibeni feni užverst visus!), ♦ kibeni materĭ (srov. rus. vulg. к ёбаной мáтери) ‚do prdele‘ (Eik tu kibeni materi!), ♦ nichuja sebe (sebe) (rus. vulg. ни хуя себе) ‚to snad ne, no nazdar‘ (Nu nichuja sebe, tai ko tu čia iš mano bobos teliafo čia skambini?... // Nechujа sebe pisoklis vel pristojа prie bobos mazai dar prasikаi), ♦ nifiga sibe (sebe) (rus. vulg. ни фига́ себе) ‚to je něco‘ (Nifiga sebe - du kartus kaina skiriasi...).

Nadávka nachui tvoří také ustálená spojení s adverbiálním významem: ♦ kuda nachui (rus. vulg. куда нахуй) ‚kam už‘, ♦ da nu nachui (rus. vulg. да ну нахуй) ‚to snad ne, no to už je moc‘, ♦ nu nachui (rus. vulg. ну нахуй) ‚proč; no to už je moc‘

^¹⁵ V ruském nespisovném jazyce mohou být adverbia spřežková, srov. rus. vulg. нихуя, нахуй (Квеселевич 2005: 499), ale v litevštině se užívají jako překladová adverbiální spojení (nė bybio ‚nic‘, kokio bybio ‚proč‘).

282

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Adverbializovaná slovní spojení a složená adverbia litevského slangu a jejich adaptační rysy

‚vůbec‘, ♦ nu ir nachui (rus. vulg. ну и нахуй) ‚no a proč; no to už je moc‘. V takových adverbiálních konstrukcích mohou obměňovat jak eufemismy vulgarismů, tak neutrálnější slova: ♦ nu nacher (načорт, nafig, nachren), ♦ nu ir nacher (načорт, nafig, nachren), ♦ da nu nacher (načорт, nafig, nachren). Časté adverbium po-chui tvoří několik adverbiálních ustálených spojení: ♦ pochui nachui (rus. vulg. похуй нахуй) ‚naprosto lhostejné; hovno‘, ♦ giliai pochui (rus. vulg. глубоко похуй) ‚naprosto lhostejné‘, ♦ visai pochui ‚docela dobře, ujde to‘.

V nespisovném jazyce existují i další petrifikující se a adverbiálně užívaná spojení s vulgarismy žopa, gavno, pyzdiec (varianty: pyzdec, pizdiec, pizdec) aj. Přejatá petrifikující se spojení podléhají obecným tendencím adaptace výpůjček, protože ve slangu jsou čistě foneticky adaptovaná spojení méně častá, např. ♦ polnyj pyzdiec (rus. vulg. полный пиздец) ‚naprosto špatně; je opravdu konec‘...

Adverbiálně lze užívat i petrifikovaná spojení s tvary slovesa v určité osobě a zájmeny, např. tvary přítomného času indikativu, jednotného čísla, první osoby jabu (jebu, jibu) (rus. vulg. я ебу: préz. 1. os., sg. 1. os. (infinitiv: jabat’, rus. vulg. ебать))^¹⁶ – všechny se užívají jako spojení se zájmenem ja ‚já‘: ♦ ja jebu ‚do prdele, špatně; k čertu‘ (Nu karočia mergiote puse bedos, bet vyras tai ja jebu... galejo nors ta kusi nuo snukio nusiskust // Vargas atsilupelis ja jibu:D // dizainas salono tai ja jibu...:) apie 7klases bmw salona isvis nekalbesiu, nes isbanins).

^¹⁶ Obvykle se taková slovesa ve slangu morfologicky adaptují příponou -inti (např. jobinti, jabalinti).

Straipsniai / Articles

283

ROBERTAS KUDIRKA

Stejně jako ve spisovném jazyce existuje v nespisovném jazyce značné množství adverbiálních přirovnávacích spojení s přirovnávací částicí a jedním plnovýznamovým slovem: ♦ jako šienkes (srov. rus. hovor. уйекать как сёмку ‚snadno‘) ‚velmi snadno‘, ♦ kaip išdulkintas (išpistas, išrūrintas, jobnutas) (srov. rus. vulg. как ебнутый) ‚silně; velmi rychle; sakramentsky‘, ♦ kaip (kak) paložana (rus. как положено ‚jak náleží‘.

Záporná částice ruských adverbií ne-, pokud není přízvučná, se mění v ni-, např.: gde > nigde, kakój > nikakój, kto > niktó. Samostatná záporná částice ni (rus. ни ‚ani, vůbec ne‘, pol. ni ‚ani, ne‘, nie ‚ne‘, bělorus. ні ‚ani, vůbec ne‘) ve významu ‚ne‘ se ve slangu užívá jen zřídka, často pouze v napodobení slovanské výslovnosti (o koks dialektas yra biškį, byškį? Čia tipo: aš ni lenkas i ni rusas, i ni koks tai belorusas, aš iš Niminčynės?). Kromě uvedených okazionálních situací se tato záporná částice v nespisovném jazyce užívá v ustálených spojeních: ♦ ni ni (rus. hovor. ни-ну́ ‚v žádném případě‘, ну ‚ani, vůbec ne‘, bělorus. ні-ні) ‚v žádném případě, ani za nic; vůbec nic, ani trochu‘, ♦ ni to (srov. rus. hovor. ни то ни другое ‚ani to, ani ono‘) ‚ne to, ne tak‘, ♦ ni to, ni to (srov. rus. hovor. ни то ни другое ‚ani to, ani ono‘; pol. ni to, ni owo ‚ani to, ani ono‘, ni tak, ni siak ‚ani tak, ani onak‘) ‚ani to, ani ono; ani tak, ani onak‘, ♦ kažkas ni to (srov. rus. čtó-to ни то) ‚něco není v pořádku, něco je špatně‘. Ruské záporné částice ne a nu se v litevském nespisovném jazyce zaměňují a užívají střídavě: ♦ ne (ni) pontas (rus. slang. не понт) ‚není to úroveň; nehodí se, není vhodné‘ (kokia MK arba Dnepr užtaupyta truputį dar važiuojančia galima gauti visai už kapeikas... bet jaučiu su rusišku važiuoti tai jau visai ni pontas... // Ir negraiti bandysiu. Nebent per bernvakari ar panasiai:) Man kažkaip ne pontas), ♦ ne (ni) prič iom (rus. не причём) ‚nemá s tím nic společného, není do toho‘, ♦ ne pa (ni po) dielu (rus. vulg. не по делу) ‚ne k věci; bez důvodu‘, ♦ ni (ne) v temu (rus. не в тему) ‚mimo téma, nevhodně‘. Zaměňují se i předpony rus. ne- a nu-: ♦ čerez nemogu (nimogu) (rus. hovor. čerez ne mogu) ‚z nechuti, nerad‘, ♦ per nemogu ‚z donucení‘, ♦ do nemogu (nimogu) (rus. hovor. do ne mogu) ‚k nevydržení, nadmíru‘, ♦ iki nemogu (nemagu, nimogu) ‚k nevydržení‘, ♦ čerez nechočiu (nichočiu) (rus. hovor. čerez ne choču) ‚z nechuti, z donucení‘. Pokud spojení tvoří staré slavismy nebo zdomácnělá slovní zásoba, záporná částice nemá variantu ni: ♦ ne siemkos (srov. rus. hovor. sėmku ‚maličkosti‘) ‚žádná legrace‘, ♦ ne šuns pypas (birka) (srov. rus. vulg. ne chuj sobačij) ‚žádná legrace‘, ♦ ne fontanai (srov. rus. vulg. žert. ne fontan) ‚nic moc‘.

SLOŽENÁ ADVERBIA

V současné litevštině je nejproduktivnějším typem složených adverbií spřahování s jednou zkrácenou složkou (tąkart, šiandien), méně produktivní je spřahování dvou slov (šičia, taipgi) (Kovalevskaitė, Rimkutė 2010:

284

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaugtiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

83; DLKG 2005: 413; Pakerys 2002: 552–556). V litevském slangu existují adverbia tvořená spřežkovými slovy, staženými (spřaženými) slovními spojeními: nejčastěji jde o předložku spřaženou s tvarem substantiva. Všechna tato adverbia jsou výpůjčkami z ruštiny, s jinými slovy tvoří ustálená spojení nebo frazeologismy, které se užívají jako adverbia. Ve slangu může být spřahování slov postupné, ještě probíhající, takže nejsou vzácné případy, kdy se užívá jak spřežková podoba, tak podoba spojení, např.: nevtemu, nivtemu; ne v temu, ni v temu (srov. rus. не в тему) ‚podivně, nesrozumitelně; nevhodně‘. V takových případech působí i dvojí spisovné užití ruštiny: adverbiálně užívané pričom (rus. причём) ‚proč, s čím to souvisí‘ a předložka при se spojením zájmena что v předložkovém lokálu (rus. при чём) – to může ovlivňovat i dvojí užití ve slangu (jei prisivogė, prisišiko iki ausų, tai pričom čia demokratija. // balvone, pri čom čia tie zaidejai? as gi aiskiai parasiau). Složená adverbia mají ve slangu obvykle více variant kvůli fonetické adaptaci, např. adverbium vobšč im (rus. в общем) ‚obecně, celkově vzato‘ má několik variant: vobšem, vobš im. Některá častější adverbia mají mnoho foneticky změněných a deformovaných variant: vabščė, vabščie (rus. вообще) ‚vůbec, celkem, obecně‘, varianty: vabše, vabšie; vobšče, vobščie; zobše, zobšie.

Záporná prefixální adverbia litevského slangu mohou mít tyto varianty: ne– (nebe–), ni–, nie–. Toto kolísání přímo souvisí se zápornými částicemi slovanských jazyků: rus. ну ‚ani, ne‘, pol. ni ‚ne, ani‘, nie ‚ne‘, bělorus. ні ‚ani, ne‘. Vzhledem k těmto rysům mohou mít složená adverbia adaptovanou, jakoby přeloženou částici ну v podobě litevské předpony ne–: nechren, nečiorta (rus. vulg. ни хрена) ‚není co, není třeba‘, ‚ani čerta‘ aj. Tento rys je ve slangu systematický a je vlastní i adjektivům: nijasnai, nivjibenai, nichera, nichuja, niechrena, nechuja, nichuja, niechuja, nezačhui, nizachui nebo může být užíván jako spojení ♦ ne (ni, nie) za chui (rus. vulg. не за хуй) ‚ne za nic, ne

Straipsniai / Articles

285

ROBERTAS KUDIRKA

za nic‘ (jis girtas su mafais ten razborkes darydavo, musdavo visus nezaxui, tai zmones normalus nustojo ten eiti, tik banditai visokie // nei karto dar nera buve nemalonumu, kad apvogtu ar pistu i galva ni za xui (gyvenu secsuose), kad ir kiek vaiksc i au girtas // tu suslikai mane nizaxui prad e j ei su juo lygint:) matau primeti kazka? nenustebciau jei pas motina tebegyveni).

Značné množství složených adverbií tvoří spřežkové tvary substantivního pádu s ruskou předložkou na, nejčastěji jde o výpůjčky s ruskými vulgarismy cher (rus. vulg. хер), chren (rus. vulg. хрен) a chui (rus. vulg. хуй) – každé z těchto adverbií tvoří v litevském nespisovném jazyce množství ustálených spojení se slovesy, která se užívají jako frazeologické nadávky. Složená adverbia nachrien, nachren (rus. vulg. на хрен) a jejich varianty se ve slangu užívají ve dvou významech ‚do prdele, do háje‘ (bandžiau nulup­t tai su medžio gabaliukais išplys­ho viskas nachren) a ‚proč, k čemu‘ (Ir apskritai, nachrien man jis reikalingas!). Nesložená podoba ◆ na chrien (chren) je v užívání velmi vzácná. Poměrně rozšířené jsou i delší varianty tohoto adverbia nachrenga, nachriena (rus. vulg. на хренá) ‚pročpak, k čemu‘. Analogické je adverbium nacher, nachier (rus. vulg. на хер) ‚do prdele; proč‘, které má také delší varianty nachera, nachiera. S kořenem cher jsou rozšířena záporná adverbia nichiera, nechira (rus. vulg. ни хера) ve významu ‚nic‘.

S kořenem chren existuje mnoho prefixálních odvozenin se záporem nechren (rus. vulg. ни хрена) ‚není co, proč by čert‘. Delší varianta nechrena (rus. vulg. ни хрена) má poněkud odlišný význam ‚zcela, úplně; vůbec nic, ani čerta‘, má rozšířené varianty se záporem ni-: nichriena, nichrena ‚nic, ani čerta‘, varianta nichrina je vzácná. Se záporem ne- jsou v užívání častá sufixální adverbia nechrienovai, nechrenovai (: nechrenovas, –a, srov. rus. vulg. ни хренóво, rus. vulg. adv. нехренóво) ‚silně, značně; docela dobře, mnoho‘, méně častá forma nechrinovai (: nechrinovas, –a); se záporem ni– jsou tato adverbia již méně častá nichrienovai, nichrenovai (: nichrienovas, –a) ve významu ‚silně, značně; docela dobře, mnoho‘, poněkud méně častá forma nichrinovai (: nichrinovas, –a). Za složená je lze označit jen podmíněně, protože uživatelé tato adverbia chápou jako prefixální odvozeniny od adjektiva chrenovas, nikoli jako spřežkové formy z rus. ни хренóво.

S kořenem chui existuje také mnoho složených adverbií; některá adverbia mohou být v ruském nespisovném jazyce užívána dvojím způsobem (jako spojení s předložkou i jako spřežková forma: na хуй, нахуй), ale do litevského slangu se taková slova přejímají již jako spřežky: nachui ‚do prdele; proč?‘, nech­uja (rus. vulg. не хуй, нехуй) ‚není co, není třeba‘, niechui, nechui (rus. vulg. не хуй, нехуй) ‚nemá to smysl, není co, není třeba‘, nezachui, nizachui, niezachui vzácně (rus. vulg. не за хуй) ‚ne za nic, bez důvodu‘. Se záporem ni– existuje také několik adverbií: nichuja (rus. vulg. ни хуя, нихуя) ‚nic, vůbec nic, ani trochu; ne‘, nichujutki ‚nic, vůbec nic‘. K vulgarismům je třeba dodat, že

286

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaug­tiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

adverbiálně lze užívat i spřežková slovesa, např.: jobtvaimat’ (srov. rus. vulg. kak ëbаnоŭ mа́mь! ‚bezpochyby, opravdu‘) ‚rozhodně ano, doopravdy‘ (Padarysiu, jobtvaimat, čia chunina yra. // Jis gi durnas iš tikro, jobtvaimat!), kibinimat’ (srov. rus. vulg. k ëbanоŭ máterі) ‚do prdele, pryč‘ (Viršutinį sluoksnį nuėmė kibinimat ir betonavо iš naujo lygiai.).

S kořenem čiuort se jako spřežková adverbia užívají pouze výpůjčky načiort, načiorta (rus. на чёрта) ‚do prdele; proč, k čertu‘. Delší forma načiorta je v užívání méně častá. Se zápory ne a ni existují také adverbia: nečiorta, ničiorta (rus. ни чёрта) ‚ani čerta‘.

S kořenem fig existuje v užívání také značné množství složených adverbií: nafig (rus. vulg. на фу) ‚do prdele, do háje; proč?, kvůli čemu?‘, užívá se i jeho delší forma nafiga (rus. vulg. на фига). Objevují se také deformované varianty s pozměněnou samohláskou v kořeni: nafeg, nafega. Se zápory ne a ni nejsou adverbia rovněž vzácná nefig, nef iga, nifiga (rus. vulg. ne фиг) ‚není co, ne; nic, ani čerta‘.

V litevském slangu existují novotvarné formy vytvořené podle principu analogie – takovým slangismem je nachaliava ‚zdarma‘ (srov. rus. vulg. на халяву) (Aš tai irgi nenorėčiau ten vasarot, na, nebent “nachaliava”). V ruštině takové slovo neexistuje; nepřímo jsou základem této formy adjektiva nachaliavas, -a, chaliavas, -a ‚bezplatný‘ a adverbium chaliava (rus. vulg. халява) ‚zdarma‘. V užívání jsou přibližně stejně rozšířeny dvě podoby – spojení s předložkou a spřežková forma: nachadu a na chadu (rus. на ходу) ‚za pochodu, narychlo; v průběhu‘ (iš paprasto zmogelio per teisma ta namelį nachadu pajimtu, bet dabar ta namelį valdo stambi ryba // chia toki recepta sukūriau na xadu kai reikėjo ish nieko kazhka padaryt:D VIKINGO “KRUOPAINIS”), nachaliavu a na chaliavu (rus. vulg. на халяву) ‚zdarma‘, ale v užívání může jedna převládat, v tomto případě jsou častější spřežky (Šiaip mokestis gali ir būti, nors broliai lietuviai įpratę viską gauti nachaliavu, tačiau jis tikrai per didelis // gera nuotrauka, parodo kiek alkanų “vargšelių”, kai viskas na chaliavu, kad paspringtumėt besočiai!).

Existuje také značné množství složených adverbií s předložkou do: dachuja, dachriena, dachrena, dachera, dachiera, dačiorta, dafiga, daveclnia (rus....) ‚velmi mnoho‘. Varianty s předponou do podle výslovnosti dochrena, dochuja, dofiga aj. jsou v užívání podstatně méně časté.

Příslovcí s předložkou po (rus. по) je také značné množství. Některá příslovce lze v ruském nespisovném jazyce užívat dvojím způsobem – ve spojení s předložkou i ve stažené podobě: po xyй, po xyбо, póxyй; v tomto případě již byla do litevského žargonu přejata stažená podoba pochui (rus. vulg. póxyй) „je to jedno, stejně“. Toto příslovce má také několik delších, zřídka užívaných

Straipsniai / Articles

287

ROBERTAS KUDIRKA

variantů: pachuju, pochuju, pochujutki. K této skupině lze přiřadit i eufemistické útvary, které jsou rovněž staženinami s předložkou po: pęfig, pęfįga (rus. hovor. nóфue, no фúzy). Analogické jsou také pochren, pochрien (rus. vulg. nóxpen, srov. no xrény), dále pocher (rus. vulg. nóxep).

V žargonu se užívá také několik vzácných stažených příslovcí s ruskou částicí–te лu: chūli, chuli; chūlia, chulia (rus. vulg. xýли, xýле, xýля; srov. xуй ли) „proč, z jakého důvodu“ (už vás nebaví do toho rýpat?! a huli tada vaikstot jei nepatinka? ikisot nosi - nepatiko– ir pyzdinat iš ten. // Podívej, jaká je to díra, – a chūlia, dál to nejde. // Jestli vás dráždí moje žvásty, není se čemu divit – sám pořádně nevím, proč píšu xuli as rasineju. Prostě sebevyjádření). Poměrně vzácné je příslovce chūliš, chulíš (rus. vulg. xýлuш) „z jakého důvodu, proč“ (A proč bychom měli platit chūliš? Ať platí oni // A to chulish ziede vaziuoja su placiom padangom, tam vaizdo tai nereikia). V žargonu se užívá také několik stažených příslovcí s ruskou předložkou в: vticharia (rus. hovor. вmихарá) „tajně“, vdrebezgi (rus. вδréбeзги) „zcela, na kusy“, vppzdu (rus. vulg. в пузδý) „k čertu, do háje“.

V nespisovném jazyce jsou rozšířené zájmenné konstrukce užívané příslovečně: nekažką, ne kažką „špatně, nijak; slabě; nic moc“ (Závod začal opatrně, řady soupeřů byly také nově sestaveny, takže sehranost nic moc. // A já jí říkám, že nic moc, když se slečna zabývá takovými věcmi. Samozřejmě nemlčela, ale začala vyčítat, jaký je rozdíl, zda je to mužské, nebo ženské). Analogicky s jinými zájmennými příslovci: nekažkaip „nijak, špatně; těžce, obtížně“, nekažkas „špatně, nijak; slabě; nic moc“. Nespojené varianty těchto příslovcí ne kažkaip, ne kažkas jsou vzácnější.

ZÁVĚRY

V článku bylo pojednáno o 162 příslovečně užívaných slovních spojeních litevského žargonu a 43 stažených příslovcích. Provedený výzkum ukazuje, že cizí jazyková jednotka, která vznikla v kontextu jiného jazyka, se transformuje přizpůsobením jazykovému systému. Adaptační rysy zkoumaných příslovečně užívaných spojení a stažených příslovcí jsou podmíněny zřetelnými zákonitostmi: (a) žargonová lexika se foneticky a graficky adaptuje podle principu substituce cizích fonémů fonémy vlastním fonémům co nejbližšími, (b) určitá část žargonové lexiky má tendenci integrovat se do flektivních paradigmat litevského jazyka, (c) část žargonismů zůstává morfologicky neadaptována pouze kvůli omezené (nebo zcela chybějící) flexi příslovce, (d) variantnost přejatých žargonismů vzniká v důsledku živelných adaptací podle rysů přijímajícího jazyka.

1. Většina příslovečně užívaných předložkových konstrukcí nebo příslovečných frazeologických spojení jsou foneticky a graficky adaptované

288

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Příslovečně užívaná slovní spojení litevského žargonu a stažená příslovce a jejich adaptační rysy

výpůjčky z ruštiny nebo kalky (88; 54,3%), neslovanských příslovečných spojení vzniklých v litevském žargonu je málo (9; 5,6%), výpůjček z angličtiny je jen několik (4; 2,5%).

a. Pro svou expresivitu jsou v žargonu oblíbená příslovečná eufonická spojení (24; 14,8%).

b. V nespisovném jazyce jsou oblíbené vulgarismy, tvoří mnoho spojení užívaných ve významu příslovce – v této kapitole jde o takové výpůjčky z ruštiny (57; 35,2%), značné množství je také příslovečných litevských dysfemismů nebo kalků z ruštiny s vulgarismy (13; 8,1%).

c. V nespisovném jazyce nejsou vzácná příslovečná spojení se zápornými částicemi ne, ni (rus. ни) (11; 6,8%).

d. V žargonu jsou velmi variantní příslovečná spojení s polskou částicí bele (pol. byle) (6; 3,7%).

e. Příslovečných přirovnávacích spojení je málo (6; 3,7%) a málo je také příslovečných spojení s předložkami iki, per, čerez (rus. через), do (rus. до–) (5; 3,1%).

2. V kapitole o stažených příslovcích je mnoho spojení předložek a částic přejatých z ruštiny se substantivy (35; 81,4%), jejichž předložky a částice byly při specifické adaptaci přeměněny na předpony: nejvíce – 11 – stažených příslovcí s předponou na– (rus. на–), 10 se zápornými předponami ne–, ni– (rus. ни–), nie–, 6 s předponou da–, do– (rus. до–), 5 s předponami po– (rus. по–), pa– a 3 s předponami v–, vo– (rus. в–, во–).

a. V kapitole je mnoho vulgarismů (21; 48,8%).

b. Stažených příslovcí neslovanského původu je jen několik (3; 6,9%).

c. Značnou část stažených příslovcí lze variantně užívat také jako spojení.

Straipsniai / Articles

289

ROBERTAS KUDIRKA

ZKRATKY

angl. – angličtina; bělorus. – běloruština; adj. – přídavné jméno; věz. – vězeňský; krim. – kriminální; pol. – polština; hovor. – hovorový; adv. – příslovce; rus. – ruština; expr. – expresivní; kalk. – kalk; vulg. – vulgární; žarg. – žargonový

LEXIKOGRAFICKÉ PRAMENY

Czeszewski Maciej 2006: Słownik polszczyzny potocznej, Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.

FŽ – Frazeologijos žodynas, red. J. Paulauskas, Vilnius: LKI, 2001.

Kudirka Robertas 2012: Lietuvių kalbos žargono ir nenorminės leksikos žodynas, Kaunas: Technologija.

Kudirka Robertas 2014: Kalėjimo, kriminalinio ir narkomanų žargono žodynas, Kaunas: Kitos knygos.

LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas, red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Dostupné online: http://www.lkz.lt.

OED – Oxford English Dictionary. Dostupné online: https://www.oed.com.

Vaitkevičiūtė Valerija 2003: Didysis lenkų–lietuvių kalbų el. žodynas, Marijampolė: M. Martišienės vertėjų biuras.

Квеселевич Дмитрий 2005: Толковый словарь ненормативной лексики русского языка, Москва: Астрель.

Мокиенко Валерий, Tatjana Nikitina 2000: Большой словарь русского жаргона, Санкт-Петербург: Норинт.

290

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaug­tiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

LITERATŪRA

Aleksandravičiūtė Skaistė 2008: Paieškos sistemos Google naudojimo galimybės tiriant kalbos reiškinius. – Kalbos kultūra 81, 266–282.

Baldwin Timothy, Su Nam Kim 2010: Multiword Expressions. – Handbook of Natural Language Processing, eds. N. Indurkhya, F. Damerau, Boca Raton: CRC Press, 267–292.

Banuševičienė Ksenija 2019: Semantinė ir morfologinė daiktavardinių angl iz­mų adaptacija daugiakalbystės aplinkoje. – Sustainable multilingualism: 5th international scientific conference of Institute of Foreign Languages; conference abstracts, Kaunas: VDU, 26–27.

Čepienė Nijolė 2006: Lietuvių kalbos germanizmai ir jų fonetinės ypatybės, Vilnius: LKI.

Čermák František 2007: Foundations and Principles on Phraseology and Idiomatics. – Czech and general phraseology, Praha: Karolinum, 73–128.

DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. V. Ambrazas, Vilnius: MELI, 2005.

Greb liauskienė Beata, Nijolė Večkienė 2004: Komunikacinė kompetencija: komunikabilumo ugdymas, Vilnius: Žara.

Haugen Einar 1950: The analysis of linguistic borrowing. – Language 26, 210–231.

Howarth Peter 1998: Phraseology and second language proficiency. – Applied linguistics 19, 24–44.

Irwin Mark 2011: Loanwords in Japanese Amsterdam, Philadelphia: Benjamins Publishing Company.

Kačiuškienė Genovaitė 2012: Tarmių fonetinių ypatybių atspindžiai „Sakytinės lietuvių kalbos tekstyne“. – Baltistica VIII priedas, 53–62. DOI: http://doi: 10.15388/baltistica.0.8.2110.

Kalinauskas Bronius 1974: Lietuvių liaudies šnekamosios kalbos frazeologija, Vilnius: VVPI.

Kardelis Vytautas 2009. Šiaurės rytų aukštaičiai vilniškiai: ribos ir diferenciacija, Vilnius: VU.

Kovalevskaitė Jolanta, Erika Rimkutė 2010: Sudėtinės ir suaug­tinės lietuvių kalbos morfologinės samplaikos. – Kalbų studijos 16, 79–88.

KP – Leksika: skolinių vartojimas 4, sud. D. Mikulėnienė, Vilnius: Petro ofsetas, 2005.

KPP – Kalbos praktikos patarimai, sud. A. Pupkis, Vilnius: Mokslas, 1976.

Straipsniai / Articles

291

ROBERTAS KUDIRKA

Kudirka Robertas 2020a: Lietuvių kalbos žargono pavieniai suprieveiksmėję žodžiai ir prieveiksmiai be formantų bei jų adaptacinės ypatybės. – Lietuvių kalba 14, 1–12.

Kudirka Robertas 2019: Lietuvių kalbos žargono priesaginių prieveiksmių morfologija ir adaptacinės ypatybės: priesagos –ai hibridiniai vediniai iš priesaginių rusų kalbos kilmės būdvardžių. – Respectus Philologicus 36(41), 47–59. DOI: https://doi.org/10.15388/RESPECTUS.2019.36.41.22.

Kudirka Robertas 2020: Lietuvių kalbos žargono priesaginių prieveiksmių morfologinė adaptacija: priesagos –ai hibridiniai vediniai iš būdvardžių su priesaga –iškas ir nepriesaginių būdvardžių. – Taikomoji kalbotyra 14, 21–32. DOI: https://doi.org/10.15388/Taikalbot.2020.14.2.

Lanza Stefano Maria 2011: Morfologinė italizmų adaptacija lietuvių kalboje. – Kalbos kultūra 84, 202–213.

LKE – Lietuvių kalbos enciklopedija, red. V. Ambrazas, Vilnius: MELI, 1999.

LKG – Lietuvių kalbos gramatika I–III, red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis, 1965–1976.

Marcinkevičienė Rūta 2001: Tradicinė frazeologija ir kiti stabilūs žodžių junginiai. – Lituanistica 4, 81–98.

Marcinkevičienė Rūta 2010: Lietuvių kalbos kolokacijos, Kaunas: VDU.

Markevičius Aurimas 2014: Pastabos apie prielinksnio sampratą, raišką ir vartojimą bendrinėje lietuvių kalboje ir tarmėse. – Žmogus ir žodis 16(1), 70–80.

Norkaitienė Milda 1984: Dėl žargonizmo įsiklio­pyti, arba kaip galima įsimylėti. – Kalbos kultūra 47, 39–41.

Pakerys Antanas 2002: Akcentologija: skaitvardis, įvardis, veiksmažodis, prieveiksmis, dalelytė, prielinksnis, jungtukas, jaustukas, ištiktukas, Vilnius: MELI.

Pakerys Jurgis 2014: Naujųjų skolinių duomenų bazės veiksmažodžių morfologija. – Taikomoji kalbotyra 3, 1–26.

Pakerys Jurgis 2016: Morphological adaptation of adjectival borrowings in modern Lithuanian. – Baltistica 51(2), 239–269.

Paulauskienė Aldona 1994: Lietuvių kalbos morfologija, Vilnius: MELI.

Pupkis Aldonas 2005: Kalbos kultūros studijos, Vilnius: Gim­tasis žodis.

Rimkutė Erika, Giedrė Jarašiūnaitė, Petr Homola 2005: Morfologinių samplaikų atpažinimas ir klasifikavimas. – Lituanistica 62(2), 58–75.

Sharp Harriet 2001: English in Spoken Swedish: A Corpus Study of Two Discourse Domains, Stockholm: AWI.

292

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaugintiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

Sunde Anne & Mette 2018: A typology of English borrowings in Norwegian. – Nordic Journal of English Studies 17, 71–115.

Tamaševičius Giedrius. 2008: Sociolingvistinės šnekamajai kalbai būdingos leksikos tyrimas. – Kalbos kultūra 81, 206–217.

Ul vydas Kazys 2000: Lietuvių kalbos prieveiksmiai, Vilnius: MELI.

Urbanavičienė Jolita 2018: Baltų *ā, *ē diftongizacija vidurinės ir jaunesniosios kartos rytų aukštaičių vilniškių kalboje. – Rytų aukštaičių patarmė: kaita ir pokyčiai, sud. J. Urbanavičienė, R. Petrokienė, Vilnius: Baltijos kopija, 59–82.

Vaicekauskienė Loreta, Dabašinskienė Ineta, Kamandulytė-Merfeldienė Laura 2013: Naujųjų skolinių kaitybinio ir darybinio adaptavimo modelių produktyvumas. – Taikomoji kalbotyra 3, 1–27.

Vaicekauskienė Loreta 2007: Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai: kalbos politika ir vartosena, Vilnius: LKI.

Valeckienė Adelė 1967: Kitų kalbų kilmės žodžiai lietuvių kalbos morfologinėje sistemoje. – Lietuvių kalba tarybiniais metais, red. V. Ambrazas, Vilnius: LKLI, 108–128.

Wohlgemuth Jan 2009: A Typology of Verbal Borrowings, Berlin; New York: De Gruyter Mouton.

Zinkevičius Zigmas 1981: Lietuvių kalbos istorinė gramatika II, Vilnius: Mokslas.

Аванесов Рубен 1984: Русское литературное произношение, Москва: Просвещение.

Горбачевич Кирилл 1989: Нормы современного русского литературного языка, Москва: Просвещение.

РГ – Русская грамматика. Фонетика. Словообразование. Морфология 1, ред. Н. Шведова, Москва: Наука, 1980.

Straipsniai / Articles

293

ROBERTAS KUDIRKA

PRIEDAS. Suprieveiksmėjusių žodžių junginių vartosenos pavyzdžiai^¹

1. BENDRO TIPO SUPRIEVEIKSMĖJUSIOS PRIELINKSNINĖS KONSTRUKCIJOS, PRIEVEIKSMINIAI FRAZEOLOGINIAI JUNGINIAI

♦ pa polnai, pa (po) polnoi ‘maksimaliai’: kaip sakant prisidirbai tai daba pa polnai gausi, o uzleke is savo naglumo // Kodėl manai kad dar tau kitaip bus? Gi nedurna. Melžk po polnoi...

♦ pa polnai programe (pragrame), pa (po) polnoi programe (pragrame) ‘maksimaliai’: Užkabino musėt ne tą, tai gavo po polnoi programie... // isdulkins tave pa polnai programe... kad neturi teisiu, neturi stazo, mokesi MAXIMUM.

♦ pagal pilną programą ‘maksimaliai’: Nenorėkit, kad policija mus baustų pagal pilną programą, tada visi teises padėsime ant lentynos, liks tik seniai kelyje.

♦ pa polnai katuške, pa (po) polnoi katuške ‘maksimaliai’: tipo greiciau atsius ir t.t, nes dhl išsiurbs viska pa polnai “katuške”, tai tavo ta siunta 99% be jokių pvm praeis // Jaigu bandisim nuspėti bausme, tai manau ta menta pratrauks po polnoi katuske!

♦ ant visos (pilnos) katūškės, visa (pilna) katūškė ‘maksimaliai, visų pajėgumų’: sviecia saule, o mano name sildymas nuo penktadienio buvo atsuktas ant visos katuskes. // tam dzedulionui deretu ant pilnos katuskes bauda imandolinti. // Duoti tik bauda ir visa katūškė nes tokie nepasimoko. // drebulys krecia, atrodo, kaip siaures asigaly gyvenciau, nors sildymas visa katuske ijungtas // uz pagalba maziem ir vidutiniams ukiams, o kas virs 500 ha pilna katuske mokesčiu.

♦ pa (po) prikolu, pa (po) prikolam (prikolom) ‘juokais; šiaip sau, dėl smagumo’: Aš nesitikėjau, galvojau, pa prikolu pasakė. // nera tikri, daro tai daugiau “pa prikolam”, nes sait as irgi “pa prikolam”, z urei au ash laida.

♦ dėl prikolo, ant prikolo ‘juokais; šiaip sau’: Jie tik dėl prikolo, pora litų kainavo. // nzn gali but kad ten pratiski game bet as seip paklausiau ant prikolo ir jis pasake atvez.

^¹ Pavyzdžių pateikiama tik minimaliai, daugiau žr. Lietuvių kalbos žargono ir nenorminės leksikos žodyne (Kudirka 2012). Straipsnio tekste esami pavyzdžiai priede nekartojami.

294

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaugtiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

♦ da (do) lampočki, iki lemputės ‘vienodai’: man iki lemputes jūsų komentarai. // viskas do lampòčki ir nesvarbu nei kaip atrodai nei kodėl taip atrodai.

♦ pa (po) barabanu ‘nesvarbu, vienodai’: pa barabanu jiems tie tavo tėvai su draugais ir visais mokslais kartu paėmus // sedi sau šiltai ir visiems po barabanu, o mokyklos pavestos kovos poligonais su va tokiais vaikuciais.

♦ ir viso takoje ‘ir taip toliau’: atminusiuok darbuotojus, jų algas, darbo vietas, pastato nuomoną, komunalkes, serveriu infrastruktura ir viso takoje, ir gaunasi ne tiek jau ir daug.

♦ v žopu 1. ‘velniop’: labai gaila, tiesiog visi taip susinervinę, kad daugiau ir but negali, toks sansas ir v zopu, nu gal kitamet gedos neapsidarysim. 2. ‘visiškai’: Gatavas v zopu.

♦ po prostu ‘tiesiog, paprastai’: Jei neklystu, gali būti tvirtinamos “po prostu” ir ant medinio karkaso.

♦ po defaultu ‘pagal nutylėjimą’: Ekranelio rezoliucija po defaultu maza – reikia pasikelti, bet tai labai junta akumuliatorius.

♦ dėl ponto ‘nerimtai; juokais’: Na kaip sakoma, kitiems tik dėl ponto sudalyvauti beliko, paskui atšvesti, kad pralaimėjo.

♦ ne prikolas ‘prastai, blogai’: Nu jo, su tokiu ne prikolas Daugiau paspausi uz draudima daugiau mokesi, nenoreciau pats tokio. // Taxa kiestis? Bet koks ne prikolas su saremais taxi ar greituskė? Man lb neaiškus tas reikalas.

♦ na ura ‘kaip pakliuvo’: Mes važiuovom na ura, nieko nežinojom. // Ir ne-pirkite kaip sakant “na ura”, butinai vaziuokite i servisa ir patikrinkite varikli ir visa kita.

♦ pa (po) liubomu ‘bet kuriuo atveju, vis tiek’: Pa liubomu, kas ten bebūtų, ten vistiek bus žmonių. // Pradedam ir viskas, o su visais po liubomu nesusiderinsi.

♦ prosto tak ‘paprasčiausiai, šiaip sau’: a ko jam pykti, jis tai konjaka gali ir prosto tak gerti, be jokios priežasties, o mes tai, taip sakant, is reikalo... // pati irgi daznai dovanoju ir be progos prosto tak:)

♦ za adno (odno) ‘kartu, tuo pačiu’: Jis kaip pirmininkas organizavo tą šulinį kasimą, tai za adno ir sau išsikasė. // Ketinu lankytis rugpjūčio 14, tai norėčiau ir futbolą pažiūrėt za odno.

♦ pats gazas ‘kaip tik; puikiai, geriausiai’: Aštuoniolikos metų yra pats gazas. // finale gavosi pan. 2.8m ir is tikruju pats gazas atrodo didesnei erdvei.

♦ na vsie (use) sto ‘tikrai, šimtu procentų’: nu seip pacaniukas esi na vse sto // sutinku “na vse sto”. Nera dvejiu vienodu dienu, nera ir visur tinkanciu kvapalu.

♦ tol'ka (tol'ko) tak ‘kaip reikalas, kaip turi būti’: jei sugaus sakyk kad masina tavo ir tevai apie tai nieko nezino, tai gausi minimalia bauda o jai pasakysi kad tevai leidzia ir dar patys tevai tai patvirtins baudyte tolka tak paskirs! // eina normaliai pas mane calibra doch lupa tolka tak, o autostradoj 230 km.

Straipsniai / Articles

295

ROBERTAS KUDIRKA

♦ tol’ko (tol’ka) pesnia (piesnia) ‘kaip reikalas, kaip turi būti’: viskas aišku, tikri favoritai, bet likusios komandos db kausis tolka piesnia, net sunku ir prognozuot laimėtojus // padangos ten ne tam skirtos. užsidek padangas, skirtas tokiems keliams ir važiuosi tolko pesnia.

♦ be tolko ‘beprasmiškai; pakrikai’: per tupas kad suprastum. atėjai čia ir floodini be tolko. nesąmones rasai, tik nervus kitiem gadini.

♦ ant pilno (žiso) gazo ‘maksimaliai’: tas kambaris stipriai šaltesnis atrodo nors siluma ant pilno gazo atsukta ir duris visada atviros i kita kambari // visiems vėjams tinkamų surasi, dar neperpildytos laivais, nors krante sezonas jau ant pilno gazo.

♦ savo chodu ‘savarankiškai, savo jėgomis’: Mes keturiese važiuosim savo chodu, su kemperiu. // Aš eisiu atskirai, savo chodu.

♦ dalšė nekūda (niekūda) ‘išvis jau’: treneris visiskai nevaldo komandos. per lemiama ketvirti imeta apie 10–12 tasku, jau dalse nekuda. // Visi kurie mokėsi mokykloje arba šiek tiek mokslo ragavo, isivaizduoja save tokiais švietimo ekspertais, kad dalšė niekuda...

♦ pa natūre ‘iš tikro, iš prigimties’: Nuotraukikes superines kaip paveiksliukai pa nature jaučiu buvo dar gražiau tuo labiau kad buvo grazus oras.

♦ v natūre ‘iš tikro’: galėjo kartu dienele padirbėt parodyt ka v nature sugeba, o klykti saukti cia mokslo nereikia. // bet tu minde durnas v nature, jei nesupranti, kas tau sakoma. Ar taves kas praso, ar siulo uz LR sirgt?

♦ ant bajerio ‘juokais’: Aš tik ant bajerio pasakiau, bet ji nesuprato, galvoja, čia rimtai. // Aišku kaip jus neskiriat kur tikras musimas o kur tik ant bajerio ka gal nemate tikru mustyniu ar bent jau normalaus smugio i snuki ka?

♦ ne zapadlo ‘ne gėda’: Iki šio laiko buvai padorus žulikas, tad ar ne zapadlo menturon pareiškimus rašinėt. // Man tikrai ne zapadlo užsidėti praėjusiu metų kolekcijos džinsus.

♦ ant zapadlo ‘siekiant specialiai pakenkti, tyčia’: Aš galiu ant zapadlo išsinuomoti tik vieną kabinetą tose patalpose, bet kas jam išsinuomos kitus? – niekas neims! // Ant zapadlo nuplėšiau.

♦ v padlu ‘gėda’: Pavažinėjas minivenu ar visureigiu, i sedana lipti yra “v padlu”.

♦ per blatą, po (pa) blatų ‘nelegaliai’: bus tik po blatu, kaip ir magnetinis rez., prisiprašyt negalima, nes aiškina kad nereik, o kai žmogus miršta aiškina, kad laiku nesikreipet // Tais laikais tokių dalykų galėjai gauti tik per blatą.

296

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėjė žodžių junginiai ir suaugštiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

1.1. Neslaviški lietuvių kalbos žargone atsiradę prieveiksminiai junginiai

♦ be ryšio ‘nesąmoningai, kvailai’: organizavo pirmokų (9–okų) krikštynas – viskas buvo be ryšio. sako \”dabar kas antras atsitupkit\”… atsitupia… \”tai gerai, dabar galit atsistot\” // Viskas buvo be ryšio....ir komisija, kuri parinko šitą dainą, ir atlieka, ir apsirengimas, ir daina ir elgesys... ir viso.

♦ aukštyn papais juok. ‘aukštyn kojom, aukštielninkai’: atvirkščiai daroma – todėl ir vėliava aukštyn papais // Linuk, mielasis, ar tik tu ne per skystas versti pasaulį aukštyn papais? // Jis klausia ar galima kabinti aukštyn papais kolektoriu, o tu prirašai visą knygą, nebūk gudresnis, daug kas galima ko popieriuose negalima.

♦ ant smūgio ‘staigiai’: As nesakau kad ant smugio:D as sakau as palauksiu.

♦ viskas ore ‘viskas gerai’: Nerakintu ekranu viskas ore. Nustatymus visus perknisau, nieko. Arba kažko nerandu, arba telefono problema tai ir pardavė.

♦ nerauk rūtų juok. ‘prastai; geriau nereikia’: nu bet jau foto įkale, tai nerauk rūtų..... iš tokio vaizdo galima ir apie darbų kokybę spręsti... // Zodžiu puslapis gal ir neblogas bet komentarai tai nerauk rutu vadinasi.

♦ ant grybo ‘bet kaip, nerimtai’: bicas KASPa lanke tai pasakojo, kad jei virs 40 (atsilenkimu ar atsispaudimu) ispaudi tai viskas tvarkoj. O begimas irgi ant grybo. Svarbu ne tiek laikas kiek atbegti, ir priims tave i KASPa. // Aišku, kad ant grybo FOXnews parašė straipsnį, bile užpildyt skiltį.

♦ ant to kanto ‘tuo požiūriu’: jaučiu uz bowena geresniu nelb atsiras, wa tas ant to kanto buvo nerealus meistras.

♦ per fuksą, ant fukso ‘atsitiktinai pasisekus’: Vakar per fuksą laimėjo. // Nėra jokių taisyklių ir teorijos, o fotografai tik ant fukso gerą kadrą pagauna.

1.2. Eufoniniai samplaikiniai prieveiksmiai

♦ tiap liap ‘atsainiai’: Bet pas mus į išmanančiųjų nuomonės neatsižvelgiama ir daroma kaip prie sovietų tiap liap.

♦ šaltai baltai ‘nerimtai’: Visgi zygis nebūtu elementarus, reikalautu pasiruošimo ir atsakomybės. Ne “šaltai-baltai”.

♦ šachar machar ‘suktai, nelegaliai, šmiku šmaku’: Po kelių dienų vėl norėjom padaryti šachar machar su doleriais.

♦ fiti miti ‘suktai; įmantriai’: Na jis taip sugalvojo pasididinti akcijų kapitalą. Žodžiu darė “fiti miti” ir nepasisekė.

Straipsniai / Articles

297

ROBERTAS KUDIRKA

♦ raz raz, raz dva ‘greitai, viens du’: Greitai dirba, raz raz ir gatava. // Nesakau, kad ras dva ir tabora sunaikinus narkotiku nebus. Bus jų kitur, bus visur.

♦ pyst pyst ‘mėkliai, viens du’: Neturi jis meninės vertės, nes jo atlikimas grynai techninio pobūdžio, tiesiog pyst pyst sudėjo ir viskas // tau normalu atrodytų, kad treneris, neturintis CLpatirties, nelaimėjęs jokio trofejaus iš karto eitu į Barca? pyst pyst porą sezonų ir jau Barcoj sedi ane?

♦ cap carap ‘vėgčiom, capu lapu’: Iš kur juos gavai – cap carap?

♦ taram baram ‘ir taip toliau’: sakau tokios bedos taram baram, tie tik galva pasikase sako nezinom, tipo ta nauja t­warka keičiasi kiekviena diena ir bla bla.

♦ tiutel’ka v tiutel’ku ‘labai tiksliai’: Viskas suėjo tiutelka v tiutelku.

♦ liuksum pirdum ‘puikiai, nuostabiai’: Na tikrai liuksum pirdum, palyginus su anksčiau rodytais vaikais si simta kart geresne // viskas lyg ir liuks­um pirdum, bet spalvos tos pjovikes, taip akis drasko.

♦ fifti jifti ‘pusiau’: Sudetinga su siuolaikinem moterim, vis joms kazkas negerai, tai kad dominuoji, tai kad slabakas esi, geriausia kai fifti fifti, tau man.

♦ super duper (puper) ‘puikiai’: Bet viskas atrodo super duper. // Super puper, o koks objektyvas buvo naudotas ir kokio formato kamera?

♦ či­ki či­ki (briki, puki, bari) ‘puikiai; tiksliai’: Idealus motas RF, bent man atrodo či­ki či­ki. Ir fara galine graži, net labai:) // atrodo ciki briki:) Respect tau didelis:!

♦ čiki piki,čikis pikis ‘puikiai; tiksliai’: sekas puikiai, vos vos nuobodokai, bet šiaip čikis pikis. // O ratai neblogai žiūrisi, cikis pikis, tik to dropo tai verkian­t reikia:) ir prie tokiu volų min 5cm.

♦ oki doki, okis dokis ‘gerai’: mano pacios draugas jaunesnis uz mane ir nieko, viskas labai oki doki. // nepergyvenk, viskas bus gerai, imk mero pavaduotojo kede ir bus okis dokis.

♦ oki poki, okis pokis ‘gerai’: viskas bus oki poki. svarbiausia paciai nurimti ir viskas bus ok. // Burbuliuciuk, normalios tavo blauzdos, nesiparink, mankštink visa kuna ir bus okis pokis.

♦ tip top ‘lygiai taip; tiksliai’: bishki stum­teli atgal kad jai truputi pasisukus butu tip top // Viskas tip top pagal planą, viskas idealiai sustyguota.

♦ jabat’ (jebat’, jibat’) kapat’ ‘eina sau’: Jis čia pridavęs chebros jebat kapat! Į čia gaudo, supranti!? // Nu jau rimtuoliai kokie visi tai jibat kapat.

♦ kyšt myžt ‘mėkliai, viens du; bet kaip’: Nebus taip kad iš karto kyšt myžt ir veikia – teks suderinti RS232. // Tai gal tu nori kaip zuikis: kyšt–myžt ir viskas…?

298

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaugintiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

1.3. Prieveiksmiški junginiai su dalelyte bele (lenk. byle)

◆ bele (bile, belen, bilen) kaip; belekaip (bilekaip, belenkaip, bilenkaip) ‘bet kaip; prastai’: Negi leisi dabar kokiam nežinomam veidui vesti tokį renginį, geriau belekaip, bet nusibodęs TV veidas būtinai // žiūriu tau belen kaip ir belen kokiais būdais, nors ir kaip bebūtų ne į temą, vistiek reikia kažkaip pakomentuot.

◆ bele (bile, belen, bilen) kada; belekada (bilekada, belenkada, bilenkada) ‘bet kada’: Jo pasiaiškinimas buvo toks: as noriu daryti bele ka, su bele kuo, bele kada, kad mane niekas nekontroliuotu. // jei esi inkauses tai mentai bilekada uz bileka gali supokuot.

◆ bele (bile, belen, bilen) kur; belekur (bilekur, belen kur, bilenkur) ‘bet kur’: kodėl nebautdė baudomis už reklaminius auto paliktus bele kur // Atvešim bilenkur Lietuvoj, kad ir visai į kitą galą.

◆ bele (bile, belen, bilen) kiek; belekiek (bilekiek, belenkiek, bilenkiek) ‘bet kiek’: O jei taip krauni bile ką, bile kur ir bile kiek, o sparnas trąkšt ir suluzta, kaip tada? // kas mokes uz tuos virsvalandzius ar svėntines dienas, per kurias dirbama po belenkiek valandu?

◆ bele (bile) tik; beletik (biletik) ‘šiaip sau, šiaip tik; vien tik, tik taip, atmestinai’: tai ką paskyre ta ir geriu nelabai ką išmanau… tik labai liūdna kai viskas daroma bele tik… // pusgalviu sutve cia renkasi ir barskina klaviatura bele tik koki suda nuvem t. // tai ir klausiu, gal dar yra tuo užsiimančių TIKSLINGAI. o patarimu bele tik kad patarti nereikia. // Vien tik: ką manot apie jį? čia išvis gali taip būt, kad iki 7h laiko batarkė, ar bele tik rašo šitaip?

1.4. Prieveiksmiški junginiai su vulgarizmais

◆ dachuja ir biški (su biškiu) ‘labai daug’: Yra tų užsakymų dachuja ir biški. // gal tavo tiekėjas portus uzblokaves kuriais servas naudojas galetum pasiskambint ir pasiteiraut tu priežastciu gali but dahuja su biskiu.

◆ pol chuja, s pol chuja ‘neblogai, apygėriai’: Šiaip klubas pol chuja, nu bet muzika tai tikrai gaidiška. // Kai mokaisi “s pol huja”, tas nelabai pastebima... bet jei kovoji už aukščiausią įvertinimą supranti kad šita sistema yra mirusi.

◆ chui s nim ‘tiek to’: Bet tos mergaitės tėvas nusileido, sako, chui s nim, jau neperskirsi. // Į pokliniką nueisiu, ale chui s nim...

◆ chui znajiet (znajet, znajit) ‘nežinia’: Blet, chui jevo znajet, nežinau! // savo dieneles leidau zhirmunu vaiku darzhelyje, o po to 31oi vid. arba tuskulenu ir

Straipsniai / Articles

299

ROBERTAS KUDIRKA

ishvis xuj znajit kaip dabar vadinasi // nors siaip manau, jie turejo kita paskirti, bet chui znajiet kaip cia kas.

♦ ne (ni, nie) za chui ‘ne už ką, už nieką’: Turiu drauga (35 m), tas megejas alaus vakarais pirkt. Tai per dvi savaites – du kartus malku pasikrauna. Ne za hui! // nera buve nemalonumu, kad apvogtu ar pistu i galva ni za xui (gyvenu seskuose), kad ir kiek vaiksciočiau girtas // jis savo laiku baudu pripaies nie za chui na ne uz ka, taip kad isvadas prisidarysim visi.

♦ chui s nim (taboi) ‘tiek to, velniai nematė’: Jam ginklo, žinai, reikia. Nu chui s taboi, kiek turit frankų, sakau. // nu, kaip sakoma, ir chui s nim. vistiek butu kosminius ezoterinius skiedalus transliaves.

♦ za nechui (nechren) ‘už nieką, nė už ką’: Aš ten dirbu za nechui, man algos nemoka. // Manau tikrai ne za nechren. Bet kovotojas tai žiaurus buvo.

♦ nechui (nefig, nechren) delat ‘lengvai, paprastai; vienas juokas’: Taip padaryt, tai čia nechui delat! // Jeigu ten mechaninis, tai daciko tau nereikia, tik slanga gausi atsivesti. Pasidomek daugiau, ten nechui delat. // istojo i magistrus ir labai sekmingai mokos.. kitais zodziais po KTU nosi krapsto VGTU’skei.. sako ten mokytis nefig delat.

♦ kuda nachui ‘kur jau’: perskaičiau daug komentaru ir jau tokie jau duchiski kad kuda nachui. // pas britva 300cc skirtumas jau kaip diena ir naktis pvz 600cc ir 750cc skiriasi bet nekazkas o jau 1000 ir 750 tai kuda nahui dangus ir zeme.

♦ nu nacher (načiort, nafig, nachren, nachui) ‘kam; na jau išvis’: Nu nacher man ta davikli keist // Nu naciort det tokius video? // geriausia lietuvos komanda? nu nafig tokius sudus kalbet.

♦ nu ir nacher (načiort, nafig, nachren, nachui) ‘na ir kam; na jau visai’: Ir taip kasdien z iema turi trinti klaidas, kad kita diena uzvestum masina? Nu ir nafig tada tokia masina... // nu ir naciort tau ta OC:? o kad du maziukai kulernu-kai Vs viena dideli ce nieko:?

♦ da nu nacher (načiort, nafig, nachren, nachui) ‘kur jau, na jau visai’: Da nu nacher to formo reikia, jei reikštis galima čia tik tokiems kaip tamsta, ale «viską žinau, bet nieko nesakysiu». // Da nu nafig, su bankais as daugiau reikalu neturėsiu, laukiu kada ishsipardu ot ir bye.

♦ pochui nachui ‘visiškai nesvarbu, nusispjaut’: jei turetumete tiek pinigu kiek jis tai suprastumete kad jam viskas yra pochui nahui ir jis ka nori ta gali daryti ir jam pajabat ka kiti mano.

♦ giliai pochui ‘visiškai nesvarbu’: O man ant visko giliai pochui. // O jiem giliai pochui, ne is ju kisenes masinas remontuosim, jiem svarbu startinius susirinkti.

300

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėj̨e žodžių junginiai ir suaug tiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

♦ visai pochui ‘neblogai, pusėtinai’: Rubentus visai pochui tą komandą susirinko, bet Europoje su tokia kalnų nenuver­si, teks investuot daugiau. // made in china.bet kokybe visai pochui.

1.5. Prieveiksmiški lietuvių kalbos disfemizmai arba vertiniai iš rusų kalbos su vulgarizmais

♦ nė (anei, nei) bybio ‘ničnieko, anei nieko, nė velnio’: Žinok, anei bybio nesupratau. // kaip visada puse ne bybio net nesupranta, kas ir kaip, bet savo padla nuomone pareikšt butina.

♦ bybis žino ‘nežinia’: Gal ir gali būti, blet, bybis žino! // Kur tie kiti paveikslai – bybis žino.

♦ gyvas bybis ‘labai daug’: turiu sena ubyta PHP ant kurio pasuktas gyvas bybis visokio sh ir baisiai bijau ji pajudint.

♦ nei bybis, nei gegutė ‘nei šis, nei tas; prastai’: Žodžiu nei pas vienus nebuvo kontrolinio paketo, todėl tai buvo nei bybis nei gegutė.

♦ su nuogu (pliku) bybiu ‘be nieko’: Tai jie nepuolė su nuogais bybiais, ginkluoti buvo?

♦ mat jį (ją, juos) bybys ‘tiek to’: negyvena vokietijoje arba ilinde po 24 val prie lovos seniu budi...db toliau juokina...nu leiskim jai “uzsidirbti” pensija ir toliau burti...mat ja bybis.

♦ bybis su juo (tavimi) ‘tiek to; buvo nebuvo’: Na, galvoju, bybys su juo, grisiu namo. // Nu ir bb su tavim, aš gi nebandau tavęs niekuo įtikinti.

♦ pusė bybio ‘neblogai’: Normaliai, pusė bybio. Tu su šitu padarei? Iš naujo šito? // patamsinau tam tikrose vietose..paryškinau foto patterna gerai idejau ganetinai remus pilnai isoviau nu atrodo puse bybio.

♦ kurio (kokio) bybio? ‘kam’: Nes zinau daug norinciu lost, bet tarpusavy per lan neina... o del kurio bybio nzn // Gal uzteks nesamones daryti kokio bybio reikia remti tuo pus­ruskius, jie vistiek pas putleri nubegs su visais pinigais.

♦ chui žino ‘nežinia’: svaisto labai daug pinigu svelnei sakant hui zino kur. Uz tuos pinigus galima butu daaaaug visko pridaryti // Ka tu nori pirma karta gavo i rankas rageli su kamera tai filmuoja hui zino ka... krc neuza­ugos.

♦ kokio chujo ‘kam, kodėl’: Siaip tai butu puse velnio tas BMW’as, bet kokio chujo tu dejai tokius gaidiskus ratlankius! // a kokio x...o ten lyst? jei ieskosi nelaimes tai ir surasi.

♦ chui su juo (tavimi) ‘tiek to; buvo nebuvo’: variantas pasidairyt tarp pabėgeliu kokio imlesnio krepsiniui atlostu uz pasalpa metus o po to tegu varo i Svedija, Vokietija hui su juo bl.

Straipsniai / Articles

301

ROBERTAS KUDIRKA

♦ chui suprasi (ikirsi) ‘nežinia’: Bet ilgai, ką jis ten veikia – chui suprasi. // Sū kažkuo nuėjo pašnekėt, chui suprasi kur jisai.

1.6. Prieveiksmiški lyginamieji junginiai

♦ kaip siemkes ‘labai lengvai’: Nesvaik, viską duoda be problemų Jei tamoxi-fena kaip semkes parduoda.. // Nei vieno nei kito negalim menkint bet Lebro-nas lauzo Jordono rekordus kaip siemkes.

♦ kaip išdulkintas (išpistas, išrūrintas, jobnutas) ‘smarkiai; labai greitai; velniškai’: Kiekvienakart reikdavo eit užsukt kraniuką, ilėjt į rūsi – tai lekiojau kaip išpistas. // Nepasidėda, paskui ieško, laksto blet kaip išrūrintas! // kaimynas mego isgeres atsisest ir lekiodavo kaip jobnutas atsiprasant. // Jei i koki 1.81 golfa ikisi dar dujas tai trauks kaip ispistas ir vaziuosi uz dyka.

♦ kaip (kak) palōzana ‘kaip priklauso’: Po ilgu kanciu itaisiau kaip “palozana” nu ar kas pasikeite–nepasakyciau, manau ir be jo gali // sveikinam. jauciu busi pirmasis praejas ekspertize kak paložana.

1.7. Prieveiksmiški junginiai su neigiamosiomis dalelytėmis ne, ni (rus. ну)

♦ ni ni ‘jokiu būdu, nei už ką; visiškai nieko’: Viskas, basta, daugiau negersiu, nei lašo, niekados... ni ni // Mane juokas jama, kai kuri nors pasako “nu jau mano Petrelis tai ni ni, is tikimas yr i bus iki grabo lentos”.

♦ ni to ‘ne tas, ne taip’: Biški ni to, vakar geresnis buvo.

♦ ni to, ni to ‘nei tas, nei anas; nei taip, nei anaip’: straipsnelyj ni to rašo ni to nerašo apie veiklą ir apribojimus, bet nier jokios konkrečios datos // Nors tiesa sakant daznai ji tokia – ni to susirupinus, ni to kazka...

♦ kažkas ni to ‘kažkas ne taip, kas nors negerai’: iskart supratom kad kazkas ni to // prie ko jis ten jungiasi... jei prie babinos... tai gal kazkas rimtai su elektra ni to.

♦ ne (ni) pričion ‘niekuo dėtas, ne prie ko, niekaip nesusijęs’: Aš tai iš vis ten ni pričion. // mentai is priekiо ant manes vaziavo ir pamate kad staigiai sukausi nepričiom pagalvojo kad nuo ju sprunku.

♦ ne pa (ni po) dielu ‘būti nieko dėtam, ne prie ko; be priežasties’: Aš čia ne pa dielu, aš visai nekalta. // Ir isviz, prie ko ce tie najez­dai nipodelu?

♦ ni (ne) v temu ‘ne pagal temą’: Čia šitas ne v temu. // senas pirdunas esi ir isvis kazkaip ni v temu tu cia burbuliuoji.

302

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaug­tiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

♦ ne siemkos ‘ne juokai’: Jis ne visai grynas enduro, o toks labiau tarpinis variantas, kazirka, bet yra ir stiklas, o ne akiniai. Kaina irgi švelniai tariant ne semkos // Teko man panašų atvejį apturėti su motu ir dviratininku, tai nuostoliai buvo tikrai ne semkos, bet susitarėm ir per kelis kartus atlygino.

♦ ne šuns pypas (birka) ‘ne juokai’: Čia tau ne šuns pypas! // taigi gprs tai cia ne suns birka... brangi technologija ir nereikia noret kad ji butu uz dyka.

♦ ne fontanai ‘nedaug’: Žmogus pusę mėn. prasirgoalgos ne fontanai, o dar išskaičiuot... // Matyt, tikrai protelio ne fontanai. Kaip galima tiek kartų lipti į tą patį š..?

1.8. Prieveiksmiški junginiai su prielinksniais iki, per, čerez (rus. через), do (rus. до-)

♦ čerez nemogu (nemagu, nimogu, niemagu) ‘per nenorą, nenoromis’: Bet tai visiškai nepavojinga sveikatai, svarbiausia, kad tai nebūtų daroma čerez nemagu. // tai sovietiniu laiku liekana -toks noras pasirodyti, vaidinti idealius čerez nemogu // vaikų būna gaila, kai kartais tėveliai spaudžia “čerez nimogu” kad tik vaikas iki pirmos klasės skaityt pradėtų // Ta pati puikiai stambių blūriškų kadrų meilės scena išsitęsė iki “niemagu”, ir tik per plauką išvengta beskonybės.

♦ čerez nechočiu (nichočiu) ‘per nenorą, per prievartą’: jau čerez nechočiu tvarkysiuosi, vaika pas teva iskomandiruoj u ir kibsiu // rado ka lyginti, kur auto, kuri tobulėja nuolat ir taisykles čerez nehočiu turi būti koreguojamos ir fule, kur begioja paskui kamuolį ir tiek.

♦ do nemogu (nemagu, nimogu, niemagu) ‘iki negalėjimo, virš visko’: Dovile, tu skaityk mane is vezių ismus ei ir do nemogu sunervavai // buvo do nimagu uzknise lt ponai kurie viena sneka kita daro // Kūčias švęsime vieni. Nes nu neatvažiuos sesuo su mažiuku, o vadinasi, neatvažiuos ir tėvai Nežinau Liūdna do nimogu... // Nu žavingas seniukas do niemagu.. Visiems malonu su juo reikalą turėti.

♦ iki nemogu (nemagu, nimogu) ‘iki negalėjimo, virš visko’: mes luztam is jo bajeriu:), nes jis tikrai smagus zmogus, bet tik 5 minutes, ilgiau jau ikyri iki nemagu:). // kas čia pasidare, kad issididino tas puslapis iki nemogu?

♦ per nemogu ‘per prievartą’: jei nepatinka, taigi pasilikit kaip atostogu nama ir isvaziuokit, bet tik nelikit per “nemogu”, noredami kazkam kazka irodyti. // Bet jei dabar reiktu gimdyt, per nemogu stengciausi maitinti ilgai.

Straipsniai / Articles

303

ROBERTAS KUDIRKA

2. SUAUGTINIŲ PRIEVEIKSMIŲ VARTOSENOS PAVYZDŽIAI

2.1. Su priešdėliu da-, do- (rus. до-)

♦ dachera, dachiera; dochera, dochiera ‘labai daug’: Ešmė, kad šiai dienai gamintojų dachera, produkcijos pilnos lentynos, tiesiog nebežinai ką rinktis, nes pasiūla per didelė. // Jei rasau, kad žmogus ieskotu kur pigiausia, nes nete tu sviestuvu doxera, ir tau tas nedaeina i makaulę niekaip.

♦ dachrena, dachriena; dochrena, dochriena ‘labai daug’: Kiti kurie buvo dachrena vegėlių pasigavę, gaudė ant stintos. // Nepigiai kainuos man ne balkis o pusasis kuriu srote sveiku beveik ne buna o naujas kainuoja dohrena // Doxriena, tai čia kiek ha?

♦ dachuja, dohuja ‘labai daug’: Grožio dachuja, o tolko nichuja:D. // pats turiu sena 7 bmw, tai va, nereikia dohuja kist pinigų jei viska darai laiku.

♦ dačiorta, dočiorta ‘labai daug’: Nebūk mažas vaikas – rasiu... tikrai rasiu 30km spinduliu aplink kauną. Kaimo turizmo – daciorta // pasvalieciu gal cia nera daug, bet pasatu pasvaly tai docerta.

♦ dafiga, dofiga ‘labai daug’: Idėjų tai dafiga turiu. // kai žmonės turi dofiga babkių jie pradeda nelabai klausyti sveiko proto, o vadovautis tokiu.. “pas manes viskas turi būti….”

♦ duelnia, dovelnia ‘labai daug’: Jei prates speju max metams ir tai butu daugiau kaip mentorius jauniems aukstiems kuriu zalgiris davelnia turi. // AC3 confige nustatymu dovelnia, jau nepamenu ka ten tiksliai reikia nustatineti.

2.2. Su priešdėliu na- (rus. на-)

♦ nachadu ‘beregint, greitomis’: Statyk dujas, nachadu atsipirks po dešimt tūkstančių kilometrų.

♦ nachaliava ‘nemokamai’: As tai irgi nenoreciau ten vasarot, na, nebent “nachaliava”. // Su palydovine kaip ir viskas butu gerai bet nachaliava nepavyks nieko normalesnio matyt.ten tie keli tukstanciai kanalu tai tik reklaminės šiukšlės.

♦ nachaliavų ‘nemokamai’: bedarbiu, kuriem tiek ir terupi kaip kad nachaliavų paest ir pagert // kazko esi nepatenkintas, moketi baudos nenori, gal tu dievas, tau viskas nachaliavu, vieni turi moketi o tu ne.

♦ nachera, nachiera ‘kuriems galams, kam’: o nachera putleriui astrave ir kaliningrade po atomke reik statyt? // vabscie, nahiera mums ta backa?

304

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėję žodžių junginiai ir suaug tiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

♦ nachrena, nachriena ‘kuriems galams, kam’: nachrena tie atrankos turnyrai, kai I eurolyga nieko verti lavonai papuola? // O tai nachriena jas tada keist?

♦ nachrien, nachren 1. ‘velniop’: bandžiau nul u p t tai su medžio gabaliukais išplyšio viskas nachren // Restrukturizacija daro prisidengdami įstaigos pavadinimo keitimu. Puse atleis naxren. 2. ‘kam?, kokiems velniams’: Ir apskritai, nachrien man jis reikalingas!

♦ nachui 1. ‘velniop’: ciau p kites nachui. geda darot. 2. ‘kam?’: Speju jums nedaugiau nei po aštuonis metus, nachui reikia tokia nesamone rašyt? Manai kažkam įdomu?

♦ načiort, načiorta 1. ‘velniop’: Kitaip reikia čia spręsti problema, o ne istrinant viska načiort. // Visą tą laiką laukiau to momento, kai žuvis arba nutrauks viską načiort arba tiesiog nusimaus nuo kablio be užkartėlės. 2. ‘kokio velnio’: Načiorta tada is vis teleskopa pirkt? // be to, načiorta jis pats kabinasi prie manes?

♦ nafeg, nafega 1. ‘velniop’: As vakar atsidariau beautyvesta ir vel uzdariau puslapi, nafeg sakiau gana 2. ‘kam?’: Audi S6, greitas šeimyninis avantas, tik kai su juo važiuoji vien mieste, tai nafeg toks reikalingas, pastoviai tik greiti viršiji // tik reikia pagalvot, a nafega man moket extra... litu jei galiu paimt ir pigesni.

♦ nafig, nafiga 1. ‘velniop’: Jei Vilnius tikrai neturės komandos A lygoj, tai nafig 2. ‘kam?’: Nafiga rašyt toki pati sakini du kart?

2.3. Su neigiamaisiais priešdėliais ne-, ni- (rus. ну-), nie-

♦ necher, nechera ‘nėra ko; nieko, nė velnio’: vistiek aparatai gaunasi gana brangus ir necher pyzdet // Pas mus masinoj kaip tik tokia sumontuota, tik nehera ji neskaito ikyrus audio cd, visus dvd atmeta.

♦ nehrena ‘visai nieko, nė velnio; visiškai’: Iš duotos nuotraukos nechrena nesimato kas per jungtis. // Ar žino kas kur gali mėtytis šios laidos archyvas? Bandėme žiūrėti per LRT svetainę, bet ten nechrena neveikia.

♦ nechren, niechren ‘nėra ko; kuriems velniams’: Debilas snargliuotas, niechren veikt matosi jog islepintas tevu, mazgote // Niechren kaišiot į kiekvieną skylę, taip ir pasigaunamos visokios zarazos.

♦ nechui, niechui ‘nėra prasmės, nėra ko, nereikia’: Nechui būt tinginiui ir norėt greito efekto manau daug geriau butu nors ir ne taip greit pasitenkint paprasčiausiais maisto papildais // niechui tokiam debilui teises duot,o paskui atiminet reik.

♦ nechuja, niechuja, nichuja ‘nieko, ničnieko; nė velnio; visiškai’: Manau neverta ir kitiems patarimus dalyt, kai pats nechuja apie mašiną neišmanai. //

Straipsniai / Articles

305

ROBERTAS KUDIRKA

Aiškiai parašiau kad ENG, arba LT, rusiškai niehuja nesuprantu. // Aš skambi-nau, bet niehuja nieks nekelia. // ir yra tokia beda. uzsivedi masina pavaziuoji kad ir kelis simtus metru, uzgesini ir kai reikia vest tai nechuja neuzsiveda.

♦ nečiorta, ničіorta ‘ne velnio’: O ash guma vienam valytuvui pasikeičiau, ne-labai ten ji tiko, ir nevalo nečiorta // sportuoju kiekviena diena, ir visokius fat-burnerius geriu ir mitybos planas sudarytas bet niciorta nieko nesigauna.

♦ nefig, nefiga, nifiga ‘ne; nieko, nė velnio’: As manau, kad netekejusioms is viso nefig gimdyti, o merginoms reikia susirasti vyrus // Jei veziesi normalu la-gamina, tai nefiga nepigiau.

♦ nekažkaip ‘nekaip, prastai; sunkiai, kebliai’: tau gyvenime nekažkaip iseis vyra susirast jei tu esi Lenkes degrados gerbeja tiesiog man net graudu pasidare zinot // ooks awesom, CL nekažkaip ir teatrode, gerai kad vienodina pavadinimus.

♦ nekažkas ‘prastai, nekaip; silpnai; nelabai’: su vienu ulanovu eu-rolygoj. Dažnai pritrukdavo zmogaus kuris patemptu kai visa komanda stringa, taspac pries atletiskas komandas. // man tie shevroletai ne kokie tik galios turi nemazai o naudos nekažkas nebent su jais gerai canjonus iveikineti.

♦ nekažką ‘prastai, nekaip, neką; silpnai; nelabai’: Suprantu kad pasportavus pusmeti jau visiem pasidaro aisku kur kas, bet pradžioj nekažka // vienas mačiau minėjo – 1.5kg per mèn max gali gryno raumens priaugti, padalink tą kg su pusė ant viso kūno ir gausi tikrai nekažką.

♦ nevetemu, nivetemu ‘keistai, nesuprantamai; ne vietoje’: man tai fūteris per ryškus, kai kur tarpų trūksta, o ir logo.. kažkur nevetemu nugrūstas // Tada nivetemu dingo elektra, nu galvoju nk tokio, jungiau iš naujo.

♦ nezahui, nizahui ‘ne už nieką, be priežasties’: pasiskolink auto numerius, prisikalk, vaziuok diena, nepazeidinedamas taisykliu.. ir nezahui niekas nestabdys ir netikrins // Mentai gali stabdyti tik tada ir ten kur yra paskelbtas dokumentu tikrinimo reidas ar kazkastai, o siaip nasharam sustabdyt ir nizahui tikrinti jie negali.

♦ nezapadlo, nizapadlo ‘nėra gėda’: kai šikna svyla tai jau pasidarė nezapadlo ir pas mentus lėkti, ne pagal panetkes kažkaip… // man juk nizapadlo ir antram pabut.

♦ nichera, nichiera ‘nieko, nė velnio; visiškai’: Bet isijungus paaiskejo, kad nichera as ten nepamenu, tai pradejau isnaujo. // man toks atsakymas nichiera netinka, gal kas zinot tiksliau?

♦ nichrena, nichrina, nichriena ‘nieko, nė velnio; visiškai’: Tipinė “žinanti, ko nori”, bet nichrena nejaučianti galimybių… // zhiurek tu ja kaip nori, paskutiniu dviejų cilindrų paskirstymo velenėliu kumšteliai nichriena nesitepa, gamyklinė nedadielka.

306

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėj ę žodžių junginiai ir suaug tiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

♦ nichujutki ‘nieko’: Ir toliau sėdit čia ir komentuo j at tai, ko nichujutki nenuraukiat.

♦ nič iorta ‘nieko, nė velnio’: Vadinasi, nič iorta nesusigaudai rimtoje fantastikoje, tik apsimeti tokiu,)

2.4. Su priešdėliais po– (rus. по–), pa–

♦ pachuju, pochuju ‘vis vien, vienodai’: kiek norinčių atsiranda. Ir “pachuju” jiems, kad tu ne viena, ir ne dvidesimt km pėsčiomis nukulniavai, kol ji aptikai. // Pochuju cia daugeliui ant sveikatos jei ka.

♦ pocher ‘vis vien, vienodai’: man visiskai poxer jusu nuomone.

♦ pochren, poch­rien ‘vis vien, vienodai’: Svarbu uosto teritorija, o už tvoros pochren. // kaune tai bent tu apgailėtinų ženklinimų laikosi bent kažkiek... o vilniuje tai poch­rien ar šviesoforai, ar juostos.

♦ pochui ‘vis vien, vienodai’: Jei tau pochui, tai man tuo labiau.

♦ pochujutki ‘vis vien, vienodai’: jei tau patinka, užsidek ir važinėk:) poxujutki ką kiti sako ir galvoja:D

♦ pofig, pofiga ‘vis vien, vienodai’: Kam čia svaigt apie žiemelius, kai jam pofig tas lt krepšinis? // Beda tik ta kad LT daugumai pofiga ir nėra vieningumo.

2.5. Su priešdėliais vо– (rus. в–), vo– (rus. во–)

♦ vabščė, vabščie ‘iš viso, apskritai’: Aš tai vabščė nesupratau. // Paskutinėm minutėm,vabščie pazoras būt buvęs, taip stipriai pirmavo ir gavo ant galo, bet deja, baigėsi kaip baigėsi.

♦ vdreb ezgi 1. ‘į šipulius’: Nu bet nieko baisaus neskaitant kelių nubroz dinimus. Apranga skylėse, salmas vdreb ezgi, moco nudrožtas vienas cilindras kiau rai. 2. ‘visiškai’: sako dujos nesaugu. puikus pavyzdys – masina vdreb ezgi sudė ge, o balionas sveikas, nesprogo, į kita masina perdeti bus galima // viena iš jų priverčiau gerti su manimi ir jis vargsas nusigere vdrebezgi.

♦ vobščim ‘apskritai, bendrai kalbant’: reik ir gudrumu ir tuo pačiu švelniai ir pakankamai energingai dirbt vobščim darbas vos ne kaip su moterim;)

♦ vpizdu ‘velniop, po galais’: jei dar ir neturi nei vieno draugo kuris emigravo vpyzdu nachren ir tavo subinei reikia moket +500 ekstra lietuviškų užh postinga ir dar beliekiek užh muita.

♦ vticharia ‘slapčiomis’: jokios sodybos nebuvo uz 50m, tik ukiniai. negi spejai pasistatyt vticharia?

Straipsniai / Articles

307

ROBERTAS KUDIRKA

Adaptative Features of the Slang Adverbs in the Lithuanian Language: Adverbialized Word-Combination and Compound Adverbs

SUMMARY

There are a number of adverbialized word-combination and compound adverbs in Lithuanian slang and non-normative language. Most of them are assimilated borrowings adapted to the language system. Adaptive adverbialization of borrowed adverbs is determined by certain systemic features which are related to the territorial dialects of the Lithuanian language and the standard language. Adverbialization has several levels: complete, partial and semi-fossilized word-combination. In the slang language, adverbialized word-combination and compound adverbs are usually borrowed from Russian, with only a few borrowed from English. Adverbialization is more spontaneous in non-normative language. Adaptation can be described with the following types: a) unadapted, b) adapted graphically and phonetically, c) adapted graphically, phonetically and morphologically (after receiving an inflectional ending). More commonly, adverbialized word-combination and compound adverbs which are adapted phonetically and morphologically are used. Those which are adapted only phonetically are less commonly in use. A frequently used adverbialized word-combination due to the specifics of use can only consist of phonetically adapted forms. If the form belongs to adverbic phraseological compounds, such compounds are limited by regular rules.

The article analyzes 162 adverbialized word-combination and 43 compound adverbs of Lithuanian slang. Adaptive features are determined by clear regularities: (a) slang lexicon is adapted phonetically and graphically according to the principle of substitution of foreign phonemes as close as possible to its own, (b) adverbs of slang also tend to integrate into the flexic paradigms of the Lithuanian language.

Most of the prepositional constructions or adverbic phraseological compounds are phonetically and graphically adapted borrowings from the Russian language (88; 54.3%). There are few non-Slavic adverbs (9; 5.6%) and only a few borrowings from the English language (4; 2.5%). Expressive and euphonic phraseological compounds are popular in slang (24; 14.8%). Among the adverbialized word-combinations are a lot of vulgarisms: there are mostly borrowings from the Russian language (57; 35.2%); there are few dysphemisms from the Lithuanian language and calques from the Russian language (13; 8.1%).

Combinations of prepositions and particles with nouns are borrowed and adapted from the Russian language (35; 81.4%). Prepositions and particles are transformed by specific adaptation: there are mostly adverbs with prefixes na- (11) and ne-, ni- (10). There are few adverbs with prefixes da-, do- (6), pa-, po- (5) and only a few adverbs with v-, vo- (3).

308

Acta Linguistica Lithuanica LXXXIII

Lietuvių kalbos žargono suprieveiksmėjusių žodžių junginiai ir suaugintiniai prieveiksmiai bei jų adaptacinės ypatybės

Among the compound adverbs are a lot of vulgarisms (21; 48.8%). The major part of compound adverbs can be used as word-combinations.

Įteikta 2020 m. rugsėjo 9 d.

ROBERTAS KUDIRKA

Vilniaus universiteto Kauno fakultetas

Muitinės g. 8, LT-44280 Kaunas, Lietuva

[email protected]

Straipsniai / Articles

309