Litevská jména podřádu ploštic

ALBINA AUKSORIŪTĖ

Institut litevského jazyka

KLÍČOVÁ SLOVA: podřád ploštic, název čeledi ploštic, název druhu ploštic, novotvary, složeniny

ÚVOD

V uplynulém desetiletí vyšlo několik entomologických článků a publikací, v nichž se začaly normovat entomologické termíny a nomenklatorická pojmenování (Stonis et al. 2009; Stonis et al. 2010; Stonis, Diškus 2011; Diškus, Stonis 2012a; Diškus, Stonis 2012b; Stonis, Remeikis, Baužys 2013; Stonis et al. 2015). V roce 2013 vyšla učební kniha tří autorů, Jona Rimantase Stonise, Andriuse Remeikise a Dariuse Baužyse, určená studentům, učitelům a všem zájemcům o přírodu Blakės. Įvairovė ir pavadinimai, která popisuje ploštice rozšířené jak v Litvě, tak v jiných zemích. Tato publikace přináší přehled 45 čeledí podřádu ploštic a 463 druhů, které se k nim řadí; pro jejich pojmenování bylo vytvořeno mnoho nových názvů. Předmětem tohoto článku jsou tedy litevská jména 45 čeledí ploštic a 463 druhů a jeho cílem je synchronně analyzovat způsoby tvorby názvů čeledí a druhů podřádu ploštic a tvorby novotvarů, pojednat o syntaktických a sémantických vztazích mezi základními a vedlejšími členy dvojslovných názvů a určit nejproduktivnější způsoby tvorby názvů čeledí a druhů.

Jak uvádějí entomologové, největší část biologické rozmanitosti Země tvoří hmyz (lat. Insecta). Je rozšířen po celém světě, početně je zastoupen také ve fauně Litvy, žije v nejrůznějších biotopech, je velmi rozmanitý a má velký význam z hlediska vědecké teorie i hospodářské praxe. Odhaduje se, že hmyz tvoří asi 65–67% taxonomické biologické rozmanitosti Země, neboli 56–57% dosud poznané a popsané rozmanitosti (Stonis et al. 2015: 6). Ploštice lze nalézt po celém světě; v současnosti je v Litvě známo asi 300 jejich druhů, avšak část z nich dosud nebyla objevena a v Litvě jich zřejmě žije více než 400 druhů (Stonis, Remeikis, Bau-

Terminologija | 2016 | 23

175

žys 2013: 5). Aptariame leidinyje laikomasi šiuolaikinės sistematinės sampratos – blakės (lot. Heteroptera) skiriamos straubliuočių būriui (lot. Hemiptera, sin. Rhynchota), kuriam priklauso labai įvairūs vabzdžiai, skirstomi į daugybę šeimų ir 4 pobūrius (Stonis, Remeikis, Baužys 2013: 25), vienas iš kurių ir yra blakės. Iš viso pasaulyje esančios apie 38 000 blakių pobūrio rūšys grupuojamos į daugybę šeimų.

Litevská entomologická terminologie a názvy hmyzu se pochopitelně tvořily již dříve a vycházely příručky a průvodci (Lešinskas, Pileckis 1967; Lešinskas, Pileckis 1968; Pileckis, Žuklys 1974; Pileckis 1976; Pileckis 1982; Jonaitis 1983; Pileckis et al. 1994; LF1 1995). Entomologickou terminologií se zabývali nejen entomologové, ale také jazykovědci. Terminolog Kazimieras Gaivenis v roce 1979 publikoval v Lietuvių kalbotyros klausimuose (Lietuvių kalbos specialioji leksika, t. 19) článek „Nová litevská pojmenování hmyzu“, v němž shrnul způsoby tvorby nových slov a novotvarů litevské entomologické systematiky a předložil soupis 170 litevských novotvarů z tohoto oboru (Gaivenis (1979) 2014: 332–348). V uvedeném soupisu je pouze jeden novotvar podřádu ploštic: sietasparnė (2) – přívlastek dvojslovného názvu čeledi: sietasparnės blakės (lat. Tingidae) (Lešinskas, Pileckis 1967: 77; Gaivenis (1979) 2014: 345).

Vadove Lietuvos vabzdžiams pažinti (1967) (toliau – Vadovas) išskirtas ir aprašytas būrys lot. Hemiptera – blakės (puskietasparniai) ir 10 jo šeimų (Lešinskas, Pileckis 1967: 74–86). Šiame leidinyje pateikti visų minėto būrio šeimų ir joms priskiriamų 22 rūšių lietuviški vardai, o genčių nurodyti tik lotyniški vardai, išskyrus skydablakių (lot. Pentatomidae) šeimos gentį lot. Eurydema – kryžmažiedinės blakės (Lešinskas, Pileckis 1967: 79).

176 Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

Je třeba poznamenat, že většina druhů má dvouslovné názvy, avšak pět druhů je pojmenováno třemi slovy: puchýřnatka vojtěšková (lat. Brachycoleus decolor), klopuška luční (lat. Lygus pratensis), klopuška zelená (lat. Lygus pabulinus), klopuška řepná hnědá (lat. Polymerus cognatus), klopuška řepná žlutá (lat. Polymerus vulneratus). Při tvorbě českých názvů se tedy v dané publikaci ne vždy dodržuje požadavek Mezinárodního kodexu zoologické nomenklatury (ICZN) na dodržování principu binomické nomenklatury – vědecký název druhu je dvoučlenný a skládá se z rodového a druhového jména (viz ICZN Article 5.1).

V roce 2010 byl v časopise Acta Zoologica Lituanica poprvé zveřejněn úplný seznam litevských názvů všech 324 druhů ploštic zaznamenaných v Litvě, náležejících do 31 čeledí (viz Stonis et al. 2010: 262–272); seznam obsahoval řadu nově vytvořených litevských názvů čeledí a druhů. Jak uvádějí autoři článku, dosud většina druhů a čeledí ploštic zjištěných v naší zemi neměla litevské názvy, případně názvy druhů nebyly normovány; mnohé názvy druhů hmyzu jsou dodnes popisné. To jejich používání značně ztěžuje a neodpovídá zásadám mezinárodní binární nomenklatury. Proto byly názvy ploštic sestávající z více než dvou slov nahrazeny kratšími (Stonis et al. 2010: 265).

V publikaci Blakės. Įvairovė ir pavadinimai autoři uvedli nejen názvy ploštic vyskytujících se v Litvě, které již byly zmíněny ve výše uvedeném článku, ale také názvy druhů ploštic vyskytujících se v jiných zemích. Drželi se již zavedené entomologické praxe nepojmenovávat rody v litevštině. Podle autorů knihy je známo mnoho velmi blízkých, obtížně rozlišitelných rodů ploštic. Kdyby druhy v litevštině dostaly názvy, jejichž první slovo by označovalo rod, terminologická rozmanitost by byla tak velká, že by používání názvů (jejich zapamatování a orientaci v systému) nesmírně ztížila. Při přípravě knihy se vycházelo ze zásady, že přednost mají mít taxony vyššího řádu a většího významu – čeledi. Bylo rozhodnuto, že pojmenovávání rodů ploštic v litevštině nemá zvláštní význam: 1) taxonomie rodů ploštic se poměrně rychle mění a není všeobecně uznávaná; 2) vnější morfologické rozdíly mezi rody ploštic jsou nepatrné a pro laiky by obvykle bylo obtížné (nebo nemožné) rody ploštic identifikovat; 3) z praktického hlediska (užívání) je jasná příslušnost druhů ke konkrétním čeledím důležitější než jejich příslušnost k rodům (Stonis, Remeikis, Baužys 2013: 10).

Terminologija | 2016 | 23

177

LIETUVIŠKI BLAKIŲ ŠEIMŲ IR AUKŠTESNIO RANGO TAKSONŲ VARDAI

Názvy čeledí ploštic

Jak již bylo zmíněno, v publikaci Blakės. Įvairovė ir pavadinimai je vyčleněno a pojednáno 45 čeledí ploštic. Podle autorů se při normování litevských názvů čeledí ploštic řídili zásadou, že litevské názvy čeledí hmyzu a taxonů vyššího řádu mají být jednoslovné nebo složené ze dvou slov (Stonis, Remeikis, Baužys 2013: 9).

Názvy všech čeledí se tradičně uvádějí v množném čísle; většina z nich je jednoslovná, dvouslovných názvů čeledí je uvedeno 15, např.: didgalvės senablakės (lat. Enicocephaidae, angl. Gnat Bugs; Unique-headed Bugs; Enicocephalids) 30; rėtosios senablakės (lat. Aenictopecheidae, angl. Aenictopecheids) 30; netikrosios vikriablakės (lat. Ceratocombidae, angl. Ceratocombids) 31; tikrosios vikriablakės (lat. Dipsocoridae, angl. Jumping Ground Bugs; Dip socorids) 31; netikrosios vandėnskrodės (lat. Mesoveliidae, angl. Water Treaders; Pondweed Bugs, Ripple Bugs) 34; tikrosios vandėnskrodės (lat. Veliidae, angl. Water Striders; Broad-Shouldered Watter Striders; Ripple Bugs) 34; didžiosios vandėnblakės (lat. Belostomatidea, angl. Giant Water Bugs; Electric Light Bugs; Toe-Biters; Alligator Ticks) 39; plačiosios vandėnblakės (lat. Naucoridae, angl. Saucer Bugs; Creeping Water Bugs) 41; tikrosios kampuotblakės (lat. Coreidae, angl. Squash Bugs; Leaf-Footed Bugs) 51; netikrosios kampuotblakės (lat. Rhopalidae, angl. Scentless Plant Bugs) 53; augalėdės skydblakės (lat. Acanthosomatidae, angl. Acanthosomatid Bugs; Shield Bugs) 75; vandeniniai čiuožikai (lat. Gerridae, angl. Pond-Skaters; Water-Striders; Wherrymen; Jesus Bugs) 35. Posledně uvedený název čeledi se již používal v Vadove, zatímco několik dalších dvouslovných názvů čeledí používaných ve zmíněném Vadove je v knize Blakės. Įvairovė ir pavadinimai uvedeno jako synonymní, přičemž rodová složka druhových názvů je již jednoslovná, např.: žiev blakės, sin. požiev inės blakės (lat. Aradidae, angl. Bark Bugs; Flat Bugs; Flat Bark Bugs) 49; žolblakės, sin. žolinės blakės; ąklės (lat. Miridae, angl. Plant Bugs; Leaf Bugs) 81; sietasparnės blakės, sin. sietblakės (lat. Tingidae, angl. Lace Bugs) 95; parazitinės blakės, sin. kraujablakės (lat. Cimicidae, angl. Bed Bugs; Blood-sucking Bugs) 103; plėšriablakės, sin. blakės plėšrūnės (lat. Reduviidae, angl.¹

¹ Příklady jsou uváděny tak, že nejprve následuje litevský název s vyznačeným přízvukem podle zdroje, v závorkách je uveden latinský a, je-li k dispozici, anglický ekvivalent a za závorkami je uvedena stránka zdroje.

178

Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

Assassin Bugs; Conenose Bugs) 99. Uvedené jednoslovné názvy čeledí jsou složeniny, stejně jako všechny ostatní jednoslovné názvy čeledí.

Určující členy dvouslovných názvů čeledí nejčastěji vyjadřují vztahy čeledi k jiným čeledím: netikrosios vikriāblakės 31; tikrosios vikriāblakės 31; netikrosios vandėnskrodės 34; tikrosios vandėnskrodės 34; tikrosios kampúotblakės 51; netikrosios kampúotblakės 53; netikrosios dirvāblakės 56; tikrosios dirvāblakės 57; tikrosios skýdblakės 64. Jen u několika čeledí označují určující členy typický rozlišovací znak čeledi: didgalvės senāblakės 30; rėtosios senāblakės 30; didžiosios vandėnblakės 39; plāčiosios vandėnblakės 41; augalėdės skýdblakės 75; vandeniniai čiuožikai 35.

Většina zkoumaných názvů čeledí ploštic a odpovídajících rodových členů názvů druhů jsou neologismy vzniklé skládáním; pouze v Vadove se již užívaly složeniny: skorpionblakės (lat. Nepidae, angl. Water Scorpions) 39, srov. skorpionblakes V 85; nūgarplaukos (lat. Notonectidae, angl. Back Swimmers; Backswimmers; Greater Water Boatmen) 45, srov. nugarplaukos V 86; raudónblakės (lat. Pyrrhocoridae, angl. Red Bugs; Fire Bugs; Stainers) 62, srov. raudonblakės V 81; tikrosios skýdblakės, syn. skýdabakės (lat. Pentatomidae, angl. Shield Bugs; Stink Bugs) 64, srov. skydablakės V 78.

V litevské terminologii je skládání podle produktivity druhým nejčastějším způsobem tvorby neologismů po odvozování pomocí přípon. Jak uvádí Stasys Keinys, složené termíny umožňují vyjádřit složité pojmy jediným slovem a dobře splňují požadavky na přesnost, jasnost a stručnost jazyka, důležité pro odborné oblasti jeho užívání (Keinys (1983) 2005: 177). Logickým, gramatickým a sémantickým jádrem složenin bývá zpravidla druhá složka, zatímco první složka druhou vymezuje; tento typ složenin se nazývá podřadné složeniny. Samostatně užitá druhá složka je obvykle hyperonymem (rodovým názvem) složeniny (hyponyma) nebo víceslovného termínu (druhového názvu) (Gaivenis (1998) 2014: 243). Všechny neologismy označující čeledi ploštic jsou podřadné složeniny.

Přibližně 92 procent zkoumaných neologismů tvoří složeniny, jejichž druhou složkou je stejně jako u názvů uvedených v Vadove blakės, což vyjadřuje jejich příslušnost k podřádu, zatímco první složka druhou vymezuje podle rozlišovacích znaků čeledí. Lze rozlišit několik skupin podle toho, jaký typický znak první složka složeniny vyjadřuje:

a) jmenná složka označuje různé vlastnosti těla či jeho části nebo podobnost s něčím:

Terminologija | 2016 | 23

179

vodoměrky (: vodoměrky) (lat. Hebridae, angl. Velvet Watter Bugs) (robustní, pevné tělo je pokryto množstvím vodoodpudivých chloupků) 37, vyčleněny 2 druhy;

veslařky (: veslo) (lat. Corixidae, angl. Water Boatman; Waterboatman; Lesser Water Boatmen) 42, pojmenováno 27 druhů;

kuličkovité ploštice (: kulička) (lat. Coptosomatidae (syn. Plataspididae), angl. Coptosomatids) 80, popsán 1 druh;

tyčenkovité ploštice (: tyč) (lat. Berytidae, angl. Stilt Bugs) 56, vyčleněny 4 druhy;

ostruhovité ploštice (: ostruha) (lat. Alydidae, angl. Broad-headed Bugs; Broad-Headed Bugs; Ant Bugs) (nohy, zejména zadní, jsou dlouhé, se trny na stehnech) 50, popsány 2 druhy;

ropušníci (: ropucha) (lat. Gelastocoridae, angl. Toad Bugs) 42, pojmenován 1 druh;

krajkovky (: síto) (lat. Tingidae, angl. Lace Bugs) (membrána předních křídel má hustou síť žilek a připomíná krajku, štítek je prodloužený a může částečně zakrývat hlavu) 95, vyčleněno 16 druhů;

štítovky (: želva) (lat. Scutelleridae, angl. Shield-Backed Bugs; Shield-Back Bugs; Jewel Bugs; Tortoise Bugs; Scutellerids) (charakteristický je mimořádně velký štítek, který jako pevný pancíř zakrývá téměř celé břicho) 78, popsáno 8 druhů;

kůrovnice (: kůra) (lat. Aradidae, angl. Bark Bugs; Flat Bugs; Flat Bark Bugs) (hmyz napodobující barvu kůry stromů) 49, pojmenováno 10 druhů.

Do této skupiny patří také štítovky již uvedené v Vadove, a to štítovky (: štít) – pravé štítovky (lat. Pentatomidae, angl. Shield Bugs; Stink Bugs) 64, popsáno 35 druhů, a rostlinožravé štítovky (lat. Acanthosomatidae, angl. Acanthosomatid Bugs; Shield Bugs) 75, pojmenováno 8 druhů (štítek je velmi pevný) 64, srov. štítovky V 78 a štírenky (: štír) (lat. Nepidae, angl. Water Scorpions) 39, popsány 2 druhy, srov. štírenky V 85;

b) jmenný komponent označující stanoviště nebo místo výskytu potravy:

zemní ploštice (: půda) – nepravé zemní ploštice (lat. Stenocephalidae, angl. Spurgebugs; Spurge Bugs) 56 a pravé zemní ploštice (lat. Lygaeidae, angl. Ground Bugs; Seed Bugs) 57; v publikaci je popsán 1 druh nepravých zemních ploštic a 64 druhů pravých zemních ploštic;

bentické ploštice (: dno) (lat. Aphelocheiridae, angl. Benthic Watter Bugs) 41, pojmenován 1 druh;

mořské ploštice (: moře) (lat. Aepophilidae, angl. Marine Bugs) 47, uveden 1 druh;

180 Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

kožešinové ploštice (: kožešina) (lat. Polyctenidae, angl. Bat Bugs; Polyctenids) (přizpůsobené životu v srsti hostitele) 104, pojmenována pouze čeleď;

lišejníkové ploštice (: lišejník) (lat. Microphysidae, angl. Minute Bugs; Minute Bladder Bugs; Lichen Bugs) 97, pojmenována pouze čeleď;

jeskynní ploštice (: jeskyně) (lat. Cydnidae, angl. Burrowing Bugs; někdy Negro Bugs) 77, popsáno 9 druhů;

vodní ploštice (: voda) – velké vodní ploštice (lat. Belostomatidea, angl. Giant Water Bugs; Electric Light Bugs; Toe-Biters; Alligator Ticks) 39 a široké vodní ploštice (lat. Naucoridae, angl. Saucer Bugs; Creeping Water Bugs) 41, popsány 3 druhy velkých vodních ploštic, širokých vodních ploštic – 1 druh;

květinové ploštice (: květ) (lat. Anthocoridae, angl. Flower Bugs; Minute Pirate Bugs) 97, pojmenováno 13 druhů;

c) první adjektivní složka označuje charakteristické rysy chování:

dravé ploštice (: dravý) (lat. Reduviidae, angl. Assassin Bugs; Conenose Bugs) 99, uvedeno 11 druhů;

skákavé ploštice (: skákavý) (lat. Saldidae, angl. Shore Bugs) 47, popsáno 7 druhů;

hbití ploštice (: hbitý) – nepravé hbití ploštice (lat. Ceratocombidae, angl. Ceratocombids) 31, takto pojmenovány 3 druhy, a pravé hbití ploštice (lat. Dipsocoridae, angl. Jumping Ground Bugs; Dipsocorids) 31, pojmenovány 2 druhy.

Zde stojí za zmínku ještě jeden název čeledi, jehož první složkou je sloveso označující vlastnost vyplývající z činnosti: řeznické ploštice (: řezat, řezal) (lat. Nabidae, angl. Nabids; Damsel Bugs) (jsou to zvláště aktivní predátoři, kteří se živí jinými, menšími členovci; někdy je pro ně charakteristický také kanibalismus. Tuto kořist tyto ploštice často drží uchopenou předníma nohama) 102, popsáno 11 druhů;

d) adjektivní složka označuje tvar nebo velikost těla:

úhlaté ploštice (: úhlatý) – pravé úhlaté ploštice (lat. Coreidae, angl. Squash Bugs; Leaf-Footed Bugs) 51 a nepravé úhlaté ploštice (lat. Rhopalidae, angl. Scentless Plant Bugs) 53, u obou čeledí uvedeno po 11 druzích;

drobné ploštice (: malý) (lat. Schizopteridae, angl. Schizopterids; Jumping Ground Bugs) 32, pojmenována pouze čeleď;

ploché ploštice (: plochý) (lat. Hypsipterygidae, angl. Hypsipterygidae) 32, druhy nebyly vyčleněny;

Terminologija | 2016 | 23

181

e) barvu těla vyjadřuje první adjektivní složka:

černé ploštice (: černý) (lat. Thyreocoridae, angl. Negro Bugs; Black Bugs; Ebony Bugs) 80, pojmenován 1 druh;

šedé ploštice (: šedý) (lat. Piesmatidae, angl. Beet Bugs; Ash-Gray Leaf Bugs) 64, uvedeny 2 druhy.

K těmto názvům je třeba zmínit také čeleď nazvanou v Příručce červené ploštice

(: červený) (lat. Pyrrhocoridae, angl. Red Bugs; Fire Bugs; Stainers) 62, popsán 1 druh, srov. červené ploštice V 81;

f) předmět potravy vyjadřuje substantivní složka:

krvavé ploštice (: krev) (lat. Cimicidae, angl. Bed Bugs; Bloodsucking Bugs) (živí se krví člověka, jiných savců nebo ptáků) 103, pojmenováno 7 druhů;

travní ploštice (: tráva) (lat. Miridae, angl. Plant Bugs; Leaf Bugs) (sají rostlinné šťávy, mnohé jsou škůdci kulturních rostlin) 81, jde o nejpočetnější čeleď – popsáno 158 druhů.

Samostatně stojí za zmínku dvouslovné názvy dvou velmi starých čeledí, jejichž první adjektivní složka složeného hlavního členu staré ploštice rovněž vyjadřuje tento znak:

a) staré ploštice (: starý) – velkohlavé staré ploštice (lat. Enicocephaidae, angl. Gnat Bugs; Unique-headed Bugs; Enicocephalids) a vzácné staré ploštice (lat. Aenictopecheidae, angl. Aenictopecheids (velmi archaické čeledi) 30, druhy nerozlišeny;

b) nedávno objevené a popsané měkké ploštice (: měkký) (lat. Stemmocryptidae, angl. Stemmocryptids) 33, jejichž první adjektivní složka označuje, že jejich tělo je měkké a bez štítku; pojmenována je pouze čeleď.

První složky složených názvů čeledí s druhou složkou -ploštice jsou substantivní, adjektivní a slovesné; jejich rozložení je uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1. První složky složenin s druhou složkou -ploštice

Substantivní složka

Adjektivní složka

Slovesná složka

poln-

čern-

jatk-

spodn-

hranat-

dlouh-

mal-

vesl-

měkk-

moř-

šed-

182

Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

Podstatný základ

Přídavný základ

Slovesný základ

kail–

plěšr–

kamuol–

ploch–

štíp–

červen–

krv–

star–

tyč–

skákav–

pentin–

čipern–

ropuš–

sít–

štít–

štír–

srb–

vodn–

voz–

květ–

kůr–

tráv–

Celkem 21

Celkem 11

Celkem 1

Probraná složená jména čeledí ploštic s druhým členem –blakės tvoří skupinu složenin se stejným opěrným členem. Je třeba poznamenat, že v entomologické terminologii vznikly i větší skupiny takových složenin. V akademickém díle Lietuvos fauna (1996), věnovaném popisu brouků, je uvedeno až 77 složených názvů čeledí, jejichž druhým členem je –vabalai (: vabalas) (Gaivenis (1998) 2014: 246). St. Keinys, který zkoumal tvoření litevských složených termínů, pojednal také o skupinách tohoto typu z jiných oborů (podrobněji viz Keinys (1983) 2005: 129–182).

Další dvě složeniny užívané pro označení čeledí a odkazující na způsob plavání hmyzu se liší od probírané skupiny termínů, protože jejich druhý člen je slovesný a první vychází z podstatného jména vanduo:

vandėnmatės (: vanduo, matuoti) (lat. Hydrometridae, angl. Water-Measurers; Marsh-Treaders) 37, popsány jsou 2 druhy;

vandėnskrodės (: vanduo, skrosti, skrodė) – netikrosios vandėnskrodės (lat. Mesoveliidae, angl. Watter Treaders; Pondweed Bugs; Ripple Bugs), pops–

Terminologija | 2016 | 23

183

… byl uveden 1 druh a pravé vodoměrky (lat. Veliidae, angl. Watter Striders; Broad-Shouldered Watter Striders; Ripple Bugs) 34, popsány 4 druhy. Mezi novotvary z této skupiny lze zmínit také název nùgarplaukos („záda, plavat“), uvedený již v Vadove (lat. Notonectidae, angl. Back Swimmers; Backswimmers; Greater Water Boatmen) 45, popsány 4 druhy; srov. nugarplaukos V 86 (viz tabulku 2). Název této čeledi posloužil jako základ pro vytvoření jediného příponového názvu čeledi v podřádu ploštic: nùgarplaukelės (: nugarplauka + -ėlė) (lat. Pleidae, angl. Pigmy Backswimmer) 46, byl pojmenován 1 druh.

Tabulka 2. Složeniny s druhou slovesnou složkou

I. jmenná složka

II. slovesná složka

vod-

-měřky

vod-

-kresky

hřbet-

-plavky

Názvy větví a nadčeledí podřádu ploštic

V pojednávané publikaci je vyčleněno sedm větví podřádu ploštic, přičemž šestá větev podřádu štítovkovití je dále rozdělena do pěti nadčeledí. Jak autoři uvádějí, bylo rozhodnuto důsledně dodržovat tradice, které se již ustálily v terminologii řádu brouků, a jednoslovné taxony hodnosti nadčeledi v češtině používat pouze s příponou -ovití. Aby se předešlo taxonomickým nejednoznačnostem, bylo od používání této přípony v názvech čeledí upuštěno (Stonis, Remeikis, Baužys 2013: 10). Názvy nadčeledí jsou uvedeny v množném čísle a jako jejich základ byla použita jména čeledí: kůrovčicovití (: kůrovčice) (lat. Aradoidea) 49; klopuškovití (: klopušky) (lat. Coreoidea) 50; zemní (: zemní ploštice) (lat. Lygeoidea) 56; šedovkovití (: šedovky) (lat. Piesmatoidea) 64; štítovkovití (: štítovky) (lat. Pentatomoidea) 64.

Názvy větví podřádu jsou vytvořeny podle stejného modelu jako názvy nadčeledí: starobylí (: starobylé ploštice) (lat. Enicocephalomorpha) 30; mrštní (: mrštní ploštice) (lat. Dipsocoromorpha) 31; bruslařkovití (: bruslařky) (lat. Gerromorpha) 34; vodoměrkovití (: vodoměrky) (lat. Nepomorpha) 39; skákavkovití (: skákavky) (lat. Leptopodomorpha) 47; štítovkovití (: štítovky) (lat. Pentatomorpha) 49; draví (: dravé ploštice) (lat. Cimicomorpha) 81.

184

Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

ČESKÉ NÁZVY DRUHŮ PLOŠTIC

U většiny čeledí je uvedeno několik druhů; pouze u čeledi Miridae je pojmenováno 158 druhů, u pravých zemních ploštic 64, u pravých štítovek 35 a u klešťanek 27 druhů. Všechny litevské druhové názvy ploštic jsou dvouslovné složené termíny, tvořené hlavním členem, tj. jednotným číslem základu jednoslovného nebo dvouslovného názvu čeledi, a vedlejším, neboli druhovým, členem.

Syntaktický aspekt

Podle typů syntaktických vztahů se rozlišují vzájemné, podřadné a souřadné slovní spoje, a podle vyjádření podřadného vztahu tři způsoby podřazování: shoda, řízenost a přimykání (DLKG 2006: 480–484). Jak uvádí K. Gaivenis, složené termíny je podle syntaktických vztahů mezi základním a vedlejšími členy třeba rozdělit do 3 skupin: 1) s přívlastkem shodným; 2) s přívlastkem řízeným a 3) s přívlastkem přimykavým (Gaivenis (1975) 2014: 65). Všechny vedlejší členy názvů zkoumaných druhů ploštic jsou přívlastky shodnými, s výjimkou názvů 3 druhů, jejichž vedlejší členy jsou přívlastky řízenými: Linėjaus irklablakė (lot. Hesperocorixa linnaei) 43; Tōmsono dirvablakė (lot. Scolopostethus thomsoni) 62; Vagnerio žolblakė (lot. Capsus wagneri) 83. Vedlejší členy názvů těchto druhů jsou vyjádřeny genitivem jména badatele, který popsal druh označovaný přívlastkovým členem složeného termínu. Uvedené vedlejší členy byly zvoleny podle latinského termínu.

Většina vedlejších členů s přívlastkem shodným je vyjádřena různými přídavnými jmény; lze rozlišit 4 jejich skupiny:

1) santykinis būdvardis su priesaga -inis, pvz.: eurōpinė vikriablakė (lot. Cryptostemma (Pachycoleus) waltli) 32; kryžinė irklablakė (lot. Sigara (Microsigara) hellensii) 44; atlantinė jūrblakė (lot. Aepophilus bonnairei, angl. Marine Bug) 47 (žr. 2 pav.); smėlinė šokliablakė (lot. Saldula orthochila) 48; beržinė žieviiablakė (lot. Aradus betulae) 49; miškinė dirvablakė (lot. Drymus (Sylvadrymus) sylvaticus) 58; pietinė skydblakė (lot. Carpocoris (Carpocoris) pudicus) 68; ganyklinė žolblakė (lot. Chlamydatus (Euattus) pulicarius) 84;

2) sudurtinis būdvardis, pvz.: balsvadėmė vandėnskrodė (lot. Microvelia (Microvelia) reticulata) 34; juodagalvė gaurablakė (lot. Hebrus (Hebrus) pusillus) 38; tamsianãgė irklablakė (lot. Callicorixa praeusta) 42; raudonkrãštė kampūotblakė (lot. Boisea trivittata, angl. Box Elder Bug; Maple Bug) 53 (žr. 3 pav.); rudakõjė dirvablakė (lot. Acompus rufipes, angl. Ground Bug) 57; dvitaškė skydblakė (lot. Aelia rostrata, angl. Wheat

Terminologija | 2016 | 23

185

Stink Bug) 66; bleděpruhá žlabatka (lat. Acetropis gimmerthalii) 81; nápadnokřídlá květilka (lat. Anthocoris limbatus) 98;

3) prosté kvalitativní zájmenné adjektivum, např.: šedý bruslař (lat. Aquarius najas, angl. Water Strider) 35; vrtkavá klešťanka (lat. Hesperocorixa moesta) 43; světlá znakoplavka (lat. Notonecta (Notonecta) lutea, angl. Yellow Greater Water-Boatman) 45; temná koutule (lat. Spathocera laticornis) 53; černá zemní ploštice (lat. Geocoris (Geocoris) ater) 58; plochá kněžice (lat. Sciocoris (Aposciocoris) microphthalmus) 74; obyčejná želvovka (lat. Odontoscelis (Odontoscelis) fuliginosa) 79; bělavá žlabatka (lat. Amblytylus albidus) 82;

4) odvozené zájmenné nebo nezájmenné adjektivum, např.: vousatá zemní ploštice (lat. Scolopostethus puberulus) 61; skvrnitá síťnatka (lat. Piesma maculatum) 64; pancířnatá kněžice (lat. Podops (Podops) inuncta, angl. Turtle Bug) 73; bezbarvá žlabatka (lat. Lopus decolor, angl. Plant Bug or Grass Bug) 88; chmelová žlabatka (lat. Monosynamma bohemanni) 90; zrnitá žlabatka (lat. Pantilus (Pantilus) tunicatus) 91; pruhovaná zákeřnice (lat. Nabis (Limnonabis) lineatus, angl. Reed Damsel Bug) 102; chlupatá štěnice (lat. Cimex pilosellus) 104.

Nejvíce vedlejších složek názvů druhů ploštic je vyjádřeno adjektivy s příponou -inis – 33,7% všech názvů druhů; ostatní skupiny jsou méně početné (viz obr. 1).

Obr. 1. Vyjádření vedlejších složek názvů druhů ploštic v procentech

186

Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

K vedlejším složkám s shodným přívlastekem lze přiřadit také názvy čtyř dalších druhů, jejichž vedlejší složka je vyjádřena adjektivním příčestím minulým trpným nebo přítomným činným: pestře zbarvená kněžice (lat. Holcostethus strictus vernalis) 71; označená žlabatka (lat. Blepharidopterus angulatus, angl. Black Knead Capsid) 83; lesklá zemní ploštice (lat. Megalonotus antennatus, angl. Ground Bug) 59; putující žlabatka (lat. Notostira erratica) 90.

Zvlášť stojí za zmínku název druhu Vadove užívaný v ploštice voják (lat. Pyrrhocoris apterus, angl. Fire Bug) 62, v němž je neshodným přívlastkem podstatné jméno užité v přeneseném významu (viz obr. 4).

Obr. 2. atlantská mořská ploštice

(kresba L. Jasiukonytė a J. R. Stonise)

Obr. 3. červeně lemovaná koutule

(kresba L. Jasiukonytė a J. R. Stonise)

Obr. 4. Ploštice voják (foto D. Baužys)

Terminologija | 2016 | 23

187

Sémantický aspekt

Podle K. Gaivenise jsou víceslovné termíny dělitelné nejen z gramatického (syntaktického) hlediska, ale také z hlediska vyjadřované myšlenky. Jejich rozvíjející členy mohou z různých hledisek charakterizovat základní člen (Gaivenis (1975) 2014: 70). Názvy druhů ploštic lze rozdělit do několika skupin podle sémantických funkcí jejich vedlejších členů (viz obr. 8). Vedlejšími členy názvů druhů ploštic se označuje:

1. Vnější znak; jde o nejpočetnější sémantickou skupinu vedlejších členů, která představuje přibližně 57% všech názvů druhů ploštic, lze proto rozlišit čtyři její sémantické podskupiny:

a) vedlejší člen názvu druhu ploštice označuje vzor na celém těle nebo jeho části: skersajuostė irklablakė (lat. Micronecta (Micronecta) poweri, angl. Water Singer) 43; juostuotoji irklablakė (lat. Cymatia coleoptrata, angl. Water Boatman) 43; dvidėmė šokliablakė (lat. Saldula saltatoria, angl. Common Shore Bug) 48; dryžapilvė kampuotblakė (lat. Rhopalus (Rhopalus) subrufus) 55; juodadėmė dirvablakė (lat. Eremocoris abietis) 58; taškuotaspairnė dirvablakė (lat. Ortholomus punctipennis) 60; dvispalvė skyblakė (lat. Piezodorus lituratus, angl. Gorse Shield Bug) 73; marganugarė skyblakė (lat. Cyphostethus tristriatus, angl. Juniper Shield Bug) 75; margauodėgė žolblakė (lat. Alloeotomus gothicus) 82; aštuondryžė žolblakė (lat. Pilophorus clavatus) 92; dryžuotaūse žolblakė (lat. Trigonotylus caelestialium) 95; taškuotoji skerdblakė (lat. Nabis (Nabis) punctatus) 103;

b) rozvíjející člen označuje barvu těla nebo jeho částí, např.: rudagalvė gaurablakė (lat. Hebrus (Hebrusella) ruficeps) 31; rausvàsis čiuožikas (lat. Limnoporus rufoscutellatus) 37; pilkói̇i skorpijonblakė (lat. Nepa cinerea, angl. Water Scorpion) 39; tamsiakaktė irklablakė (lat. Hesperocorixa sahlbergi) 43; žalsvóji nūgarplauka (lat. Notonecta (Notonecta) viridis, angl. Green Water Boatman) 45; juosvóji žieviblakė (lat. Aneurus (Aneurodes) avenius, angl. Flat Bark Bug) 49; rudóji kampuotblakė (lat. Sticto-pleurus crassicoris) 55; rusvanugarė lazdablakė (lat. Berytinus (Berytinus) clavipes) 56; balsvagalvė dirvablakė (lat. Cymus claviculus, angl. Seed Bug) 57; raudónrudė dirvablakė (lat. Eremocoris plebejus) 58; mėlynóji skyblakė (lat. Zicrona caerulea, angl. Blue Stink Bug) 74 (viz obr. 5); gelsvauodėgė urvablakė (lat. Cydnus aterrimus) 77; tamsióji plėšriablakė (lat. Reduvius personatus, angl. Masked Hunter) 101;

188 Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

c) vedlejší člen vyjadřuje velikost nebo tvar těla či jeho části, např.: trumpaspąrnė vikriablakė (lat. Ceratocombus (Xylonannus) brevipennis) 31; mažoji vikriablakė (lat. Cryptostemma (Pachycoleus) pusilimum) 32; didžioji vandėnnatė (lat. Hydrometra stagnorum, angl. Greater Water Measurer) 37; ilgōji skorpionblakė (lat. Ranatra linearis, angl. Water Stick Insect) 39; milžiniškoji vandėnblakė (lat. Lethocerus grandis, angl. Giant Water Bug; Colossus Water Bug) 40; ilgakojė irklablakė (lat. Sigara (Subsigara) longipalis) 44; lieknōji šokliablakė (lat. Chartoscirta elegantula) 47; lapakōjė kampūotblakė (lat. Diactor bilineatus, angl. Amazonian Leaf-footed Bug) 51; didžia galvė dirvablakė (lat. Geocoris (Geocoris) megacephalus) 58; siaurōji dirvablakė (lat. Ischnocoris angustulus) 58; gaubtanugārė skydblakė (lat. Sciocoris (Sciocoris) cursitans) 74; apvalioji sietblakė (lat. Acalypta nigrina) 96;

d) rozvíjející člen označuje vlastnosti povrchu celého těla nebo jeho částí, např.: plaukūotoji vandénskrodė (lat. Mesovelia furcata, angl. Pondweed Bug) 34; šeriūotoji kampūotblakė (lat. Coriomeris denticulatus) 51; raukšlėtoji dirvablakė (lat. Pachybrachius fracticollis) 60; plaukūotoji žōlblakė (lat. Amblytylus nasutus) 82; šiurkščioji žōlblakė (lat. Phytocoris (Phytocoris) hirsutulus) 92; lygioji žiedblakė (lat. Orius (Heterorius) laticollis) 99.

Většinu vedlejších členů názvů druhů ploštic lze zařadit do prvních dvou podskupin, zatímco zbývající dvě podskupiny jsou podstatně menší. Kromě toho je třeba upozornit, že všechny vedlejší členy názvů druhů ploštic, jejichž určující člen popisuje vzor, barvu, velikost nebo tvar určité části těla, jsou vyjádřeny složenými přídavnými jmény.

2. Potravní objekt, např.: eglinė žievėblakė (lat. Aradus obtectus, angl. Flat Bark Bug) 50; ryžinė pentinblakė (lat. Leptocorisa oratorius) 51; liucėrninė kampūotblakė (lat. Bathysolen nubilus, angl. Squashbug) 51; dilgėlinė dirvablakė (lat. Heterogaster urticae, angl. Nettle Ground Bug) 58; kadaginė skydblakė (lat. Chlorochroa (Rhytidolomia) juniperina) 68; neužmirštuōlinė urvablakė (lat. Sehirus luctuosus, angl. Shield Bug) 77; bulvinė žōlblakė (lat. Closterotomus norwegicus, angl. Potato Capsid; Potato Bug) 84; šikšnosparninė kraujablakė (lat. Cimex pipistrelli) 104; kregždinė kraujablakė (lat. Oeciacus hirundinis, angl. Swallow Bug) 104. Většina druhových členů tohoto typu je vyjádřena přídavnými jmény s příponou –inis, jejichž slovotvorným základem jsou názvy rostlin nebo živočichů, jimiž se ploštice živí.

Terminologija | 2016 | 23

189

Vyskytly se dva názvy druhů ploštic, jejichž rozvíjejícím členem je složené přídavné jméno: květomilná klopuška (lat. Phytocoris (Ktenocoris) insignis) 92; všežravá klopuška (lat. Phytocoris (Ktenocoris) ulmi) 92. Tato sémantická skupina tvoří 17% všech názvů druhů ploštic.

3. Stanoviště, např.: vodoměrka obecná (lat. Gerris (Gerris) lacustris, angl. Common Pondskater) 36; splešťule říční (lat. Sigara (Subsigara) fossarum) 44; kutilka mravenčí (lat. Alydus calcaratus, angl. Ant Bug) 50 (viz obr. 6); zemnice stinná (lat. Cymus glandicolor, angl. Seed Bug) 57; kněžice luční (lat. Rubiconia intermedia) 74; klopuška stepní (lat. Leptopterna ferrugata) 87; větevnice ovocná (lat. Anthocoris nemorum) 98; lovčice polní (lat. Nabis (Nabis) ferus, angl. Field Damsel Bug) 102. Rozvíjející členy názvů druhů ploštic s tímto významem jsou vyjádřeny přídavnými jmény s příponou -ní. Tato skupina je poloviční oproti předchozí skupině.

4. Hodnotící vlastnost subjektu, např.: nenápadná rychloběžka (lat. Ceratocombus (Xylonannus) corticalis) 31; vodoměrka obecná (lat. Gerris (Gerriselloides) lateralis) 36; vlnopáska štíhlá (lat. Hydrometra gracilenta, angl. Lesser Water Measurer) 37; znakoplavka obecná (lat. Ilyocoris cimicoides, angl. Saucer Bug; Common Water Creeper) 41; zploštělec obecný (lat. Aradus corticalis, angl. Flat Bark Bug) 49; zápřednice pravá (lat. Neides tipularius) 57; zemnice tajemná (lat. Peritrechus convivus) 60; zemnice smutná (lat. Stygnocoris fuligineus) 62; klopuška úžasná (lat. Miris striatus) 89. Názvy druhů v této sémantické skupině tvoří přibližně 6,5% všech názvů druhů.

5. Místo původu nebo rozšíření, např.: vodoměrka alpská (lat. Velia (Plesiovelia) currens) 35; znakoplavka americká (lat. Lethocerus americanus, angl. American Giant Water Bug) 40; splešťule evropská (lat. Arctocorisa germari) 42; zemnice jižní (lat. Eremocoris podagricus) 58; kněžice australská (lat. Calliphara imperialis, angl. Jewel Bug) 78; klopuška německá (lat. Alloeotomus germanicus) 82; zákeřnice mexická (lat. Paratriatoma hirsute, angl. Mexican Bed Bug) 100; štěnice tropická (lat. Cimex hemipterus, angl. Tropical Bedbug) 103. Místo původu či rozšíření, stejně jako stanoviště, se vyjadřuje přídavnými jmény s příponou -ní; tvoří jen 5% všech názvů druhů ploštic.

6. Typický rys chování, např.: dravá vodoměrka (lat. Gerris (Gerriselloides) asper 36; krutá znakoplavka (lat. Lethocerus

190

Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

(Lethocerus) patruelis, angl. European Giant Water Bug) 40; rychloběžka čilá (lat. Dicranocephalus agilis) 56 (viz obr. 7); klopuška borová (lat. Camptozugum aequale) 83; klopuška stromová (lat. Neoly gus viridis) 90. Názvy druhů, jejichž určující členy označují typické rysy chování, tvoří jen přibližně 3% všech názvů druhů; jde o nejmenší sémantickou skupinu.

Obr. 5 kněžice modrá

(foto D. Baužio)

Obr. 6 kutilka mravenčí

(kresba L. Jasiukonytė a J. R. Stonis)

Obr. 7 rychloběžka čilá

(kresba L. Jasiukonytė a J. R. Stonis)

Obr. 8 Rozdělení názvů druhů ploštic v procentech podle sémantických funkcí jejich rozvíjejících členů

Terminologija | 2016 | 23

191

ZÁVĚRY

1. Názvy čeledí ploštic z podřádu Heteroptera jsou jednoslovné a dvojslovné a, jak je v entomologii obvyklé, uvádějí se v množném čísle. Dvojslovné názvy tvoří jednu třetinu všech názvů čeledí tohoto podřádu.

2. Základní složky většiny jednoslovných a dvojslovných názvů čeledí jsou složeniny; pouze jeden novotvar (nugarplaukėlės) a základní složka dříve užívaného dvojslovného názvu čeledi (čiuožikas) jsou odvozeniny tvořené příponou. Tvoření složenin je tedy převažujícím způsobem tvoření názvů čeledí ploštic. Složené názvy čeledí ploštic jsou podřadné složeniny.

3. Přibližně 92% složených názvů čeledí ploštic tvoří skupinu složenin se stejnou druhou složkou –blakės, jejichž první složky druhou složku vymezují podle charakteristických znaků čeledi. Prvními složkami dvou třetin těchto složenin jsou podstatná jména označující vlastnosti těla nebo jeho části, podobnost s něčím či místo výskytu nebo potravy.

4. Názvy nadčeledí a větví podřádu se důsledně tvoří z názvů čeledí pomocí přípony –iniai.

5. Téměř všechny vedlejší složky názvů druhů ploštic jsou shodnými přívlastky a vyjadřují se různými přídavnými jmény. Více než třetina z nich je tvořena přídavnými jmény s příponou –inis, o něco méně než třetinu vedlejších složek tvoří složená přídavná jména a něco málo přes pětinu přívlastková jednoduchá přídavná jména.

6. Vedlejší složky názvů druhů ploštic se podle své sémantické funkce liší. Nejpočetnější skupina, tvořící přibližně 57% všech názvů druhů, označuje vnější znaky; druhá nejpočetnější skupina, která označuje předmět potravy, tvoří přibližně 17%. Nejméně druhů je charakterizováno typickými rysy chování – pouze asi 3% všech druhů ploštic.

7. Užívání složených podstatných jmen při pojmenovávání čeledí a tvorba složených přídavných jmen pro označení vedlejších složek názvů druhů jsou charakteristickým rysem tvoření názvů podřádu ploštic, který je nejspíše podmíněn potřebou co nejpřesněji pojmenovat a odlišit jeden taxon od druhého.

LITERATURA A PRAMENY

Diškus A., Stonis J. R. 2012a: Lietuvos endobiontiniai vabzdžiai. Nepticulidae faunos taksonominė, chorologinė ir trofinė charakteristika. Monografija, Kaunas: Lututė.

Diškus A., Stonis J. R. 2012b: Pažinkime egzotinę pasaulio fauną. Gyvalazdės, Kaunas: Lututė.

DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas.

Gaivenis K. (1998) 2014: Apie dvi lietuviškų sudurtinių terminų serijas su tais pačiais sandais. – Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 243–248.

192

Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai

Gaivenis K. (1975) 2014: Dvižodžiai sudėtiniai terminai dabartinėje lietuvių kalboje. – Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvos kalbos institutas, 60–97.

Gaivenis K. (1979) 2014: Nauji lietuviški vabzdžių pavadinimai. – Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvos kalbos institutas, 332–348.

ICZN – Mezinárodní kodex zoologické nomenklatury. Čtvrté vydání. – http://www.nhm.ac.uk/hosted-sites/iczn/code/.

Jonaitis V. 1983: Lietuvos ichneumonidai, Vilnius: Mokslas.

Keinys St. (1983) 2005: Lietuviškų sudurtinių terminų daryba. – Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 129–182.

Lešinskas A., Pileckis S. 1967: Vadovas Lietuvos vabzdžiams pažinti, Vilnius: Mintis.

Lešinskas A., Pileckis S. 1968: Vadovas augalų kenkėjams pažinti iš pažeidimų, Vilnius: Mintis.

LF1 1995: Fauna Litvy: Brouci 1, Vilnius: Nakladatelství vědy a encyklopedií.

Pileckis S., Žuklys L. 1974: Augalų apsaugos darbuotojo žinynas, Vilnius: Mintis.

Pileckis S. 1976: Lietuvos vabalai, Vilnius: Mokslas.

Pileckis S. 1982: Globokime naudingus vabzdžius, Vilnius: Mokslas.

Pileckis S., Repšienė D., Vengeliauskaitė A., Žuklienė R., Žuklys L. 1994: Lauko augalų kenkėjai ir ligos, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla.

Stonis J. R., Dapkus D., Auksoriūtė A., Vilkas A. 2009: Žirgelių (Insecta, Odonata) taksonominis lietuviškų vardų sąrašas. – New and Rare for Lithuania Insect Species. Records and Descriptions 21, 155–165.

Stonis J. R., Diškus A. 2011: Pažinkime egzotinę pasaulio fauną. Maldininkai, tarakonai, termitai, akmenropės, gladiatoriai, tinkluočiai ir trunėsinukai, Kaunas: Lututė.

Stonis J. R., Remeikis A., Auksoriūtė A., Baužys D., Vilkas A. 2010: Sunorminti ir nauji Lietuvoje aptinkamų straubliuotųjų būrio, blakių pobūrio (Insecta: Hemiptera: Heteroptera) vabzdžių vardai. – Acta zoologica Lituanica 20(3), 262–272.

Stonis J. R., Remeikis A., Baužys D. 2013: Pažinkime pasaulio vabzdžius. Blakės. Įvairovė ir pavadinimai, Vilnius: Edukologija.

Stonis J. R., Sruoga V., Diškus A., Remeikis A., Auksoriūtė A., Žvironienė J. 2015: Vabzdžių grupių apžvalga ir siūlymai dėl terminijos vartosenos. 1 dalis. Archaeognatha – Hemiptera, Heteroptera. Metodinė priemonė / Lietuvos edukologijos universitetas, Baltijos–Amerikos biotaksonomijos institutas, Vilnius: Lietuvos edukologijos universiteto leidykla.

LITEVSKÉ NÁZVY PODŘÁDU HETEROPTERA

V roce 2013 byla vydána učebnice pro studenty s názvem Blakės. Įvairovė ir pavadinimai (Heteroptera. Rozmanitost a názvy), jejíž autory jsou Jonas Rimantas Stonis, Andrius Remeikis a Darius Baužys. Popisuje druhy podřádu Heteroptera běžné v Litvě i v jiných zemích. Předmětem této práce jsou litevské názvy 45 čeledí a 463 druhů podřádu Heteroptera. Cílem je synchronně zkoumat způsoby tvoření názvů čeledí a druhů tohoto podřádu, popsat syntaktické a sémantické vztahy mezi hlavními a podřazenými složkami dvouslovných názvů a určit nejproduktivnější způsoby tvoření názvů.

Pro pojmenování čeledí v podřádu Heteroptera řádu Hemiptera se, jak je v entomologii obvyklé, používají jednoslovné nebo dvouslovné názvy v množném čísle. Třetina všech názvů čeledí v tomto podřádu je dvouslovná. Většinu hlavních složek jednoslovných či dvouslovných názvů tvoří složeniny (irklāblakės, lat. Corixidae, angl. Water Boatmen; Lesser Water Boatmen; rupūžblakės, lat. Gelastocoridae, angl. Toad Bugs; žiedblakės, lat. Anthocoridae, angl. Flower Bugs; Minute Pirate Bugs; žōlblakės, lat. Miridae, angl. Plant Bugs; Leaf Bugs), pouze jeden neologismus (nugarplaukėlės, lat. Pleidae, angl. Pigmy Backswimmer) a hlavní složku názvu čeledi, která se již používala (čiuožikas, lat. Gerridae, angl. Pond-Skater), tvoří sufixální deriváty.

Terminologija | 2016 | 23

193

Převládajícím způsobem tvoření názvů čeledí v podřádu Heteroptera je skládání. Jde o podřadné složeniny.

Přibližně 92 procent názvů čeledí v podřádu Heteroptera patří ke skupině názvů s druhou složkou -blakės, kterou první složka charakterizuje podle určujícího znaku dané čeledi. Dvě třetiny těchto složenin mají jako první složku podstatné jméno popisující vlastnosti těla nebo jeho části, podobnost s něčím či místo výskytu nebo výživy (pilkblakės, lat. Piesmatidae, angl. Beet Bugs; Ash-Gray Leaf Bugs; vėžliablakės, lat. Scutelleridae, angl. Shield-Backed Bugs; Shield-Back Bugs; Jewel Bugs; Tortoise Bugs; Scutellerids; urvāblakės, lat. Cydnidae, angl. Burrowing Bugs). Názvy nadčeledí a větví podřádů se pravidelně tvoří z názvů čeledí pomocí přípony -inai (žiēviablakìniai (Aradoidea), dirvablakìniai (Lygeoidea), skorpionblakìniai (Nepomorpha), šokliablakìniai (Leptopodomorpha)).

Téměř všechny podřazené složky názvů druhů podřádu Heteroptera jsou shodné přívlastky vyjádřené přídavnými jmény. Více než třetinu z nich tvoří přídavná jména s příponou -inis, necelou třetinu složená přídavná jména a více než pětinu neodvozená určitá přídavná jména. Podřazené složky názvů druhů podřádu Heteroptera se liší svou sémantickou funkcí. Největší skupina názvů, tvořící přibližně 57 procent všech druhových názvů, specifikuje vnější znaky; druhá největší skupina, čítající přibližně 17 procent, určuje potravu; a pouze 3 procenta druhů podřádu Heteroptera jsou pojmenována podle charakteristického chování.

Používání složených podstatných jmen při pojmenovávání čeledí a složených přídavných jmen při tvoření podřazených složek názvů druhů je charakteristickým rysem slovotvorby názvů podřádu Heteroptera; nejspíše je dáno potřebou pojmenovávat taxony co nejpřesněji a odlišovat jeden taxon od druhého.

Přijato 2016-11-09

Albina Auksoriūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected]

194

Albina Auksoriūtė | Lietuviški blakių pobūrio vardai