ZLEGALIZUJEME TERMÍN klíčové slovo?

Definujte význam slov, a zachráníte lidstvo před polovinou jeho omylů

R. Descartes

Během posledního desetiletí se slovní zásoba litevštiny, jako by pominula horečka, značně proměnila. Rychlé změny ve společenském životě, narůstající tok informací a s ním související potřeba pojmenovávat nové skutečnosti nevyhnutelně ovlivňují slovník. Je to zcela přirozený jev. Když se však nové jednotky množí jako houby po dešti, ani vzdělaní lidé už nedokážou rozpoznat, zda jsou litevštině vlastní, nebo jsou cizorodými prvky. A když v odborném jazyce získá tentýž pojem pět či šest názvů, také to není nic dobrého.

Tento článek se zabývá slovy, která se v odborném jazyce začala používat poměrně nedávno. Požadavek přikládat k vědeckým článkům anglické shrnutí (abstract) s uvedenými key words zřejmě podnítil vznik nového pojmu také v litevsky psaných shrnutích. Protože se pravopis v samotné angličtině liší (jak key words, tak keywords), litevština se hned „obohatila“ o dvě jednotky – jedni používají spojení raktiniai žodžiai, druzí složeninu raktažodžiai. Ačkoli nepatří k žádnému jednotlivému vědnímu oboru, lze je považovat za termíny, protože pojmenovávají pojmy jakožto členy určitého systému. Jejich terminologickou hodnotu je však třeba zvážit. Zde narážíme na první překážku: jedním z rozlišovacích znaků termínu je přesně vymezený význam (viz Gaivenis 2002: 13), avšak z užívání není příliš jasné, jak široký pojem označuje raktiniu žodžiu nebo jeho konkurent raktažodžiu. Jak již bylo uvedeno, raktinis žodis (raktažodis) se v zásadě stal náležitostí určitého typu odborného diskurzu – abstraktu. Potřeba nějak pojmenovat slova vyzdvižená do zvláštní pozice vznikla především proto, aby bylo snazší používat databáze informačních systémů. Vžitá tradice uvádět v anotacích článků publikovaných v anglicky vydávaných časopisech key words nás nejprve přiměla podívat se, jak tomuto pojmu rozumějí Angličané. Pravda, ne ve všech výkladových slovnících angličtiny se mezi slovy obsahujícími složku key „klíč“ nachází key word (viz Cambridge Dictionary 1995) – častěji se uvádějí jiné kolokace: key-stone, key-man apod. V některých slovnících se key-word uvádí. Výkladový obrazový oxfordský slovník uvádí tyto významy výrazu key word: „klíč k šifře“; „velmi důležité slovo“; „informační slovo používa-

157

mas informacijos paieškos sistemoje dokumento turiniui nustatyti“ (Kindersley 2001). Pastarosios aiškinamuosiuose žodynuose teikiamos reikšmės, be abejo, netruko atsirasti ir anglų–lietuvių kalbų žodynuose. Viename iš jų tarp sudurtinių daiktavardžių, turinčių dėmenį key, taip pat yra mums rūpimas key-word; jo reikšmės: „šifro ir pan. raktas“; spec. „bazinis / reikšminis žodis“ (Piesarskas 2002). Atkreiptinas dėmesys, kad tai specialios paskirties žodis, – tuo pabrėžiama ne tik jo, kaip termino, specifika, bet ir vartojimo apibrėžtumas. Lietuviškame Aiškinamajame kompiuterijos žodyne taip pat jau randame kalbamąjį žodį – juo remiantis, aiškinamas terminas laisvoji paieška: „dokumentų paieška pagal raktažodžius arba deskriptorius“ (Paulauskas, Jasinēvičius 1995: 137). Taigi, kaip matome, ir vertėjai, ir kompiuterijos specialistai dar pateikia ir kalbamojo termino variantų – rinktis: ar vadinti informaciniu žodžiu, ar reikšminiu, ar baziniu žodžiu, o gal deskriptoriumi? Kuo toliau į mišką, tuo daugiau medžių, o aiškumo jokio.

Jisté je jen jedno: raktažodis nevznikl v jazykovém základu litevštiny – byl vytvořen (přesněji přeložen) podle vzoru jiného jazyka. Takový postup lze nazvat lingvistickou indukcí. Obecně je překlad podle J. Klimavičiuse „širokým a složitým dialingvistickým a interlingvistickým jevem“ (2002: 137). V dnešní době globalizace je bezpochyby nevyhnutelný: nové pojmy se z kultury či vědy jiných národů často přejímají spolu se slovy těchto jazyků, namísto aby byly pojmenovány původními novotvary. Terminolog S. Keinys připomíná hodný následování příklad překladatelů z 18. století: termíny jiných jazyků nepřekládali slepě, nýbrž se snažili využívat slovotvorné možnosti na základě litevštiny (Keinys 2003: 58). Lze se domnívat, že raktažodis vznikl právě vlivem angličtiny. Složenina podobné stavby je možná také v němčině (něm. Schlüsselindustrie, Schlüsselperson; Schlüsselwort¹). V ruštině má slovo ключ stejně jako v uvedených jazycích význam „hlavní“ (viz Lemchenas, Macaitis 2000), a proto sémantická soudržnost spojení ключевое слово nevyvolává pochybnosti.

¹ Mimochodem, Schlüsselwort se, pokud se uvádí – což není ve všech slovnících –, obvykle překládá jako kódové slovo, klíč k šifře, zatímco význam „nejdůležitější, hlavní“ se uvádí pouze jako význam slova Schlüssel (viz Большой словарь 1980).

158

První složka anglického slova key „klíč“ má podle většiny slovníků asi 13 významů: nejprve se uvádí, že označuje určité nástroje; anglické key dále znamená také „způsob, jak něčemu porozumět“, „základ politiky, hlavní zásadu“ a může mít rovněž význam přídavného jména „hlavní, nejdůležitější“. key se tedy sémanticky zcela vhodně pojí s note „základní tón, leitmotiv“, key-stone „klenák“, key-speech² „hlavní projev, řeč udávající tón shromáždění“, key man „člověk zastávající vedoucí funkci“ apod.

Litevské slovo raktas má rovněž různé významy; některé z nich odpovídají významům anglického slova key. Význam přídavného jména „hlavní, nejdůležitější“ však neuvádí žádný slovník, dokonce ani rozsáhlý Lietuvių kalbos žodynas (jinými slovy, tento význam v soustavě významů není). Pravda, stejně jako v anglických slovnících se uvádí přenesený význam „způsob, jak něco pochopit, vysvětlit“ (např. Rado raktą, atskleidžiantį istorijos mįsles), ale své raktažodis rozhodně v tomto významu nepoužíváme, tedy nemá význam ani „kódu“, ani „způsobu, jak něco odemknout“.

Při objasňování cesty, kterou se dané slovo dostalo do litevštiny, je třeba věnovat pozornost účelu jeho užívání. Není náhodou, že key word bylo do anglických slovníků zařazeno poměrně nedávno. Již bylo uvedeno, že v nejnovějších slovnících se vykládá jako „informační slovo používané v systému vyhledávání informací k určení obsahu dokumentu“. Především je třeba uvažovat o litevském ekvivalentu jednotky užívané v tomto významu. Mohli bychom tomu, co bylo popsáno, říkat opěrná slova, nebo snad, jak je vyloženo ve slovníku B. Piesarskase, informační slova (ještě lépe – informativní slova). Samozřejmě je vždy obzvlášť důležité vymezit rozsah pojmu, který termíny označují. Soudě podle příkladů užití raktinio žodžio (nebo raktažodžio) v anotacích vědeckých článků se toto slovo, které si činí nárok na postavení termínu, užívá v litevštině ve velmi neurčitém významu. Pokud bychom jim rozuměli jako hlavním slovům článku, mohli bychom navrhnout i ekvivalent blízký anglickému key word svým tropickým charakterem, který by však vyjadřoval litevský způsob myšlení: klíčová slova (srov. klíčové postuláty a klíčo-

² Může jít také o key-terms. Tento výraz se užívá v názvu knihy, která se nedávno objevila v našich knihovnách (viz Key Terms 2001).

159

ní kameny). Těm, kdo namítají a argumentují, že termín má být nominativní, nikoli však expresivní, by bylo možné nabídnout varianty nejdůležitější termíny nebo podstatná slova / hlavní slova (srov. Zajankauskas 2003: 57). Porovnáme-li anotace, v nichž se uvádějí slova vyčleněná do zvláštní pozice, vidíme, že autoři tohoto výrazu užívají i v jiném významu – snad nejčastěji ve významu nominativního slova, které se v článku zmiňuje, či podobně. Např.: klíčová slova: sexualita, pojetí lásky, dospívající; klíčová slova: vzdělávání, výchova, vyučování, pedagogika; hlavní slova: ekonomická teorie, racionalismus a empirismus, hypotéza, ověření teorie, vědecká metoda; významová slova: výzkum za účasti, sociální inovace, venkovská komunita, sociální vyloučení; „významová slova: kariéra, příprava na kariéru, politika přípravy na kariéru; slova ze seznamu četnosti slov, významová slova odhalující obsah zkoumaného textu (key-words) umožňují zkoumat jazykovými prostředky…; „na začátku je uvedena anotace o rozsahu 300–400 znaků (4–5 řádků a 3–5 významových slov (klíčových slov)³. Samozřejmě je velmi důležité, jaký obsah se vkládá do obalu daného termínu, nicméně jak spojení klíčová slova, tak složenina klíčová slova jsou vytvořeny na základě sémantických zdrojů jiného než litevského jazyka, proto je jejich terminologická hodnota sporná. Jedním z nejdůležitějších jazykových požadavků na termíny je přece správnost (Gaivenis 2002: 36) a klíčové slovo je, jak už bylo zmíněno, slepý kalk (skrytá výpůjčka) vytvořený podle sémantického modelu jiného jazyka. V litevštině existují složeniny odpovídající formálnímu schématu jednotky key word (jméno, kouzelné slovo, křížovka aj.), jejich složky jsou však ve vztahu jiného sémantického typu. Je pravda, že v terminologii je známo, že slova obecné slovní zásoby mohou při přechodu mezi termíny získat zvláštní význam – jejich sémantika se může změnit –, neměli bychom však sémantický systém jednoho jazyka uměle přenášet do jiného jazyka (viz Keinys 2003: 58). Slovotvorné kalky se nejprve objevují v překládané odborné literatuře a překladových terminologických slovnících, později se některé z nich rozšíří a začnou se užívat i v běžné mluvě (viz Kaulakienė 1974: 32). Zdá se, že tak tomu může být i s klíčovým slovem. Přijmeme-li do svého jazyka klíčové slovo (nebo klíčové slovo), jak pak zabráníme vzniku klíčové básně, klíčových pojmů, klíčových rozhodnu-

³ Příklady byly převzaty z textového korpusu Vytautasovy univerzity (viz Tekstynas).

160

nutí, klíčovým kvalifikacím, klíčovým schopnostem, klíčovému vyjádření myšlení, dokonce i klíčovému dni a klíčovým místům. To nejsou spojení vymyšlená autorkou – že se jich za poslední roky už objevila spousta, dokládá textový korpus Vytautasovy univerzity; nejedno už také slýcháme od vážených řečníků vystupujících v televizi či rozhlase. Brzy je nejspíš uslyšíme i od dalších lidí. Je tedy nejvyšší čas udělat pořádek v terminologickém chaosu anotací, aby se nerozšířil do jazyka jako celku.

Kromě zmíněných jednotek uvádějí některé vědecké časopisy v anotacích i další: významové slovo, významové slovo, někdy také hlavní slova. Z nich si snad pozornost zaslouží jen poslední, protože jak termín významová slova, tak významová slova jsou logicky vadné – snad ostatní slova užívaná ve vědeckém jazyce nemají význam (smysl), že se za významová (smysluplná) považuje jen jejich část?

Po zvážení termínů klíčová slova, klíčová slova, významová slova, významová slova, hlavní slova užívaných v pozici anotace ve vědeckých článcích lze dospět k závěru, že pouze hlavní slova jsou sémanticky možná a vystihují podstatu (zdůrazňují významnost a všeobecnost těchto slov). Dáme-li přednost litevským termínům, mohli bychom vybírat ještě z těchto jednotek: opěrná slova, podstatná slova, nejdůležitější slova. Nebo jsou jako termíny přijatelnější a svým účelem, zejména pro metajazyk výpočetní techniky, vhodnější základní slova či informativní slova? Jedno je jisté: tato slova se vzhledem nepodobají klíči (srov. rak tikulis, raktažolė) a text se jimi neodemyká (srov. spojení šifrovací klíč), proto je metaforický termín klíčové slovo nevhodný. Funkce těchto slov je jiná, takže dokud se ještě neustálila, je nejvyšší čas, aby terminologové vybrali nejvhodnější variantu a co nejrychleji ji rozšířili ve vědeckém jazyce.

LITERATŪRA

Большой словарь 1980: Большой немецко-русский словарь / под. ред. О. И. Москальской, Москва.

Cambridge Dictionary 1995: Cambridge International Dictionary of English, Cambridge.

Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius.

Kaulakienė A. 1974: Darbybiniai vertiniai tiksliųjų mokslų terminijoje. – Kalbos kultūra 27, 30–33.

161

Keinys S. 2003: Tautinis terminologijos savitumas. – Žmogus ir žodis: Didaktinė lingvistika 5, 57–63.

Key Terms 2001: Key Terms in Language and Culture /A. Duranti.

Kindersley D. 2001: Oxford Illustrated Dictionary, Oxford.

Klimavičius J. 2002: Kazimieras Gaivenis. Lietuvių terminologija: Teorijos ir tvarkybos metmenys [rec.]. – Terminologija 9, 129–148.

Lemchenas Ch., Macaitis J. 2000: Rusų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius.

Paulauskas K. V., Jasinevičius R. 1995: Aiškinamasis kompiuterijos žodynas, Kaunas.

Piesarskas B. 2002: Didysis anglų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius.

Tekstynas – http://donelaitis.vdu.lt/tekstynas.

Zajankauskas S. 2003: Apie terminų tvarkybos skubą. – Terminologija III tūkstantmečio pradžioje: Tarptautinės mokslinės konferencijos pranešimų tezės, Vilnius, 55–58.

Grazina AKELAITIENĖ

Gauta 2003-11-25

Vilniaus pedagoginis universitetas

T. Ševčenkos g. 31, LT-2009 Vilnius

E. paštas [email protected]

162