MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

TERMINOLOGIE NA POČÁTKU III. TISÍCILETÍ

Ve dnech 7.–8. října 2003 se ve Vilniusu konala mezinárodní vědecká konference Terminologie na počátku III. tisíciletí. Jejími organizátory byly Terminologické centrum Ústavu litevského jazyka a Ústav lotyšského jazyka Lotyšské univerzity. Příspěvky byly předneseny v litevštině, angličtině a ruštině. Konferenci zahájila a úvodní slovo pronesla ředitelka Ústavu litevského jazyka Jolanta Zabarskaitė.

Vedoucí Terminologického oddělení Ústavu lotyšského jazyka Valentina Skujina přednesla příspěvek o změnách sémantiky mezinárodních slov v současné terminologii. Uvedla, že významy mezinárodních slov pocházejících z řečtiny a latiny se v různých jazycích často neshodují. Úprava jejich sémantiky je jedním ze způsobů, jak tyto rozdíly odstranit. Přednášející hovořila také o sémantických porušeních u nových výpůjček z angličtiny. Ačkoli se slovo obvykle přejímá v jednom z jeho významů, časem se objevují i další významy převzaté z původního jazyka. Jazyk se ochuzuje, když výpůjčky z určité oblasti pronikají i do jiných oblastí, protože často vytlačují dříve užívaná slova. Výpůjček, jejichž sémantická přesnost byla ve srovnání s originálem narušena, je poměrně mnoho. To podle terminoložky svědčí o nepochopení smyslu přejímání, tj. zkresluje samotnou podstatu přejímání a zároveň podporuje nedorozumění.

Vědec Ústavu litevského jazyka Stasys Keinys ve svém příspěvku Stav, role a problémy terminologie na přelomu tisíciletí nejprve přehledně představil vývoj litevské terminologie. Uvedl, že během 20. století počet termínů výrazně vzrostl a stále více z nich proniká do běžného užívání. Podle přednášejícího se terminologie stále více přibližuje centru systému pojmenovávacího jazyka. Některé terminologické slovníky a téměř všechny terminologické i jiné normy jsou překladové, část nové litevské terminologie je litevštině cizí, nesrozumitelná a nemotivovaná. V příspěvku bylo zdůrazněno, že je nezbytné vytvořit systém jazykového a terminologického vzdělávání odborníků všech oborů, kteří se věnují terminologické práci, a široce diskutovat o státní jazykové a terminologické politice.

Příspěvek o dějinách litevské terminografie přednesl Jonas Klimavičius. Poukázal na současné obtíže a úkoly. Ačkoli od obnovení nezávislosti vyšlo asi 200 terminologických slovníků, tento počet nevystihuje podstatu. Již dlouho nebyly aktualizovány slovníky fyziky, medicíny, polytechniky, geografie, geologie-

166

cké slovníky, chybí zásadní slovník právní terminologie a ne všechny slovníky jsou zpracovány kvalitně. Terminografická práce se v Litvě nepovažuje za vědeckou, zdůraznil J. Klimavičius.

Co mají společného termíny a onyma (vlastní jména), zkoumal lotyšský lingvista Ojāras Bušs. Jedna z terminologických škol popírá, že termíny patří do lexikálního systému, zatímco většina odborníků na onomastiku tvrdí, že onyma nemají lexikální význam. Mnoho termínů a onym podle O. Buše vzniká „zde a nyní“ (jsou výsledkem vědomého pojmenování). Kromě toho většina termínů i onym patří k jazyku jakožto mluvení (parole), nikoli jakožto systému (lingua), a v tomto smyslu tedy nejsou jazykovými prvky. Termíny a onyma sbližuje také jejich sémantická specifičnost (přesně určený denotát, kvazisynonymie), jakož i lexémy, u nichž nepanuje shoda, zda patří k terminologii, nebo onomastice (např. internet či Internet).

Tématem příspěvku Angėlė Kaulakienė byla doba, za kterou se nové termíny ustálí, a princip stability. Termíny, které se ustálí okamžitě, svědčí o správném výběru ekvivalentu cizojazyčného termínu. Stabilita takových termínů je podle přednášející přímo úměrná době jejich ustalování, zatímco stabilita termínů, které se ustálily během několika let, je nepřímo úměrná době jejich ustalování. Doba ustalování těchto termínů se určuje podle synonym nebo variant. Přednášející uvedla tři faktory určující dobu ustalování termínů: lingvistické, interlingvistické a extralingvistické.

Na konferenci se hovořilo také o termínech z jednotlivých oblastí vědy, techniky a jiných sfér společenského života. Příspěvek lotyšských vědců Jurise Borzovse a Ilze Ilziņa pojednával o obtížích při tvorbě termínů informačních a komunikačních technologií (jde o poměrně nedávno sloučené oblasti – informační technologie a telekomunikace). Tyto termíny je třeba vytvářet rychle, jinak se místo nich ustálí nějaké náhražky (někdy dokonce slang nebo anglické termíny přepsané do lotyšské transkripce). Problémy vznikají také proto, že termíny informačních technologií byly tvořeny na základě anglických termínů v této oblasti, zatímco termíny z telekomunikací byly přejaty z ruské terminologie. Potíže nastávají, když se k anglickému termínu vybere lotyšský ekvivalent, ačkoli pojem není jasný a podstata ani užívání termínu nejsou přesně vymezeny. Schválené a poměrně dlouho užívané termíny informačních technologií navíc v telekomunikacích získaly jiný, často dokonce neznámý význam. Autoři uvedli deset nejdůležitějších doporučení pro tvorbu lotyšské terminologie v této oblasti.

167

Lotyšská lingvistka Iveta Pūtėlė hovořila o názvech povolání v lotyštině. Přednášející uvedla tři hlavní problémy, s nimiž se setkáváme při vytváření nových názvů povolání: 1) poměr odvozených slov a výpůjček; 2) sladění názvů povolání s jejich ekvivalenty v jiných jazycích; 3) sladění principů tvorby termínů a nomenklatury. Zdůraznila, že na názvy povolání působí nejen lingvistické, ale i extralingvistické faktory.

Gita Kazlauskaitė přednesla příspěvek o antonymii litevských fonetických termínů. Poznamenala, že antonymní fonetické termíny jsou spojeny vztahy kontradiktorické, kontrární nebo vektorové opozice; některé dvojice antonymních termínů mají také synonyma. Značný počet antonymních fonetických termínů (nebo jen jejich částí) se považuje za antonyma i z hlediska obecného jazyka. Zvláštnější jsou antonymní termíny s předponou ne- (např. lūpinis priebalsis – nelūpinis priebalsis).

O lotyšských a litevských stylistických termínech hovořila Regina Kvašytė. Vyčlenila šest skupin termínů užívaných ve stylistice a pojednala o původu, struktuře a synonymii termínů. Podle přednášející jsou litevské a lotyšské stylistické termíny poměrně dobře uspořádány.

Jurgita Mikelionienė zkoumala synonymii filozofických termínů získaných z korpusu současných litevských textů Centra počítačové lingvistiky VDU. V příspěvku byla představena metoda vyhledávání synonym termínů a synonymních vztahů mezi filozofickými lexémy, založená na analýze konektorů, a byly probrány druhy synonym, jejich původ a slovotvorné prostředky. Bylo však uznáno, že automatická metoda seskupování slov zachytí i mnoho netermínů.

Příspěvek Lorety Alešiūnaitė, Vytautase Gedrimase a Eleny Moly­tė nesl název Kai kurių anatomijos terminų kaita ir pastovumo principas. Hovořilo se o užívání předpon pa- a po-, zájmenných tvarů, příčestí, spojovacích samohlásek a a i, přípony -inis, -ė při tvorbě anatomických termínů, počešťování termínů této oblasti aj. Upozornilo se na nejednotnost užívání a na nedostatečně jasná kritéria výběru některých vyjadřovacích forem (např. kylančioji aorta nebo kylamoji aorta).

Valerijonas Žalkauskas analyzoval některé vědecké a technické termíny označující děj (proces), vlastnost (vadu), fyzikální veličinu nebo výsledek činnosti. Uvedl termíny, které by podle jeho názoru měly být změněny či upřesněny, a navrhl několik neologismů. Znovu se otevřela již dlouholetá diskuse o termínech s příponou -tis, např. baigtis, išeitis, įvestis, keltis apod. Přednášející tvrdil,

168

že se nehodí k označení děje, avšak zazněly i námitky (například argumenty atmintis, sudėtis).

Příspěvek Genovaitė Irmonienė a Albiny Pribušauskaitė se věnoval trendům při tvorbě sportovních termínů a problémům jejich užívání. Hovořilo se o termínech, které se již staly tradičními, i o nových, většinou přejatých, jejichž domácí ekvivalenty se někdy obtížně prosazují.

Gražina Akelaitienė zvažovala, zda je potřebný termín raktažodis užívaný v anotacích. Podle jejího názoru není sémanticky motivovaný a byl mechanicky utvořen podle odpovídajícího anglického slova, takže by se v anotacích neměl užívat. Přednášející kritizovala také synonyma termínu raktažodis: prasminis žodis, reikšminis žodis, protože každé slovo má význam či smysl. Podle G. Akelaitienė by se zde mělo užívat slovní spojení svarbiausios sąvokos. V diskusi zazněl i další vhodný návrh – esminis žodis (zmínil jej ve svém příspěvku i S. Zajankauskas).

Na konferenci byla značná pozornost věnována také dějinám terminologie. Dva příspěvky pojednávaly o litevské botanické terminologii 19. století. Příspěvek Roberta Gedrimase nesl název Sudurtiniai žiedinių augalų pavadinimai J. A. Pabrėžos veikale Taislos Augumynis. Zjistil, že největší část názvů rodů rostlin (odvozenin) v tomto díle, v němž byla poprvé litevsky popsána flóra Žemaitije, tvoří složeniny, ale v současné botanické terminologii se užívá pouze čtvrtina všech složenin. Vedoucí Terminologického centra Litevského jazykového institutu Albina Auksoriūtė pojednala o názvech rostlin vytvořených L. Ivinským a porovnala je v jeho dílech Lenkų-žemaičių kalbų žodynė a Prigimtūmenė. Téměř polovina rostlin má v jednom rukopisu jeden název, v druhém jiný.

O jednoslovných termínech meziválečného litevského občanského práva hovořil Alvydas Umbrasas. Ve svém příspěvku porovnával překlady ruských zákonů do litevštiny, které tehdy v Litvě platily.

Příspěvek Eglė Makariūnienė a Angelė Kaulakienė se zaměřil na termíny a neologismy z přírodních věd ve dvou knihách Stasyse Dabušise (1898–1974), lingvisty a překladatele. Většina novotvarů S. Dabušise se neujala, avšak některé jeho termíny se ve fyzice užívají dodnes (např. atšvaitas, kištukas).

Zástupci technických věd Stasys Žebrauskas a Rimantas Jonas Mukulys zkoumali elektrotechnické termíny užívané profesorem Leonem Kaulakisem (1903–1987). V příspěvku bylo uvedeno, které termíny se užívají i dnes, které se již neužívají nebo se užívají zřídka; podrobněji byly probrány termíny laidumas ir varžumas.

169

Stasys Zajankauskas ve svém příspěvku O naléhavosti úpravy terminologie pojmenoval a rozebral takové současné problémy terminologie, jako jsou doslovný překlad, neopodstatněné polšťování termínů, nerespektování zavedeného terminologického systému, ukvapené schvalování aj. Podle jeho názoru se nejedna práce na úpravě terminologie provádí ve spěchu a věnuje se jí příliš málo pozornosti. Přednášející kritizoval některé slovníkové termíny, zejména termíny v normách. Několik z nich vyvolalo bouřlivou diskusi, například návrh nahradit v normách užívané železniční zařízení (angl. railway applications) výrazy pomocná železniční zařízení nebo železniční pomocné prostředky. Projednáván byl také další ekvivalent – železniční aplikace.

Značnou diskusi vyvolal příspěvek Irmy Zellerové Možnosti a zvláštnosti rozpoznávání termínů v textovém korpusu, v němž se hovořilo o využití počítačových programů pro rozpoznávání termínů. Přednášející seznámila posluchače s nejobecnějším modelem fungování takových programů. Nejprve se sestaví seznam kandidátů na termíny a poté se pomocí různých kritérií postupně zpřesňuje – odstraňuje se balast. Jedno je však jasné: pro zajištění spolehlivosti a kvality údajů se nelze obejít bez člověka – pouze kvalifikovaný odborník může v závěrečné fázi kandidáty na termíny posoudit a potvrdit. Pro litevštinu zatím takové programy nebyly vytvořeny, ale na jejich vývoji se pracuje. Terminologové, kteří odedávna shromažďují údaje ručně, v diskusi nesouhlasili s názorem přednášející, že s příchodem nových technologií se práce v terminologii zásadně mění. Text byl a stále zůstává hlavním zdrojem výzkumu – mění se pouze metodika jeho zpracování. Nejdůležitější přínos nových technologií může spočívat ve zvýšení rychlosti práce, to však bohužel nezaručuje kvalitu.

Estonská vědkyně Maire Raadiková, která plánovala hovořit o terminologické činnosti v Estonsku, se konference nezúčastnila.

Konference o terminologii, která se po třináctileté přestávce konala v Ústavu litevského jazyka, byla živá: dva dny se diskutovalo, navrhovaly se termíny a prostě se vyměňovaly názory. Její výsledky, jak při závěrečném shrnutí uvedl J. Klimavičius, budou ještě dlouho předmětem úvah. Byl vydán sborník tezí konferenčních příspěvků.

Asta MITKEVIČIENĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-2055 E. paštas [email protected]

Alvydas UMBRASAS Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-2055 E. paštas [email protected]

Obdrženo 2003-11-18

170