Význam a původ psychologických termínů v Mečislovasem Reinim volně přeložené Učebnici psychologie

RITA KATELYTĖ

Institut litevského jazyka

K 125. výročí narození Mečislovase Reina

Dne 5. února 2009 uplynulo 125 let od narození Mečislovase Reinise (1884–1953), jednoho z prvních litevských psychologů. Byl to významný a osvícený člověk – kněz, biskup, arcibiskup, pedagog, profesor, veřejný činitel, politik a politický vězeň. Od roku 1922 vedl M. Reinys na tehdejší Kaunaské univerzitě katedru psychologie Teologicko-filosofické fakulty; vyučoval také obecnou psychologii, srovnávací a pedagogickou psychologii a vedl psychologická cvičení. V té době neexistovala žádná litevská učebnice psychologie, a proto M. Reinys volně přeložil do litevštiny učebnici profesora Georgije Čelpanova¹ učebnici psychologie. V předmluvě uvádí, že „překlad je volný, aby v něm nebylo tolik patrné cizího jazyka. Kromě toho bylo třeba něco změnit a něco přidat“ (Reinys 1921: IV). Ilustrace byly pozměněny, počet obrázků zmenšen a kapitoly rozděleny do paragrafů. M. Reinys si stěžuje, že měl potíže s termíny, a proto „používal termíny z ‚Programu výzkumu osobnosti‘ I. Vabala Gudaitise, z ‚Našeho slovníčku‘ Rygiškių Jonase, z ‚Termínů geometrie a trigonometrie‘ Z. Žemaitise, ze ‚Slovníčku aritmetických a algebraických termínů‘ M. Šikšnise, z ‚Návrhu stručného zoologického terminologického seznamu‘ I. Elisonase a také odjinud“ (Reinys 1921: V). Protože byla učebnice volně přeložena, značnou část textu napsal sám M. Reinys, a proto bude tato učebnice dále v článku označována jako Psychologická učebnice M. Reinise (zkratka pramene – MR).

M. Reinysova Učebnice psychologie je poměrně rozsáhlá (242 s.), sestává ze tří částí a 38 kapitol. První část pojednává o psychologii poznávání a uvádí obecné poznatky o počitcích, druhá o psychologii citů a podává obecné poznatky o citech, třetí o

¹ Georgij Čelpanov (1862–1936) – ruský psycholog, logik a filosof.

198 Rita Katelytė | Mečislovo Reino laisvai versto Psichologijos vadovėlio...

psychologii vůle, volních a mimovolních pohybech. Na začátku učebnice je vytištěna autorova předmluva, která ukazuje význam psychologie a vysvětluje princip sestavení učebnice. Na konci je zařazen stručný slovníček psychologických termínů. Kromě toho jsou u některých litevských termínů v učebnici v závorkách uvedeny ekvivalenty v jednom či několika jazycích (ruštině, němčině, polštině, angličtině, francouzštině a latině).

Cílem tohoto článku je z hlediska významu a původu pojednat o 505 psychologických termínech nalezených v uvedené Učebnici psychologie. První část článku ukazuje poměr terminologických významových okruhů, druhá se zabývá původem termínů. V dalších článcích se plánuje rozbor struktury termínů v učebnici M. Reinise.

1. VÝZNAM TERMÍNŮ

Výběr psychologických termínů byl proveden na základě kontextu zkoumaného materiálu, krátkého slovníčku psychologických termínů uvedeného na konci Psychologické učebnice M. Reinia a Psychologického slovníku (PŽ), vydaného v roce 1993. Termíny jsou uvedeny v podobě, v jaké jsou napsány ve zdroji; vedle nich je uvedena stránka, na níž byl termín použit poprvé.

Na základě učebnice kurzu Obecné psychologie A. Jacikevičiuse, A. Gučase a E. Rimkutė a učebnice psychologie M. Reinysa učebnice psychologie se psychologické termíny rozdělují do těchto významových skupin: obecné psychologické termíny, názvy psychologických oborů, názvy psychologických zákonů a teorií, názvy fyziologických procesů, názvy psychických procesů, názvy emocí a pocitů, názvy poruch psychiky a povahových rysů osobnosti, názvy poznávacích procesů a označení osob.

1.1. Obecné psychologické termíny. Termíny této skupiny, kterých je 40 neboli 7,9% všech termínů, označují obecné psychologické pojmy, výzkumné metody, projevy lidské psychiky aj.: apercepce MR 93, faktor MR 94, čistý prostor MR 149, příčina MR 147, reprodukce MR 72 (tento termín je definován jako „proces, který nám vytváří počitek, ačkoli podráždění již není přítomno <...>“ MR 72), syntéza pojmů MR 141, subjekt MR 141, substance MR 151, spojitý prostor MR 148, činitel MR 141, homogenní prostor MR 148.

K obecným psychologickým termínům patří prostor MR 147, čas MR 147, kauzalita MR 150, číslo MR 147. Podle M. Reinia jsou „pojmy prostoru a času nezbytnými podmínkami představování si věcí a dějů. Takové pojmy nazýváme základními prvky empirického poznání“ MR 149. Termín „číslo má empirický původ, tj. číslo se získává z

Terminologija | 2009 | 16

199

prožitku počitků. <...> Pojem čísla pochází ze zkušenosti s předměty vnímanými smysly, a je tedy zkušenostní povahy“ MR 150. Pojem kauzality M. Reinys vysvětluje jako „jeden ze základních prvků poznání“ MR 151. Podle autora má každý vědní obor pojem kauzality, který potvrzuje přesvědčení, že ve světě vládnou stálé zákony. Stejně jako přírodní zákony existovaly vždy, bude vždy existovat i pojem kauzality MR 150. Termín syntéza MR 131 M. Reinys srovnává s termínem užívaným v chemii, kde lze složitou látku rozložit na jednotlivé složky a provést analýzu látky. Tento termín znamená totéž i v psychologii: „<...> můžeme také v myšlenkových procesech spojovat jednotlivé představy v celek a tak získat celkovou představu, či dokonce pojem“ MR 131.

Byly nalezeny i další obecné psychologické termíny: mravní povaha MR 197, experimentální materiál MR 14, elementární poznávací proces MR 179, empirický původ MR 150, tělesný výraz MR 160, vyprávěcí obraz MR 54, duševní věda MR 89, psychologie MR 1, psychologický experiment MR 14, psychologická věda MR 1, psychologický systém MR 3, psychologický výraz MR 1, psychologická analýza MR 7, psychologická podmínka MR 212, podobnost MR 131, souvislý vztah duševních jevů MR 18.

Je třeba zmínit šest termínů této skupiny souvisejících s duší: duše MR 1, stav duše MR 21, podstata duše MR 2, vlastnost duše MR 2, pohyb duše MR 160, poznávání duševních jevů MR 3. Podle M. Reinia je duševní jev MR 3 „to, čemu říkáme duševní neboli psychické jevy: naše myšlenky, city, rozhodnutí vůle atd. Nazývají se také psychickými jsoucny neboli stavy vědomí“ MR 3. Je třeba zmínit, že M. Reinys v učebnici uvádí také litevský ekvivalent termínu psychologie – nauka o duši MR 1. Podle něj je „termín ‚nauka o duši‘ utvořen podle obvyklého slovotvorného modelu, neboť psychologie neboli nauka o duši je vědou o psychických jevech neboli o životě duše“ MR 1, avšak litevský ekvivalent byl použit pouze jednou; dále se používá pouze termín psychologie.

1.2. Názvy psychologických oborů. Tato podkapitola přináší přehled názvů oborů psychologické vědy, které M. Reinys používá, a srovnává je se současnými termíny. Jedenáct termínů této skupiny tvoří 2,2% všech termínů: experimentální psychologie MR 128, empirická psychologie MR 2, psychologie zvířat MR 10, psychologie citů MR 20, psychologie mas MR 11, srovnávací psychologie MR 10, psychologie poznávání MR 20, racionální psychologie MR 2, psychologie národů MR 10, psychologie dítěte MR 10, psychologie vůle MR 20.

200

Rita Katalytė | Mečislovo Reinio laiškai versto Psichologijos vadovėlio...

Je třeba upozornit na to, že M. Reinys používal termín gyvulių psichologija MR 10, nyní se však používají termíny – gyvūnų psichologija, zoopsichologija (PŽ 1993: 329). M. Reinys tvrdí, že zkoumáním psychologie národa s nízkou úrovní kultury lze zjistit a shromáždit mnoho užitečných informací o masių psichologija MR 11 (nyní – propagandos psichologija (PŽ 1993: 225). Tautų psichologija MR 10 se nyní nazývá tautos psichologija arba etnopsichologija (PŽ 1993: 80).

V překladu M. Reinise Psichologijos vadovėlyje i v Psichologijos žodyne se termíny empirinė psichologija MR 2 a racionalinė psichologija MR 2 používají jako synonyma a pojednává se o nich společně; dnes se však místo termínu racionalinė psichologija používá racionalistinė psichologija.

Podle M. Reinise tvoří palyginamąją psichologiją MR 10 (nyní – lyginamoji psichologija) údaje z psychologie národů, psychologie zvířat a psychologie dítěte MR 11–12.

1.3. Názvy psychologických zákonů a teorií. V této podkapitole je uvedeno 12 termínů z psychologické vědy (2,4% všech termínů), které pojmenovávají zákony a teorie psychologické vědy.

Většinu této skupiny tvoří názvy psychologických teorií (7 termínů): afektų kilimo teorija MR 160, Berkeley’o teorija MR 120, galių teorija MR 16, Helmholtzo teorija MR 52, Heringo teorija MR 55, įgimtoji doros jausmo teorija MR 175, pėdsakų teorija MR 75. O něco méně je názvů psychologických zákonů (5 termínů): Fechnero dėsnis MR 69, psichofizinis Webero-Fechnero dėsnis MR 66, sielos gyvenimo dėsnis MR 10, sielos reiškinių dėsnis MR 3, specifinis energijos dėsnis MR 65. Z příkladů je patrné, že osobní jména se v termínech uvádějí v původním pravopisu s litevskými koncovkami.

Skupinu názvů fyziologických procesů tvoří 73 termínů (14,4% všech termínů). Pojmenovávají životní činnost, funkce, jejich regulační mechanismy a vztahy k proměnlivému prostředí: fiziologija MR 14, fiziologinė būsena MR 164, fiziologinis reiškinys MR 21, fiziologinis vyksmas MR 158, grįžtamasis veiksmas MR 31, raudonavimas MR 21, refleksas MR 34, refleksinis veiksmas MR 31, refleksinis vyksmas MR 185, regėjimo atvaizdas MR 85, regėjimo centras MR 34, sapnas MR 79, snaudulys MR 214 (vedle tohoto termínu se v učebnici používá synonymum driemotuojas MR 214), sotumas MR 39, susi valdymas MR 195, troškulys MR 39.

Ve skupině termínů označujících fyziologické procesy převažují termíny popisující nervový systém. Bylo jich nalezeno 20, např.: centrifugalis dirksnis

Terminologija | 2009 | 16

201

MR 31, centripetalis dirksnis MR 31, dirksnių centras MR 37, dirksnių erzinimo esmė MR 29, dirksnių galų informacija MR 66, dirksnių sistema MR 22, dirksnių sistemos elementas MR 25, įcentrinis dirksnis MR 31, išcentrinis dirksnis MR 31, išvidinis paerzinimas MR 39, išvidinis patyrimas MR 4, judinamasis dirksnis MR 31, juntamasis dirksnis MR 31, klausos dirksnis MR 37, lytėjimo dirksnis MR 58, regėjimo dirksnis MR 65, skonies dirksnis MR 59. V Psichologijos vadovėlyje M. Reinise se ve významu „nerv“ používá termín dirksnis. Varianta tohoto termínu dirgsnė se již používala v dílech J. Šliūpase a v časopise V. Kudirkovy Varpo (Žemlevičiūtė 2008: 146).

Ve skupině fyziologických procesů se nachází mnoho synonymních termínů: judinamieji dirksniai – centripetalis dirksnis MR 31, įcentrinis dirksnis MR 31; juntamieji dirksniai – centrifugalis dirksnis MR 31, išcentrinis dirksnis MR 31. Z uvedených příkladů je patrné, že přednost se dává synonymům litevského původu. Je třeba poznamenat, že dnes se používají termíny judinamieji (motoriniai), juntamieji (sensoriniai) ir vegetaciniai (simpatiniai arba parasimpatiniai) nervai (ME 1993: 66).

M. Reinys rozlišuje čtyři druhy pohybu živých bytostí, k jejichž pojmenování používá 8 termínů. Tři druhy jsou označeny synonymními termíny: automatingi judesiai MR 184 – impulsingi judesiai MR 184; refleksingi judesiai MR 184 – refleksiniai judesiai MR 184, grįžtam…

Je třeba zdůraznit, že dnes se místo termínu valingi judesiai MR 184 nebo noringi judesiai MR 184 používá termín valingieji judesiai (PŽ 1993: 320).

Ve skupině fyziologických procesů lze vyčlenit termíny popisující hmat (8 termínů): erdvė lytėjimo pojūčio atžvilgiu MR 107, lytėjimo pojūčio erdvė MR 107, lytėjimo bei raumenų atvaizdas MR 119, lytėjimo sritis MR 34, raumenų bei lytėjimo potyris MR 121, raumenų ir lytėjimo padarinys MR 120. Synonymicky se používají termíny lytėjimo pojūtis MR 111 a lytėjimo potyris MR 122.

V pramenném materiálu bylo nalezeno 7 termínů označujících jeden z fyziologických procesů – zrak. Některé termíny, které M. Reinys používal, se nyní změnily, např.: dviakis regėjimas MR 115 nebo binokuliarus regėjimas MR 115 se nyní nazývá binokuliarine rega ir abiake rega (PŽ 1993: 44).

Prostorové vztahy mezi předměty vzhledem ke zraku se označují termíny erdvė regėjimo atžvilgiu MR 112, regėjimo pojūčio erdvė MR 107.

Zrakový proces označuje termín regėjimo procesas MR 34.

202

Rita Katelytė | Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio...

K reflexním úkonům lze přiřadit 4 termíny, např.: akt zakašlání MR 184, kýchání MR 31, kašlání MR 32, mrkání MR 32.

Několik termínů označuje jinou činnost částí organismu (vnímání, čich, sluch, činnost mozku): vnímání velikosti předmětů MR 121, vjem lehkého dýchání MR 39, pocit MR 4; představa vůně MR 81, čichová představa MR 85, zakončení čichového nervu MR 59; sluchová představa MR 85; schopnost myšlení MR 18.

Další termíny, které M. Reinys používá, jsou prostor ve vztahu k pohybovému počitku MR 107, představa pohybu MR 85, pocit pohybu MR 111, účelnost reflexních pohybů MR 184.

1.5. Nejpočetnější skupinu termínů tvoří názvy psychických procesů (98 termínů neboli 19,4% všech termínů). Do této skupiny patří termíny označující dynamické psychické jevy, které vznikají působením vnějších a vnitřních podnětů a zanikají, jakmile jejich působení ustane.

Psychické úkony, děje a jevy se označují těmito termíny: proces abstrakce MR 93, abnormální psychický jev MR 14, proces odpoutávání MR 93, vyšší psychická činnost MR 34, vnější volní úkon MR 183, vnitřní volní úkon MR 183, základní psychický děj MR 183, úsudkový děj MR 143, psychický proces MR 5, psychický proces MR 34, psychický jev MR 1, psychický úkon MR 92, psychický děj MR 136, složitý volní úkon MR 190, volní jev MR 15, volní úkon MR 183, volní děj MR 188, jednotlivý volní úkon MR 190.

Asociace se označují těmito termíny: asociace MR 80, asociace představ MR 215, asociace podobnosti představ MR 82, asociace souslednosti MR 81, asociace kontrastu MR 82, asociace podobnosti MR 82, asociace navazujících představ MR 80.

Bylo nalezeno 72 termínů pro další psychické procesy: abstrakce MR 130, přenos asociací MR 83, všeobecnost asociací MR 84, reprodukce MR 72, odpoutávání MR 132, odpoutání MR 130, rozpoznání MR 73, odpovědnost MR 198, představování MR 72, znázorňování MR 1, uchovávání představ MR 74, proplétání představ MR 79, obecné usuzování MR 147, dedukce MR 146, deduktivní úsudek MR 147, metoda extirpace MR 33, vnímání prostoru MR 118, schopnost analýzy zvuků MR 41, indukce MR 146, induktivní usuzování MR 147, introspekce MR 4, ujištění MR 178, schopnost představivosti MR 18, rozvinutá vůle MR 196, úsudek MR 146, sugesce MR 216, záměr MR 192, konvergence MR 113, náklonnost MR

Terminologija | 2009 | 16

203

193, myšlenka MR 1, přání MR 1, pohotovost MR 32, objektivní realita MR 142, základní empirický prvek poznání MR 149, podobnost MR 189, člen podvědomé asociace MR 83, poznání MR 15, prvotní psychický akt MR 35, prvotní prvek vědomí MR 35, tón počitku MR 38, klam počitků MR 143, prožitek MR 12, vzpomínka MR 128, zatvrzelost MR 210, rozum MR 2, usuzování MR 3, psychická schopnost MR 193, psychická skladba MR 94, psychická přítomnost MR 214, psychická existence MR 3, psychický akt poznání MR 185, psychický poznávací obsah MR 184, psychická schopnost MR 212, psychický obraz MR 36, geneze psychických jevů MR 7, dědičnost psychických schopností MR 209, vědomí MR 5, hloubka vědomí MR 80, sebevědomí MR 203, sebe pozorování MR 4, svědomí MR 173, kolísání MR 142, vůle nejdokonalejšího MR 196, prvek vůle MR 188, rozšíření vůle MR 193, svoboda vůle MR 198, okamžik vůle MR 190, oslabení vůle MR 223, rozhodnutí vůle MR 3, rozvoj vůle MR 195, rozhodnutí vůle MR 200, důsledek volního úkonu MR 183.

M. Reinys v učebnici používá termín průběh představ MR 183 a vedle něj uvádí synonymum průběh pocitů MR 183.

Užívá se také několik termínů s nářečním tvarem – místo současné spisovné určité podoby se vyskytuje východní aukštaitská forma se zdůrazňovací částicí -ai (Lietuvių kalbos gramatika 1965: 494), např. atgimintasi vaidinys MR 144 (viz také 1.7, 1.8.1, 1.8.2, 2.3.1).

1.6. Skupina názvů emocí a pocitů zahrnuje 106 termínů (21% všech termínů), např.: emoce MR 158, pocit MR 1, osobní pocit MR 163, reproduktivní pocit MR 162, vyšší pocit MR 158, čistý pocit MR 154, pociťované pocity MR 168, prvotní pocit MR 162, sociální pocit MR 163, společenský pocit MR 163, veřejný pocit MR 163, nižší pocit MR 158.

Je třeba poznamenat, že v klasifikaci M. Reinia znamenal pojem pocity na rozdíl od současného pojetí nižší pocity, zatímco emoce označovaly pocity vyšší: „Pokud za základ klasifikace vezmeme větší či menší složitost představ a pojmů, které se vpletly do pocitů, můžeme pocity rozdělit do dvou velkých skupin: 1) na nižší neboli tělesné pocity a 2) na takzvané vyšší pocity <...> Vyšší pocity se mimo jiné nazývají také emocemi“ MR 158. V současné psychologii se emoce spojují s prožíváním významů jevů a situací v okolním prostředí prostřednictvím bezprostředních podnětů (PŽ 1993: 75), zatímco pocity se vztahují k trvalejšímu prožívání vztahu ke skutečnosti (PŽ 1993: 130).

Autor učebnice používá jako hlavní termín individuální pocit

204

Rita Katelytė | Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio...

a uvádí k němu dva synonyma: individuální cit, osobní cit, srov.: „city, které souvisejí s udržováním života jednotlivce, se nazývají individuální nebo osobní city <...>“ MR 163. „Individuální city jsou takové, které se mohou vyskytovat u osob, jež nežijí společenským životem <...>“ MR 163. Podobně se užívají i synonyma společenský cit, sociální cit, cit společenský: „City, které jsou propleteny s udržováním života jiných osob, se nazývají sociální neboli společenské city“ MR 163. „Společenské city vznikají a rozvíjejí se spolu se společenským životem“ 163. Je třeba poznamenat, že častěji se užívá termín společenské city.

Ve zkoumaném prameni jsou uvedeny tyto druhy individuálních a společenských citů (38 termínů): altruistický cit MR 169, cit oddanosti MR 177, charakteristický mravní cit MR 179, cit vděčnosti MR 177, cit Boží slávy MR 177, cit Boží lásky MR 177, cit oddanosti Boží vůli MR 177, cit mravní povinnosti MR 173, mravní cit MR 173, egoistický cit MR 168, elementární estetický cit MR 179, cit pro estetiku MR 158, estetický cit MR 178, fyzický cit MR 158, cit blaha MR 62, individuální cit MR 163, individuální cit MR 163, intelektuální cit MR 178, cit hrdosti MR 157, cit síly MR 165, cit pomsty MR 164, cit libosti MR 62, cit nelibosti MR 38, cit nespokojenosti MR 164, cit nepohody MR 185, cit uctívání MR 177, cit úcty MR 163, cit povinnosti MR 173, cit spokojenosti MR 165, cit úsilí MR 192, cit uspokojení MR 92, cit zneužívání MR 164, primární estetický cit MR 179, cit hněvu MR 164, cit velikášství MR 157, cit náboženství MR 173, cit příjemnosti MR 165, cit kolísání MR 191.

K fyziologickým citům se řadí těchto 8 termínů: cit strachu MR 9, cit radosti MR 161, cit jásotu MR 181, cit studu MR 21, cit směšnosti MR 181, cit utrpení MR 9, cit sympatie MR 168, cit bolesti MR 153.

Bylo nalezeno 27 termínů označujících prožitky vztahu k okolí, k druhým lidem a k sobě samému: vášeň MR 189, strach MR 159, radost MR 159, jásot MR 159, lítost MR 174, žádostivost MR 189, zděšení MR 159, zuřivost MR 159, směšnost MR 181, utrpení MR 165, trápení MR 152, nepohoda MR 152, nuda MR 128, sklíčenost MR 159, údiv MR 159, začernění MR 191, dotyk MR 58, odpor MR 159, soucit MR 174, uspokojení MR 152, hněv MR

Terminologija | 2009 | 16

205

159, výčitky svědomí MR 174, příjemnost MR 152, vzrušení MR 37, chladnokrevnost MR 210, rodinná náklonnost MR 171, touha MR 189.

Ve skupinách označení dalších emocí a citů byly nalezeny termíny (21 termínů), např.: afekt MR 157, paměť afektů MR 162, astenický afekt MR 159, původ mravního citu MR 174, závaznost mravního citu MR 174, dráždění MR 37, fyziologické základy citů MR 154, vnější dráždění MR 91, vnější podráždění MR 39, citovost MR 210, výraz citu MR 160, reprodukce citů MR 161, paměť citů MR 162, průběh citů MR 183, potlačení citů MR 157, vlastnost citu komičnosti MR 181, potěšení z připomínání MR 161, mechanismus sympatie MR 168, rozvoj sympatie MR 171, stenické afekty MR 159.

1.7. Označení duševních poruch osobnosti a charakterových rysů

Do této skupiny se řadí 51 termínů (10,1% všech termínů), které označují různé duševní poruchy osobnosti (duševní, rozumové a duchovní postižení, jakož i poruchy myšlení, chování a citů), a 18 termínů odrážejících individualitu a osobitost osobnosti, souhrn vrozených či získaných vlastností a charakteristik chování.

K označení poruch vnímání osobnosti se v učebnici užívá 12 termínů, např.: abulie MR 223, altruistický čin MR 169, zkreslení vnímání osobnosti MR 222, hodnocení duchovního „já“ MR 204, obraz fyzického „já“ MR 203, hyperbulie MR 224, iluze MR 143, krajní umíněnost MR 224, mánie MR 223, nechtěný pohyb MR 184, mimovolní pohyb MR 183.

Patologické poruchy vnímání, tedy halucinace, označuje 7 termínů: sluchová halucinace MR 219, halucinace MR 79, představa při halucinaci MR 219, hmatová halucinace MR 219, zraková halucinace MR 219, chuťová halucinace MR 219, čichová halucinace MR 219. Psychologický slovník uvádí názvy druhů halucinací, které se poněkud liší od názvů druhů halucinací užívaných v učebnici M. Reinyse. Ve zmíněném Psychologickém slovníku jsou rozlišovány halucinace zrakové, sluchové, čichové, chuťové, hmatové, střevní a celkového čití. M. Reinys uvádí dva nejčastější druhy halucinací: zraková halucinace a sluchová halucinace.

Byly nalezeny názvy 4 poruch řeči, 3 poruch zraku, 2 poruch psaní a 5 duševních poruch: afázie MR 33, sluchová hluchota MR 220, porucha řeči MR 220, němota MR 220; psychická slepota MR 33, slepota pro písmo MR 221, barvoslepost MR 54; agrafie MR 33, neschopnost psát MR 221; odchylka od normy MR 223,

206

Rita Katelytė | Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio...

vývojová úchylka MR 222, duševní nemoc MR 221, duševní úchylka MR 219, psychóza MR 221.

K pojmenování osobnosti, jejích charakterových rysů a základních typů temperamentu se v M. Reinově učebnici psychologie používá 18 termínů: osobnost MR 176, identita osobnosti MR 206, charakter MR 197, cholerik MR 209, duševní osobnost MR 205, flegmatik MR 209, zpětnovazební charakter MR 138, záměrné učení MR 101, rychlost učení MR 89, logické myšlení MR 221, mechanický charakter MR 97, melancholik MR 209, organický základ temperamentu MR 210, reflexní charakter MR 138, sangvinik MR 209, vlastní „já“ MR 201, „sebe“ uvědomování MR 203, temperament MR 209. Synonymem hlavního termínu „zpětnovazební charakter“ MR 138 je reflexní charakter MR 138.

1.8. Skupina názvů poznávacích procesů zahrnuje 108 termínů (21,3% všech termínů).

1.8.1. Pozornost. V učebnici je pozornost MR 90 definována jako síla, „díky níž si některé dojmy působící na naše vědomí uvědomujeme zcela jasně a zřetelně“ MR 90. Používají se následující termíny označující druhy pozornosti: aktivní pozornost MR 91, aktivní pozornost MR 96, pasivní pozornost MR 91, pasivní pozornost MR 91. Dnes se používají jiné termíny: neúmyslná pozornost, úmyslná pozornost a postvolní pozornost (PŽ 1993: 53–54).

Množství a počet pozornostních představ jsou označovány termíny rozsah pozornosti MR 91, podmínka pozornosti MR 92, úzkost pozornosti MR 91, objem pozornosti MR 91.

Další termíny z oblasti poznávacích procesů: mechanismus aktivní pozornosti MR 96, působení úmyslné pozornosti MR 194.

1.8.2. Paměť. Psychologický slovník rozlišuje čtyři druhy paměti: motorickou, emocionální, obrazovou a slovní (PŽ 1993: 32). Ve zkoumaném prameni bylo nalezeno více termínů označujících druhy paměti: vrozená paměť MR 98, paměť intervalů MR 88, sluchová paměť MR 88, mechanická paměť MR 89, hudební paměť MR 88, rozumová paměť MR 89, paměť rozumu MR 98, uvažující paměť MR 101, paměť zabarvení tónu MR 88, paměť tónů MR 88, dětská paměť MR 98, vzpomínání obrazů MR 100, paměť slov MR 88. Některé druhové termíny mají dále své podřazené druhové termíny. Například sluchovou paměť M. Reinys rozděluje do menších skupin, např.: „Mezi osobami, které mají sluchovou paměť, je třeba rozlišovat jedny, které mají dobrou paměť slov, od druhých, které mají dobrou hudební paměť. Mezi těmito druhými je třeba rozlišovat ty, které mají dobrou paměť tónů, paměť intervalů, paměť zabarvení tónu atd.“ MR 88.

Terminologija | 2009 | 16

207

Pro označení zlepšování a rozvíjení paměti se používají tyto termíny: zlepšování paměti MR 100, technika zlepšování paměti MR 99, procvičování paměti MR 100, rozvoj paměti MR 97.

M. Reinys rozlišuje 4 typy paměti: sluchový typ MR 86, pohybový typ MR 86, smíšený typ MR 85, zrakový typ MR 85.

Dalších 12 termínů souvisejících s pamětí: individuální znaky paměti MR 88, napětí paměti MR 100, přesnost paměti MR 89, typ paměti MR 85, rozsah paměti MR 89, paměť MR 72, délka vzpomínání MR 89, obecný znak paměti MR 88, fyziologický základ paměti MR 74, mnemonika MR 98, kritika mnemoniky MR 99, pomůcka mnemoniky MR 99.

1.8.3. Významná je skupina termínů označujících počitek (31 termínů). Termíny této skupiny označují fyziologické počitky: počit MR 1, pocit hladu MR 61, hlad MR 39, obecný počitek MR 39, pocit zvuku MR 37, sluchový počitek MR 39, průběh sluchového počitku MR 41, pocit života MR 39, čistý počitek MR 36, počitky vnějších smyslů MR 204, pocit pohybu MR 58, pocit směšnosti MR 181, pocit tvrdosti MR 58, sluchový počitek MR 64, pocit znechucení MR 61, čichový počitek MR 35, vnímání času MR 124, hmatový počitek MR 36, hmatový pocit pálení MR 153, pocit únavy MR 62, organický počitek MR 39, pocit MR 71, hmatový počitek dotyku MR 58, srovnávací počitek MR 72, jednoduchý pocit chladu MR 59, pocit odporu MR 58, pocit nadbytku MR 61, pocit odporu MR 61, pocit rovnováhy MR 62, svalový počitek MR 39, počitkový vjem zraku MR 65.

Je třeba zdůraznit, že v termínech podnět chuťových nervů MR 59 a podnět čichových nervů MR 59 je činitel podnětu pojmenován derivátem s příponou -tojas, která označuje osoby: „podněty chuťových nervů jsou tekutá tělesa. Tuhá tělesa změknou, spojí se se slinami a podléhají chemickému rozkladu; následky tohoto rozkladu dráždí chuťový nerv“ MR 59; „částice vonných těles se rozptýlí v nosní sliznici, dráždí zakončení čichových nervů, dráždění postupuje k mozku a následkem takového dráždění je počitek“ MR 59.

1.8.4. V učebnici bylo nalezeno 12 termínů označujících druhy a jevy představivosti, např.: reproduktivní představivost MR 102, mocná představivost MR 106, mechanismus tvořivé představivosti MR 103, výsledek představivosti MR 106, síla představivosti MR 105, tvořivost představivosti MR 105, jev představivosti MR 105.

Vedle hlavního termínu představivost MR 102 se synonymicky používá

208

Rita Katelytė | Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio...

termín fantazie MR 102. K termínu produktivní představivost MR 102 M. Reinys uvádí také synonymum tvořivá představivost MR 102, dále však v učebnici používá pouze termín tvořivá představivost. Ve srovnání se současnou psychologickou terminologií je patrné, že se klasifikace druhů představivosti změnila. M. Reinys rozlišoval reproduktivní a produktivní představivost, zatímco v Psychologickém slovníku se představivost dělí na pasivní a aktivní, které se dále dělí na menší poddruhy.

1.9. Označení osob tvoří skupina 6 termínů (1,2% všech termínů), které pojmenovávají osoby spojené s psychologickou vědou nebo prací: empirik MR 114 (TŽŽ uvádí pouze termín empirik, který označuje zastánce empirismu nebo člověka, který se nezabývá teoriemi), evolucionista MR 175, genetik MR 114, indeterminista MR 199, nativista MR 115, psycholog MR 9.

Ze shromážděných termínů je patrné, že nejvíce je termínů označujících obecné pojmy psychologie (40 termínů neboli 7,9% všech termínů), psychologické obory (11 termínů neboli 2,2% všech termínů), psychologické zákony a teorie (12 termínů, což představuje 2,4% všech termínů), fyziologické procesy (73 termínů neboli 14,4% všech termínů), psychické procesy (98 termínů neboli 19,4% všech termínů), emoce a pocity (106 termínů neboli 21% všech termínů), psychické poruchy osobnosti a charakterové rysy (51 termínů neboli 10,1% všech termínů), poznávací procesy (108 termínů neboli 21,3% všech termínů) a osoby (6 termínů neboli 1,2% všech termínů).

2. PŮVOD TERMÍNŮ

Tato část článku pojednává o původu termínů používaných v Psychologické učebnici M. Reinise. Všechny termíny se podle počtu složek dělí na jednoslovné a víceslovné psychologické termíny. U jednoslovných termínů se zkoumá původ; víceslovné termíny se probírají podle počtu složek, původu a syntaktických vztahů.

Do skupiny jednoslovných termínů patří 138 termínů, které tvoří 27,3% všech termínů. Nejvíce je zde litevských termínů – 100 (72,4% všech jednoslovných termínů). Výrazně méně je mezinárodních termínů – 38 (27,6% všech jednoslovných termínů). Skupinu víceslovných termínů tvoří 281 dvouslovných, 75 trojslovných a 11 víceslovných termínů.

2.1. Jednoslovné litevské termíny.

Je třeba upozornit na to, že M. Reinys při volném překladu učebnice používal převážně litevské termíny a vedle mezinárodních termínů uváděl litevská synonyma,

Terminologija | 2009 | 16

209

např.: reprodukce MR 72 – reprodukce MR 72, subjektas MR 141 – činitel MR 141, iluze MR 143 – smyslový klam MR 143.

Nejvíce bylo nalezeno litevských termínů označujících psychické procesy (45 termínů neboli 32,6% všech termínů této skupiny): představa MR 72, reprodukce MR 72, odpoutání MR 132, rozpoznání MR 73, odpovědnost MR 198, představování MR 72, představa MR 72, zobrazování MR 1, zajímavost MR 92, vztek MR 164, přesvědčení MR 178, rozptýlenost MR 96, uvažování MR 146, sugesce MR 216, záměr MR 192, lehkomyslnost MR 210, sklon MR 193, spánek MR 214, myšlenka MR 1, přání MR 1, vjem MR 32, sklon MR 193, touha MR 189, zkušenost MR 13, přitažlivost MR 188, probuzení MR 191, poznání MR 15, povaha MR 197, prožitek MR 12, vzpomínka MR 128, zatvrzelost MR 210, rozum MR 2, uvažování MR 3, soužití MR 125, vědomí MR 5, souvislost MR 141, sebevědomí MR 203, sebepozorování MR 4, svědomí MR 173, setkání MR 125, kolísání MR 142, tvrzení MR 141, jistota MR 141, dušení MR 39, pláč MR 168.

Menší skupinu tvoří litevská označení emocí a citů (29): vášeň MR 189, strach MR 159, radost MR 159, jásot MR 159, podráždění MR 37, lítost MR 174, žádostivost MR 189, leknutí MR 159, zuřivost MR 159, cit MR 1, citlivost MR 210, komičnost MR 181, utrpení MR 165, trápení MR 152, nepříjemnost MR 152, nuda MR 128, zármutek MR 159, údiv MR 159, vzrušení MR 191, dotek MR 58, odpor MR 159, soucit MR 174, uspokojení MR 152, hněv MR 159, příjemnost MR 152, podráždění MR 37, chladnokrevnost MR 210, touha MR 189, uraženost MR 4.

Stejný počet litevských termínů (po 9) je ve skupině obecných psychologických termínů – čas MR 147, kauzalita MR 150, příčina MR 147, duše MR 1, psychologie MR 1, číslo MR 147, schopnost MR 193, podobnost MR 131, činitel MR 141 – a ve skupině označení fyziologických procesů – kýchání MR 31, kašel MR 32, mrkání MR 32, pocit MR 4, sen MR 79, ospalost MR 214, sytost MR 39, sebeovládání MR 195, žízeň MR 189.

V ostatních skupinkách je jen jeden či dva litevské termíny: mezi počitky – hlad MR 39, počití MR 1, vjem MR 71, mezi duševními poruchami osobnosti a charakterovými rysy – němota MR 220, neschopnost psát MR 221, pozornost – pozornost MR 90, paměť – paměť MR 72, označení představivosti – představivost MR 102.

210

Rita Katelytė | Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio...

2.2. Jednoslovné mezinárodní termíny. Na základě slovníků cizích slov (viz seznam literatury) se jednoslovné mezinárodní termíny rozdělují podle původu. Téměř všechny mezinárodní termíny užívané ve zkoumaném prameni pocházejí z latiny nebo řečtiny.

2.2.1. Termíny latinského původu. V učebnici bylo nalezeno 19 termínů latinského původu. Nejčastěji označují psychické procesy, např.: abstrakce MR 130 (lat. abstractio), asociace MR 80 (lat. associatio), dedukce MR 146 (lat. deductio), indukce MR 146 (lat. inductio), introspekce MR 4 (lat. introspectio), konvergence MR 113 (lat. convergens), objekt MR 205 (lat. objectus).

Mezi mezinárodní termíny označující další významové skupiny patří například: afekt MR 157 (lat. affectus), apercepce MR 93 (lat. ad + lat. perceptio), faktor MR 94 (lat. factor), halucinace MR 79 (lat. hallucinatio), iluze MR 143 (lat. illusio), nativismus MR 114 (lat. naivus), reflex MR 34 (lat. reflexus), sangvinik MR 209 (lat. sanguis), subjekt MR 141 (lat. subjectum), substance MR 151 (lat. substantia), temperament MR 209 (lat. temperamentum).

2.2.2. Termíny řeckého původu. Za zmínku stojí 15 termínů řeckého původu: abulie MR 223 (řec. abulia), afázie MR 33 (řec. aphasia + řec. phasis), agrafie MR 33 (řec. graphō), charakter MR 197 (řec. charaktēr), extáze MR 222 (řec. ekstasis), fantazie MR 102 (řec. phantasia), fyziologie MR 14 (řec. physis + řec. logia), flegmatik MR 209 (řec. phlegmatikos), hyperbulie MR 224 (řec. hyper + řec. bulē), mánie 2 MR 23 (řec. mania), melancholik MR 209 (řec. melancholikos), mnemonika MR 98 (řec. mnēmonikon (technēma)), psychologie (řec. psichē + řec. logos), psychóza MR 221 (řec. psychōsis), syntéza MR 131 (řec. synthesis).

Byl nalezen jeden termín řeckého původu, který se dostal přes latinu: řeckého původu, převzatý přes latinu: cholerik MR 209 (lat. cholericus < řec. cholē).

2.2.3. Termíny francouzského původu. Termínem francouzského původu je reprodukce MR 72 (franc. reproduction). V učebnici byly nalezeny také termíny latinského a řeckého původu, které se přejaly přes francouzštinu.

V analyzovaném prameni se užívá termín latinského původu, převzatý prostřednictvím francouzštiny – emoce MR 158 (franc. émotion < lot. emoveo) – a také termín řeckého původu, převzatý prostřednictvím francouzštiny:hypnóza MR 214 (franc. hypnose < gr. hypnos). Je třeba poznamenat, že v učebnici byla jednou použita podoba hipnoza MR 10, avšak ve slovníčku termínů na jejím konci je uveden pouze termín hypnóza, lze se tedy domnívat, že jde o korektorskou chybu.

Terminologija | 2009 | 16

211

2.3. Složené dvojslovné termíny.

Pokud jde o složené dvojslovné termíny, je třeba říci, že podle původu složek převažují termíny s oběma litevskými složkami (171 termínů neboli 60,8% termínů této skupiny). Termínů s mezinárodními složkami je málo (12 termínů neboli 4,2% termínů této skupiny). Významnou část složených termínů tvoří termíny se smíšenými složkami (98 termínů neboli 35% termínů této skupiny).

2.3.1. Termíny s litevskými složkami.

V této skupině převažují termíny, jejichž závislá složka je vyjádřena genitivem podstatného jména (126 termínů), např.: povinnost svědomí MR 174, reprodukce pocitů MR 161, hmatový nerv MR 58, pocit hněvu MR164, pohyb duše MR 160, vnímání světla MR 64, vzpomínka na obrazy MR 100, rozšíření vůle MR 193, akt vůle MR 183.

Podstatně méně je termínů, jejichž závislá složka je vyjádřena přídavným jménem nebo příčestím (45 termínů). Podle vyjádření závislých složek lze rozlišit tyto skupiny typů:

a) termíny, jejichž závislá složka je vyjádřena určitou nebo neurčitou jakostní přídavným jménem (16): mravní způsob MR 197, mocná představivost MR 106, čisté vnímání MR 36, čistý cit MR 154, čistý prostor MR 149, pozorné učení MR 101, logické myšlení MR 221, nepříjemný pocit MR 128, nechtěný pohyb MR 184, mimovolný pohyb MR 183, chtěný pohyb MR 184, pasivní pozornost MR 91, pasivní pozornost MR 91, nejdokonalejší vůle MR 196, volní pohyb MR 183, nižší cit MR 158;

b) termíny, jejichž závislá složka je vyjádřena vztažným přídavným jménem (17): duchovní osobnost MR 205, binokulární vidění MR 115, zpětný pohyb MR 184, zpětný účinek MR 31, centrální nerv MR 31, vnější dráždění MR 91, vnější podráždění MR 39, vnitřní podráždění MR 39, vnitřní zkušenost MR 4, krajní naléhání MR 224, bezpříčinný strach MR 161, prvotní cit MR 162, rozumová paměť MR 89, rozumová věda MR 89, souvislý prostor MR 148, homogenní prostor MR 148, společenský cit MR 163;

c) termíny, jejichž závislá složka je vyjádřena určitou nebo neurčitou trpným příčestím (12): produktivní představivost MR 102, sluchový typ MR 86, vrozená paměť MR 98, rozvinutá vůle MR 196, pohybový typ MR 86, motorický nerv MR 31, senzorický nerv MR 31, tvořivá představivost MR 102, obnovené vnímání MR 72, následný obraz MR 54, uvažovací schopnost MR 33, uvažující myšlenka MR 101.

212

Rita Katelytė | Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio...

2.3.2. Termíny s mezinárodními komponenty. V této skupině převažují termíny, jejichž rozvíjející komponent je vyjádřen genitivem podstatného jména (10), např.: proces abstrakce MR 93, Helmholtzova teorie MR 52, metoda introspekce MR 8, psychický proces MR 5. Pouze několik termínů má rozvíjející komponenty vyjádřené přídavnými jmény: objektivní metoda MR 8, subjektivní metoda MR 8.

2.3.3. Termíny se smíšenými komponenty. Skupinu termínů se smíšenými komponenty tvoří několik typů termínů. Podle vyjádření komponentů je patrné, že o něco více je termínů, jejichž rozvíjející komponent je vyjádřen přídavným jménem. Tuto skupinu tvoří:

a) termíny s hybridním rozvíjejícím komponentem a hlavním litevským komponentem (39), např.: egoistický pocit MR 168, experimentální materiál MR 14, empirický původ MR 150, estetická tvorba MR 105, estetický pocit MR 178, fyzický pocit MR 158, fyziologický stav MR 164, fyziologický jev MR 21, fyziologický proces MR 158, impulzivní pohyb MR 184, instinktivní pohyb MR 184, intelektuální pocit MR 178, odstředivý nerv MR 31, mechanická paměť MR 89, mechanická věda MR 89, metafyzický pojem MR 148, reflexní pohyb MR 76, reflexní úkon MR 31, reflexní proces MR 185, sociální pocit MR 163;

b) termíny s litevským rozvíjejícím komponentem a mezinárodním hlavním komponentem (7), např.: sluchová halucinace MR 219, zpětný charakter MR 138, krajní realismus MR 63;

c) termíny s hybridním rozvíjejícím komponentem a mezinárodním hlavním komponentem (7): experimentální psychologie MR 128, empirická psychologie MR 2, mechanický charakter MR 97, psychický proces MR 34, psychologická analýza MR 7, racionální psychologie MR 2, reflexní charakter MR 138;

d) termíny s hybridním rozvíjejícím a hybridním hlavním komponentem (2): objektivní realita MR 142, objektivní reálnost MR 142.

O něco méně je termínů, jejichž rozvíjející komponent je vyjádřen genitivem podstatného jména. Tuto skupinu tvoří:

a) termíny s mezinárodním rozvíjejícím a litevským hlavním komponentem (22), např.: paměť afektů MR 162, způsob extirpace MR 33, pocit estetiky MR 158, Fechnerův zákon MR 69, halucinační představa MR 219, úsudek indukce MR 147, paměť intervalů MR 88, směry intuice MR 175, pojem lokalizace MR 34, mimický pohyb MR 160, paměť tónů MR 88, ladění tónů MR 179;

b) termíny s litevským rozvíjejícím komponentem a mezinárodním hlavním

Terminologija | 2009 | 16 2 1 3

složkou (21), např.: soustava nervových drah MR 22, lokalizace schopností MR 34, teorie schopností MR 16, psychologie zvířat MR 10, asociace souběžnosti MR 81, psychologie emocí MR 20, psychologie dítěte MR 10, prvek vůle MR 188, moment vůle MR 190, psychologie vůle MR 20.

2.4. Složené trojslovné termíny.

Téměř polovinu všech složených trojslovných termínů tvoří termíny se všemi složkami českého původu (38), např.: porucha vnímání osobnosti MR 222, obecný znak paměti MR 88, vnější druh podráždění MR 39, pocit lehkého dýchání MR 39, hmatový pocit pálení MR 153, prostý pocit chladu MR 59.

Složených trojslovných termínů se smíšenými složkami je téměř stejně jako termínů se všemi složkami českého původu (37), např.: mechanismus tvořivé představivosti MR 103, specifický zákon energie MR 65, lokalizace psychických schopností MR 32.

Složené trojslovné termíny s mezinárodními složkami nebyly nalezeny.

2.5. Složené víceslovné termíny.

Víceslovné termíny jsou ve zkoumaném prameni poměrně vzácné – bylo nalezeno 11 víceslovných termínů, které tvoří 3,9% všech složených termínů. Většinu složených víceslovných termínů (8) tvoří termíny českého původu: pocit oddanosti Boží vůli MR 177, prostor vzhledem k pocitu pohybu MR 107, prostor vzhledem k hmatovému pocitu MR 107, počátky základního myšlenkového procesu MR 142, hmatová a svalová představa MR 119, svalový a hmatový prožitek MR 121, svalový a hmatový důsledek MR 120, souvislá souvislost duševních jevů MR 18.

Jen málo termínů má smíšené složky (3): teorie vrozeného mravního citu MR 175, základní empirický prvek poznání MR 149, psychofyzikální zákon Weber-Fechnerův MR 66.

ZÁVĚRY

1. Zkoumaná učebnice Psychologie, kterou M. Reinys volně přeložil z ruštiny, je důležitým pramenem jak z hlediska psychologie, tak terminologie. Jde o první litevskou učebnici psychologie, lze tedy tvrdit, že tato učebnice položila základy psychologické vědy i psychologické terminologie.

2. Z hlediska významových skupin je patrné, že terminologii učebnice tvoří převážně termíny označující psychické procesy, emoce a pocity. Malou část terminologie tvoří termíny označující psychologické obory, zákony, teorie a osoby spojené s psychologickou vědou.

3. K označení značného počtu psychologických pojmů používal M. Reinys jeden termín, v některých případech však uvedl dva nebo dokonce tři synonyma.

214 Rita Katelytė | Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio...

4. Lze snadno pozorovat, že ve srovnání se současnou psychologickou terminologií se termíny používané M. Reiniem výrazně proměnily – mnohé termíny se již nepoužívají a změnila se jejich klasifikace.

5. Analýza termínů v učebnici ukázala, že překladatel používal převážně litevské termíny. Jednoslovné i víceslovné litevské termíny tvoří více než polovinu, zatímco mezinárodní terminologie představuje pouhou desetinu všech probíraných termínů. Téměř všechny mezinárodní psychologické termíny pocházejí z latiny nebo řečtiny, vedle mezinárodních termínů se však poměrně často uvádějí také litevská synonyma.

6. Víceslovnou terminologii učebnice tvoří převážně dvouslovné termíny. Většinu dvouslovných víceslovných termínů tvoří termíny s oběma litevskými složkami a termíny se smíšenými složkami. Z vyjádření složek víceslovných dvouslovných termínů vyplývá, že vedlejší složky termínů jsou nejčastěji vyjádřeny genitivem podstatného jména. Tříslovné a delší víceslovné termíny tvoří jen nepatrnou část víceslovné terminologie.

PRAMEN

MR – Reinius M. Psichologijos vadovėlis. Vilnius, 1921.

LITERATŪRA

Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (elektroninis leidimas), 6-as leid. Vilnius, 2006.

Interleksis. Kompiuterinis tarptautinių žodžių žodynas (elektroninis leidimas). Ats. red. A. Kinderys, Vilnius, 2002.

Jacekevičius A., Gučas A., Rimkutė E. Bendroji psichologija. Vilnius, 1986.

Lietuvių kalbos gramatika, I. Vyr. redaktorius K. Ulvydas, Vilnius, 1965.

Lietuvių kalbos žodynas (I–XX. 1941–2002). Vilnius, 2005. Interneto prieiga: <http://www.lkz.lt>.

ME 1993: Medicinos enciklopedija, II. Vilnius.

PŽ 1993: Psichologijos žodynas. Spec. red. Augis R., Kočiūnas R., Vilnius.

Vaitkevičiūtė V. Tarptautinių žodžių žodynas (elektroninis leidimas). Vilnius, 2003.

Zemlevičiūtė P. 2008: Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai. – Terminologija 15, 142–153.

MEANING AND ORIGIN OF TERMS OF PSYCHOLOGY IN MEČISLOVAS REINYS’

FREELY TRANSLATED “PSICHOLOGIJOS VADOVĖLIS”

This article deals with terminology in the textbook of psychology by one of the first Lithuanian psychologists Mečislovas Reinys. At the beginning of the 20^th century there was still no textbook of psychology in Lithuanian. Reinys made a free translation of Georgij Chelpanov’s textbook Учебник психологии (для гимназий и самообразования) (Psychology textbook (for gymnasiums and self-education)). Quite a lot of text was Reinys’ own. 505 terms from Psichologijos vadovėlis (Psychology textbook) published in 1921 were analyzed in respect of origin and meaning.

Terminologija | 2009 | 16

215

The terms analyzed allow the conclusion that Reinys mainly used Lithuanian terms. Purely Lithuanian one-word and complex terms make up more than half of the terms analyzed. International terms make up only ten percent of all the terms researched. Almost all international one-word terms came from Latin and Greek.

The majority of terms name emotions and feelings, psychical and physiological processes, processes of cognition. There are several terms naming mental disorders, character types, branches, laws and theories of psychology.

The majority of complex terms are two-word terms. Three-word and longer terms are very rare.

The comparison of terminology used by Reinys and the present terminology of psychology shows that quite a lot of terms fell out of use, their classification changed and new terms emerged.

Gauta 2009-12-07

Rita Katelytė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas: [email protected]

216 Rita Katelytė | Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio...