SLOVNÍK ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A MARKETINGOVÉ TERMINOLOGIE

V roce 1996 vyšlo několik rozsáhlých terminologických slovníků. Jedním z nich je německo-litevský slovník zemědělských podniků, zemědělské vědy a marketingové terminologie A. Poviliūna.¹ Tento překladový dvojjazyčný slovník uvádí nejen termíny, ale také názvy některých mezinárodních organizací. U mnohoznačných slov jsou uvedeny pouze terminologizované významy, nikoli všechny významy. Slovník je zpracován náležitým terminografickým způsobem: obsahuje litevskou a německou předmluvu, seznam lexikografických pramenů, vysvětlivky ke struktuře slovníku a rejstřík litevských termínů. Fakultativní členy víceslovných termínů jsou uvedeny v kulatých závorkách. Zvláštností tohoto slovníku je, že některé litevské termíny jsou navíc v hranatých závorkách vysvětleny poměrně dlouhými definicemi, např.: Buchwert m účetní hodnota [pořizovací nebo reprodukční náklady majetku snížené o každoroční odpisy základního kapitálu, případně jeho tržní hodnota ke dni sestavení rozvahy, je-li nižší než pořizovací nebo reprodukční náklady], Gebrauchswert m užitná hodnota [hodnota majetku podniku používaného k pokračování jeho činnosti, vypočítávaná při změně vlastníka nebo nájemce podniku] atd. V předmluvě autor slovníku děkuje odborníkům německé firmy AFC, kteří pomohli vybrat nejdůležitější termíny z tohoto oboru a zkontrolovali německou část slovníku.

Ve slovníku se užívání synonym nevyhýbá, ale ani se jimi neplýtvá. Neuvádí se v něm ani speciální zkratky, symboly a další prvky odborného jazyka. Přesto je však v tomto slovníku příliš mnoho různých nesprávných litevských termínů. Zvláště nedbalé jsou názvy nástrojů a strojů tvořené příponami označujícími činitele, např.: Dunggreifer m, Dunglader m nakladač hnoje (= nakladač hnoje), Gebläsehächsler m, Schneidgebläse n drtič s pneumatickým podáváním (= podavačem) [stejně jako Häckselgebläse n drtič s pneumatickým podáváním], Maishäcksler m drtič kukuřice

¹ P o v i l i ū n a s A. Žemės ūkio įmonių mokslo ir rinkotyros terminų vokiečių-lietuvių kalbų žodynas. V., Margi raštai. 1996. 410 p.

139

(= drtič), Obstentsteiner m vypeckovávač (= vypeckovávač), Rübenköpfröder m odřezávač natě se sběračem (= sběračem), Selbstfahr-Ladewagen m samojízdný nakládací vůz (= samonakládací vůz), Strohbinder m vazač slámy do balíků (rolek) (= vazač slaměných rolek), Windfege f vějačka-třídička (= třídicí vějačka) a podobně. Přípona -ėjas se nehodí ani do některých názvů, které neoznačují nástroje, např.: Samenverdünner m ředidlo spermatu (= ředidlo); Zuckeraustauschstoffe m pl náhražky cukru (= náhrady); Stäubegerät n, Stäuber m poprašovač (= práškovací prostředek, prostředek k poprašování) a podobně.

Státní komise pro litevský jazyk rozhodla, že normativním termínem je hypoteka, nikoli ipoteca. Recenzovaný slovník (dále jen RŽ) je však ipotek plný, např.: Bodenkredit m, Grundkredit m pozemkový (ipotekový) úvěr; Bodenkreditanstalt f, Bodenkreditbank f, Bodenkreditinstitut n pozemková úvěrová (ipoteková) banka (instituce); Grundpfandrecht n ipoteka; Grundstückskredit m (pozemkový) ipotekový úvěr; Hypothek f ipoteka [zástava nemovitosti]; Hypothekenanstalt f, Hypothekenbank f ipoteková banka; Inhaberhypothek f ipoteka na doručitele, ipoteka držitele; Maximalhypothek f ipoteka zapsaná do katastru s uvedením maximální hodnoty pozemku; Mobiliahypothek f ipoteka na movitý majetek (zástava, zástavní právo); Rentenbrief m obligace ipotekové banky; Verkehrshypothek f běžná ipoteka atd. Uvedená komise pro litevský jazyk také rozhodla, že se má užívat termín techninis direktorius, nikoli technikos direktorius, zatímco v RŽ stojí Betriebsleiter m vedoucí výroby, technický ředitel. V rozhodnutích zmíněné komise (V., 1991) bylo stanoveno, že se spojovník nepíše mezi syntakticky nerovnocennými podstatnými jmény, z nichž jedno (obvykle druhé) má vysvětlující, upřesňující či doplňující význam a funguje jako přívlastek, zatímco v RŽ se píše stiller Gesellschafter tichý společník; Gesundungsfrucht f plodina zlepšující půdu, ozdravná plodina; Verarbeitungsbetrieb m zpracovatelský podnik, spotřebitelský podnik; Verbraucherbetrieb m spotřebitelský podnik.

Ve slovníku najdeme také různé nesprávné termíny s netypickým tvořením, např.: Agrargesetzgebung f zemědělské zákonodárství (= tvorba zákonů); zinsloses Darlehen n bezúročná (= bezúročná) půjčka; alkoholfreie Getränke nealkoholické (= nealkoholické) nápo

140

je; direkter Handel m přímý obchod (= obchod bez prostředníků); Mitbesitzer m spoluvlastník (= podílník na vlastnictví); Miterbe m spoludědic (= podílník na dědictví); Produktion typengleicher Erzeugnisse výroba stejnorodých (= stejnorodých) výrobků; mittelfristige Schuld střednědobý (= střednědobý) dluh; zweischürige Wiese dvousečná louka (= louka se dvěma sečemi) a podobně.

RŽ také často nerespektuje doporučení normativních příruček litevského jazyka, zejména „Slovníku současného litevského jazyka“ (dále jen DLKŽ) a „Rad pro jazykovou praxi“ (dále jen KPP). Například KPP 33 uvádí, že slovo atleisti se nemá užívat ve významu „prodat, vydat, dodávat“, zatímco v RŽ stojí Abgabepreis m prodejní (vydávací) cena; Abgabewert m prodejní (vydávací) hodnota (cena) a podobně. DLKŽ uvádí amžinasis įšalas, zatímco RŽ Dauerfrostboden m věčně zmrzlá půda. DLKŽ uvádí pouze slovo sandelis, zatímco v RŽ stojí Düngerlager n sklad hnojiv (skladiště); Futterlagerraum m sklad krmiv (skladiště); Preis ab Lager cena franko sklad; Reservelager n rezervní sklad atd. KPP uvádí, že slovo prailginti se nemá užívat ve významu „prodloužit“, zatímco v RŽ stojí konsolidierte Schuld konsolidovaný (s prodlouženou splatností, přeměněný na časově neomezený) dluh. DLKŽ uvádí termín akmens anglys, zatímco v RŽ stojí Steinkohle f černé uhlí. DLKŽ (stejně jako většina terminologických slovníků) považuje za normativní termín antpelnis (nikoli viršpelnis), zatímco v RŽ stojí Surplusprofit n nadměrný zisk; Überprofit m nadměrný zisk, mimořádný zisk. DLKŽ uvádí, že se má psát vakuuminis, zatímco v RŽ stojí Vakuumsilo m vakuové silo. DLKŽ doporučuje sloveso susicukruoti, zatímco v RŽ stojí Zuckern n cukernatění, samovolná krystalizace cukru. KPP uvádí, že slovo vieningas se nemá užívat ve významu „stejný, společný, jeden“, zatímco v RŽ stojí Einheitspreis m jednotná (standardní) cena; Einheitssteuer f jednotná daň; Einheitszoll m jednotný tarif, jednotné clo a podobně.

Tu a tam se v RŽ vyskytují také různé nejednotnosti, vady v podobě termínů a nejasné ekvivalenty. Například Erdnuß f arašíd, podzemnice olejná, ale Erdnußkuchen m arašídové výlisky; Extraktionsschrot m šrot, výlisky, Rapsschrot m řepkový šrot, ale Schrot m broky, šrot, Schrotkorn n broky, šrot; Sojaschrot m sojové broky (hrub

141

ní); Mais m kukuřice, ale Stärkemais m škrobová kukuřice; Tiefackern n, Tiefpflügen n hluboká orba, ale Tiefpflugkultur f pěstování rostlin pomocí hluboké orby; grober Sand hrubý (= hrubý) písek, ale Grobsand m hrubý písek; Henturm m věž na seno (= senáž?); Ausbrüten n, Bebrüten n, Brüten n, Erbrüten n líhnutí (= líhnutí?), inkubace atd.

Jazykovědec A. Salys kdysi citoval slova německého jazykovědce W. Haversa, že ideální jazyk neexistuje a ani existovat nemůže. V každém jazyce někdy chybějí vyjadřovací prostředky, jindy je naopak jistá hojnost a nadbytek. To bychom mohli říci i o němčině a litevštině. Při výběru litevských ekvivalentů německých termínů je v některých případech třeba vytřídit existující slova, v jiných vytvářet novotvary nebo užívat výpůjčky. Autor RŽ novotvary téměř neužívá, výpůjčky užívá obezřetně, ale existující slova vybírá špatně. Jeho sítem propadávají jak bezvadné termíny, tak všelijaké slovotvorné smetí, kalky nevhodné pro terminologii. Právě tato slova RŽ škodí nejvíce.

Kazimieras GAIVENIS

142