Polysemní a homonymní lidové stavební termíny

ROBERTAS STUNŽINAS

Institut litevského jazyka

Jedním z hlavních cílů a požadavků terminologie je jednoznačnost termínů. V dokonale uspořádané terminologii by měl mít každý pojem svůj vlastní termín a každý termín by měl označovat pouze jeden pojem (Keinys 1980: 30). V terminologii mnoha oborů se však vyskytují případy, kdy se jedním termínem označují různé pojmy. Tento nesoulad mezi pojmy a termíny, který vede k polysémii a homonymii termínů, je typický pro méně uspořádané terminologie vědních oborů.

Polysémie a homonymie termínů jsou zvláště typické pro lidovou stavební terminologii, která se vyznačuje malou přesností významů a metaforičností. Tento článek podává přehled polysemní Litevský slovník (sv. I–XX) a Atlas litevského jazyka (sv. I) (seznam pramenů viz na konci článku) lidové stavební terminologie. Analyzované prameny – Atlas litevského jazyka a Litevský slovník – patří k největším pramenům lidových termínů. Atlas litevského jazyka je „nejvýznamnější dílo areální lingvistiky, které ukazuje variabilitu a rozšíření několika tisíc jazykových jevů litevštiny – slov, pojmenování a termínů užívaných v každodenním životě na venkově“ (LKE 1999: 369). Litevský slovník je „nejvýznamnější dílo litevské lexikografie a litevské filologie 20. století <...>, které zahrnuje lexikum litevského jazyka od prvních písemných pramenů až po současný mluvený i psaný jazyk“ (LKE 1999: 374–376). Při shromažďování materiálu bylo prostudováno všech dvacet svazků Litevského slovníku. Pro usnadnění jsou příklady v článku uváděny podle údajů elektronické verze Litevského slovníku.

Cílem článku je zjistit, co je charakteristické pro polysemní a homonymní lidovou stavební terminologii, a také objasnit, jaké společné a odlišné rysy mají určité skupiny polysemních a homonymních termínů. Celkem je pojednáno o více než 350 řadách polysemních a homonymních termínů, které zahrnují 789 různých termínů.

V teorii lexikologie je polysémie víceznačností slova (nebo některého jiného

68

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

reikšminio kalbos vieneto) dviejų ar daugiau susijusių reikšmių turėjimas (LKE 1999: 460). Homonimija – reiškinys, kai tą pačią raišką turintys žodžiai turi visiškai skirtingas reikšmes (Jakaitienė 2009: 101). Terminologijos teorijoje daugiareikšmiškumas ir homonimija traktuojami nevienodai.

Podle S. Griniova se po určitou dobu označování několika pojmů toutéž lexikální jednotkou považovalo za polysémii (Гринев 1990: 99). Později se podle tohoto terminologa hovořilo pouze o homonymii termínů. Zastával se názor, že totožné lexikální jednotky označující několik pojmů je třeba považovat za homonyma – vědecké pojmy mají jasné a přesně stanovené hranice a významy termínů, které tyto pojmy odrážejí, by proto měly být rovněž přesně vymezeny a odlišeny (Гринев 1990: 100). Ve skutečnosti lze v terminologii hovořit jak o homonymii termínů, tak o jejich polysémii. V obou případech označuje táž lexikální jednotka několik pojmů, avšak v případě homonymie nejsou vztahy mezi pojmy zřetelně postižitelné, nebo zcela chybějí (Гринев 1990: 101).

Tento článek vychází z obvyklého přístupu lexikální sémantiky a terminologie a za polysemní považuje termíny, jejichž významy jsou vzájemně propojeny. Podle N. Golovina může polysémie v terminologii vznikat z obecných jazykových slov a dochází k ní při změně nebo rozvíjení základního významu (Головин 1987: 48). Podle tohoto terminologa mohou polysemní termíny vznikat přenesením názvu na základě určitých asociačních vztahů mezi pojmy (Головин 1987: 51).

Za homonymní se považují termíny s náhodnou shodou zvukové podoby¹. Významy homonym musí být natolik vzdálené, aby je nebylo možné chápat jako související významy téhož prvku (LKE 1999: 248). V článku jsou za homonymní termíny považována především slova s různými významy, která se náhodně foneticky podobají a obvykle jsou uvedena v samostatných slovníkových heslech.

VÍCEVÝZNAMOVÉ TERMÍNY

Ve zkoumaném materiálu tvoří naprostou většinu víceznačné termíny. 769 víceznačných termínů představuje 97,5% všech analyzovaných termínů. Jde o termíny blízkého významu uváděné v týchž článcích. Nejprve je třeba zmínit víceznačné termíny označující blízké pojmy. Mají stejné významové jádro, liší se však různými aspekty významové

¹ Podle V. Urbutise rozlišení významů homonym obecně není diferenciačním příznakem – všechny oboustranné prvky se liší významem (LKE, 1999: 101).

Terminologija | 2009 | 16 69

periferie. Z hlediska složení lexikálního významu jde o termíny, které mají společné základní sémy², ale odlišují se určitými vedlejšími sémy. Tato skupina zahrnuje 311 termínů (40,4% všech víceznačných termínů). Podle označovaných věcí jde o termíny označující stavby (29 termínů), části staveb, místnosti a přístavby (109), konstrukce (67), ploty a ohrady (68), vnitřní zařízení a vybavení staveb (25), stavební nástroje a pomůcky (9) a řemeslníky (4). Podle nejobecnějších a nejdůležitějších³ rozlišovacích sém⁴ lze tyto víceznačné termíny rozdělit do menších skupin.

Stavby označující víceznačné termíny mají nejčastěji rozlišovací sémy účelu (8 řádků), např.: namas „obytný dům“ LKA I 34, LKŽₑ –⁵ „samostatně stojící malá stavba s pecí na léto“ LKŽₑ; kaniūklė „stáj pro koně“ LKŽₑ – „chlév pro prasata“ LKŽₑ.

Značná část víceznačných termínů je navzájem spojena synonymickými vztahy. Například termíny šieninė LKA I 57, daržinė LKA I 56, klaimas LKA I 57, klojimas LKA I 57, kluonas LKA I 57, skūnia LKA I 57 mají významy „stavba pro skladování sena“ a „stavba pro skladování obilí“: daržinė „stavba pro skladování sena“ LKA I 56 – „stavba, do níž se obilí pouze skládá“ LKA I 53, LKŽₑ; klaimas „stavba pro skladování sena“ LKA I 57 – „stavba, v níž se obilí skládá a suší“ LKA I 53; klojimas „stavba pro skladování sena“ LKA I 57 – „stavba, v níž se obilí skládá a suší“ LKA I 53; kluonas „velká stavba pro skladování obilí“ LKA I 53, LKŽₑ – „stavba pro skladování sena“ LKA I 57 – „stavba, v níž se obilí skládá a suší“ LKA I 53; skūnia „stodola, kluonas“ LKŽₑ – (skūnė)⁶ „stavba pro skladování sena“ LKA I 57 – „stavba pro skladování obilí s jednou mlatovou podlahou“ LKA I 53 – (skūnė) „stavba, do níž se obilí pouze skládá“ LKA I 53 (skūnė) – „kolna na vozy“ LKŽₑ; šieninė „stavba pro skladování sena“ LKA I 57, LKŽₑ – „stodola“ LKŽₑ.

² V článku se užívá nejběžnější termín – séma. Sémantické prvky se nazývají také sémantické příznaky, sémantické distinktivní příznaky, nevomy, sémantické multiplikátory či významové příznaky (viz Gudavičius 2007: 25).

³ Analyzované termíny mají více než jeden rozlišovací příznak. V každém případě však lze určit nejdůležitější rozlišovací příznak (nebo jejich skupinu).

⁴ V lexikální sémantice se hovoří o vztahu totožné sémy, tedy o případu, kdy je několik významů spojeno jednou či více sémantickými složkami (viz Jakaitienė 2010: 96). Článek pojednává o opačném jevu a užívá antonymní termín rozlišovací séma.

⁵ Za pomlčkou jsou uvedeny významy víceznačných termínů.

⁶ V závorkách jsou uvedeny variantní termíny (podrobněji o variantních lidových stavebních termínech viz Stunžinas 2008: 111–131).

70

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

Několik vícevýznamových termínů má rozlišovací sémy kvality (3 řádky), např.: abarės „stáje“ LKA I 50 – „velké kravské stáje“ LKA I 50; riūmas „velký, krásný, honosný obytný dům“ LKA I 34 – „usedlost“ LKŽₑ; svirnas „budova pro ukládání obilí“ LKA I 47, LKŽₑ – „větší sýpka“ LKŽₑ – „velká panská budova určená k uskladnění obilí“ LKA I 47.

Jeden řádek tvoří termíny s rozlišovacími sémy příslušnosti, např.: trisienis „stodola u chléva určená k ukládání sena“ LKA I 57 – „malá stodola u konce stodoly určená k ukládání sena“ LKA I 57.

Vícevýznamové termíny označující části budov, místnosti a přístavby mají nejčastěji rozlišovací sémy příslušnosti (23 řádků), např.: horní podlaží „místo na stropě, půda“ LKŽₑ – „místo na stropě sýpky, půda“ LKA I 49; konec „část obytného domu, jedna polovina“ LKŽₑ – „místo ve stodole, kde se ukládá obilí, nampusė, priešlas“ LKŽₑ – „střední část budovy pro ukládání obilí nebo sena“ LKA I 55 – „místo k ukládání obilí nebo sena na konci určité budovy, jejíž dveře jsou z boku a podlaha vede podélně“ LKA I 55; komora „místnost ve venkovském domě či sýpce pro ukládání různých produktů a věcí, kredenc, sklad“ LKŽₑ – „první místnost lázeňské budovy“ LKA I 58; topeniště „část sušárny nebo lázně, kde se topí v peci za účelem sušení lnu či obilí před mlácením“ LKŽₑ – „místnost k sušení obilí“ LKA I 64; lázeň „místnost, kde se suší a třou lněné stonky“ LKŽₑ – „sušárna ve stodole k sušení lnu či obilí před třením nebo mlácením, duba, pakura“ LKA I 64, LKŽₑ; nižší přístavek „nižší přístavek budovy pro ukládání obilí“ LKA I 54, LKŽₑ – „přístavek ke stodole k nasypávání plev, peludė“ LKŽₑ; horní část „místo na stropě, půda, horní podlaží“ LKŽₑ – „místo na stropě sýpky, půda“ LKA I 49; půda „místnost nad stropem stodoly“ LKŽₑ – „místnost nad stropem sýpky“ LKŽₑ – „místnost nad stropem přední části sýpky“ LKŽₑ – „místnost nad stropem sýpky na obilí“ LKŽₑ – „místnost nad stropem obytného domu, horní podlaží“ LKŽₑ – „místnost nad stropem předsíně“ LKŽₑ.

V této skupince se nejčastěji vyskytují vícevýznamové termíny označující přístavby různých budov nebo jejich první místnosti, přesněji řečeno termíny s významy „předsíň“ a „první místnost lázeňské budovy“, např.: malý přístavek „předsíň“ LKA I 39, LKŽₑ – „první místnost lázeňské budovy“ LKA I 58; gonkas (gonkos) „vchod, přístavek obytného domu postavený u venkovních dveří“ LKA I 39 – (gonkos) „přístavek u sýpky“ LKA I 48; gonkelis „otevřený přístavek bez oken“ LKA I 39 – „přístavek u sýpky“ LKA I 48; kalidorius „první místnost lázeňské budovy“ LKA I 58 – „předsíň“ LKA I 39; nameliokas „první místnost lázeňské budovy“ LKA I 58 – „předsíň“

Terminologija | 2009 | 16

71

LKA I 39; domek „předsíň“ LKA I 39, LKŽₑ – „první místnost v lázeňské budově“ LKA I 58; přístřešek u vchodu „přístavba obytného domu u vchodových dveří“ LKA I 39, LKŽₑ – „část sušárny“ LKŽₑ – „první místnost v lázeňské budově“ LKA I 58 – „přístavek“ LKA I 48 – „předsíň“ LKA I 38, LKŽₑ; malá předsíň „předsíň“ LKA I 38 – „první místnost v lázeňské budově“ LKA I 58; vchodová část „část stodoly u dveří“ LKŽₑ – „přístavek, přístavba“ LKŽₑ; přístřešek „přístavek“ LKA I 39, LKŽₑ – „přístavek“ LKA I 48; předsíň „část obytného domu u vchodových dveří“ LKŽₑ – „vchodová část sušárny, předsíň“ LKŽₑ – „první místnost v lázeňské budově“ LKA I 58, LKŽₑ; přístěnek „první místnost v lázeňské budově“ LKA I 58, LKŽₑ – „přístavek“ LKA I 40 – „předsíň“ LKA I 38, LKŽₑ; předsíň „předsíň“ LKA I 39 – „první místnost v lázeňské budově“ LKA I 58; přístěnek „předsíň“ LKA I 39, LKŽₑ – „první místnost v lázeňské budově“ LKA I 58, LKŽₑ; veranda „přístavek“ LKA I 40 – „přístavek“ LKA I 48.

Značná část termínů má rozlišovací sémata účelu (17 řádků), např.: grinčia „horší konec stavení“ LKŽₑ – „konec obytného domu, kam se sypou brambory“ LKA I 34; komora „místnost ve vesnickém stavení nebo sýpce, kde se ukládají různé potraviny a věci, kredenc, sklad“ LKŽₑ – „pokoj pro hosty ve vesnickém stavení“ LKŽₑ – „pokoj“ LKŽₑ – „ložnice (obvykle u sýpky)“ LKŽₑ; katukas „místo pro skladování plev“ LKA I 54 – „ohrada, sklad ve chlévě na krmivo nebo postroje“ LKŽₑ; síň „obývací pokoj, světnice“ LKŽₑ – „komora, skladiště u přední síně“ LKŽₑ; pažastinė „místnost na plevy“ LKŽₑ – „kůlna“ LKŽₑ; pirkaitė „pokoj pro hosty, světnice“ LKŽₑ – „místnost na druhém konci obytného domu k uchovávání potravin a brambor“ LKŽₑ; pirtikė „předsíň“ LKŽₑ – „místnost k ukládání různých potravin a věcí, komora, zadní komora, místnost na mletí“ LKŽₑ; přední pokoj „dobře vybavený, okrasný pokoj v selském domě“ LKŽₑ – „zadní komora, komůrka v selském domě“ LKŽₑ; šiopa „kůlna, přístřešek“ LKŽₑ – „kůlna pro mlátičku, strojovna, přístřešek pro stroje“ LKŽₑ; šopa „střecha, přístřešek“ LKŽₑ – „přístřešek na slámu, seno, len, stodola“ LKŽₑ; přístavba „konec stodoly, boční část“ LKA I 55, LKŽₑ – „místnost na plevy“ LKŽₑ; vazaunė „místnost k ukládání vozů, saní, zemědělského nářadí, postrojů apod., vozovna“ LKŽₑ – „místnost na uskladnění sena, stodola“ LKŽₑ.

V této skupině je nejvíce mnohoznačných termínů s významy „místo pro skladování obilí“ a „místo pro skladování sena“, např.: jaugalis „konec sušárny, konec stodoly, kam se ukládá obilí, přední část“ LKŽₑ – „část budovy, kam se ukládá obilí nebo seno“ LKA I 55; pakrava „místo ve stodole nad trámy

72

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

nakládat obilí“ LKŽ_e – „místo, prostor k ukládání sena, slámy“ LKŽ_e; sloup „obilní komora“ LKŽ_e – „seník“ LKŽ_e; sušárna „plevník“ LKŽ_e – „místo k ukládání obilí nebo sena“ LKA I 55, LKŽ_e – „místo ve stodole, kam se ukládá sláma, seno“ LKŽ_e; zadní komora „sušárna“ LKŽ_e – „místo ve stodole, kam se ukládá obilí, sláma, seno“ LKŽ_e.

Několik mnohoznačných termínů má rozlišovací sémy konstrukčních vlastností (3 řádky), např.: domek „pomůcka“ LKA I 39, LKŽ_e – „jednoduchá předsíň obložená prkny“ LKA I 39; pavlač „vstupní veranda, předsíň obytného domu, stavěná u venkovních dveří“ LKA I 39 – „jednoduchá předsíň bez oken“ LKA I 39; veranda „vstupní veranda, předsíň obytného domu, stavěná u venkovních dveří“ LKA I 39 – „otevřená předsíň bez oken“ LKA I 40 – „předsíň se zasklenými stěnami“ LKA I 39 – „zdobnější předsíň“ LKA I 40 – „uzavřená předsíň s okny“ LKA I 39.

Jiné termíny mají jiné rozlišovací sémy. Termíny pokojík „lepší pokoj, obývací pokoj“ LKŽ_e – „menší pokoj“ LKŽ_e mají rozlišovací sémy kvality. Termíny nampusė a prėslas, které mají významy „místo k uskladnění obilí a sena“ a „místo naplněné obilím a senem“, mají rozlišovací sémy naplněnosti, např.: nampusė „seník naplněný obilím nebo senem“ LKA I 55 – „konec stodoly či sýpky k ukládání obilí, sena aj.“ LKŽ_e; prėslas „seník naplněný obilím či senem“ LKŽ_e – „místo k ukládání obilí nebo sena“ LKA I 55.

Největší podíl termínů označujících konstrukce budov má rozlišovací sémy příslušnosti (14 řádků), např.: aslė „hliněná (udusaná) podlaha obytného domu“ LKA I 36 – „místo v sýpce, kde se mlátí obilí“ LKA I 53; grendymas „hliněná podlaha“ LKA I 37 – „místo v sýpce, kde se mlátí obilí“ LKA I 53; kluonas „hliněná podlaha“ LKA I 37 – „hliněná podlaha stodoly“ LKŽ_e; laitas „hliněná podlaha“ LKA I 37, LKŽ_e – „místo v sýpce, kde se mlátí obilí“ LKA I 53; lubavonia „strop obytného domu“ LKA I 36 – „strop sýpky“ LKA I 48; padas „hliněná podlaha“ LKA I 37 – „místo v sýpce, kde se mlátí obilí“ LKA I 53, LKŽ_e; pamastas „podlaha“ LKA I 38, LKŽ_e – „místo v sýpce, kde se mlátí obilí“ LKA I 54; plonas „hliněná podlaha“ LKA I 37 – „místo v sýpce, kde se mlátí obilí“ LKA I 54; šlengė „zárubeň dveří“ LKŽ_e – „zárubeň okna“ LKŽ_e; užlelės „strop sýpky“ LKA I 48 – „strop nad předsíní sýpky“ LKA I 48; užlos „strop předsíně obytného domu“ LKA I 36, LKŽ_e – „strop nad předsíní sýpky“ LKA I 48 – „strop chalupy“ LKŽ_e – „strop sýpky“ LKA I 48; verėja „sloupek dveří stodoly“ LKŽ_e – „boční sloupek ohrady na seno“ LKŽ_e; viškos „strop stodoly“ LKŽ_e – „strop předsíně“

Terminologija | 2009 | 16

73

LKŽ_e; asla „mlatová podlaha“ LKA I 37 – „místo v budově určené ke skladování obilí, kde se obilí mlátí“ LKA I 54.

Skupina termínů má rozlišovací sémata účelu (9 řádků), např.: driblentė „prkno přibíjené na konci slaměné střechy, aby vítr nerozfoukával slámu, větrná lišta“ LKŽ_e – „prkno přibíjené ke stěně domu podél základu, podél okna nebo u spodní části štítu, aby odtékala voda, okapová lišta“ LKŽ_e; juosta „dřevěný zpevňující díl dveří, stolů apod., příčka, spojovací díl, čep“ LKŽ_e – „příčné dřevo spojující prkna stolu, dveří apod.“ LKŽ_e – „příčný trámek spojující krokve“ LKŽ_e; pedžia „svislá podpěra ve starobylé stodole, která drží střechu“ LKŽ_e – „kůl oplocení nebo nějaká podpěra“ LKŽ_e; permetis „tyč vedená podél hřebene, na níž jsou zavěšeny krokve“ LKŽ_e – „příčná tyč spojující krokve“ LKŽ_e; varža „příčný trámek zpevňující stěny (stodoly, sušárny)“ LKŽ_e – „trámek spojující krokve, příčka, vzpěra“ LKŽ_e – „lišta přitlačující slámu při pokrývání střechy, lať“ LKŽ_e; kanė „zářez na konci trámu pro spojení rohů“ LKŽ_e – „výřez ve stěně pro zapuštění trámu“ LKŽ_e; grendymėlis „místo v budově určené ke skladování obilí, kde se obilí mlátí“ LKA I 53 – „podélný středový trám v stodole, který spojuje dva příčné trámy“ LKA I 53; čerpe „hliněná taška na pokrývání střechy“ LKŽ_e – „kachle na stavbu kamen“ LKŽ_e; koklis „střešní taška“ LKŽ_e – „tenká glazovaná cihla používaná k vnějšímu obkládání kamen, stěn a podlah“ LKŽ_e.

O něco méně je polysémních termínů s rozlišovacími sématy složení (8 řádků), např.: asla „udusaná podlaha“ LKA I 36 – „dřevěná podlaha“ LKA I 36; dokas „střecha“ LKŽ_e – „střecha pokrytá plechem nebo šindeli“ LKA I 35 – „slaměná střecha“ LKA I 35; grendymas „mlatová podlaha“ LKA I 37 – „udusaná podlaha ve stodole, podklad, udusaná zem“ LKŽ_e; grinda „dřevěná podlaha z prken“ LKŽ_e – „udusaná podlaha, udusaná zem“ LKŽ_e; klojimas „podlaha z prken“ LKA I 54 – „udusaná nebo litá podlaha (ve stodole), mlat, udusaná zem, podklad“ LKŽ_e; padamentas „zděný základ, kameny položené pod stěnou“ LKA I 36 – „základ, fundament“ LKŽ_e; pamatai „spodní část domu, na níž se stavějí stěny“ LKA I 35, LKŽ_e – „zděná spodní část domu (z kamene, cihel)“ LKA I 35; pamūra „základ (litý z cementu, zděný)“ LKŽ_e – „základ“ LKA I 35.

Většina termínů označujících plot a ohradu má rozlišovací sémy složení (11 řádků), např.: rikis „plot z tenkých latí“ LKA I 62 – „tyčový plot, tyče“ LKŽ_e; stačiakuoliai „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou zpevněny proutím“ LKA I 63 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; stačiokai „zatlučených do země

74

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

svislých kůlů, jejichž horní konce jsou svázány proutím, plot“ LKA I 63 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; statiniai „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 61 – „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60 – „svislý plot z oloupaných smrkových větví, plot z proutí, žiogris“ LKA I 61, LKŽė – „plot z větví“ LKA I 64; statiniukai „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 61 – „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; strikoliai „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; strikuoliai „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 61, LKŽė – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60, LKŽė; tuinai „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 62 – „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63; žardis „plot z tyčí přibitých hřebíky“ LKA I 63 – „plot z tyčí svázaných proutím nebo přibitých hřebíky“ LKA I 62; žiograi „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 61 – „pletený plot“ LKŽė; žiogrius „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 61 – „stěnový plot upletený z větví vložených mezi příčné tyče, plot z proutí“ LKŽė.

Z polysémie těchto termínů vznikla také polysémie složených termínů, protože mnoho jednoslovných termínů označujících ploty vstupuje do složených termínů (11 řádků), např.: rikinė tvora „plot z tenkých latěk“ LKA I 62 – „plot z větví“ LKA I 64; rikių tvora „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 62 – „plot z tenkých latěk“ LKA I 62; stačiakuolių tvora „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; stačiokė tvora „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 61 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; statinė tvora „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 61 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60 – „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63 – „plot ze svislých prkének“ LKŽė – „plot z proutěných dílců, žiogrinový plot“ LKŽė – „plot z šikmo položených větví, latěk“ LKŽė – „plot z větví“ LKA I 64; statinių tvora „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 61 – „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63 – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60 – „plot z větví“ LKA I 64; statinykų tvora „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63 – „plot z větví“ LKA I 64; strikolinė tvora „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou svázány

Terminologija | 2009 | 16

75

„s proutěnými výplety, plot“ LKA I 63 – „plot z úzkých prkének natlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; strikolių tvora (strikolių tvora) „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou zpevněny proutím“ LKA I 63 – (strikolių tvora) „plot z úzkých prkének natlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; tuinų tvora „plot ze svislých kůlů zatlučených do země, jejichž horní konce jsou zpevněny proutím“ LKA I 63 – „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 62 – „plot z chrastí“ LKA I 64; žardinė tvora „plot z tyčí sbíjených hřebíky“ LKA I 63 – „plot z tyčí svázaných proutím nebo sbíjených hřebíky“ LKA I 62 – „plot z chrastí“ LKA I 64.

Termíny označující ohradu mají převážně rozlišovací sémantické rysy místa (3 řádky), např.: bandodaržis⁷ „ohrada pro dobytek na polích“ LKA I 46 – „ohrada pro dobytek u domu“ LKA I 46 – „ohrada u domu, kam se v létě nahání dobytek, otevřený dvůr“ LKŽₑ; diendaržis „ohrazený prostor pro dobytek na poli, ohrada“ LKŽₑ – „ohrada pro dobytek u chlévů nebo mezi nimi, obvykle zastřešená“ LKA I 46; dienykas „ohrada pro dobytek u chléva“ LKA I 47 – „místo pro chov dobytka mezi chlévy, umístěné pod střechou“ LKA I 47.

Několik vícevýznamových termínů má rozlišovací sémantické rysy účelu nebo složení (2 řádky), např.: pryt(u)urtis „ohrada pro prasata u chléva“ LKA I 47 – „ohrada u chlévů, prostor pro dobytek, otevřený dvůr“ LKŽₑ; laidinys „plot sestavený pouze z pokácených stromů“ LKŽₑ – „plot z chrastí“ LKA I 64.

Vícevýznamové termíny označující zařízení a jejich součásti mají převážně rozlišovací sémantické rysy příslušnosti a účelu (8 řádků). Většina těchto termínů označuje pec v obytné místnosti a pec v místnosti, kde se suší len, nebo v sauně, např.: kakalys „pec na pečení chleba a pec k vytápění místnosti“ LKA I 42, LKŽₑ – „pec do nové světnice“ LKA I 65; krosnelė „ohřívané ohniště sauny navršené z kamenů“ LKA I 59 – „kamenná pec k vytápění světnice“ LKŽₑ; krosnis „pec na pečení chleba a pec k vytápění místnosti“ LKA I 42 – „ohřívané ohniště sauny navršené z kamenů“ LKA I 59, LKŽₑ – „pec do nové světnice“ LKA I 65, LKŽₑ; pečelis „pec na pečení chleba a pec k vytápění místnosti“ LKA I 42 – „ohřívané ohniště sauny navršené z kamenů“ LKA I 59; pečiukas „pec na pečení chleba a pec k vytápění místnosti“ LKA I 42 – „ohřívané ohniště sauny navršené z kamenů“ LKA I 59; pečius „pec k vytápění místnosti, vaření a pečení pokrmů, pec na chleba“ LKA I 42, LKŽₑ – „pec do nové světnice“ LKA I 65, LKŽₑ.

Jedna dvojice vícevýznamových termínů má pouze rozlišovací sémantické rysy účelu,

⁷ Za stavební termíny se považují také termíny označující ohrady. Stavebním objektem se v tomto případě rozumí plot nebo jiné prostředky k ohrazení.

76

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

např.: mūrelis „pec k vytápění obytné místnosti“ LKŽ_e – „pec k vaření jídel, sporák“ LKŽ_e.

Několik termínů označuje uzavírací zařízení a má rozlišovací sémantické rysy příslušnosti, např.: šova „posuvná závora“ LKA I 41, LKŽ_e – „závora na dveřích chléva“ LKA I 41; šovynė „posuvná závora“ LKA I 41, LKŽ_e – „závora na dveřích chléva“ LKA I 41.

Několik termínů označujících uzavírací zařízení má rozlišovací sémantické rysy způsobu fungování (3 řádky), např.: spendykle „otočná závora“ LKA I 41, LKŽ_e – „posuvná závora“ LKA I 41, LKŽ_e; velkė „posuvná závora“ LKA I 40, LKŽ_e – „otočná závora“ LKA I 41, LKŽ_e; klingė „posuvná závora“ LKA I 41, LKŽ_e – „otočná závora“ LKA I 41, LKŽ_e.

Termíny označující stavební nástroje a pomůcky mají převážně rozlišovací sémantické rysy účelu (3 řádky), např.: bikis „kladivo“ LKŽ_e – „tesařská sekera“ LKA I 87, LKŽ_e; bindokas „štípací sekera“ LKA I 87 – „tesařská sekera na otesávání klád, širočina“ LKŽ_e – „tesařská sekera“ LKA I 87, LKŽ_e; kalūnas „taková palice (k zatloukání)“ LKŽ_e – „štípací sekera“ LKA I 88.

Jeden řádek tvoří vícevýznamové termíny s rozlišovacími sémantickými rysy složení, např.: kukis „kladivo“ LKŽ_e – „dřevěný nástroj k zatloukání a pěchování, palice“ LKŽ_e.

Termíny označující řemeslníky mají rozlišovací sémantické rysy činnosti (2 řádky), např.: dailidė „výrobce nábytku, truhlář“ LKŽ_e – „stavitel domů“ LKŽ_e; langius „kdo vyrábí okna“ LKŽ_e – „sklenář“ LKŽ_e.

Souhrnně lze říci, že vícevýznamové termíny označující blízké pojmy mají nejčastěji rozlišovací sémantické rysy příslušnosti (46 řádků), účelu (40 řádků) a složení (31 řádků). Těchto 272 vícevýznamových termínů s uvedenými rozlišovacími rysy tvoří 87,4% všech vícevýznamových termínů označujících blízké pojmy.

Více než třetinu případů vícevýznamovosti tvoří termíny propojené různými asociačními vztahy. 297 termínů propojených těmito vztahy představuje 38,6% všech případů vícevýznamovosti. Významy některých termínů této skupiny jsou motivovány významy jiných termínů na základě podobnosti nebo logické souvislosti. Tuto skupinu vícevýznamových termínů tvoří termíny propojené metaforickými nebo metonymickými vztahy. Většinu vícevýznamových termínů této skupiny (243 termínů) tvoří termíny propojené metonymickými⁸, tj. logickými vztahy mezi označovanými věcmi.

⁸ Metonymie je přenos významu slova na základě vzájemného vztahu, vnitřní blízkosti označovaných pojmů (LKE 1999: 410). Základem metonymického přenosu významu je logický vztah mezi označovanými věcmi (Jakaitienė 2010: 90).

Terminologija | 2009 | 16

77

V této skupině je třeba nejprve zmínit polysémní termíny se společnými sémy účelu, které jsou spojeny vztahy celku a části. Tvoří téměř dvě třetiny všech termínů spojených metonymickými vztahy. Podle označovaných objektů lze tyto termíny dále rozdělit do následujících skupin:

a) termíny označující celou stavbu a její část – přístavek, místnost (27 řádků), např.: buta „pokoj“ LKŽₑ – „budova, dům“ LKŽₑ; duba „místnost na sušení obilí“ LKA I 64, LKŽₑ – „světnice, chalupa“ LKŽₑ; grinyčia „světnice, chalupa“ LKŽₑ – „přední pokoj“ LKŽₑ; gryčia „jeden konec obytného domu“ LKA I 34, LKŽₑ – „celý obytný dům“ LKA I 34; jauja „samostatná chalupa, v níž se suší a láme len“ LKŽₑ – „místnost na sušení obilí“ LKA I 64, LKŽₑ; jaujas „vytápěná část stodoly, kde se suší obilí“ LKŽₑ – „stavba na mlácení a skladování obilí“ LKŽₑ; kaladnykas „budova na uskladnění sena“ LKA I 57 – „konec stodoly, přední část“ LKŽₑ; kamurka „malý tmavý pokoj“ LKŽₑ – „chatrná chaloupka“ LKŽₑ; katukas „část chléva, kde se chovají slepice“ LKA I 52 – „kurník“ LKŽₑ; kiauliatvartis „část společného chléva, kde se chovají prasata“ LKA I 51 – „vepřín“ LKŽₑ; kiaulinčius „část společného chléva, kde se chovají prasata“ LKA I 51 – „vepřín“ LKŽₑ; kiaulinyčia „část společného chléva, kde se chovají prasata“ LKA I 51 – „vepřín“ LKŽₑ; kiaulinys „část společného chléva, kde se chovají prasata“ LKA I 52 – „vepřín“ LKŽₑ; kiaultvartis „část společného chléva, kde se chovají prasata“ LKA I 51 – „vepřín“ LKŽₑ; namas „obytný dům“ LKA I 34, LKŽₑ – „chlév pod jednou střechou s obytným domem“ LKA I 49, LKŽₑ – „předsíň“ LKŽₑ; namelis „část společného chléva, kde se chovají prasata“ LKA I 52 – „malá budova pro chov dobytka“ LKA I 49; padanginė „budova na uskladnění sena“ LKA I 57 – „místo pro skladování plev“ LKA I 54; pašarinė „místo pro skladování plev“ LKA I 54 – „budova na uskladnění sena“ LKA I 57; pirkia „oddělená, upravená místnost v domě k bydlení“ LKA I 34, LKŽₑ – „obytný dům, chalupa, světnice“ LKA I 34, LKŽₑ – „jeden konec obytného domu“ LKA I 34; pirtis „lázeňská budova“ LKA I 58, LKŽₑ – „místnost, kde se suší a láme len“ LKŽₑ; priešinė „dům, chalupa“ LKŽₑ – „místnost k odložení věcí, komora“ LKŽₑ – „zápraží“ LKŽₑ – „síň“ LKŽₑ – „předsíň“ LKŽₑ – „konec chalupy, kde žijí staří lidé nebo je zřízena výměnkářská světnička“ LKŽₑ – „lepší pokoj zřízený na jednom konci světnice, hostinský pokoj“ LKŽₑ; reja „budova na sušení obilí nebo lnu“ LKŽₑ – „místnost na sušení obilí“ LKA I 64; stuba „obytný dům s jedním pokojem a kuchyní“ LKA I

78

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

34 – „jeden pokoj obytného domu“ LKA I 34; trioba „obytný dům, světnice“ LKA I 34, LKŽₑ – „pokoj“ LKŽₑ – „jeden pokoj obytného domu“ LKA I 34, LKŽₑ; tvartas „oddělená část chléva, ohrada“ LKŽₑ – „hospodářská budova nebo její samostatná část pro chov jednoho či více druhů dobytka nebo drůbeže“ LKA I 49, LKŽₑ; vištinė „část chléva, kde se chovají slepice“ LKA I 52 – „kurník“ LKŽₑ; vištinykas „část chléva, kde se chovají slepice“ LKA I 52 – „kurník“ LKŽₑ;

b) termíny označující část stavby a místnost či prostor, který se v ní nachází (5 řádků), např.: peludė „nižší přístavek budovy na skladování obilí“ LKA I 54 – „místo pro skladování plev“ LKA I 54; seklyčia „pokoj pro hosty, obývací pokoj“ LKŽₑ – „lepší konec selské chalupy“ LKŽₑ; stancija „lepší část obytné chalupy, hostinský pokoj“ LKŽₑ – „pokoj“ LKŽₑ; vazaunė „malá stodola u konce stodoly na skladování sena“ LKA I 57 – „místnost pro skladování sena, kůlna“ LKŽₑ; vidutė „prostřední komora“ LKŽₑ – „malá úzká místnost mezi komorami“ LKŽₑ;

c) termíny označující stavbu a určitou stavební konstrukci (3 řádky), např.: dangt is „střecha“ LKA I 35, LKŽₑ – „chlév“ LKA I 49, LKŽₑ; klojimas „udusaná či litá podlaha (ve stodole), hliněná podlaha, podlaha, základ“ LKŽₑ – „budova na skladování obilí, stodola“ LKŽₑ; rūmas „velký, krásný, honosný obytný dům“ LKA I 34 – „obytný dům, dokud je ještě ve výstavbě, bez střechy a vnitřního vybavení“ LKA I 34.

Poměrně velkou skupinu polysémních termínů tvoří výrazy označující stavbu a její část. Tuto skupinu tvoří především termíny označující ploty, pece a jejich části (19 řádků), např.: kaladnykas „svislý plot ze smrkových větví“ LKA I 62, LKŽₑ – „větev na stavbu plotu, svislá tyč plotu“ LKŽₑ; parkanas „prkénko na stavbu svislého plotu, plotová lať“ LKŽₑ – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 61; stačiauka „svislá tyč plotu z žerdí“ LKŽₑ – „plot z žerdí“ LKŽₑ; statinis „kůl na stavbu plotu“ LKŽₑ – „plot z kolmo do země zatlučených kůlů, jejichž horní konce jsou svázány proutím“ LKA I 63, LKŽₑ; statinys „prkénko na stavbu plotu“ LKŽₑ – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60 LKŽₑ; statinys „ořezaná větev na stavbu svislého plotu, žerd“ LKŽₑ – „svislý plot z ořezaných smrkových větví, proutěný plot, žerdový plot“ LKŽₑ; statinys „plotový kůl, tyč“ LKŽₑ – „plot ze svislých kmenů a kůlů“ LKŽₑ; statinys „prut na stavbu šikmého plotu“ LKŽₑ – „šikmý proutěný plot“ LKŽₑ; stodainis „prkénko nebo kolík na stavbu svislého plotu“ LKŽₑ – „plot z úzkých prkének zatlučených v pravidelných rozestupech“ LKA I 60; zomatas „tyč, hůl na stavbu plotu“ LKŽₑ – „plot ze svislých či vodorovných prken, kůlů“ LKŽₑ; žėgliai „žerdě na plot“ LKŽₑ – „plot ze žerdí svázaných proutím

Terminologija | 2009 | 16

79

nebo přibitých hřebíky“ LKA I 63; krosnis, „vyhřívané lázeňské ohniště sestavené z kamenů“ LKA I 59, LKŽₑ – „horní část ohniště sestavená z kamenů“ LKA I 60 – „vnitřek ‚pece‘ v sušárně lnu, vyzděný kamením“ LKŽₑ – „pec v sušárně lnu“ LKA I 65, LKŽₑ; pakura „pec“ LKŽₑ – „vnitřek pece, kde se rozdělává oheň“ LKŽₑ; pečiukas „pec na pečení chleba a vytápění místnosti“ LKA I 42 – „výklenek s dvířky v peci pro udržování jídla v teple, ohřívárna, přihrádka“ LKŽₑ; pečius „vyhřívané lázeňské ohniště sestavené z kamenů“ LKA I 59 – „dolní část ohniště“ LKA I 60; rikis „plot z tenkých latí“ LKA I 62 – „plotová tyč“ LKŽₑ; sienelė „samotná vyhřívací pec s vyhřívanou stěnou“ LKŽₑ – „vyhřívaná stěna přizděná k peci, zídka“ LKŽₑ; velvė „otvor pece na pečení chleba“ LKŽₑ – „přední část pece na pečení chleba“ LKŽₑ; stakta „horní část dveřní zárubně“ LKŽₑ – „zárubeň osazená ve zdi pro dveře či okno“ LKŽₑ.

Lze vyčlenit menší skupinu termínů se společnými sémy účelu, které označují konstrukci a její součást (15 řádků), např.: bamblys „malý snopek slámy položený na hřeben střechy nebo na její konec, zimbl ys“ LKŽₑ – „okraj, konec slaměné střechy“ LKŽₑ – „tyč ovázaná snopky slámy, položená u okraje střechy (u štítů)“ LKŽₑ; bemblys „snůpek slámy přivázaný na vrcholu střechy“ LKŽₑ – „hřeben střechy“ LKŽₑ – „začátek, okraj slaměné střechy“ LKŽₑ; demblys „prkno přibité na konci střechy jako ochrana před větrem, štítová lišta“ LKŽₑ – „první řada slaměné střechy“ LKŽₑ; grąžas „dům bez střechy“ LKŽₑ – „horní trám stěny při stavbě domu“ LKŽₑ; grebėstas „tyč přibitá naplocho na krokvích“ LKŽₑ – „konstrukce střechy“ LKŽₑ; kaminas „komín“ LKŽₑ – „rozšířená dolní část komína s otvorem, určená k uzení a vaření masa“ LKŽₑ; labokas „krokevní věnec stodoly, k němuž se připevňují krokve“ LKŽₑ – „konec domu pod střechou, obvykle obitý prkny“ LKŽₑ – „šikmá trojúhelníková část střechy na konci budovy“ LKŽₑ; palėpė „vnitřní kout pod střechou obytného domu či jiné budovy“ LKŽₑ – „střecha“ LKŽₑ; pasterbly s „snůpek slámy přivazovaný k dolní lati při pokrývání střechy“ LKŽₑ – „dolní část střechy až k místu, kde se stýká se stěnou budovy“ LKŽₑ; ragavikas „šikmá část konce střechy“ LKŽₑ – „hrana střechy“ LKŽₑ; riūmas „velký, krásný, honosný obytný dům“ LKA I 34 – „stěny domu, roubení“ LKŽₑ; sienojus „stěnový trám“ LKŽₑ – „roubení budovy, stěna“ LKŽₑ; striekas „střecha“ LKŽₑ – „přesahující okraj střechy, podstřeší“ LKŽₑ – „slaměná část střechy u štítů“ LKŽₑ – „slaměná střecha“ LKA I 35; trepas „příčka žebříku, schod“ LKŽₑ – „žebřík z prkének zasazených do svislých bočních tyčí nebo prken“ LKŽₑ;

80

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

zimblys „okraj, konec slaměné střechy“ LKŽₑ – „svazeček slámy připevněný na hřebeni střechy nebo na jejím konci“ LKŽₑ.

Několik vícevýznamových termínů označuje zařízení a místnost, v níž se zařízení nachází (2 řádky), např.: kuknia „kuchyně“ LKŽₑ – „kuchyňská pec, vařič, kamna“ LKŽₑ; pakura (pakuras) „část sušárny lnu nebo lázně, kde se topí v peci, aby se len nebo obilí před mlácením usušily“ LKA I 64, LKŽₑ – (pakuras) „pec v sušárně“ LKA I 65.

Velkou skupinu tvoří vícevýznamové termíny označující určitou konstrukci, její část a místo či prostor nacházející se na označované konstrukci nebo vedle ní (23 řádků), např.: aruodas „ohrada ve stodole na ukládání obilí“ LKA I 47 – „místo pro plevy v budově, kam se sváží obilí“ LKA I 54; aukštinis „okénko ve stropě zakouřené světnice nebo lázně, kterým odchází kouř“ LKŽₑ – „otvor ve stropě lázně s dřevěným komínem procházejícím střechou“ LKŽₑ – „otvor ze světnice do komína, obvykle uzavíraný kovovými dvířky“ LKŽₑ – „prostor na stropě stodoly, půda“ LKA I 49, LKŽₑ; čiubčius „nárožní část hřebene slaměné střechy se skloněným koncem“ LKŽₑ – „spojení překrývajících se podélných řad (slámy)“ LKŽₑ; dekeis „strop“ LKA I 36 – „podlaží stodoly“ LKA I 49; grėdai „prkna ledabyle položená na trámech“ LKA I 49 – „podlaží stodoly“ LKA I 49 – „strop chléva či stodoly z tyčí“ LKŽₑ; grindys „strop“ LKA I 36 – „podlaží stodoly“ LKA I 49; kampas „místo, kde se protínají dvě čáry, roviny, stěny či předměty, kout“ LKŽₑ – „pokoj, přístřeší, místo, kde se lze ukrýt či bydlet“ LKŽₑ; katukas „část chléva, kde se chovají slepice“ LKA I 52 – „ohrada v chlévě k oddělení zvířat“ LKŽₑ; kerčia „spojení klád v rozích (při stavbě dřevěných domů)“ LKŽₑ – „kout“ LKŽₑ; krautė „místo k uzení masa v komíně nebo pod stropem nad ohništěm“ LKŽₑ – „podlaží obytného domu, prostor mezi stropem a střechou“ LKŽₑ; lubos „zakrytí pokoje či jiné místnosti“ LKA I 36, LKŽₑ – „prostor nad stropem, podlaží“ LKŽₑ – „strop stodoly“ LKA I 48; pacesas „strop“ LKA I 36 – „podlaží stodoly“ LKA I 49; palubys „druhé patro“ LKŽₑ – „prostor u stropu“ LKŽₑ; pašalys „budova“ LKŽₑ – „prostor podél vnější stěny budovy“ LKŽₑ – „kout, roh“ LKŽₑ; pečkalė „prostor za pecí“ LKŽₑ – „místo na peci k ležení či sezení“ LKŽₑ; sąspara „místo spojení klád ve věnci budovy“ LKŽₑ – „roh budovy, kde jsou spojeny klády“ LKŽₑ – „kout, roh uvnitř budovy“ LKŽₑ; staliauonė „strop“ LKA I 36 – „druhé podlaží stodoly“ LKA I 49; stul pas „kůl plotu, kolík“ LKŽₑ – „boční prostor pro seno“ LKŽₑ; šalinė „místo k ukládání obilí či sena“ LKA I 55 – „stěny, prkna ve stodole, oddělující místo pro ukládání obilí od podlahy“ LKŽₑ; tarpsienis „průchod mezi dvěma stěnami, chodba“

Terminologija | 2009 | 16 81

LKŽₑ – „místo mezi dvěma budovami, kůlna, kolna“ LKŽₑ – „vnitřní stěna místnosti, příčka, přepážka“ LKŽₑ – „mezera mezi stěnovými trámy“ LKŽₑ, užlos „strop světnice“ LKŽₑ – „strop předsíně obytného domu“ LKA I 36, LKŽₑ – „strop stodoly“ LKA I 48 – „strop nad představením“ LKA I 48 – „podlaží světnice“ LKŽₑ – „podlaží předsíně“ LKŽₑ – „podlaží stodoly“ LKA I 48 – „prostor nad stropem stodoly či představení, podlaží“ LKŽₑ; viškos „strop předsíně“ LKŽₑ – „strop stodoly“ LKŽₑ – „místo, prostor nad stropem předsíně“ LKŽₑ – „prostor nad stropem stodoly“ LKŽₑ; zemba „pec v sušárně“ LKA I 65 – „místo za pecí, kde se něco suší“ LKŽₑ.

Jeden pár vícevýznamových termínů označuje stavební materiál a směs z něj složenou, např.: vapna „vápno“ LKŽ꜀ – „malta z vápna, cementu či hlíny“ LKŽₑ.

Malou skupinu termínů propojených metonymickými vztahy tvoří termíny spojené vztahem materiálu a výrobku. Nejčastěji se zde vyskytují termíny označující materiál či určitý stavební prostředek a předmět z tohoto materiálu nebo stavebního prostředku (5 řádků), např.: blėka „plech“ LKŽₑ – „dvířka kamen“ LKA I 45, LKŽₑ; buomas „trám“ LKŽₑ – „tyč ke zvedání těžkých předmětů“ LKŽₑ; kaladė „silná kláda, stěnový trám, kmen“ LKŽₑ – „podlouhlá čtyřhranná kláda položená napříč saněmi k přepravě stěnových trámů“ LKŽₑ; molis LKŽₑ – „hliněná podlaha“ LKA I 37 – „podklad“ LKA I 43; šulas „pokácený či ořezaný silný strom, kláda“ LKŽₑ – „svislá kláda, sloup, podpěra stavby, brány, plotu, mostu apod.“ LKŽₑ.

Několik vícevýznamových termínů označuje nástroj, jeho část a výsledek činnosti (4 řádky), např.: kaiša „hoblík“ LKŽₑ – „hobliny z hoblování či ohýbání“ LKŽₑ; kukis „kladivo“ LKŽₑ – „hřebík zatlučený do zárubně“ LKA I 56; pjūvenos „ostří“ LKŽₑ – „drobné částice vznikající při opracování materiálu pilou nebo pilníkem, piliny“ LKŽₑ; plūktas „nástroj na udusávání podlahy“ LKŽₑ – „podklad, hliněná mazanina“ LKŽₑ.

Dvojice vícevýznamových termínů označuje určitou pomůcku a vzdálenost měřenou touto pomůckou, např.: buomas „tyč, na níž se při pokrývání střechy stojí“ LKŽₑ – „část plochy slaměné střechy široká na jednu tyč“ LKŽₑ.

Malá část vícevýznamových termínů propojených asociačními vztahy souvisí metaforickými vztahy. 54 termínů tvoří 18,2% všech termínů propojených asociačními vztahy. V tomto případě jsou některé členy párů vícevýznamových termínů z této skupiny motivovány pojmenováním druhého členu na základě určité podobnosti. Pro členy metaforických párů vícevýznamových termínů je charakteristický přenos pojmenování podle určitých rysů vnější podoby, účelu, složení

82

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

a různé asociativní znaky podobnosti. Podle toho, jaké totožné sémy mají související dvojice vícevýznamových termínů, lze rozlišit následující skupiny:

a) termíny se sémy totožnými z hlediska vnější podoby (11 řádků), např.: čerpė „taška na stavbu kamen, kachle“ LKŽₑ – „výklenek ve stěně kamen, pec“ LKŽₑ; čiukuras „vrchol střechy, hřeben“ LKŽₑ – „klenba chlebové pece“ LKŽₑ; grinyčia „světnice, obytný dům“ LKŽₑ – „udírna“ LKŽₑ; kastuvas „nástroj na kopání“ LKŽₑ – „tesařská sekera“ LKA I 87; koklis „taška“ LKŽₑ – „otvor v kamnech pro odchod kouře“ LKŽₑ; pirtis „lázeňská stavba“ LKA I 58, LKŽₑ – „špatný, malý obytný dům, chaloupka“ LKŽₑ; prieangis „vstupní přístavek obytného domu, stavěný u vnějších dveří“ LKA I 39 – „zídka u otvoru sporáku“ LKŽₑ; skliautas „zužující se štítová stěna domu v podkroví“ LKŽₑ – „strop kamen“ LKA I 43, LKŽₑ; stulpas „kůl plotu, zaražený do země“ LKŽₑ – „svislá část komína (od vodorovné části až nahoru)“ LKŽₑ; šarpas „nerovnost povrchu, drsnost“ LKŽₑ – „ostrost zubů pily“ LKŽₑ; vinĸelis „úhelník“ LKŽₑ – „kování kamen“ LKŽₑ – „kolmo přistavěná přístavba, stavba umístěná v pravém úhlu“ LKŽₑ – „kolmé napojení střechy“ LKŽₑ;

b) termíny se sémy totožnými z hlediska účelu (5 řádků), např.: durelės „zadní, méně kvalitní dveře obytných domů“ LKŽₑ – „uzávěr pece“ LKŽₑ; garvilkis „garvilkas“ LKŽₑ – „komínek sbíjený z prken k větrání sklepa na zeleninu“ LKŽₑ; kaišena „nástroj k odstraňování kůry ze dřeva, loupačka, ‚striūgas‘“ LKŽₑ – „tesařská sekera“ LKA I 87, LKŽₑ; koptai „žebřík“ LKŽₑ – „lešení kolem stavěného domu“ LKŽₑ; lopeta „nástroj na kopání, lopata“ LKŽₑ – „rýhované prkno k zarovnávání střechy při pokrývání slámou“ LKŽₑ;

c) termíny se sémy totožnými z hlediska složení (5 řádků), např.: grendymas „podlaha“ LKA I 37 – „dno kamen“ LKA I 43; grindė „podlaha“ LKA I 37 – „dno kamen“ LKA I 43; kluonas „podlaha“ LKA I 37 – „dno kamen“ LKŽₑ; kudamentas „spodní část stavby, o kterou se opírá celá stavba, základ“ LKŽₑ – „starobylý stůlový sporák v kouřové světnici, uplácaný z hlíny nebo vyzděný z cihel, s dřevěnými nohami“ LKŽₑ; laitas „podlaha“ LKA I 37, LKŽₑ – „dno kamen“ LKA I 42, LKŽₑ;

d) termíny se sémy totožnými z hlediska emocionálních asociací (5 řádků), např.: kariūklė „koňská stáj“ LKŽₑ – „špatná světnice“ LKŽₑ; kutė „chlév“ LKA I 49, LKŽₑ – „stará, špatná chaloupka; malá světnice“ LKŽₑ; pašiūrė „stavba na uskladnění sena“ LKA I 57 – „uboze vypadající chaloupka“ LKŽₑ; šopa „přístřešek, kůlna“ LKŽₑ – „nějaká menší, méně kvalitní stavba různého určení“

Terminologija | 2009 | 16

83

„budova“ LKŽₑ; užžaboris „stísněná, odlehlá místnost, prostor za kamny“ LKŽₑ – „záchod, toaleta“ LKŽₑ. Značnou část zkoumaného materiálu tvoří vícevýznamové termíny s obtížně postřehnutelnými souvislostmi. 161 termínů představuje 20,9% všech případů vícevýznamovosti. Jde nejčastěji o termíny s odlišným významovým jádrem, které mají společné rysy významové periferie. Z hlediska složení lexikálního významu jde o termíny s určitými vedlejšími sémy. Skupina vícevýznamových termínů má sémy totožné z hlediska účelu (33 řádků), např.: abarai „chlév“ LKA I 50 – „ohrada pro dobytek u chlévů nebo mezi nimi“ LKA I 47; ažudarinys „část společného chléva, kde se chovají prasata“ LKA I 52 – „ohrazené místo u domu nebo dále na poli, kam se shání dobytek“ LKA I 46; bėgūnas „hák zaražený do zárubně“ LKA I 56 – „dřevěný dveřní závěs“ LKŽₑ; čiukuras „větrací otvor, otvor na odvod kouře“ LKŽₑ – „konec komína, kterým odchází kouř“ LKŽₑ – „otvor ve štítu domu (klenbě), otvor na odvod kouře“ LKŽₑ; diendaržis „stavba pro dobytek, chlév“ LKŽₑ – „ohrada pro dobytek na poli“ LKŽₑ; gardinys „část společného chléva, kde se chovají prasata“ LKA I 52 – „ohrada pro dobytek blízko domu“ LKA I 46; gegnė „střešní příčná vaznice“ LKŽₑ – „dřevěný závěs vrat stodoly“ LKŽₑ; kašė „starobylé dřevěné dveřní závěsy“ LKŽₑ – „starobylý dřevěný dveřní rám“ LKA I 56; koklis „kouřovod“ LKŽₑ – „otvor vpředu v kamnech pro odvod kouře (po upečení chleba se ucpává cihlami)“ LKŽₑ; lanksta „na zem položený konec klády s vyříznutou štěrbinou, používaný k podepření podpěry při rovnání vychýlené stěny“ LKŽₑ – „podpěra vychýlené stěny, vzpěra“ LKŽₑ; liūdė „vodováha“ LKŽₑ – „tesařský nástroj – olovnice na provázku k určení svislosti předmětu“ LKŽₑ; liūka „malé okénko (obvykle k větrání)“ LKŽₑ – „cesta pro kouř v kamnech, kouřovod“ LKŽₑ; pabragys „kůlna“ LKŽₑ – „místo k ukládání plev“ LKA I 54; padanga „místo k ukládání plev“ LKA I 54 – „kůlna přistavěná k budově, přístřešek“ LKŽₑ; padanginė „kůlna přistavěná k budově, přístřešek“ LKŽₑ – „místo k ukládání plev“ LKA I 54; pamatas „první (na zem nebo na kameny kladená) základová kláda“ LKA I 35 – „kameny položené pod práh nebo stěnu“ LKA I 35; pašalys „přístřešek“ LKŽₑ – „místo k ukládání plev“ LKA I 54; permetis „tyč vedoucí podél hřebene, na níž jsou zavěšeny krokve“ LKŽₑ – „trám“ LKŽₑ; pirtis „lázeňská stavba“ LKA I 58 – „místnost k sušení obilí“ LKA I 65; priekłuonis „místo k ukládání plev“ LKA I 54 – „přístavek ke stodole, přístavek u stodoly“ LKŽₑ – „stavba na uskladnění sena“ LKA I 57; prieraišas „laťka nebo prkénko k přitlačení a upevnění slámy na střeše“ LKŽₑ – „proutek k přivázání slámy k lati“ LKŽₑ; pūsteris „kamnová

84

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

otvor ve dvířkách pro přívod vzduchu“ LKŽₑ – „rošt kamen, jímž propadává popel a k ohni proniká vzduch“ LKŽₑ – „výklenek v kamnech, do něhož propadává popel“ LKŽₑ; ragavikas „křížová výztuha upevňující hřeben střechy“ LKŽₑ – „jedno z prken přibitých ke štítu střechy, nahoře obvykle zkřížených, aby přidržovala slámu“ LKŽₑ; sparas „krokev“ LKŽₑ – „podpěra, opěra“ LKŽₑ; stoginė „kůlna na nářadí nebo dřevo“ LKŽₑ – „stodola u chléva (stavba k ukládání sena nebo slámy)“ LKA I 57, LKŽₑ; stūma „prkénko k uzavření větracího otvoru v kouřové světnici nebo lázni“ LKŽₑ – „zasouvací závora“ LKA I 40, LKŽₑ; šalidė „prostor na plevy“ LKŽₑ – „kůlna u stodoly na ukládání drobných věcí“ LKŽₑ; šiaudinė „budova na ukládání obilí“ LKŽₑ – „kůlna na slámu“ LKŽₑ; šiopa „kůlna, přístřešek“ LKŽₑ – „seník pod střechou chléva“ LKA I 57; švelys „kláda spodní koruny stavby“ LKŽₑ – „sloup budovy, kůl, k němuž se přibíjejí prkna nebo do něhož se zapouštějí konce stěnových klád“ LKŽₑ; teblius „velký vrták“ LKŽₑ – „dřevěný kolík ke spojování a zpevňování klád“ LKŽₑ; užušalė „kůlna“ LKŽₑ – „seník“ LKŽₑ; vartai „část plotu či ohrady, kterou lze zvednout a spustit, vrata“ LKŽₑ – „velká dvoukřídlá vrata“ LKŽₑ – „dveře“ LKŽₑ.

Podstatně méně je vícevýznamových termínů se sémy totožnými z hlediska místa (9 řádků), např.: čerenas „vršek kamen“ LKŽₑ – „dno kamen, topeniště“ LKA I 42, LKŽₑ; gobtūras „přední část chlebové pece“ LKŽₑ – „zídka nad čelem kamen“ LKŽₑ – „stříška nad topeništěm“ LKŽₑ; kop-tūris „přední část chlebové pece“ LKŽₑ – „otvor nad sporákem pro únik páry“ LKŽₑ; pečiopa „prohlubeň, otvor na boku nebo v čele kamen k odkládání drobných předmětů, sušení či udržování jídla v teple“ LKŽₑ – „místo na boku topeniště, kam se z chlebové pece vymetá popel a žhavé uhlíky“ LKŽₑ; pečiūra „prohlubeň, otvor na boku nebo v čele kamen k odkládání drobných předmětů, sušení či udržování jídla v teple“ LKŽₑ – „topeniště chlebové pece“ LKA I 44; pečka „malý výklenek ve stěně kamen“ LKŽₑ – „topeniště chlebové pece“ LKA I 44; prie­t vartis „přístřešek u chléva“ LKŽₑ – „ohrada pro dobytek u chlévů“ LKA I 47; užlangė „police nad oknem“ LKŽₑ – „parapet na vnější straně“ LKŽₑ; vidupadė „střed dna kamen“ LKŽₑ – „střed horní části kamen“ LKŽₑ.

Několik termínů má sémy totožné z hlediska formy (4 řádky), např.: binkis „kláda s nohami místo ponku“ LKŽₑ – „zděná lavice u kamen, na kterou lze usednout nebo ulehnout, maigūnas“ LKŽₑ; gėvelis „svislý štít střechy, klenba“ LKŽₑ – „dvě sbité tyčky, které se pokládají na hřeben, aby je vítr neroztrhal, hřebenová výztuha“ LKŽₑ; kaparas „zařízení

Terminologija | 2009 | 16

85

„k zvedání těžkých předmětů, páka“ LKŽₑ – „nástroj podobný sekeře k sekání a štípání kořenů stromů“ LKŽₑ; lota „laťka k přitlačení slámy při pokrývání střechy, vrstva“ LKŽₑ – „prkno“ LKŽₑ.

Jeden řádek tvoří víceznačné termíny se složkou totožných sém, např.: kaminyčia „zděný dům“ LKŽₑ – „část komína vyčnívající nad střechu“ LKŽₑ.

Třetinu víceznačných termínů s nejasnými vztahy mezi významy tvoří metaforické termíny (62 termínů). Jsou to termíny se společnými vedlejšími sémy označujícími:

a) vnější podobnost (8 řádků), např.: kepurė „horní věnec domu“ LKŽₑ – „zídka nebo kryt nad varnou cihlou“ LKŽₑ; kumelys „asi 2 m dlouhý dřevěný nástroj se zuby, používaný při pokrývání střechy k pevnému přivázání latí ke střešním latím“ LKŽₑ – „ozubená destička k zarovnávání slaměné střechy“ LKŽₑ; liemuo „kmen stromu, stonek“ LKŽₑ – „hlavní část nástroje, nářadí“ LKŽₑ; ožiukai „křížové kolíky, jimiž se přitlačuje hřeben střechy, hřebenáče“ LKŽₑ – „zařízení k řezání dříví“ LKŽₑ – „zařízení k ukládání šindelů při pokrývání střechy“ LKŽₑ – „truhlářská pila (s rámem)“ LKŽₑ – „určitý přístroj připevňovaný na vozíky k přepravě trámů“ LKŽₑ; ožys „krokev“ LKŽₑ – „podpěra, vzpěra krokve nebo trámu“ LKŽₑ – „dřevěná stolička k upevnění a přidržení opracovávaných předmětů“ LKŽₑ – „nosítka na cihly“ LKŽₑ – „párový hoblík“ LKŽₑ – „podpěry, na něž se klade kláda při ručním řezání prken“ LKŽₑ – „určitý přístroj připevňovaný na vozíky k přepravě trámů“ LKŽₑ – „podpěry, na něž se klade kláda při ručním řezání prken“ LKŽₑ – „stojan s nohami, na který se pokládá opracovávané dřevo“ LKŽₑ; ožka „nosítka na cihly“ LKŽₑ – „tyče položené na saních při přepravě klád“ LKŽₑ – „lešení“ LKŽₑ – „sáně na přepravu klád“ LKŽₑ; šarkiukai „zkřížené tyče přibité k sobě ke zpevnění hřebene slaměné střechy“ LKŽₑ – „svázané snopky slámy používané při zahájení pokrývání střechy“ LKŽₑ; žiogas „dřevěný stojan, kozel“ LKŽₑ – „sloup podpírající kůlnu“ LKŽₑ;

b) podobnost zaujímaného prostoru (5 řádků), např.: ažužandės „ohniště chlebové pece“ LKA I 44 – „boční stěny otvoru pece za předpecím“ LKA I 44; kakta „přední horní část pece“ LKŽₑ – „horní část otvoru pece, otvor pece“ LKŽₑ; papažastis „ohniště chlebové pece“ LKA I 44 – „část pece, do níž se sype popel“ LKŽₑ; užužandė „vnitřní okraj pece na pečení u čela“ LKŽₑ – „okraj, strana stodoly, mlatu“ LKŽₑ; žandas „boční část sekery, strana“ LKŽₑ – „otvor u předpecí pece“ LKŽₑ;

86

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

c) podobnost účelu (2 řádky), např.: padas „podlaha“ LKA I 37 – „dno pece udusané hlínou nebo vyložené cihlami“ LKA I 42; pamatas „spodní část stavby, o niž se opírá celá stavba“ LKŽₑ – „dno pece“ LKA I 43;

d) emocionálně-asociativní podobnost (18 řádků), např.: boba „základ dna pece vymazaný hlínou“ LKŽₑ – „svislý sloup kůlny (přístřešku), který prochází střechou a do něhož jsou zasazeny konce krokví“ LKŽₑ – „takové zařízení s kladkou ke zvedání těžkých předmětů“ LKŽₑ; dugnas „strop“ LKA I 43 – „dno“ LKA I 42; gūžta „dům, obydlí, chalupa“ LKŽₑ – „zářez v kládě, do něhož dosedá vaznice (krokev)“ LKŽₑ; kiaulė „vodorovný kouřovod od pece ke komínu“ LKŽₑ – „dřevěný rám uvnitř chlebové nebo sušárenské pece k vytvoření otvoru“ LKŽₑ; lapė „kus dřeva se zářezem k upevnění opracovávaného předmětu“ LKŽₑ – „otočný rozptylovač“ LKA I 41, LKŽₑ; meška „velké těžké zařízení s mohutným koncem k zatloukání kůlů a udusávání hlíny“ LKŽₑ – „kolík zatlučený do pracovního stolu (hoblice), který podpírá hoblovaný předmět“ LKŽₑ – „zařízení ke zvedání klád na vůz“ LKŽₑ – „zařízení k utěsňování spár“ LKŽₑ – „otep proutí používaná k udusávání pece“ LKŽₑ; paišūrė „přístřešek na seno“ LKA I 57 – „chatrná chaloupka“ LKŽₑ; žirgas „tyč k pokrývání střechy“ LKŽₑ – „tyč k podepření žerdě, zvedání vztyčovaných sloupů apod.“ LKŽₑ.

Pokud jde o víceznačnost lidových stavebních termínů, je třeba zdůraznit, že některé termíny vykazují více než jeden z uvedených typů víceznačnosti, např.: buomas „tyč, na níž se může postavit pokrývač střechy“ LKŽₑ – „část pokrývané plochy slaměné střechy široká na délku jedné tyče“ LKŽₑ – „kláda“ LKŽₑ – „tyč ke zvedání těžkých předmětů“ LKŽₑ; butukas „prostředek“ LKA I 39, LKŽₑ – „první místnost lázeňské stavby“ LKA I 58 – „jednoduchá předsíň obložená prkny“ LKA I 39; čerpė „hliněná taška na pokrývání střechy“ LKŽₑ – „kachle do pece“ LKŽₑ – „výklenek ve stěně pece“ LKŽₑ; čiukuras „střešní vikýř, odvod páry“ LKŽₑ – „ústí komína, kterým odchází kouř“ LKŽₑ – „otvor v zadní části domu (štítu), otvor na odvod kouře“ LKŽₑ – „vrchol střechy, hřeben“ LKŽₑ – „klenba chlebové pece“ LKŽₑ; diendaržis „stáj, chlév“ LKŽₑ – „ohrazený výběh pro dobytek na poli, ohrada“ LKŽₑ – „obvykle zastřešený výběh pro dobytek u stájí nebo mezi nimi“ LKA I 46; kluonas „podlaha“ LKA I 37 – „dno pece“ LKA I 43 – „udusaná podlaha mlatu, dno, udusaná hliněná podlaha“ LKŽₑ; grinyčia „chalupa, dům“ LKŽₑ – „udírna“ LKŽₑ – „malá chalupa, přístavek“ LKŽₑ; kamara „místnost v selské světnici nebo sýpce k ukládání různých potravin a věcí, kredenc, sklad“ LKŽₑ – „první místnost lázeňské stavby“ LKA I 58 – „pokoj pro hosty v selské chalupě“ LKŽₑ – „místnost“ LKŽₑ – „ložnice“

Terminologija | 2009 | 16

87

(obvykle u stodoly)“ LKŽė; kaniūklėlė „stáj pro koně, konírna“ LKŽė – „vepřín“ LKŽė – „špatná chalupa“ LKŽė; kuheis „kladivo“ LKŽė – „hák zatlučený do zárubně“ LKA I 56 – „dřevěný nástroj k zatloukání, udusávání, cep“ LKŽė; namas „obytný dům“ LKA I 34, LKŽė – „samostatně stojící malá stavba s kamny na léto“ LKŽė – „předsíň“ LKŽė – „chlév pod jednou střechou s obytným domem“ LKA I 49, LKŽė; padanginė „přístřešek u budovy, kůlna“ LKŽė – „místo k uskladnění plev“ LKA I 54 – „stavba na uskladnění sena“ LKA I 57; padas „hliněná podlaha“ LKA I 37 – „místo ve stodole, kam se ukládá obilí a kde se mlátí“ LKA I 53, LKŽė – „dno pece z udusané hlíny nebo z cihel“ LKA I 42; pamatas „spodní část stavby, o kterou se opírá celá stavba“ LKŽė – „dno pece“ LKA I 43 – „první, základní stěnový trám položený na zemi nebo na kamenech“ LKA I 35 – „kameny položené pod vaznicí nebo stěnou“ LKA I 35; pašalys „podstřeší“ LKŽė – „místo k uskladnění plev“ LKA I 54 – „stavba“ LKŽė – „místo podél vnější strany stěny stavby“ LKŽė – „kout, roh“ LKŽė; pečiukas „pec na pečení chleba a vytápění místnosti“ LKA I 42 – „ohřívané lázeňské ohniště sestavené z kamenů“ LKA I 59 – „výklenek s dvířky v peci k udržování jídla v teple, ohřívárna, přihrádka“ LKŽė; permetis „tyč vedoucí podél hřebene, na níž jsou zavěšeny krokve“ LKŽė – „příčná tyč spojující kůly“ LKŽė – „trám“ LKŽė; ragavuikas „skloněná část konce střechy“ LKŽė – „hrana střechy“ LKŽė – „křížový prvek upevňující střešní hřeben“ LKŽė – „jedna z desek přibitých na konci střechy, nahoře obvykle zkřížených, které přidržují slámu“ LKŽė; riūmas „velký, krásný, honosný obytný dům“ LKA I 34 – „usedlost“ LKŽė – „stěny domu, roubení“ LKŽė – „obytný dům ve výstavbě, dosud bez střechy a vnitřního vybavení“ LKA I 34; stulpas „obilní kůlna“ LKŽė – „seník“ LKŽė – „kůl plotu, kolík“ LKŽė – „svislá část komína (od vodorovné části až nahoru)“ LKŽė – „seník“ LKŽė; šalidė „komora na plevy“ LKŽė – „kůlna u stodoly na ukládání drobných předmětů“ LKŽė – „místo k ukládání obilí nebo sena“ LKA I 55, LKŽė – „místo ve stodole, kam se ukládá sláma či seno“ LKŽė; šiopa „kůlna, přístřešek“ LKŽė – „podstřeší nad chlévem k uskladnění sena“ LKA I 57 – „kůlna pro uskladnění mláticího stroje, strojovna“ LKŽė – „nějaká menší, horší stavba různého účelu“ LKŽė – „přístřešek k ukládání slámy, sena či lnu, stodola“ LKŽė; užlos „strop předsíně obytného domu“ LKA I 36, LKŽė – „strop předsíně obytného domu“ LKA I 36, LKŽė – „patro stodoly“ LKA I 48 – „strop stodoly“ LKA I 48 – „strop nad prostorem před stodolou“ LKA I 48 – „patro obytné světnice“ LKŽė – „strop obytné světnice“ LKŽė – „patro předsíně“

88

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

na“ LKŽ_ė – „místo na stropě stodoly nebo přístavku u stodoly, patro“ LKŽ_ė; vazaunė „kůlnička u štítové stěny stodoly k ukládání slámy“ LKA I 57 – „místnost k uskladnění sena, seník“ LKŽ_ė – „místnost k uskladnění vozů, saní, hospodářského nářadí, postrojů apod., kolna“ LKŽ_ė; viškos „strop stodoly“ LKŽ_ė – „místnost nad stropem stodoly“ LKŽ_ė – „místnost nad stropem sýpky“ LKŽ_ė – „místnost nad stropem přístavku u sýpky“ LKŽ_ė – „místnost nad stropem předsíně“ LKŽ_ė – „místnost nad stropem sýpky“ LKŽ_ė – „místnost nad stropem domu, půda“ LKŽ_ė – „strop předsíně“ LKŽ_ė.

H O M O N Y M N Í T E R M Í N Y

Je třeba vyčlenit skupinku termínů, které vykazují náhodnou vnější podobnost nebo u nichž je obtížné přesně určit souvislosti mezi významy. Takové termíny se považují za homonymními. Homonymní termíny tvoří malý podíl všech pojednávaných termínů – 2,5%.

Především je v této skupině třeba rozlišovat sémantická homonyma. Podle E. Jakaitienė „vznik sémantických homonym způsobují různé sémantické změny slov, v jejichž důsledku se zcela přeruší vztah mezi významy vícevýznamového slova. K tomu dochází buď tehdy, když změny významů slova zcela od sebe vzdálí původně blízké významy, nebo když zanikne význam, který spojoval několik článků řetězce významů vícevýznamového slova“ (Jakaitienė 2010: 108). V analyzovaném materiálu by se za sémantická homonyma měly považovat pouze termíny bez hmatatelných významových souvislostí, např. klėtka „okenní sklo“ LKŽ_ė – klėtka „míra šindelů (10 kop šindelů)“ LKŽ_ė.

Další skupinou homonymních termínů jsou slovotvorná homonyma. Jde o „slova, jejichž forma se podobá v důsledku slovotvorných procesů probíhajících v jazyce“ (Jakaitienė 2010: 106). Podle Jakaitienė „slovotvorná homonyma vznikají v důsledku následujících tří možných způsobů tvoření: 1) slova se tvoří pomocí stejných afixů zcela z nehomonymních základových slov, jejichž kořeny se náhodně shodují; 2) slovotvorný proces vyžaduje určité hláskové změny kořene; 3) tvoří se slova náležející zcela odlišným slovotvorným typům (Jakaitienė 2010: 106).

Nejprve je třeba uvést termíny se shodným fonetickým kořenem nebo kmenem (3 řádky), např.: lipinė (< lipti „přilnout, přichytit se k něčemu“ LKŽ_ė) „chýše slepená z něčeho“ LKŽ_ė – lipinė (< lipti „kráčet, stoupat“ LKŽ_ė) „prkno nebo schůdky k přelézání plotu“ LKŽ_ė; sąvarstė (< verti „dělat (otevírat nebo zavírat)“ LKŽ_ė) „starobylá dřevěná dveřní zástrčka“ LKA I 56 – sąvarstė (< verti „zapichovat, bodat“ LKŽ_ė) „jedna ze zpevňujících tyčí umístěných z

Terminologija | 2009 | 16

89

obou stran stěny stodoly“ LKŽₑ; varas (< verti „zapichovat, bodat“ LKŽₑ) „tyč na stavbu plotu, lať, závora“ LKŽₑ – varas (< verti „dělat (otevírat nebo zavírat)“ LKŽₑ) „starobylá dřevěná dveřní zástrčka“ LKA I 56.

Dvě řady homonym tvoří termíny se sjednocenými kořeny, např.: kaistis (< kaisti 1. „loupat, škrábat“, 4. „kopat“ LKŽₑ) „lopata“ LKŽₑ – kaistis (< keisti 1. „mačkat, stlačovat“, 7. „rozhazovat“ LKŽₑ) „posuvný rozhrnovač“ LKA I 41, LKŽₑ; laužas (< lūžti „lámat se na části vlivem ohýbání či tlaku“ LKŽₑ) „starý, nakřivo stojící dům, chatrč“ LKŽₑ – laužas (< laužti „dělením ohýbáním na kusy“ LKŽₑ) „páčidlo, sochor, tyč“ LKŽₑ.

Jak je vidět, část těchto homonymních termínů je uvedena pod stejnými hesly. Na základě rozdílných významů základových slov by však tyto termíny měly být považovány za slovotvorná homonyma.

Ve skupině pojednávaných homonym se vyskytují etymologická, tj. homonyma různého původu. Termíny této skupinky vykazují vnější podobnost také v důsledku různých hláskových změn (4 řádky), např.: ėvelis (< gėvelis) „svislý konec střechy, klenby“ LKŽₑ, „dvě přibité tyčky, které se upevňují na hřebeni střechy, aby vítr neroztrhal slámu; hřebenáč, hřebínek“ LKŽₑ – ėvelis (něm. Hebel) „páčidlo, páka“ LKŽₑ; lušokas „zárubeň“ LKŽₑ – lušokas (< lušėkas) „otvor pro odvod kouře“ LKŽₑ; pantas (< lotyš. pants) „seník, přední seník, přístřešek“ LKŽₑ – pantas (< pinti 1. „vyrábět předmět proplétáním“) „příčný trám spojující krokve stavby“ LKŽₑ; skliautas „nebe“ LKA I 43, LKŽₑ – skliautas (< skliutas) „širokoostrá sekera k opracování či zdobení vzorů“ LKA I 88.

ZÁVĚRY

1. Mnohoznačnou lidovou stavební terminologii tvoří termíny propojené rozmanitými vztahy. Skupinu mnohoznačných termínů označujících blízké pojmy tvoří především termíny s rozlišovacími sémantickými rysy příslušnosti, účelu a složení.

2. Značnou část mnohoznačných termínů tvoří termíny propojené asociačními vztahy. Členové takových dvojic mnohoznačných termínů jsou motivováni názvy druhých členů. Skupinu metonymických termínů tvoří převážně mnohoznačné termíny propojené vztahy celku a části. Nejméně je termínů propojených vztahem materiálu a výrobku nebo vztahem nástroje a výsledku činnosti.

3. Skupinu mnohoznačných termínů propojených metaforickými vztahy tvoří běžné termíny označující stavební pojmy a metaforické termíny, které jsou spojeny sémantickými rysy vnějšího tvaru, účelu, složení a asociační podobnosti.

90

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...

4. Velkou část mnohoznačných termínů tvoří termíny s nejasnými vztahy mezi významy. Mnohoznačné termíny s odlišným významovým jádrem mají většinou společné znaky významové periferie označující účel, místo, tvar a složení. Mnohoznačné metaforické termíny mají společné vedlejší sémantické rysy označující vnější podobnost, podobnost zaujímaného místa, podobnost účelu a asociační podobnost.

5. Ve skupině homonymních termínů převažují slovotvorná homonyma, tvořená termíny se shodou hlásek v kořeni nebo kmeni. Etymologická homonyma se vyskytují podstatně méně často.

PRAMENY A LITERATURA

LKŽ: Lietuvių kalbos žodynas. Kaunas. 1947, T.1. Vilnius, 1969, T.2. Vilnius, 1956, T.3. Vilnius, 1957, T.4. Vilnius, 1959, T.5. Vilnius, 1962, T.6. Vilnius, 1966, T.7. Vilnius, 1970, T.8. Vilnius, 1973, T.9. Vilnius, 1976, T.10. Vilnius, 1978, T.11. Vilnius, 1981, T.12. Vilnius, 1984, T.13. Vilnius, 1986, T.14. Vilnius, 1991, T.15. Vilnius, 1995, T.16. Vilnius, 1996, T.17. Vilnius, 1997, T.18. Vilnius, 1999, T.19. Vilnius, 2002, T.20.

LKŽ, 2005: Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002). Vilnius. Interneto prieiga: <http:// www.lkz.lt>.

LKA I 1977: Lietuvių kalbos atlasas 1. Lek­sika, Vilnius.

Gudavičius A. 2007: Gretinamoji semantika, Šiauliai.

Jakaitienė E. 2010: Leksikologija. Vilnius.

Jakaitienė E. 1988: Leksinė semantika, Vilnius.

Keinys St. 1980: Terminologijos abėcėlė. Vilnius.

LKE 1999: Lietuvių kalbos enciklopedija. Vilnius.

Stunžinas R. 2008: Variantiniai statybos liaudies terminai Lietuvių kalbos žodyne – Terminologija 15, 111–131.

Urbutis V. 2009: Žodžių darybos teorija. Vilnius.

Головин Н. 1987: Лингвистические основы учения о терминах, Москва.

Гринев С. 1990: Введение в терминоведение, Москва.

MNOHOZNAČNÉ A HOMONYMICKÉ LIDOVÉ STAVEBNÍ TERMÍNY

Tento článek pojednává o 350 případech polysémie a homonymie v lidové stavební terminologii, doložených v Lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of Lithuanian) (LKŽ) a Lietuvių kalbos atlasas (Atlas of the Lithuanian Language) (LKA). Termíny, jejichž významy spolu souvisejí, jsou považovány za mnohoznačné, zatímco termíny s náhodnou fonetickou podobností jsou pokládány za homonymní. Naprostá většina zkoumaných termínů je mnohoznačná. Homonymní termíny tvoří méně než 3 procenta zkoumaných termínů.

Lidovou stavební terminologii tvořící mnohoznačné termíny tvoří termíny propojené různými vztahy.

Hlavní skupinu mnohoznačných termínů, které označují podobné pojmy, tvoří termíny s rozlišovacími sémantickými rysy účelu (namas ‘obytný dům’ LKA I 34, LKŽe – ‘samostatná malá budova se sporákem, která se používá v létě’ LKŽe), kvality (abarės ‘chlév pro zvířata’ LKA I 50 – ‘velký kravín’ LKA I 50), složení (grinda ‘dřevěná podlaha’ LKŽe – ‘hliněná podlaha’ LKŽe) a závislosti (krosnis ‘kamna k vytápění domu a pečení chleba’ LKA I 42 – ‘kamna ve stodole k sušení obilí’ LKA I 65).

Termíny s různými asociačními vztahy tvoří velkou skupinu mnohoznačných termínů.

Terminologija | 2009 | 16

91

Významy termínů v této skupině jsou motivovány významy jiných termínů na základě jejich podobnosti nebo logického vztahu. Tato skupina zahrnuje termíny s metaforickými nebo metonymickými vztahy. Podskupinu metonymických termínů tvoří převážně polysémní termíny se vztahy celek–část (gryčia „jeden konec obytného domu“ LKA I 34, LKŽe – „celý obytný dům“ LKA I 34). Podskupinu polysémních termínů s metaforickými vztahy tvoří běžné termíny a metaforické stavební termíny, které se podobají tvarem (čerpe „kachle pro stavbu kamen“ LKŽe – „výklenek ve stěně kamen“ LKŽe), účelem (durelės „zadní dveře obytného domu“ LKŽe – „dvířka kamen“ LKŽe) nebo složením (grendymas „hliněná podlaha“ LKA I 37 – „podlaha kamen“ LKA I 43).

Další velkou skupinu tvoří polysémní termíny s nejasnými významovými vztahy. Takové termíny mají odlišné významové jádro a podobné rysy periferního významu, které určují užití (pamatas „základový trám“ LKA I 35 – „kameny pod zdí“ LKA I 35), místo (užlangė „police nad oknem“ LKŽe – „venkovní parapet“ LKŽe) nebo tvar (lota „lať k přitlačování slámy při pokrývání střechy“ LKŽe – „prkno“ LKŽe). Polysémní metaforické termíny mají společné sekundární sémy označující vnější podobnost (kepurė „poslední řada trámů na všech čtyřech stěnách domu“ LKŽe – „klenba nad sporákem“ LKŽe), podobnost umístění (žandas „boční část nástroje“ LKŽe – „otvor vedle plotny kamen“ LKŽe), podobnost užití (pamatas „spodní část budovy“ LKŽe – „dno kamen“ LKA I 43) nebo asociativní podobnost (žirgas „tyč pro zastřešení“ LKŽe – „tyč k podepření sušicího rámu“ LKŽe).

Ve skupině homonymních termínů převažují odvozená homonyma s fonetickou shodou kořene nebo kmene: lipinė (< lipti „přilepit se k něčemu“ LKŽe) „malá chata slepená z různých zbytků“ LKŽe – lipinė (< lipti „překročit, vylézt“ LKŽe) „prkno nebo schůdky k přelézání plotu“ LKŽe. Etymologická homonyma jsou mnohem vzácnější: pantas (< lotyšsky pants) „sklad sena“ LKŽe – pantas (< pinti 1. „plést, proplétat“) „krokev spojující krokve stavby“ LKŽe).

Obdrženo 2009-11-20

Robertas Stunžinas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT–10308 Vilnius E. paštas: [email protected]

92

Robertas Stunžinas | Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos...