Tvoření psychologických termínů M. Reinia a jejich složek

RITA KATELYTĖ, STASYS KEINYS

Institut litevského jazyka

V šestnáctém svazku časopisu Terminologija byl otištěn článek, který pojednával o významu a původu psychologických termínů shromážděných z učebnice Psychologie profesora Georgije Čelpanova, volně přeložené z ruštiny Mečislovasem Reiniem (1884–1953) a vydané ve Vilniusu roku 1921 (viz Katelytė 2009: 198–216). V nynějším článku se zkoumá tvoření litevských a hybridních jednoslovných termínů užívaných v učebnici, kterou připravil tento profesor, jeden z prvních, kdo vyučoval psychologii na vysoké škole v litevštině, a také tvoření dalších takových termínů a slov, která vstupují do víceslovných termínů (mezinárodní termíny a slova tvořící jejich složky se neberou v úvahu).

Předmětem článku je více než 390 jednoslovných termínů – podstatných jmen – a slov vstupujících do víceslovných termínů: podstatných jmen, přídavných jmen, sloves (příčestí), zájmen a příslovcí. Protože cílem je podat úplný obraz slovotvorné struktury termínů užívaných v učebnici M. Reinia a dalších slov, která do nich vstupují, jsou uvedeny všechny shromážděné příklady přiřazené k jednotlivým oddílům textu článku. Skloňovaná slova se uvádějí v nominativu (přídavná jména v nominativu jednotného čísla mužského rodu). Nezjištěné nominativní tvary slov se určují podle jiných pádů nebo typických případů (například nominativ jednotného čísla mužského rodu zájmenných přídavných jmen má v učebnici nejčastěji koncovku -asai, a proto se s touto koncovkou uvádí nominativ i u slov, jejichž nominativní tvar nebyl zaznamenán; takové tvary jsou označeny hvězdičkou). V oddíle o tvoření sloves se jako základní tvar uvádí infinitiv (tvoření samotných příčestí vstupujících do termínů se v článku nezkoumá, neboť není předmětem slovotvorby). U slov fungujících jako složky víceslovných termínů se v závorkách uvádí i samotný termín (zpravidla jeden). Všechny příklady jsou uvedeny v pravopisu pramene a vedle termínu je zapsána strana, z níž byl převzat. Aby byl zřetelnější význam nebo vztah k psycholo

Terminologija | 2010 | 17

111

gii, je v případě potřeby u termínu uvedena věta nebo její důležitější část, z níž byl termín zaznamenán. Způsoby a typy tvoření jsou v článku seřazeny podle četnosti zkoumaných odvozenin.

Podle počtu slov, z nichž se skládají, se obvykle rozlišují jednoslovné a víceslovné termíny. Víceslovné termíny se nejčastěji skládají ze dvou slov, občas se však vyskytují i tříslovné a ještě vzácněji termíny složené z více slov. Článek zkoumá 140 jednoslovných termínů – podstatných jmen – a něco přes 250 podstatných jmen (140), přídavných jmen (80), sloves (téměř 30), zájmen (3) a příslovcí (1), která vstupují do víceslovných termínů. Téměř všechny zkoumané jednoslovné termíny jsou podstatná jména; pouze jeden termín je vyjádřen zájmenem aš (Tąjį „kažką“ filosofai vadina subjektu, „aš“, siela 2). Závislé (přívlastkové) složky jsou vyjádřeny slovy všech uvedených slovních druhů.

Již dávno je známo, že z hlediska tvoření slov se celý slovník našeho jazyka skládá z jednoduchých slov a odvozenin a že odvozenin je mnohem více než slov jednoduchých. To platí také pro zkoumané termíny a slova, která v nich fungují jako složky – jednoduchých litevských slov je zde pouze necelých devět procent všech zkoumaných slov. Jednoduchých podstatných jmen je ještě méně: tvoří jen necelých 7% všech zkoumaných podstatných jmen, např.: būdas 197, Dievas (Dievo meilės jausmas 177), galas (juntamojo dirksnio galas 76), garsas (garso jutimas 36), laikas 147 (<...> erdvės ir laiko sąvokos yra būtinos daiktų ir vyksmų įsivaizdavimo sąlygos 149), lankas (reflekso lankas 76), liga (psichinė liga 221), narys (pasąmonio asociacijos nariai 84), pradas (jausmų pradai 19), protas 2, siela 1, skaičius (skaičiaus sąvoka 147), sritis (lytėjimo sritis 34), spalva (spalvos jutimas 35), tauta (tautų psichologija 10), ūpas (liguistai linksmas ūpas 223), vaikas (vaiko psichologija 10), valia 193, varsa (varsų aklumas 54) ir žodis (žodžių atmintis 88). Některá z uvedených slov, např. garsas, lankas, skaičius (viz Skardžius 1943: 310, 27, 77), a některá další jsou jen vybledlými, synchronně hůře vnímatelnými nebo již nevnímatelnými starými odvozeninami. Jednoduché je přibližně každé dvanácté (více než 8%) čistě litevské přídavné jméno vstupující do víceslovných termínů, např.: b endras (bendrieji jutimai 39), grynas (grynas jutimas 36), lengvas (lengvo alsavimo jutimas 39), linksmas (liguistas linksmas ūpas 223), malonus (maloni kvapsnis 59), tobūlas (tobūliausia valia 196; nyní se píše tobulas) a žemas (žemesnieji jausmai 158). Kromě toho, u víceslovných termínů…

112 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reino psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

Mezi užitými výrazy se vyskytuje několik primárních slovesných participií bez předpony, např.: durti (píchavý pocit bolesti 153), justi (vnímající nervy 31), kurti (tvořivá představivost 102), slėgti (skličující afekty 159) a veikti (aktivní pozornost 91). Jednoduchá jsou také obě zájmena, která vystupují jako závislé členy – savęs (sebepoznání 208) a savasis (vlastní „já“ 201).

Všechna ostatní slova (o něco více než 91%), která tvoří jednoslovné litevské a hybridní termíny i členy víceslovných termínů, jsou odvozeniny. Podstatná jména tvoří 73,6% všech odvozenin, přídavná jména 20,7%, slovesa 5,4% (jejich skloňované tvary jsou participia) a příslovce 0,3%. Článek odvozeniny pojednává v tomto pořadí.

TVORBA PODSTATNÝCH JMEN

Největší část litevských a hybridních podstatných jmen užitých k vyjádření termínů v učebnici psychologii připravené M. Reiniem Psichologijos vadovėlio (více než 93%) tvoří odvozeniny. Něco přes 77% odvozenin je tvořeno příponami, téměř 19% koncovkami a pouze asi 4% složeniny a předponové deriváty (posledních je nejméně – pouhých 0,7%).

Odvozeniny s příponami

Tři čtvrtiny zkoumaných podstatných jmen odvozených příponami označují děje (jde o slovesná abstrakta) a téměř tři čtvrtiny z nich patří k nejproduktivnějšímu derivačnímu typu této kategorie s příponou -imas a její variantou -ymas (111 odvozenin, z toho 10 s -ymas). Tyto dva derivační podtypy se liší pouze možnostmi spojování se základovými slovy – odvozeniny s variantou -ymas se tvoří z poměrně nepočetných sloves třetí časovací třídy, která mají v infinitivu příponu -yti.

-imas a -ymas. Jde o nejproduktivnější derivační typ nejen pro označení dějů, ale obecně i pro tvorbu podstatných jmen. Téměř dvě třetiny odvozenin s variantou -imas jsou utvořeny z předponových sloves, např.: atgaminimas 72, atitraukimas 132, atkritimas 55, atpažinimas 73, įjaudinimas 165, įnirtimas 164, įtempimas 67, įtūžimas 159, įvertinimas (pajutimų įvertinimas 94), išdrikimas 96, išskrypimas (proto išskrypimas 222), išmokimas (išmokimo greitumas 89), išnaikinimas (išnaikinimo būdas 33), išprotavimas 146, nekalbėjimas (Yra, pagaliau, atsitikimų, kad asmenys su sveiku liežuviu, gerkle staiga nustoja galios tarti žodžius – tai afazija (nekalbėjimas) 33), nuliūdimas 8, nusilpnėjimas (valios nusilpnėjimas 223), nusprendimas (valios nusprendimas

Terminologija | 2010 | 17

113

19), nustebimas 138, nutarimas (valios nutarimas 3), paerzinimas (dirksnių paerzinimas 29), pagarbinimas (pagarbinimo jausmas 177), pajutimas 71, palinkimas 76, palytėjimas 58, panaujininimas (jutimų panaujinimas 73), panūdimas 189, pastebėjimas 12, patenkinimas 15, patyrimas (išvidinis patyrimas 4), patraukimas 16, pažadinimas (pojūčių pažadinimas 197), pažinimas 15, pažvelgimas (pažvelgimas į save 4), perkėlimas (asociacijų perkėlimas 83), subuvimas 125, sugebėjimas 138, sujungimas (paprastas atvaizdų sujungimas 142), sukritimas 55, supanašėjimas 131, suskilimas (sąmonės suskilimas 222), suvokimas 71, sužadinimas 37 a uždusimas (uždusimo jutimas 39).

Více než třetina odvozenin s příponou -imas je utvořena ze sloves bez předpony, např.: abejojimas 142, alsavimas (pocit lehkého dýchání 39), augimas (vývoj řeči dítěte 139), buvimas (samovolná existence duševních schopností 17), čiaudėjimas 31, deginimas (pocity pálení v pohlavních orgánech 153), dirginimas 37, džiūgavimas 159, erzinimas 37, gerinimas (zlepšování paměti 100), girdėjimas (průběh sluchového vnímání 43), gyvenimas (duševní život 10), graužimas (výčitky svědomí 174), jautimas (schopnost cítění 16), judėjimas (reflexivní pohyb 31), jungimas (proces spojování 131), jutimas 1, kentėjimas 15, ketinimas 192, kilimas (teorie vzniku afektů 160), kosėjimas 32, lavinimas (rozvíjení paměti 100), lytėjimas (hmatové vnímání 36), mirkčiojimas 32, prieštaravimas (pocit rozporu 178), protavimas 3, raudonavimas (příčina červenání 21), regėjimas 34, sekimas (sebepozorování 4), skaudėjimas (pocit bolesti 153), sprendimas (rozhodnutí vůle 200), svyravimas 142, teigimas 141, veikimas (činnost duše 22) a vykinimas (uskutečňování volního úkonu 196).

Většina odvozenin s variantou přípony -ymas je utvořena ze sloves bez předpony, např.: laikymas (uchovávání představ 74), mąstymas 19, matymas (dujakas matymas 113), svarstymas 19 a trukdymas (narušování řeči 220). O předponová slovesa se opírají pouze aprašymas (popis psychických jevů 6) a nerašymas (Neschopnost psát bývá často spojena se schopností mluvit. Tento nedostatek se nazývá neschopnost psát neboli agrafie 221).

Pětina názvů dějů odvozených od předponových i bezpředponových sloves pomocí obou variant přípony má zvratnou podobu (jejich derivačním základem jsou zvratná slovesa), např.: apsirikimas (mylné vnímání smyslových vjemů 193), atsidavimas (pocit oddanosti 177), atsiminimas 75, atsinaujinimas 79, atsivaizdavimas 72, įsitikrinimas 178, įsivaizdavimas 2, nepasitenkinimas 165, nusiminimas 159, pasibjaurėjimas 159 (nyní píší-

114 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reino psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

ma odpor), lítost 174, odpor (pocit odporu 58), spokojenost 165, vzpomínka 128, zatvrzelost 210, proplétání 109, urážka 4; prolínání (prolínání představ 80), odporování (pocit odporu 61); setrvávání (setrvávání pocitů 73), učení se (intenzivní učení 101) a sebeovládání 195. To, že značný podíl odvozenin je utvořen ze zvratných sloves, může souviset s předmětem zkoumání psychologie, který se podle slov učebnice liší od přírodních věd třemi znaky – 1) „psychické jevy nelze pocítit <...> a poznat vnějšími, neboli externími, smyslovými orgány“ (s. 3), 2) „psychické <....> jevy jsou bezprostředně přístupné pouze osobě, která je prožívá“ (s. 4) a 3) na psychické procesy „nelze v žádném případě použít měřítko prostorovosti“ (s. 5). Metoda poznávání používaná v psychologii se nazývá „introspekce, pozorování sebe sama, sebepozorování, pohled do sebe“ (s. 4). Jedním z důležitých prostředků vyjádření vztahu děje k jeho samotnému vykonavateli jsou přece zvratné formy.

Značný podíl současných termínů odvozených příponou pro názvy dějů –imas – jsou hybridy související s takzvanými mezinárodními slovy. V učebnici psychologie jsou takto utvořeny pouze dva termíny – imitavimas 168 a interesavimos 18. Mimochodem, je zajímavé, jak se zvratná forma s koncovkou –os, která se obvykle připisuje Žemaitům (LKG I 1965: 231, Zinkevičius 1966: 207–208), dostala do učebnice M. Reinia, rodáka z východní Aukštaitije od Daugailů. Z. Zinkevičius v knize Lietuvių dialektologijoje ostatně uvádí jeden případ také z východních Aukštaitů (jižně od Linkuvy).

Kromě základního, s tvořením souvisejícího čistého dějového významu vychází z živého jazyka také užívání některých odvozenin probíraného slovotvorného typu v běžném jazyce v určitém konkrétním lexikálním významu. Takto užívané termíny, zejména ve významu výsledku děje, se vyskytují i ve zdroji tohoto článku. Gramatickým ukazatelem konkrétnosti významu termínů může být užívání odvozenin v množném čísle, např.: podráždění (vnější podráždění 220, srov. Fyzický proces, který je příčinou počitku, se nazývá dráždění, podráždění 37), úchylky (úchylky rozumu 222), počity (Člověk musí žít s nejrůznějšími počitky 38, srov. <....> na stavu trávicích orgánů závisí počitek hladu, žízně, sytosti atd. 39), podráždění (Jsou dva druhy podráždění: vnější a vnitřní 39, srov. pojem podráždění 36), pocity (hodnocení pocitů 94, srov. průběh pocitu 94), poruchy (poruchy řeči 220, Z hlediska psychologie je důležité uvážit poruchy, které souvisejí s užíváním jazyka 220) aj.

Terminologija | 2010 | 17

1 1 5

K vyjádření psychologických termínů bylo užito také slovesných abstrakt utvořených 16 příponami (celkem 36 odvozenin). Čtvrtina těchto slov je odvozena příponou -tis, téměř pětina jsou odvozeniny s příponou -smas.

-tis. Odvozeniny s touto příponou patří ke dvěma podtypům – větší část z nich má koncovku třetí deklinace (genitiv singuláru s -ies), např.: apimtis (rozsah pozornosti 91), atitrauktis (Abstrakce neboli odtažení je děj, při němž z určité skupiny počitků a představ vyčleníme jeden počitek či představu 130–131), atmintis 72, mintis 1, patirtis 13, priežastis (pojem příčiny 16) a prigimtis (přirozenost duše 2), zatímco dvojice odvozenin má koncovku -is první deklinace (genitiv singuláru s -io), např.: išgąstis 159 a pyktis 164. Všechny odvozeniny jsou utvořeny z primárních sloves. Podle pramenů Lietuvių kalbos žodyno se zdá, že některé z těchto odvozenin, např.: apimtis, patirtis, se začaly užívat teprve v době vzniku současného spisovného jazyka; slovo atitrauktis bylo mimochodem uvedeno dokonce ve dvou případech i v terminologickém slovníčku psychologie a názvů v učebnici psychologie (s. 231), do tohoto slovníku se však vůbec nedostalo.

-smas. Všechny odvozeniny s touto příponou jsou rovněž utvořeny z primárních sloves, např.: džiaugsmas 138, geismas 16, jausmas 1, troškmas (<...> kdo dokáže ovládat své touhy nebo žádosti 201), veiksmas (altruistický čin 169), verksmas 9 a vyksmas (průběh vnímání 94). Označují určité psychologicky zkoumané stavy a jejich projevování. Pozoruhodné je, že téměř všechny uvedené odvozeniny s příponou -smas zřejmě nebyly pro Lietuvių kalbos žodynas zaznamenány z živého jazyka; stejně tak se dnes už neužívá slovo troškmas, které bylo do slovníku zařazeno z děl M. Mažvydase a Vydūnase.

-ulys. Odvozeniny s příponou -ulys označují projevování psychických stavů, např.: geidulys 189, nuobodulys 128, skaudulys (<...> pálivé bolesti vznikají proto, že se k pocitu přidávají ještě hmatové pocity pálení <...> 153), snaudulys 214, troškulys 152. Mimochodem, slovo nuobodulys, známé z živého jazyka, je v prvním svazku Lietuvių kalbos gramatikos (s. 312) považováno za odvozeninu přídavného jména nuobodus; zdá se však, že jako označení psychického jevu je vhodnější a systematičtější odvozovat je přímo (bez prostředkujícího přídavného jména vyjadřujícího vlastnost nuobodus) od slovesa nu(si)bosti. Lze uvažovat o tom, zda nejde o slovotvorná homonyma.

Z dalších příponových odvozenin užívaných jako termíny nebo jako složky termínů v učebnici psychologie byly zaznamenány pouze jedna až tři, např.:

-esys: dėmesys 90, gailesys 174, judesys (pohyby duše 160: <...> afekty se někdy nazývají „pohyby duše“);

116 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reinio psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

-ga: průběh (psychický průběh vnímání 36), povinnost (pocit mravní povinnosti 173);

-yba: tvorba (tvorba představivosti 105: <...> tvorba představivosti se projevuje ve všech oblastech života);

-ima: teplo (pocit tepla 58);

-lė: čich (čichový nerv 23, čichový vjem 39);

-lius: nadbytek (pocit nadbytku 58);

-mė: strach 138, podstata (podstata duše: <...> psychologie zkoumá podstatu (přirozenost) duše 2);

-nė: vědomí 5. Toto staré slovo, související se slovesem sumoti, se jako odvozenina neuvádí ani ve Skardžiově díle Lietuvių kalbos žodžių daryboje, ani v prvním svazku Lietuvių kalbos gramatikos. K. Būga v práci Kalboje ir senovėje (1922), pravda nikoli z hlediska slovotvorby, nýbrž kvůli střídání kořenových samohlásek, srovnával sąmonę s tvarem slovesa sumanau (Būga 1959: 136).

-sena: stav (stav duše 6);

-slas: vědění (duševní vědění 89: <...> dítě může porozumět pořadí slov modlitby, může předvídat logické vztahy mezi slovy a učit se modlitbu, aniž by jí vůbec rozumělo. To bude duševní vědění <...>);

-snis: nerv 25, kvapsnis (obraz pachu 81, příjemný pach 59).

Tyto dva odvozené výrazy patří kvůli rozdílné koncovce ve zdroji ke dvěma podtypům. Ženský rod (třetí deklinace) varianty kvapsnis, -ies byl na konci 19. a začátku 20. století dobře znám (viz LKŽ VI 1046). Také Dirgsnis se tehdy často užíval jako podstatné jméno ženského rodu třetí deklinace, avšak v učebnici se píše s k a užívá jako hlavní označení „nervu“; jde o podstatné jméno mužského rodu první deklinace.

-tas: pomsta 164, trokštas (Při velmi navyklém uspokojování jedné velké touhy se vytváří psychický stav, který se nazývá trokštas 189). Trokštas bylo patrně vzácné slovo; nedostalo se do velkého Lietuvių kalbos žodyno.

-uotė: představivost 102. Toto slovo, rovněž nezaznamenané v „Lietuvių kalbos žodynas“ z živého jazyka, se zřejmě rozšířilo z psaného jazyka.

Druhou nejpočetnější kategorií odvozených slov užívaných v Psichologijos vadovėlyje je slovotvorná kategorie názvů vlastností (abstrakt odvozený od jména); celkem je rozebíráno 49 odvozenin. Jde o slova s abstraktním významem, vytvořená pomocí čtyř přípon, většinou na základě přídavných jmen, zčásti podstatných jmen, zájmen a příčestí sloves jmenného typu.

Terminologija | 2010 | 17

117

–umas. Převážná většina (tři čtvrtiny) názvů vlastností užitých v článku jako termíny je utvořena právě touto produktivní příponou dané kategorie. Téměř všechny odvozeniny vycházejí z litevských kvalitativních přídavných jmen (obvykle se stupňují), např.: aklumas (psichikos aklumas 33), atsakom ingumas 201, dėkingumas (dėkingumo jausmas 177), greitumas (išmokimo greitumas 89), įdomumas 92, ilgumas (atsiminimo ilgumas 89), išdidumas 166, jaudringumas (smegenų centrų jaudringumas 219), jausmingumas 210, juokingumas 181, kietumas (kietumo jutimas 58), kilnumas 181, koktumas (koktumo jutimas 61), kurtumas (kalbos kurtumas 220: <...> jis girdi, ką kiti kalba, bet jis negali suprasti, ką reiškia girdimi garsai. Tokia būsena vadinasi kalbos kurtumas), linksmumas 8, malonumas 165, nemalonumas (nemalonumo jausmas 6), nesmagumas 154, panašumas (panašumo asociacija 75), pastovumas (valios pastovumas 137), priežastingumas (psichinio priežastingumo dėsniai 200), puikumas (puikumo jausmas 157), siaurumas (dėmesio siaurumas 91), skirtumas (tembro skirtumas 40), smagumas 154, sotumas (sotumo jutimas 39), sunkumas (sunkumo jutimas 15), šaltumas (šaltumo jutimas 58), šiurkštumas (šiurkštumo jutimas 15), tikslumas (atminties tikslumas 89) a troškumas (fiziologinis troškumo procesas 21).

Tři abstrakta jsou utvořena z přídavných jmen považovaných za relační, např.: gretutinumas (gretutinumo asociacija 81), šaltakraujumas 210, visuotinumas (asociacijų visuotinumas 84), a jedno je utvořeno z příčestí, např. apibrėžiamumas (pajutimų apibrėžiamumas 94).

Pouze dvě odvozeniny vycházejí z přejatých (mezinárodních) přídavných jmen, např.: individualumas (asmens individualumas 162) a komingumas (komingumo jausmas 181).

Z výše uvedených odvozenin s příponou –umas jsou pro dnešní spisovnou litevštinu neobvyklé pouze atsakom ingumas, jaudringumas, komingumas a šaltakraujumas. V Litovském slovníku jsou tři z nich doloženy pouze z předválečných (do roku 1940) textů (jaudringumas – pouze ze slovníků), zatímco komingumas ani jeho základové přídavné jméno v tomto slovníku uvedeny nejsou. Mimochodem, v jazykové příručce Kalbos patarėjyje vydané roku 1939 se opravuje přídavné jméno atsakomingas, -a (doporučuje se atsakingas, -a), protože „<...> je neobvyklým způsobem utvořeno z atsakomas“ (s. 20). Vzhledem k základovému slovu se v dnešním jazyce za nesprávné považuje také šaltakraujumas (abstrakta z takových relačních přídavných jmen se obvykle netvoří).

–ybė. Abstrakt odvozených od jmen se příponou –ybė se užívá o dobrou třetinu méně. Většina odvozenin je utvořena z kvalitativních přídavných jmen, např.: gyvybė (gyvybės jutimas 62), ypatybė (sielos ypatybė 2: <...> raciona-

118 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reino psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

linė psichologija gvildena sielos ypatybes), silpnybė (atminties silpnybė 11), tapatybė (asmenybės tapatybė 206), tikrybė (tikrybė, kilusi iš įsitikrinimo, yra esminis protavimo veiksmo pradas 142), vienybė (savęs vienybė ir tapatybė 205). Mezi psychologickými termíny nebo v nich užívanými odvozeninami s příponou –ybė jsou po dvou utvořenými od substantiv, např.: asmenybė 174, lengvaman ybė 210, a zájmen, např.: kokybė (jutimo kokybė 38), visybė (dirksnių visybė 26); jedna odvozenina je utvořena z příčestí, např. privalomybė (doros jausmo privalomybė 174).

Každý ze dvou dalších slovotvorných typů abstrakt odvozených od jmen zastupuje jediná odvozenina, např.:

-enost: prostorovost (kvalita prostorovosti 107). Ve slovníčku vloženém na konci učebnice jsou k těmto měřítko prostorovosti uvedeny ekvivalenty v jiných jazycích: protiažienijė, extensio, rozciągłość, Ausdehnung (s. 232). Do Slovníku litevského jazyka bylo toto slovo zařazeno s označením neologismu pouze ve významu „prostor“, doloženém ze slovníku M. Nydermana, A. Sena, F. Brenderia a A. Salise Lietuvių rašomosios kalbos žodyno. V učebnici se mnohem častěji užívá termín prostor, zatímco prostorovost má zřejmě význam „hmatatelného prostoru“, srov. „Mezi jinými kvalitami je třeba uvést také kvalitu prostorovosti (protežon(n)osti), tj. že věci mají délku, šířku a tloušťku, že jsou kulaté, čtyřúhelníkové, ‚vpravo‘. Tyto kvality můžeme nazvat prostorovými vztahy“ (s. 107).

-ovost: blahovost (pocit blahobytu 62).

Z hlediska četnosti odvozenin zaujímá třetí místo slovotvorná kategorie názvů výsledku děje. V učebnici se jako psychologické termíny či jejich složky užívá deset odvozenin se třemi příponami; tvoří jen o něco méně než dvacetinu všech zkoumaných příponových odvozenin.

Stejně jako obecně ve spisovném jazyce je největší část odvozenin utvořena příponou –inys, např.: buvinys 2, davinys (vaizduotės daviniai 106), padarinys (valios veiksmo padarinys 183), reiškinys (jausmų reiškinys 15, psichinis reiškinys 1), tarinys (<....> sąvoka, kuria kas norint pasakoma, ir daiktas, kurį toji sąvoka atstoja, vadinasi objektas, tarinys 141), uždavinys (psichologijos uždavinys 2), vaidinys 72. Ve učebnicovém slovníčku jsou buvinys a būsena uvedeny jako synonyma (s. 231); jako související jsou uvedeny také termíny vaidinys a atvaizdas (s. 231, 235).

Každá z následujících přípon má pouze jednu odvozeninu:

–zákon: zákon (zákony psychiky 6);

–tas: raštas (rašto aklumas 221). Ve slovníčku i v textu je jako synonymum tohoto dvojslovného termínu uvedeno mezinárodní slovo aleksija (s. 234, 221).

Terminologija | 2010 | 17

119

Velmi málo (jen po jednom či dvou) je užito pojmenování nositelů jmenné vlastnosti, např.: empirininkai 176, intuicininkai 175 (těmito hybridními výrazy jsou označeni psychologové směrů zkoumajících mravní cit), gyvulys (gyvulių psichologija 10) a ligonis (proto ligonis 12, psichikos ligonis 11), a pojmenování nositelů slovesné vlastnosti, např.: erzintojas (uoslės dirksnių erzintojai 59) a zpravidla do této kategorie řazený veiksnys 94 (synonymum faktorius, tamtéž). Erzintojas bylo tehdy užívané slovo; do obou vydání druhého svazku Lietuvių kalbos žodynas bylo zařazeno z děl J. Geručia (Jono Balvočiuse, 1842–1915); o něco později se na jeho místě ustálilo a dodnes se užívá slovo dirgiklis (PŽ 1993: 59–60).

Odvozeniny koncovek

Podstatných jmen utvořených pomocí koncovek, užívaných jako jednoslovné psychologické termíny nebo začleněných do složených termínů, je přibližně padesát, tedy čtyřikrát méně než odvozenin se sufixy.

Více než polovina (téměř tři pětiny) podstatných jmen vytvořených pomocí koncovek označuje děje (slovesná abstrakta). Téměř každé druhé slovo je odvozeno koncovkou -(i)a, např.: gėda (gėdos jausmas 21), įtaiga 216, jėga (vaizduotės jėga 105), kalba (vaiko kalbos augimas 139), klausa 34, nuoskauda 153, nuoboka 32, pagarba (pagarbos jausmas 163), pastanga (pastangos jausmas 192), patrauka 188 a vada (Jeigu duryse kaba skarinis (rankšluostis), mėnesienos nušviestas, yra vada (povod), kad manytume kambary esant baidyklę <...>, tai ne kas kita, tik iliuzija 145). Dva termíny jsou odvozeniny s variantou koncovky -ia, např.: galia (garsų analizės galia 41) a kančia 162.

Čtvrtina odvozenin je vytvořena koncovkou -is, např.: alkis (Kadangi sielos būsenoje, kaip alkis, yra jutimo ir jausmo, tai toji būsena yra vadinama ir jausmas, ir jutimas, vienu ir kitu vardu 152), nuovargis (nuovargio jutimas 62), pojūtis (jutimo arba pojūčio tonas 38), sambūvis 125, santykis (valios santykis su jausmais 188), sąryšis (nuolatinis psichinių reiškinių sąryšis 18), stojis (<...> yra jausmai, atsivaizdavimai bei kiti tolygūs buviniai (stoviai) 2) a tūris (atminties tūris 89).

Několik odvozenin je utvořeno koncovkou -ė, např.: garbė (Dievo garbės jausmas 177), meilė (artimo meilė 163), sąžinė 173 a sopė 138.

Nejméně (jen pár) bylo nalezeno odvozenin s koncovkou -as patřících do této slovotvorné kategorie, např.: miegas 10 a noras 1.

120 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reinio psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

Mezi zkoumanými odvozeninami s koncovkou je dvakrát méně názvů následku děje než názvů dějů. Odvozeniny tohoto slovotvorného způsobu užívané v Psichologijos vadovėlis se terminologicky výrazně liší od obecného jazyka jako takového, v němž jsou nejpočetnější právě odvozeniny s koncovkou patřící do kategorie názvů následku (výsledku) děje.

Zkoumané odvozeniny jsou utvořeny pomocí těchto tří koncovek:

–as: atvaizdas 72 a varianta atavaizdas 72, išvaizdas (erdvės išvaizdas 12), įvaizdas (erdvės įvaizdas 12), pagrindas (fiziologinis atminties pagrindas 74) a vaizdas (smegenų veiksmo vaizdas 34);

–a: išraiška (jausmų išraiška 195), sąvoka (sąvokų sintezė 141) a šviesa (šviesos jutimas 64);

–is: įprotis 194, įspūdis 71 a potyris 2 (pojūčių potyris 150).

Ještě méně (sedmina všech zkoumaných odvozenin s koncovkou) tvoří názvy vlastností (jmenná abstrakta). Jde o odvozeniny se třemi koncovkami (–is, –a a –ė). Např.:

–is (–io) a –is (–ies): dydis (judesio dydis 109), skonis (skon ies jutimas 36), sotis (sočio jutimas 61), svoris (svorio jutimas 61) a šaltis (šalčio jutimas 15). Slovo skonis se dnes v obecné litevštině doporučuje s koncovkou první deklinace –is, v některých nářečích, ve starších pramenech a v textech (rovněž v Mūsų žodynėlis J. Jablonského) se však vyskytuje s koncovkami ženského rodu třetí deklinace (viz LKŽ XII 1020). Jinak je tomu u slova sotis užívaného v učebnici, které je jak v LKŽ (XIII 304–305), tak pro současné užívání (viz DŽ₄ 2000: 721) uváděno jako slovo ženského rodu třetí deklinace. Slovo šaltis se v popisech slovotvorby současného jazyka považuje za odvozeninu s koncovkou od přídavného jména šaltas (viz Urbutis 1961: 44, LKG I 1965: 316), není však zřejmě vyloučeno považovat je také za slovesné abstraktum utvořené od slovesa šalti příponou –tis.

–a: aistra 189, dora (doros jausmas 158);

–ė: erdvė (lytėjimo pojūčio erdvė 107), laisvė (valios laisvė 198).

Složená slova

V současné terminologii a také v samotném spisovném jazyce bylo mezi podstatnými jmény vytvořenými slovotvorným způsobem, která co do počtu derivátů soupeří se slovy tvořenými koncovkami, nalezeno velmi málo psychologických termínů a dalších podstatných jmen vstupujících do složených termínů – jen 8 složenin, tedy přibližně šestkrát méně než derivátů tvořených koncovkami.

Terminologija | 2010 | 17 121

Druhou složku téměř všech složených termínů tvoří slovesná substantiva, např.: pėdsakas (teorie stop 75), pusiausvyra (pocit rovnováhy 62), savisauga (souvislost hněvu se sebepéčí 165), savistaba 207, savižiūra 4, sielotyra (<…> psychologie neboli nauka o duši je vědou o duševních jevech neboli o životě duše 1). Slovo pusrutulis, které vstupuje do termínu mozkové hemisféry 32, je běžná složenina vytvořená ze dvou substantiv.

Termín sav(i)ąmonė 207 (Stejně jako mohou být představy, pocity atd. předmětem vnímání, můžeme podobně poznávat i naše „já“. Takový proces se nazývá sebeuvědoměním neboli sebepoznáním 208), je ve slovníčku učebnice vysvětlen ruským, polským a německým ekvivalentem samosoznani(j)e, samowiedza, Selbstbewusstsein (s. 234), patrně jej tedy lze považovat za kalk (srov. ekvivalenty), nebo přinejmenším za napodobeninu. Ruskému termínu самосознание dnes v psychologické terminologii odpovídá savimonė (viz PŽ 1993: 265), známé již ze slovníku St. Šalkauskise Bendroji filosofijos terminija vydaného v časopise Logos v roce 1937 (Šalkauskis 1991: 180). Mimochodem, slovo saviąmonė bylo do Lietuvių kalbos žodynas zařazeno pouze s příkladem z textů sovětské éry (viz LKŽ XII 258), z „Učebnice psychologie“ je však patrné, že se užívalo i dříve.

Předponové deriváty

Do zkoumané psychologické terminologie patří pouze dvě podstatná jména vytvořená pomocí předpon – atjausmis 153 a pasąmonis 84. Že atjausmis je předponový derivát, dokládá nejen jeho forma (koncovka -is), ale i vysvětlení autora učebnice M. Reinia – „<…> rozdíl v utrpení v obou případech závisí na těchto či jiných prvcích poznání. Právě ony, a nikoli něco jiného, dávají pocitům atjausmis. (Atjausmis podle analogie se stínem, ozvěnou, odleskem)“ 153. Mimochodem, toto výborné slovo chybí v obou vydáních prvního dílu Lietuvių kalbos žodynas. Mužský rod druhého derivátu pasąmonis se vedle dnes ustáleného pasąmone (Šalkauskis 1991: 168, 240; DŽ₁ 1954: 548; PŽ 1993: 203–204) užíval ještě v polovině 20. století (viz LKŽ IX 453).

TVORBA PŘÍDAVNÝCH JMEN

K vyjádření složek složených termínů v Psichologijos vadovėlis, který připravil M. Reinys, bylo použito 80 čistě litevských a hybridních přídavných jmen, tj. takových, která obsahují slovotvorné morfémy přejatých i litevských slov. Největší část těchto přídavných jmen (více než 90%) tvoří odvozeniny, především příponové deriváty. Přídavných jmen vytvořených jinými slovotvornými způsoby je pouze o něco méně než jedna sedmina derivátů tohoto slovního druhu. Proto je zde nejprve uvedena tvorba přídavných jmen užívaných v psychologických termínech pomocí přípon.

122 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reinio psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

Odvozeniny s příponami

Tvoření zkoumaných přídavných jmen není rozmanité – množstvím odvozenin vynikají přípony -inis, -ė a -ingas, -a. U ostatních přípon bylo nalezeno jen několik odvozenin. -inis, -ė. Pomocí přípony -inis, -ė jsou utvořeny dvě třetiny (celkem 41) všech zkoumaných adjektivních derivátů s příponou. Menší část z nich (o něco více než třetina) vychází výhradně z původních litevských základových slov, např.: asmeninis (asmeniniai jausmai 163), dirbtinis (dirbtinis miegas 216), dvasinis (dvasinė asmenybė 105), galinis (klausos dirksnio galinės formacijos 66), išorinis (išorinis potyris 4), nuolatinis (nuolatinis psichinių reiškinių sąryšis 18), pagrindinis (pagrindinis empirinis pažinimo elementas 149), pamatinis (pamatinis psichinis vyksmas 183), pirminis (pirminiai estetiniai jausmai 179), protinis (protinė atmintis 89), savaiminis (savaiminis charakteringas atjausmis 159), tolydinis (tolydinis psichinių reiškinių sąryšis 18) a visuomeninis (visuomeniniai jausmai 163). Většina těchto odvozenin je utvořena z podstatných jmen; z příčestí trpného rodu minulého času, přídavných jmen a číslovek po jedné (dirbtinis, tolydinis a pirminis), z příslovcí dvě (nuolatinis a savaiminis).

Několikrát je užito participiální odvozené slovo s příponou -inis, -ė grįžtaminis. Ve slovníčku učebnice je toto přídavné jméno vysvětleno synonymem refleksinis (s. 232). Obě tato přídavná jména jsou v textu učebnice opakovaně uváděna spolu, např.: 1) Takové působení se nazývá reflexní neboli zpětné 31; 2) <...> člověk vykoná určité pohyby, které mají zpětný neboli reflexní charakter <...> 138; 3) Už dříve [= dříve] bylo řečeno, čemu říkáme reflexní (reflektivní), neboli zpětné pohyby 184. Skutečnost, že grįžtaminis a refleksinis jsou nejednou postaveny vedle sebe, zřejmě ukazuje, že prof. M. Reinys chtěl čtenáře učebnice navyknout na litevské slovo. Bohužel jde o jeden z mála případů, kdy užívané slovo nemělo předpoklady, aby se v úzu ustálilo – grįžtaminis je z hlediska tvoření nepřijatelné, protože přídavná jména se z příčestí trpného rodu přítomného času zpravidla netvoří.

Téměř dvě třetiny přídavných jmen utvořených touto příponou jsou odvozeny z mezinárodních slov – podstatných či přídavných jmen, např.: altruistinis (altruistiniai jausmai 168), asteninis (asteniniai afektai 159), egoistinis (egoistiniai jausmai 168), eksperimentalinis (eksperimentalinė psichologija 14), elementarinis (elementariniai jausmai 167), empirinis (empirinė psichologija 2), estetinis (estetiniai jausmai 179), fizinis (fizinis jausmas 158), fiziologinis (fiziologinė psichologija 14), individualinis (individualiniai jausmai 163), intelektinis (intelektiniai jausmai 178), kinestetinis (kinestetinis jutimas 109),

Terminologija | 2010 | 17

1 2 3

mechaninis (mechaninė atmintis 89), metafizinis (valios laisvė metafizine prasme 198), motorinis (motorinis dirksnis 24), muzikinis (muzikinė atmintis 88), organinis (organiniai jutimai 39), psichinis (psichinis gyvenimas 10), psichofizinis (psichofizinis Webero-Fechnero dėsnis 66), psichologinis (psichologinė analizė 93), racionalinis (racionalinė psichologija 2), refleksinis (refleksinis veikimas 31), socialinis (socialiniai jausmai 163), specialinis (pojūčių specialinių organų jutimai 39), specifinis (specifinė energija 65) a steninis (steniniai afektai 159).

Menší část hybridních přídavných jmen užívaných v Psychologické učebnici je v dnešním pojetí zastaralá. Například kolektiv autorů v příručce Doporučení k jazykové praxi (1985) považuje za vhodnější nikoli eksperimentalinis, elementarinis, racionalinis, specialinis, nýbrž eksperimentinis, elementarus, racionalus, specialus (s. 72, 240, 271).

–ingas, –a. Přídavných jmen s příponou –ingas, –a je v termínech užívaných M. Reinim třikrát méně než těch, která jsou utvořena příponou –inis, –ė. Jen třetina odvozenin s touto příponou vychází z litevských slov, např.: galingas (galinga vaizduotė 106), įdėmingas (įdėmingas mokymasis 101), noringas (noringasai judesys 187), savaimingas (savaimingas sielos galių buvimas 17) a valingas (valingasai judesys 187). Ačkoli se v jazyce obecně vyskytuje hrstka odvozenin s příponou –ingas, –a utvořených z přídavných jmen (viz LKG I 1965: 558), įdėmingas působí nezvykle a jako výjimka z pravidel tvoření. Mimochodem, toto slovo není ve čtvrtém svazku Slovníku litevského jazyka.

Základová slova většiny zkoumaných přídavných jmen s touto příponou jsou mezinárodní, např.: aktingas (aktingas dėmesys 91), automatingas (automatingas judesys 184), charakteringas (savaiminis charakteringas atjausmis 159), impulsingas (impulsingi judesiai 184), instinktingas (instinktingas judesys 91), logingas (logingasai mąstymas 221), pasingas (pasingas dėmesys 91), refleksingas (refleksingas judesys 184) a simpat ingas (simpatingasai sekimas 168). Vedle termínu refleksingas judesys je v závorce uvedeno také přídavné jméno odvozené příponou –inis, refleksinis.

V té době, v prvních desetiletích 20. století, nebyla taková přídavná jména v psaném jazyce ničím neobvyklým. Například aktingas, igieningas (dnes higieniškas), objektingas, produktingas, simpatingas, Mūsų žodynėlyje (1918), jež mohl mít M. Reinys k dispozici nebo v něm alespoň listovat, doporučoval J. Jablonskis. Je pravda, že některá slova s příponou –ingas opravoval. Například v jazykové recenzi přednášky J. Tuma (Vaižgantase) z roku 1924 o autorovi Šiaulėniškio Senelio J. S. Dovydaitisovi...

124 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reinio psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

… inteligentingas, nepatriotingas a adjektivních substantiv autonomin-gumas, labdaringumas navrhoval velký učitel jazyka mimo jiné užívat inteligentiškas, nepatriotiškas, autonomiškumas, labdariškumas (JR V 1936: 44). Z dříve uvedených hybridů s příponou -ingas, -a se v současném úzu, jak se zdá, zachovaly už jen charakteringas a simpat­ingas. Namísto mnohých jiných se užívají buď deriváty s příponou -iškas, -a (např. automatiškas, logiškas), nebo mezinárodní adjektiva (např. aktyvus, impulsyvus, instinktyvus, pasyvus, refleksyvus). Mimochodem, v době, kdy M. Reinys připravoval Psichologijos vadovėlį, byly častými konkurenty derivátů s příponou -inis, -ė také adjektiva tvořená příponou -iškas, -a. V termínech učebnice jich však nebylo třeba. Bylo by zajímavé a pro vědu přínosné zjistit, zda jde o charakteristický rys tehdejší psychologické terminologie, nebo pouze o individuální úzus autora učebnice.

Díly zkoumaných psychologických termínů jsou vyjadřovány také několika široce známými adjektivy odvozenými pomocí těchto přípon:

-ykštis, -ė: prvotní (prvotní pocit 162);

-imas, -a: cizí (cizí psychická jsoucnost 8);

-ras, -a: smíšený (smíšený pocit 157);

-štas, -a: vysoký (vysoká* psychická činnost 34);

-tas, -a: jednoduchý (jednoduché spojení představ 142);

-uistas, -a: chorobný (chorobně veselá nálada 223);

-utinis, -ė: kraštutinis, -ė (karštutinis realizmas 65).

Více než polovinu všech různých adjektiv užitých v termínech pramene tvoří hybridy odvozené od mezinárodních slov pomocí litevských přípon -inis, -ė a -ingas, -a. Z tohoto hlediska se tvoření substantiv a adjektiv užívaných v termínech učebnice výrazně liší.

Předponová odvozenina

Ve skladbě psychologických termínů užívaných v učebnici byly nalezeny pouze čtyři odvozeniny s předponou ne-, např.: nemalonus (nepříjemný pocit 128), nenoringas (nechtěné pohyby 184), nepriežastinis (bezdůvodný strach 161) a nevalingas (mimovolní pohyby 187).

Odvozeniny smíšeného tvoření

Čtveřice zkoumaných termínových adjektiv je vyjádřena útvary vytvořenými současně pomocí předpony a přípony. Jde o čistě litevské odvozeniny smíšeného tvoření išvidinis (vnitřní volní akt 183), išviršinis (vnější prožitek

Terminologija | 2010 | 17

125

ris 4) a hybridy įcentrinis (centripetální nervy 31) a išcentrinis (centrifugální nervy 31).

Z hlediska morfematického složení je stejný také adjektivní výraz išorinis, -ė, vedle něj je však běžně známé substantivum išorė, které lze snadno považovat za základové slovo probíraného adjektiva. Je pravda, že z původních pramenů spisovného jazyka starých sedm až osm desítek let byla do čtvrtého svazku Slovníku litevského jazyka zařazena substantiva išvidė „vnitřní strana; vnitřek“ a išviršė „vnější strana“ (s. 258, 260); ze zdroje z předválečného období se išviršė dostalo také do prvních dvou vydání Slovníku současné litevštiny. Vycházíme-li z toho, nikoli ze současného úzu, bylo by možné adjektiva išvidinis, -ė a išviršinis, -ė považovat za odvozeniny příponou –inis, –ė, avšak slovotvorný význam ukazuje, že tato adjektiva jsou přesto utvořena současně předponou a příponou. O smíšeném tvoření hybridů įcentrinis, -ė a išcentrinis, -ė nalezené údaje nevyvolávají pochybnosti (ve Slovníku litevského jazyka je sice substantivum išcentris „kotouč nasazený na hřídeli mimo střed (užívaný k přeměně rotačního pohybu na pohyb krokový)“ IV166 z předválečných písemných pramenů, vzhledem k významu jej však nelze považovat za základové slovo adjektiva išcentrinis, -ė).

Koncové odvozeniny

Do souboru termínů učebnice patří pouze dvě běžná stará adjektiva utvořená koncovkou. Jsou to kartus (hořké chuťové vnímání 5) a staré senoji psichologija 210).

Složená slova

Jako závislý člen (přívlastek) složených termínů zkoumaných v článku bylo použito jedno složené přídavné jméno – dviakas (dviakas regėjimas 115, dviakas matymas 113), v obou případech je vedle dviakas jako synonymum uvedeno přídavné jméno binokuliarus (ve slovníčku učebnice se píše binakularus 232). Mimochodem, přídavné jméno dviakas není ve druhém svazku Lietuvių kalbos žodyno.

TVORBA SLOVES

Do složení zkoumaných složených termínů vstupuje jako závislé členy 24 slovesných participií. Protože participia jsou tvary sloves, z hlediska slovotvorby se obvykle zkoumají infinitivy, přičemž se přihlíží také k dalším základním tvarům. Téměř čtyři pětiny sloves jsou smíšená nebo sekundární příponová a předponová.

126 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reinio psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

Smíšená nepředponová slovesa girdėti (girdimoji haliucinacija 219), judėti (judamasai [atminties] tipas 86), regėti (regimoji haliucinacija 219) a svarstyti (svarstomoji galia 33 ir svarstytoji mintis 101) jsou stará slova, která mají stejný kořen jako odpovídající primární slovesa, ale příponu nebo její stejnou variantu nemají ve všech základních tvarech.

Tři nepředponová sekundární slovesa jsou odvozena příponou -inti, např.: gaminti (gaminamoji vaizduotė 102), judinti (judinamasai* dirksnis 76), žadinti (žadinantys afektai 159), jedno je odvozeno příponou -auti, např. protauti (protaujamasi sielos esmės ir ypatybių pažinimas 3).

Deset sloves jsou předponové deriváty primárních a sekundárních sloves, např.: atgaminti (atgaminamoji vaizduotė 102, atgamintasaи vaidinys 144), įgimti (įgimtoji atmintis 98), išplėtoti (išplėtota valia 196), neveikti (neveikiamासai dėmesys 91), pajusti (pajuntamieji jausmai 168), palyginti (palyginamoji psichologija 10), panaudinti (panaudintieji jutimai 72), pasekti (pasekamieji vaizdai 54), patirti (patiriamasa* sielos reiškinių pažinimas 3) a prislegti (linguistai prislegtas ūpas 223).

TVORBA PŘÍSLOVCÍ

Ve složení složených termínů zdrojového textu bylo použito jedno příslovce liguistai (liguistai linksmas ūpas 223, liguistai prislegtas ūpas 223), které je příznačným odvozeným slovem s příponou –ai tvořeným od přídavného jména.

ZÁVĚRY

1. Jazyk učebnice Psychologie, kterou profesor M. Reinys volně přeložil z ruštiny, je jasný, živý a snadno srozumitelný i dnes, devět desetiletí po jejím vydání (1921). To svědčí o pevném spojení jejího zpracovatele s živým jazykem lidí a o tom, že dokonale ovládal odborný spisovný jazyk své doby. Takový nejobecnější závěr podporuje také výzkum slovotvorby termínů užívaných v učebnici a dalších slov vstupujících do složených termínů.

2. Zkoumané termíny a slova, která do nich vstupují (podstatná a přídavná jména, základová slovesa příčestí a příslovce), jsou utvořeny všemi způsoby morfologické slovotvorby – odvozeniny příponové tvoří 77,2%, odvozeniny koncovkové (pouze podstatná a přídavná jména) 14,5%, předponové odvozeniny 4,6%, složeniny (pouze podstatná a přídavná jména) 2,6% a odvozeniny vzniklé smíšenou slovotvorbou (pouze přídavná jména) 1,1% všech útvarů tvořících předmět článku (celkem přes 350).

Terminologija | 2010 | 17

127

3. Největší část všech útvarů (87,8%) je ryze litevská, zatímco 12,2% tvoří hybridy utvořené z mezinárodních slov s litevskými afixy. Pozornost upoutává velmi malý počet hybridních podstatných jmen (1,7% všech odvozených podstatných jmen, tedy 3% příponových odvozenin tohoto slovního druhu) a hojnost hybridních přídavných jmen (50% všech odvozených přídavných jmen; téměř všechna jsou příponové odvozeniny –inis, –ė a –ingas, –a a pouze několik odvozenin vzniklo zároveň předponou a příponou).

4. Výrazným rysem zkoumaných útvarů je hojnost abstrakt – 90% podstatných jmen odvozených příponami a koncovkami tvoří názvy dějů (slovesné abstrakty) a vlastností (jmenné abstrakty). Největší část abstrakt je odvozena nejproduktivnějšími příponami těchto dvou slovotvorných kategorií –imas a –umas.

5. Mnohé útvary jsou široce známé, odedávna užívané v prostém spisovném jazyce nebo utvořené jako termíny. Vzácných, neujatých či pro obecné užívání nepřijatelných slov je jen málo. Nejvíce se v jazyce změnilo postavení přídavných jmen odvozených příponou –ingas, –a – některá z nich se dnes již neužívají.

Obecně lze z odvozených útvarů zkoumaného pramene usoudit, že slovotvorba termínů a jejich složek se za 90 let změnila poměrně málo.

PRAMEN

Učebnice psychologie. Z ruštiny volně přeložil prof. G. Čelpanov, filozofický doktor M. Reinys. Vilnius, 1921 (vydání Litevské vědecké společnosti).

LITERATŪRA

Būga K. 1959: Rinktiniai raštai. T. 2. Sud. Z. Zinkevičius. Vilnius. DŽ₁ 1954: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Ats. red. J. Kruopas. Vilnius. DŽ₄ 2000: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. St. Keinys. Vilnius. JR V 1936: Jablonskio Raštai. T. 5: Kalbos dalykai. Redagavo J. Balčikonis. Kaunas. Katelytė R. 2009: Mečislovo Reinio laisvai versto Psichologijos vadovėlio psichologijos terminų reikšmė ir kilmė. – Terminologija 16, 198–216. KP 1939: Kalbos patarėjas. Paruošė L. Dambrauskas. Redagavo A. Salys, Pr. Skardžius. Kaunas. KPP 1985: Kalbos praktikos patarimai. Sud. A. Pupkis. Vyr. red. Z. Zinkevičius. II pataisytas ir papildytas leidimas. Vilnius. LKG I 1965: Lietuvių kalbos gramatika. T. 1. Vyr. red. K. Ulvydas. Vilnius. LKŽ I–XX 1941–2002: Lietuvių kalbos žodynas. Ats. (vyr.) red. J. Balčikonis (t. 1–2), K. Ulvydas (t. 3–5, 11–16), J. Kruopas (t. 1–2, 6–10), V. Vitkauskas (t. 17–20). Vilnius. Mūsų žodynėlis. „Vargo mokyklos“ priedėlis. Surinko Rygiškių Jonas. Voronežas, 1918. PŽ 1993: Psichologijos žodynas. Spec. red. R. Augis, R. Kočiūnas. Vilnius. Skardžius Pr. 1943: Lietuvių kalbos žodžių daryba. Vilnius. Šalkauskis St. 1991: Bendroji filosofijos terminija – Raštai. T. 2: Filosofijos ir pedagogikos terminija. Parengė A. Sverdiolas. Vilnius, 126–252. Urbutis V. 1961: Dabartinės lietuvių kalbos galūnių darybos daiktavardžiai. – Kalbotyra 3, 27–60. Zinkevičius Z. 1966: Zinkevičius Z. Lietuvių dialektologija. Vilnius.

128 R. Katelytė, S. Keinys | M. Reinio psichologijos terminų ir jų dėmenų daryba

WORD FORMATION OF MEČISLOVAS REINYS’ TERMS OF PSYCHOLOGY AND THEIR COMPONENTS

The first three decades of the 20^th century was a period of rapid development of contemporary Lithuanian terminology of various fields of science and technology. In 1921 Lithuanian scientific society published Psichologijos vadovėlis (Psychology textbook) which was a free translation of Georgij Chelpanov’s Учебник психологии performed by professor Mečislovas Reinys (1884–1953). This paper analyses the word formation of substantival one-word terms as well as nouns and other parts of speech which comprise components of complex terms used in this textbook.

There were 390 words researched, 91% of them are formations. The majority of formations (73.6%) are nouns. Other parts of speech are less common – adjectives comprise 20.7%, verbs (participles) – 5.4% and adverbs – 0.3%. Cases of word formation of terms with suffixes, endings and prefixes as well as compounds and terms of mixed formation (with prefixes and suffixes at the same time) are researched in detail.

It was established that the majority of formations researched (about 88%) are purely Lithuanian and about 12% are hybrids. Nearly all hybrids are derivates made from international words with Lithuanian suffixes. Very many terms of psychology and their components have an abstract meaning – 90% of nouns made with suffixes and endings are substantial or verbal abstracts. On the whole, the word formation of the one-word terms and components of complex terms researched has not changed much in 90 years.

Gauta 2010-12-14

Rita Katelytė

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

E. paštas [email protected]

Stasys Keinys

Lietuvių kalbos institutas

P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius

E. paštas [email protected]

Terminologija | 2010 | 17

1 2 9