doi.org/10.35321/term31-12

Problémy s užíváním českých ekvivalentů termínu „sustainable development“ v sociálních vědách

Výzvy spojené s užíváním litevských ekvivalentů „udržitelného rozvoje“ v sociálních vědách

ROMUALDAS GINEVIČIUS

Vilniuská Gediminasova technická univerzita, Fakulta podnikového managementu, Institut dynamického managementu

ORCID id: https://orcid.org/0000-0003-2067-4398

ÚVOD

Problematika udržitelného rozvoje je v sociálních vědách v posledních desetiletích zkoumána velmi široce a z různých hledisek – vydávají se odborné časopisy, publikují monografie, konají se konference apod. V kontextu udržitelnosti se analyzují systémy na všech úrovních – od mikrosystému (podniku) až po makrosystém (země, regiony) a megasystém (lidstvo). Svou povahou jsou to všechno socioekonomické systémy (SES). Jsou to sociální systémy, do nichž jsou integrovány různé zdroje – materiální, technické, informační, finanční apod. Taková mimořádná pozornost je problému udržitelného rozvoje věnována proto, že na jeho řešení do značné míry závisí budoucnost lidstva. Navzdory vědeckým doporučením, rozhodnutím přijímaným na nejvyšší úrovni a úsilí mezinárodních i světových institucí se však situace v současnosti stále zhoršuje. Projevuje se to především globálním oteplováním a následným stále častějším výskytem katastrof různého druhu. Hlavními příčinami jsou nepřiměřené využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a technologií znečišťujících životní prostředí, rostoucí množství odpadu, neefektivní způsoby jeho zpracování apod. Působí zde objektivní i subjektivní podmínky. Podstata tkví v povaze fungování SES. Podmínkou jejich existence je nepřetržitý rozvoj, neboť jako otevřené systémy jsou ovlivňovány prostředím. Mezi SES a prostředím tedy probíhá neustálá výměna: systém působí na prostředí tím, že vykonává určité funkce (výroba,

Terminologija | 2024 | 31

229

služby, zdravotní péče, vzdělávání atd.). SES zase při vykonávání uvedených funkcí získává z prostředí zdroje nezbytné pro své fungování – dřevo, zařízení, finance, informace apod. Každá SES je ve srovnání se svým prostředím vždy útvarem nižší úrovně, a proto se musí neustále přizpůsobovat požadavkům prostředí. To je podmínkou jejího přežití. Pro interakci SES s prostředím je charakteristické, že požadavky prostředí neustále rostou, a proto se SES musí také rozvíjet, chce-li přežít. Změny v tomto rozvoji navíc musejí probíhat rychleji než vnější potřeby, nebo alespoň stejně rychle. Zároveň musejí odpovídat požadavkům udržitelného rozvoje, tj. ekonomický, sociální a ekologický rozvoj musejí být vzájemně sladěny. V anglicky mluvících zemích se takový rozvoj jednoznačně označuje jako sustainability nebo sustainable development. V neanglicky mluvících zemích je situace jiná – v některých případech se tyto anglické termíny překládají ekvivalenty udržitelnost, udržitelný rozvoj, v jiných případech pak ekvivalenty trvalá udržitelnost, trvalý rozvoj, tj. uvedené ekvivalenty se užívají jako synonyma.

Poté, co Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK) objasnila, že uvedené termíny nejsou rovnocenné, rozpoutala se kolem nich poměrně živá diskuse. Situaci komplikovala skutečnost, že specifické složky trvalá a udržitelná nabývají významu pouze ve spojení s obecnými složkami rozvoj a vývoj (VLKK KB; Žičkienė, Guogis, Gudelis 2019; Baležentis 2019; Stunžinas 2015).

Z literárních pramenů vyplývá, že ve všech případech je tento problém zkoumán jako lingvistický. Vědecký i praktický význam má však také pragmatický přístup, neboť souvisí s cíleným řízením SES. Pragmatický přístup je možný, lze-li kvantitativně vyhodnotit možné kombinace příbuzných termínů (trvalost, udržitelnost a rozvoj, vývoj).

Cílem článku je vymezit a konceptualizovat charakteristiky rozvoje a (nebo) vývoje SES a související složené termíny trvalost rozvoje, udržitelnost rozvoje, trvalost vývoje a udržitelnost vývoje.

PŘEHLED LITERATURY

V reakci na zhoršující se situaci na Zemi byla v roce 1987 předložena myšlenka udržitelného rozvoje. Termín darnus vystymasis kanonizovala Gru Harlem’as Brutland’as ve zprávě „Naše společná budoucnost“ Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (United Nations World Commission Environment and Development – WCED). Namísto hospodářského růstu byl formulován jiný přístup – harmonizovaný hospodářský, sociální a ekologický růst označený termínem sustainable development (Burton 1987; Freyman 2012).

230

Romualdas Ginevičius

Termino „sustainable development“ lietuviškų atitikmenų vartosenos socialiniuose moksluose problemos

Z literárních zdrojů vyplývá, že v neanglicky mluvících zemích, včetně Litvy, se anglický termín sustainability překládá různě – tvarumas, darnumas, tvára, darna, tausumas, a tato slova ve spojení s určujícími členy tvoří víceslovné termíny, například: energijos gamybos tvarumas, miesto darnumas, socialinė darna, biologinis tausumas (Stunžinas 2015). Zůstávají tedy nevymezeny zásadní znaky, na jejichž základě by bylo možné jednoznačně rozlišit užívání termínů tvarumas, tvara ir darnumas, darna; navíc všechny literární zdroje uvádějí, že jejich významy se liší (Žičkienė, Guogis, Gudelis 2019; Stunžinas 2015; VLKK KB; DLKŽ). Termín sustainability metodologicky souvisí s termínem sustainable development, jehož litevské ekvivalenty jsou darnus vystymasis, tvarus vystymasis (Stunžinas 2015). Uvádí se také, že mohou existovat i termíny darni plėtra ir tvari plėtra (Žičkienė, Guogis, Gudelis 2019) (viz obr. 1).

Obr. 1. Litevské ekvivalenty termínu sustainable development

Literární zdroje uvádějí, že litevské ekvivalenty anglického termínu sustainability tvarumas, tvara ir darnumas, darna nejsou rovnocenné, přesto se často používají pro označení stejných věcí. Například termíny tvarumas, tvara se používají v souvislosti s různými oblastmi činnosti státu a jejich jevy, zatímco darnumas, darna se užívají v souvislosti s environmentální politikou, ekonomikou, energetikou, obecnými politickými otázkami, sociální politikou, cestovním ruchem, dopravou, zemědělstvím, rybolovem, městy apod. (Stunžinas 2015). Předpokládá se, že tyto termíny jsou slovotvornými útvary téže kategorie, mají stejný kořen a liší se slovotvornými formanty (Vaskelienė, Kučinskienė 2012; Pikčilingis 1969; Stunžinas 2015). Užívání uvedených termínů lze vymezit na základě toho, že označují jeden

Terminologija | 2024 | 31

231

rys. Tvarumas, tvara znamená „dlouhověkost, stálost“ (tvarus 1. „pevný, odolný“, 2. „stálý, neměnný“, 3. „imunní, vytrvalý, odolný“, 4. „dlouhotrvající, nepomíjivý“ (LKŽe), darnumas, darna znamená „rovnováhu, soulad“ (darnus „který je sladěný, harmonizovaný“ DLKŽe), tausumas (tausūs „úsporný, šetrný, nehýřivý“ LKŽe). Takto tvarumas a darnumas chápou i další autoři (Baležentis 2019; Žičkienė, Guogis, Gudelis 2019; Stunžinas 2015). Navzdory rozdílům ve významech těchto termínů se však dosud používají jako ekvivalenty anglického termínu sustainable development (VLKK KB; Stunžinas 2015). V některých případech se tento termín překládá ekvivalentem tvarumas (Kabulova 2023; Sviderskė 2014; Volkov 2018), v jiných případech ekvivalentem darnumas (Činčikaitė 2013; Gedvilaitė 2019; Oželienė 2019; Starynina 2020).

Z obr. 1 vyplývá, že termín development se v litevštině chápe také dvojím způsobem. Překládá se ekvivalenty plėtra a vystymasis. Literární zdroje zdůrazňují, že tyto pojmy nejsou rovnocenné. V preambuli Smlouvy o Ústavě pro Evropu je zdůrazněn harmonický a udržitelný rozvoj. Termín plėtra se hodí spíše pro případy, kdy jde o kvantitativní změny, zatímco vystymasis se používá, má-li označovat kvalitativní změny (druhý výraz je ekvivalentem mezinárodního slova evoliucija) (VLKK KB).

Podle Skaidrė Žičkienė, Arvyda Guogise a Dangise Gudelise by se termín development měl překládat pouze ekvivalentem vystymasis a nelze jej překládat ekvivalentem plėtra, protože tento výraz znamená „růst“, což je v zásadním rozporu s koncepcí sustainable development, která je založena nikoli na kvantitativních, nýbrž na kvalitativních změnách (Žičkienė, Guogis, Gudelis 2019). Toto tvrzení vychází z toho, že kvantitativní parametry jsou z hlediska teorií rozvoje spojeny s vysokým sociálním a environmentálním rizikem. Jako příklad se uvádí zkušenost nově industrializovaných zemí jižní Asie, které bezvýhradně „obětovaly“ sociální a environmentální rozvoj ve prospěch cílů hospodářského rozvoje. Ve skutečnosti jsou příčiny této situace hlubší a lze tvrdit, že jde o jev dočasný. Nedodržování (nebo nemožnost dodržovat) zásady udržitelného rozvoje je pro rozvojové země typické. Čím vyšší je však úroveň jejich hospodářského rozvoje, tím větší pozornost věnují sociálnímu a environmentálnímu rozvoji. Dokládají to zkušenosti vyspělých zemí Evropské unie.

Spojením litevských ekvivalentů termínu sustainability tvarumas a darnumas s litevskými ekvivalenty termínu sustainable development plėtra a vystymasis lze sestavit matici termínů rozvoje SES (viz obr. 2).

232

Romualdas Ginevičius

Termino „sustainable development“ lietuviškų atitikmenų vartosenos socialiniuose moksluose problemos

Rozvoj Vývoj Udržitelnost Udržitelný rozvoj Trvale udržitelný vývoj Uspořádanost Uspořádaný rozvoj Harmonický vývoj

Obr. 2. Litevské termíny pro rozvoj SES

Konečným cílem změn v rozvoji SES je harmonický vývoj, tj. nepřetržité kvalitativní změny. Na druhé straně jsou výsledkem jejích kvantitativních změn. Ne nadarmo se říká, že bez kvantity je obtížné dosáhnout kvality. Na základě toho jsou na obr. 3 znázorněny vztahy mezi rozvojem a vývojem SES.

Obr. 3. Kruh rozvoje SES

Z obr. 3 je patrné, že situace související se změnami v rozvoji SES (udržitelnost a uspořádanost rozvoje, udržitelnost a uspořádanost vývoje) jsou výsledkem rozvoje. V podstatě jde o její kvantitativní nebo kvalitativní charakteristiky. Jejich konceptualizace umožňuje kvantitativně hodnotit stav.

Terminologija | 2024 | 31

233

METODOLOGICKÉ ZÁKLADY KVANTITATIVNÍHO HODNOCENÍ ZMĚN V ROZVOJI SES

Z literárních pramenů uvedených v článku vyplývá, že termín sustainable development je zkoumán jako lingvistický problém. Neexistují studie, které by se jím zabývaly systematicky, tj. hodnotily možné vztahy a závislosti v rozvoji SES. Pragmatický přístup má však vědecký i praktický význam. Všechny reálné SES, počínaje podnikem a konče státy či jejich sdruženími, usilují o neustálé zvyšování efektivity svého fungování. To přímo souvisí s jejich cílevědomým rozvojem, který je možný, pokud lze kvantitativně vyhodnotit současný stav (Ginevičius 2009). Z obr. 3 je patrné, že konečným cílem fungování SES je harmonický vývoj, který závisí na udržitelnosti a uspořádanosti rozvoje. Uspořádanost rozvoje zase závisí na jeho udržitelnosti. Ani VLKK, ani jiné zdroje neuvádějí, na čem závisí užívání termínů tvari plėtra a darni plėtra. Uvádí se obecné doporučení, tj. doporučení závislé na kontextu (VLKK KB; Stunžinas 2015). Termín tvari plėtra se používá v souvislosti s různými oblastmi činnosti státu a jejich jevy: politikou (politickými společenstvími, strategiemi), ekonomikou (financemi, trhem, nákupy, úvěrováním, podniky), sociální politikou (důchodovým systémem), energetikou (dodávkami energie, palivy), environmentální politikou, ekologií (venkovskými oblastmi, rybími zdroji), dopravou (letectvím), zemědělstvím, rybolovem (loďstvem), cestovním ruchem, výrobou, stavebnictvím a městy. Termín darni plėtra se používá v textech o environmentální politice, ekonomice, energetice, obecných záležitostech, sociální politice, cestovním ruchu, dopravě, zemědělství, rybolovu a městech (Stunžinas 2015; VLKK KB). Z těchto příkladů není patrné, že by užívání termínů tvari plėtra a darni plėtra bylo jednoznačné. Aby bylo možné objasnit jejich užívání, je třeba se podrobněji zabývat stávajícími způsoby hodnocení udržitelnosti a uspořádanosti. Zahrnutí stále většího počtu ukazatelů do jejich systému zvyšuje nikoli adekvátnost hodnocení uspořádanosti rozvoje SES, ale adekvátnost hodnocení stavu rozvoje SES. Tento stav je základem pro hodnocení uspořádanosti rozvoje SES, nikoli samotnou uspořádaností. V současnosti se většina studií zaměřuje na hodnocení stavu složek rozvoje udržitelnosti SES. Dokládá to skutečnost, že se ve světě počítá více než 500 modelů ukazatelů udržitelného vývoje – 70 globálních, přes 100 národních, více než 70 regionálních a přibližně 300 místních (Kates et al. 2001; Parris, Kates 2003; Čiegis, Ramanauskienė, Šimanskienė 2010), jimiž se hodnotí složky udržitelného rozvoje SES – životní prostředí a stav socioekonomického rozvoje (Lancker, Nijkamp 2000; Prescott-Allen 1995; Nordhaus, Tobin 1973; Morris 1979; Berke, Manta 1999; Zolotas 1981; Wackernagel, Rees 1997). Méně studií,

234

Romualdas Ginevičius

Termino „sustainable development“ lietuviškų atitikmenų vartosenos socialiniuose moksluose problemos

je věnováno celkovému stavu rozvoje SES (jejich uspořádanosti). Například byl v jednom případě stanoven stav socioekonomického rozvoje litevských regionů, který byl označen jako integrovaný index udržitelného vývoje (Čiegis, Ramanauskienė, Šimanskienė 2010). Při hodnocení rozvoje regionu v Thajsku byly spojeny tři ukazatele: HDP na obyvatele, emise CO₂ a spotřeba energie (Chansarn 2013). Analyzována byla také uspořádanost rozvoje rozvojových zemí (Peru, Mauricia, Filipín, Bangladéše, Ghany, Indie aj.), která se hodnotí pouze ukazatelem HDP (Babu, Datta 2015). V jiné studii byl pomocí vícekriteriálních metod stanoven stav rozvoje italských regionů. Model hodnocení zahrnoval 18 ukazatelů: 9 bylo určeno pro environmentální rozvoj a 9 pro socioekonomický rozvoj (Boggia, Cortina 2010). Hodnocení rozvoje čínského regionu Suihua vycházelo z 28 ukazatelů: 10 bylo určeno pro ekonomický, 10 pro environmentální a 8 pro sociální rozvoj (Jia Zhou et al. 2007). Hodnocení rozvoje íránského města Kermānšāh vychází již ze 44 ukazatelů: 23 je určeno pro sociální pokrok, 8 pro hospodářský růst a 13 pro ochranu životního prostředí (Somayeh Zinatizadeh et al. 2017). Všechny tyto ukazatele stavu rozvoje SES jsou ve studiích označovány jako odhady udržitelnosti rozvoje, ačkoli se neanalyzuje, jak byl rozvoj jednotlivých skupin ukazatelů vzájemně sladěn. Základním znakem hodnocení je dlouhodobost (VLKK KB), kterou lze chápat jako kvantitativní charakteristiku procesu rozvoje. Udržitelnost stavu tedy lze hodnotit až po skončení sledovaného období. Základním znakem uspořádanosti, harmonie je soulad rozvoje složek SES (VLKK KB). Jde tedy již o kvalitativní výsledek, z něhož je patrná struktura procesu rozvoje, a uspořádanost lze měřit v libovolném okamžiku. Obvykle se tak činí v průběhu sledovaného období (na konci roku). Ačkoli je udržitelnost rozvoje podmínkou uspořádanosti, často se téměř vůbec nezkoumá. Existují pokusy o kvantitativní hodnocení dynamiky rozvoje (Ginevičius 2019; Gedvilaitė 2019). Jednou z příčin tohoto stavu je skutečnost, že se termín sustainable development překládá do litevštiny stejně jako harmonický rozvoj. Neexistuje ani jednoznačně srozumitelný překlad termínů tvari plėtra a darni plėtra do angličtiny.

Odpověď se skrývá v „Agendě pro udržitelný rozvoj 2030“, kterou přijala Organizace spojených národů v roce 2015. Stanovuje 17 cílů a cíl č. 8 zní: „Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst <...>“ („Promote sustained, inclusive and sustainable economic growth <...>“) (UN. Transforming our World: <...> 2015). Z toho vyplývá, že anglickým ekvivalentem slova tvarus je sustained a ekvivalentem slova darnus je sustainable.

Anglický termín development se překládá ekvivalenty plėtra a vystymasis, což vede ke značnému zmatku. S přihlédnutím k tomu, že rozvoj zahrnuje

Terminologija | 2024 | 31

235

Obr. 4. Anglické termíny pro udržitelnost a soulad rozvoje SES

kvantitativní, zatímco vývoj kvalitativní změny; anglickým ekvivalentem termínu rozvoj by mohlo být růst a termínu vývoj – development (viz obr. 4).

Pro určení situace kvantitativního hodnocení souladu rozvoje SES je třeba přehledně představit stávající způsoby jeho hodnocení. Kritériem jejich vhodnosti může být zásadní charakteristika souladu rozvoje – míra sladění stavu rozvoje komponent SES (ekonomické, sociální a environmentální). Z literatury vyplývá, že v současnosti se hodnocení souladu rozvoje provádí ze dvou hledisek: hodnocením skupin ukazatelů jednotlivých komponent rozvoje SES, nebo hodnocením SES jako celku. Všem takovým návrhům, metodikám a systémům ukazatelů je společný tentýž metodologický nedostatek. Předpokládá se, že všechny ukazují soulad rozvoje SES, ačkoli s hodnocením souladu nemají nic společného.

Z výzkumů udržitelného a harmonického rozvoje vyplývá, že užívání těchto termínů závisí na povaze hodnoceného jevu. Může jít o socioekonomický systém jako celek nebo o jeho jednotlivé komponenty. V prvním případě lze vymezit všechny tři komponenty nezbytné pro koncepci harmonického rozvoje – ekonomickou, sociální a environmentální – a určit, do jaké míry byl stav jejich rozvoje sladěn, tj. určit harmonii jejich rozvoje. To nelze učinit, pokud se hodnotí samostatná komponenta nebo její skupiny ukazatelů. Například by sotva dávalo smysl snažit se tímto způsobem určit harmonii environmentálního rozvoje. Souhrnně lze říci, že je vhodné hovořit o harmonii rozvoje města, podniku, země a jejích regionů, které by spadaly do SES, a o udržitelnosti ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje města, podniku, země a jejích regionů.

Stejně tak je třeba hovořit nikoli o harmonii politiky, ekonomiky, energetiky, sociální politiky, dopravy, cestovního ruchu, zemědělství a rybolovu, nýbrž o udržitelnosti jejich rozvoje (za předpokladu, že lze jejich stav kvantitativně hodnotit).

236

Romualdas Ginevičius

Termino „sustainable development“ lietuviškų atitikmenų vartosenos socialiniuose moksluose problemos

Kvantitativní hodnocení souladu rozvoje SES se provádí v několika etapách. Nejprve se sestaví seznam ukazatelů socioekonomického rozvoje SES (lze využít řadu současných takzvaných systémů ukazatelů harmonického rozvoje). Poté se přiřadí ke komponentám harmonického rozvoje – ekonomické, sociální a environmentální. Následně se kvantitativně hodnotí rozvoj komponent (Ginevičius et al. 2022; Gedvilaitė 2019; Volkov 2018; Trishch et al. 2021; Trishch et al. 2023). Na základě těchto odhadů se nakonec vyhodnotí harmonie rozvoje SES (viz obr. 5).

Obr. 5. Blokové schéma kvantitativního hodnocení souladu rozvoje SES

Z obr. 3 vyplývá, že všechny charakteristiky vztahu rozvoje SES spolu vzájemně souvisejí: udržitelnost vývoje a harmonie rozvoje jsou výsledkem udržitelnosti rozvoje, zatímco harmonie vývoje je výsledkem udržitelnosti vývoje a harmonie rozvoje. Základním ukazatelem je tedy udržitelnost rozvoje. Jak již bylo uvedeno, zachycuje rozvoj jako proces. Nelze na základě výsledků jediného roku rozhodnout, zda se SES rozvíjel udržitelně. Také KB VLKK uvádí, že jde o dlouhodobý proces. Jako charakteristiku rozvoje označuje kvantitativní změny, k nimž došlo během sledovaného období. Ani toto období není ve vědecké literatuře podrobně rozebráno. Lze navrhnout, že jde o nejkratší časový úsek, z něhož lze přiměřeně vyhodnotit rozvoj sledovaného jevu. Na tomto základě lze předložit graficko-analytický model kvantitativního hodnocení udržitelnosti rozvoje SES (viz obr. 6).

Obr. 6. Graficko-analytický model kvantitativního hodnocení udržitelnosti rozvoje SES

Terminologija | 2024 | 31

237

Kvantitativní hodnocení udržitelnosti rozvoje vychází z hodnot stavu rozvoje na konci jednotlivých období (let) sledovaného období. Jde o jednotky měření souladu rozvoje. Soulad je výsledkem procesu rozvoje, který ukazuje jeho strukturu a kvalitu, tj. soulad ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje. Grafický analytický model kvantitativního hodnocení souladu rozvoje SES je znázorněn na obr. 7.

Obr. 7. Grafický analytický model kvantitativního hodnocení souladu rozvoje SES

Udržitelný rozvoj je nepřetržitý proces, proto se jeho hodnocení opírá o jedno období, z jehož hodnot se projeví změna udržitelnosti rozvoje (pozitivní či negativní rozvoj). Grafický analytický model kvantitativního hodnocení udržitelnosti rozvoje SES je znázorněn na obr. 8.

Obr. 8. Grafický analytický model kvantitativního hodnocení udržitelnosti rozvoje SES

Udržitelný rozvoj je cílem fungování SES. Je jednoznačně charakterizován jako koordinovaný proces rozvoje (VLKK KB), tedy jako evoluce. Ve srovnání se souladem rozvoje zahrnuje udržitelný rozvoj podstatně delší období. Jeho hodnocení se neopírá o jedno období, nýbrž o pozitivní či negativní změny souladu rozvoje během určitého počtu období. Grafický analytický model kvantitativního hodnocení souladu rozvoje SES je znázorněn na obr. 9.

238

Romualdas Ginevičius

Termino „sustainable development“ lietuviškų atitikmenų vartosenos socialiniuose moksluose problemos

Obr. 9. Grafický analytický model kvantitativního hodnocení souladu rozvoje SES

Z obr. 9 je patrné, že udržitelnost a soulad rozvoje SES lze kvantitativně hodnotit pouze tehdy, víme-li, jak hodnotit udržitelnost rozvoje a jeho soulad. Výzkumů věnovaných této problematice je však málo, jsou sporadické a neexistují všeobecně přijímané metodiky. Udržitelnost rozvoje je zásadní podmínkou jeho souladu, a proto je její kvantitativní hodnocení zvláště důležité. Díky této možnosti lze hovořit o cíleném řízení souladu rozvoje a usilovat o konečný cíl – soulad rozvoje, který deklarují všechny mezinárodní instituce odpovědné za budoucnost lidstva.

ZÁVĚRY

V sociálních vědách panuje mnoho nejasností ohledně používání českých ekvivalentů anglického termínu sustainable development. Jako dva rovnocenné ekvivalenty se používají odvozeniny slovních základů tvar- a darn-. Tyto ekvivalenty navíc nejsou konceptualizovány tak, aby je bylo možné kvantitativně hodnotit.

Podle VLKK KB označují slova tvara, tvarus, -i dlouhodobost a stálost procesu, zatímco slova darna, darnus, -i označují soulad. V takovém případě by anglickým ekvivalentem slova tvarus, -i bylo sustained, slovu darnumas by odpovídalo sustainability a slovu darnus, -i – sustainable.

VLKK KB dále uvádí, že slovo plėtra se hodí spíše pro případy, kdy se hovoří o kvantitativních změnách, rozšiřování či růstu, a jeho anglickým ekvivalentem by tedy mohlo být growth. Termín development by bylo možné překládat ekvivalentem vystymas(-is) (VLKK).

Anglickými ekvivalenty složených termínů tvari plėtra, darni plėtra, tvarus vystymas(-is) a darnus vystymas(-is) by mohly být: sustained growth, sustainable growth, sustained development a sustainable development.

VLKK doporučuje užívat termíny tvari plėtra a darni plėtra v závislosti na kontextu (VLKK KB). Z toho vyplývá, že termín darni plėtra je z metodologického hlediska

Terminologija | 2024 | 31

239

Je vhodné jej používat, pokud je zkoumaným jevem socioekonomický systém jako celek, tj. pokud v něm lze vyčlenit všechny tři složky udržitelného rozvoje – ekonomickou, sociální a environmentální. Termín udržitelný rozvoj se používá, když se hovoří o rozvoji těchto složek v určitém časovém období.

Ze všech čtyř charakteristik fungování SES (udržitelnost rozvoje, vyváženost rozvoje, udržitelnost vývoje, vyváženost vývoje) je základní první z nich, protože na jejím základě lze vyhodnotit i zbývající charakteristiky. Udržitelnost rozvoje může charakterizovat rozvoj SES jako proces a kvantitativní změny, k nimž během něj došlo, proto její ukazatel musí hodnotit tyto změny, ke kterým došlo v průběhu celého zkoumaného období. Ačkoli je tato charakteristika důležitá, výzkumů, které se jí věnují, je téměř nulový. Vyvážeností rozvoje lze nazvat kvalitu struktury rozvoje jako procesu, tj. míru, v jaké jsou ekonomický, sociální a environmentální rozvoj vzájemně sladěny. Vyváženost rozvoje se hodnotí za celé trvání každého zkoumaného období na základě odhadů rozvoje složek SES. V současnosti existuje mnoho návrhů na měření vyváženosti. Všechny mají metodologický nedostatek – ukazatele stavu rozvoje SES jsou považovány za ukazatele vyváženosti, ačkoli s vyvážeností rozvoje nemají nic společného, protože jejich hodnoty nejsou vzájemně sladěny. Dnešní metodika tedy hodnotí nikoli vyváženost rozvoje, ale stav rozvoje složek SES nebo skupin jejich ukazatelů. Na druhou stranu je takové hodnocení potřebné, protože na jeho základě lze určit, nakolik byl jejich rozvoj sladěn, tj. stanovit vyváženost rozvoje SES.

Udržitelnost vývoje jako kvalitativní charakteristika umožňuje hodnotit rozvoj SES jako proces; kvantitativní hodnocení jejího stavu se proto opírá o změny odhadů udržitelnosti rozvoje za určité zkoumané období, které mohou být kladné i záporné. Vyváženost vývoje je cílem fungování SES. Zahrnuje její kvantitativní i kvalitativní rozvoj. Podobně jako vyváženost rozvoje se hodnotí na základě změn odhadů vyváženosti rozvoje za určité zkoumané období.

Při rozvíjení výzkumu udržitelného rozvoje je vhodné nejprve navrhnout metodiky kvantitativního hodnocení udržitelnosti a vyváženosti rozvoje SES. Při hodnocení vyváženosti rozvoje bude třeba čelit zásadnímu rozporu koncepce udržitelného rozvoje. Na jedné straně je význam sociálního a environmentálního rozvoje stejný, na druhé straně další rozvoj SES určuje prioritní ekonomický rozvoj. Jeho význam by měl být ve srovnání s ostatními dvěma složkami (sociální a environmentální) větší.

240

Romualdas Ginevičius

Termino „sustainable development“ lietuviškų atitikmenų vartosenos socialiniuose moksluose problemos

LITERATŪRA

Babu Swati Sinha, Datta Soumyendra Kishore 2015: Revisiting the link between socio-economic development and environmental status indicators focus on panel data. – Environment Development and Sustainability 17(3), 567–586. DOI: https://doi.org/10.1007/s10668-014-9561-6.

Baležentis Alvydas 2019: Darnus vystymasis: sampratos problemos. – Konferencija „Darnus vystymasis: teorija ir praktika“. 2019 m. balandžio 18–19 d., Druskininkai, 7–8.

Berke Philip, Manta Maria 1999: Planning for Sustainable Development: Measuring Progress in Plans. Cambridge. – MA: Lincoln Institute of Land Policy. Prieiga internete: http://www.lincolninst.edu/pubs/pub-detail.asp?id=58.

Boggia Antonio, Cortina Carla 2010: Measuring sustainable development using a multi-criteria model: A case study. – Journal of Environmental Management 91(11), 2301–2306.

Brundtland Report: Our Common Development, by World Commission On Environment and Future (Oxford Paperbacks), 1st Edition, Oxford University Press, 1987.

Burton Ian 1987: Report on Reports: Our Common Future: The World Commission on Environment and Development. – Environment: Science and Policy for Sustainable Development 29(5), 25–29. Prieiga internete: https://doi.org/10.1080/00139157.1987.9928891.

Chansarn Supachet 2013: Assessing the Sustainable Development of Thailand. – Procedia Environmental Sciences 17, 611–619. DOI: https://doi.org/10.1016/j.proenv.2013.02.077.

CSD. Indicators of Sustainable Development: Guidelines and Methodologies. Commission on Sustainable Development, New York, USA, 2001.

Čiegis Remigijus, Ramanauskienė Jolita, Šimanskienė Ligita 2010: Lietuvos regionų darnaus vystymosi vertinimas, Klaipėda: Klaipėdos universiteto leidykla.

Činčikaitė Renata 2013: Miestų konkurencingumo kompleksinis vertinimas remiantis darnios plėtros principais: daktaro disertacija, Vilnius: Technika.

DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. S. Keinys, 8-as patais. ir papild. leid., el. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/.

Freyman Monika 2012: An Exploration of Sustainability and its Application to Corporate Reporting. Prieiga internete: http://iri.hks.harvard.edu/files/iri/files/an-exploration-of-sustainability-and-its-application-to-corporate-reporting.pdf.

Gedvilaitė Dainora 2019: Šalies regionų darnios plėtros vertinimas: daktaro disertacija, Vilnius: Technika. Prieiga internete: https://etalpykla.vilniustech.lt/handle/123456789/59423.

Ginevičius Romualdas 2009: Socioekonominių sistemų būklės kiekybinio įvertinimo problematika. – Verslas: Teorija ir praktika 10(2), 69–83. DOI: https://doi.org/10.3846/1648-0627.2009.10.69-83.

Ginevičius Romualdas 2019: Problems of Harmony in the Development of Socio-economic Systems. – Inžinerinė ekonomika=Engineering economics 30(2), 195–202. DOI: https://doi.org/10.5755/j01.ee.30.2.22869.

Ginevičius Romualdas, Trišč Roman, Remeikienė Rita, Zielińska Anetta, Strikaitė-Latušinskaja Goda 2022: Evaluation of the condition of social processes based on qualimetric methods: The COVID-19 case. – Journal of International Studies 15(1), 230–249. DOI: https://doi.org/10.14254/2071-8330.2022/15-1/15.

Kabulova, Jelena 2023: Impact of FinTech Innovation on the Financial Sector’s Stability: doctoral dissertation, Vilnius: Technika.

Kates Robert, Clark William, Corell Robert, Hall Michael, Jaeger Carlo, Lowe Ian, McCarthy James J., Schellnhuber Hans Joachim, Bolin Bert, Dickson Nancy M. et al. 2001: Sustainability science. – Science 292, 641–642.

Lancker Elly, Nijkamp Peter 2000: A policy scenario analysis of sustainable agricultural development options: a case study for Nepal. – Impact Assessment and Project Appraisal 18(2), 111–124.

LKŽė – Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002), el. variantas, redaktorių kolegija: G. Naktinienė (vyr. redaktorė), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: www.lkz.lt.

Morris David Morris 1979: Measuring the Condition of the World’s Poor – The Physical Quality of Life Index (Overseas Development Council), New York: Pergamon Press.

Nordhaus William D., Tobin James 1973: Is growth obsolete? Esantis M. Moss, The Measure ment of Economic and Social Performance: Studies in Income and Wealth.

Terminologija | 2024 | 31

241

Oželienė, Danguolė 2019: Įmonės darnįos plėtros veiksnių modeliavimas: daktaro disertacija, Vilnius: Technika.

Parris Thomas M., Kates Robert W. 2003: Characterizing and measuring sustainable development. – Annual Review of Environment and Resources 28(1), 559–586.

Pikčilingis Juozas 1969: Leksinė ir gramatinė sinonimika, Kaunas: Šviesa.

Prescott-Allen Robert 1995: Barometer of Sustainability: a Method of Assessing Progress towards Sustainable Societies, Victoria, Canada: Padata.

Somayeh Zinatizadeh, Aeiz Azmi, Seyed Masoud Monavari, Soheil Sobhanardakani 2017: Evaluation and prediction of sustainability of urban areas: A case study for Kermanshah city. – Iran 66, 1–9. DOI: https://doi.org/10.1016/j.cities.2017.03.002.

Starynina Jovita 2020: Modernizuojamų visuomeninių pastatų energijos vartojimo efektyvumo didinimas taikant darnų projektavimo metodus: daktaro disertacija, Vilnius: Technika.

Stunžinas Robertas 2015: Tvarumas, darnumas, tausumas ir kiti angl. sustainability atitikmenys Europos Sąjungos institucijų dokumentuose. – Terminologija 22, 110–126.

Sviderskė Tatjana 2014: Country risk assessment in economic security and sustainability context: doctoral dissertation, Vilnius: Technika.

Trishch Roman, Cherniak Olena, Kupriyanov Oleksandr, Luniachek Vadym 2021: Methodology for multi-criteria assessment of working conditions as an object of qualimetry. – Engineering Management in Production and Services 13(2), 107–114. DOI: https://doi.org/10.2478/emj-2021-0016.

Trishch Roman Mikhailovich, Sichinava Alexander, Bartoš Vojtěch, Stasiukynas Andrius, Schieg Martin 2023: Comparative assessment of economic development in the countries of the European Union. – Journal of Business Economics and Management, 20–36. DOI:https://doi.org/10.3846/jbem.2023.18320.

United Nations. Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development. A/RES/70/1. Prieiga internete: https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/21252030%20Agenda%20for%20%20Sustainable%20Development%20web.pdf.

Vaskelienė Jolanta, Kučinskienė Ramunė 2012: Dabartinės lietuvių kalbos būdvardžių darybiniai sinonimai. – Žmogus ir žodis 1, 153–161.

VLKK KB – Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Konsultacijų bankas. Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/konsultacijos/3772-sustainable-development-darnus-vystymas-is.

Volkov Artiom 2018: Bendrosios žemės ūkio politikos tiesioginių išmokų sistemos poveikio žemės ūkio tvarumui vertinimas: daktaro disertacija, Vilnius: Technika. Prieiga internete: https://vb.lcss.lt/object/elaba:30829704/index.html.

Wackernagel Mathis, Rees William 1997: Unserökologischer Fußabdruck, Basel: Birkhäuser Verlag.

Zolotas Xenophon 1981: Economic Growth and Declining Social Welfare, New York: University Press.

Zhou Jis, Haifeng Xiao, Shang Jincheng, Zhang Xuelin 2007: Assessment of sustainable development system in Suihua City, China. – Chinese Geographical Science 17(4), 304–310. DOI: https://doi.org/10.1007/s11769-007-0304-6.

Žičkienė Skaidrė, Guogis Arvydas, Gudelis Dangis 2019: Darnaus vystymosi teorinė samprata ir jos praktinė reikšmė. – Tiltai 82(1), 108–123. DOI: https://doi.org/10.15181/tbb.v82i1.1970.

Gauta 2024-03-03

Romualdas Ginevičius Vilniaus Gedimino technikos universitetas Saulėtekio al. 11, LT-10223 Vilnius E. paštas [email protected]

242

Romualdas Ginevičius

Termino „sustainable development“ lietuviškų atitikmenų vartosenos socialiniuose moksluose problemos